o O cr X O o h D < O O >

Transkript

1

2 o h D < C0 X O O O > Q O^ ^ ^ A,. A PRAHA r' ?, t5R,^!_I ' "t:i;i ' _>555555r _^ r -^ c ^ ^ p ^ 55^p;c;cf-- ' O o CC > O CD < z UJ o O cr LU _J CÛ D 3

3 VŠEM, KTEŘÍ BYLI, JSOU ANEBO BUDOU PŘI TOM; JEJ ICH RODIČŮM A N A Š I M P Ř Á T E L Ů M

4

5 R. Kippling Když bezhlavost svým okein klidně měříš, ač tupen sám, že nejsi bezhlavý; když podezříván pevně v sebe věříš a neviníš svých soků z bezpráví; když čekat znáš, ba čekat beze mdloby, jsa obelháván neupadáš v lež, když nenáviděn sám jsi beze zloby, slov ctnosti nadarmo však nebereš; když umíš snít a nepodlehneš snění, když hloubat znáš a dovedeš přec žít, když proti triumfu i ponížení jak proti svůdcům spiknutým jsi kryt, když nezoufáš, ve pravdivá Tvá slova lstí bídáků jsou zašlapána v kal, když zhroutí se Tvé stavení a znova jak dělník v potu lopotíš se dál, když spočítat znáš hromady svých zisků i na jediný hod vše riskovat a po prohře se vracet k východisku a nezavzdychnout nad hořem svých ztrát, když přinutit znáš srdce své i čivy, by s Tebou vytrvaly nejvěrněj, když tep a pohyb uniká Ti živý a jen Tvá vůle káže vytrvej, když něhu sneseš přílišnou i tvrdost, když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se síai, když sbratřen s davem zachováš si hrdost a nezpyšníš, byť s Tebou mluvil král, když řekneš: svými vteřinami všemi mně čase, jak bych závodník byl, služ, pak pán pak vítěz na širé jsi zemi a co víc jsi: - pak synu můj, jsi muž.

6 VELRYBA

7 SVĚTOVÝ SKAUTIKG BYL ŽA LO ZĚN ROBERTEM BALEN-PO- WELLEM V ANGLII vl9o9. ČECHÁCH BYL ZPLOZEN V ROCE 1911 SVOJŠIKEM. 5.ODLIL BYL ZALOŽEN V 0 CE 1913 J4R0SLAVEM NOVÁ KEM - BKATKOU.

8 TÁBORY března založen 3. oddíl - CHLAPECKÝ ODDÍL Libčice /bariem tábora vypukla I.av. válka/ 19 L3 Vsenorj /a. oadíleir,/ 191b iltíáivec u Berouna 191/ 11 " 19io " " a putovní po Šumavě 1919 Planá nad nuznicí 1920 Janské pleso v iatr&cn 1921 lio lna 1922 Paart /ukončen pro atíšte/ a putovní po Slovensku 1923 Makarská - Jugoslávie v 1 24 Stříbrné jezero /Počuvadlo/ u Banské Stiavnice 1925 Staňkov - Vlčice 1926 " " 1927 " " 1928 " " 1929 " " /větrná smršt/ 1930 " - Bobří potok 1931 " " /vedl Karlík/ a putovní Podkarp.Rus 1932 " " IT a putovní rowerů Něm.,Rak.,Jugosl., Mad. /5 kanoí/ 1933 Staňkov - Bobří potok v / 1934 Jugoslávie na plachetnici a Staňkov - Bobří potok /vedl v Vupi/ 1935 Jugoslávie a Řecko a Staňkov - Bobří potok /vedl Sourek a Robin/ 1936 Spolí a putovní jedné pramice po Lužnici do Praky 1957 " 1938 Hrabušice - Slovenský Ráj 1939 Seč W " v w 1941 Koníčkování do Cervenskych proudů a zpět /II,sv. válka/ /II.sv. válka/ X944 _ /» / 1945 Seč /150 členů/ 1 46 " a putovní z Chlumu do Praky, 1947 /natáčení filmu "Na dobré stopě", rekordní účast/ 1948 Polsko - plavba po Visle /kutr "Pětka / 1949 Liptovské Hole - Tomanova dolina /odříznutí od světa, medw vědí/ 1950 Putovní z Chlumu do Županovic 1951 Stráž nad Nežárkou /"Mušekuše"/ 1952 Putovní Lenora - Županovice 1933 Putovní Suchdol - Vltava 1934 " " - Veselí nad Lužnicí 1935 Slapy, potok Mastník /"Větrný mys", prvně napuštěná přeh./ 1936 Holná /"Borový mys", osm ústeckých v mužstvech/ 1957 Souš - Jizerské hory /podtáborky lodivodů Ludvy - "Modří" a Pacíka - "Šediví"; vytopeni přehradou/ 1938 Oprava Skočky a potom putovní Lužnice; Slapy - Hrazany /Ústečtí s Bratkou/ 1959 Lipno u Frymburka /plachetnice, kanci, prvně napuštěná přehrada; pražský a ústecký tábor nedaleko sebe/

9 Putovní Vltava /vede Batul/; Lipno /Ústečtí s Bratkou/ 1961 Dolní Lipovsko /velká voda/; " " " 1962 Skočka a potom putovní Jizera /Batul/; putovní Vráž u Písku - Ústí n./labem /Ústečtí s Bratkou/ 1963 Staňkov - "Kapry" /hraniční pásmo, střídání přístavných Boba, Fripiho, Plavečka, Selima/; putovní Ohře /Ústečtí/ 1964 Polsko - "Mrowkowe vydmy" na Baltiku /pěší, putovní/; Hejtman /Ústečtí s Bratkou/ 1965 Putovní Suchaol - Praha /prvně napuštěná Orlická přehr./ 1966 Orlické jezero - fíobědraž 1 67 Runina vých. Slovensko /březové podsady, rajtování na koních, "vany"/ 1968 Svatojanská dolina Nízké Tatry /dřevorubecká základna/ i 69 Putovní Sušice - Praha /předtím Čtyři dny pěší Šumava/ 1970 Lipno - pravý břeh 1971 Orlické jezero - Sobědraž "Okluse" 1972 Bečov nad Teplou Stankov /Vlasta Nováková/ - 5* SMEČKA VLČAT třicátá léta vesměswstankov Sudoměřice - Černice /Standa a Libuše Langovi/ 1946 Jemčina 1947 Polubný - Kořenov 1970 Sepekov /Medvěd/ 1971 " 1972 " a putovní Suchdol - Orlická přehrada DÍVČÍ ODDÍL Bobří rybník /Čámina/ 1966 Lipno - Olšina 1967 Putovní Lužnice 1968 Vrátná dolina 1969 Novohradské hory - Kaplice 1970 Jenštejn - Vydra /částečné putovní/ 1971 Roháče - Oravice 1972 Orlické jezero - Sobědraž Sepekov /Želva/ - ŽABIČKY 1971 Sepekov 1972 Sepekov

10 HOLNÁ 1956

11 JIŘÍ WOLKER LEDNOVÉ NÁDLJE. Třem přátelům. To "byly prázdniny osmahlé jako mužova hruď a nebem očima ženy,, s oblaky bílými dětmi, kdy na rtech nám hrála krvavá, vášnivá chuť, kdy v nocích, v nichž hory se na obry setmí, jsem slýchal blízko, ach blizoučko úst srdce své zbrojit a volat a růst. Pak jsme se rozešli s horami, s lesem i s chýši Pršelo tenkrát. I v očích mlhy nám vstaly» Cestičky údolní, po nichž jsme kráčeli tiši., šoumavé za námi zaplakaly. I pasáčci, druhové, zůstali tenkráte doma, v rozvlhlé jitro nehnali nísní ni stád, a každý z nás tolik by býval rád zaslechl alespoň zvonečky na hrudích býků do mlhy, do dálek zacinkat. To bylo včera, vzpoměl jsem hor v pokoji prochladlém, uprostřed nevlídných vecí - a přišiv mé hory, má chyšei nasáčci osmahlí. Ruce se dn krve za nimi protáhly a na stole večer mi rozžehl zlatistá luka. Díky, můj Bože,- že mladá má ruka dosáhla k Tobě, že srdce mé znovu se zpýřilo rosou Tvé vláhy a řeklo, Že zima je cesta a že vede k létu, že zas půjdu rozkvetlý po mezích kvetu, prostý jak dítě, růžový, silný a nahý I Tato báseň je vzpomínka na jeden z táborů. Byl to čas prvních vyznavaců0

12 9 VÝZNAMNÁ DATA 5. PŘÍSTAVU Bratka - Jaroslav Novák se narodil 31- ledna Spolupracovník Svojsíkův, skautský vůdce, redaktor časopisů Skaut, Junák, tajemník Ústředí Junáka. Spisovatel. Zemřel 14. března Braíka četl o Svojsíkově hnuti se přihlásil do Svojsíkova oddílu 1913 Svojsík jej jmenoval rádcem a Bratka se poprvé účastnil po tři dny Svojsikova táboru na Sázavě první klubovna oddílu 1918 služba oddílu o převratu; první putovní tábor Budějovice - Klet - Želnava - Vimperk 1919 první Lesní škola; Bratka píše "Listy pro jun. vůdce a rádce" 1922 klubovna na petrském nábřeží 1923 desetiletí oddílu, oslavě přítomen Svojsík 1924 oddíl poprvé vyhrál lehkoatletické závody na Spartě, kluci byli druzí v lyžařských závodech ve Stránčičích 1926 založena 5. smečka vlčat, vedla Vlasta Nováková, později Libuše Langová a Standa Lang v 1927 vznikl oddílový pokřik; první tábor Vlčat na Staňkově vedle tábora chlapců; zvláštní tábor rowerů 1930 v Týně nad Vltavou zakoupen houseboat a převezen na Smíchov jako lodní klubovna 1931 Jamboree ve Stromovce; budování reservace v Nížboru 1933 Parlament oddílu schválil přechod na vodáctví a nový kroj. Roweři staví první pramičku a vyhrávají na ní závod přes dva jezy První námořní plavba na "Gospě Poišaně" v Jugoslávii; stavba družinových pramiček první velká velikonoční tůra na plaňkách Hluboká - Praha 1937 cesta na světové Jamboree v Holandsku 1938 úmrtí Svojsíkovo; oddíl vyhrál závod přes tři jezy 1939 zánik vodní klubovny; Bratka zatčen a vyšetřován Gestapem 1 43 Obnova Junáka. Odbojová Zpravodajská brigáda - Dušan, Jan, Bob, Louskák, Béba,Vara, Dívčina, Sláva, Ada ^.vyznamenána státními a junáckými řády. Vznik 3» přístavu s oddíly 3.,6.,7 *,8. a 9 * a 3* smečkou vlčat získány Tetřeví boudy 1 47 natáčení filmu "Na dobré stopě" dostavěna klubovna v "Lomu" v Bráníku; na podzim rozpuštění Junáka 1949 Bratka se čtrnácti letými muži začíná plachtit v Českém. Yacht - Klubu; stavba srubu pro expedici Čtrnácti v Tomanově dolině /tábor 1949/ 1930 přijata "mladá krev" z b,yv. 3» smečky vlčat; začátek éry nenápadných putovních táborů z donucení 1931 vznik nové generace padesátých let - ČYK - pod vedením "vybraných" _, 1933 nucený- odchod Bratky do Ustí n./lab založením mužstva Jespáků vznik éry 4 tradičních mužstev; Žraloků, Wikingů, Racků a Jespáků; znovuvynoření rowerů - old-skautů na táboráku na Holné 1937 získána "Skočka" 1961 spojení s "Petráškáři" - oddílem turistiky Slavoje Praha 1963 článek v "Literárkách", pásmo v rozhlase, reportáž v televisi "Divný tábor, divní kluci, divní vedoucí" ze Staňkova. Obrození.

13 na jaře přebíráme primátorský domečekv- Havírnu; na podzim ustaven dívčí oddíl /vedly Čámina, Dáda, Dorka, Piěta/j fotografická výstava "Klukovská kamera I." 1965 "Klukovská kamera II." 1967 tsdiční táboráky v Nižboru 1968 obnovení Janáka a 5. přístavu se čtyřmi oddíly: chlapeckým, dívčím, 5. starších a 9 - starších 1969 ustavení dalších dvou "malých" oddílů /vedou Medvěd a Želva/; přístav dosahuje asi dvěstě členů 1970 první společný tábor malých oddílů; zahajovací, tradiční Symposium u Akely v lomu; zánik Junáka - integrace do SSM x 5 v Semaforu; redakce Hočenky 60 x 5 na Mattě ODDÍLOVÉ ČASOPISY VESLO /vycházelo před II. světovou válkou/ KORMIDLO /vycházelo v letech / PLAVÁČEK /od roku 1955 dodnes/ Bulletin ISBA /od roku 1957 do roku 1969?/ Boulletin sekce "E" /od roku 1970 dodnes/

14 11 Mužstvo Lišek s Bratkou - v nových krojích 1.936

15 12 Jaro slav Novák: MOŘSKÁ HVĚZDA D íl 1.: O strovním m ořem. Díl 2,: V e stopách O d yseo vých. M alá d vo ustěžn ová p la c h e tn ic e se p la v í n ě ko lik n e d ěl jižním m ořem. Posádku tv o ří d va náct ch lap ců ve věku od třin á cti do Šestnácti lei a dva je jich dospělí vedoucí. S lu n ce, m oře a v ítr jso u je jic h stálým i druhy, svě d ky radostných ř n ap ín avých ch vil volného živo ta v d a le k ých zem ích. P o zn á vají o d lišn ý živo t c iz íc h p o b ře ží i tajem ného m oře, učí se nám ořnickým doved no stem a po p ráci jim k a pitán v y p rá v í n a p ín a vá d o b ro d ru žství odvážných m oreplavcu. Je to je d in e č n é líc e n í, je ž p ln ě uchváti naši m ládež a to tím více, že tato cesta byla skute čn é podniknuta (r. 1935) a že autor této knihy ji ved l a v y p rá v í tedy z v la stn í zku še n o sti. Jaro slav Novák je jedním ze zakladatelů česk o slo v e n sk é h o skautingu, je h o ž byl tajem níkem od p očátku až do r. 1940, kdy byl»junák«něm ci rozpuštěn a on u vězněn. Po třic e t let byl také redakto rem ča so p isu»junák«, kam napsal řadu p o v íd e k nam noze I ro zsá h lých. Nyní se v ě n u je pouze lite rá rn í čin nosti a krom ě řady odborných knih vych o v a te lsk ých nap sal pro mlá* dež zejm én a»statečná srd ce«[a. v yd á n í),»b ílou ruku«,»zelen é je z e ro «(4. v y d á n í),»pod b ílým i plachtam i«(2. v y d á n í),»vlád'a N ebojsa«2. vyd.j. Všechny tyto knihy byly záhy po vyjit í ro ze b rán y. Jsm e p ře s v ě d č e n i, že i toto ro zsáhlejší dílo čeká podobný úspěch. Jak jsm e už napsali, hrdinové této knihy skute čn ě ž ijí. Jso u to č le n o vé znám ého 5. od d ílu vod ních skautu v P raze a je jíc h kapitán Novák podnikl s nimi krom ě c e st po D a lm a cii, A lb án ii a Řecku je š tě c esty do H o land ska, A n g lie a F ra n c ie. Pak p řišla svě to vá v á lk a a n ě kteří z chlapců uniklí do ciziny, kde slo užili v zahraniční arm ádě, několik jiných pak bylo vyznam enáno za činnost v dom ácím o d b o ji. Dnes na je jic h m ísto n asto u p ila g e n e ra c e m la d ších, která pod je jic h ochranou p o k ra ču je v d o b ié p rá c i. V yb ud o vali si v lastn ím i sila m i pěkný p řísta v v Bráníku (u Lom u), sta v í si v la s t ní lo d ě, jim iž s p lo u v a jí n a še ře ky, v zim ě p iln ě ly ž u jí, neboť m aji na K rkonoších v la stn í chatu. Až uvidíte na Vltavě velkou dvousiěžňovou p lac h e tn ic i, n e so u cí na p říd i náp is «Pětka«, bude m i! na p oiub ě tylo naše p o d n ikavce a m ožná, že m ezi nim i bude i některý z hrdinů této knihy. Však i tato p la c h e tn ic e sm o čila už svů j kýl ve slaném m oři, neboť r p la v ili se na ní Č len o vé 5. o d d ílu pod ved e n ím kapitána Nováka po V is le do B altick é h o m oře. Na 1600 km p ro k řiž o v a li proti silným větrům a pak po tří n e d ě le v ě n o v a li se nám ořním u v ýcvik u, tento kráte na se v e rsk é m m oři. A le o tom se d o čtete v jin é knize.

16 13

17 MEZINÁRODNI JAMBOREE PRAHA-STROMOVKA Skautský Babylon. Louky Stromovky přikryly stany národu celého světa. Skauti se sešli, aby se vzájemně poznali a utvrdili své bratrství. A bylo to nějaké bratrství, když jsme se^neustále s vlékali a oblékali znova do cizího,parali a zase přišívali,od Špendlovali a zase přišpendlovali, byl to VELKÝ CHANG-E. Rekord se zdařil Petrbokovi, že "vyóensoval" svůj kroj s polskou skautkou(harcerkou) - a chodil v tom. Vypili se^hektolitry mlé ka s Angličany a léta jsem měl na rameni kentský odznak-aš nyní jsem o něj přišel.lilie všech možných tvaru stihlých a bachratých, klasické anglické, elegantní francouzské, ješte královské jugoslávské a také ras cerných, žlutých a snědých, A závodilo se na všech frontách, ve všech skautských i sportov nich disciplinách, na loukách^i stadionu, na Vltavě v krutých halách. Byl to radostný, az neuvěřitelně bohatý život.všude jsme byli vxtáni a samozřejmě sí velmi zvědavě prohlíželi zaři zení stanu a jejich kvalitu.no Angláni už tehdy měli stany z velejemného hedvábí, pevného a nepromokavého a lehkého. To my ^sme stále ještě nosili rakouské celty. Oddíl se velmi pilné u castnil téměř všech závodů a také lukostřelby. Vyslán Akela ja ko střelec, který vzdy najde terč. Když Akela napjal sv&j luk a Šíř se zabodl do Černého středu, přiskočil ihned fotorepor - tér/a 1sejmul" snímek, který byl v novinách^skutečně reprodu - kován. Ale při druhém napjetí tětivy a svalu a při zadržování dechu luk praskl - a nebyl to více luk, yale dva kousky dřeva. To uz ale renortér neviděl. A zase Svatíka hodil oštěp s tak mohutným Švihem, že přeletěl celý stadion a zabodl se do hlediště.samozřejmě bylo to překvapení, ale nikdovnevědel zda-li je to nová hra na zabodávání a uskakováni.potíž byla jen vytáh nout oštěp z trámuomusili přijít řemeslníci. Při slavnostní,symbolické hře "OROG-IGANIUS1 o démonu zla byl dotyčný démon představován velkým mužem, téměř tělnatým, který během scény^neustále naříkal, že má chutvna pivo.byl oblečen v trikot nahnědlé barvy s fleky jako na bunkrech, který byl pošit hustě štětinami. Svafka, Fousek, Akela a A'ña měli za úkol tohoto^svalnatce nést a při tom řvát "Radames zabil Orogiganta", z cehoz měl mít lid radost. Lid snad^radost mel, ale my dva v zadu u ramenou Fousek a Akela ^sme žádnou radost nepociťovali, protože jakmile jsme otevřeli ústa k mohutnému -Ra...-vnikly nam štětiny do dutiny ústní a to jsme prostě nesnášeli. Tedy jsme moc neřvali. Presto jsme Orogiganta nikam odnesli a rádi odhodili. Táborák na stadionu byl tak^obrovský, že se sjeli téměř všechny pražské pozarni sbory* Zar t>yl tak mocný, ie se málem k ohni přidal dřevěný amfiteatr i s nublikem. No byly to heroické doby. Svo^sik^musel mít^ohromnou radost, ale nevím to jisté. Pak nocni hlídky. To uz všechno spalo, ale my pražští skauti jsme měli povinnost ochraňovat zahraniční hosty. Toho Sasu byly noci velmi teplé a byl to požitek procházet tím obrovským parkem posetým stany. Nikdy jsem neviděl Stromovku tak exotickou jako ijri Jamboree.Samozřejmě, Že jsme se setkávali s hlídkami druhých narodü, ale nikdy nedošlo k nepřijemnému překvapeni 9 takže jsme vlastně nemuseli ani moc ochraňovat. Při t^ch~ to službáchřjsme spali ve vlcackých chatách, které báječně voněly čerstvým dřevem. Tam také stála valašská vesnická, která byla převezena do Nizboru. Jamboree byla opravdu velká slavnost sbratření celého světa. Skauti ukazali, ze lidé dobré vule existují a že jsou odhodláni bojovat proti zlu. A za několik let nato to také dokázali. AKELA

18 SVĚTOVÉ JAMBOREE V PRAZE 1931

19 IG '.. ' ff. W *3 ' ^\//XUUut_ ÎS-y^CIU/ /düïfatuaum.. </V Wjl-* O ^jsl-cua.' I u xu^vut /MWWUíft^ AÍj 0 jjvl - it/ Os / / n / í f Á M ^ X i! / O ( y d j c L \ ( í.. rfhxajuudxjl o- fijàvq.vv- j&dbc '\k J SirM^dw.» daj ^sa.'i-,(,ti*j'l /<io<jhj^(*a/y>lř tíoirm Z /áujou. ^ ^ to/^ujuo. ^ ycun»3 u* /»«< AÏC&4 WO /h Aix XAJL. 3 Á&Cty, fívotxjjl^uju1 4 &V-c/. XoU> tiä/ ö <i(wvu Z'*'' yíýt^áxi "* *- fjfcdt* i rt^j*l*uíf * i*. ^ 0 <7^<s^Vouu '*A/ 'fj'io ~ f%m +0' /o^ja/ù^uxnh. /im UaX'Am Ju.'! ímj&x J 4 i Jü - 4$ }0 ' Xti<^t/r i>tolf ŽÍcyiíto «k-í-čho *J'As7 1r!0 - ff-jq Í X-w» W'üq- jtf'}d : -tten*'c<> 1</ '! <na*~t J, ^ ' f ' - O V UÆ p jq lh js X. i'<sis~ {nsjoutd \A. -'a--vt^ >:H V r A e. '- ^ > 6 '< ^ o I I J. f * * 9 ' t 1.«3 x ö " i O i t. '! ' u. ' o zxu jl jvolx n / J / co im A m a j O j *, U h -o -<xo6 -<-*- : /"tí-/<.i<tnln*'y f âêj>î.-.r-o'l' : ÍLtoťc-t- rj -AjtZV.O- OxSCaXC+a f jv ty j- ím /<c> Vpddt*** ^ f ' U1-OÍ. J -&. t^tř-cu-t-' J y - ' J i / l u. r ^ 3jj Ï U A J J U & C j ' J O <-* m. f^da^'txuua K\&j^ Di-M.-tl-i-i^,- ^ aju'iaa -y <L / *AÍA ť cfco twj7a/í ^Cn _i ^tk>:,.tíl-*-». ^ «U. hu'm T^tu-Ot1'1' Ú'^'^y o, /y&svy <f- * Tj UjOj *-U^t-Zkt c- ia1^>í~- -< i '. í y - * U ^ d t r r x. s u X i & i Æ j K ' I o í r t j ^ ^ o A f ^ c r ^ u C - c - H a a ^(aaa/l^ A.y Jl/ / rt,^>0^0 y im tti^uw y K\JCXJ~j <'XaJ\aá ^ 1! O A. K^iit^cřřr ÍA AíTq!''-aJJl fol&j i^6tc'^ç *" **- t*'y '.aw ^ "X aa.a (4-m^Í j^\jocucfa**/ ux&afai' tcr^'-f/ -r.x-'t/c. ax'^cvm -?ajtixj, wccjf-j *jx tboimlu*.. ^ Í?.i7':..<i^ /(Mu.^íx3 ua'c/úujuibjq 9&oJtAÀ(À'/VolMc^V^.' X' <Js'- t'j&!oijj én^-js ( VaX j < jfej&t* / O X /. Äw - - A. u / ^ A/iA^^70 iacut Ú/ : 3&&J, 0\'j aa<a, DuScua / ík 'v ^ X / H tldhuv-tf, XCCuÁjQ?/ $o# 'c& o, ^4oc2Ä./ Îuâîajclcuæ / i /h+o&i-oajçz ^Ajlíjl^xJUJo^jO/ /CUh falzm ^ U ltim a.

20 17 O i te JL 'jjbûumçmajl ixíoajco ^UU j tmjul /A» Ío!-X> U W ylá HumÍÍ um fo'sotc tlfa j ho / Jojaa!0oJ>X u 'úkxou' fnx j Xjq. jti,i} ** j>~< u <U ujyf a^jcí.jl-'<x3 mjo ycbctu-'uq M -ít*., ~~ -UAií^fcct/ 3. A ^ -t - _ ^ÏA ^-v-t < >/ o^ a jua,...ao.juwd vu -c'~-e ö ^u xc^t funjtulx1 u. ^-o - í a X v y j u, t f " M \ A l o o J v 1X t í í ' _ í. X ü -A -'tít;1 JU í ÀTl^p K. M>T/t VM-oO JiO & tc C A ť K4 O i \X<^lA. '<-* ' 7 Í-, UJO' juíu* i M X jd+ C u a JUQtM. / ká í& x.-'j. L^AA. x C o U ' t 71(3.»{, " r ^ c is JA v UO 4UXX. ^ ^U^oi-í'-v- tucty *V JUX lu/ tx'wvía'u-ü. M-a ýju»^^li,iaaa O USCÚU (M tou 'U K i, y i '& a.j'bo-x l. -mí>tua j^ia' kj«.1 JT A A JJJrí- Jv JO JL JT'-'AsQj 'iax-'luo -Ů HyUAAjJ - tm. -U^-" y j t * í a t ' A t u A h&o V'- U^jS^.^-ga Áxyfí/- -Cütví ^ X ^uxy s-^ j y'\a íu< i>n.'. / -u?iq / '^t.> /, ^TíO-

21 , i. -CC^ouo /Ç33. t-vkl-.. ^ OxjOhQ j X^ a * u ^ QÁJxl,'.^WoAo, ^ * y ; ^ * 7 ;, 7 Íea / S t'u y o, Vo+,t<'. 7 * l- J K UuXkh< d aujua^^u) nj xr.. ^ t -» «w * ; w /Wft< ^ v k *, KíiA^«í«of / 0 XW!«*,*. ' í ' 'p' ž o ^ - ^ / í & v J '.*/) f Í a j č L C j o j ß o L & y ) ' í ^ o f Ta^ooCck. (, # r f.o,,,r T /v v - y / i _ -v ^ a.. ^.HuWo A W ^ J & ^ w / i s ^ z isif' 2^ / f ^ /" ä ^ ^ T 7~, Jf± / ~ W ^ o. - ~l / -Ä^va*. w W ^ ' ^Lo -^jc.c v. " 'i " » T_^. / - Ä t W f.. n ^ ^. ^ 7 w ^ X w *,,,..<.«.*. ',. t W t t i -» ijï<-~îà.'êtri^t /, ^ KtroLus ^ -Ut^Xs-JUS. fowy ) ZÂ- Q * x ~ r /cw r ^ ^ «0*'.' íd^v^ct. rj?/ : /?2y :>7/4?,

22 "íw -OcyiLUJA.; ÖvtMiL : f^-úu'f fíct&as; /jujalaaoúo'**} > f Je xjc tií- > i & i M / ), f b a A s j l o / - / í a ^ ^ t u u j j u * 1*^*/ ',? «W < 1 ^ 1 ^ W x -6 /8 v M i'v tà, A W ž v /UaXOqjj t tů^u, - faléuu.'! ůuá**rvi ^ Juq! l uf-^, P to jjjd xi,žwoaao^-u, tícthjxujxua*, ^ ' \Mo,, V*íi't tjak f TCtyvaU'i,, 5 Û ta i^ C? Û fr2^ -w 2 r ^ ' Î J. y í- v o / 7 ^ í a ^ o L a \ t - t- &UXM UíU)K'l/ AJÍX? -iíotk U/O p>-j «i-í<2^j, fr- JVOcMlu. f HosUa^CUajllm aajjjauuwjoi, OUÍ t>olo4-~ ^-Í-Ov ř qjjl j j Q o ij&vou. ftmaba 40 Jb&cLu- /f. t[ y W III I y i iili,r«hmhiifi lu i- w,-! i«i* K» «íit\ - j í>,íť -ct> A u ^ j. j j ÂJi^f ^ Tv TituAf'hJ^ - fo-di.ax :>r. ' řxjt, -v- v, ', ' ' V q / ' ^ J t-cc-cj U t f l 4 j O I A S- o L l a a u ' j u X l & r L & s O t ' TÍtíaíV ^ w ^ u -íti à u ^ ^ o j' ^ /,H ^ r, ^ i ~s>bojujj,jto '^ ' ^ /-CauA^^c^^ 'A (f W.,^' Xi-Vc," A,-*«.- ^ ^ v ^» A " - * '«,» M. ^ ' s í i S * é ^. : ^ _ - w í«wu., ^ t : M is & L f f + L L.;...: / it& Aj CUáíi. fé /, &cu áu'u' H l, WU m, Ù ih jy 4(,9, *Y *y 1Sb, -T+oJLMr1 //?.

23 Ua íu M ^ ', c i* I^OM^oUa' /'CWM ^ ' / V'jj* M' ' A * v T U f Y ^ ú? Ç rà iù 'i 2/vcJ kú, ftfvcjcka Vfa& Ym * 0 fri^-u_; JÍÜV9. ^ IM h, io u U, % W.?«*<*' ' ' --- T T ", -> <W<.k.~: & * ''*» ' p * * '- a u l ' 7<aM^ f ' ^ " ŸJUk î kiüw ;7ä^ö// Moj/ / íivi^w,,^to%au' / íax ^ o. d&ou*' 2 (uo : ^ h o Í ía h i /čtu?,''t^ívtl / 7o - tvi, i ' & U V i ^ h x v A a &, A+y> U "; /uáb-d*, i " " ß j > d» * 3 0, '^aaju ^H.' ^%'va/c; f ^twx., ^í>tv x / í-'t. *Z? ff~ocu / ff-. K^oí^r /ťář<«<f/ // Íuua i ' Jj.tSúít* ' <~fbtjdjl: /tm'uabe - 3ocU*c SX)- <? fím in f c». y o ' - ' - 2 i < w 7 W Z * ^ ' ^ L w * t ; - ^. «<«*: A W ^ '. ú i, ' f^jo!\kmo/ C^XÁjQ % f r f a > u * O r, ^ cýwíuí 0 -txj^c^ 4.rt^^vo í /U^ÚtíOÍ^ jjx ty i* s/ct'vûw AT Km aaai. ^ /WcOo'Vfaja'd- O 2 fs X m C, L J L m m ik ~ «^?5* «^r a /A y***''*' /V /X^ ám ' a O u ^ 3 $ /tu» J t M u J t* { '%Z ^ ik J o j^ ftu a U M ' ro i^ u x í. A u w / m íu a ^- u u t W * Í Í W í * * f ^ '*A<4'<* «L f a * t u ^ ^ A c o u ^ «a» - v v < i^ i' ^ la U L v - ^ e # / X ^,, : t/u 0 ( M iu. " T a k, '/ M u * ~ ' M * * * > : Y ^ ~ t ' ^ ^ / W t e h ù 'v /UÇ 0 «U f r L x íú '. Tafacrt 'v 3 QUAiůÍÚAŮoÿ ^ X ojk'/tlol^ ^ % 4X<A&u 'V /CÜ ÚAS~^b ^ o U ^ & v ^UÀJ-O'to! Cu$-cUm,' /d û Jxk< (H>( //UX2 ' ' 7feo-k^:-&

24 21 JUG03LAVIE - třicátá léta Kotvící "C-ospa Poišana".

25 22 PŘED ODJEZDEM NA MOfiE D e n v e Splitu. Ačkoliv je tomu jen něco přes čtyři roky, co jsme vykonali velikou cestu do Jugoslávie, Albánie a Řecka, přece nám' to připadá ja ko neskutečná pohádka. Vy, kdož te neměli to štěstí se účastnit, sledujte se mnou prvý den této cesty, trochu literárně upravený, ale přece jen na skutečnosti se zakládající, abyste věděli,nač se máte těšiti. Neboť, Že cestu podnikneme znovu, jak se jen první příležitost k tomu naskvtne, je nesporno. B. Nesporně nejpodivuhodnějši věc ve Splitu ráno 29.července 1935 byli^byste nalezli na^molu u veslařského klubu"gusar". To uznali i potulní kluci, kterým jsou zdejší nábřeží domovem a 'Visem sbx hali ^se z různých koutu živého přístavu sem, pod svahy Marjanu. "Hodíte za mnoml Blíže í Pozuritě se 1" Nakupili se(před nevelikou dvoj stěžňovou plachetnicí, trabakulem, na jehož přídi ve stříbrném rámci bylo modrými, vypouklými písměnami ^napsano jméno GOSPA POISANA. l do Óerna opálení a ve spině spocení dělníci, lopotící se při stav -é nábřežní zdi, ^ustali radi na chvíli od práce a pokřikovali na lodní«ky, povalující se na ndřenvch, bachratých trabakulech. "Hej, vy, Sujete?" "Sto je?" "Jest-li vidjeli?tamo na obale kod Gusara?" "Kakvo je to moméad?" "Cudete-li tomu se? Tu su Cesi,,imaji svoji državnu zástavu na gru C i l * "Liepi momcií Što tu rádi?"!]0ni če biti putovati sa ladjou do Grcka. Ante Bozič mi kazal. On je popravíjitelj njihovo broda." "To je finoí Da bi bili kod kuče, neebi vid jeli ništa." "Kakvo more imají Ceši?" "Nemajů nište. "Imajů němačko more?" "Ne ^ imajů sjeverno moreí " Zatím ao se mezi dělníky a plavci rozvinula debata o České moře, s.pfav-ri? temperamentem, zástup zvědavců rostl. Ponechával vsak ukázněně pred lodi místo, aby mladí cizinci mohli pracovati.i velmi ctihodní občané, činovníci v bílém oděvu, s nakřídovanymi střevíci, šviháckými slamákv a hůlkami, smísili se mezi prostý^dav a sledovali se zájmem výjev. Oo sepaln? ' Pred lodí i na palubě,^kryté před slunečním žárem nahnědlými. plátěnými střechami, pilné pracuňi mladí hosi.právě snesli ze dvou ziku horu zavazadel a ukládají je na palubě. Kolik jich je*? NapoČ^ J1Sh así, 28 a ^edno^ ^ ž e v kapitánské m i f orali Pak jsou tu dva domorodci v plátěných šatech a rozmlouvali g kapitánem Jako obycejne na sačatku, kdy dobré v&le je mnoho a zkušeností má lo, panuje mezi hochy trochu zmatek. Kusenosti mak 'íl\ a torna s jíň'!em?2e jste na ni dali balík s nádobím. A já v ni mam babovku z domova!" ' ^ a m si ulfžíme svě věci? Máme nosit do podlodí?" uj1í f o S o b!» rad Převlékl- y tomhle horku orece nebudeme celí den v Bylo skutečně vedro, třebaže bylo sotva devět hodin ráno Ais mo élsmoře LeSs1rvá?roe?áu5íL^ÍIIk!toohfiSf Seří ten?ví?á

26 23 přijeli rychlíkem ze středu evropské pevninv, z Prahv, bylo ovšem horko i v jejich vzdušném kroji, který především budil zájem přihlížejících zvědavců. Všichni jsou oděni stejné s vybranou pečlivostí a liší se pouze odznaky na rukávech, označujicíh hosnosti a zkoušky. Ty také bu dí největěi zájem přihlízející mládeže, "Sto je? Štoto znáči?"(pta se jeden z nejsmělejších, asi dvanác tiletý,^snědý hoch černých oci a vlasů, dotýkaje se rukávu malého Sušinka, nejmladšího z cizinců. Suslík sedí na břehu na hroma dě zavazadel jako stráž# Rozpaky se červená, jeho tmavé o&i blou di od tazatele na loď a zpět. Nakonec ze sebe vypraví;11 Co pak já vím co Dovídáni" Domorodý kluk je zklamán, že se mu nepodařilo navázati rozhovor a vrací(se proto ke svým druhům. Je pozoruhodno, Že ani jediná zlehčující poznámka, natož nadávka neletí z tohoto divokého hlou cku vyvržené mládeže k pracujícím junákům. Je vidět, že dovedou oceniti odvahu těch, kteří se chystají odraziti na dalekou námoř ni pout. Jak nám^nápis na Čapce hochů prozradil, hoši jsou vodními skauty, Junácky život má svou dobrodružností pro všechnv zdravé chlapce zvláštní kouzlo.pridáme-li k tomu romantiku vody, řek, jezer a moře, pochopíme, prožlnou s takovým zápalem ke své práci. * Když se Delfíni^vraceli po rozpáleném nábřeží k lodi, setkali se s liškamif které odcházely nakoupit chleba,, U lodi bylo již jen malo diváku zahnalo je vedro a pak hlavně to, Se do boku lodi přiléhajícím k molu, byly spustěny plátěné stěny, 6ímž pohled na palubu^byl uzavřen. Na stinné palubě je nyní docela příjemně» Zvlažte, když se hoši svlékli jen do trenýrek. Bosí a polonazí p o bihaji nyní no lodi»uklízejíce zásoby, jež nakoupili i rozbalujíce zavazadla z Prahy. Nebylo toho málo.veliké balíky s těstovinami, nudlemi, flíčky, strouháním, paklík strouhané housky,polévkové konservy a kořeni, hrachová moučka, cukr,kávové konservy, kde rozemletá káva je už^slisovánavs cukrem a cikorkou. Dále zavaleni ny,med, kone ně množství důležitých mléčných konserv. V těchto krajinach jen náhodou koupí se mléko a jeho nedostatek způsobuje české kuchyni značné potíže0 Hoši jsou si vědomi vzácnosti těchto věcí a proto je pečlivě vyrovnávají do jednoho kouta podlodi, kde z beden zrobili si poličky. Rackové zatim dokončují prostý oběd: kakao, chléb s máslem a ovo cem. Když se po chvíli vrátily LiŠky s pytly bilého chleba-kruha Backové dali signál k rozdávání. Chvatně vynáší si mužstvo po mužstvu své nádobí na palubu, staví "frontu" a Jirka důležitě rozdává kakao do misek. Zatim Jonta s mnohými poznámkami a jakoby milostivě rozdává porce chleba. Lišky jsou rozjařeny, podařikromě chleba koupiti i dvacet ryb -skousi/skomber. Hoši je us znali od loňska^a těšili se proto na dobrou večeři^ Rackové je musí hned po obědě vykuchat a nasolit, aby do večera vydržely. Ve zdejším horku se rychle kazí a jsou životu nebezpec né o * Vedro vládne na~d přistavenu Nábřeží jsou téměř vyprázdn^naqjen nedaleko v plném slunečním úpalu stoji mezek a ob as hrozným hý káním dáva na jevo své utrpení. Dělnici na lodích spí ve stínu

27 Z h beden a plachet. Ani parníky už nekříží přístavní basén. Mrtvě leží na protější straní zálivu u celnice. Také na Gospe Poisane je klid. Jen kuchaři myjí nádobí. Ostatní hoši^rozložili se v pokrývkách po palubě a klímají pod záštitou plátěné s ořechy. Loula mastí velký míč. Až skončí polední odpočinek,^vyjede posádka v člunu na moře a bude hrát míčem ve vodě. Hlídka u zadního stěžně sedí nad knihou a ospale zapisuje co se děje - Či spíše neděje. Podívejme se na zápis. Pise to;tavi: ^ "Ve dvanáct hodin bylo vystřeleno z děla. Zda se, Že^Brafka zahajuje přípravv k holení. Teplota stoupla na 34 stupnu ve strnu Ve vjíždí do přístavu bárka. Proti nám kotvi_dvoustěznova^ jachta amerického milionáře-jugoslávce. Rackové^stále ješts nádobíc Baby opisuje senám mužstva pro přístavní^úřad. Kol naši lodi jede člun se psem na špičce, který na nás dela posunky." * Když skončil odpočinek,fnasedají Lišky do Samce, malého,^bílého Člunu a veslují k ústí přístavního basénu, kde je čistší voda. Tu, poblíže obrovské rezavé boje, naskáčí všichni do modré, svítící vody a zanechají opuštěný člun houpati se na mírných^vlnách. Nastává jásavý rej v rozkošné vodě, jež znamenitě osvěžuje krásně nese a kde se oodle výroku jednoho z chlapců každý vznáší "jako vodní víla. "Hoši přihazují si míč v kole^, potom se vzájemně trefují, snažíce se potopením ujiti ráněc, Sušlík chce vylezti na boji, je však zahnán zkušeným Pampeliškou. Rezavá boje je totiž plná Železných třísek a ty jsou velmi nepříjemné, zadrou li se do tela. Radosti koupání a veslování užívají postupně vše chna mužstva vo celé odpoledne*, Hoši by už nejraději odrazili na širé moře, ale jednání s přístavními a celními úřady je velmi složité a zdlouhavé, protože se jedná o výpravu do ciziny. Nejvíce tím zkusí Braťka, který musí vyjednáváti, zatím co se posádka koupá., Kdvž se koupali kuchaři Rackovi, LiŠky a Vlci zapasili s dlouhým, tlustým lanem. Je nové, reservní, a proto musí byt důkladně vytáhnuto, aby bezpečně nracovalo. Za Živého zajmu, ba řevu přístavních kluků přetahovalo se osm hochů. Na štěstí je už men ší vedro. Nakonec přichází lodníkům posila: námořníci ze sousedních trabakolů a tu je teprve lano důkladné protáhnuto. Pak tepr ve nastává trochu špinavá nráce: impregnovati je dehtem, aby bez poškození snášelo vlhkost. Konečně je lano rozloženo po nábřeží k rychlému osušení a hoši mohou usnokojene -Dohlédnouti na svou práci. Slunce se už sklání nad Marjanem... * Pozn.red. To byly ty slavné námořní cesty jaasí!'5" v letech 1934 a 1935 s lodí-trabakolem zvanou G-OSPA POISANA po Středomoří. Nikdo z chlapců, kteří je probili,na n nezapomene,* s vděkem vzpomínají na Brafku, který je uskutečnil.

28 25 M í PLUJEM DAL... Lento 3 7 f E My plu jem dal v da le ké kra je, M f m i f 1...~w H F t *. - - F = - My plujem dal kde vln ka s vlnkou hra je. l My plu jem - 4 ^ 4 4 ^ ^ dal ku předu nik dy zpět i i 1 I my plu jem dal v da le ký svět. My pluli dál, v zelené lesy, kde vlnka s vlnkou slavítsvé plesy my pluli dál, v zelený háj, my pluli dál, v zelený háj. My pluli dál, v rákosí tmavé, kde rybka s rybkou spolu si hraje my pluli dál, v zelený háj, my pluli dál, v zelený háj. Loďka je mala, vesla jsou krátký, poplujem, chlapci, poplujem zpátky máme plout dal, v zelený haj, mame plout dal, v zelený háj. Jedna z nej starších písní 5* Oblíbená píseň Bračkova

29 2 3 5»ODDÍL VODNÍCH SKAUTU PRAHA v plné parádě na Václavském námésti Tato generace zůstala oddílu^věrna až dodnes a přes přirozenou eliminaci, která prochází každou generací, váichni ti«které vidíte na foto v^prvních řadách» jsou stále činnými cleny 5-ky nebo ve skautingu vůbec* Ti ostatní jsou skryti oku kamery pro svou skromnost a Qstycha^ost, nebo možná, proto, že dodržují zákryt. Od leva:bratka VOŠATKA-GRIZZLY ROBIN FOUSEK ZDENEK (HAITI) 3IDI AKELA a Šedesátf dalších.,t^to generace je přímým mostem mezi generaci STANDA LADA OTA DÍVČINA a pak už AUTOGEŇ ŠVIGO. Řada jde nepřetržíte dal as do současnosti REYP SÝSA. * Tento kroj byl prvním vydáním našeho oddílu a dodnes jej s neoby cejnou pečlivosti udržel v původní podobě BOB KLIKA, je to dnes u* musealni kua.lodiíkv nikdv nevypadaly docela jako lodi5kv,ale jako rendlikv.jen nejzkušenějaim modemannum se z nich podařilollo dičku udělat. Pak přišiv pokusy další, ale s pokrývkou hlavy byla vždycky náramná potíš. * Po všech tich eliminacích, jimiž procházíme, zůstávají ti nej- /ernejái. Mnohem lepší je vytvářeni legend o starých ÍSlenecil 51 TslIc " i nejmladší generace zná osobné.tak tomu bylo vždv v předválečném oadile. To znamena, Se od dobv založení oddílu as do-dnes * JE TO JEDEN ODDÍL. '

30 i 27 NÁŠ NEZAPOMENUTELNÝ HOUSEBOAT, zakotveny u staré smíchovské voda renské věže, byl ideální klubovnou a dal také základ k přetvoření "5" z e suchozemského na vodní oddíl* 1930 byl v Týne nad Vltavou zakoupen tento houseboat a převezen do Prahy. Byla to iniciativa generace třicátých let, přesně.ii řečeno před rokem třicet. Braťka, Svaťka, Karlík, Ziner, Wupi, Kulinda, Uncas, Sidi,Loula měli na tom hlavní zásluhu. Klubovna^byla rozdělena na předsíň, v níž byla odcerpávací pumpa, takže každý si mohl hned při vstupu zapracovat odčerpáváním vody vniknuvší do prámu, joo levé straně byla opravdová kancelář, kde většinou trůnil Karlík, který zapisoval velmi pilné a přesně do pokladní knihy příspěvky a střežil jak Oerberus oddílové finance. Vzadu, za kanceláří bylo skladist! celt, kolíku, plachet, juty, asfaltu, karbolu(jehoz zásluhou měla klubqvna svůj specifická parfum) prken, hřebíků, koudele, sportovního nářadí:kroketové hole a koule, softball, pálky a míces basketball, míče, woleyball. mice, padla atd. Pak píišla hlavní místnost,v níiš mela každá družina, později^uzstva,svůj stul, dlouhé lavice a malou knihovničku (kterou ma Vlasta je^te dodnes ve svém bytě) a všemu dominová la velká vitrína s trofejemi oddílu; poháry, vlajky, sosky z vod nich, skautskýclj. sportovních soutčži. V té době byl oddíl velmi^ sport<jvn; a usněány ve všech závodech. Braíkova dresura byla velmi^přisna^a nástupy na lodě a rytmus záběru jsme museli opako vat az do vyžerpaní ale pak to byla radost, když metr" před nébre Žim v plné rychlosti zahřměl povel^ontra div se pádla nezlomila. Nahoře na střeěe byla nastavena loděnice se ótyřmi kanoemi a dvěma kajaky a na vodě bylo zakotveno pět pramic.

31 1 28 Žili jsme v klubovně stále. Tak jsme si na ni zvykli, Se jsme si bez ní nedovedli život ani představit* Byli jsme jak ryby. Voda se stala našim živlem.trénovali jsme tam, plnili skautský program,studovali, nebo jen odpočívali.bylo nám tam ohromné dobře. Vodní zxvot byl tak bezprostřední a čilý, že se dá říci, Že jsme byli stále v pohotovosti. Z oken klubovny a s přístavisté jsme měli dokonalý přehled přes celou řeku i šlajsnu.hlídali jsme lodě projíždějící álajsnou a hodně jsme jich vytáhli a mnohdy^při velké vodě jim zachránili i život. A zde také vznikly první pramice(1935) V zimě, kdy^ Vltava zamrzla,jsme osekávali led^kolem prámu, aby ji1'ledy nerozmaěkalv a na jaře (,ji" hlídali z těchže důvodů. Byla nám matkou a zároveň naším dítětem. Skautská klubovna není vůbec nic tak jednoduchého, neboť je plna ^lásky a oddanosti mladých srdcí, plna plánů do života a plna snu o dalekých cestách. Od té doby, coyklubárna zanikla, byly další: v Bráníku,Libeňském ostrově a nyní Havirna. I tyto nové ožívaly a ožívají vždy znovu duchem a tradici 5, kterou nám dal Braťka.A proto klubovno, Havirno, nes radostně a věrně tuto tradici dál, jak je to vjpísni "... My plujem dál, kupředu nikdy zpět..."

32 DEN KANOISTIKY v Praze 1936 Poprvé v nových krojích. (Clovek os diví, kde se v P raze nabralo tolik kanoí...)

33 30 3 T A N K O V. Kanoe leží připravena na břehu jezera. Je časné ráno. Mlhy servali těsně při samé hladině, je trochu chladno, ale nádherně.svese. Cítíš, jak život proudí žilami mohutnými rytmy. Vnímáš každý detail, každý záblesk na jemne se Čeřící vodě. První ranní ptáci odzpívali své signály. Divoká kachna se mihne nízko nad hladinou a mizí. Racek, jak stín, tiše prolétne nad hlavou. Kapři, válející se téméř na samém břehu,líne plavou do hlubiny. V táboře je ještě klid, jen my dva, Kybal a^já,musíme do vesnice. Nehlučně suneme ka noe do vody a lehce usedáme. Pádla se ponořila a kýl rozhrnul prvním náporem hladinu. Kanoe klouže m&kce a s rozkoší se nechá objímat, To vidíš, jak tvar té lodi vznikl - byla zrozena samou vodou. Tábořená Bobřim -potoce zůstal za námi a jezero se rozšiřuje. Rajska zatoka. Borovice při samém písečném břehu sklání své větve až k samé vodě a^sišky leží v mokrém písku. Vodní ptactvo poletuje kolem a noří se v rakosi. To kouzelné jezero, skryté v hlubokých pohraničních lesích,nas uchopilo svou krásou a objalo až k zalknuti. Nechali jsme pádlování a naslouchali tomu tichu- pravěkému, věčnému až bolestnému. Byli jsme jím zaplaveni. Kybal byl^háčkem, viděly jsem jen jeho^záda, ale tak,jak seděl hlu boce ponořen v ros jímání,byl jistě pravé tak jako já zajatcem tohoto kouzla. Pak slunce vystřelilo zlatý šíp a ten se zabodl do jezera. To Životodárné nás probudilo k činnosti. Po dlouhé dobé jsem řekl prv ni slovo a Kybal přikývl. Pak jsme zase nemluvili, ale rytmickými záběry jsme^popohnali kanoe kupředu. Bylo slyšet jen šplíchání vo dy,jak ji kyl čeřil a jak pádla ji krájela. Úzké pruhy mlhy se pomalu rozplynuly a slunce plné zaplavilo hladinu. Nastal skutečny den, kouzlo pominulo a celá krajina se roz jasala životem. * Dobře.To jsme byli dva. Ale kolik nás bylo takových za ta léta, kteri prožili tyto okamžiky. V tom čase se formovala naše duše a nase charaktery. Kdo z nas nebyl zajatcem tohoto neuvěřitelně krásného koutu světa, který nám objevil Braťka. Kolik vzpomínek zaléta do tohoto kraje, který; je neodlucitelný od našeho mládí. Wupimu se stal osudem a ochráncem při chvílích životního rozhodnutí. ^oda ~ Vlčice. - Bob^i potok. Táboráky s písněmi, hrami a vecnym Doktorem Mortonem, kterého předváděli s úspěchem Robin a Suran, a taškařice neposedného Jonty a zkoušky odvahy v noci seipla vit tragickému pašerákovi a sportovní testy. A to všechno uprostřed nenarušene přírody, daleko vzdáleni lidí. oamotni s jezerem, šuměním lesa, vůní borovic a harmonií. Pak došlo k rozloučení na dlouhá léta. Staňkov,se stal legendou. Byl to doslova vyhnaní z Raje, ale musel to být omyl Archanděla Gabriela* Po válce byla navštěvována jiná místa a zdálo se. že nove generace Staiikov nepoznají a neporozumí tedy nadšení pamětníků. -zap men * Je hluboce zakořeněn v našem životě a v oddílové tradici Stankov "Kapry" pohraniční pásmo se střídáním přístavných Boba, Fripiho, Plavečka, Selima. * Ale to už je zase deset letí Bylo by na čase zažehnout tam novy oheň. Kdo je osudově předurčen, pristi táborový ohen na Staňkově? To bude Šťastny clovek a ten také přinese oddílu nové, sťastné časy. AKELA

34 31 v/i F ia la a kolektiv 5. vod. odd. 1. Stavba praní íčky ř.'iater..ál, potřebný pro stavbu pro.míčky : Dřevěný m ateriál: Smrková prkna, pokud možno bez suků /ob zvláště u k rajů / - zd ravá. 2,2 cm x 28 cm, dálka 620 cm. P o čet: 3 pro dno, 2 pro boky, mohou-li býti z jednoho k isa 2,2 cm x 4 6 cm x 620 cm, P ra h y : 5 smrkových prken hoblovaných - měkké / 2, 2 cm x 12 cm x 80 tvrdé /2 cm x 10 cm x 80 cni/ Sedačky: 3 prkna /b o ro v ice, smrk - hoblovaná / 2,2 cm x 20 cm x ^ 130 cm / C ela: buk, dub, nejlépe 14 x 7 cm / též 10 cm x 6 cm ap o d./ přední a si 75 cm dlouhé, zadní S5 cm dlouhé. Hranol na špalky pod sedačky: 1,5 m 6 cm x 4 cm, měkký. Podlážky: b orovice, smrk a si 100 m. latí 2 x 1,5 cm.. Kov: 10 žeber, z toho 6 velkých, 4 malá, L 30 x 30 x 5, viz n á č rt šroubů s plochou hlavo.i a čtverhranným osazením k zapuštění do d řeva, s podložkou a matkou IV, o, dálka 40 mm. 120 šroubů do dřeva se zapuštěnou hlavou 0 5 mm, dálka 40 mm. 40 šroubů do dřeva se zapuštěnou hlavou 0 5 mm, délka 50 mm. 3C kovářských hřebů, délka 80 mm l / 2 kg hřebíčků 25 mm na podlážku 1 havlínka /v iz n á črt/ 2 očka do če la pro zachycení koníčkova čího lana 0 otvoru a si 12 mm. T ěsn ění: Koudel máčená asi 2 kg.. A s ia lt, nejlepe ou. pokryvfi.ee, nelftivj&vý a n slep ici - a s i 5 nebo smůla /p ři tavení se musí přidat 1 /3 loje, aby nsodprýskala. / 3 litry karbolky /n a n atírán í p lo tů/.

35 v/. II. Nářadí P ila /tru h lá řsk á / sek e ra, dobrý šroubovák, hoblík, kladivo, 2 vrtá]y 5,dřeva 5 ^ G ^ 6 W, dlátoj p o říz, nádobv. na rozpouštění asfaltu /nebo sm o ly/, n ab ěračk u, štětku, úhelník, III. Postap stavby 1. dno, 2. boky, 3. montáž dna a boků, 4. stažení přídě a zad- /m ontáž čel /, 5, úp rava spodku, 6. acpáni koudelí, 7. zalití as j altem ; smolou, 6. montáž podlážek a upevnění havlínky, S napuštění karbolkou /vždy po z a lití/, 9, a,/ ponecháni lodi a s i 5 dní ve vodě a montáž sed aček, 1C. něco o volbě rozm ěrů a tvaru. i. Lmo a / Volíme vhodná prkna, tj aby nepotřebovala mnoho úprav /hoblování styčných stra n / a nemela vady /sa k na ok rn u/ pro dno obzvláště citliv á. Tedy nejlepší, jež jsou k dispozic i. b/ Lpravíme je hoblíkem tak, aby m ezery mezi jednotlivými primy nepřesahovaly 2 mm. Tužkou označíme jek k sobě patří /o b r. 1. / c / Narýsujeme podélnou osu, d/ Jeden konec zvolíme za východisko, prkna zde vyrovnáme a odtud naneseme na podélnou osu požadované hodnoty pro ro zteč prahů. V našem případě ICC cm / c a á v. z ob r. 2. / Osy prahu narýsujem e pomocí úhelníku kolmo na podélnou e/.volíme příď a. zád a naneseme výchozí rozm ěry. Viz lo.odst Jsou Jimi pro n ás: /o b r. 2 / i příď, $ stře d, 7 záď -'ro zm ěry dané. 5 cca rovno střed a a 5 as: o 3 cm k ra tší - rozm ěry volené 4 Gch. 2, -iskáme 5 bodů křivky pro okrajovou čáru pravého a levého prkna dna. Nyní použijeme látky, kterou přiložím e k bodu i a 4- /těm i musí bezpodmínečně p ro ch ázet./ a prohneme í tak, a by^ z hrubá procházela bodem 3 a 2 - nenásilně přechá- ela ou spičuy ne strad i. Podobně vytvoříme zadní čá st jrosadovaný tvar je asi násied.ijící; schéma i, Vycházíme od rozm ěrů přídě a stí.d.. Ctuad má být cilespor - /,duo m etr, délky přibližně rovn ý a zároveň příď i záď nu uřík.~

36 33 Kulaté. Přechodový oblouk nenáhlý, Rovná čá st středu, bude většinou své délky asi 60% mezi 1 a 4-. Není radno dělati dle jednoho druhé krajn í prk n o, jelikož jeho h r a ny a hrany středního nejsou vždy rovnoběžné. Viz o b r,. Paic odřežeme a ohoblujeme krajní prkna na příslušný tv a r. Upravíme styčné hrany dle n áčrtu. O b r.4. f / Potom vyrovnáme prkna do polohy dle narýsovaných os a stáhneme na obou koncích lanem, Prahy odříznuté na ^příslušné dálky přišroubujem e na p říslu šn á m ísta. R ozm ístěni šroubů a umístění prahů viz o b r, 5. 2 Boky V/3 Eok se skládá ze dvou prken /případně je -li k dostání dosti siro v é, z jednoho/. Z jednoho 2,2 cm x 28 cm a d rahého 18 cm x 2,2 cm, které je užší a tvoří h ořejší část boku, Pricna položíme vedle sebe a narýsujeme na nich příčné osy. Potom vycházejíce od špičky, zádě a s tře d í zjistíme průběh ana na boku. hodnoty k tomu jsou následující: /viz schéma 3 / j střední zebra zakreslím e ta k s aby jejich paty se dotýkaly přesně obrysové čá ry dna na boku a byla na ní kolmá. Zebra ovsem nepřisroubajem e do os ±,2, 3, 4, 5, 6, nýbrž o polovinu sirky prahu. V^z schéma 3* Činíme tak velmi pečlivě, aby vůle mezí žebrem a prahem byla co ne jmen š í. Ž eb ra p řip evníme na boky šrouby s plochou hlavo., a to tak, aby byly matkou dovnitř. Před zatažením šroubů S2 hlavička omotá trochou koudele, O br. 5. Po s e šroubování boků je připevníme ke dru L ontáž boků ke dnu nepůsobí žádné, obtíže, nesmíme ovšem zapomenout ip ravit krajní hranu dna. O br. 4. Ž ebra 2 a 5 připevníme ke dnu ovsem a z po stažení spíce a zade. Oů'.ožité: žebra malí pro šro.ib k upevněni ke dnu oválné diry. A díry pro šroub v r tá me do prkna v čá sti otvoru nejvzdálenější od podélné osy lodi Obr. 7. í 4. Stažení přídě a zádě Pí ic. i --.au stah. Jem e postupné lanem: spodní práno o ř i chycujeme c ro -b y a uovářským i hřeby ke dnu. Co. časn ě ohýbáme dno. Po správném.ta ž e n í /dno bylo ohnuto s odchylko

37 - i/im na obrysovou, cáru na b o rte ch /, přišroubujeme čelo šrouby 60 mm a rovněž tak i zá<í. Fozor na to, aby obě stran y probíhaly ve stejné v ý si. Stažení je velmi pracné a vyžaduje alespoň tři zdatné chlapce. Dno i boky jsou do čela zap ištěn y, Viz o b r Úprava spodku ' V/4 Po upevnění dna uřežeme přesahující boky. Ponecháme a si 25 mm, aby chránily dno, C br. 3. Je záhodno přišroubovat i na přesahy 1 x 20 nim páskového železa, aby je chránilo před brzkým roztříštěním. r r3^ c. o pálky pro sedačky Luusí být m asívní. Připevněny jsou minimálně třem i šrouby a sedačky k nim také třem i. C br. 10. Vzdálenost sedaček minimálně og cm. V:z schéma č. 2. P o zo r, aby nebylo před s e dačkou žebro, o které by si pádlař rozd íral koleno. Sedačky přiděláme az po zatažení ve vodě /a s i 5 dní/ až nabobtná dno. přidělám e je na roven bortu, aby mohl pádlař pro vod.:. Podlážky uděláme pro celé dno, tedy 6 kusů. Zhotovíme přímo do lodi. C br, l i. Kavlínku upevníme na zád 8 šrouby na pravou roku, Asi v 1 /4 od střed u. Nesmí naspod p řesah ovat!. C b r Ucpání k o.d elí Pečlivě starým šroubovákem /dlátem / nebo dřevem ucpeme všechny spáry dna a boků. Pokud není koudel kroucená, točíme z ní praménky, silné dle potřeby asi 5 mm a ty vmačkáme do spárů. N ezarostlé suky vyrazím e a spolu s jinými skulinami zacpem e zátkou. C b r Asfaltování Rozehřejeme asfalt /případně smolu s přidáním l/z lo je /. Nejprve zalejeme spáry dna a veškeré skuliny a suky. Pomáháme si p ři tom zv láště p ři zalévání bortů nakloněním lodi. v C b r, 14, Pak lod obrátíme a zalejeme ji stejně pečlivě zevnitř Aby nevznikaly chuchvalce, zahladí se sp áry starou žehličko,, /zažeh lí s e /. Potom zevnitř i zvenčí napustíme celou prámu i dokonale karbolko, před spuštěním na vod-, povolíme poněkud matky u přitažených žeb er tak, aby nabobtnalě dno s i mohlo

38 35 V/5 roztáhnout bez ohýbání boků. Ž eb ra po něm proklouznou. O b r. 7. Gválnost d ěr u žeber /v části pro dno/ je asi 4- mm, tedy průměr otvoru plus 4- mm. Ž ebra jsou dvojí velikosti a sklonu. 4 pro příd a záď, 6 pro stře d. Viz o b r. 15. Hevlínka viz ob r. 17, 18, Speciality Užitečnou v ěcí je přední kryt - vlnolam. Nejlépe celta, upevněná stejným způsobem jako a u to -stře ch a, uprostřed podepřená látkou. Upevnění sedaček pomocí U ž e le z a, p řic h y ceného minimálně pěti šrouby. P ro plachtění: d íra v přední sed ačce c ca 0 50 mm s podložením a upevněním pro patu. Viz sk iz z y o b r Volba rozm ěrů 1 Rozměry není možno přesně určiti, zvláště nyní, kdy se musíme přizpůsobiti dodanému m ateriálu. Příď volíme a s i kolem 68 cm, záď 55 až 60 cm, střed.82 cm. Příď je š ir š í, aby se nazapichovala do vln. Přechod od ní ke středu je asi v jedné třetin ě od středu ke šp ici. Záď je Štíhlá, aby nesála vodu. Jest také o neco delší a zužování začíná těsně za středem. Zužuje se rovn ě, není zakulacena jako příď. Není ná škodu, aby čá st blízko střední příčné osy byla rovná, respektive zhruba rovnoběžná s podélnou osou lodi. Je třeba varovati před děláním Kachniček neb štíhlých tv arů. P ro turistiku se nehodí. Řiďte se citem /viz schém a/, tak lze postavit! různé typy pramek. iv..anipulujeme přitom šířkou zádě, p říd ě, střed u, délkou lodi, sklonem ž e b e r, tvarem dna a bokorysu. Ovšem podmínky, k terým n aše pram ička má vyhověti, jsou: i. R ychlost - jíž odpovídá stíhly nízký tvar a stejná příď i zád /v iz závodní pram ice / 2. Nosnost - ta opět požaduje vyoší boky a vůbec mohutnější rozm ěry. Z. Dobré projíždění propustí a peřejem i - široká p říd, vyssi bolíy a stab ilita. Tedy ch cete -li postaviti pramku pro běžný provoz, můžete postupovat podle schametu, respektive sn aziti se najít optimální kompromis p ro tyto t ř i podmínky. P ro závodní pram ice viz rozm ěry a in stru kce Svaz kanoistů. Stavební postup zů stává. 1

39 36 V /6 d etail: Přehledný séznam /v iz též te x t/ - prkno- dno- bo r ty práh sedačka čelo-přední-zadní ' hranol /s e d a č. /. lat /podlážky/ žebro střední žebro krajní v rato v ý šroub s matkou a podlož šroub do dřeva v se zápust.hlavou šroub do dřeva se z á p u st.hlavou kovářský hřeb hřebík /p o d lá ž./ havlínka očko pro konickov a cíla n o koudel asfalt /sm ola/ karbolka m ateriálu pro pramičku > 1 *;.. rozm ěry: počet kusů m ateriál 2,2 x 2 8 x cm 7 smrkové dřevo 2,2 x x 8 0 cm 5- smrková dřevo 2,2 x 2 0 x cm O sm rkové dřevo 7 x 1 4 x cm l+ l tvrdá dřevo 4x6x150 cm 1. smrk 1,5 x 2 x cm 40 b o ro vice, smrk 5x30x520 mm S L železo 5x30x30x730 4 L železo M 8 5 / 16x40 mm 70 šroub,o cel 0 5x35 mm ±20 šro u b.o cel 0 5^50 mm 40 šro u b.o cel 80 mm 20 železo 25 mm 1 /2 kg železo viz sk izza 1 železo 0 otvoru 12 mm 2 železo máčená 2 kg - 5 kg pokrýváčský, elastický Pomocný m a te riá l: páskové železo 1 x 2 0 mni, délka 13 m, 1 oko na ře tě z, a s i 2 m řetízku. Poznámka: rozm ěry dřeva jsou -udávány v cm, kovu v mm. Všechna prkna si necháme přímo u firmy po obou stranách ohoblovati. Jejich tlouštka je potom asi 22 mm. U šetří se tím mnoho p ráce při stavb ě. B ližší podrobnosti a technické detaily viz obrázky a schém ata. Používáme coulová prkna / t j. asi 2 5.mm/. Síla 2,2 cm, jak je uvedeno, rozumí se po ohoblování. Ohoblování vždy po obou stra n á ch, *

40 37 V /7 Doplňky: Schéma 3. Hodnoty ve schématu uvedené nanášíme od přímky vedené ve vzdálenosti 410 mm rovnoběžně s pečlivě vyrovnaným okrajem horního prkna /o b r. 2 1 /. O br, 7. Zebra připevníme pouze v oválných otvorech. V kulatých o tv o recn az po nq.bobtna.ni dna - dříve nevrtám e. Před stahováním přídě a zádě přišroubujeme obě čela ke dnu. Jsou vhodně opracovaná na požadovaný tv a r. Zapuštěné pro dno a boky, sražen é podélně podle obrysu dna a svislé ke sklonu žeb ra, u nás asi 10 stupňů. Z ebra před zamontováním natřeme miniem, aby nerezavěla /a s i 1 /4 kg/. Zalévání pram iček v LoD je nejprve nutno dokonale utěsnit. Velké spáry neb otvory utěsníme dřevěnými špalíčky nebo tenkými laťkami, K te ré přibíjíme malými hřebíčky. Potom všechny i ty ne jmensí skulinky p ečlivě ucpeme koudelí. Nikde nesmí koudel p ře č n í vat p řes úroveň dna. Po provedení této p ráce připravíme si hmotu na zalévání. Nejlepší jsou dehty preparované - poloměkké. Jsou pružné a m ají-li potřebnou hustotu, tak nelepí. Přibližně stejné jsou lodní smola a poloměkké asfalty a smoly dehtové. Ivláme-li po ruce jenom asialty nebo smoly tvrd é, které od lodi, když tato pracuje oprýskávají, musíme si je nejprve upravit!. Děje se to tím způsobem, že k dehtu přidáme tolik oleje, kolik je právě tře b a, aby byl za norm ální teploty vláčný a přitom, n elep il. X mekčení můžeme použít skoro všechny o le je. N ejlepší ^S?-'a^antracenový ř d eg ras, lněný, pryskyřičné a jiné. í/užeme měkč._t i parafinem. Takto^připravený asfalt musíme dokonale ro zeh řá t, aby mohi dobře vnúcnout do koudele. Zaléváme naběračkou a to nejprve přes sp áry. Abychom docílili hladký povrch, vyžehlíme celou plocha, li tomu používáme starou žehličku, kterou usíms ro zeh řát na vysokou teplotu. Potom volně přejíždíme po zalitých sp árách, až docílíme hladkou plochu. Po zalití spárů dna přibijeme přes prostřední dva spáry lišty, které jsou doxonalým zajištěním, že koudel nemůže vypadnout. Z á roveň chrání dno spolu s přesahujícím i borty před odřením a vytržením ucpávek p ři přetahování pram ice.' po suchu.