Definice mokřadů. mokřady mohou být definovány různě, k jejich definici lze přistupovat dvěma odlišnými způsoby:

Transkript

1 Mokřady

2 Definice mokřadů mokřady mohou být definovány různě, k jejich definici lze přistupovat dvěma odlišnými způsoby: založit ji na procesech, které podmiňují jejich charakter funkční definice (obvykle ekologický kontext pro potřeby studia; pro porozumění, v nich probíhajících procesů) na výčtu vnějších charakteristik, které tyto biotopy musí splňovat (většinou legislativní účely)

3 funkční definice obsahují většinou tři základní rysy: přítomnost vody k povrchu půdy nebo alespoň do kořenové zóny vegetace adaptovaná k zaplavení zvláštní vlastnosti půdy (např. nízkým obsahem kyslíku) Keddy (2000): Mokřad je ekosystém, který vzniká, když v důsledku zaplavení vodou v půdě převáží anaerobní (přesněji anoxické) procesy, což vyvolá vznik, adaptaci živých organismů (převážně rostlin) na zaplavení.

4 A nebo taky Stručně a jednoduše řečeno se jedná o přírodní biotopy na pomezí vody a souše. Lidově řečeno jde o místa, která jsou podmáčená a pokud se zde chcete pohybovat a nechcete mít mokro v botách, musíte mít holínky. Konkrétně se jedná o vlhké louky, nivy toků, podmáčené okraje rybníků, atd.

5 legislativní účely - definice podle Ramsarské úmluvy (Chytil et al. 1999, str. 15): území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozená i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje 6 metrů Ramsarská úmluva 2. února íránské město Ramsar 18 států (1.moderní úmluva na ochranu a využívání přírodních zdrojů) v roce 1990 přistoupilo Československo k Ramsarské konvenci a zavázalo se tak k ochraně a výzkumu mezinárodně významných mokřadů

6 Mokřady mezinárodního významu Zápis v roce 1990 RS1: Šumavská rašeliniště (102 km2) RS2: Třeboňské rybníky (96 km2) RS3: Novozámecký a Břehyňský rybník (9 km2) RS4: Lednické rybníky (7 km2) Zápis v roce 1993 RS5: Litovelské Pomoraví (62 km2) RS6: Poodří (44 km2) RS7: Krkonošská rašeliniště (2 km2) RS8: Třeboňská rašeliniště (11 km2) RS9: Mokřady dolního Podyjí (115 km2) Zápis v roce 1998 RS10: Mokřady Liběchovky a Pšovky (4 km2) Zápis v roce 2004 RS11: Podzemní Punkva (16 km2) Zápis v roce 2006 RS12: Krušnohorská rašeliniště (112 km2) Zápis v roce 2012 RS13: Horní Jizera (23 km2) RS14: Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa (32 km2)

7 Typy mokřadů Lužní lesy Rašeliniště Prameniště Říční nivy Mokré louky Rybníky, jezera (litorál) Tůně Mimo ČR Delty řek Mangovníkové lesy Tropické lesy Cca 50 % mokřadů nenávratně ztraceno

8 A k čemu jsou mokřady? Z hospodářského pohledu: jedna z nejhorší území (podmáčení, běžné hospodářské plodiny zde nemají vhodné podmínky k růstu, ) pokud není zamokření velké, lze je využívat k produkci sena (málo kvalitní) Z pohledu přírody jde o jedny z nejbohatších území jak vodní, tak suchozemské organismy (podpora biodiverzity) Zadržování látek, vody, zlepšení mikroklimatu Z laického pohledu naprosto bezcenná území tak skrývají velký přírodní potenciál.

9 Minulost / současnost Odvodnění (zemědělství, lesní hospodářství, výstavba) Vysoušení rybníků Těžba rašeliny, písku Podpora biodiverzitu?? Retence vody v krajině?? Čistírny zadržení látek (P, N)

10 Ohrožení mokřadů absence původního hospodářského využívání mokřadů aktivní zalesňování mokřadů pro produkci zejména palivového dříví krajinotvornými zásahy typu zregulování řek degradace vlivem splachů z polí (hnojiva, orba až na břehovou hranu,...)

11 Rozdělení a klasifikace mokřadů a) umístění v krajině (přímořské, vnitrozemské) b) dotace vody (říční, jezerní, močálové) c) převládajícího druhu vegetace (bylinná, dřevinná, mechová) d) charakteru půdy (hydromorfní ano, ne) e) tvorby organického substrátu (tvoří rašeliniště ano, ne) pro databanku Ramsarské konvence - dělení do různých úrovní (celosvětová evidence)

12 Rozdělení v podmínkách naší republiky přirozené mokřady říční nivy včetně lužních lesů rašeliniště a slatiniště mokré louky a podmáčené smrčiny

13 rybníky a jejich litorály (pobřežní pásma) umělé mokřady zatopené pískovny kořenové čistírny

14 Vznik mokřadů tvorba vybudování mokřadu na místě, kde nikdy nebyl obnova rehabilitace degradovaného nebo zničeného mokřadu Účel: podpora živočišného habitatu zlepšování kvality vody protipovodňová ochrana???

15 podpora živočišného habitatu podklady konzultace s odborníkem, ÚSES, migrační trasy, potřeby živočichů obecně větší rozmanitost, rozdílný věk a vzrůst rostlin, rozdílné hloubky vody vyšší rozmanitost živočichů zlepšování kvality vody

16 protipovodňová ochrana zaplavování mokřadu sezónním zvyšováním hladiny možnost navržení mokřadu k zachycení povodňové vlny a jejímu postupnému uvolňování -??? diskutabilní??? možnost regulování zpětného vypouštění (např. stavidlem) hladina hladina

17 Mokřadní vegetace emersní rostliny (vynořené) půdy zaplavené nebo saturované vodou Rákos obecný Orobinec širokolistý submersní rostliny (ponořené) Stolístek klasnatý

18 rostliny s plovoucími listy kořenují v sedimentech Leknín bílý Stulík žlutý volně plovoucí rostliny nekořenují v substrátu, většinou místa s klidnou vodní hladinou Okřehek menší

19 Využití mokřadů v minulosti těžba dříví na topení (lužní lesy a olšiny) kosení luk pro seno či podestýlku pro dobytek (léto) kosení rákosin (zima) použití při stavbě budov ořezávání vrb košíkářství, stabilita břehů

20 Úloha mokřadů prostředí významná svojí biodiverzitou (jsou domovem mnoha druhů rostlin a živočichů) díky svému přechodnému postavení mezi vodou a souší patří k nejbohatším ekosystémům na naší planetě schopnost omezit extrémní výkyvy vodního režimu, jakými jsou povodně či naopak dlouhotrvající sucha zadržovat vodu v dobách srážek uvolňovat vodu v obdobích, kdy je srážek nedostatek schopnost aspoň částečně se vypořádat se znečištěním potoků a řek

21 Úloha mokřadů při přeměně sluneční energie vliv na místní klima schéma na 1m2

22 rušení mokřadů má za následek: zhoršování místního klimatu uvolňování oxidu uhličitého do atmosféry uvolňování živin a dalších látek do vody zvýšení trofie vody, a tím zhoršení její kvality odnos látek z povodí a ochuzování povodí o živiny, zejména o alkálie vysoušení, zastavění nebo přeměna na vodní toky vede k: snížení retenční kapacity krajiny zvýšení povodňové vlny v nižších částech povodí

23 Celkové zhodnocení úlohy mokřadů podílejí se na tvorbě klimatu akumulují uhlík (přispívají tak ke snižování obsahu oxidu uhličitého v atmosféře) vážou a zadržují živiny - umožňují jejich recyklaci (klesá míra úživnosti vody) velké plochy mokřadů jsou chladnější, dopadne na ně za rok více dešťových srážek než na zemědělské plochy, města, atp. slouží jako filtry pro vody povrchové i srážkové poskytují využitelnou biomasu a jsou útočištěm nejen chráněných druhů rostlin a živočichů

24 UMĚLÉ MOKŘADY typy, principy a účinnost čištění vody v umělých mokřadech

25

26 Dělení umělých mokřadů s otevřenou (volnou) hladinou, někdy označované jako biologické rybníky umělý bazén zabezpečený proti infiltraci odpadní vody do podloží, do kterého jsou odpadní vody sváděny o bezpečnosti provozu rozhoduje především těsnící prvek bazénu minerální těsnění, folie či jiné těsnění bez volné hladiny, tzv kořenové čistírny technické zařízení pracující na přírodě blízkém principu analogickém přírodním mokřadům mělká nádrž s izolovaným dnem, vyplněná porézním materiálem povrch osázen vodní nebo vlhkomilnou vegetací odpadní voda protéká horizontálním směrem porézním prostředím (spád 3 8%), kde je z ní odstraňováno znečištění

27 Principy čištění vody v umělých mokřadech s volnou hladinou 1, emersní 2, natantní hloubka vody v rozmezí 0,3 0,6 m vegetace zakořeněná do dna nejčastěji orobinec, rákos, ostřice, skřipina a další menší filtrační schopnost, ale jsou vhodné i do tvrdších klimatických podmínek Rozlišujeme dva základní způsoby: někdy se používá spojení obou způsobů a toto se označuje jako ZPŮSOB AKVATICKÝ, kde jsou využívány jak rostliny plovoucí, tak zakořeněné hloubka vody v rozmezí 0,5-0,7 m rostliny nejsou v nádrži zakořeněny, tedy plovou vodní hyacint, okřehek (žabinec) velmi účinné ve veget. období, v chladnějším období hladina zamrzá a vegetace většinou nepřezimuje

28 Kořenové čistírny odpadních vod je to technické zařízení, pracující na přírodě blízkém principu analogickém přírodním mokřadům jde o mělkou nádrž s izolovaným dnem, vyplněnou porézním materiálem, jehož povrch je osázen vodní nebo vlhkomilnou vegetací odpadní voda protéká porézním prostředím horizontálním směrem (spád 3 8%), kde je z ní odstraňováno znečištění uplatňují se zde hlavně procesy: filtrace adsorpce biologický a chemický rozklad Jan Vymazal

29 Rostliny vhodné a nejčastěji používané Orobinec širokolistý Rákos obecný Zblochan vodní Chrastice rákosovitá Vodní hyacint Tužebník jilmový Kosatec žlutý Kyprej vrbice

30 Tůně

31 Proč budovat tůně Nestabilní biotopy, přirozeně zanikající Dřívější likvidace vhodných míst Zánik drobných ploch Dobrý poměr nákladů a výsledků Nemá manipulační a bezpečnostní objekty

32 Podmínky vzniku tůní Biologický průzkum +? typu živočichů Vydatnost vody pro dotování tůní Hladina PV Dotace podpovrchovou Ne povrchovou vodou (ryby, ne4istoty v toku, ) Vhodné podloží Důležitější je mělčina než hluboké zóny a pozvolné břehy => kolísání hladiny

33 Tvary Pravidelné rovné Jednodušší zpracování a zadání Nepravidelné/chaotické Podpora mělčin Nepravidelné dno víc litorálu

34

35

36 Praha - Čihadla Praha povodí Rokytky Dříve zregulované koryto Kombinace funkcí Rekreační zóna Podpora biodiverzity Protipovodňová ochrana

37 Praha - Čihadla

38

39

40

41

42

43

44

45

46 Zdroje Mokrady.wbs.cz Nasemokrady.cz Ramsar.org Mzp.ork Aopk.org Praha.eu rady.cz/ wbs.cz/ cz/