Územní energetická koncepce města Bruntál

Transkript

1 PARDUBICE ul. Arnošta z Pardubic 676 energetické stavby vodohospodářské stavby geodetické práce tel : fax : evc@evc.cz Územní energetická koncepce města Bruntál Zpracovatel: EVČ s.r.o. Termín zpracování: /130

2 OBSAH: 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE NÁZEV: ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA BRUNTÁL STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ZADAVATEL UEK ZPRACOVATEL UEK DŮVODY PŘÍPRAVY A ZADÁNÍ UEK PODKLADOVÉ MATERIÁLY STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ KRAJINA A ŘEŠENÉ ÚZEMÍ GEOGRAFICKÉ A KLIMATICKÉ ÚDAJE ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A VÝVOJ SPOTŘEBY ENERGIÍ DEMOGRAFICKÁ A SÍDELNÍ STRUKTURA V SOUČASNOSTI A VE VÝHLEDU Vývoj počtu obyvatel Věková struktura obyvatel Domovní a bytový fond Rozdělení města do územních celků z hlediska zásobování energiemi VÝHLED POPTÁVKY PO TEPELNÉ ENERGII Z POHLEDU NOVĚ VYBUDOVANÝCH OBJEKTŮ ANALÝZA DOSTUPNOSTI PALIV A EMISÍ Spotřeba paliv Instalovaný výkon Emise zdrojů v rámci REZZO Výroba tepelné energie Teplo v palivu ZÁSOBOVÁNÍ MĚSTA TEPLEM (SCZT) Soustava centralizovaného zásobování CV Soustava centralizovaného zásobování CV Soustava centralizovaného zásobování CV Soustava centralizovaného vytápění CV NTK Rýmařovská Soustava SCZT Napojení možných kapacit na SCZT: Spotřeba paliv a energií Teplo Bruntál za rok Investice SCZT Ekonomicky oprávněné náklady v ceně tepelné energie dle ERÚ Výhled ministerstva financí nad cenou tepelné energie ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VTL plynovody a přípojky Regulační stanice plynu Regulační stanice plynu VTL Regulační stanice středotlaké: Místní plynovody a přípojky NTL plynovody STL plynovody Odběratelé plynu, odběry plynu z místní sítě Struktura jednotlivých skupin odběratelů plynu (k ): Zhodnocení současného stavu plynofikace...50 Celkem: cca m3/h Bilance plynu Budoucí odběratelé stávající zdroje tepla dnes neplynofikované ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Úvod, nadřazený distribuční systém VVN Popis současného systému a technického stavu sítí VN 22 kv Údaje o sítích NN v řešených oblastech města Odběratelé a jejich odběry za rok ANALÝZA DOSTUPNOSTI PALIV A ENERGIÍ CENY ENERGIÍ /130

3 5.1. POROVNÁNÍ CENY ZEMNÍHO PLYNU S OKOLNÍMI STÁTY POROVNÁNÍ CENY EL. ENERGIE S OKOLNÍMI STÁTY SPOTŘEBITELSKÉ CENY TEPLA V CZT Průmysl Domácnosti SPOTŘEBITELSKÉ CENY EL. ENERGIE Průmysl Domácnosti SPOTŘEBITELSKÉ CENY UHLÍ Průmysl Domácnosti SPOTŘEBITELSKÉ CENY ZEMNÍHO PLYNU Průmysl Domácnosti STANOVENÍ VARIANT CÍLOVÉHO STAVU VARIANTA 1 STÁVAJÍCÍ ROZSAH CZT + PLNÁ PLYNOFIKACE LOKALITY VARIANTA 2 MAXIMUM CZT + PLNÁ PLYNOFIKACE LOKALITY VARIANTA 3 MAX.EKOLOGICKÁ POROVNÁNÍ VARIANT Z POHLEDU EMISÍ VÝPOČET Z EMISNÍCH FAKTORŮ DLE NAŘÍZENÍ VLÁDY 352/2002 SB. K ZÁKONU 86/2002 SB Varianta Varianta Varianta MODELOVÁNÍ ÚEK V PROGRAMU GEMIS O PROGRAMU GEMIS TECHNICKÉ PARAMETRY GEMIS SCÉNÁŘE ÚEK VÝSLEDKY SCÉNÁŘŮ ÚEK VYHODNOCENÍ VARIANT ÚEK Z TECHNICKO-ENERGETICKÉHO HLEDISKA VYHODNOCENÍ VARIANT ÚEK Z ENVIRONMENTÁLNÍHO HLEDISKA VYHODNOCENÍ VARIANT ÚEK ZE SOCIÁLNÍHO HLEDISKA VYHODNOCENÍ VARIANT ÚEK Z EKONOMICKÉHO HLEDISKA ZÁVĚR A DOPORUČENÍ ZPRACOVATELE PŘÍLOHA DOPORUČENÉ PROGRAMY EKOLOGIZACE Teplo slunce Teplo biomasou Tepelná ochrana budov Pasivní domy Kogenerace FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ NAPLŇUJÍCÍCH UEK Česká energetická agentura Státní fond životního prostředí SFŽP Evropský fond pro regionální rozvoj (European Regional Development Fund) Operační program Infrastruktura OPI Operační program Průmysl a podnikání OPPP Kohezní fond (KF) = fond soudržnosti (Cohesion Fund) Inteligentní energie pro Evropu ( ) (Intelligent Energy for Europe - IEE) CONCERTO , 6. rámcový program Evropské unie pro výzkum a technologický vývoj (Sixth Research Framework Programme) Státní fond rozvoje bydlení EPC - Energy Performance Contracting Energetický kontrakting (EC - Energy Contracting ) /130

4 Tabulky: tabulka 1 přehled průměrných měsíčních teplot tabulka 2 Průměrné venkovní teploty v topném období porovnání s ČR...11 tabulka 3 vývoj počtu obyvatel...12 tabulka 4 Věková struktura obyvatel a prognóza vývoje...13 tabulka 5 Domovní fond dle SLDB z roku tabulka 6 Bytový fond dle SLDB z roku tabulka 7 Výhled poptávky po tepelné energii do roku tabulka 8 Spotřeba paliv REZZO1-3 z roku 2003 upravené. tuhé palivo (t) plynné a kapalné (m 3 )...17 tabulka 9 Spotřeba paliv přehledová tabulka...19 tabulka 10 Emise v rámci REZZO z roku 2003 upravené...21 tabulka 11 Porovnání množství emisí dle kategorie zdrojů v rámci REZZO ref. stav...22 tabulka 12 Rozdělení výroby tepelné energie mezi kategorie zdrojů (teplo v palivu)...23 tabulka 13 Rozdělení výroby tepelné energie mezi kategorie zdrojů ( vyrobené teplo)..23 tabulka 14 Struktura celkové potřeby vyrobené energie podle účelu užití...24 tabulka 15 Podíl bytů vytápěných z SCZT na celkovém počtu bytů ( na patách objektů )...25 tabulka 16 Spotřeby paliv, energií, vody a výroba tepla v letech CV tabulka 17 Spotřeby paliv, energií, vody a výroba tepla v letech CV tabulka 18 Spotřeby paliv, energií, vody a výroba tepla v letech CV tabulka 19 Spotřeby paliv, energií, vody a výroba tepla v letech CV tabulka 20 Spotřeby paliv, energií, vody a výroba tepla v letech Rýmařovská...34 tabulka 21 Využití instalovaného výkonu v soustavě SCZT...35 tabulka 22 Přípojná hodnota rozvojových zón...36 tabulka 23 Přehled prodaného tepla SCZT v jednotlivých letech na patách objektů...37 tabulka 24 přehled výroby tepla v jednotlivých měsících roku 2004 na jednotlivých zdrojích...37 tabulka 25 Přehled vyrobeného a prodaného tepla za SCZT tabulka 26 Plánované investice plánované opravy rok tabulka 27 Investiční výhled ( v tis. Kč)...40 tabulka 28 Výsledná kalkulace za a.s. Teplo Bruntál ceny bez DPH...41 tabulka 29 Kalkulační vzorec ceny tepelné energie za rok 2004 ceny bez DPH...42 tabulka 30 Očekávaný vývoj ceny tepelné energie v letech (zdroj ministerstvo financí)...44 tabulka 31 RS dodávající plyn do místní plynovodní sítě:...45 tabulka 32 Podle KHO byl max. hodinový odběr plynu ve dnu měření z jednotlivých RS následující...45 tabulka 33 RS dodávající plyn z VTL plynovodů přímo odběratelům kat. SO, VO...46 tabulka 34 regulační stanice středotlaké...46 tabulka 35 STL plynovody...47 tabulka 36 Odběratelé plynu...47 tabulka 37 Obyvatelstvo...47 tabulka 38 Maloodběr struktura odběrů...48 tabulka 39 Odběratelé plynu ročním odběrem vyšším než 10 tis.m3/rok...49 tabulka 40 Přehled odběratelů SO a VO odebírajících z místní plynovodní sítě...50 tabulka 41 Výkon regulačních stanic plynu:...50 tabulka 42 Struktura odběratelů a odběru plynu...52 tabulka 43 Očekávaný vývoj spotřeby plynu /130

5 tabulka 44 Přehled zdrojů s možnou plynofikací...53 tabulka 45 Stávající odběratelé plynu střední a velkoodběr...54 tabulka 46 Předpokladané zdroje pro plynofikaci mimo dosah SCZT...54 tabulka 47 Celkem odběr el. energie v roce tabulka 48 Bilance paliv a (energie v palivech) včetně el. energie (el energie z roku 1998)...59 tabulka 49 Struktura celkové potřeby energie podle účelu užití (GJ)...59 tabulka 50 Zdroje SCZT jejich instalovaný a nevyužitý výkon...66 tabulka 51 Množství spotřebovaného paliva Varianta tabulka 52 Množství spotřebovaného paliva Varianta tabulka 53 Rozdělení spotřeby paliv Varianta tabulka 54 Porovnání variant z hlediska spotřeby paliv...75 tabulka 55 Emise Varianta 1 vy počet z emisních faktorů...75 tabulka 56 Emise Varianta 1 výpočet z emisních faktorů...76 tabulka 57 Emise Varianta 3 výpočet z emisních faktorů...77 tabulka 58 Vliv na spotřebu primární energie...81 tabulka 59 Vliv na produkci emisí...82 tabulka 60 Teoretické množství energie dopadající za slunečný den na osluněnou plochu orientovanou k jihu v podmínkách ČR (50 s.š., součinitel znečištění atmosféry Z=3)...88 tabulka 61 Poloha slunce nad obzorem a jí odpovídající optimální sklon absorpční plochy pro maximální využití energie slunečního záření...88 tabulka 62 Podíl energie difúzního záření na globálním záření v podmínkách ČR (50 s.š., součinitel znečištění atmosféry Z=3, orientace plochy 45 )...89 tabulka 63 Celkové množství energie dopadající za průměrný den na plochu orientovanou k jihu v podmínkách ČR (50 s.š., součinitel znečištění atmosféry Z=3)...89 tabulka 64 Úspory primární energie po instalaci solárního systému...92 tabulka 65 Roční úspora hnědého uhlí spalovaného přímo v domácnosti využitím solárního systému pro přípravu TUV a přitápění...93 tabulka 66 Globální úspora emisí...93 tabulka 67 Trade-off mezi náklady na zařízení a ekologickými přínosy...94 tabulka 68 Podpořená spotřeba biopaliv: Roční potřeba biopaliv celkem při realizaci 1000 investičních projektů...96 tabulka 69 Roční úspora hnědého uhlí...97 tabulka 70 Celková úspora emisí jednoho kotle na biomasu...97 tabulka 71 Porovnání místních emisí ze spalování...98 tabulka 72 Přibližný počet podpořených briketovacích linek...99 tabulka 73 Vytvoření trhu pro energetické rostliny...99 tabulka 74 Trade-off mezi náklady a ekologickými přínosy (referenční varianta HU vytápění, el. energie TUV) tabulka 75 Celkové náklady na realizaci 1000 projektů tabulka 76 Podíl konstrukcí na tepelných ztrátách objektu tabulka 77 Bilance energie 1 rodinného domu (uvažováno se zateplením) tabulka 78 Snížení emisí po výměně oken a zateplení při vytápění rodinného domu hnědým uhlím tabulka 79 Snížení emisí po výměně oken a zateplení při vytápění rodinného domu zemním plynem tabulka 80 Investiční a provozní náklady tabulka 81 Velikost tepelné ztráty [GJ] na osobu a den tabulka 82 Velikost potřebného ohřevu vzduchu /130

6 tabulka 83 Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace tabulka 84 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace tabulka 85 Porovnání bilance energie pasivního a standardního rodinného domu tabulka 86 Rozdíl emisí při vytápění hnědým uhlím tabulka 87 Rozdíl emisí při vytápění zemním plynem tabulka 88 Porovnání celkových investičních nákladů a ročních nákladů na energii (na vytápění a ohřev vody) pasivního a standardního domu (vytápění hnědým uhlím) tabulka 89Emise znečišťujících látek tabulka 90 Snížení emisí znečišťujících látek v % tabulka 91 Emise skleníkových plynů tabulka 92 Rozdílová analýza emisí skleníkových plynů Obrázky: Obrázek 1 Průměrné měsíční teploty v lokalitě Bruntál...11 Obrázek 2 Vývoj a prognóza počtu obyvatel...12 Obrázek 3 Věková struktura obyvatel a prognóza vývoje...13 Obrázek 4 Rozdělení rodinných a bytových domů podle roku výstavby...16 Obrázek 5 Rozdělení bytů podle způsobu vytápění...16 Obrázek 6 Rozdělení celkové spotřeby paliv z REZZO 2003 upravené...18 Obrázek 7 Spotřeba paliva REZZO1 ref. stav...18 Obrázek 8 Spotřeba paliv REZZO 2 ref. stav...19 Obrázek 9 Spotřeba paliv REZZO 3 ref. stav...19 Obrázek 10 Instalovaný výkon zdrojů REZZO1 ref. stav...19 Obrázek 11 Instalovaný výkon zdrojů REZZO 2 ref. stav...20 Obrázek 12 Instalovaný výkon zdrojů REZZO 3 ref. stav...20 Obrázek 13 Emise zdrojů REZZO1 ref. stav...21 Obrázek 14 Emise zdrojů REZZO 2 ref. stav...22 Obrázek 15 Emise zdrojů REZZO 3 ref. stav...22 Obrázek 16 Porovnání množství emisí dle kategorie zdrojů v rámci REZZO ref. stav...23 Obrázek 17 Rozdělení výroby tepelná energie mezi kategorie zdrojů a jednotlivá paliva (vyrobené teplo)...24 Obrázek 18 Struktura celkové potřeby energie podle účelu užití...24 Obrázek 19 Stávající soustava SCZT a stávající zdroje legenda zdrojů viz. Tabulka Příloha č.1 Přehled zdrojů na území města Bruntál...26 Obrázek 20 Typy zdrojů referenční stav...27 Obrázek 21 Podíl bytů vytápěných z SCZT ve městě Bruntál...28 Obrázek 22 Roční trvání výkonu CV1 Dolní...30 Obrázek 23 Roční trvání výkonu CV2 Smetanova...31 Obrázek 24 Roční trvání výkonu CV4 Květná Obrázek 25 Roční trvání výkonu CV5 Květná Obrázek 26 Porovnání využitého a nevyužitého výkonu na zdrojích pro SCZT...34 Obrázek 27 Využitý instalovaný výkon v soustavě SCZT...35 Obrázek 28 Nevyužitý výkon v soustavě SCZT...35 Obrázek 29 přehled výroby tepla v jednotlivých měsících roku 2004 na jednotlivých zdrojích...38 Obrázek 30 přehled výroby tepla v jednotlivých měsících roku 2004 na CV Obrázek 31 SCZT Bruntál rok 2004 rozdělení ztrát...39 Obrázek 32 Očekávaný vývoj ceny tepelné energie v letech (zdroj ministerstvo financí) /130

7 Obrázek 33 NTL plynovody...46 Obrázek 34 Zásobení lokality zemním plynem a výhled...55 Obrázek 35 Zásobení lokality el. energií podklad SME rok Obrázek 36 Vývoj ceny tepla v ČR a evropských státech do roku Obrázek 37 Poměr cen energií v ČR a EU z roku Obrázek 38 Rozdělení spotřeby paliv varianta Obrázek 39 Varianta 1 rozložení zdrojů a spalované palivo...68 Obrázek 40 Diagram ročního trvání výroby tepla...69 Obrázek 41 Rozdělení spotřeby paliv Varianta Obrázek 42 Varianta 2 rozložení zdrojů a spalované palivo...71 Obrázek 43 Rozdělení spotřeby paliv Varianta Obrázek 44 Varianta 3 rozložení zdrojů a spalované palivo...74 Obrázek 45 Porovnání variant z hlediska spotřeby paliv...75 Obrázek 46 Porovnání produkce emisí Varianty 1 s ref. stavem...76 Obrázek 47 Porovnání produkce emisí Varianty 2 s ref. stavem...77 Obrázek 48 Porovnání produkce emisí Varianty 3 s ref. stavem...78 Obrázek 49 Vliv na spotřebu primární energie...81 Obrázek 50 Vliv na produkci emisí...82 Obrázek 51 Vliv na produkci emisí CO Obrázek 52 Vlivy na zaměstnanost...83 Obrázek 53 Náklady...84 Obrázek 54 palivové náklady variant...84 obrázek 55 Globální sluneční záření na území ČR (MJ/m 2 /rok)...87 obrázek obrázek obrázek 58 Různé možnosti využití solární energie, zaměření tohoto programu...90 obrázek 59 Vyhodnocení metodou LCA pomocí bilančního lineárního modelu GEMIS 94 obrázek 60 Komplexní účinek podpory domácích kotlů na biomasu a na celý trh s biopalivy...95 obrázek 61 Grafické znázornění vzorce (1) obrázek 62 Grafické znázornění vzorce (1) Přílohy: Doporučené programy ekologizace Financovaní projektů naplňujících UEK Výkresová část: Výkres č.1 CZT Výkres č.2 Plyn Výkres č.3 El.energie Výkres č.4 Střed města Příloha č.1 Přehled zdrojů na území města - revidovaný stav 7/130

8 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1. Název: Územní energetická koncepce města Bruntál Obsahem dokumentu je doplnění Územní energetické koncepce města Bruntál dále jen UEK Bruntál zpracované v roce 2002 fy. APAZ GROUP s.r.o. a) Technická a ekonomická analýza skutečného stavu stávající soustavy CZT, se zaměřením na zjištění efektivity provozu soustavy - struktura odběrů tepla - palivové náklady - ostatní provozní náklady (voda, el. energie, nakupované služby, vlastní údržba, mzdové náklady, ostatní náklady) - rozbor finanční služby za rekonstrukce provedené v minulých letech b) Návrh opatření na zvýšení efektivity provozu tepelné soustavy - potenciál rozvoje soustavy CZT - zvýšení účinnosti spalování paliva a distribuce tepla - racionalizace ostatních provozních nákladů c) Seznámení odběratelů tepla s výsledky analýzy d) Doplnění bude obsahovat grafickou část se zakreslením současných stávajících tras vedení SCZT, plynovodu a rozvodů elektro vč. návrhových tras, tato bude zpracována i v digitální podobě. e) Doplnění bude zpracováno v souladu s nařízením vlády č.195/2001 Sb. a s návrhem ÚEK Moravskoslezského kraje Stručná charakteristika UEK vytváří účinné podmínky pro podporování a účast místní samosprávy při investování nových technologií jak v oblasti majetku samosprávy (půda, lesy, dopravní infrastruktura, byty, nemocnice, školy, úřady, sociální objekty, společenská centra apod.), tak i při investování ostatních zainteresovaných stran (občané, podnikatelské a nepodnikatelské organizace). UEK vytváří podmínky pro vtažení hlavních účastníků, tj. zejména orgánů místní samosprávy a investorů, do realizace. UEK významně přispívá k odstraňování nedůvěry a ke snižování obav z rizika investic do nových technologií tím, že pro realizaci scénářů z ÚEK navrhuje programy a projekty, jež vyhodnotí nejen z hlediska investic a provozních nákladů, ale i z hlediska externalit tj. kladných a záporných přínosů pro místní společenství (obyvatele či obce jako celku) Zadavatel UEK Město Bruntál Adresa: Nádražní Bruntál IČO: DIČ: CZ Telefon: Fax: /130

9 Odpovědné pracoviště: Kontaktní osoba: Vedoucí odboru výstavby a územního plánování Ing Pavla Teplíčková stavebni@mubruntal.cz 1.4. Zpracovatel UEK Doplnění Územní energetické koncepce města Bruntál zpracoval tým EVČ s.r.o. pod vedením Ing Avramova, ve spolupráci s fy. Cityplan s.r.o. EVČ s.r.o. Adresa: IČO: DIČ: CZ Telefon: Fax: evc@evc.cz Kontaktní osoba: Ing Valentýn Avramov avramov@evc.cz 9/130

10 2. DŮVODY PŘÍPRAVY A ZADÁNÍ UEK Územní energetická koncepce města Bruntál byla zpracována firmou APAZ GROUP, s.r.o. v roce 20002, tato nebyla v zastupitelstvu města nikdy schválena. Na 21. zastupitelstvu města dne byla UEK a obecně závazná vyhláška města Bruntál k uskutečnění územní energetické koncepce města Bruntál projednána bez přijatého usnesení. Pořízení aktualizace UEK bylo předloženo radě města a ta na svém 38. zasedání dne schválila zadat pořízení aktualizace UEK města Bruntál. Mezi hlavní cíle UEK města Bruntál patří: efektivizace vytápění ve městě Bruntál ve vztahu k vlivům na životní prostředí. nahrazování fosilních zdrojů obnovitelnými zdroji energie, zvýšení strategické bezpečnosti energetické infrastruktury. GIS podklady pro územní plán vrstva energetika 2.1. Podkladové materiály Územní plán města Bruntál z roku 1996 Teplofikační studie města Bruntál z července 1996 Územní energetická studie města Bruntálu z června 2002 (dokument nebyl přijat radou města Bruntál) Generel plynofikace města Bruntál z července 2004 Mapové podklady poskytnuté městem Bruntál Podklady od SME REZZO 1,2,3 z roku 2003 Statistická data města Bruntál z roku STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 3.1. Krajina a řešené území Město Bruntál leží na severu Moravy v západní části Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce 547 m, ve stejnojmenném okrese. Město Bruntál patří k nejstarším městům v českých zemích. Vzniklo na přelomu 12 a 13 století. Prosperita města byla založena na těžbě drahých kovů. V 60 a 70 letech 19 století došlo v celém kraji k rozmachu textilní výroby. Město se stalo sídlem okresního úřadu a okresního soudu a v tomto období bylo postaveno více než 480 budov. Počátek nové historie města znamenalo postupné dosídlení města obyvateli české národnosti po roce Půdorys města je oválný, v severní části nepravidelný. Zastavěná část je velmi různorodá. Je zde zachováno jak několik historických objektů, tak jsou zde postaveny i objekty nové. Historické jádro města Bruntálu bylo prohlášeno Vyhl. Č. 476/1992 Sb. za městskou památkovou zónu a navíc má ještě vyhlášené ochranné pásmo Geografické a klimatické údaje Město Bruntál se nachází v rovinatém terénu v nadmořské výšce 546 m.n.m. 10/130

11 Klimaticky má celá oblast chladné a vlhké podnebí klimatická oblast MT 2. Podle ČSN je venkovní výpočtová teplota 18 C. Průměrná teplota při topném období 232 dnů je 4,0 C, pro 255 dnů je 2,7 C, pro 315 dnů je 4,8 C. Topné období je září až květen tj. 273 dnů. Přehled měsíčních teplot v letech je uveden v následující tabulce: rok leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok ,6-2,9-2,4 5,4 11,1 13,8 16, ,6 7,9 3,3-3,1 5, ,8-0,7 4,1 4,5 10, ,1 8,9 7,7 2,3-2,9 6, ,5-4,8 2,3 4,6 9, ,6 13,1 9,8 7,2 0-2,7 5, ,9-5,2 1,6 4,3 12,1 16,5 13,8 14,5 11,2 4,9 1,6 1,2 5, ,3-1,6-1 3,2 8,6 13,9 14,4 14,5 10,4 5,9-0,3-2,8 4, ,5-3,6 4,1 4,9 12,1 15,3 15, ,7 7 1,2-4,5 6, ,5-3,7 2,1 3,5 11,8 15,2 16,7 15,9 13,3 7,5 2,8-1 6, ,7-4,5 2,3 8 12,8 14,4 18,2 15,6 11,7 6,8-0,4-2,4 6, ,8-3,2-1,2 5,9 10, ,1 14,8 10,5 8,2 2,3-2,6 5, ,5 0,8 5,8 12, ,9 14,9 10,7 6, ,6-10,4 0,7 7,4 13,4 14,2 15,2 15,2 9,5 6,2 2,9-2,4 5, , ,1 9, ,4 13,6 12,9 7,1 2,7-1,4 5, ,2-0,6-0,5 5,7 12,8 14,8 16,8 15,4 11,6 6,3-2,3-1,5 6, ,8 3,8 7,1 11,8 13,1 15, ,7-0,5-1,5 6, ,8 1,9 4,3 5,2 12,4 14,4 15,3 15,4 9,5 6,9 2,7-2, ,5-6,5 3,3 5,1 8 13,5 17,6 15,4 12,1 5 1,3-4,4 5, ,8-0,5 1,3 6,2 11, ,3 19,4 10,6 4,4 1,8-3,3 6, ,4-3,5-0,8 6,7 13,4 14,1 14,9 14,2 9,8 6,4-1,4-0,1 5, ,4-3,6 3,6 6, ,7 18,6 16,2 12,2 4,3 2,4-1 7, ,4 1,2 0,7 6,3 10,7 14,2 18, ,4 8,4-0,7-4,4 6,4 průměr -3,8-3,1 1,3 5,6 11,4 14, ,6 1-2,1 6,1 tabulka 1 přehled průměrných měsíčních teplot Průměrné roční teploty v lokalitě Bruntál 20 průměrná teplota C leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Obrázek 1 Průměrné měsíční teploty v lokalitě Bruntál lokalita průměrné měsíční venkovní teploty Bruntál 11,6 6,7 1,6-1,9-3,9-2,7 1 5,7 11,2 průměr ČR 12,5 7,4 2,4-1 -7,1-1,2 2,6 7,3 12,4 tabulka 2 Průměrné venkovní teploty v topném období porovnání s ČR 11/130

12 Průměrné měsíční venkovní teploty teplota C Bruntál průměr ČR měsíc topné sezóny 4. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A VÝVOJ SPOTŘEBY ENERGIÍ 4.1. Demografická a sídelní struktura v současnosti a ve výhledu Vývoj počtu obyvatel rok město Bruntál tabulka 3 vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel počet obyvatel rok Obrázek 2 Vývoj a prognóza počtu obyvatel Počet obyvatel v Bruntálu plynule stoupal až do období II. světové války. Výrazný pokles počtu obyvatel v důsledku války (odsun Němců) v padesátých letech vystřídal pomalý nárůst počtu obyvatel, který se urychlil v posledních 10-ti letech jednak výstavbou průmyslu a jednak v návaznosti na funkci okresního města. 12/130

13 V současné době lze předpokládat, že na řešeném území žije cca trvale bydlících obyvatel Věková struktura obyvatel rok prognóza předproduktivní (0-14 let) produktivní (m 15-59, ž 15-54) postproduktivní (m 60 a více, ž 55 a více) Data k červnu 2002 tabulka 4 Věková struktura obyvatel a prognóza vývoje Věková struktura obavatel prognóza roky postproduktivní (m 60 a více, ž 55 a více) produktivní (m 15-59, ž 15-54) předproduktivní (0-14 let) % Obrázek 3 Věková struktura obyvatel a prognóza vývoje Věková struktura v Bruntále se značně odlišovala od průměru v ČR. Odlišnost byla způsobena několika vlnami migrace mladých lidí a mladých rodin s dětmi. V nejbližších letech nelze z více důvodů očekávat podobný rozvoj bytové výstavby (omezená podpora státu, obtížně dostupné a drahé hypoteční úvěry, drahé stavební pozemky, ceny stavebních materiálů atd.), které by výrazněji ovlivnili demografickou skladbu obyvatelstva. Důsledkem masivního přistěhovávání mladých obyvatel je v současné době pozitivní demografická struktura obyvatelstva města s vysokým podílem osob v produktivním věku a velmi nízkým podílem osob v post-produktivním věku, který klade jen malé nároky na rozvoj sociální asistence a sociálních služeb, potřebných pro tuto část obyvatelstva. Na druhé straně to může být zdrojem možných problémů v budoucnosti, kdy se do post-produktivního věku dostanou početné skupiny obyvatel, kteří se do města přistěhovali. Prognóza vývoje počtu obyvatel vychází se současné demografické situace v Bruntále a z celkových trendů ve vývoji populace v České republice. Pro Českou republiku, stejně jako pro ostatní země tzv. reálného socialismu, byl typický extenzivní populační režim, podstatně odlišný od režimu moderních demokratických společností. Byla pro něho příznačná vysoká sňatečnost, vysoká potratovost, vysoká porodnost a velmi vysoká plodnost na počátku reprodukčního období, vysoká rozvodovost a vysoká úmrtnost. 13/130

14 Po společenských změnách po roce 1989 jsou již v průběhu první poloviny 90. Let registrovány změny v demografických ukazatelích. Typické pro tyto změny je : snižování sňatečnosti, porodnosti, potratovosti i úmrtnosti, především mužské, pouze rozvodovost stagnuje. Dalším trendem je skutečnost, že vysoký podíl dětí se rodí mimo manželství. Snižování sňatečnosti doprovází další jev, postupné zvyšování věku v době prvního sňatku, což má pozitivní dopad, protože sňatky uzavírají lidé sociálně i ekonomicky zralejší. Předpokládá se, že tento trend bude pokračovat i v blízké budoucnosti, jak naznačují výsledky výzkumů mezi mladou generací, a nízká sňatečnost bude pokračovat, i když poroste životní úroveň a bude dostatek bytů, podobně jako tomu je v západních společnostech. Teorie týkající se vývoje porodnosti jsou nejednotné. Podle některých současné snížení plodnosti z hodnoty 1.9 v roce 1990 na 1.4 v roce 1994 je vysvětlováno jako současný důsledek snížení sňatečnosti a odkládání rodičovství a je jen dočasným jevem, který nelze interpretovat jako odmítání rození dětí vůbec. Přesto lze s odkládáním narození prvního dítěte očekávat snižování počtu dětí v rodině. Podle jiných nízká porodnost bude v naší společnosti dlouhodobým jevem s úrovní plodnosti pod záchovnou hranicí. Z uvedených předpokladů vychází prognóza vývoje obyvatel v Bruntále. Podíl obyvatel v před-produktivním věku bude i nadále klesat, přestože v současné době vstupují do období nejvyšší plodnosti věkové kohorty baby-boomu ze 70. Let. Velmi pozvolna poroste podíl osob v post-produktivním věku. Pomalý nárůst tohoto podílu bude také ovlivňován snižováním úmrtnosti, především mužské, a zvýšením zákonného věku pro odchod do důchodu. Do období bude charakteristický vysoký podíl osob v produktivním věku, bude se však měnit jeho skladba, budou narůstat počty lidí v pozdním středním věku, kteří jsou na jedné straně již zkušení pracovníci, na druhé straně v případě ztráty zaměstnání se tito lidé již hůře rekvalifikují a hůře hledají uplatnění na trhu práce a to tím hůře, čím nižší mají vzdělání. Po tomto období se budou demografické charakteristiky prudce zhoršovat Domovní a bytový fond 14/130

15 Vyhodnocení údajů ze SLDB 2001 DOMOVNÍ FOND Celkem Rodinné domy Bytové domy Ostatní Domy úhrnem Trvale obydlené domy v nich : trvale obydlené byty v nich : neobydlené byty Počet osob v domech Trvale obydlené domy Počet trvale obydlených domů podle období výstavby do roku od roku od roku od roku od roku Z počtu domů materiál nosných zdí: stěnové panely cihly, tvárnice, cihlové bloky Domy s počtem bytů: až až Technické vybavení domů: ústřední topení tabulka 5 Domovní fond dle SLDB z roku 2001 BYTOVÝ FOND Celkem Rodinné domy Bytové domy Ostatní Trvale obydlené byty Počet osob v bytech Z toho v domech s materiálem zdí: ze stěnových panelů cihly, tvárnice, cihlové bloky Z toho s počtem obytných místností Z toho způsob vytápění ústřední etážové kamna Z toho energie použitá k vytápění: uhlí dřevo elektřina plyn Počet trvale obydlených bytů podle období výstavby do roku od roku od roku od roku od roku od roku nezjištěno tabulka 6 Bytový fond dle SLDB z roku /130

16 od roku % od roku % Rozdělení rodinných a bytových domů podle roku výstavby do roku % od roku % do roku 1919 od roku od roku od roku od roku od roku % Obrázek 4 Rozdělení rodinných a bytových domů podle roku výstavby etážové 7% kamna 6% Způsob vytápění bytů ústřední etážové kamna ústřední 87% Obrázek 5 Rozdělení bytů podle způsobu vytápění Bydlení patří k základním sociálním potřebám každého člověka. Zajištění kvalitního bydlení a dostatečná nabídka bytů jsou prvořadým úkolem politiky města, který je nutné řešit ve všech variantách budoucího rozvoje města od těch nejoptimističtějších až po katastrofické. Otázka bydlení je úhelným kamenem, spojujícím otázky hospodářského, územního, sociálního i kulturního rozvoje města. Pro zjištění skutečných požadavků obyvatel na bydlení je nutné vycházet z demograficko-sociologických charakteristik města a regionu. Významnou roli zde hraje nabídka pracovních příležitostí, ekonomický potenciál města a regionu a saldo migrace. Podle sčítání v roce 2001 je ve městě obydlených bytů, z toho je 997 v rodinných domcích. 16/130

17 Rozdělení města do územních celků z hlediska zásobování energiemi Stávající bytová výstavba je soustředěna do několika oblastí. Tyto oblasti jsou zásobovány teplem většinou z jedné teplárny, čtyř výtopen a dvou významnějších kotelen, které vznikly v souvislosti s výstavbou sídlištních celků od 50-tých do 80-tých let tohoto století a tvoří základ soustav centralizovaného zásobování dále jen SCZT. Viz příloha č.1 výkres Situace CZT Výhled poptávky po tepelné energii z pohledu nově vybudovaných objektů Od odboru správy majetku města Bruntál byla získána data o investičních akcích plánovaných do roku Podkladem byla data od odboru správy majetku města Bruntál Přípojná hodnota teplo rozloha nové byty rodinné domy zóny KS KS ha KW GJ Spotřeba tepla Rozvojová zóna Za mlékárnou Rozvojová zóna Pod vodárenským vrchem Rozvojová zóna Pod uhlířským vrchem 95 7, Rozvojová zóna zahrádky J.E.Purkyně 12 1, Výstavba 22 b.j. bez určení místa Výstavba 40 b.j. bez určení místa Střed města městská památková zona CFELKEM tabulka 7 Výhled poptávky po tepelné energii do roku 2010 Rozvojové zóny jsou podrobně zakresleny v příloze výkres č Analýza dostupnosti paliv a emisí Na základě provedených průzkumů a hodnot, které jsme obdrželi od jednotlivých správců sítí, zdrojů a podkladů REZZO je sestavena následující tabulka spotřeb paliv a energií na území města Bruntálu Spotřeba paliv ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG palivo 0, ,00 0,00 0,00 46, ,00 0,00 0,00 REZZO 1 výkon [MW] 0,00 21,20 0,00 0,00 0,48 50,73 0,00 0,00 palivo 2332, ,00 746, ,00 0, ,00 169,00 0,00 REZZO 2 výkon [MW] 10,13 25,63 9,36 7,02 0,00 66,41 0,94 0,00 palivo 88,00 371,00 372,00 556,00 6, ,00 4,00 0,00 REZZO 3 výkon [MW] 0,24 0,62 0,98 0,59 0,03 10,18 0,02 0,00 palivo 2420, , , ,00 52, ,00 173,00 0,00 CELKEM výkon [MW] 10,37 47,45 10,34 7,61 0,51 127,32 0,96 0,00 tabulka 8 Spotřeba paliv REZZO1-3 z roku 2003 upravené. tuhé palivo (t) plynné a kapalné (m 3 ) 17/130

18 CELKEM SPOTŘEBA PALIV LPG BP 0% 0% ČU 5% ZP 36% LTO 0% DŘEVO 7% KOKS 3% HUPR 49% ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG Obrázek 6 Rozdělení celkové spotřeby paliv z REZZO 2003 upravené Spotřeba paliva REZZO 1 referenčnístav 16000, , ,00 Spotřeba tis tun 12000, , , , , ,00 0, ,00 0,00 0,00 0,00 46,00 0,00 0,00 ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG palivo palivo Obrázek 7 Spotřeba paliva REZZO1 ref. stav Spotřeba paliva REZZO 2 referenční stav Spotřeba tis tun 9000, , , , , , , , ,00 0, , , , ,00 746,00 0,00 169,00 0,00 ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG palivo 18/130

19 Obrázek 8 Spotřeba paliv REZZO 2 ref. stav Spotřeba paliva REZZO 3 referenčni stav Spotřeba tis tun 3000, , , , ,00 500,00 0, ,00 556,00 371,00 372,00 88,00 6,00 4,00 0,00 ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG palivo Obrázek 9 Spotřeba paliv REZZO 3 ref. stav Palivo Roční spotřeba t/rok Černé uhlí t/rok Hnědé uhlí prachové t/rok Koks 1118 t/rok Dřevo 3137 t/rok LTO 52 t/rok Zemní plyn tis m3/rok Bioplyn 173 tis m3/rok tabulka 9 Spotřeba paliv přehledová tabulka Instalovaný výkon Výkon zdrojů v rámci REZZO 1 referenční stav 60,00 50,00 50,73 Výkon zdrojů v MW 40,00 30,00 20,00 21,20 výkon [MW] 10,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,48 0,00 0,00 ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG palivo Obrázek 10 Instalovaný výkon zdrojů REZZO1 ref. stav 19/130

20 Výkon zdrojů v rámci REZZO 2 referenční stav 70,00 66,41 Výkon zdrojů v MW 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 25,63 10,13 9,36 7,02 0,00 0,94 0,00 ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG palivo Obrázek 11 Instalovaný výkon zdrojů REZZO 2 ref. stav Data poskytnutá ČHMU neobsahovala instalované výkony v rámci REZZO 3, bylo tedy nutné tyto vypočítat (jedná se tedy o přiměřeně přesný výpočet) Výkon zdrojů v rámci REZZO 3 referenčni stav Výkon zdrojů v MW 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 10,18 0,24 0,62 0,98 0,59 0,03 0,02 0,00 ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG palivo Obrázek 12 Instalovaný výkon zdrojů REZZO 3 ref. stav Emise zdrojů v rámci REZZO 20/130

21 REZZO ČU HU KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG Celkem Tuhé látky 0,000 5,860 0,000 0,000 0,030 0,220 0,000 0,000 6,110 SO2 0, ,320 0,000 0,000 1,290 1,020 0,000 0, ,630 NOX 0,000 48,580 0,000 0,000 2,650 8,490 0,000 0,000 59,720 CO 0,000 12,280 0,000 0,000 5,630 2,480 0,000 0,000 20,390 REZZO 1 CxHy 0,000 5,670 0,000 0,000 0,080 5,360 0,000 0,000 11,110 Tuhé látky 3,355 8,739 0,732 0,106 0,000 0,061 0,022 0,000 13,015 SO2 10,857 30,763 5,881 0,023 0,000 0,032 0,000 0,000 47,556 NOX 5,490 8,736 0,987 0,517 0,000 4,491 0,396 0,000 20,617 CO 11,168 7,640 7,585 0,007 0,000 0,624 0,001 0,000 27,025 REZZO 2 CxHy 15,568 2,923 7,260 0,058 0,000 0,176 0,004 0,000 25,989 Tuhé látky 0,880 6,678 3,720 6,950 0,013 0,051 0,002 0,000 18,294 SO2 1,672 12,690 7,068 0,556 0,240 0,024 0,000 0,000 22,250 NOX 0,132 1,113 0,558 1,668 0,060 4,053 0,010 0,000 7,594 CO 3,960 16,695 16,740 0,556 0,004 0,811 0,002 0,000 38,768 REZZO 3 CxHy 0,783 3,302 3,311 0,495 0,002 0,162 0,000 0,000 8,055 Tuhé látky 4,235 21,277 4,452 7,056 0,043 0,332 0,024 0,000 37,419 SO2 12, ,773 12,949 0,579 1,530 1,076 0,000 0, ,436 NOX 5,622 58,429 1,545 2,185 2,710 17,034 0,406 0,000 87,931 CO 15,128 36,615 24,325 0,563 5,634 3,915 0,003 0,000 86,183 CELKEM CxHy 16,351 11,895 10,571 0,553 0,082 5,698 0,004 0,000 45,154 tabulka 10 Emise v rámci REZZO z roku 2003 upravené REZZO 1 CO 7% CxHy 4% Tuhé látky 2% NOX 21% Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy SO2 66% Obrázek 13 Emise zdrojů REZZO1 ref. stav 21/130

22 REZZO 2 CxHy 19% Tuhé látky 10% CO 20% SO2 36% Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy Obrázek 14 Emise zdrojů REZZO 2 ref. stav NOX 15% REZZO 3 CxHy 8% Tuhé látky 19% CO 42% SO2 23% Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy Obrázek 15 Emise zdrojů REZZO 3 ref. stav NOX 8% REZZO1 REZZO2 REZZO3 CELKEM Tuhé látky 6,11 13,015 18,294 37,419 SO2 187,63 47,556 22,25 257,436 NOX 59,72 20,617 7,594 87,931 CO 20,39 27,025 38,768 86,183 CxHy 11,11 25,989 8,055 45,154 tabulka 11 Porovnání množství emisí dle kategorie zdrojů v rámci REZZO ref. stav 22/130

23 množství látky tuny ,63 Porovnání množství emisí v rámci REZZO 1,2,3 REZZO1 REZZO2 REZZO3 59,72 47,556 38,768 18,294 22,25 27,025 25,989 20,617 20,39 13,015 6,11 7,594 11,11 8,055 Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy znečišťující látka Obrázek 16 Porovnání množství emisí dle kategorie zdrojů v rámci REZZO ref. stav Výroba tepelné energie Teplo v palivu ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG CELKEM Teplo v palivu GJ GJ GJ GJ GJ GJ GJ GJ GJ REZZO 1 Teplo v palivu REZZO 2 Teplo v palivu REZZO 3 Teplo v palivu CELKEM tabulka 12 Rozdělení výroby tepelné energie mezi kategorie zdrojů (teplo v palivu) ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG CELKEM Vyrobené teplo GJ GJ GJ GJ GJ GJ GJ GJ GJ REZZO 1 Vyrobené teplo REZZO 2 Vyrobené teplo REZZO 3 Vyrobené teplo CELKEM tabulka 13 Rozdělení výroby tepelné energie mezi kategorie zdrojů ( vyrobené teplo) 23/130

24 REZZO 3 10% Výroba tepla jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1 46% REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 2 44% Obrázek 17 Rozdělení výroby tepelná energie mezi kategorie zdrojů a jednotlivá paliva (vyrobené teplo) ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG Struktura odběru GJ GJ GJ GJ GJ GJ GJ GJ CELKEM % CZT ,53 Bydlení ,38 Průmysl ,20 Treciální sféra , tabulka 14 Struktura celkové potřeby vyrobené energie podle účelu užití Treciální sféra 10% Struktura celkové potřeby energie podle účelu spotřeby CZT 38% Průmysl 37% CZT Bydlení Průmysl Treciální sféra Bydlení 15% Obrázek 18 Struktura celkové potřeby energie podle účelu užití 24/130

25 ZÁSOBOVÁNÍ MĚSTA TEPLEM (SCZT) Celkové bilance potřeb paliv pro zásobování teplem jsou zpracovány ze zdrojů tepla na území města viz příloha č.1. Tyto bilance potřeb paliv byly rozšířeny o malé a lokální zdroje pro vytápění a přípravu TUV jednotlivých bytů. Na SCZT je v současnosti připojeno bytů z celkového počtu 6 621, tj. 87% bytového fondu. Zbývající část bytů se vytápí s použitím blokových kotelen, etážového a lokálního topení. Rozmístění centrálních výtopen a okruh jejich vytápění,i navrhované nové připojení, jsou zobrazeny ve výkrese č.1. bytů teplo ks GJ SCZT ostatní CELKEM tabulka 15 Podíl bytů vytápěných z SCZT na celkovém počtu bytů ( na patách objektů ) 25/130

26 . Obrázek 19 Stávající soustava SCZT a stávající zdroje legenda zdrojů viz. Tabulka Příloha č.1 Přehled zdrojů na území města Bruntál 26/130

27 Obrázek 20 Typy zdrojů referenční stav 27/130

28 . Podíl bytů vytápěných z SCZT 13% SCZT ostatní 87% Obrázek 21 Podíl bytů vytápěných z SCZT ve městě Bruntál Areály firem na území města mají vlastní zdroje tepla, které slouží jen pro jejich vlastní potřebu. Spotřeba paliv a energií za Teplo Bruntál (správce SCZT) za rok 2004: Spotřeba paliva: tuhé palivo Koks2 36,1 t Černé oř ,0 t Hnědý oř. 2 Bílina 126,6 t Most 640,2 t Hnědý aditivovaný hruboprach Bílina 5 249,0 t Most 9 820,0 t Celkem spotřeba paliva ,9 t za ,50 Kč Spotřeba paliva: zemní plyn Spotřeba zemního plynu na všech plynových zdrojích a.s. včetně kogenerační jednotky m3 = kwh za ,72 Kč z toho spotřeba kog. jednotky byla m3 = kwh za ,25 Kč Spotřeba el. energie: Celkem spotřeba el. energie za a.s. byla kwh za ,62 Kč Výroba el. energie z kog. jednotky , 0 kwh za ,56 Kč všechna vyrobená el. energie je prodávána SME a.s. Spotřeba vody: Vodné: m3 za ,36 Kč Stočné: m3 za ,63 Kč Kč srážková voda = ,63Kč Celkem teplo v palivu: Tuhé palivo: ,50 GJ 28/130

29 Zemní plyn: ,48 GJ bez kogenerační jednotky Celkem teplo v palivu ,98 GJ Soustava centralizovaného zásobování CV 1 Zdrojem tepla v této soustavě je Centrální výtopna CV 1 Dolní. Výtopna je osazena čtyřmi parními kotli R 8 t/h, výrobce ČKD Kolín, které byly ekologizovány za použití technologie fluidního spalování uhlí v oxidační pískové spalovací vrstvě. Výkon této kotelny je 21,2 MW. Od roku 2002 je na CV Dolní vybudována plynová teplovodní kotelna s výměníkovou stanicí. V kotelně jsou instalovány dva kusy teplovodních kotlů - celkový výkon 7.8 MW. Výměníková stanice sestává ze dvou parních výměníků typu pára-voda. Celkový instalovaný výkon kotelny tak činí 29 MW a vyrábí páru o tlaku 1,25 MPa a teplotě 270 C, tuto transformuje ve výměníku na topnou vodu, kterou zásobuje následující odběry na sídlišti Dolní a Chelčického. Přes předávací stanice je zásobeno teplem 2935 bytů a příslušné objekty vybavenosti. Plynová kotelna má status záložního špičkového zdroje. V následujících tabulkách jsou uvedeny výroby a spotřeby pro rok rok 2002 výkon 29,0 MW roční výroba na zdroji GJ spotřeby paliva -tuhé palivo t palivo - zemní plyn m3 el. energie kwh vody m3 rok 2003 výkon 29,0 MW roční výroba na zdroji GJ spotřeby paliva -tuhé palivo t palivo - zemní plyn m3 el. energie kwh vody m3 rok 2004 výkon 29,0 MW roční výroba na zdroji GJ spotřeby paliva -tuhé palivo t palivo - zemní plyn m3 el. energie kwh vody m3 tabulka 16 Spotřeby paliv, energií, vody a výroba tepla v letech CV1 29/130

30 Roční trvání výkonu CV1 Dolní Výkon zdroje MW hodiny provozu Obrázek 22 Roční trvání výkonu CV1 Dolní Z předchozího obrázku je patrné, že zdroj je možné provozovat většinu roku s uhelnými kotli, pouze pro špičkování a letní provoz je nutné spouštět plynové kotle a tím udržovat uhelné kotle na optimálních účinnostních a výkonových parametrech. Uhelný zdroj nosné médium pára transformováno ve výměníku na topnou vodu Plynová část zdroje teplovodní (špičkovací) Výstupní parametry topné vody 105/70 C Provoz zdroje je třísměnný nepřetržitý Soustava centralizovaného zásobování CV 2 Zdrojem tepla této soustavy je Centrální výtopna CV 2 Smetanova. Výtopna je vybavena dvěma středotlakými parními kotli BK 6 a BK 8 výrobce ČKD Kolín o celkovém výkonu 9,2 MW. Dále ve výtopně je instalována kogenerační jednotka typu MT 140 SP o výkonu 0,2 MW. Celkový instalovaný výkon kotelny činí 9,4 MW vyrábí středotlakou sytou páru, kterou zásobuje následující odběry. Na okresním úřadě a v Nemocnici jsou samostatné výměníkové stanice. Nemocnice v současné době je odpojena a provozuje vlastní kotelnu na tuhá paliva. Pro ostatní odběry je ve výtopně instalována výměníková stanice s protiproudými výměníky pára voda. Z výtopny je napojeno 546 bytů. V současnosti u této výtopny je využíván pouze výkon 3,2 MW a další využití je k dispozici výkon 6,802 MW tj. 47 % instalovaného výkonu. V následujících tabulkách jsou uvedeny výroby a spotřeby pro rok (bez kogeneračních jednotek) 30/130

31 rok 2002 výkon 9,2 MW roční výroba na zdroji GJ spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn m3 el. energie kwh vody m3 rok 2003 výkon 9,2 MW roční výroba na zdroji GJ spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn m3 el. energie kwh vody 585 m3 rok 2004 výkon 9,2 MW roční výroba na zdroji GJ spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn m3 el. energie kwh vody 559 m3 tabulka 17 Spotřeby paliv, energií, vody a výroba tepla v letech CV2 Roční trvání výkonu CV2 Smetanova 10 9 Výkon zdroje MW Skutečně provozováno Osazený výkon hodiny provozu Obrázek 23 Roční trvání výkonu CV2 Smetanova Provoz zdroje je třísměnný nepřetržitý Soustava centralizovaného zásobování CV 4 Zdrojem tepla této soustavy je Centrální výtopna CV 4 Květná 2. Výtopna je osazena dvěma teplovodními kotli PGVE 250 o výkonu kw a jedním teplovodním kotlem PGVE 100 o výkonu kw na zemní plyn. 31/130

32 Celkový instalovaný výkon výtopny činí kw. Voda o teplotě 110/70 C je přímo ve výtopně upravována na 90/70 C a tato je rozváděna pro následující odběry. Z výtopny je napojeno 598 bytů. V současnosti u této výtopny je využíván pouze výkon kw a pro další využití je k dispozici výkon kw tj. 21,8% instalovaného výkonu. V následujících tabulkách jsou uvedeny výroby a spotřeby pro rok rok 2002 výkon 6,34 MW roční výroba na zdroji GJ spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn m3 el. energie kwh vody 144 m3 rok 2003 výkon 6,34 MW roční výroba na zdroji GJ spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn m3 el. energie kwh vody 144 m3 rok 2004 výkon 6,34 MW roční výroba na zdroji GJ spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn m3 el. energie kwh vody 144 m3 tabulka 18 Spotřeby paliv, energií, vody a výroba tepla v letech CV4 Roční trvání výkonu CV4 Květná Výkon zdroje MW Skutečně provozováno Osazený výkon hodiny provozu Obrázek 24 Roční trvání výkonu CV4 Květná 2 32/130

33 Soustava centralizovaného vytápění CV 5 Zdrojem tepla této soustavy je Centrální výtopna CV 5 Květná 3. Výtopna je osazena dvěma teplovodními kotli PGVE 250 o výkonu kw a jedním teplovodním kotlem PGVE 100 výkonu kw na zemní plyn. Celkový instalovaný výkon výtopny činí kw. Voda o teplotě 110/70 C je přímo rozváděna pro následující odběry. Z výtopny je napojeno 346 bytů. V současnosti u této výtopny je využíván pouze výkon kw a pro další využití je k dispozici výkon kw tj. 51,5% instalovaného výkonu. V následujících tabulkách jsou uvedeny výroby a spotřeby pro rok rok 2002 výkon 6,34 MW roční výroba na zdroji GJ spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn m3 el. energie kwh vody 274 m3 rok 2003 výkon 6,34 MW roční výroba na zdroji GJ spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn m3 el. energie kwh vody 184 m3 rok 2004 výkon 6,34 MW roční výroba na zdroji GJ spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn m3 el. energie kwh vody 112 m3 tabulka 19 Spotřeby paliv, energií, vody a výroba tepla v letech CV5 Roční trvání výkonu CV5 Květná Výkon zdroje MW Skutečně provozováno Osazený výkon hodiny provozu Obrázek 25 Roční trvání výkonu CV5 Květná 3 33/130

34 NTK Rýmařovská Do soustavy SCZT patří i NTK Rýmařovská. Instalovaný výkon 1,16 MW. Počet napojených bytů 147. Na tomto zdroji je plně využit výkon. rok 2002 výkon 1,16 MW roční výroba na zdroji GJ spotřeby paliva -tuhé palivo t palivo - zemní plyn el. energie kwh vody m3 rok 2003 výkon 1,16 MW roční výroba na zdroji GJ spotřeby paliva -tuhé palivo t palivo - zemní plyn el. energie kwh vody m3 rok 2004 výkon 1,16 MW roční výroba na zdroji GJ spotřeby paliva -tuhé palivo t palivo - zemní plyn el. energie kwh vody m3 tabulka 20 Spotřeby paliv, energií, vody a výroba tepla v letech Rýmařovská 20% Využitý výkon pro SCZT Využitý výkon pro SCZT Nevyužitý výkon na SCZT 80% Obrázek 26 Porovnání využitého a nevyužitého výkonu na zdrojích pro SCZT NTK Družební slouží jako zálohový zdroj. 34/130

35 Soustava SCZT SCZT Výkon osazený Výkon využitý Nevyužitý výkon MW MW MW CV Dolní kotle ZP 7,8 4,8 3 CV Dolní kotle HUPR 21,2 16,2 5 CV Smetanova kotle ZP 9,2 2,4 6,8 CV Smetanova kogeneravcezp 0,21 0,21 0 CV Květná 2 kotle ZP 6,5 5,073 1,427 CV Květná 3 kotle ZP 6,5 3,1 3,4 Rýmařovská kotle HUTR 1,16 1,16 0 CELKEM 52,57 32,943 19,627 tabulka 21 Využití instalovaného výkonu v soustavě SCZT Využití instalovaného výkonu v soustavě SCZT (MW) 1,16 3,1 4,8 5,073 0,21 2,4 16,2 CV Dolní CV Dolní CV Smetanova CV Smetanova CV Květná 2 CV Květná 3 Rýmařovská Obrázek 27 Využitý instalovaný výkon v soustavě SCZT CV Květná 3; 3,4 Rýmařovská; 0 Nevyužitý výkon v soustavě SCZT (MW) CV Dolní; 3 CV Květná 2; 1,427 CV Smetanova; 0 CV Smetanova; 6,8 CV Dolní; 5 CV Dolní CV Dolní CV Smetanova CV Smetanova CV Květná 2 CV Květná 3 Rýmařovská Obrázek 28 Nevyužitý výkon v soustavě SCZT 35/130