KOMPOSTÁRNA MIROSLAVSKÉ KNÍNICE

Transkript

1 KOMPOSTÁRNA MIROSLAVSKÉ KNÍNICE listopad 2013 DESACON Zlín, s.r.o.

2 1 OBSAH 2 Identifikační údaje Název projektu Žadatel Zpracovatel Použité podklady Spádová oblast Obce zapojené do projektu Popis spádové oblasti Obec Miroslavské Knínice Mapa spádové oblasti Stávající stav nakládání s odpady obec Miroslavské Knínice Obecně závazná vyhláška č. 1/2007 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Miroslavské Knínice Shromažďování komunálního odpadu Sběrné nádoby na komunální odpad a jejich stanoviště Třídění a svoz komunálního odpadu Shromažďování tříděného komunálního odpadu Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu Sběr a svoz objemného komunálního odpadu Nakládání se stavebním odpadem Sběr a svoz železného odpadu Nakládání s hřbitovním odpadem Stávající produkce odpadů Popis systému odpadového hospodářství Bioodpad Účel zařízení Předpokládaný potenciál produkce odpadů Odůvodnění projektované kapacity Rekapitulace Plán odpadového hospodářství České republiky

3 2 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 2.1 NÁZEV PROJEKTU 2.2 ŽADATEL Jméno: Obec Miroslavské Knínice Adresa: Miroslavské Knínice, Miroslav IČ, DIČ: , není plátcem DPH Zástupce objednatele: Ing. Jiří Balík starosta obce Telefon: , www: Tabulka 1 Informace o žadateli 2.3 ZPRACOVATEL Jméno zpracovatele: DESACON Zlín, s.r.o. Adresa: IČ, DIČ: , CZ Identifikátor datové schránky: k477kwy Bankovní spojení: Komerční banka, a.s., pobočka Zlín Číslo účtu: / 0100 Statutární zástupce: Ing. Zdeněk Vendolský jednatel Telefon: ing.zdenek.vendolsky@seznam.cz www: Tabulka 2 Informace o zpracovateli 2.4 POUŽITÉ PODKLADY Mezi hlavní podklady lze zařadit následující dokumenty: průběžná projednávání se zadavatelem hlášení o produkci odpadů Pavel Zemánek a kol. : Biologicky rozložitelné odpady a kompostování (1.vydání, 2010) internetové servery: atd.) údaje o počtu obyvatel, bytů, domů dle obcí (ČSÚ - ) rozloha půdy a charakter jejího využití (ČSÚ - ) internetové servery zabývající se kompostováním ( atd.) 3

4 3 SPÁDOVÁ OBLAST 3.1 OBCE ZAPOJENÉ DO PROJEKTU Miroslavské Knínice Status: Obec Typ města: Ostatní obce ZUJ (kód obce): NUTS5: CZ LAU 1 (NUTS 4): CZ Znojmo NUTS3: CZ064 - Jihomoravský kraj NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním úřadem: Miroslav Obec s rozšířenou působností: Moravský Krumlov Katastrální plocha (ha): 864 Počet bydlících obyvatel k : 335 Nadmořská výška (m n.m.): 268 Zeměpisné souřadnice (WGS-84): 16 19' 20'' E 48 58' 40'' N První písemná zpráva (rok): PSČ: Tabulka 3 Souhrnné informace o obcích zapojených do projektu (zdroj: ) Spádová oblast i žadatel se nacházejí v regionu se soustředěnou podporou státu v hospodářsky slabém regionu Znojmo. Projekt má nárok na 10% bodovou bonifikaci v rámci OPŽP. 3.2 POPIS SPÁDOVÉ OBLASTI Obec Miroslavské Knínice Vesnice Miroslavské Knínice leží administrativně v okrese Znojmo a náleží pod Jihomoravský kraj. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Moravský Krumlov. Obec Miroslavské Knínice se rozkládá asi dvacetsedm kilometrů severovýchodně od Znojma a devět kilometrů jižně od města Moravský Krumlov. Tuto příhraniční oblast řadíme do turisticky atraktivního Podyjí. Počet trvale žijících osob této menší vesnice je 335 obyvatel. Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní hřiště. Dále bychom v obci našli kostel a hřbitov. Místní obyvatelé mohou využívat plynofikaci i veřejný vodovod. Vesnice Miroslavské Knínice leží v průměrné výšce 268 metrů nad mořem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce Celková katastrální plocha obce je 864 ha, z toho orná půda zabírá sedmdesáttři procent. Lesy zabírají pouze kolem jedné desetiny katastru obce. V obci Miroslavské Knínice se pěstuje také víno. (Zdroj: 4

5 3.3 MAPA SPÁDOVÉ OBLASTI Obrázek 1 Přehledná mapa okolí 4 STÁVAJÍCÍ STAV NAKLÁDÁNÍ S ODPADY OBEC MIROSLAVSKÉ KNÍNICE V obci Miroslavské Knínice se nakládání s odpady řídí následujícími předpisy: Obecně závazná vyhláška č. 1/2007 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Miroslavské Knínice 4.1 OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA Č. 1/2007 O STANOVENÍ SYSTÉMU SHROMAŽĎOVÁNÍ, SBĚRU, PŘEPRAVY, TŘÍDĚNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ A NAKLÁDÁNÍ SE STAVEBNÍM ODPADEM NA ÚZEMÍ OBCE MIROSLAVSKÉ KNÍNICE Shromažďování komunálního odpadu Za komunální odpad se pro účely této vyhlášky považuje odpad vzniklý po vytřídění jednotlivých odděleně tříděných složek komunálního odpadu. Komunální odpad se shromažďuje do sběrných nádob tak, aby při manipulaci z nich nevypadával. Komunální odpad ukládaný do sběrných nádob nesmí být hutněn (např. sešlapováním), zaléván vodou nebo jinak mechanicky nebo chemicky měněna jeho struktura Sběrné nádoby na komunální odpad a jejich stanoviště Sběrné nádoby na komunální odpad (dále jen sběrné nádoby ) jsou nádoby, v nichž jsou jednotlivé složky komunálního odpadu shromažďovány do doby jejich svozu. Pro účely této vyhlášky sběrnými nádobami jsou: a) typizované sběrné nádoby (popelnice, kontejnery) určené ke shromažďování směsného komunálního odpadu, b) zvláštní sběrné nádoby pro odděleně sbírané a tříděné druhy komunálního odpadu, 5

6 c) odpadkové koše, které jsou umístěny na veřejných prostranstvích v obci, sloužící pro odkládání drobného směsného komunálního odpadu. Stanoviště sběrných nádob je místo, kde jsou sběrné nádoby trvale nebo přechodně umístěny za účelem svozu. Stanoviště sběrných nádob jsou individuální nebo společná pro více uživatelů. Sběrné nádoby se používají pouze k ukládání odpadu, pro který jsou určeny. Sběrné nádoby se umísťují na stanovištích určených obcí tak, aby byly dobře přístupné pro odkládání, shromažďování a odvoz odpadů Třídění a svoz komunálního odpadu Komunální odpad se třídí na: a) papír, b) sklo (čiré a barevné), c) plast, d) objemný odpad, e) nebezpečné složky komunálního odpadu, f) železný odpad, g) hřbitovní odpad Ostatní komunální odpad je zbylý komunální odpad po stanoveném vytřídění dle odst. 1 a oddělení nebezpečných složek komunálního odpadu. Svoz komunálního odpadu je prováděn 1x za 14 dnů Shromažďování tříděného komunálního odpadu Tříděný odpad je shromažďován do zvláštních sběrných nádob. Zvláštní sběrné nádoby jsou umístěny na obcí určeném stanovišti. Zvláštní sběrné nádoby na tříděný komunální odpad jsou barevně označeny: a) pro papír modrou barvou, b) na sklo barevné barvou zelenou, c) na sklo čiré barvou bílou pro plasty včetně PET lahví žlutou barvou Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu Nebezpečný odpad je odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů vedeném v Katalogu odpadů a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k zákonu o odpadech. Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu je zajišťován minimálně dvakrát ročně jejich odebíráním na předem vyhlášených přechodných stanovištích přímo do zvláštních sběrných nádob k tomuto sběru určených. Informace o sběru jsou zveřejněny na úřední desce obecního úřadu a vyhlášeny v místním rozhlase Sběr a svoz objemného komunálního odpadu Objemný komunální odpad je takový odpad, který vzhledem ke svým rozměrům nemůže být umístěn do sběrných nádob (např. koberce, nábytek). Sběr a svoz objemného komunálního odpadu je zajišťován dvakrát ročně jeho odebíráním na předem vyhlášených přechodných stanovištích přímo do zvláštních sběrných nádob k tomuto účelu určených. Informace o sběru jsou zveřejněny na úřední desce obecního úřadu a vyhlášeny v místním rozhlase Nakládání se stavebním odpadem Stavební odpad je stavební a demoliční odpad. Stavební odpad není odpadem komunálním. Stavební odpad lze použít, předat či zlikvidovat zákonem stanoveným způsobem. Pro odložení stavebního odpadu 6

7 je možné objednat kontejner u firmy A.S.A., spol. s r.o., provozovna Brno nebo ho lze individuálně odvézt na skládku A.S.A. Žabčice Sběr a svoz železného odpadu Sběr je zajištěn jedenkrát ročně jeho odebíráním na předem vyhlášených přechodných stanovištích. Informace o sběru budou zveřejněny na úřední desce obecního úřadu a vyhlášeny v místním rozhlase. Železný odpad lze rovněž individuálně odvézt do výkupen kovů Nakládání s hřbitovním odpadem Hřbitovní odpad (biologicky rozložitelný a biologicky nerozložitelný) se ukládá do zvláštního kontejneru. Stanoviště kontejneru je u místního hřbitova, svoz odpadu je prováděn 1x za 14 dnů. 4.2 STÁVAJÍCÍ PRODUKCE ODPADŮ Produkce jednotlivých skupin odpadů podle hlášení o produkci a nakládání s odpady za poslední rok (dle přílohy k vyhlášce č. 383/2001 Sb.) je následující: kód odpadu název druhu odpadu kateg (tuny) průměr (kg/obyv./rok) Papírové a lepenkové obaly O 2,668 7, Plastové obaly O 3,726 11, Skleněné obaly O 4,013 11, Pneumatiky O 0,658 1, Shrabky z česlí O 3,600 10, Odpady z lapáků písku O 0,140 0, Kaly z čištění komunálních odpadních vod O 2,640 7, Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné N 0,430 1,284 látky Nepoužitelná cytostatika N 0,001 0, Směsný komunální odpad O 82, , Objemný odpad O 25,960 77,493 Celkové množství odpadu kategorie "O" 126,4 377,2 Celkové množství odpadu kategorie "N" 0,4 1,3 Celková produkce odpadů 126,8 378,5 Tabulka 4 Stávající produkce odpadů 4.3 POPIS SYSTÉMU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ V současné době zajišťuje nakládání s odpady v obci převážně společnost.a.s.a. s.r.o. (kompletní sortiment odpadů kromě kalů) a Enviro-Ekoanalytika (kaly). Popis systému odpadového hospodářství je popsán v kapitole Bioodpad Obec se snaží řešit nakládání s bioodpady způsobem, jaký je v jejich možnostech. Likvidaci biologického odpadu si řeší sami občané v omezené míře pro krmení hospodářských zvířat. Na obecních travnatých plochách je často prováděno mulčování. Odpady z údržby zeleně ti uvědomělí kompostují na svém pozemku, část občanů ale odkládá odpad na nepovolené skládky, pálí odpad nebo zaplňuje popelnice a kontejnery určené na jiný komunální odpad. Zavedením systémového řešení formou zřízení kompostárny pro tento biologického odpadu by pro obec výše uvedené problémy byly částečně odstraněny. 7

8 5 ÚČEL ZAŘÍZENÍ Kompostárna bude sloužit bezplatně občanům, kteří mají trvalý pobyt na území obce a chalupářům, kteří vlastní nemovitost na území obce a mají zaplacen poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Kompostárna nebude zaměřena na komerční produkci kompostu, nýbrž má sloužit k efektivnímu využití zelených zbytků vzniklých při údržbě zeleně v obci. Bude vybavena odpovídající technikou, která umožní do zakládky uložit ořezy dřevin z obce i od občanů a z údržby zeleně v obci. Důsledným tříděním zbytků z údržby zeleně a následným kompostováním se zlepšuje čistota a vzhled okolí. Kompostování má vedle ekologického přínosu také sociální profit. Přispívá k tvorbě nových pracovních příležitostí, podporuje vzájemnou komunikaci a toleranci. Pro kompostárnu se jako vstupní materiál předpokládají zbytky z údržby zahrad, trvalých travních porostů, lesů, ovocných sadů od občanů i z údržby zelených ploch v obci. Celková kapacita kompostárny je navržena na 150 t BRO ročně. Kompostárna bude provozována jako tzv. malé zařízení. Malé zařízení jsou zařízení na využití vybraných biologicky rozložitelných odpadů, provozovaná na základě kladného vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle 79 odst. 4 písm. e) zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a v souladu se zvláštními právními předpisy na ochranu zdraví lidí a životního prostředí, v souladu s nimiž je zařízení zřízeno a provozováno. Malé zařízení zpracovává využitelné biologicky rozložitelné odpady pro jednu zakládku v množství nepřekračující 10 tun těchto odpadů; roční množství biooodpadů zpracovávaných malým zařízením nesmí přesáhnout 150 tun. Množství vstupní suroviny musí být evidováno, není jej nutné vážit, množství se stanovuje odhadem, např. podle hmotnosti nákladu na automobilu, objemovým přepočtem atd. Optimální surovinovou skladbu ovlivňuje celá řada faktorů, přičemž největší význam má správný poměr uhlíku a dusíku (poměr C:N) a počáteční vlhkost. Hodnota poměru C:N u čerstvě založeného kompostu by se měla pohybovat v rozmezí (20-40) : 1 v lepším případě (30-35) : 1. Spolu s hodnotou poměru C:N je třeba zaručit počáteční vlhkost v rozmezí %. Kompostování musí být provozováno tak, aby nedošlo k narušení složek životního prostředí, proces musí být veden tak, aby byl zajištěn aerobní mikrobiální proces organické hmoty bez vzniku zápachu a emisí metanu. Vybudováním kompostárny dojde ke zkvalitnění nakládání s odpady a především k vyšší vytříditelnosti zbytků z údržby zeleně, které v současnosti tvoří nemalý podíl ve směsném komunálním odpadu, čímž dojde ke snížení objemu směsného komunálního odpadu. Zvolené technické řešení umožňuje aerobní zpracování biologicky rozložitelných odpadů z údržby veřejné zeleně a ze zahrad občanů a následné využití produkovaného kompostu přímo v regionu. Výstup z kompostárny bude zařazován do skupin podle vyhlášky č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady následovně: 1. skupina: prodejný výrobek (hnojivo) dle zákona o technických požadavcích na výrobky a zákona o hnojivech. 2. skupina: výstupy, které nejsou uváděny na trh dle zákona o hnojivech a budou používány mimo zemědělskou a lesnickou půdu, se dělí na třídy: 8

9 I. třída pro využití na povrchu terénu u sportovních a rekreačních zařízení, II. třída pro využití na povrchu terénu u městské zeleně, parky, lesoparky, průmyslové zóny, rekultivační vrstvy. Výstupem ze zařízení bude kompost, který bude v převážně míře použit ke hnojení zemědělské půdy a zbylá část bude opět použita k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce. Hotový dobře vyzrálý kompost má hnědou až tmavě hnědou barvu, drobnou strukturu a nezapáchá. 6 PŘEDPOKLÁDANÝ POTENCIÁL PRODUKCE ODPADŮ Celková kapacita kompostárny (tzv. malého zařízení) je stanovena na 150 tun biologicky rozložitelných odpadů ročně. 7 ODŮVODNĚNÍ PROJEKTOVANÉ KAPACITY Možností, jak stanovit potenciální produkci zbytků z údržby zeleně (BRO), je použití údajů o výměře jednotlivých druhů pozemků na katastru obce. U jednotlivých druhů pozemků bylo odhadnuto procento zapojení jednotlivých ploch a vypočteno množství zbytků z údržby zeleně. Pro odhad odpadu z údržby zeleně z travnatých ploch (zahrady a trvalé travní porosty) byla použita hodnota výtěžnosti ze sečených ploch 8,5 t/ha. Uváděná hodnota 8,5 t/ha je chápána jako maximální (roční produkční schopnost 1 ha). Není tedy zohledněn vliv počtu sečí, jelikož produkci na konkrétní seč nelze přesně specifikovat (kvalita, úroveň hnojení a zavlažování porostu, klimatické podmínky atd.). Podkladem pro použitou hodnotu je Reprezentativní výnos energetických plodin pro rok 2009 každoročně zveřejňovaných Státním zemědělským intervenčním fondem, kde u trvalých travních porostů je uváděn výnos zelené hmoty ve výši 8,5 t/ha. Množství odpadního dřeva z ovocných sadů je ovlivněno celou řadou aspektů (ovocný druh, odrůda, podnož, pěstitelský tvar, spon výsadby). V ovocných sadech se provádí každoroční udržovací řezy, při kterých se odstraňují poškozené, suché a zahušťující větve. Literatura uvádí (Zemánek a kol.: Biologické odpady a kompostování) průměrnou potenciální produkci dřevního odpadu z údržby sadů ve výši 2,1 t/ha. K této hodnotě je nutno přičíst také údržbu samotných travnatých porostů v sadech. Tato nedosahuje produkce udržovaných travnatých ploch a odhadujeme ji na cca 1,4 t/ha. Celková potenciální produkce BRO ze sadů je tedy 3,5 t/ha. Množství odpadního dřeva z vinic závisí na odrůdě, stáří a typu vedení keřů. Literatura uvádí (Zemánek a kol.: Biologické odpady a kompostování) průměrnou potenciální produkci dřevního odpadu z údržby vinic ve výši 3,0 t/ha. K tomu je nutné připočíst výlisky z hroznů matolinu, jejichž množství se uvádí ve výši cca 1,5 t/ha. Celková výše potenciální produkce BRO z vinic je tedy 4,5 t/ha. Produkce BRO z údržby lesů vychází z dostupné literatury (Zemánek a kol.: Biologické odpady a kompostování), kde se uvádí produkce skupiny stromu 2,0 t/ha až 3,0 t/ha při skupině stromů s podrostem. Vzhledem k tomu, že v našem případně se jedná o lesní pozemky, je tato hodnota snížena na 0,5 t/ha. 9

10 seznam zapojených obcí počet obyvatel údaje z katastru nemovitostí (ha) ovocné trv. trav. chmelnice vinice zahrady sady porosty Miroslavské Knínice CELKEM výtěžnost z hektaru t / rok 1,5 4,5 8,5 3,5 8,5 0,5 procento zapojení ploch 0% 0% 80% 0% 60% 10% kapacita t / rok Tabulka 5 Potenciál množství bioodpadů dle výměr jednotlivých druhů pozemků lesy Z výše popsaných výpočtů vychází dostupný potenciál BRO určeného ke kompostování 150 t/rok od občanů a z údržby ostatních zelených ploch v obci (ostatní zahrady, trvalé travní porosty, lesy apod.). Z uvedených údajů je navržena kapacita kompostárny (tzv. malého zařízení") na 150 t/rok. 8 REKAPITULACE V následujícím textu je shrnutí technických a kapacitních parametrů projektu. Kompostárna bude sloužit pro obec Miroslavské Knínice, která má podle Českého statistického úřadu k celkem 335 trvale bydlících obyvatel. Celková projektovaná kapacita kompostárny je 150 tun biologicky rozložitelných odpadů za rok. Kompostárna bude provozována v souladu s 33b odst. 1, písm. b) zákona o odpadech tzv. malé zařízení. 9 PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Realizace záměru přispěje k naplňování cílů Plánu odpadového hospodářství ČR v několika bodech jeho závazné části: 3.1. Opatření k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností j) naplňovat program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro oblast odpadového hospodářství včetně zlepšení přístupu veřejnosti k informacím o stavu odpadového hospodářství; 3.4. Zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady V zájmu dosažení cíle vytvořit integrované systémy nakládání s odpady na regionální úrovni a jejich propojení do celostátní sítě zařízení pro nakládání s odpady v rámci vybavenosti území: b) navrhovat nová zařízení v souladu s nejlepšími dostupnými technikami jako nedílnou součást integrovaného systému nakládání s odpady na daném území; e) upřednostňovat při výběru projektů odpadového hospodářství, projekty infrastruktury pro odvozový systém sběru tříděného komunálního odpadu před ostatními projekty nakládání s odpady; h) neohrožovat provozem zařízení a dopravou odpadů lidské zdraví a jednotlivé složky životního prostředí; 10

11 l) zajistit tříděný sběr využitelných složek komunálního odpadu prostřednictvím dostatečně četné a dostupné sítě sběrných míst, za předpokladu využití existujících systémů sběru a shromažďování odpadů, a pokud je to možné, i systémů sběru vybraných výrobků, které jsou zajišťovány povinnými osobami tj. výrobci, dovozci, distributory; 3.7. Podíl odpadů ukládaných na skládky V zájmu dosažení cíle snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování: b) ukládat odpady na skládky jen v případě, že s odpady nelze v daném místě a čase nakládat jiným způsobem; 3.8. Maximální množství organické složky ve hmotě ukládané do skládek V zájmu dosažení cíle snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen BRKO ) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995: a) vytvářet podmínky k oddělenému shromažďování jednotlivých druhů biologicky rozložitelných odpadů vznikajících v domácnostech, živnostech, průmyslu a úřadech, mimo směsný odpad; c) zvyšovat v maximální možné míře materiálové využití druhů odpadů tvořících BRKO vytříděných z komunálního odpadu, zejména papíru a lepenky; f) podpořit vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s komunálními odpady tak, aby bylo dosaženo postupného omezení BRKO ukládaných na skládky; při vytváření regionální sítě se zaměřovat zejména na výstavbu kompostáren, zařízení pro anaerobní rozklad a mechanicko-biologickou úpravu těchto odpadů; h) upřednostňovat kompostování a anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů kromě odpadů podle písm. c) s využitím výsledného produktu zejména v zemědělství, při rekultivacích, úpravách zeleně; odpady, které nelze takto využít, upravovat na palivo anebo energeticky využívat; 11