MĚŘENÍ VLHKOSTI. Vlhkoměr CHM 10 s kapacitní sondou

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MĚŘENÍ VLHKOSTI. Vlhkoměr CHM 10 s kapacitní sondou"

Transkript

1 MĚŘENÍ VLHKOSTI 1. Úkol ěření a) Zěřte relativní vlhkost vzduchu v laboratoři sychroetre a oocí řístrojů s kaacitní olyerní sondou. b) S oocí tabulek a vzorců v teoretické úvodu vyočítejte rosný bod, absolutní vlhkost a arciální tlak vodní áry. Při výočtech vycházejte z teloty a relativní vlhkosti zěřené sychroetre. c) Kolik graů vody bycho useli odařit v laboratoři (její obje odhadněte) ro dosažení relativní vlhkosti 70%. Jak by se zěnila relativní a absolutní vlhkost, kdybycho zvýšili nebo snížili telotu o 2 C? d) Poocí generátoru relativní vlhkosti orovnejte údaje řístrojů s kaacitní sondou ro relativní vlhkost 85%, 60% a 40%. Psychroetr Vlhkoěr HTM 998 s kaacitní sondou Generátor relativní vlhkosti Vlhkoěr CHM 10 s kaacitní sondou 2. Postu ěření 2.1 Měření sychroetre Navlhčenou unčošku okrého teloěru nechte asi 5 inut ustálit. Natáhněte ero ventilátoru (nejvýše 4 otáčky), o vyvětrání odečtěte teloty a oocí tabulky III zjistěte relativní vlhkost. Z tabulky II odečtěte ro danou telotu absolutní vlhkost nasyceného vzduchu a oocí rovnice (1) vyočítejte absolutní vlhkost. Podobně se určí arciální tlak z rovnice (3). Rosný bod je ožné odečíst z obrázku 2 nebo z tabulky II. 1

2 2.2 Přístroje s kaacitní olyerní sondou Vlhkoěr CHM 10 (síťově naájený) zobrazuje řío hodnotu relativní vlhkosti, která je sníána řiojenou sondou. Přístroj HTM 998 (bateriově naájený) obsahuje ve své ěřicí sondě kroě sníače vlhkosti navíc také senzor teloty. Zobrazení na disleji lze oocí tlačítka FUNC řeínat ezi telotou (sybol t), relativní vlhkostí (h) a telotou rosného bodu (d). Telota rosného bodu je ikrorocesore vyočítávána z naěřených údajů teloty a relativní vlhkosti oocí uložené tabulky hygroetrických ekvivalentů. 2.3 Generátor relativní vlhkosti Generátor relativní vlhkosti General Eastern C-1 je určen ro orovnání dvou sond v kooře s nastavitelnou vlhkostí. Generátor není kalibrován, nastavené hodnoty jsou roto řibližné. K určení skutečné hodnoty relativní vlhkosti v kooře oužijte řístroj CHM 10 jako referenční. Funkce generátoru je založena na íchání suchého vzduchu a nasyceného vzduchu, rvní se vytváří v odvlhčovači s granulei a druhý v nádržce s destilovanou vodou. Poěr suchého a nasyceného vzduchu, tedy relativní vlhkost, je kontrolován dobou otevření ventilu s nasycený vzduche a nastavuje se řeínače na generátoru. Do koory generátoru vložíe sondy řístrojů HTM 998 a CHM 10 a nastavíe nejrve relativní vlhkost 85%. Před odečtení hodnoty z vlhkoěrů vyčkáe asi 20 inut na ustálení. Totéž zoakujee ro relativní vlhkost 60% a 40%. Pozn.: Pro kalibrování vlhkoěrů lze také oužít ěření vlhkosti vzduchu v uzavřené nádobě nad nasycenýi vodníi roztoky solí. Po ustálení (trvá cca 20 inut) by odle Roultova zákona ělo být ři 20 C dosaženo následujících hodnot relativní vlhkosti: LiCl 11,1 % MgCl 2 33,1 % NaCl 75,6 % (Nikdy nenaáčejte sondy do roztoků!) 3. Teoretický úvod Měřiče vlhkosti se oužívají k ěření vlhkosti vzduchu a neagresivních lynů v nejrůznějších oborech. 3.1 Základní vztahy a definice Vlhký lyn obsahuje suchý lyn a vodní áru. Absolutní vlhkost lynu (absolute huidity) [kg 3 ] - hotnost vodní áry obsažené v objeové jednotce lynu Absolutní vlhkost daného objeu lynu se neění se zěnou teloty. Při stlačení daného lynu se zenší jeho obje, číž se zění absolutní vlhkost. 2

3 Absolutní vlhkost nasyceného lynu [kg 3 ] - axiální nožství vodní áry, které vlhký lyn ůže obsahovat; lyn se v toto stavu nazývá sytý a telota, ři níž je lyn vodní arou nasycen, je tzv. rosný bod (DP, Dew oint) Relativní vlhkost lynu (RH, relative huidity) ϕ [%] - je dána oěre absolutní vlhkosti lynu k vlhkosti axiální, jaká by za daného tlaku a teloty sěsi vznikla ři stavu nasycení: ϕ.100 [% ; kg 3, kg 3 ] (1) Relativní vlhkost daného lynu se ění, zěníe-li jeho telotu (ři ohřátí vzduchu o 20 C se jeho kaacita absorbovat vodní áru zvýší veli řibližně na dvojnásobek, tj. relativní vlhkost klesne zhruba na olovinu). I řes tuto nevýhodu se tato jednotka nejvíce oužívá, rotože je to dobrý indikátor ohody rostředí (odobně jako telota). Vlhký vzduch (kroě oblasti blízké nasycení) se s dostatečnou řesností chová jako ideální lyn, ro jehož obě složky (tj. suchý vzduch a vodní áru) latí vztah V nrt kde R je univerzální lynová konstanta, R 8,314 Jol -1 K -1 ; n je očet olů, n, kde je olární hotnost. Po úravě ro arciální tlak každého lynu latí. V. RT RT Tab. I Molární hotnosti lynů olekula H O H 2 O suchý vzduch olární hotnost 1,008 g 15,999 g 18,015 g 28,965 g (růěrná hodnota) Celkový absolutní tlak sěsi je odle Daltonova zákona kde v je arciální tlak suchého vzduchu, je arciální tlak vodní áry. v +, (2) 3

4 Z těchto vztahů je atrno, že relativní vlhkost lze též vyjádřit oěre arciálního tlaku vodní áry a arciálního tlaku syté vodní áry a že latí: ϕ.100 (3) Rosný bod a absolutní vlhkost se neění s telotou. Za běžných atosférických odínek se s telotou výrazně neění ani arciální tlak vodní áry. Všechny tyto veličiny se ovše ění s tlake nař. ři stlačování technických lynů dochází ke zvyšování rosného bodu a ůže tak dojít ke kondenzaci vody. Závislost arciálního tlaku syté vodní áry na telotě je daná stavový diagrae (obr. 1), hodnoty lze nalézt v tabulce II. S oocí této tabulky ůžee řevádět jednotlivé veličiny: znáe-li nař. arciální tlak vodní áry a telotu, určíe relativní vlhkost a rosný bod (viz dále). Absolutní vlhkost ak určíe ze stavové rovnice: V H O 2 n V RT Pro zjednodušení jsou v tab. II vyočtené hodnoty absolutních vlhkostí také uvedeny. Příklady oužití tabulky: 1 3 vzduchu ůže ři telotě 25 C absorbovat 23 g vody, ři telotě 45 C řibližně 65 g vody, ři telotě 5 C jen 7 g vody. Při relativní vlhkosti 50 % a telotě 25 C je arciální tlak vodní áry asi 0, Pa, tedy & 1600 Pa. Rosný bod je telota, ři které je tato vlhkost axiální (nasycená), tedy asi 14 C. Absolutní vlhkost je řibližně 12,1 g 3 : RT , Stlačíe-li izotericky lyn na desetinu objeu, bude jeho tlak desetkrát vyšší. Pokud byla ůvodní relativní vlhkost enší než 10 %, dojde k jejíu desetinásobnéu zvýšení. Pokud byla ůvodní relativní vlhkost rovná nebo vyšší než 10 %, bude o stlačení výsledná vlhkost 100 % a část vodní áry zkondenzuje. Při stlačení lynu dojde i k úěrnéu zvýšení arciálního tlaku vodní áry v ně obsažené. Vztah ezi relativní vlhkostí, telotou a rosný bode je ro norální tlak uveden v raktické noograu na obr. 2. Absolutní vlhkost kaalin (nař. benzinu) se nejčastěji vyjadřuje hotnostní koncentrací, nař. jednotkou w : w. 10 v ,1 4

5 Tab. II Parciální tlak vodní áry a absolutní vlhkost nasyceného vlhkého vzduchu t [ C] [Pa] [g 3 ] t [ C] [Pa] [g 3 ] arciální tlak vodní áry [Pa] telota [ C] Obr. 1 Stavový diagra syté vodní áry 5

6 Obr. 2 Převodní noogra jednotek vlhkosti rosný bod [ C] 3.2 Psychroetrická etoda ěření Základe sychroetru jsou dva teloěry - suchý a okrý. Suchý teloěr ěří telotu vzduchu, okrý teloěr ěří telotu t, rotože je stále zvlhčován vodou vzlínající tkaninou, kterou je nádobka obalena. Vzduch roudí kole okrého teloěru, ochlazuje se a tí odvádí výarné telo. Sotřebovanéu telu ak odovídá snížená telota okrého teloěru t. Rozdíl t t se nazývá sychroetrický rozdíl. Pro sychroetrický rozdíl telot latí vztah t t A A ( t t ) (4) 6

7 kde A [K -1 ] je sychroetrická konstanta. Tato konstanta je závislá na rychlosti roudící tekutiny, okud je tato rychlost enší než 2 s. Při rychlostech větších než 2 s je tato konstanta ro vzduch rovna číslu A 6, K -1 Dále [Pa] je arciální tlak syté vodní áry ři telotě okrého teloěru t, [Pa] je arciální tlak vodní áry ři telotě suchého teloěru t, [Pa] je arciální tlak syté vodní áry ři telotě suchého teloěru t, [Pa] je baroetrický tlak (tlak sěsi). Přeočet jednotek: 1 torr 133,32 N -2 1 bar 10 5 N -2 1 k 2 9,8066 N -2 1 kc 2 1 at 9, N ,56 torr Dosadíe-li z výrazu (4) do vztahu (1) ro relativní vlhkost, dostanee: A ( t t ) ϕ [%] (5) Tento výraz je číselně zracován v tabulce III. Psychroetry: a) Assannův (bez uělého větrání) b) asirační (s uělý větrání 2 s) c) elektrický - sníání telot odorovýi teloěry 7

8 Tabulka III Psychroetrická tabulka ro teloty od +18,00 do +24,00 C t [ C] Rozdíl telot t - t [ C] 0,0 0,2 0,4 1,0 1,4 2,0 2,4 3,0 3,4 4,0 4,4 5,0 5,4 6,0 6,4 7,0 7,4 8,0 8,4 9,0 9,4 10,0 +18, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

11. CHEMICKÉ SENZORY

11. CHEMICKÉ SENZORY 11. CHEMICKÉ SENZORY 11.1. Měření vlhkosti vzduchu Úkol ěření Zěřte relativní vlhkost vzduchu v laboratoři sychroetre a řístroje s kaacitní olyerní sondou Huistar. Z tabulek a výočte určete rosný bod,

Více

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání

Více

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn Zěny skuenství látek Pevná látka Kaalina Plyn soustava velkého očtu částic Má-li soustava v rovnovážné stavu ve všech částech stejné fyzikální a cheické vlastnosti (stejnou hustotu, stejnou strukturu a

Více

11. Tepelné děje v plynech

11. Tepelné děje v plynech 11. eelné děje v lynech 11.1 elotní roztažnost a rozínavost lynů elotní roztažnost obje lynů závisí na telotě ři stálé tlaku. S rostoucí telotou se roztažnost lynů ři stálé tlaku zvětšuje. Součinitel objeové

Více

Výpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky ,

Výpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky , "Zracováno odle Skácel F. - Tekáč.: Podklady ro Ministerstvo životního rostředí k rovádění Protokolu o PRTR - řehled etod ěření a identifikace látek sledovaných odle Protokolu o registrech úniků a řenosů

Více

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 5. Měření vlhkosti vzduchu

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 5. Měření vlhkosti vzduchu FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky rostředí rof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 5. Měření vlhkosti vzduchu OSNOVA 5. KAPITOLY Úvod do roblematiky měření

Více

2.6.6 Sytá pára. Předpoklady: 2604

2.6.6 Sytá pára. Předpoklady: 2604 .6.6 Sytá ára Předolady: 604 Oaování: aaliny se vyařují za aždé teloty. Nejrychlejší částice uniají z aaliny a stává se z nich ára. Do isy nalijee vodu voda se ostuně vyařuje naonec zůstane isa rázdná,

Více

Hustota plynů - jak ji změřit?

Hustota plynů - jak ji změřit? eletrh náadů učitelů fyziky 9 Hustota lynů - jak ji zěřit? ER SÁDEK, UKÁŠ AWERA edagogická fakulta U, Brno Abstrakt ěření hustoty evných látek a kaalin je běžná laboratorní úloha na řadě škol, nicéně ěření

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY II SLOŽENÍ ROZTOKŮ. Složení roztoků udává vzájemný poměr rozpuštěné látky a rozpouštědla v roztoku. Vyjadřuje se:

CHEMICKÉ VÝPOČTY II SLOŽENÍ ROZTOKŮ. Složení roztoků udává vzájemný poměr rozpuštěné látky a rozpouštědla v roztoku. Vyjadřuje se: CEMICKÉ VÝPOČTY II SLOŽENÍ ROZTOKŮ Teorie Složení roztoků udává vzájený poěr rozpuštěné látky a rozpouštědla v roztoku. Vyjadřuje se: MOTNOSTNÍM ZLOMKEM B vyjadřuje poěr hotnosti rozpuštěné látky k hotnosti

Více

Chemie - cvičení 2 - příklady

Chemie - cvičení 2 - příklady Cheie - cvičení 2 - příklady Stavové chování 2/1 Zásobník o objeu 50 obsahuje plynný propan C H 8 při teplotě 20 o C a přetlaku 0,5 MPa. Baroetrický tlak je 770 torr. Kolik kg propanu je v zásobníku? Jaká

Více

Úloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného plynu - statistické zpracování dat

Úloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného plynu - statistické zpracování dat Úloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného lynu - statistické zracování dat Teorie Tam, kde se racuje se stlačenými lyny, je možné ozorovat zajímavý jev. Jestliže se do nádoby, kde je

Více

molekuly zanedbatelné velikosti síla mezi molekulami zanedbatelná molekuly se chovají jako dokonale pružné koule

molekuly zanedbatelné velikosti síla mezi molekulami zanedbatelná molekuly se chovají jako dokonale pružné koule . PLYNY IDEÁLNÍ PLYN: olekuly zanedbatelné velikosti síla ezi olekulai zanedbatelná olekuly se chovají jako dokonale pružné koule Pro ideální plyn platí stavová rovnice. Pozn.: blízkosti zkapalnění (velké

Více

VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY

VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY Vlhký vzduch - vlhký vzduch je směsí suchého vzduchu a vodní áry okuující solečný objem - homogenní směs nastává okud je voda ve směsi v lynném stavu - heterogenní směs ve

Více

4 Ztráty tlaku v trubce s výplní

4 Ztráty tlaku v trubce s výplní 4 Ztráty tlaku v trubce s výlní Miloslav Ludvík, Milan Jahoda I Základní vztahy a definice Proudění kaaliny či lynu nehybnou vrstvou částic má řadu alikací v chemické technologii. Částice tvořící vrstvu

Více

1. Hmotnost a látkové množství

1. Hmotnost a látkové množství . Hotnost a látkové nožství Hotnost stavební jednotky látky (například ato, olekly, vzorcové jednotky, eleentární částice atd.) označjee sybole a, na rozdíl od celkové hotnosti látky. Při požití základní

Více

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok. 8. Měření růtoků V následující tabulce jsou uvedeny jednotky ro objemový a hmotnostní růtok. Základní vztahy ro stacionární růtok Q M V t S w M V QV ρ ρ S w ρ t t kde V [ m 3 ] - objem t ( s ] - čas, S

Více

VZDUCH V MÍSTNOSTI POMŮCKY NASTAVENÍ MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ. Vzdělávací předmět: Fyzika. Tematický celek dle RVP: Látky a tělesa

VZDUCH V MÍSTNOSTI POMŮCKY NASTAVENÍ MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ. Vzdělávací předmět: Fyzika. Tematický celek dle RVP: Látky a tělesa VZDUCH V MÍSTNOSTI Vzdělávací předět: Fyzika Teatický celek dle RVP: Látky a tělesa Teatická oblast: Měření fyzikálních veličin Cílová skupina: Žák 6. ročníku základní školy Cíle pokusu je určení rozěrů

Více

Cirkulační vzduchu bod 5 (C) t 5 = 20 C ϕ 5 = 40% 1) Směšování vzduchu (změna z 4 a 5 na 6): Vstupní stav:

Cirkulační vzduchu bod 5 (C) t 5 = 20 C ϕ 5 = 40% 1) Směšování vzduchu (změna z 4 a 5 na 6): Vstupní stav: CVIČENÍ MOLLIÉRŮV DIAGRAM PŘÍKLAD : Přes chladič proudí /h vzduchu o teplotě 8 C a ěrné entalpii /kg s. v.. Střední povrchová teplota chladiče je 9 C. Vypočítejte potřebný chladící výkon chladiče pro dosažení

Více

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými 1 Pracovní úkoly 1. Změřte závislost indexu lomu vzduchu na tlaku n(). 2. Závislost n() zracujte graficky. Vyneste také závislost závislost vlnové délky sodíkové čáry na indexu lomu vzduchu λ(n). Proveďte

Více

3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru

3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 3..8 Přeěny energie v echanické oscilátoru Předoklady: 0050, 03007 Pedagogická oznáka: Odvození zákona zachování energie rovádí na vodorovné ružině, rotože je říočařejší. Pro zájece je uvedeno na konci

Více

h nadmořská výška [m]

h nadmořská výška [m] Katedra prostředí staveb a TZB KLIMATIZACE, VĚTRÁNÍ Cvičení pro navazující magisterské studium studijního oboru Prostředí staveb Cvičení č. 1 Zpracoval: Ing. Zdeněk GALDA Nové výukové moduly vznikly za

Více

Fázové přechody. navzájem nezávislé chemicky čisté látky obsažené v termod.soustavě

Fázové přechody. navzájem nezávislé chemicky čisté látky obsažené v termod.soustavě Fázoé řechody Složky soustay s: nazáje nezáislé cheicky čisté látky obsažené terod.soustaě Fáze látky f: hoogenní soubor olekul, který je akroskoické ěřítku ostře ohraničen od jiných souborů olekul, které

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5. Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon

Více

7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu.

7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu. 7. Měření dutých objemů omocí komrese lynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol : Určete objem skleněné láhve s kohoutem komresí lynu. Pomůcky Měřený objem (láhev s kohoutem), seciální lynová byreta

Více

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1 Joule-Thomsonův jev Fyzikální raktikum z molekulové fyziky a termodynamiky Teoretický rozbor Entalie lynu Při Joule-Thomsonově jevu dochází k nevratné exanzi lynů do rostředí s nižším tlakem. Pro ilustraci

Více

IDEÁLNÍ PLYN II. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

IDEÁLNÍ PLYN II. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. IDEÁLNÍ PLYN II Prof. RNDr. Eanuel Svoboa, Sc. ZÁKLADNÍ RONIE PRO LAK IP F ýchoisko efinice tlaku vztahe S Náoba tvaru krychle, stejná rychlost olekul všei sěry (olekulární chaos, všechny sěry stejně ravěoobné)

Více

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika Fyzikální chemie. ermodynamika Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 07/08 děj izotermický izobarický izochorický konstantní V ermodynamika rvní termodynamický zákon (zákon zachování energie): U Q + W izotermický

Více

Molekulová fyzika. Reálný plyn. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

Molekulová fyzika. Reálný plyn. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. Molekulová fyzik Reálný lyn Prof. RNDr. Enuel Svood, CSc. Reálný lyn Existence vzájeného silového ůsoení ezi částicei (tzv. vn der Wlsovské síly) Odudivá síl ezi částicei (interkce řekryvová) ři dosttečně

Více

IV. Fázové rovnováhy dokončení

IV. Fázové rovnováhy dokončení IV. Fázové rovnováhy dokončení 4. Fázové rovnováhy Ústav rocesní a zracovatelské techniky 1 4.3.2 Soustava tuhá složka kaalná složka Dvousložková soustava s 2 Křivka rozustnosti T nenasycený roztok nasycený

Více

Směrová kalibrace pětiotvorové kuželové sondy

Směrová kalibrace pětiotvorové kuželové sondy Směrová kalibrace ětiotvorové kuželové sondy Matějka Milan Ing., Ústav mechaniky tekutin a energetiky, Fakulta strojní, ČVUT v Praze, Technická 4, 166 07 Praha 6, milan.matejka@fs.cvut.cz Abstrakt: The

Více

i=1..k p x 2 p 2 s = y 2 p x 1 p 1 s = y 1 p 2

i=1..k p x 2 p 2 s = y 2 p x 1 p 1 s = y 1 p 2 i I i II... i F i..k Binární mě, ideální kaalina, ideální lyn x y y 2 Křivka bodů varu: Křivka roných bodů: Pákové ravidlo: x y y 2 n I n x I z II II z x Henryho zákon: 28-2 U měi hexan() + hetan(2) ři

Více

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 9.

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 9. Voda a vodní pára Při výpočtech příkladů, které jsou zaěřeny na výpočty vody a vodní páry je důležité si paatovat veličiny, které jsou kritické a z hlediska výpočtu i nezbytné. Jedná se o hodnoty teploty

Více

1. Mechanika - úvod. [ X ] - měřící jednotka. { X } - označuje kvantitu (množství)

1. Mechanika - úvod. [ X ] - měřící jednotka. { X } - označuje kvantitu (množství) . Mechanika - úvod. Základní pojy V echanice se zabýváe základníi vlastnosti a pohybe hotných těles. Chcee-li přeístit těleso (echanický pohyb), potřebujee k tou znát tyto tři veličiny: hota, prostor,

Více

Popis fyzikálního chování látek

Popis fyzikálního chování látek Popis fyzikálního chování látek pro vysvětlení noha fyzikálních jevů již nevystačíe s pouhý echanický popise Terodynaika oblast fyziky, která kroě echaniky zkouá vlastnosti akroskopických systéů, zejéna

Více

Příloha 4/B. Podpisy zdrojů Lokální topeniště. Vzduchotechnické parametry při měření

Příloha 4/B. Podpisy zdrojů Lokální topeniště. Vzduchotechnické parametry při měření Podpisy zdrojů 2009 Lokální topeniště Kontrolní den etapy 2009 projektu 208040 Lokální topeniště kachlová kana ěkké dřevo fáze 1 Datu : 14.prosinec 2009 Kachlová kana Atosférický tlak p a 99900 Pa Teplota

Více

TERMOMECHANIKA 10. Termodynamika směsi plynů a par

TERMOMECHANIKA 10. Termodynamika směsi plynů a par FI UT Brně, Energetický ústa Odbor teroecaniky a tecniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, Cc. TERMOMECHANIKA 0. Terodynaika sěsi lynů a ar ONOA 0. KAPITOLY ěsi lynů a ar - lký zduc taoé ronice složek zducu

Více

Experimentální ověření modelu dvojčinného pneumomotoru

Experimentální ověření modelu dvojčinného pneumomotoru Exerientální ověření odelu dvojčinného neuootoru vořák, Lukáš Ing., Katedra hydroechaniky a hydraulických zařízení, Fakulta strojní, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 7. listoadu 5, Ostrava

Více

Hmotnostní procenta (hm. %) počet hmotnostních dílů rozpuštěné látky na 100 hmotnostních dílů roztoku krát 100.

Hmotnostní procenta (hm. %) počet hmotnostních dílů rozpuštěné látky na 100 hmotnostních dílů roztoku krát 100. Roztoky Roztok je hoogenní sěs. Nejčastěji jsou oztoky sěsi dvousložkové (dispezní soustavy. Látka v nadbytku dispezní postředí, duhá složka dispegovaná složka. Roztoky ohou být kapalné, plynné i pevné.

Více

5. Výpočty s využitím vztahů mezi stavovými veličinami ideálního plynu

5. Výpočty s využitím vztahů mezi stavovými veličinami ideálního plynu . ýpočty s využití vztahů ezi stavovýi veličinai ideálního plynu Ze zkušenosti víe, že obje plynu - na rozdíl od objeu pevné látky nebo kapaliny - je vyezen prostore, v něž je plyn uzavřen. Přítonost plynu

Více

ρ hustotu měřeného plynu za normálních podmínek ( 273 K, (1) ve které značí

ρ hustotu měřeného plynu za normálních podmínek ( 273 K, (1) ve které značí Měření růtou lynu rotametrem a alibrace ailárního růtooměru Úvod: Průtoy lynů se měří lynoměry, rotametry nebo se vyočítávají ze změřené tlaové diference v místech zúžení růřezu otrubí nař.clonou, Venturiho

Více

1 Elektrotechnika 1. 11:00 hod. = + Δ= = 8

1 Elektrotechnika 1. 11:00 hod. = + Δ= = 8 :00 hod. Elektrotechnika a) Metodou syčkových proudů (MSP) vypočtěte proudy všech větví uvedeného obvodu. R = Ω, R = Ω, R 3 = Ω, U = 5 V, U = 3 V. b) Uveďte obecný vztah pro výpočet počtu nezávislých syček

Více

Termodynamika ideálního plynu

Termodynamika ideálního plynu Přednáška 5 Termodynamika ideálního lynu 5.1 Základní vztahy ro ideální lyn 5.1.1 nitřní energie ideálního lynu Alikujme nyní oznatky získané v ředchozím textu na nejjednodužší termodynamickou soustavu

Více

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK A KAPALIN

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK A KAPALIN STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK A KAPALIN 10. VLHKOST VZDUCHU Autor: Ing. Eva Jančová DESS SOŠ a SOU spol. s r. o. VLHKOST VZDUCHU - Vlhkost je základní vlastnost vzduchu. - Vlhkost vzduchu udává, jaké množství

Více

POTENCIOMETRICKÁ TITRAČNÍ KŘIVKA Stanovení hydroxidu a uhličitanu vedle sebe dle Wardera

POTENCIOMETRICKÁ TITRAČNÍ KŘIVKA Stanovení hydroxidu a uhličitanu vedle sebe dle Wardera Úloha č. 10 POTENCIOMETRICKÁ TITRAČNÍ KŘIVKA Stanovení hydroxidu a uhličitanu vedle sebe dle Wardera Princip Potencioetrické titrace jsou jednou z nejrozšířenějších elektrocheických etod kvantitativního

Více

Univerzita Pardubice Fakulta elektrotechniky a informatiky. Program na výpočet parametrů vlhkého vzduchu Vlastimil Flegl

Univerzita Pardubice Fakulta elektrotechniky a informatiky. Program na výpočet parametrů vlhkého vzduchu Vlastimil Flegl Univerzita Pardubice Fakulta elektrotechniky a inforatiky Progra na výpočet paraetrů vlhkého vzduchu Vlastiil Flegl Bakalářská práce 2009 Prohlašuji: Tuto práci jse vypracoval saostatně. Veškeré literární

Více

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR HYDROPNEUMATICKÝ AKOÝ AKUMULÁTOR OSP 050 ŠEOBECNÉ INFORMACE ýočet hydroneumatického akumulátoru ZÁKLADNÍ INFORMACE Při výočtu hydroneumatického akumulátoru se vychází ze stavové změny lynu v akumulátoru.

Více

Stabilita prutu, desky a válce vzpěr (osová síla)

Stabilita prutu, desky a válce vzpěr (osová síla) Stabilita rutu, deky a válce vzěr (oová íla) Průběh ro ideálně římý rut (teoretický tav) F δ F KRIT Průběh ro reálně římý rut (reálný tav) 1 - menší očáteční zakřivení - větší očáteční zakřivení F Obr.1

Více

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305 .3.6 Práce lynu Předoklady: 305 Děje v lynech nejčastěji zobrazujeme omocí diagramů grafů závislosti tlaku na objemu. Na x-ovou osu vynášíme objem a na y-ovou osu tlak. Př. : Na obrázku je nakreslen diagram

Více

Elektrický proud v elektrolytech

Elektrický proud v elektrolytech Elektrolytický vodič Elektrický proud v elektrolytech Vezěe nádobu s destilovanou vodou (ta nevede el. proud) a vlože do ní dvě elektrody, které připojíe do zdroje stejnosěrného napětí. Do vody nasypee

Více

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Slezská univerzita v Oavě Obchodně odnikatelská fakulta v Karviné Přijímací zkouška do. ročníku OPF z matematiky (00) A Příklad. Určete definiční oboovnice a rovnici řešte. n + n =. + D : n N n = b b +

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 1, 2

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 1, 2 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ AKULTA APLIKOVANÉ INORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení, část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 03 Tento studijní materiál vznikl za finanční odory Evroského sociálního

Více

CVIČENÍ Z ELEKTRONIKY

CVIČENÍ Z ELEKTRONIKY Střední růmyslová škola elektrotechnická Pardubice CVIČENÍ Z ELEKRONIKY Harmonická analýza Příjmení : Česák Číslo úlohy : Jméno : Petr Datum zadání :.1.97 Školní rok : 1997/98 Datum odevzdání : 11.1.97

Více

II. ZÁKLADY ANESTEZIOLOGIE

II. ZÁKLADY ANESTEZIOLOGIE II. ZÁKLADY ANESTEZIOLOGIE Vzhledem k tomu, že řada léčebných ostuů v oboru anesteziologie a resuscitace je vázána na orozumění a znalost některých základních fyzikálních rinciů, jsou nejdůležitější z

Více

V xv x V V E x. V nv n V nv x. S x S x S R x x x x S E x. ln ln

V xv x V V E x. V nv n V nv x. S x S x S R x x x x S E x. ln ln Souhrn 6. přednášky: 1) Terodynaka sěsí a) Ideální sěs: adtvta objeů a entalpí, Aagatův zákon b) Reálná sěs: pops poocí dodatkových velčn E Def. Y Y Y, d Aplkace: - př. obje reálné dvousložkové sěs V xv

Více

8. Termodynamika a molekulová fyzika

8. Termodynamika a molekulová fyzika 8. erodynaika a olekulová fyzika Princi energie je záležitost zkušenosti. Pokud by tedy jednoho dne ěla být jeho všeobecná latnost zochybněna, což v atoové fyzice není vyloučeno, stal by se náhle aktuální

Více

PŘEPLŇOVÁNÍ PÍSTOVÝCH SPALOVACÍCH MOTORŮ

PŘEPLŇOVÁNÍ PÍSTOVÝCH SPALOVACÍCH MOTORŮ PŘEŇOVÁNÍ PÍSOVÝCH SPALOVACÍCH MOORŮ Účinnou cestou ke zvyšování výkonů PSM je zvyšování středního efektivního tlaku oběhu e oocí řelňování. Současně se tí zravidla zvyšuje i celková účinnost otoru. Zvyšování

Více

1 Poznámka k termodynamice: Jednoatomový či dvouatomový plyn?

1 Poznámka k termodynamice: Jednoatomový či dvouatomový plyn? Kvantová a statistická fyzika (erodynaika a statistická fyzika) 1 Poznáka k terodynaice: Jednoatoový či dvouatoový plyn? Jeden ol jednoatoového plynu o teplotě zaujíá obje V. Plyn však ůže projít cheickou

Více

Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technicko-ekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.

Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technicko-ekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28. Středoeroské centr ro ytáření a realzac nooaných techncko-ekonockých stdjních rograů Regstrační číslo: CZ..07/..00/8.030 CT 07 - Teroechanka VUT, FAST, ústa Technckých zařízení bdo Ka. Základní úlohy z

Více

TERMIKA VIII. Joule uv a Thompson uv pokus pro reálné plyny

TERMIKA VIII. Joule uv a Thompson uv pokus pro reálné plyny TERMIKA VIII Maxwellova rovnovážná rozdělovací funkce rychlostí Joule uv a Thomson uv okus ro reálné lyny 1 Maxwellova rovnovážná rozdělovací funkce rychlostí Maxwellova rychlostní rozdělovací funkce se

Více

7. Fázové přeměny Separace

7. Fázové přeměny Separace 7. Fázové řeměny Searace Fáze Fázové rovnováhy Searace látek Evroský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 7. Fázové řeměny Searace fáze - odlišitelný stav látky v systému; v určité

Více

Oddělení technické elektrochemie, A037. LABORATORNÍ PRÁCE č.9 CYKLICKÁ VOLTAMETRIE

Oddělení technické elektrochemie, A037. LABORATORNÍ PRÁCE č.9 CYKLICKÁ VOLTAMETRIE ÚSTV NORGNIKÉ THNOLOGI Oddělení technické elektrochemie, 037 LBORTORNÍ PRÁ č.9 YKLIKÁ VOLTMTRI yklická voltametrie yklická voltametrie atří do skuiny otenciodynamických exerimentálních metod. Ty doznaly

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ I N E S I C E D O R O Z O J E Z D Ě L Á Á N Í SRUKURA A LASNOSI PLYNŮ. Ideální lyn ředstavuje model ideálního lynu, který často oužíváme k oisu různých dějů. Naříklad ozději ředokládáme, že všechny molekuly

Více

Zrnitost zemin se zjišťuje zkouškou zrnitosti, která se provádí 2 způsoby:

Zrnitost zemin se zjišťuje zkouškou zrnitosti, která se provádí 2 způsoby: racovní list č.2: lastnosti zein Zrnitost zein Zrnitost zein se zjišťuje zkouškou zrnitosti, která se provádí 2 způsoby: 1 Zrna většího průěru než 0,06 lze získat prosévání na řadě sít různé velikosti

Více

r j Elektrostatické pole Elektrický proud v látkách

r j Elektrostatické pole Elektrický proud v látkách Elektrostatiké pole Elektriký proud v látkáh Měděný vodiče o průřezu 6 protéká elektriký proud Vypočtěte střední ryhlost v pohybu volnýh elektronů ve vodiči jestliže předpokládáe že počet volnýh elektronů

Více

Složení roztoků 4. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Složení roztoků 4. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. ložení roztoků Vypraoval: RNDr. ilan Zipl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE POLUFINNCOVÁN EVROPKÝ OCIÁLNÍ FONDE TÁTNÍ ROZPOČTE ČEKÉ REPUBLIKY olární (látková) konentrae olární konentrae udává látkové nožství rozpuštěné

Více

VY_32_INOVACE_G hmotnost součástí konajících přímočarý vratný pohyb (píst, křižák, pístní tyč, část ojnice).

VY_32_INOVACE_G hmotnost součástí konajících přímočarý vratný pohyb (píst, křižák, pístní tyč, část ojnice). Náze a adresa školy: třední škola průysloá a uělecká, Opaa, příspěkoá organizace, raskoa 399/8, Opaa, 74601 Náze operačního prograu: O Vzděláání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5 Registrační

Více

Termodynamické základy ocelářských pochodů

Termodynamické základy ocelářských pochodů 29 3. Termodynamické základy ocelářských ochodů Termodynamika ůvodně vznikla jako vědní discilína zabývající se účinností teelných (arních) strojů. Později byly termodynamické zákony oužity ři studiu chemických

Více

VAŘÁKY PRO PŘÍPRAVU. OXIDOVANÝCH ŠKROBŮ ŘADY JC (výkon kg/hod.)

VAŘÁKY PRO PŘÍPRAVU. OXIDOVANÝCH ŠKROBŮ ŘADY JC (výkon kg/hod.) 18 VAŘÁKY PRO PŘÍPRAVU OXIDOVANÝCH ŠKROBŮ ŘADY JC (výkon 50-1 500 kg/hod.) Nízkokapacitní silo Šnekový dopravník Vibrační dno Reaktor Rozvaděč, řídicí systé Násypka na Big-Bag Dávkovač škrobu Slurry nádobka

Více

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123TVVM transport vodní páry TRANSPORT VODNÍ PÁRY PORÉZNÍM PROSTŘEDÍM: Ve vzduchu obsažená vodní pára samovolně difunduje do míst s nižším parciálním tlakem až

Více

BH059 Tepelná technika budov Konzultace č. 2

BH059 Tepelná technika budov Konzultace č. 2 Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav ozemního stavitelství BH059 Teelná technika budov Konzultace č. 2 Zadání P6 zadáno na 2 konzultaci, P7 bude zadáno Průběh telot v konstrukci Kondenzace

Více

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123TVVM transport vodní páry Transport vodní páry porézním prostředím: Tepelná vodivost vzduchu: = 0,0262 W m -1 K -1 Tepelná vodivost izolantů: = cca 0,04 W

Více

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Věda, která oisuje kaaliny v klidu se nazývá Věda, která oisuje kaaliny v ohybu se nazývá Věda, která oisuje lyny v klidu se nazývá Věda, která oisuje lyny v ohybu se nazývá VLATNOTI

Více

FYZIKA 2. ROČNÍK. ρ = 8,0 kg m, M m 29 10 3 kg mol 1 p =? Příklady

FYZIKA 2. ROČNÍK. ρ = 8,0 kg m, M m 29 10 3 kg mol 1 p =? Příklady Příklady 1. Jaký je tlak vzduchu v pneuatice nákladního autoobilu při teplotě C a hustotě 8, kg 3? Molární hotnost vzduchu M 9 1 3 kg ol 1. t C T 93 K -3 ρ 8, kg, M 9 1 3 kg ol 1 p? p R T R T ρ M V M 8,31

Více

Model tenisového utkání

Model tenisového utkání Model tenisového utkání Jan Šustek Semestrální rojekt do ředmětu Náhodné rocesy 2005 V této ráci se budu zabývat modelem tenisového utkání. Vstuními hodnotami budou úsěšnosti odání jednotlivých hráčů,

Více

Název úlohy: BIOIMPEDANCE CHARAKTERISTIKA

Název úlohy: BIOIMPEDANCE CHARAKTERISTIKA Název úlohy: BIOIMPEDANCE CHARAKTERISTIKA Měřící etoda na ěření tuků a vody v těle se nazývá bioelektrická ipedanční analýza BIA (BioIpedance Analysis). Při této etodě prochází těle slabé elektrické proudění.

Více

Hmotnostní tok výfukových plynů turbinou, charakteristika turbiny

Hmotnostní tok výfukových plynů turbinou, charakteristika turbiny Hotnostní tok výfukových lynů tubinou, chaakteistika tubiny c 0 c v v Hotnostní tok tubinou lze osat ovnicí / ED cs /ED je edukovaný ůtokový ůřez celé tubiny Úloha je řešena jako ůtok stlačitelné tekutiny

Více

T8OOV 03 STANOVENÍ PLYNNÝCH EMISÍ ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL V ODPADNÍM VZDUCHU

T8OOV 03 STANOVENÍ PLYNNÝCH EMISÍ ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL V ODPADNÍM VZDUCHU ávody na laboratorní cvičení z ředmětu T8OOV Ochrana ovzduší T8OOV 03 STAOVEÍ PLYÝCH EMISÍ ORGAICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL V ODPADÍM VZDUCHU 3.1. ÚVOD Stanovení sočívá v adsorci ar těkavých organických látek na

Více

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I.

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I. KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Označení...3

Více

MĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY

MĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY MĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY Pomůcky: voltmetr DVP-BTA, amérmetr DCP-BTA, sektrometr SectroVis Plus s otickým vláknem SectroVis Otical Fiber, několik různých LED, zdroj naětí, reostat, sojovací vodiče, LabQuest,

Více

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6 Entalická bilance výměníků tela Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní

Více

2. Určete optimální pracovní bod a účinnost solárního článku při dané intenzitě osvětlení, stanovte R SH, R SO, FF, MPP

2. Určete optimální pracovní bod a účinnost solárního článku při dané intenzitě osvětlení, stanovte R SH, R SO, FF, MPP FP 5 Měření paraetrů solárních článků Úkoly : 1. Naěřte a poocí počítače graficky znázorněte voltapérovou charakteristiku solárního článku. nalyzujte vliv různé intenzity osvětlení, vliv sklonu solárního

Více

Ý Ž Š Š Š Ť ů ú ý ž ý ž ý Š ý ú Ž ů ý ů Ž Ž š Ú š ř ý Ž ř ů Ú ů ý ý ž ý ú ů ů Ó ý ř Ó ýš Í ú Ý Ž Š Š Š Š ú ů ý ž ý Ž ý ý ú Ž ů ý ú Ž Ž š ú š ř ý Ž ř ů Í Ú ů š ý ž ó ý ž ý ý ý ř ý ó Ř Ý ř ů ú ý ž ý ž Š

Více

NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL

NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL 1. ZADÁNÍ Navrhněte růměr a výztuž vrtané iloty délky L neosuvně ořené o skalní odloží zatížené v hlavě zadanými vnitřními silami (viz

Více

Hlavní body. Teplotní závislosti fyzikálních veličin. Teplota, měření

Hlavní body. Teplotní závislosti fyzikálních veličin. Teplota, měření e r i k a Havní body epota, ěření epotní závisosti fyzikáních veičin Kinetická teorie pynů Maxweova rozděovací funkce epo, ěrné tepo, kaorietrie epota Je zákadní veičinou, kterou neze odvodit? Čověk ji

Více

CW01 - Teorie měření a regulace

CW01 - Teorie měření a regulace Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2011/2012 8.5 2014 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace měření

Více

Určení geometrických a fyzikálních parametrů čočky

Určení geometrických a fyzikálních parametrů čočky C Určení geoetrickýc a yzikálníc paraetrů čočky Úkoly :. Určete poloěry křivosti ploc čočky poocí séroetru. Zěřte tloušťku čočky poocí digitálnío posuvnéo ěřítka 3. Zěřte oniskovou vzdálenost spojné čočky

Více

Viz též stavová rovnice ideálního plynu, stavová rovnice reálného plynu a van der Waalsova stavová rovnice.

Viz též stavová rovnice ideálního plynu, stavová rovnice reálného plynu a van der Waalsova stavová rovnice. 5.1 Stavová rovnice 5.1.1 Stavová rovnice ideálního plynu Stavová rovnice pro sěs ideálních plynů 5.1.2 Stavová rovnice reálného plynu Stavové rovnice se dvěa onstantai Viriální rovnice Stavové rovnice

Více

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn

Více

Úvod do elektrických měření I

Úvod do elektrických měření I Úvod do elektrických ěření I Historické střípky První pozorované elektrické jevy byly elektrostatické povahy Proto první elektrické ěřicí přístroje byly založeny právě na elektrostatické principu ezi první

Více

Numerické výpočty proudění v kanále stálého průřezu při ucpání kanálu válcovou sondou

Numerické výpočty proudění v kanále stálého průřezu při ucpání kanálu válcovou sondou Konference ANSYS 2009 Numerické výočty roudění v kanále stálého růřezu ři ucání kanálu válcovou sondou L. Tajč, B. Rudas, a M. Hoznedl ŠKODA POWER a.s., Tylova 1/57, Plzeň, 301 28 michal.hoznedl@skoda.cz

Více

Hodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU

Hodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU Hodnocní tlné bilanc a vaotransirac travního orostu mtodou Bownova oměru návod do raktika z rodukční kologi PřF JU Na základě starších i novějších matriálů uravil a řiravil Jakub Brom V Čských Budějovicích,

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE ZPŮSOBY ODLUČOVÁNÍ VLHKOSTI METHODS OF MOISTURE

Více

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE DOPLŇKOVÉ TEXTY BB1 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE Obsa Energie... 1 Kinetická energie... 1 Potenciální energie... Konzervativní síla... Konzervativníu silovéu oli odovídá dru otenciální

Více

MĚŘENÍ NA ASYNCHRONNÍM MOTORU

MĚŘENÍ NA ASYNCHRONNÍM MOTORU MĚŘENÍ NA ASYNCHRONNÍM MOTORU Základní úkole ěření je seznáit posluchače s vlastnosti asynchronního otoru v různých provozních stavech a s ožnosti využití provozu otoru v generátorické chodu a v režiu

Více

Ústřední komise Chemické olympiády. 47. ročník 2010/2011. OKRESNÍ KOLO kategorie D ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍCH ÚLOH

Ústřední komise Chemické olympiády. 47. ročník 2010/2011. OKRESNÍ KOLO kategorie D ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍCH ÚLOH Ústřední koise Cheické olypiády 47. ročník 010/011 OKRESNÍ KOLO kategorie D ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍCH ÚLOH Řešení okresního kola ChO kat. D 010/011 TEORETICKÁ ČÁST (70 BODŮ) Úloha 1 Palivo budoucnosti 5 bodů 1.

Více

Definice termodynamiky

Definice termodynamiky erodynaika Definice terodynaiky erodynaika (θερμη telo, δυναμις síla) je obor fyziky zabývající se vzájenýi řeěnai různých fore energie, zejéna ráce a tela, a s nii související robleatikou sontánnosti

Více

E = 1,1872 V ( = E Cu. (γ ± = 0, ,001 < I < 0,1 rozšířený D-H vztah)

E = 1,1872 V ( = E Cu. (γ ± = 0, ,001 < I < 0,1 rozšířený D-H vztah) GALVANICKÉ ČLÁNKY E = E red,rvý E red,levý E D = E red,rvý E ox,levý E D G = z E E E S = z = z T E T T Q= T S [] G = z E rg E E rs = = z, r rg T rs z = = T E T T T E E T T ν i E = E ln i z i mimo rovnováhu

Více

h ztr = ς = v = (R-4) π d Po dosazení z rov.(r-3) a (R-4) do rov.(r-2) a úpravě dostaneme pro ztrátový součinitel (R-1) a 2 Δp ς = (R-2)

h ztr = ς = v = (R-4) π d Po dosazení z rov.(r-3) a (R-4) do rov.(r-2) a úpravě dostaneme pro ztrátový součinitel (R-1) a 2 Δp ς = (R-2) Stanovení součinitele odporu a relativní ekvivalentní délky araturního prvku Úvod: Potrubí na dopravu tekutin (kapalin, plynů) jsou vybavena araturníi prvky, kterýi se regulují průtoky (ventily, šoupata),

Více

PRÁCE S ROZTOKY A JEJICH KONCENTRACE

PRÁCE S ROZTOKY A JEJICH KONCENTRACE LABORATORNÍ PRÁCE Č. 3 PRÁCE S ROZTOKY A JEJICH KONCENTRACE PRINCIP Roztoky jsou hoogenní soustavy sestávající se ze dvou nebo více složek. V cheii se kapalné roztoky skládají z rozpouštědla (nejčastěji

Více

Obvodové rovnice v časové oblasti a v operátorovém (i frekvenčním) tvaru

Obvodové rovnice v časové oblasti a v operátorovém (i frekvenčním) tvaru Obvodové rovnice v časové oblasti a v oerátorovém (i frekvenčním) tvaru EO Přednáška 5 Pavel Máša - 5. řednáška ÚVODEM V ředchozím semestru jsme se seznámili s obvodovými rovnicemi v SUS a HUS Jak se liší,

Více