MAPOVÝ PORTÁL FP TUL

Transkript

1 MAPOVÝ PORTÁL FP TUL Bakalářská práce Studijní program: Studijní obory: Autor práce: Vedoucí práce: B1301 Geografie 7504R181 Geografie se zaměřením na vzdělávání (dvouoborové) 7507R036 Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání Jiří Fikar Mgr. Jiří Šmída, Ph.D. Liberec 2014

2

3

4

5 Poděkování Tímto bych rád poděkoval Mgr. Jiřímu Šmídovi, PhD. za odborné vedení mé bakalářské práce, za pomoc s jakýmkoliv problémem. Dále bych chtěl také poděkovat rodině a přítelkyni za podporu při vypracovávání mé bakalářské práce. Nakonec bych chtěl poděkovat všem ostatním, kteří mi jakýmkoliv způsobem pomohli k dokončení práce.

6 Anotace Tématem této závěrečné práce je tvorba mapového portálu FP TUL. V samotné práci je rozebrán návrh a realizace mapového portálu na platformě ArcGIS Online. Návrh portálu byl vytvořen na základě studia zahraničních portálů tak, aby bylo moţné se vyvarovat případných chyb, a dále na základě následné identifikace koncových uţivatelů portálu a stanovení cílových skupin a person. Při výběru platformy byl dále kladen důraz na moţnost vyuţití mapového portálu na počítačích a mobilních zařízeních, jako jsou tablety a smartphony, a to bez nutnosti instalace doplňků. Klíčová slova: Web GIS, interaktivní mapa, mapový portál, univerzitní kampus, FP TUL. Annotation The topic of this bachelor thesis is making of map portal of Faculty of science, humanities and education of Technical University in Liberec. In the thesis is described the project examination and realization, using the ArcGIS Online. The map portal was designed on the basis of the preceding study of the foreign university map portals, which were used to avoid potential errors. Based on the identification of the portal s end users were set target groups and personas. The platform was chosen mainly with the accent on compatibility with computers and mobile devices, such as tablets and smartphones, without the necessity to install any accessories (plugins). Key words: Web GIS, interactive map, map portal, university campus, FP TUL.

7 Obsah 1. Úvod Cíle Metody Rešerše Webový GIS (Web GIS) Definování pojmu webový GIS a jeho výhody Elektronické a webové mapy Hodnocení webových map dle míry interaktivity a dynamiky Statické mapy Dynamické mapy Výhody a nevýhody elektronických a webových map Výhody elektronických a webových map Nevýhody elektronických a webových map Mapové portály Vymezení pojmu Problémy mapových portálů Srovnání zahraničních mapových portálů Identifikace koncového uţivatele Výsledky dotazníkového šetření Otázky Výsledky Skupiny uţivatelů Persony Tvorba datového modelu Konceptuální návrh Logický návrh Metody generalizace prvků v mapě Fyzický návrh

8 11. Zpracování dat v ArcGIS Desktop Práce s ArcGIS Online a ArcGIS Server Publikace dat na ArcGIS Server a ArcGIS Online Publikace a úpravy v ArcGIS Online Wireframe a grafického uţivatelského rozhraní (GUI) Wireframe Grafické uţivatelské rozhraní Volba platformy Návrh a úprava webového rozcestníku Diskuze Závěr Zdroje Seznam příloh

9 Seznam obrázků Obr. 1 Nejjednodušší architektura Web GIS Obr. 2 Hodnocení webových map Obr. 3 Yale University příklad navigace v mapě klikáním na šipky Obr. 4 Skupiny uţivatelů Obr. 5 Jedenáct kroků k navrţení geodatabáze Obr. 6 Vliv měřítkových omezení, metody výběru a generalizace tvarů Obr. 7 Pouţití nástroje Simplify building ve výřezu kampus TUL Obr. 8 Zobrazení typů agregace Obr. 9 Datové vrstvy geodatabáze Obr. 10 Postup vloţení vlastních ikonek do stylů Obr. 11 Postup úpravy pup-up legendy na ArcGIS Online Obr. 12 Vloţení obrázku do pup-up legendy na ArcGIS Online Obr. 13 Wireframe mapového portálu FP TUL Obr. 14 Vzhled GUI interaktivní mapy kampusu Obr. 15 Homepage webového rozcestníku při zobrazení na počítači Obr. 16 Homepage webového rozcestníku při zobrazení na tabletu Seznam tabulek Tab. 1 Seznam srovnávaných mapových portálů Tab. 2 Vrstvy datového modelu, jejich typ, měřítková omezení, zdroje a atributy Seznam grafů Graf 1 Informace o autorovi mapy ve zkoumaných interaktivních mapách Graf 2 Mnoţství vrstev ve zkoumaných interaktivních mapách Graf 3 Zastoupení pohlaví respondentů v % Graf 4 Věkové zastoupení respondentů v % Graf 5 Zastoupení oborů mezi respondenty Graf 6 Pohyb v mapě Graf 7 Měření vzdálenosti v mapě Graf 8 Měla vytištěná mapa obsahovat měřítko a legendu?

10 Seznam použitých zkratek API AVI CD DVD FP Application programming interface (aplikační programové rozhraní) Audio video interleave (formát videa, obsahující zvukovou i video stopu) Compact disc (typ média pro ukládání dat s kapacitou 700MB) Digital versatile disc (typ média pro ukládání dat s kapacitou 4,7 GB) Fakulta přírodovědně humanitní a pedagogická GIF Graphics interchange format (formát rastrové grafiky pouţívající bezeztrátovou kompresi) GIS GUI Geographic Information Systems (geografický informační systém) Graphical user interface (grafické uţivatelské rozhraní) HTML Hypertext Markup Language HTTP Hypertext transfer protocol (internetový protokol pro výměnu hypertextových dokumentů) JPEG formát rastrové grafiky pouţívající ztrátovou kompresi JSON JavaScript Object Notation MPEG Moving picture experts group (formát audiovizuálních informací video, zvuk ) OSM PDF TUL URL Open street map Portable Document Format (formát souborů pro přenášení nezávisle na HW a SW) Technická univerzita v Liberci Uniform resouce locator (označení adresy webových stránek) WGS World geodetic systém (světový geodetický systém) WWW World wide web (světová rozsáhlá síť) XML Extensible Markup Language 10

11 1. Úvod Mapové portály univerzit ani interaktivní mapy kampusů nejsou v České republice dosud rozšířeny. Co se týká zahraničních portálů a interaktivních map, lze jich poměrně velké mnoţství snadno vyhledat na internetu. Téma této bakalářské práce mne ihned zaujalo, a to zejména vzhledem k mým zkušenostem z prvního ročníku studia, kdy bylo nutné se poměrně rychle zorientovat ve městě a najít všechny potřebné školní budovy či nejrůznější sluţby včas a bez váhání. Vše bylo ztíţené rozmístěním budov po celém Liberci a umístěním jednotlivých kateder v nich. Studenti byli odkázáni jeden na druhého, nebo na nutnost hledat jednotlivé budovy podle adresy na mapách od Google či na Mapy.cz. V práci se věnuji návrhu a tvorbě mapového portálu FP TUL, který by měl fungovat tak, aby co moţná nejvíce usnadnil studentům a akademickým pracovníkům TUL orientaci v prostoru v okolí kampusu a kolejí univerzity, a zároveň nabídl zajímavá místa na strávení volného času. Práce se nejdříve zaobírá teorií webového GIS a webových map, která tvoří pilíře pro následující praktickou část. Praktická část se pak zabývá studiem interaktivních map univerzit, jejichţ srovnání následně poskytuje uţitečné informace o tom, jak by výsledná mapa mohla nebo neměla vypadat. Následně se zaměřuji na identifikování koncového uţivatele, který hraje velice důleţitou roli při tvorbě tohoto portálu, vytvoření datového modelu a následné snaze převést realitu co nejpřesněji do digitální interaktivní podoby. V práci jsou také rozebrány výhody a nevýhody několika technických řešení poskytovaných ESRI. 11

12 2. Cíle Práce je zaměřena na interaktivní mapy kampusu a mapové portály. Cílem této práce je nejdříve identifikovat koncového uţivatele mapového portálu FP TUL, jelikoţ nemůţeme vytvářet mapu, bez toho aniţ bychom věděli, komu má být především určená. Dalším cílem je na základě získaných poznatků a představ navrhnout samotný mapový portál FP TUL, který bude přizpůsobený tak, aby co nejvíce vyhovoval potřebám a poţadavkům koncového uţivatele. Cílem práce je: Identifikovat koncové uţivatele mapového portálu FP TUL, jejich poţadavky a potřeby Navrhnout mapový portál FP TUL 12

13 3. Metody K vytvoření této bakalářské práce a naplnění jejich cílů byly pouţity následující metody: rešeršní činnost, studium a srovnání zahraničních mapových portálů, sběr dat a terénní průzkum, identifikace koncového uţivatele, tvorba datového modelu, návrh a tvorba GUI. Rešerše Důleţitým krokem před vznikem práce bylo vyhledání a prostudování související literatury a podobných prací, které by mohly napomoct k řešení mé bakalářské práce. Zdroje byly získávány z internetové databáze vědeckých článků (Ebsco, Proquest), tištěných zdrojů, knih Google a internetu obecně. Srovnání zahraničních mapových portálů Srovnání zahraničních portálů bylo nutné provést především kvůli vytvoření vlastní představy portálu, dále také za účelem vyvarování se moţných chyb při tvorbě portálu a v neposlední řadě lepšího pochopení jejich samotného fungování. Pro provedení srovnání byla pouţita metodika Kozákové (2005), která byla nepatrně upravena pro potřeby kampusů univerzit (viz kapitola 7.3). Sběr dat a terénní průzkum Sběr dat pro podklady kampusu a kolejí probíhal především pomocí internetu s následným doladěním nesrovnalostí v terénu. Pro fakultní školy a partnerské školy zapojené do programu Erasmus Technické univerzity byla pouţita data získaná od TUL. Identifikace koncového uživatele Identifikace koncového uţivatele probíhala především formou dotazníku. Ten byl nejvíce cílen na chování uţivatele při práci s mapou. Samotný dotazník je pak podrobně rozebrán v kapitole 8. Následně byly sestaveny skupiny uţivatelů a příklady person. Tvorba datového modelu Samotná tvorba datového modelu probíhala podle pravidel tak, aby byla zajištěna správná uspořádanost dat samotného datového modelu. I z toho důvodu byl proveden návrh datového modelu ve třech fázích konceptuální, logický a fyzický (Zeiler a Murphy 2010). Tento postup je dále rozveden v kapitole 9. 13

14 Návrh a úprava GUI Návrh a úprava grafického uţivatelského rozhraní probíhala ve dvou krocích, nejdříve byl vytvořen wireframe, který tvoří koncept návrhu vzhledu a následně napomáhá při úpravě GUI. 14

15 4. Rešerše Před vlastní tvorbou Mapového portálu FP TUL byla studována odborná literatura související s tímto tématem. Mapovými portály se v dnešní době zabývají spíše autoři článků. Například B. Tymoney (2013) ve svém internetovém pětidílném příspěvku s názvem Why Map Portals Don t Work rozkrývá, proč podle něho mapové portály nepracují úplně tak, jak by měly. Z českých zástupců se mapovými portály v minulosti zabýval O. Hrejsemnou (2007), který ve své bakalářské práci Zhodnocení kartografických vyjadřovacích prostředků na českých mapových portálech definoval mapový portál a jeho srovnání společně s prací Kozákové M. (2005) Kartografické hodnocení webových map můţe napomoci při srovnávání interaktivních map zahraničních univerzit. Mapový portál je vlastně soubor elektronických map. Jejich tvorbou, vyuţitím, výhodami a nevýhodami se zabývá J. Šmída (2007) ve své disertační práci s názvem Návrh koncepce a obsahu elektronického atlasu Libereckého kraje. Důleţitou úlohu při tvorbě, vývoji a hlavně publikaci elektronických a webových map hraje internet. O tom se zmiňuje Fu a Sun v knize Web GIS: principles and applications (2010). Zabývá se zde také samotnou definicí webového GIS, geoprostorovými webovými sluţbami a výhodami webového GIS. Tématem webového GIS se ještě před Fu a Sunem zabývali také Zheng, Soomro a Pan ve svém článku Web GIS: Implementation issues (2000). Mapováním univerzity a tvorbou mapy kampusu se zabývají články, které vyšly v Journal of Maps, s názvem College of Charleston Campus Map (Sataloff, Kaufman, Levine 2009) a The 21st Century Campus Map: Mapping the University of Wisconsin-Madison (Roth et al. 2009). Druhý ze jmenovaných článků více specifikuje koncového uţivatele a popisuje výsledné vrstvy mapy. Důleţitou částí práce je také kartografické zpracování map, které se musí řídit danými metodami. Tímto tématem se například v zahraničí zabývají Kraak a Ormeling v knize Cartography: Visualization of Geospatial Data (2003). Tato kniha nám pomůţe nejen s výběrem metod k sestavení elektronické mapy, ale také poskytne zajímavé informace o elektronických či webových mapách. Z domácích autorů se podobným kartografickým tématem zabývají Voţenílek, Kaňok a kolektiv (2011) v knize Metody tematické kartografie vizualizace prostorových jevů. Dalším důleţitým krokem při vytváření práce je postup tvorby geodatabáze, který detailně popisují M. Zeiler s J. Murphym (2010) v knize Modeling Our World. Zároveň podrobně popisují jednotlivé třídy prvků a jejich vlastnosti, rozebírají úlohu měřítka, věnují velkou pozornost jednotlivým typům polí v atributové tabulce apod. 15

16 Před vytvořením samotné kartografické aplikace je potřeba stanovit persony. Teorií definování a vyuţití person se zabývá Adlin a Pruitt v knize The Persona Lifecycle: Keeping People in Mind Throughout Product Design (2010). Pro výslednou mapu je velice důleţitý vzhled uţivatelského rozhraní, to je rozebráno v knize Multimedia Cartography (2007) od W. Cartwrighta a M. Petersona. Pro vznik grafického uţivatelského rozhraní je potřeba vytvořit wireframe, který popsala J. Kyrnin (2014) v příspěvku What is a Website Wireframe. Nezbytným zdrojem metod a postupů při práci v ArcGIS Desktop, při úpravě a publikaci map na ArcGIS Online jsou cizojazyčné zdroje od společnosti ESRI ArcGIS Resource Center (2012) a ArcGIS Resources (2012 a 2014), které mnohdy poskytují jedinečné a nenahraditelné informace. Některé vybrané informace jsou poskytovány i v češtině prostřednictvím webových stránek od Arcdata Praha. Podrobný pracovní postup, který nám velmi usnadní postupné zpracování celého projektu, navrhují Keranen s Kolvoordem (2010) ve své knize Making spatial decisions using GIS. 16

17 5. Webový GIS (Web GIS) Webový GIS je typem distribuovaného systému, jehoţ nejjednodušší forma by měla mít alespoň server a klienta (Zheng, Soomro a Pan 2000). Serverem je myšlen webový aplikační server a klientem webový prohlíţeč, desktopová aplikace nebo mobilní aplikace (Obr. 1). Server má vlastní URL, a tak umoţňuje klientům najít jej na webu. Klient je poté vázán na http specifikace při odesílání poţadavků na server. Server zpracuje poţadované GIS operace a odesílá odpověď klientovi opět přes http. Formát odpovědi serveru můţe být ve formě HTML, který je pouţíván Web browser client (webovým prohlíţecím klientem), zároveň jsou však moţné další formy odpovědí serveru, například binární obraz, XML, JSON (Fu a Sun 2010). Obr. 1 Nejjednodušší architektura Web GIS (zdroj: Fu a Sun 2010, převzato z Web GIS Principles and applicatons) 5.1 Definování pojmu webový GIS a jeho výhody Webový GIS je Fu a Sunem (2010) definován jako jakýkoliv GIS, který vyuţívá webové technologie. V uţším slova smyslu je pojem webový GIS vymezen jako GIS, který pouţívá webovou technologii pro komunikaci mezi jednotlivými komponenty. Alesheikh, Helali a Behroz (2002) tvrdí, ţe především zásluhou internetu a webu se podařilo odstranit vzdálenostní omezení napříč kyberprostorem. Díky tomuto kroku nyní můţeme mít okamţitý přístup k informacím přes web bez ohledu na to, jak daleko se nachází uţivatel od serveru (Zheng, Soomro a Pan 2000). Tato vlastnost poskytuje webovému GIS podstatné výhody oproti tradičnímu desktopovému GIS. Mezi tyto výhody patří například: 17

18 Celosvětová dostupnost Základní podstatu webový GIS převzal z http, který je široce podporován. Jakýkoliv vývojář můţe prezentovat aplikace webového GIS světu (Zheng, Soomro a Pan 2000, Alesheikh, Helali a Behroz 2002). Coţ podle Fu a Sun (2010) umoţní uţivatelům vidět dostupné produkty ať uţ z domácích počítačů, nebo z mobilních telefonů z různých konců světa. Velké množství uživatelů Všeobecně platí, ţe tradiční desktopový GIS je pouţíván pouze jedním uţivatelem naráz, kdeţto webový GIS můţe být pouţíván mnoha uţivateli simultánně (Fu a Sun 2010). Pouţití webového GIS simultánně můţe vést k výraznému urychlení práce na projektu, na kterém se podílí skupina lidí. Lepší kompatibilita napříč platformami Většina klientů webového GIS jsou webové prohlíţeče, jako například Internet Explorer, Mozilla Firefox, Apple Safari a Google Chrome. Prohlíţeče samotné zajišťují kompatibilitu mezi prohlíţečem a operačním systémem, jelikoţ webové prohlíţeče převáţně vyhovují HTML a JavaScript standardům. Webový GIS je tak závislý na HTML klientech, které podporují různé operační systémy. Zatímco webový GIS, který se spoléhá na Javu,.NET či FLex klienty, funguje jen na platformách na kterých je Runtime Environment instalován. Co se týká webového GIS a mobilních klientů, tak webový GIS zatím zcela nefunguje napříč mobilními platformami vzhledem k rozmanitosti mobilních operačních systémů a současně nekompatibilitou mobilních webových prohlíţečů (Fu a Sun 2010). Průměrně nízké náklady na počet uživatelů V duchu internetu, na němţ je většina obsahu pro koncové uţivatele zdarma, se nese i webový GIS. Obvykle není potřeba zakoupit software nebo platit za pouţití webového GIS. Organizace, které potřebují poskytnout schopnosti GIS mnoha uţivatelům, mohou své náklady udrţet nízko (Alesheikh, Helali a Behroz 2002). Fu a Sun (2010) uvádí, ţe je nespornou výhodou webový GIS, protoţe namísto kupování a nastavování desktopového GIS pro kaţdého uţivatele, zřídí organizace jen jeden webový GIS, a tento systém můţe být sdílený mnoha uţivateli z domova, práce a terénu. Jednoduchost používání pro koncové uživatele Desktopový GIS je určený pro profesionální uţivatele s roky tréninku a mnoha zkušenostmi v GIS, kdeţto webový GIS je určený pro široké mnoţství uţivatelů, včetně veřejných uţivatelů, kteří nejspíše o GIS celkově nic nevědí. Tito uţivatelé očekávají, ţe 18

19 pouţívání webového GIS bude tak snadné, jako pouţívání běţné webové stránky. Z toho důvodu je webový GIS obvykle navrţen tak, aby byl jednoduchý, intuitivní a pohodlný (Fu a Sun 2010), to z něj můţe dělat jednodušší nástroj pro koncového uţivatele, neţ je desktopový GIS, který vyuţívají hlavně odborníci. Jednotné aktualizace U desktopové verze GIS je při aktualizaci nutné nainstalovat novou verzi na kaţdý počítač. U webového GIS je nutná pouze jedna aktualizace pro všechny klienty, coţ velmi zjednodušuje celý proces aktualizace, který tak umoţňuje okamţitě odstranit případné chyby bez nutnosti čekat na novou verzi softwaru (Zheng, Soomro a Pan 2000, Alesheikh, Helali a Behroz 2002). Většina webových GIS klientů získávají automatické aktualizace po celou dobu, co je program a data připojená k serveru (Fu a Sun 2010). Rozmanité aplikace Na rozdíl od desktopového GIS, který je limitován počtem profesionálních uţivatelů GIS, webový GIS můţe uţívat v podstatě kdokoliv. Tato skutečnost znamená i větší rozdíly mezi představami a poţadavky jednotlivých uţivatelů, coţ dále vede k tomu, ţe ve webovém GIS je pouţíváno stále větší mnoţství formálních i neformálních aplikací (Fu a Sun 2010). To můţe mít za následek i částečné sníţení kvality aplikací, na druhou stranu tyto trendy podporují další vývoj webového GIS. Webový GIS tvoří základní článek pro jakýkoli GIS, který vyuţívá webovou technologii pro komunikaci mezi komponenty. Mezi jeho hlavní výhody patří dostupnost, velké mnoţství uţivatelů, jednotné aktualizace a nízké náklady. Tyto výhody jsou vyuţívány tvůrci elektronických i webových map. 19

20 6. Elektronické a webové mapy Mapy vytvářené v minulosti byly zejména doménou kartografů, tím byla zaručena určitá kvalita map. Současná doba je dobou elektronickou a digitální, proto se dnes stále častěji objevují elektronické verze map. S nárůstem vyuţití GIS zároveň vzrostl počet lidí zapojených do vytváření map. Nicméně revoluce v GIS nastala aţ propojením s World Wide Web (WWW). WWW je systém propojených hypertextových dokumentů a programů, které mohou být primárně přístupné pouţitím http (Fu, Sun 2010). Jedná se o revoluci v tom smyslu, ţe od doby propojení s WWW můţe vytvářet a editovat mapy velké mnoţství lidí, ať uţ se jedná o kartografy, či běţné uţivatele bez bliţších znalostí kartografických pravidel pro tvorbu map (Kraak a Ormeing 2003). 6.1 Hodnocení webových map dle míry interaktivity a dynamiky Webové mapy lze klasifikovat dle Kraaka a Browna (2001) podle míry interaktivity a dynamiky. Hodnotí chování mapy při pouţívání uţivatelem a dochází tak k rozdělení webových map na dynamické a statické (Obr. 2). Statické mapy pouze pro prohlíţení interaktivní Webové mapy Dynamické mapy pouze pro prohlíţení interaktivní Obr. 2 Hodnocení webových map (zdroj: upraveno dle Kraak a Brown 2001) Dynamiku mapy si lze představit jako vlastnost mapy měnit obsah v závislosti na změnách provedených uţivatelem, jako příklad lze uvést generalizaci mapy při odzoomování mapy některé mapové vrstvy se zobrazí v generalizované podobě, jiné zcela zmizí (Šmída 2007). Interaktivita mapy je v mapě reprezentována nástroji, které jsou uloţeny spolu s mapou na serveru a odpovídají na dotazy uţivatele. Server pak na podněty uţivatele mění a 20

21 přizpůsobuje podobu mapy, a to například vyskakovací legendou nebo hypertextovým odkazem (Šmída 2007) Statické mapy Jak samotný název statických map napovídá, jsou statické mapy v podstatě nehybné, a tak jsou ekvivalentem papírových map umístěných na webu. Ačkoliv je uţivatel schopný si přiblíţit či oddálit obsah mapy, samotný obsah mapy se nikterak nezmění a zůstává statický. Kraak s Brownem (2001) mapy statické dále rozdělují na statické mapy pouze pro prohlíţení a mapy statické interaktivní. Statické mapy pouze pro prohlížení Pod mapou statickou pouze pro prohlíţení si můţeme představit mapu, která nemůţe být jakkoliv změněna na základě dotazů uţivatele. Víceméně to znamená, ţe takové mapy jsou funkčně a koncepčně podobné mapám papírovým (Hedge 2004). Jedná se většinou o skenované analogové mapy. Tyto mapy mohou být také velice uţitečné, a to především při zpřístupňování historických map na WWW, coţ dále umoţňuje studium a sdílení mezinárodního kartografického dědictví (Kraak a Ormeling 2003). Statické mapy interaktivní Statické mapy interaktivní jsou mapy, které jiţ dovolují interaktivní prvky jako například funkci zoomu či posouvání pomocí ručičky (pan). Případně si uţivatel můţe zvolit vrstvy, které chce zobrazit (Kraak a Ormeling 2003). Zvláštním typem interaktivní statické mapy je tzv. klikací (clickable) mapa. Klikací mapa je statická mapa, která odkazuje na samostatné informace o různých částech mapy. Samotná mapa je většinou ve formě obrázku ve formátu JPG, nebo statického GIF. To ve výsledku znamená, ţe v případě kliknutí na určitou část mapy se otevře odkaz na zcela novou HTML stránku, obrázek či jiný dokument. (Kraak a Ormeling 2003, Peng a Tsou 2003) Dynamické mapy WWW se podle Kraaka s Ormelingem (2003) perfektně vhodný pro dynamické mapy. Základem dynamiky těchto map je animace. Dynamické mapy jsou stejně tak jako mapy statické rozděleny na mapy pouze pro prohlíţení a interaktivní. Dynamické mapy pouze pro prohlížení Dynamické mapy, které jsou určené pouze pro prohlíţení, prezentují změnu v jednom nebo více prostorových komponentech. Animace v tomto smyslu reprezentuje určitou změnu, mapa samotná však uţivateli nenabízí jakoukoliv moţnost interakce (Hedge 2004). Tyto druhy map mohou být obvykle ve formátu GIF, který se skládá z několika bitmapů, kde kaţdý 21

22 tvoří část animace a které jsou poskládány za sebe. Webový prohlíţeč danou animaci v GIF bude neustále dokola opakovat (Kraak a Ormeling 2003). Dynamické mapy interaktivní Poslední zmíněnou skupinou jsou dynamické mapy interaktivní. Mezi tyto dynamické mapy pro prohlíţení by se podle Hedge (2004) řadily i mapy, které jsou přístupné ve video formátech, např. AVI, MPEG či Quicktime, a to i přes to, ţe nabízí jen pouze velice omezenou interaktivitu, a to ve smyslu přehrání, pauzy, přetočení dopředu a dozadu. 6.2 Výhody a nevýhody elektronických a webových map Výhody a nevýhody elektronických a webových map se z velké části odvíjí od média, na kterém je samotná mapa uloţená. Díky dnešním technologiím, které umoţňují rychlý přenos dat a moţnosti sdílení, se zdá, ţe webové a elektronické mapy mají velkou výhodu. Navzdory tomu mají i několik nevýhod, tou největší je asi samotná dostupnost map Výhody elektronických a webových map Výhody webových map jsou téměř shodné s výhodami webového GIS. Podle Kraaka a Ormelinga (2003) mezi jejich hlavní výhody patří přístupnost téměř odkudkoliv, která je omezená pouze závislostí na připojení k internetu. Mezi další nesporné výhody webových map patří jejich oprava, úprava a aktualizace, která můţe probíhat téměř neustále. Aktualizace mohou proběhnout pouze v závislosti na poskytovateli dat, zda sám poskytovatel stojí o udrţení co největší aktuálnosti mapy. U webových map pouţívaných veřejností je v současné době typická snaha nabídnout jejich podobu co nejaktuálnější, a předstihnout tak konkurenční webové mapy za účelem získání většího počtu uţivatelů. Další moţnou výhodou webových map je samotný WWW, který přispívá k šíření dynamických a interaktivních prostorových dat (Kraak a Ormeling 2003) Nevýhody elektronických a webových map Nevýhody elektronických map jsou spojené především s médiem, na kterém jsou elektronické mapy uloţené. V minulosti byly mapy ukládány na CD či DVD nosičích, které dnes jiţ nejsou příliš populární a mají svá omezení, a tak jsou v současnosti elektronické mapy uchovávány většinou přímo v počítačích na pevných discích, popřípadě na discích externích či na internetových cloudových úloţištích a specializovaných mapových serverech. Dříve byly jisté nevýhody spojeny také s moţností přenosu elektronické mapy. To je způsobené tím, ţe elektronická mapa je neustále vázána na elektronické čtecí zařízení. Tyto 22

23 problémy však v dnešní době i díky snadné dostupnosti nových zařízení, jako jsou tablety či smartphony, postupně mizí. Stále je ale elektronická mapa vázána na elektronická zařízení a omezena jejich specifikacemi. U elektronických map můţe být dalším problémem velikost mapy, tuto nevýhodu lze minimalizovat pomocí práce s měřítkem mapy a posouváním mapového výřezu. Tento problém je spojen zároveň se zobrazovacím zařízením a jeho rozlišením, které nám danou mapu zobrazuje a současně limituje zobrazení svými parametry velikostí a rozlišením. (Šmída 2007) Podstatným problémem elektronických map, zejména pak těch webových, můţe být jejich dostupnost. Vzhledem k tomu, ţe webové mapy jsou umístěné na internetu, můţe být podle Kraaka a Ormelinga (2003) i dnes v některých částech světa, jako například Afrika, Jiţní Amerika či různé části Asie, problém s přístupem k mapě. Na druhou stranu tvrdí, ţe WWW je rychlým médiem, které je pouţíváno netrpělivými lidmi, a tak upozorňují na problémy dlouhého načítání mapy, které mohou odradit uţivatele. Současně s tím naráţí také na problém aktuálnosti mapy, protoţe pokud mapa není řádně aktualizována, její výpovědní hodnota můţe být nulová. Stejně tak můţe být mapa vylepšována nebo smazána organizací či jejím majitelem, coţ můţe způsobit jiţ stálému uţivateli problémy přizpůsobit se novým funkcím mapy nebo nutnost hledat na webu alternativní verzi k mapě smazané. (Šmída 2007) Poslední nevýhodou můţe být přesycenost uţivateli, zejména u webových map. V dnešní době si můţe webovou mapu vytvořit v podstatě kdokoliv, stačí mu k tomu pouze schopnost zvládnout vizualizaci prostorových dat v prostředí internetu. Takový člověk nemusí mít mnohdy ţádné kartografické znalosti. To můţe vést k tomu, ţe výsledná webová mapa nebude splňovat téměř ţádná kartografická pravidla, a přesto bude publikována veřejnosti (Kozáková 2005). Webové mapy, které jsou zaloţené na webovém GIS, se dělí dle míry interaktivity na dynamické a statické. Oba druhy mají svá specifika, avšak dnes začínají převaţovat dynamické mapy. Výhody webových map jsou podobné výhodám webového GIS. Zatímco nevýhody jsou spojené s médiem, na kterém jsou webové mapy uloţeny a na zařízení, která umoţňují čtení mapy. Specifickým typem webových map, které jsou většinou ukládány na server či cloudové úloţiště jsou mapové portály. 23

24 7. Mapové portály Mapové portály jsou dnes velice rozšířené, běţný uţivatel internetu se s nimi setkává v podstatě kaţdý den. Tyto portály usnadňují uţivatelům jejich ţivot i práci. 7.1 Vymezení pojmu Mapový portál zahrnuje tři pojmy: mapový portál, mapová aplikace a mapová úloha. Pod mapovým portálem si můţeme představit server, který uchovává odkazy na jednotlivé uloţené mapové soubory. Mapová aplikace je vlastně soubor nástrojů a funkcí, které zároveň utvářejí grafické uţivatelské prostředí (GUI) a umoţňují tak prohlíţení samotných map. Zatímco mapová úloha je soubor vrstev rastrových, nebo vektorových, který se týká určitého tématu (Hrejsemnou 2007). 7.2 Problémy mapových portálů Ačkoliv mapové portály nabízí velké mnoţství funkcí, informací a dobré propojení s WWW stránkami, dle Timoneyho (2013a) je nečeká příliš dobrá budoucnost. A to z toho důvodu, ţe jsou stále provázeny několika problémy spojenými zejména s GUI, které není upraveno pro uţivatele neodborníky. Prvním problémem, na který Timoney (2013a) upozorňuje, je, ţe tvůrci mapových portálů se zaměřují příliš na mapu namísto textově zaloţeného vyhledávání. Uvádí, ţe současní uţivatelé jsou jiţ zvyklí z mapových portálů, jakým je například Google Maps, na automaticky vyplňovaná vyhledávací pole. Mapový portál, který je určen i pro širší veřejnost, by tedy měl obsahovat velké a přehledné vyhledávací pole s moţností automatického doplňování. Druhým problémem mapových portálů je obrovské mnoţství nabízených vrstev běţnému uţivateli (Mangomap 2013). Tím přeceňuje i samotného uţivatele, ţe bude výrazně manipulovat s vrstvami. Výzkum v Denveru z roku 2012 ukázal, ţe 80 % uţivatelů vyuţije raději mapu s menším počtem vrstev. Zbylých 20 % uţivatelů vyţaduje vyšší počet dat. Velký počet vrstev tedy můţe způsobit, ţe běţný uţivatel v podstatě nebude vědět, co na mapě chce hledat, a portál raději rychle opustí. Řešením tohoto problému by mohlo být spojení důleţitých vrstev v jednu tematickou mapu a poskytnutí dat volně zdatnějším uţivatelům (Timoney 2013b). Mapové portály obvykle nesou velké mnoţství informací, sloţitá cesta k nim můţe být pro uţivatele portálu problémem, který se k poţadovaným informacím často ani nedostane. Chování obyčejného uţivatele mapového portálu, který vyhledává určité informace, musí být rychlé, intuitivní a informativní. To z toho důvodu, ţe pokud rychle 24

25 uţivatel nenajde to, co hledal, stránku raději rychle opustí. Důkazem toho je průměrný čas uţivatele strávený na mapovém portále při výzkumu z Denveru (2012), který byl 1 minutu a 43 sekund. Běţný uţivatel tedy moc času prohlíţením mapy netráví, najde poţadované informace a stránku opustí (Timoney 2013c). Spousta dnešních portálů, ať uţ jsou vytvářeny pro veřejnost či odborníky, má lištu s mnoha nepotřebnými nástroji, které jen zabírají místo (Mangomap 2013). Uţivatelské rozhraní portálu by tak nemělo vypadat jako rozhraní desktopového GIS, které je určeno odborníkům. Uţivatelé mnohem více ocení jednoduchost pup-up legendy (info-bublin), popřípadě hypertextových odkazů umístěných v nich (Timoney 2013d). Posledním problémem mapových portálů můţe být stahování, načítání určitých komponent, na kterých portál běţí, nebo které k fungování potřebuje. To můţe způsobit některým uţivatelům problémy. Stahování můţe být pomalé, nebo uţivatel nemusí mít práva v rámci sítě na instalaci poţadovaných doplňků, a to jej můţe odradit (Kozáková 2005). Podobným problémem můţe být i dlouhé načítání mapy a jejích jednotlivých komponent, které můţe odradit zájem uţivatele (Timoney 2013e). 7.3 Srovnání zahraničních mapových portálů Jelikoţ je samotná práce zaměřená na vytvoření mapového portálu FP TUL, bylo vhodné provést srovnání mapových portálů se zaměřením na univerzitní kampusy, a to především za účelem lepšího pochopení, inspirace a vyvarování se případných chyb při tvorbě vlastního portálu. Samotné hodnocení mapových portálů zahraničních univerzit bylo rozděleno do několika částí: obecné údaje, kartografické hodnocení, GUI a možnosti vlastní úpravy mapy (Kozáková 2005). Metodika Kozákové (2005) byla upravena, tak aby lépe vyhovovala srovnávaným univerzitním kampusům. Celkem bylo porovnáno 27 map univerzitních kampusů, jejich seznam je v Tab. 1. Nejvíce zastoupeny byly ve srovnání zahraniční univerzity z anglicky mluvících zemí. Celé srovnání lze vidět v Příloha 1. Tab. 1 Seznam srovnávaných mapových portálů Název Loughtborough University Michigan State University Texas A and M University University of Wiconsin - Madison Indiana University SOUTH BEND Yale University Dostupné na adrese

26 Southampton Solent University University of Hawaii Hilo University of Leeds The University of Arizona Berkeley University of California Colorado State University Pueblo University of Pennsylvania Technická univerzita v Liberci University of Toronto University of Colorado Boulder University of Washington Northwestern University The University of Iowa University of California - Irvine Tufts University UC San Diego University of Nebrasca - Lincoln Rochester Institute of Technology University of Oregon Oregon State University California institute of technology campus-map zdroj: zpracováno na základě srovnávaných portálů 2014, Autor Obecné údaje V tomto kritériu bylo zjišťováno, zda mapové portály obsahují: o Název mapy o Jméno autora o Rok aktualizace o Použité zdroje a využité softwarové technologie Uţ u obecných údajů byla objevena velice zajímavá zjištění. Jedním takovým příkladem mohou být mapy kampusů, kterým chyběl i samotný název mapy. Bezejmenných map bylo celkem pět. Velkým nedostatkem zkoumaných mapových portálů byl pak rok aktualizace, název autora, pouţité zdroje a vyuţité technologie. Tyto poloţky byly většinou spojeny, pokud je tedy vůbec mapa obsahovala, do jedné souhrnné stránky o mapě. 26

27 V přiloţeném Graf 1 můţeme vidět, ţe autor, potaţmo kolektiv autorů portálu, byl uveden jen u necelé poloviny hodnocených map (48 %). Co se týká uvedených zdrojů, tak základní podkladové mapy byly většinou ocitovány, vyuţité softwarové technologie byly uváděny ve stejné míře jako autoři u map. Samotná data zobrazená na mapě ve většině případů nijak ocitována nebyla, nebyl popsán ani průběh vzniku, zda data vznikla digitalizací na podkladových mapách, popřípadě jakým jiným způsobem byla data získána. Je s podivem, ţe nejhůře dopadlo sledování poslední aktualizace mapy. Jen dvě mapy měly uvedený rok poslední aktualizace portálu. Tři další mapy měly uvedený alespoň rok spuštění portálu, o aktualizacích se však nezmiňovaly. Vzhledem k tomu, ţe internet je médium rychle se měnící a jiţ zmíněná jedna z hlavních výhod webových map je jejich snadná a rychlá aktualizace, měla by kaţdá webová mapa obsahovat celé datum poslední aktualizace, nebo přinejmenším rok. Graf 1 Informace o autorovi mapy ve zkoumaných interaktivních mapách zdroj: zpracováno na základě srovnávaných portálů 2014, Autor 27

28 Kartografické hodnocení V rámci kartografického hodnocení byly sledovány: o Kompoziční prvky měřítko, legenda o Množství volitelných vrstev a jejich témata o Možnosti zoomu a navigace v mapě o Typ mapy o Měřítková omezení NV této části se zaměřením na kartografické hodnocení byly s ohledem na fakt, ţe se jedná o mapy webové, vybrány jen některé z kompozičních prvků mapy měřítko a legenda. Ve srovnání bylo zjištěno, ţe jen pět map mělo grafické měřítko, ostatním mapy měřítko postrádaly úplně. S legendou v mapě to bylo nepatrně lepší, celkem osm map legendu mělo. Oproti všem srovnávaným mapám se v jedné mapě objevila dokonce severka. Jako součást kartografického hodnocení byly zahnuty témata map a počet volitelných vrstev. Počet vrstev byl v mapách velice rozmanitý, některé mapy obsahovaly jen dvě vrstvy, jiné i přes 20 volitelných vrstev. Z celkového počtu 27 zkoumaných map by byl průměr na mapu aţ 10 vrstev, coţ je pro uţivatele mapy poměrně hodně. V Graf 2 můţeme vidět mnoţství vrstev u zkoumaných interaktivních map, univerzity označené * měly vrstvy dále hierarchicky dělené. U samotných vrstev byla u pěti map pouţita měřítková omezení, která napomáhají čitelnosti mapy a ulehčují tak její čtení uţivateli vyuţívající mapu. Graf 2 Množství vrstev ve zkoumaných interaktivních mapách zdroj: zpracováno na základě srovnávaných portálů 2014, Autor Dalšími sledovanými prvky map byla moţnost zoomu a navigace po mapě. Zoom pouţitý u map by mohl být rozdělen na statický odkrokovaný, dynamický a statický bez moţnosti zoomování. Zoom byl zajištěn posunem po vertikální ose, klikáním na + a -, 28

29 u dynamického také vybráním vlastní zobrazované oblasti. Nejčastěji byl u map zastoupen statický odkrokovaný zoom. Navigace po mapě byla téměř vţdy zajištěna posunem přímo v mapě pomocí funkce pan (ručičky), popřípadě pouţitím šipek klávesnice. Jen jediná mapa umoţňovala posun pomocí klikáním na šipky, kdy se jednalo o statickou verzi klikací mapy (Obr. 3). Obr. 3 Yale University příklad navigace v mapě klikáním na šipky (zdroj: Ze sledovaných map univerzit se nejčastěji vyskytovaly mapy dynamické interaktivní. Méně zastoupeny byly mapy statické interaktivní, jedna jediná mapa by se pak řadila mezi mapy statické klikací. Tento výsledek potvrzuje současný trend, kdy se dynamické interaktivní mapy stávají nejţádanějším typem webových map (Kozáková 2005). Hodnocení GUI a vlastní úpravy mapy U grafického uţivatelského rozhraní a moţností vlastní úpravy mapy byly hodnoceny: o Nástroje o Seznam míst, vyhledávací pole o Tisk o Přidávání vlastních míst, přidání oblíbených míst o Sdílení mapy 29

30 Pod poloţkou nástroje byly zahrnuty všechny funkce, které mohou být zajímavé, ale ve většině případů nejsou vyuţitelné pro běţného uţivatele. Funkce, které se v mapách objevily a které běţný uţivatel s největší pravděpodobností nevyuţije, jsou: měření vzdálenosti, kreslení a prolínání jednotlivých podkladových map. Tyto funkce spíše zabírají místo a mohou zpomalovat načítání samotné mapy. Zatímco funkce, které by uţivatelé mohli pouţít, se vyskytovaly ve velice omezené míře. Jsou to navigace, moje poloha, či hledání budov dle čísel popisných. Další velice uţitečnou funkcí můţe být seznam míst nebo vyhledávací pole. Tyto dvě funkce se navzájem zcela nevylučují, přesto funkce se seznamem míst můţe být zcela zbytečná v případě, ţe jiţ mapa má plně funkční vyhledávací pole propojené s databází. V hodnocených mapách se často vyskytovala varianta se s abecedně řazeným seznamem míst a vyhledávacím políčkem, které však nebylo schopné vyhledat prvky přímo zobrazené v mapě, pak je ovšem takovéto vyhledávací pole zcela zbytečné, neplní-li ani zdaleka svou funkci. Velké mnoţství map nabízelo moţnost tisku přímo vybraného mapového výřezu, ve většině případů tisk podporoval pouze mapový výřez bez legendy a měřítka. Tisk map byl u některých map nejlépe vyřešen odkazem na celkovou mapu kampusu ve formátu PDF s moţností tisku. Zaznamenávání oblíbených míst uţivatele poskytovaly pouze dvě mapy. V obou případech mapa pouze ukládala body, které jiţ byly do mapy zanesené, do oblíbených poloţek. Formu sdílení mapy nabízelo celkem sedm map, a to buď přes hypertextový odkaz, zasláním na s vlastním textem, nebo přímo jako zdrojový kód na stránky jakéhokoliv uţivatele mapy. Ze srovnání mapových portálů zahraničních univerzit je zřejmé, ţe i v dnešní moderní době nejsou dodrţovány ani základy pro tvorbu webových map, kdy by mělo být jiţ samozřejmostí, ţe výsledná mapa má uveden název, autora, rok aktualizace a zdroj dat. Podobným způsobem nejsou dodrţovány ani kartografická pravidla, například tím, ţe nejsou pouţívána měřítková omezení, je i částečně sníţena uţivatelova schopnost číst v mapě. 30

31 8. Identifikace koncového uživatele Identifikace koncového uţivatele je jeden z hlavních cílů při tvorbě mapového portálu FP TUL. Samotný proces identifikování budoucích uţivatelů je důleţitý pro stanovení skupin uţivatelů a person, které mají klíčovou roli při návrhu a tvorbě samotné webové mapové aplikace, která musí být navrţena tak, aby co nejvíce vyhovovala právě poţadavkům a představám uţivatele. 8.1 Výsledky dotazníkového šetření Otázky Dotazník byl sestaven z otázek, které se týkaly samotné identifikace uţivatele, dále byly zacíleny na určité aspekty chování uţivatele v mapě, vyuţití některých nástrojů při práci s mapou uţivatelem a nakonec na představy uţivatele o mapovém portálu FP TUL. V dotazníku byly pouţity všechny tři typy otázek, tj. uzavřené, polouzavřené a otevřené. Dotazník byl zároveň větvený (obsahoval filtrační otázky). 1. Zvolte pohlaví a. Muţ b. Ţena 2. Vyberte věk a. 19 a méně b c d. 41 a více 3. Jaké je Vaše povolání? (polouzavřená otázka) a. Student TUL b. Zaměstnanec TUL c. Jiné, jaké? 4. Na jaké fakultě studujete/ pracujete? 5. Jaký obor studujete v jakém pracujete? (otevřená otázka) 6. Pouţíváte webové mapy? (otázka větvící) a. Ano (pokračování otázkou č. 7) b. Ne (pokračování otázkou č. 14) 7. Pokud ano, co nejčastěji vyhledáváte? (otevřená otázka) 8. Jak pouţíváte zoom v mapě? a. Rolováním kolečka myši b. Klikáním na + a 31

32 c. Oba zmíněné 9. Jak se pohybujete v mapě? a. Pomocí ručičky b. Pomocí šipek na klávesnici c. Klikáním na šipky 10. Jak často vyuţíváte funkci měření vzdálenosti v mapě? a. Vţdy b. Často c. Občas d. Jen jednou e. Nikdy 11. Vyuţili jste někdy moţnost tisku webové mapy? (otázka větvící) a. Ano (pokračování otázkou č. 12) b. Ne (pokračování otázkou č. 13) 12. Pokud ano, měla vytištěná mapa měřítko i legendu? a. Ano, měřítko i legendu. b. Ne, jen měřítko. c. Ne, jen legendu. d. Nevím, nepamatuju si. 13. Myslíte si, ţe by vytištěná mapa měla mít měřítko a legendu? a. Ano, oba. b. Ne, jen měřítko. c. Ne, jen legendu. d. Ţádný, oba jsou zbytečné. 14. Jaké informace byste hledali na mapovém portálu FP TUL? (otevřená otázka) 15. Jaké konkrétní místo by podle Vás v mapovém portálu FP TUL nemělo chybět? (otevřená otázka) Výsledky Dotazníkové šetření, které bylo publikováno na serveru vyplňto.cz celkem vyplnilo 112 respondentů. Během šetření byla snaha získat vypovídající počet respondentů z řad studentů, tak i zaměstnanců Technické univerzity v Liberci. 32

33 Pohlaví a věk dotazovaných Graf 3 Zastoupení pohlaví respondentů v % Zastoupení pohlaví respondentů v % 67% 33% Muži Ženy (zdroj: vlastní zpracování z dat dotazníku 2014, Autor) Ze 112 respondentů bylo 67 % dotazovaných ţenského pohlaví, zatímco zbylých 33 % byli muţi (Graf 3). Z toho můţe vyplývat, ţe na pedagogické fakultě v Liberci je i vyšší zastoupení ţen. Graf 4 Věkové zastoupení respondentů v % Věkové zastoupení respondentů v % 7% 5% 88% a více (zdroj: vlastní zpracování z dat dotazníku 2014, Autor) Pokud se jedná o věk dotazovaných respondentů, který je zachycen v Graf 4, tak jsou dotazovaní rozřazeni do tří skupin, ve věku let bylo 88 % dotazovaných, další skupinou jsou respondenti ve věku 27 40, kterých na otázky odpovědělo celkem 7 %, poslední skupinu ve věku 40 a více tvořilo 5 %. Povolání, fakulta a obor studia dotazovaných U moţnosti povolání měli dle předpokladů největší zastoupení studenti Technické univerzity (90 %), poté zaměstnanci TUL, kteří tvořili 7 % dotazovaných, zbylá 3 % vyplnili absolventi TUL. 33

34 počet respondentů Otázka na výběr fakulty byla stanovena vzhledem k názvu práce (mapový portál FP TUL), kdy byl sběr dat zaměřen na respondenty spojené s FP. Několik respondentů, kteří vybrali jinou moţnost neţ FP, nebyli započítání do celkového vyhodnocení, a to kvůli snaze zachovat dotazník objektivní, jelikoţ se jednalo o velice malý a neprůkazný počet respondentů. Graf 5 Zastoupení oborů mezi respondenty Zastoupení studovaných oborů mezi respondenty (zdroj: vlastní zpracování z dat dotazníku 2014, Autor) Obor studia byl další otázkou na respondenty. Jelikoţ studium na FP můţe probíhat dvouoborově, vyskytlo se mnoho různých kombinací. Z toho důvodu byl pro sjednocení informací zohledněn vţdy jeden obor. Zjištěná data jsou prezentována v přiloţeném Graf 5. Nejvíce byli zastoupeni respondenti z oboru geografie (33), dále anglický jazyk (32), humanitní studia (30). Naopak nejmenší zastoupení respondentů bylo z oborů matematika (2) a informatika (4). Tato čísla jsou však jistě ovlivněna niţším počtem studentů v daných oborech. Použití webových map, vyhledávání ve webových mapách, použití zoomu, pohyb v mapě a měření vzdálenosti V době internetu je moţné předpokládat, ţe webové mapy pouţívá prakticky kaţdý. Vypovídají o tom i výsledky dotazníku, podle kterého 97 % respondentů webové mapy pouţívá, zbylá 3 % dotazovaných odpověděli, ţe webové mapy nepouţívají. V následující otázce respondenti odpovídali na to, co ve webových mapách nejčastěji vyhledávají. Jednalo se o otevřenou otázku, dotazovaní tak mohli napsat v podstatě cokoliv. Respondenti tak uváděli i několik informací zároveň. Často vyhledávané informace bychom mohli rozdělit do dvou skupin plánování a měření trasy a vyhledávání míst. Funkcionalita 34

35 počet odpovědí plánování a měření trasy byla zmíněna ve 46 odpovědích. Z toho osm respondentů se vyslovilo pro vyhledávání cyklotras. Dotazovaní dále velice často vyhledávají ve webových mapách konkrétní adresy míst (34), 28 respondentů uvedlo vyhledávání zajímavých míst a destinací, kam se chystají na výlet. Poměrně překvapivě se mezi vyhledávanými informacemi objevily i informace potřebné ke studiu, a to v počtu 18, kdy respondenti uvedli, ţe vyhledávají například místo pro nákup pomůcek do školy, jednotlivé budovy TUL, kde mají vyučování, kde budou vykonávat praxi či podklady pro GIS. Další vyhledávaná místa byla zastoupena jen v několika responsích, jako například zastávky MHD (6), sportoviště (4), restaurace (3), knihovny a knihkupectví (3). Další otázka byla jiţ zaměřena na uţivatelovo chování v mapě, konkrétně na pouţívání zoomu. Polovina (53 %) dotazovaných zodpověděla, ţe pro pohyb v mapě pouţívá rolování kolečka myši. Celkem 29 % respondentů pouţívá jako zoom v mapě oba moţné způsoby, tedy jak rolování kolečkem myši, tak zoom pomocí klikání na + a. Zbylých 18 % respondentů pouţívá pro zoom mapy pouze klikání na + a. Graf 6 Pohyb v mapě Pomocí "ručičky" Pohyb v mapě Pomocí šipek na klávesnici Klikáním na šipky (zdroj: vlastní zpracování z dat dotazníku 2014, Autor) U otázky, která se týkala pohybu uţivatele v mapě, bylo moţné zvolit více moţností. Na základě toho, lze v Graf 6 vidět, ţe nejpouţívanější pohyb v mapě je s 93 odpověďmi pomocí ručičky. Mezi zbylými dvěma způsoby pomocí šipek na klávesnici a klikáním na šipky, nejsou přílišné rozdíly, klávesnice byla zastoupena 17 responsemi, šipky 13. Pokud bychom chtěli sledovat, jak se jednotliví uţivatelé chovají při práci s mapou, tak 70 % uţivatelů se pohybuje pouze pomocí ručičky, 5 % respondentů pouţívá pro pohyb v mapě jen klikání na šipky a 4 % jen pomocí šipek na klávesnici. Ručičku dále pouţívá 10 % uţivatelů v kombinaci s klikáním na šipky (3 %), nebo s klávesnicí (7 %). Uţivatelé, kteří kombinují všechny tři moţnosti (2 %), a uţivatelé, kteří kombinují klikání na šipky a pouţití klávesnice (2 %), tvoří celkem 4 %. 35

36 Graf 7 Měření vzdálenosti v mapě Využití možnosti měření vzdálenosti v mapě v % 7% 44% 10% 4% 35% Vždy Často Občas Jen jednou Nikdy (zdroj: vlastní zpracování z dat dotazníku 2014, Autor) Otázka č Jak často využíváte měření vzdálenost v mapě? (Graf 7). Respondenti nejčastěji volili moţnosti občas (44 %) a často (35 %). Zbylé tři odpovědi tvoří 21 %, z toho 4 % respondentů tvrdí, ţe vyuţívají měření vzdálenosti vţdy, 7 % dotazovaných funkci měření vzdálenosti vyuţilo jen jednou. Nikdy tuto funkci nepouţilo 10 % respondentů. Možnosti tisku webové mapy, kompoziční prvky vytištěné mapy Tisku webové mapy se týkaly tři otázky, první z nich se zajímala o to, zda jiţ respondent někdy zkoušel tisknout webovou mapu. V tomto případě nadpoloviční většina (61 %) odpověděla, ţe ano, zbylých 39 % tisk webové mapy dosud nevyuţilo. V další otázce, která se zaobírala tiskem webové mapy, měli dotazovaní odpovědět, zda jejich vytištěná mapa obsahovala jedny ze základních kompozičních prvků mapy, tj. měřítko, legendu. Tato otázka se zobrazila pouze 61 % respondentům, kteří u předchozí otázky zvolili moţnost, ţe tisk webové mapy jiţ vyuţili. Více neţ polovina dotazovaných (54 %) volila moţnost nevím, nepamatuji si. Tento jev by mohl naznačovat, ţe kompoziční prvky v mapě zřejmě nejsou příliš sledovány. Druhá nejčastěji (31 %) respondenty zvolená odpověď u této otázky byla, ţe vytištěná mapa obsahovala pouze měřítko. Zatímco 15 % dotazovaných zodpovědělo, ţe jejich mapa obsahovala měřítko i legendu. Zajímavým jevem u této otázky je, ţe nikdo nezvolil moţnost, kdy jejich vytištěná mapa měla jen legendu. 36

37 Graf 8 Měla vytištěná mapa obsahovat měřítko a legendu? Vyjádření respondentů zda by vytištěná mapa měla obsahovat měřítko a legendu 8% 11% 14% 67% Ano, oba. Ne, jen legendu. Ne, jen měřítko. Žádný, oba jsou zbytečné. (zdroj: vlastní zpracování z dat dotazníku 2014, Autor) Jak lze vidět v Graf 8, poslední otázka na tisk webových map se týkala názoru dotazovaných, zda by podle nich měla vytištěná mapa obsahovat měřítko a legendu. Nadpoloviční většina (67 %) si myslí, ţe by vytištěná mapa měla obsahovat oba kompoziční prvky. Pouze 14 % respondentů si myslí, ţe stačí měřítko, zatímco podle 8 % u vytištěné mapy stačí jen legenda. Zbylých 11 % dotazovaných si myslí, ţe oba kompoziční prvky jsou zbytečné. Představa uživatelů o mapovém portále, jaká místa by neměla chybět Otázky č. 14 a č. 15 zůstaly otevřené, zejména z toho důvodu, aby se případní budoucí uţivatelé mohli sami podělit o místa, která by podle nich v mapě neměla chybět. Někteří svým přispěním tak sami napomohli vytvořit obdobu USE-IT mapy. USE-IT je mapa, která je vytvořena za přispění lidí z dané lokality, kteří například vědí, co se v daném městě děje, kde je dobré se najíst či která místa navštívit. U otázky č. 14 se respondenti vyjadřovali, co by hledali v mapovém portálu FP TUL. Nejčastější odpovědí (50) dotazovaných byly budovy TUL, kde leţí a jaká výuka na nich probíhá. Dále by respondenty nejvíce zajímaly moţnosti parkování (43) u těchto budov, jeho cena a počet volných míst. Další odpovědí, která se často vyskytovala (25), bylo občerstvení, zejména pak umístění menz, hospod, barů, restaurací v okolí budov TUL. V jejich okolí by respondenti také hledali zastávky veřejné dopravy (21), popřípadě i trasy mezi jednotlivými budovami a mezi budovami a zastávkami (11). Z témat, která jsou úzce spjata s FP TUL, by dotazovaní hledali fakultní školy v sedmi případech a ve 14 případech knihovny. Celkem 10 se v odpovědích objevila místa pro odpočinek, jako jsou parky, a zároveň vhodná místa pro sportovní aktivity. Jen pět responsí obsahovalo odpověď, ţe by uţivatelé v mapovém portálu FP TUL hledali obchody, dva dotazovaní by zde hledali WIFI pokrytí a stejný počet by hledal bankomaty v okolí TUL. Ze všech respondentů jich 12 zodpovědělo, ţe neví, či si neumí příliš představit, co by bylo předmětem jejich vyhledávání na mapovém portálu. 37

38 Účelem poslední otázky dotazníku bylo zjistit, která místa by podle dotazovaných neměla chybět ve výsledném mapovém portálu. Nejčastější odpověď (29) se týkala občerstvení v okolí TUL. Mezi jmenovanými místy i s adresou byly například kavárna Bez konceptu, Restaurace U Balcarů, hospůdka Sport Závora, Dobrá čajovna, Pizzerie Franko, vegetariánská restaurace Ánanda, ZUZU KEBAB a další. Dalšími často uváděnými místy byly koleje a budovy TUL (23), ve 12 odpovědích se objevily zařízení pro sportovní vyţití - bazén, koupaliště Vápenka, lanové centrum, fotbalové hřiště, Janico wellness. Dotazovaní ve 13 případech uvedli, ţe nesmí chybět kulturní zařízení, tedy divadla, galerie, muzeum a kina. V dalších devíti odpovědích respondenti uvedli buď univerzitní knihovnu (3), nebo krajskou vědeckou knihovnu (6), další čtyři uvedli knihkupectví, například knihkupectví a antikvariát Fryč. Několik respondentů (15) uvádělo různé významné body v krajině (landmarks), jako zoo, botanickou zahradu, Liberecká výšinu či přehradu. Celkem 15 dotazovaných se vyjádřilo tak, ţe dané místo nezná natolik, aby určitá místa mohli doporučit. 8.2 Skupiny uživatelů U takového projektu, jako je mapový portál FP TUL, je velmi nepochybné, ţe by významná část koncových uţivatelů byla tvořena širokou veřejností. V okruhu cílových uţivatelů budou nepochybně zastoupeni především lidé s určitou vazbou na FP TUL. Výhodou webových map je, ţe díky publikaci na internetu jsou zdarma dostupné pro mnoţství cílových uţivatelů a mohou se tak lépe šířit. Návrh jednotlivých skupin uţivatelů vychází především z minulého, současného a případně budoucího spojení uţivatele s Fakultou přírodovědně-humanitní a pedagogickou. U skupin uţivatelů, jako jsou studenti, lze předpokládat šíření odkazu na aplikaci pomocí sociálních sítí, zatímco u zaměstnanců fakulty např. pomocí u. Obr. 4 Skupiny uživatelů potenciální/ budoucí student zaměstnanec FP skupiny uživatelů student prezenčního studia absolvent student kombinované ho studia 38 (zdroj: vlastní zpracování 2014, Autor)

39 8.3 Persony Persony nám jasně pomáhají vymezit, kdo je a kdo není koncovým uţivatelem vytvářeného produktu (Adlin a Pruitt 2010). Persony jsou často spojovány s webovým designem i z tohoto důvodu byly aplikovány na mapový portál, který bude rovněţ fungovat na webu. Persony jsou neocenitelným pomocníkem, který pomáhá při rozhodování o tom, jak by měl výsledný produkt vypadat a jak jej přizpůsobit potřebám konkrétních osob. Tito konkrétní lidé jsou pouze smyšlení a jsou sestavováni na základě získaných dat. U person je definováno jejich jméno, věk, pohlaví, způsob řešení problému, jejich orientace v daném tématu, popřípadě technické dovednosti a poţadavky. Persony mají svůj vlastní příběh, v němţ je popsáno, jak s produktem pracují či jak jej vyuţívají. Persony pro Mapový portál FP TUL Jan, 20 let student geografie Jan je studentem oboru geografie na FP TUL v Liberci. Počítač pouţívá téměř neustále ať jiţ na hry, či školní úkoly. Jeho notebook má dobrou hardwarovou konfiguraci a software, se kterým Jan neměl nikdy ţádný problém. Často však pouţívá i svůj smarphone k prohlíţení internetu a dohledávání informací. Mezi předměty má i GIS a s mapami si dobře rozumí, u interaktivních map rád zkouší jejich nejrůznější funkce. Pro navigaci v mapě pouţívá ručičku a pro zoom vyuţívá kolečko myši. Neţ se zorientuje v oblasti kampusu, pouţívá zpočátku mapový portál v mobilním telefonu prostřednictvím mobilního internetu. Vyhledává tedy zejména budovy TUL, knihovny a sluţby, kdyţ potřebuje určité pomůcky do školy, nebo jen něco vytisknout. Jan není z Liberce a přes týden je ubytovaný na kolejích, takţe mapu vyuţívá k vyhledání pro něho atraktivních sportovišť v jejich okolí. Lucie, 24 let studentka českého jazyka a dějepisu Lucie je studentka negeografického oboru v kombinaci českého jazyka a dějepisu. Počítač pouţívá zejména pro seminární práce do školy, celkově počítačům moc nerozumí, proto je ráda, kdyţ nemusí nic stahovat a instalovat. Pro navigaci v mapě pouţívá ručičku, nebo šipky na klávesnici, tak jak je zvyklá z Mapy.cz či Google map, podobně je to i se zoomem u kterého někdy kliká na + a, jindy pouţívá kolečko myši. Mapy ve svém smartphonu nepouţívá, mapu si raději vytiskne. Jestli má mapa legendu a měřítko, je jí ve skutečnosti jedno, je pro ni důleţité, aby byla schopná z mapy vyčíst vše, co potřebuje. Do školy kaţdý den dojíţdí a po škole doučuje český jazyk, proto vyhledává místa, jako jsou například archiv, knihovny, studovny či kavárny, kde se můţe v klidu učit a doučovat ostatní u šálku čaje či kávy. Dalším cílem jejího vyhledávání ve webových mapách mohou být moţnosti stravování za studentské ceny. 39

40 Tomáš, 39 let akademický pracovník Tomáš je akademický pracovník, jeho katedra sídlí mimo dosavadní kampus FP TUL. Na mapovém portálu by hledal informace o budovách, zejména to, jak se k nim co nejsnadněji dostat, aby zjištěná data mohl prezentovat studentům například v případě, kdy blokuje učebnu pro test a studenti neví, kde budova leţí a jak se k ní dostat. Tomáš ovládá práci s počítačem bez výraznějších problémů. Nastávají teprve tehdy, pokud pouţívá školní počítače, na kterých nemá dostatečná administrační práva cokoliv instalovat. Proto by uvítal, kdyby webová mapa fungovala bez zbytečných doplňků. Tomáš se v mapách pohybuje pomocí ručičky a zoom pouţívá klikáním na + a. Nemá příliš rád elektronické verze, a proto si mapu v případě potřeby raději vytiskne. Na mapovém portálu dále vyhledává zastávky MHD a moţnosti parkování poblíţ budov TUL. Identifikace koncového uţivatele probíhala pomocí dotazníku, následně sestavením skupin uţivatelů a person. Výsledky dotazníku napomohli k objasnění způsobu chování uţivatelů při práci s webovou mapou, zároveň dotazník napomohl k doplnění dalších významných míst mapy. Uţitečnou pomoc při tvorbě mapového portálu poskytují persony, které umoţní tvůrci portálu si vytvořit představu, jak budou konkrétní uţivatelé s mapou pracovat. 40

41 9. Tvorba datového modelu Při tvorbě datového modelu je hlavním účelem převedení obrazu reality do digitální formy datového modelu. Aby se model co nejvíce podobal realitě, je zapotřebí dodrţet určitý postup. Schéma postupu je zachyceno v práci Modeling Our World, kde jej Zeiler a Murphy (2010) dělí na tři základní body konceptuální, logický a fyzický návrh, které lze dále rozdělit na jedenáct kroků. (Obr. 5) Konceptuální návrh Identifikovat produkt, který budete vytvářet a spravovat pomocí GIS Identifikovat klíčová témata vrstev Specifikovat rozpětí měřítek a prostorovou reprezentaci všech vrstev ve všech určených měřítcích Seskupit jednotlivé vrstvy do jedné nebo více datových sad Logický návrh Definovat databázovou strukturu tabulek a chování popisných atributů Definovat prostorové chování, vztahy a jednotlivá pravidla pro datové sady Navrhnout design geodatabáze Navrhnout pracovní postup úprav a vlastni zobrazení map Přidělit zodpovědnost za sestavení a správu jednotlivých vrstev Fyzický návrh Sestavit funkční prototyp; ověřit a vylepšit svůj design Zdokumentovat design vaší geodatabáze Obr. 5 Jedenáct kroků k navržení geodatabáze (zdroj: Vlastní zpracování, data dostupná z: 41

42 9.1 Konceptuální návrh Během samotného konceptuálního návrhu se ujasňuje, s čím vším bude nutné pracovat, a co je cílem dané bakalářské práce. Cílem této práce je navrhnout a vytvořit funkční mapový portál FP TUL. Za tímto účelem bylo nutné se nejprve zamyslet nad jednotlivými tematickými vrstvami budoucího mapového portálu a jejich vyuţitím průměrným uţivatelem portálu. Pro ujasnění tematických vrstev byly zároveň vyuţity výsledky dotazníkového šetření. Dále bylo nutné si rozmyslet, na jakém mapovém podkladu budeme vrstvy vytvářet a jaký souřadnicový systém pro nově vznikající data pouţijeme. V případě mé práce jsem zvolil pro práci v ArcGIS Desktop 10.2, podkladové mapy poskytované přes ArcGIS online, a to zejména proto, ţe výsledná data budou zobrazena na podkladové mapě ArcGIS online. Jako souřadnicový systém pro tvorbu jednotlivých dat byl vybrán WGS 1984 Web Mercator (Auxiliary Sphere), který je pouţíván při hostování a publikování nových map na ArcGIS online, stejný souřadnicový systém pouţívají i Google mapy a mapy Bing (Esri 2014a). 42

43 9.2 Logický návrh V průběhu vytváření logického návrhu je nutné si dílčí myšlenky roztřídit do určitých skupin, z nichţ vzejdou vrstvy, jejich typ, tvar, zdroje dat a atributy. Výsledkem utřídění dat vytvoříme v programu ArGIS 10.2 geodatbázi a v ní feature dataset, který se postará o to, aby všechny vrstvy měly například stejný souřadnicový systém. Jelikoţ se bude jednat o webovou mapu, je nutné si také určit měřítková omezení u jednotlivých vrstev, to zároveň znamená, ţe některé vrstvy se budou v geodatabázi objevovat zdánlivě vícekrát, avšak pokaţdé se ve výsledné mapě budou zobrazovat v jiném měřítku a míře generalizace (Tab. 2). Tab. 2 Vrstvy datového modelu, jejich typ, měřítková omezení, zdroje a atributy Interaktivní mapa kampusu Název vrstvy Typ vrstvy Měřítková omezení Zdroj Bankomaty_04 point 1 : 4515 < ČSOB, KB, ČS, Mapy.cz Bankomaty_09 point 1 : ČSOB, KB, ČS, 1 : Mapy.cz Budovy_TUL_02 polygon 1 : < Digitalizace OSM, Mapy.cz Budovy_TUL_09 polygon 1 : : Budovy_TUL_18 polygon 1 : : Budovy_TUL_36 polygon 1 : : Digitalizace OSM, Mapy.cz Digitalizace OSM, Mapy.cz Digitalizace OSM, Mapy.cz Budovy_TUL_70 Point > 1: Digitalizace OSM, Mapy.cz Doprava_04 point 1 : < Digitalizace OSM, Mapy.cz Doprava_18 Point 1: Digitalizace 1 : OSM, Mapy.cz Jidlo_piti_04 point 1 : < Digitalizace Mapy.cz, výsledky pruzkumu Jidlo_piti_09 Point 1 : : Digitalizace Mapy.cz, výsledky pruzkumu Atributy Typ (text), Vklad (subtyp ano, ne) Typ (text), Vklad (subtyp ano, ne) Nazev_zkracene (text), Typ_budovy (subtyp kolej, školní, menza), Adresa (text), Sídlo (text), Pracoviste (text), Foto Nazev_zkracene (text), Typ_budovy (subtyp kolej, školní, menza), Adresa (text), Sídlo (text), Pracoviste (text), Foto Nazev_zkracene (text), Typ_budovy (subtyp kolej, školní, ve výstavbě), Adresa (text), Sídlo (text), Pracoviste (text), Foto Nazev (text), Umisteni_budov (text) Nazev (text), Budovy (text) Nazev_zastavky (text), typ (subtyp bus, tramvaj, vlak), Linky (text), Směr jizdy (text), webova_stranka (text) Nazev_zastavky (text), typ (subtyp bus, tramvaj, vlak), Linky (text), Směr jizdy (text), webova_stranka (text) Nazev (text), Typ ( subtyp - čajovna, fast food, hospoda, kavárna, klub, restaurace), Webova_stranka (text), Informace (text) Nazev (text), Typ ( subtyp - čajovna, fast food, hospoda, kavárna, klub, restaurace), Webova_stranka (text), Informace (text) 43

44 Knihovny Point 1: < KVK; UKN Nazev (text), Typ (subtyp - univerzitní, krajská vědecká), Rocni_poplatek (text), Foto (text) Liberecke_cile point 1: < Digitalizace Mapy.cz Nazev (text), Typ (text), Informace (text), Webova_stranka (text), Foto (text) Placene (subtyp Ano, Ne) Parkovaci mista_04 point 1 : < Digitalizace OSM Sportoviste_09 point 1 : < Digitalizace Nazev (text), Typ (text), Webova_stranka (text), Stojany pro kola point 1 : 415 < vlastní mapování Tisk_TUL point 1 : < Satikos kasro, Umeni_a_kultura_09 point 1: < Digitalizace OSM Umeni_a_kultura_18 point 1 : Digitalizace 1 : OSM Uzitecna_mista_a_ sluzby point 1 : < Digitalizace, OSM Zdravi_a_ point 1 : < Digitalizace zdr_omezeni OSM Fakultni_skoly_09 polygon 1 : 9 029< TUL, digitalizace OSM Fakultni_skoly_18 polygon 1 : TUL, 1 : digitalizace OSM Fakultni_skoly_70 point 1 : : TUL, digitalizace OSM Erasmove_skoly_9 polygon 1 : < TUL, digitalizace OSM Erasmove_skoly_10 point 1 : 36 mil. < TUL, digitalizace OSM Pocet_mist (short integer) Typ (text), Adresa (text), Webova_stranka (text) Nazev (text),typ (subtyp - divadlo, galerie), Webova_stranka (text) Nazev (text),typ (subtyp - divadlo, galerie), Webova_stranka (text) Nazev (text), Typ (text), Informace (text), Webova_stranka (text) Nazev (text), Typ (text) Nazev (text), Adresa (text), Typ_skoly (subtyp zakladní škola, praktická škola, střední škola), Webova_stranka (text) Nazev (text), Adresa (text), Typ_skoly (subtyp zakladní škola, praktická škola, střední škola), Webova_stranka (text) Nazev (text), Adresa (text), Typ_skoly (subtyp zakladní škola, praktická škola, střední škola), Webova_stranka (text) Nazev (text), Stat (text), kontaktni_osoba(text), Webova_stranka (text) Nazev (text), Stat (text), kontaktni_osoba(text), Webova_stranka (text) 44

45 9.2.1 Metody generalizace prvků v mapě V podstatě kaţdá mapa podléhá určité míře generalizace v závislosti na svém měřítku, mnoţství prvků a vlivu dalších faktorů, u webových map tomu není jinak. Z tohoto důvodu bylo nutné generalizaci řešit v průběhu sestavování mapy, tak aby zobrazovaná data byla pro budoucího čtenáře mapy co nejlépe čitelná a pochopitelná. Samotná kartografická generalizace je definována dle normy ČSN , ţe kartografická generalizace spočívá ve výběru, geometrickém zjednodušení a zevšeobecnění objektů, jevů a jejich vzájemných vztahů pro jejich grafické vyjádření v mapě, ovlivněné účelem, měřítkem mapy a vlastním předmětem kartografického zobrazování. Během tvorby interaktivní mapy kampusu bylo však potřeba uplatnit hned několik typů metod generalizace, kterými byly: výběr, geometrická generalizace, operace s plochami a generalizace textových popisků a doplňků. Prvním z uplatněných metod byl výběr, coţ znamená, ţe vybrané prvky jsou vizuálně potlačeny, nebo mohou být úplně vypuštěny (Čerba 2011). Při sestavování mapy byly vybrané prvky z některých bodových vrstev v určitém měřítku zcela vypuštěny, a to vzhledem k mnoţství dat a konfliktů jednotlivých prvků (Obr. 6) tak, aby při odzoomování nebylo pro koncového uţivatele příliš sloţité v mapě číst. Obr. 6 Vliv měřítkových omezení, metody výběru a generalizace tvarů (zdroj: vlastní zpacování) 45

46 Další pouţitou metodou byla geometrická generalizace, která se uplatňuje při generalizaci obrysů a tvarů. V případě práce v ArcMap 10.2 byl pouţit generalizační nástroj Simplify Building (zjednodušení budovy), který umoţní po nastavení tolerance zjednodušení polygonu budovy (Obr. 7). To znamená, ţe nástroj například odstraní malé hrany, výstupky, výklenky a schodovité útvary (Čerba 2011). Při vyšším stupni generalizace u interaktivní mapy v menších (> 1 : ) měřítcích byl pouţit další nástroj s názvem Feature to point, který změní vybrané prvky na body v tomto případě budovy, tím je umoţněna jejich čitelnost při zmenšení měřítka mapy. Obr. 7 Použití nástroje Simplify building ve výřezu kampus TUL (zdroj: vlastní zpracování) Třetí pouţitou metodou generalizace byly operace s plochami, které lze rozdělit na sjednocení ploch (agregace), zrušení plochy (eliminace) a rozdělení plochy (Hrnčířová 2009). Ze zmíněných operací s plochami bylo pouţito sjednocení ploch neboli agregace. Ta byla vyuţita pro sjednocení polygonů budov univerzitního kampusu. Samotnou agregaci najdeme v programu ArcMap 10.2 pod názvem Aggregate Polygons, kde bychom při nastavování parametrů agregace neměli zapomenout zaškrtnout moţnost Preserve orthogonal shape (zachovat ortogonální tvar), která je určena především pro zachování tvaru zástavby. Rozdíly mezi ortogonálním a neortogonální agregací jsou zobrazeny na Obr. 8. Dalším velice důleţitým parametrem je aggregation distance, hodnota, která nám určuje vzdálenost agregace mezi hranicemi polygonů. Tato hranice byla nastavena na hodnotu

47 Obr. 8 Zobrazení typů agregace (zdroj: Podle Staňka (2001) je také funkce zoom, která umoţňuje uţivateli plynule měnit měřítko mapy, jedním ze základních činitelů kartografické generalizace. V interaktivní mapě jsou s funkcí zoomu úzce spjata měřítková omezení, která jsou díky tomu schopná v různých měřítcích zobrazovat různý stupeň generalizace. Měřítková omezení nejsou v interaktivní mapě pouţita jen na vrstvy prvků, ale také na popisky, které se zobrazují u jednotlivých prvků. 47

48 9.3 Fyzický návrh Ve fyzickém návrhu se jedná o konečnou podobu geodatabáze a vizualizaci vrstev. Byla vytvořena jedna geodatabáze s feature datasetem. V něm pak veškeré vrstvy, jak je vidět na Obr. 9Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. některé vrstvy se vlivem nutnosti zobrazení v několika různých měřítcích v geodatabázi zobrazují vícekrát, pokaţdé ovšem v jiném stupni generalizace. Číslo u názvu vrstvy představuje měřítko, pro které byla daná vrstva optimalizována. Obr. 9 Datové vrstvy geodatabáze (zdroj: vlastní zpracování pomocí ArcCatalog 10.2) 48

49 11. Zpracování dat v ArcGIS Desktop 10.2 Zpracování dat ArcGIS Desktop 10.2 konkrétně v ArcMap a ArcCatalog probíhalo v těchto krocích: digitalizace dat, schematizace, přiřazení odpovídajících znaků a následné nastavení jednotlivých měřítkových omezení a doladění konfliktů symbolů v daných měřítcích. Nová data vznikala digitalizací na podkladových mapách, které jsou poskytované společností ESRI. Během digitalizace byly pouţity mapy podkladové terénní, topografická a openstreet map. Kdyţ byla všechna potřebná data nadigitalizována, následným krokem bylo vytvořit jednotnou symbologii pro reprezentaci prvků v mapě. Jednotlivé symboly byly vytvářeny v programu Adobe Photoshop CS4. Následně byly vloţeny do ArcMapu do předem vytvořených stylů, a to pomocí nástroje Style Manager (Obr. 10). Obr. 10 Postup vložení vlastních ikonek do stylů (zdroj: vlastní zpracování v Adobe photoshop CS4) Předposledním krokem bylo nastavení měřítkových omezení jednotlivých vrstev. Nutnosti nastavovat kaţdou vrstvu zvlášť lze předejít vytvořením skupin vrstev (New group layer). Vzhledem k velkému počtu prvků v mapě bylo nutné zkopírovat některé vrstvy, upravit a zgeneralizovat je v určitém měřítku tak, aby navzájem nedocházelo k přílišným konfliktům jednotlivých vrstev. 49

50 12. Práce s ArcGIS Online a ArcGIS Server ArcGIS Online je GIS sluţba v cloudu od společnosti ESRI. Jak jiţ samotný název napovídá, GIS je uţivatelům ArcGIS Online poskytován v internetovém prostředí. Svým uţivatelům ArcGIS Online poskytuje úloţný prostor (pro uţivatele s globálním účtem 2 GB), umoţňuje jim publikovat mapové a geoprocessingové sluţby, či vytvořit interaktivní mapu a aplikaci (Fu a Sun 2010). ArcGIS Online byl navrţen tak, aby byl velice snadno pouţitelný, výsledné mapy či aplikace jsou přístupné pomocí mobilních zařízení (Arcdata 2014a). Jelikoţ vše běţí v cloudu, je moţné mít data (vrstvy, mapy, aplikace) uloţená pouze privátně, sdílet je buď v určitém okruhu uţivatelů, nebo se všemi bez omezení. ArcGIS Server je software od společnosti ESRI, jedná se o řešení webového GIS, který umoţňuje šířit geoinformace s jinými organizacemi, nebo dobrovolně s kýmkoliv, kdo má přístup k internetu. Základní výhody ArcGIS for Server jsou podobné výhodám webového GIS. Jsou to: dostupnost, umoţnění centrální správy dat, moţnosti aktualizace a podpora více uţivatelů (Esri 2014b) Publikace dat na ArcGIS Server a ArcGIS Online Publikace dat na ArcGIS Server a ArcGIS online probíhá v několika krocích v programu ArcMap Jakmile jsou veškerá data dokončená, můţeme začít s publikováním. V ArcMapu otevřeme poloţku File, následně klikneme na Sign In a přihlásíme se na svůj ArcGIS online účet. Přihlášení je jednou z výhod integrace ArcGIS Online s ArcGIS Desktop a ArcGIS Serverem, která nám zajistí publikování na ArcGIS Server a ArcGIS Online zároveň (Arcdata 2014a). Ihned poté klikneme na Share as a zvolíme service. Pokud publikujeme sluţbu poprvé, vyuţijeme moţnosti publish a service (publikovat sluţbu), pokud však chceme data pouze aktualizovat, můţeme pouţít overwrite an existing service (přepsat existující sluţbu). V dalším kroku musíme zvolit připojení k serveru, na který chceme publikovat a nastavit název sluţby. Dále zvolíme, zda chceme sluţbu uloţit do existující sloţky, či vytvořit novou. Po tomto kroku se zobrazí okno s názvem Service editor. Service editor je posledním krok před nahráním dat na ArcGIS Server a ArcGIS online, nabízí uţivateli spoustu voleb. Například úpravu názvu, pod kterým bude sluţba uloţena, poslední úpravy metadat nebo nastavení sdílení. Pro webovou mapu a její vrstvy je velice důleţité nastavení, které je pod záloţkou Caching. Jelikoţ samotnou mapu budeme publikovat přes ArcGIS Online, musíme označit moţnost Using tiles from a cache a Tiling Scheme: ArcGIS Online/ Bing maps/ Google Maps. V následujícím kroku, který je velice důleţitý pro vykreslování mapy, je určení Levels of Detail. Zde musíme určit, v jakých 50

51 měřítcích se budou publikovaná data zobrazovat. Čím větší je úroveň detailů, tím větší místo budou publikovaná data zabírat na serveru. Po nastavení cache klikneme na tlačítko Analyze, po chvilce se nám zobrazí tabulka s chybami, upozorněními a zprávami. Pokud je vše v pořádku klikneme na tlačítko Publish. Občas se stane, ţe i přes přihlášení na ArcGIS Online se data při publikování nenahrají na ArcGIS Online. V tomto případě je pak moţné data přidat přímo na ArcGIS Online, a to pomocí postupu přidat poloţku zvolit, tato poloţka je na webu, a z ArcGIS Server Manageru zkopírujeme URL publikované sluţby do políčka URL, název a klíčová slova se automaticky doplní dle dat uloţených na ArcGIS Serveru. Další moţností je při publikaci v záloţce Sharing zaškrtnout My content (můj obsah), tím zajistíme, ţe se nám výsledná vrstva nahraje i na ArcGIS Online. Tento postup pouţijeme postupně u všech vrstev jednotlivě, tak abychom mohli vyuţít moţnosti vypnutí a zapnutí vrstev budoucí webové aplikaci Publikace a úpravy v ArcGIS Online Práce v ArcGIS Online je velice intuitivní. Ihned po vytvoření mapy je nutné vybrat oblast, která bude zobrazována, následně pak vybrat podkladovou mapu. V dalším kroku jiţ jen přidáme vrstvy, které chceme zobrazit a vyeditujeme pup-up legendy všech vrstev. Obr. 11 Postup úpravy pup-up legendy na ArcGIS Online (zdroj: vlastní zpracování) Základním krokem při editaci pup-up legendy je povolení vyskakovacích oken u všech poţadovaných vrstev. Následně, jak lze vidět na Obr. 11, je nutné nakonfigurovat 51

52 vyskakovací okno. Nejprve nastavíme název vyskakovacího okna, poté zvolíme jeho obsah. Pro mapový portál jsem zvolil vlastní zobrazení atributů, to nám umoţní kompletní úpravu legendy, která se bude zobrazovat u všech prvků stejně. V případě vlastního zobrazení atributů můţeme vloţit relativní hodnoty, které jsou označené ve sloţených závorkách {} a zobrazí nám data přímo z atributové tabulky vrstev. Pokud budeme chtít vloţit do pup-up legendy médium, jako například obrázek či graf, je nutné obrázek umístit na web a před publikací dat na ArcGIS Server či ArcGIS Online umístit do atributové tabulky dat sloupec s URL odkazy na dané médium. Následně ve webovém rozhraní na ArcGIS Online, podobně jako u konfigurace pup-up legendy, nastavíme parametry pro médium s relativním odkazem na příslušný sloupec v atributové tabulce (Obr. 12). Obr. 12 Vložení obrázku do pup-up legendy na ArcGIS Online (zdroj: vlastní zpracování) 52

53 13. Wireframe a grafického uživatelského rozhraní (GUI) Návrh grafického uţivatelského rozhraní probíhal ve dvou krocích, nejdříve byl vytvořen drátěný model neboli wireframe, který byl následně ověřen s pomocí několika potenciálních budoucích uţivatelů. Druhým krokem byla tvorba samotného grafického uţivatelského rozhraní Wireframe Wireframe je jednoduchá vizuální pomůcka, která se pouţívá při návrhu webových produktů (Kyrnin 2014). Reprezentuje černobílý návrh webové stránky a specifikuje například umístění tlačítek, rozmístění obrázků, rozloţení na webové stránce či mapě, a to bez pouţití jakýkoliv barev či textu. Pro reprezentaci obrázků, textu a rozloţení se pouţívají pouze linie a políčka. Wireframe zároveň můţe popisovat i fungování stránky samotné. Tvorba wireframu je do jisté míry ovlivněna myšlenkou vytvořit co moţná nejpřehlednější rozhraní pro široké spektrum uţivatelů bez ohledu na jejich technickou zdatnost, tak aby návrh usnadnil orientaci uţivatele na dané stránce. Ve snaze vytvořit takový návrh bylo nutné vycházet i z faktu, který zmínil Haklay (2014) ve svém keynote User centered and Participatory Cartography na konferenci v Olomouci. Podle něj je velká většina uţivatelů zvyklá na práci s Google mapami, a tak je pro usnadnění orientace koncovému uţivateli v mapě dobré vycházet právě z Google map. Wireframe jako jakýsi návrh GUI slouţí také ke komunikaci s klientem/ uţivatelem, jeţ můţe navrhovat změny, které lze v této fázi snadněji provést, neţli kdyby musel být upraven výsledný produkt. Wireframe pro interaktivní mapu zobrazuje Obr. 13. Na tomto drátěném modelu můţeme vidět, ţe samotná mapa nebude pokrývat celé okno prohlíţeče, na levé straně bude vyčleněn prostor pro legendu. Nad samotným mapovým oknem by měla být lišta s názvem mapy a s hypertextovým odkazem na důleţité informace o mapě, popřípadě odkaz zpět na webový rozcestník. V pravém horním rohu by měla být přehledová mapka, která umoţní uţivateli se lépe orientovat v širším kontextu. V levém dolním rohu je umístěno měřítko. Pod samotnou lištou, zřejmě jiţ v mapovém poli, by měla být umístěna tlačítka na určení aktuální polohy a tlačítko domů, které uţivateli umoţní vrátit se do prvotního náhledu na mapu. Dále by se zde měla vyskytovat vyhledávací pole, moţnosti změny podkladové mapy, moţnosti sdílet mapu například přes či sociální sítě a tisk mapy samotné. 53

54 Obr. 13 Wireframe mapového portálu FP TUL (zdroj: vlastní zpracování v programu WireframeSketcher studio) 13.2 Grafické uživatelské rozhraní Grafické uţivatelské rozhraní bylo vytvořeno pomocí cloudového řešení ArcGIS Online, kdy z vytvořené mapy byla vygenerována webová aplikace, která byla následně mírně upravena. Náhled GUI lze vidět na Obr. 14, pro všechny vytvořené mapy byl zachován stejný vzhled grafického uţivatelského rozhraní. Na obrázku lze vidět, ţe byla ponechána moţnost uţivatelům, kteří pouţívají tlačítka + a na přiblíţení v mapě. Zároveň jsou zde tlačítka domů (navrátí uţivatele do původního výřezu na mapu) a určení polohy uţivatele. V levém dolním rohu je umístěno grafické měřítko mapy v metrech. V pravém horním rohu jsou moţnosti tisku mapy, vypnutí či zapnutí vrstev, změny podkladové mapy, funkce měření, vyhledávací pole a tlačítko pro sdílení pomocí sociálních sítí či em. Obr. 14 Vzhled GUI interaktivní mapy kampusu (zdroj: vlastní zpracování) 54

55 14. Volba platformy Před začátkem tvorby webové mapové aplikace bylo důleţité se rozhodnout, která z dostupných platforem bude nejvhodnější pro mapový portál FP TUL. Pro samotnou tvorbu mapového portálu jsem vybíral mezi API for Silverlight, API for Flex a API for JavaScript. API for Silverlight Silverlight umoţňuje pomocí aplikace Viewer for Silverlight poměrně snadno vytvořit webovou aplikaci, která je vzhledově přitaţlivá. (Arcdata 2014b) Hlavní nevýhodou Silverlightu je nutnost mít nainstalovaný plugin (Microsoft Silverlight) pro schopnost prohlíţení samotné aplikace ve webovém prohlíţeči (klientu), coţ můţe bránit některým uţivatelům v přístupu k aplikaci, například pokud přistupují z počítače s omezenými administračními právy a nemají práva takové rozšíření instalovat (Esri 2011). Z tohoto důvodu bylo řešení pomocí Silverlightu zavrhnuto. API for Flex Podobně jako tomu bylo u Silverlightu, tak i u Flex je vývojář schopen pomocí aplikace Viewer for Flex vytvořit webovou aplikaci, která je interaktivní a atraktivní pro koncového uţivatele. Zároveň je moţné přidat do aplikace různé widgety, které mohou aplikaci udělat ještě atraktivnější (Esri 2011). Nevýhodou Flexu je, ţe opět můţe vyţadovat instalaci pluginu (Adobe Flash), který je dnes na počítačích integrován ve většině běţných webových prohlíţečů. Nicméně hlavní nevýhodou, kterou zmínil na konferenci Cartocon 2014 například i Nétek (2014), je podpora Flexu na mobilních zařízeních. Adobe Flash player, který je vyţadován pro spuštění Flexové aplikace, jiţ není od roku 2012 dále vyvíjen a podporován, a tak není moţné výsledné aplikace dosáhnout pomocí novějších smartphonů či tabletů (Winokur 2011). API for JavaScript API for JavaScript sice neumoţňuje tak snadnou konfiguraci jako Silverlight a Flex, ale jeho hlavní výhodou je právě jeho vyuţitelnost pro široké spektrum uţivatelů. Pro JavaScript není nutné instalovat speciální plug-in do webového prohlíţeče, JavaScriptové aplikace dobře fungují a rychle se načítají (Esri 2011). Podobné je to i při fungování na chytrých telefonech či tabletech, není nutní instalovat speciální doplňky, podporu JavaScriptu mají v sobě zabudované i mobilní prohlíţeče. API for JavaScript pouţívají z poskytovaných řešení od ESRI především webové aplikace vytvořené, nebo upravené pomocí cloudového řešení ArcGIS Online, které tak umoţňuje uţivateli šířit mapu mezi co největší spektrum uţivatelů. 55

56 15. Návrh a úprava webového rozcestníku Webová stránka, která bude slouţit pro uţivatele jako rozcestník mezi jednotlivými mapami, byla vytvořena tak, aby byla přehledná a uţivateli poskytovala jen potřebné informace. Samotná webová stránka vznikla postupnou úpravou šablony získané ze serveru HTML5 UP. Tato šablona umoţnila vyuţití responzivního designu, jednoho z poţadavků na fungování webu. Responzivní design znamená, ţe webová stránka nemá fixované rozlišení, ale je schopná se sama přizpůsobit zařízení, na němţ je prohlíţena, to lze vidět na Obr. 15 a Obr. 16. HTML kód webové stránky byl upravován v programu Aptana studio. Obr. 15 Homepage webového rozcestníku při zobrazení na počítači (zdroj: vlastní zpracování) Obr. 16 Homepage webového rozcestníku při zobrazení na tabletu (zdroj: vlastní zpracování) 56

57 16. Diskuze Během studia portálů, jejich srovnávání a při samotné tvorbě mapového portálu FP TUL jsem se setkal s velkým mnoţstvím metod a různými technickými řešeními. Při tvorbě bylo nutné se rozhodnout, proč byly zvoleny tyto metody a postupy. V této části práce jsou tedy diskutovány problémy a jiné moţnosti řešení. Jedním z prvních témat, u kterého jsem se zamyslel, byl samotný název práce Mapový portál FP TUL. Uvaţoval jsem, zda by nebylo vhodnější pouţít název jen Mapový portál TUL, coţ by znamenalo mapový portál pro celou univerzitu. FP TUL byl zvolen proto, ţe vzhledem ke sběru dat a mému studiu na FP bylo snazší získat reprezentativní vzorek respondentů z FP, a tím získat podklady pro přizpůsobení portálu pro co největší počet budoucích uţivatelů. Na sběr potřebných dat v rámci celé univerzity by bylo potřeba ke zpracování mnohem více času a více kontaktů se studenty a zaměstnanci z jiných fakult i podpora ze strany univerzity. Z těchto důvodu bylo více času věnováno důkladnému rozebrání okruhu respondentů z FP TUL. Pomocí dotazníkového šetření vznikl obraz o uţivatelově chování ve webové mapě. Samotný dotazník by však mohl být dále doplněn například o ročník, ve kterém se daný student nachází. Dále by bylo moţné nechat některé kvalitativní otázky v dotazníku nepovinnými, tím by během jeho vyhodnocování odpadli respondenti, kteří nemají dostatečný vztah k danému místu, a tak o něm nemají dostatek informací. Při stanovování person byly stanoveny tři persony, nicméně bylo by pravděpodobně moţné stanovit ještě další dva typy person student prvního ročníku a student kombinovaného studia, obě tyto persony by měli specifické poţadavky a odlišnosti. Student prvního ročníku by se zřejmě snaţil co nejvíce zorientovat v prostoru, tak aby neměl ani zpočátku problémy dostat se z bodu A do bodu B. Zároveň by mu určitě napomohly podrobnější plány budov s moţnostmi zobrazení jednotlivých učeben či kanceláří. Dále by jej mohlo zajímat umístění sluţeb, které jsou potřebné ke studiu, např. obchody se školními pomůckami, či umístění sluţeb zajišťující kaţdodenní potřeby. Tento student můţe bydlet na kolejích nebo jinde v Liberci, či dojíţdět, a podle těchto faktorů by se jeho potřeby také lišily. Student kombinovaného studia bude s největší pravděpodobností za studiem dojíţdět. Pokud by dojíţděl autem, budou ho nejvíce zajímat parkoviště. Pokud však do Liberce bude cestovat hromadnou dopravou, budou ho zajímat zastávky a spoje k místu studia. Stejně tak můţe hledat místa ke stravování, popřípadě k odpočinku. 57

58 Jak jiţ bylo zmíněno v práci, dle Timoneyho mapové portály musí zemřít, nicméně dle mého názoru mají mapové portály svou budoucnost. Musí však být co nejvíce cíleny na své budoucí uţivatele, tak aby sami koncoví uţivatelé byli schopni vyuţít plný potenciál mapového portálu. Měly by být vytvářeny na vhodných platformách tak, aby nebyly odsouzeny k zániku ještě před svým spuštěním. Mapové portály mají stále určitě co nabídnout, ale jen pokud se zaměří na koncové uţivatele, tak jim budou i nadále poskytovat potřebné informace. Před provedením ostrého spuštění portálu by mělo proběhnout testování. Během testování fungování interaktivní mapy a její úpravy na ArcGIS Online se vyskytlo hned několik problémů s vlastními mapovými znaky. Jedním z problémů bylo nezobrazení některých mapových znaků, které měly být zobrazeny v rámci jedné vrstvy. Dalším problémem byla zhoršená kvalita znaků po nahrání na ArcGIS Server, coţ znemoţnilo připravené mapové znaky pouţít. I z tohoto důvodu byly pouţity mapové znaky, které jsou poskytnuté ESRI jako součást ArcMap Pro případné budoucí vyuţití portálu je potřeba provést jeho důkladné testování mezi okruhem koncových uţivatelů, tak aby bylo moţné jej ještě více přizpůsobit potřebám uţivatelů, zároveň plně ověřit funkčnost aplikace a vysledovat důleţité znaky v chování uţivatelů při práci s mapou. 58

59 17. Závěr Cílem této práce bylo identifikovat koncového uţivatele mapového portálu FP TUL a následný návrh a tvorba mapového portálu s ohledem na potřeby a představy uţivatelů. Identifikace koncového uţivatele probíhala nejdříve formou dotazníku a následně i sestavením person. Získaná data z dotazníku ukázala, jak se uţivatelé při pouţívání webových map chovají a zároveň napomohla k sestavení mapy formou doporučených míst, které respondenti v dotazníku zadávali. Dále bylo sestaveno několik person, které napomáhají k pochopení potřeb uţivatelů a ukazují nám, jak by dané persony s mapovým portálem pracovaly. V práci je rozebrána definice webového GIS, která napomáhá k pochopení fungování GIS a jeho výhod na webu. Následně jsou také vysvětleny elektronické a webové mapy, jejich rozdělení, výhody a nevýhody. Dále byl vymezen pojem mapový portál, byly popsány současné problémy mapových portálů, které zároveň napomáhají tvůrci webových map vyvarovat se častých chyb. Poté je rozebráno srovnání interaktivních map univerzitních kampusů zahraničních univerzit, kde bylo celkem zanalyzováno 27 interaktivních map, které ve výsledku napomohly k vytvoření vlastní představy mapy. Pro splnění dalšího cíle - tvorby mapového portálu bylo nutné si osvojit práci na cloudovém řešení od ESRI (ArcGIS Online), vybrané důleţité kroky práce jsou popsány. Pro návrh a realizaci portálu byl vytvořen drátěný model tzv. wireframe, podle kterého byla doupravena webová aplikace do konečné podoby. Jen ve zkratce je uvedena úprava webového rozcestníku, který vyuţívá responzivní design a slouţí pro přepínání mezi jednotlivými mapami. Výsledkem této práce je důkladná identifikace koncového uţivatele, následný návrh mapového portálu FP TUL a soubor funkčních webových map, které mohou napomoci tvůrcům mapových portálů v budoucnosti. 59

60 18. Zdroje ALESHEIKH, AA., HELALI, H., BEHROZ, HA., Web GIS: Technologies and Its Applications [online]. [cit ]. In Symposium on geospatial theory, processing and applications Ottawa Dostupné z: < pdfpapers/422.pdf> ADLIN, T., PRUITT, J., The Persona Lifecycle: Keeping People in Mind Throughout Product Design. Morgan Kaufmann. 744 s. ISBN: ARCDATA PRAHA s. r. o., 2014a. ArcGIS Online [online]. [cit ]. Dostupné z: < ARCDATA PRAHA s. r. o., 2014b. Ukázkové aplikace [online]. [cit ]. Dostupné z: < CARTWRIGHT W., PETERSON M. P., GARTNER G., Multimedia Cartography, Second Edition. Springer. 546 s. ISBN: ČERBA, O., Generalizace: Přednáška z předmětu Tematická kartografie [online]. [cit ]. Dostupný z: < ESRI, Esri International User Conference Q & A : Web [online]. [cit ]. Dostupné z: < =answer&conferenceid=dd02cfe f271831f47a7a31&questionid=3992> ESRI, ArcGIS Resource Center: Desktop 10[online]. [cit ]. Dostupné z: < ESRI, 2014a. ArcGIS Resources: ArcGIS Help 10.1 [online]. [cit ]. Dostupné z: < ESRI, 2014b. ArcGIS Resources: ArcGIS Online Content Help [online]. [cit ]. Dostupné z: < FIKAR, J., Webové mapy a mapové portály (výsledky průzkumu) [online]. [cit ] Dostupné z: < 60

61 FU, P., SUN, J., Web GIS: Principles and applications. Redlands. ESRI Inc. ISBN: HAKLAY, M., User centered and Participatory Cartography. [přednáška]. Olomouc: Cartocon 2014, 27. února HEDGE, S., Potential of SVG for a cartographic interface to a route optimization model for the transport of hazardous material. [online]. [cit ]. Dostupné z: < HREJSEMNOU, O., Zhodnocení kartografických vyjadřovacích prostředků na českých mapových portálech [online]. Brno. [cit ]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z: < HRNČÍŘOVÁ, J Algoritmy geometrické generalizace pro PostGIS. [online]. Praha: České vysoké učení technické v Praze [cit ]. Diplomová práce. Dostupné z: < HTML5 UP HTML5 UP! Responsive HTML5 and CSS3 Site Templates. [online].[cit ]. Dostupné z: < KRAAK, M J., BROWN A., Web Cartography. CRC Press. 228 s. ISBN: KRAAK, M J., ORMELING F., Cartography: Visualization of Geospatial Data. Second edition. Harlow, Essex: Pearson Education Limited. ISBN: KERANEN, K., KOLVOORD R., Our World GIS Education, Level 4: Making spatial decisions using GIS. London: ESRI Press. 184 s. ISBN: KOZÁKOVÁ, M., Kartografické hodnocení webových map [online]. [cit ]. In: Sborník Sympozium GIS Ostrava 2005 Dostupné z: < Sbornik/cz/Referaty/kozakova.pdf> KYRNIN, J., What is a Website Wireframe? [online]. [cit ]. Dostupné z: < MANGOMAP, Web Map Portals Must Die [online]. [cit ]. Dostupné z: < NÉTEK, R., On screen Editing of Map Content via Web Browser in Real Time. [přednáška]. Olomouc: Cartocon 2014, 26. února

62 PENG, Z-R., TSOU, M-H., Internet GIS: Distributed Geographic Information Services for the Internet and Wireless Networks. John Wiley & Sons. 679 s. ISBN: ROTH, R., VAN DEN HOEK, J., WOODRUFF, A., ERKENSWICK, A., MCGLYNN, E., & PRZYBYLOWSKI, J., The 21st Century Campus Map: Mapping the University of Wisconsin-Madison, Journal Of Maps, pp. 1-8, Academic Search Complete, EBSCOhost, [cit ]. SATALOFF, G., KAUFMAN, C., & LEVINE, N., 2009, College of Charleston Campus Map, Journal Of Maps, pp. 9-18, Academic Search Complete, EBSCOhost, [cit ]. STANĚK, K., Víceúrovňová kartografická generalizace pro účely změny měřítka v digitálním prostředí [online]. [cit ]. In: Sborník 14. Kartografické konference konané Září 2001 v Plzni. Dostupné z: < ŠMÍDA, J., Návrh a koncepce a obsahu elektronického atlasu Libereckého kraje [online]. Brno. [cit ]. Disertační práce. Masarykova univerzita. Školitel: doc. RNDr. Milan Konečný, CSc. Dostupné z: < Jiri_Smida_disertacni_prace.pdf> TIMONEY, B., 2013a. Why Map Portals Don t Work Part I:MapBrief [online]. [cit ]. Dostupné z: < TYMONEY, B., 2013b. Paralysis of Choice: Why Map Portals Don t Work, Part II [online]. [cit ]. Dostupné z: < TYMONEY, B., 2013c. The Tyranny of Requirements : Why Map Portals Don t Work, Part III [online]. [cit ]. Dostupné z: < TYMONEY, B., 2013d. An Iconography of Confusion: Why Map Portals Don t Work, Part IV [online]. [cit ]. Dostupné z: < 62

63 TYMONEY, B., 2013e. The Waiting is the Hardest Part: Why Map Portals Don t Work, Part V [online]. [cit ]. Dostupné z: < VOŢENÍLEK, V., KAŇOK, J. A KOLEKTIV, Metody tematické kartografie: vizualizace prostorových jevů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN: WINOKUR, D., Flash to Focus on PC Browsing and Mobile Apps; Adobe to More Aggressively Contribute to HTML5 [online]. [cit ]. Dostupné z: < ZEILER, M., MURPHY, J., Modeling Our World, Second Edition. The Esri Guide to Geodatabase Concept. Redlands, California: ESRI Press. ISBN: ZHENG, K., SOOMRO, T.R., PAN, Y., Web GIS: Implemntation issues. Bejing: Science press, Chinese geographical science, 10, pp , EBSCOhost, [cit ]. Software APTANA, Aptana Studio [software]. Verze [přístup ]. 2014]. ADOBE, Photoshop CS4 Extended [software]. Verze [přístup ESRI, ArcGIS [software]. Verze Redlands: ESRI [přístup ]. MICROSOFT, Word [software]. Verze [přístup ]. MICROSOFT, Excel [software]. Verze [přístup ]. WIREFRAMESKETCHER.COM, WireframeSketcher Studio [software]. Verze [přístup ]. 63

64 19. Seznam příloh Příloha 1 Tabulka hodnocení map univerzitních kampusů Příloha 2 Vlastní nakonfigurované legendy u jednotlivých vrstev na ArcGIS Online Příloha 3 Náhled GUI mapy Erasmových destinací Příloha 4 náhled GUI Fakultních škol FP TUL 64

65 Příloha 1 Hodnocení map univerzitních kampusů Hodnocení map univerzitních kampusů Obecné údaje Kompoziční prvky Obsah Technické vlastnosti Vlastní úprava mapy Navigace Název další prvky a seznam míst A platforma podkladové Jak je potlačen Měřítková Název univerzity Webová stránka Zdroj dat rok aktualizace uveden autor mapy Měřítko Legenda počet vrstev témata vrstev / kategorie vyhledávací pole Typ Zoom (pohyb) v typ mapy Tisk mapy "moje místa" sdílení mapy nástroje - Z mapy mapy nepotřebný obsah omezení mapě Akademické pracoviště; podpůrné služby; studentské služby; instituce a odkaz na Statický - je potlačen výzkum; Sportoviště; Jídlo, pití a pomocí šipek i stažení Loughtborough Campus hledání dle odkrokovaný dynamická upraveným Google Maps - ne nakupování; doprava a parkování; Ano Ano funkce ručičky API Google ano různých map - - University Map čísel budov pouze pomocí interaktivní rastrovým Parky; Okolí kampusu; Prohlídky (pan) kampusu v kliknutí na + - podkladem kampusu; Bezpečnost v kampusu; pdf plný výpis budov tisk Umění a kultura; sportoviště; statický je potlačen aktuálního knihovny; populární destinace; koleje; odkrokovaný pomocí šipek i Michigan State Campus pouze rok vydání dynamická upraveným mapového Google Maps API Ano - Ano 10 univerzitní byty; přírodní oblasti; moje poloha Ano Ano pomocí kliknutí funkce ručičky API Google ano - - University Map 2007 interaktivní rastrovým výřezu v okně - bankomaty; parkování; uzavřené na + - rolování (pan) podkladem bez měřítka, silnice kolečkem myši legendy statický Budovy a parkovací místa; parkování je potlačen odkrokovanýpo pomocí šipek i Texas A and M Campus pro návštěvníky; výstavba; sportoviště upraveným Google Maps Ano - Ano 7. Ano - mocí kliknutí na funkce ručičky interaktivní API Google University Maps a parky; body zájmu; wifi síť; rastrovým + - rolování (pan) panoramatické fotky podkladem kolečkem myši momentálně - - není možné statický je potlačen Leaflet Ubytování; knihovny; veřejné odkrokovaný pomocí šipek i University of Campus pouze rok vydání dynamická upraveným Ano, přes odkaz, OpenStreetMap and Ano grafické - 6 parkování; půjčovna kol; stravování; - Ano. pomocí kliknutí funkce ručičky API - ano - Ano Wiconsin - Madison Map 2012 interaktivní rastrovým contributors linky autobusů na + - rolování (pan) podkladem kolečkem myši Kreslení; měření Statický, je potlačen Bezbariérovost; budovy; tísňová volání; vzdálenosti; odkrokovaný, pomocí šipek i Indiana University dynamická API for Flex upraveným - ArcGIS API for Flex - Ne grafické - 6 stojany na kola; parkování pro prlínání Ano - pomocí kliknutí funkce ručičky SOUTH BEND interaktivní ArcGIS rastrovým návštěvníky; IU policejní oddělení obecné mapy na + - rolování (pan) podkladem se satelitní kolečkem myši mapou tisk aktuálního mapového - Ano, přes odkaz výřezu v okně - bez legendy Vysokoškolské ubytování; absolventské ubytování; škola; muzea Statický je potlačen Campus a galerie; Divadla a koncertní haly; odkrokovaný, pomocí klikání dynamická upraveným Yale University - Ano Ano Ano - - Map velké přednáškové místnosti; knihovna pomocí kliknutí myší na šipky interaktivní rastrovým a sbírky; sportoviště; parkoviště pro na + - podkladem návštěvníky Vytiskne kompletní - - mapu kampusu Yale je potlačen Southampton City školní budovy; knihovna; sportoviště; upraveným Ano žádný interaktivní API - Solent University Campus studentské ubytování rastrovým podkladem tisk aktuálního mapového - - výřezu v okně - bez legendy statický Parkování; vstupy do kampusu; výtahy; pomocí University of Hawaii Campus odkrokovaný dynamická Google Maps - - grafické - 22 telefonní automaty; přístupné WC; funkce ručičky API Google není potlačen Hilo Maps pomocí kliknutí interaktivní tísňová volání (pan) na + - University of Leeds Interactive Jídlo a pití; knihovny; sport a fitness; Budovy univerzity ubytování; kulturní akce; počítačové - - Ano žádný žádný inteaktivní - - jsou při kliknutí myší map pts/campus_map.php clustery barevně odlišeny tisk je možný pouze jiné - - mapy celého kampusu vytiskne statický mapový výřez odkrokovaný pomocí šipek i The University of budovy; parkování; cat tran/sun tran; + legendu - Google Maps Ano - pomocí kliknutí funkce ručičky interaktivní API Google není potlačen - - Ano, přes odkaz Arizona bezbbariérovost kompletně na + - rolování (pan) celé mapy (asi kolečkem myši 1A4) statický tisk je možný Interactive odkrokovaný pomocí šipek i Berkeley University Budovy; silnice; otevřené/ zelená pouze jiné campus Google Maps API Ano pomocí kliknutí funkce ručičky interaktivní API google není potlačen of California ap/ prostranství; body zájmu mapy celého map na + - rolování (pan) kampusu kolečkem myši tisk je možný Interactive Colorado State Budovy; sportoviště; parkování pro pouze jiné campus severka - - žádný žádný interaktivní University Pueblo návštěvníky mapy celého map ult.aspx kampusu

66 Annenberg škola komunikace; umění a věda; vzdělání; práva; zubní lékařství; design; strojírenství a aplikovaná věda; Statický lineární, University of ošetřovatelství; Perelman škola pomocí kliknutí Google Maps Ano - Pennsylvania ocation_type=all&search=&glid= lékařství; sociální politika a praxe; na + - rolování veterina; sportoviště; studentské kolečkem myši ubytování; knihovny; galerie; Penn nemocnice; všechny budovy statický odkrokovaný Technická Budovy TUL; zástávky v okolí; Mapa Google Maps API Ano pomocí kliknutí univerzita v Liberci parkoviště v okolí; Liberecké cíle na + - rolování kolečkem myši statický dostupnost; jídlo; wifi síť; studentské odkrokovanýpo University of služby; parkovací místa; stojany na - Google Maps - Ano Ano - mocí kliknutí na Toronto kola; veřejná doprava; bezpečnost; + - rolování studovny; WC; zeleň kolečkem myši University of Campus Ano - - Ano Ano statický lineární Colorado Boulder Map map.html?n=-872&w=1636 statický University počítačové laboratoře; stravování; odkrokovaný University of of vrátnice; orientační body; knihovny; možnost Google Maps Ano Ano pomocí kliknutí Washington Washingto návštěvnická centra; parkovací místa; navigace na + - rolování n fotky kolečkem myši Northwestern University statický odkrokovaný Google Maps parkování; wifi; doprava - Ano Ano pomocí kliknutí %2C %2C17 na + - rolování kolečkem myši dynamický odkrokovaný Accessibilit budovy; zastávky bus; parkování; The University of pomocí kliknutí y on ArcGIS API for Flex - Ano grafické Ano přechody; ; hodnocení chodníků; volná kreslení Ano Ano Iowa wer/accessibilityoncampus/ na + - rolování Campus prostranství kolečkem myši a lupa + - administrace; umění; sportoviště; biologické vědy; business; ubytování; počítačové laboratoře; tísňové volání; zařízení; strojírenství; stravování; University of Main statický lineární Google Maps - Ano - - zdravotní vědy; humanitní vědy; právo; - Ano Ano California - Irvine Campus zoom knihovny; parkování; fyzické vědy; zastávky dopravy; sociální ekologie; sociální vědy; studentské služby; univerzitní rozšíření a zotwheels Medford/S omerville Kanceláře a oddělení; sportoviště; Tufts University Google Maps - Ano - Ano Ano Ano není možný Campus ubytování; parkování; všechny budovy Map letecké La Jolla pouze rok vydání snímky UC San Diego Ano grafické - budovy; parkování Campus efault.htm 2009 kampusu od r 1964 statický odkrokovaný pomocí kliknutí na + - rolování kolečkem myši a lupa + - University of budovy; policejní stanice; tísňové Campus Map Google Maps - Ano - - Nebrasca - Lincoln Campus Map Google Maps - Ano - - volání; skulptury; stojany na kola - Ano Ano statický odkrokovaný pomocí kliknutí na + - rolování kolečkem myši statický Interactive odkrokovaný Rochester Institute budovy; parkování; další místa campus Google Maps - Ano - - moje poloha Ano - pomocí kliknutí of Technology kampusu; doplňková místa map na + - rolování kolečkem myši pomocí šipek i funkce ručičky (pan) pomocí šipek i funkce ručičky (pan) pomocí šipek i funkce ručičky (pan) pomocí klikání na šipky pomocí funkce ručičky (pan) pomocí šipek i funkce ručičky (pan) pomocí šipek i funkce ručičky (pan) pomocí šipek i funkce ručičky (pan) pomocí funkce ručičky (pan), nebo klikání na šipky pomocí funkce ručičky (pan) pomocí šipek i funkce ručičky (pan) pomocí šipek i funkce ručičky (pan) je potlačen upraveným interaktivní API google rastrovým podkladem tisk je možný pouze jiné - - mapy celého kampusu interaktivní API google - není možný - - v okolí univerzitního kampusu jsou interaktivní API google zobrazeny jen ulice a jejich názvy statická klikací interaktivní je potlačen upraveným - - rastrovým podkladem při "čtvrtém" je potlačen odzoomování upraveným interaktivní API google se již univerzitní pdf mapa - - rastrovým budovy podkladem nezobrazují je potlačen upraveným interaktivní API google - pdf mapa - - rastrovým podkladem statická interaktivní ano; některé s rostoucím vstvy se při měřítkem se obsah menším - - generalizuje měřítku nezobrazují okolí univerzitního interaktivní - kampusu není vůbec - pdf mapa - - zobrazeno v okolí univerzitního kampusu jsou interaktivní API Google zobrazeny jen ulice a jejich názvy odkaz na stažení tisknutelných - - map kampusu v pdf okolí univerzitního interaktivní kampusu není vůbec zobrazeno vytiskne mapový výřez - Ano odkaz bez legendy statická interaktivní "model" satelitního snímeku kampusu a okolí nejbližší okolí je potlačeno rastrovým podkladem odkaz na stažení tisknutelných map kampusu v pdf včetně legendy - - je potlačen upraveným interaktivní API Google rastrovým podkladem tisk aktuálního mapového výřezu s možností poznámek Ano, odkaz, mapa na web

67 University of Oregon Oregon State University California institute of technology University of Oregon Campus map Interactive map popisky; bezdrátová síť; výstavba; zastávky mhd; udržitelnost (odpadkové koše aj.); zimní cesty; Ano - Ano emergency; stromy; parkování; cyklistika; bezbariérovost; satelitní snímek 1947; satelitní snímek 2011; oblasti možnosti kouření Google Maps API 2014 Ano - Ano budovy; parkování; bydlení a stravování; wifi; bezpečnost OpenLayers budovy měření vzdálenosti Ano - - Ano - 2 základní mapy - - Statický odkrokovaný, pomocí kliknutí na + - rolování kolečkem myši a lupa + - statický odkrokovaný pomocí kliknutí na + - rolování kolečkem myši statický odkrokovaný pomocí kliknutí na + - rolování kolečkem myši pomocí šipek i funkce ručičky (pan) pomocí šipek i funkce ručičky (pan) funkce ručičky (pan) okolí univerzitního interaktivní API for Flash - kampusu není vůbec - není možné - Ano, odkaz zobrazeno vytiskne mapový výřez s aktuálně interaktivní API Google není potlačen - - Ano, odkaz zvolenými prvky a legendou v okolí univerzitního Open street kampusu jsou interaktivní API - není možné - - map zobrazeny pouze ulice a jejich názvy zdroj: vlastní zpracování na základě srovnávání portálů 2014,Autor

68 Příloha 2 Vlastní nakonfigurované legendy u jednotlivých vrstev na ArcGIS Online Jsou zde formáty pup-up legend nastavené na ArcGIS Online. Slova obsaţené v těchto závorkách{}, fungují jako relativní odkazy na jednotlivé atributy ve vrstvách. Hypertextové odkazy se nastavují při vlastním konfiguraci legendy pomocí tlačítka přidat odkaz a následným nastavením odkazu v tomto formátu: Liberecké cíle {Nazev} {Typ} {Informace} WWW: {Webova_stranka} Doprava Tato zastávka se jmenuje {Nazev_zastavky} Jezdí zde {Typ} a tyto {Linky} Směr jízdy je {Smer_jizdy} Další informace na spoj - {Webova_stranka} Užitečná místa a služby {Nazev} {Informace} Další informace Umění a kultura Toto místo se jmenuje{nazev}, najdete zde {Typ} Další informace Bankomaty {Banka} U tohoto bankomatu můţete provést {Vklad}