Ovocné dřeviny jako součást dřevinných formací v kulturní zemědělské krajině

Transkript

1 Ovocné dřeviny jako součást dřevinných formací v kulturní zemědělské krajině projekt OP RLZ: CZ / /2622 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky Zásady pro vypracování Závěrečné práce Harmonogram: Zadání: březen blok Zpracování: březen 2007 listopad 2007 Konzultace: průběžně Prezentace dílčích výsledků: 14. června (5. blok), workshop 10. listopadu 2007 (8. blok) Obhajoba práce: 30. listopadu 2007 Forma odevzdání: 1 ks výtisk + 1 ks elektronická podoba Zásady Cílem zadané práce je studium modelového území z hlediska použití historických a současných forem pěstování ovocných dřevin a studium výskytu starých a krajových odrůd ve sledovaném území. Ve vybraném území (obecní katastr) bude provedena širší krajinářská analýza. Pozornost věnujte základním přírodním a socioekonomickým podmínkám území. 1

2 Krajinářská analýza území by měla zahrnovat: a) základní popis přírodních podmínek prostředí primární krajinné struktury (geologická stavba území, reliéf, půdní vlastnosti, hydrologické charakteristiky, vegetace a živočišstvo) 1 b) charakteristika sekundární krajinné struktury člověk a krajina (převládající způsoby využití krajiny, vliv člověka a jeho činnosti na utváření vybraného území, stopy historických struktur zemědělské kulturní krajiny, atd.) c) nehmotné vlivy člověka na krajinu (terciární krajinná struktura), pokud existují existence záměrných krajinných kompozic a vztah ovocných dřevin k nim, ochranné režimy v krajině (zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, přírodní parky, ÚSES) d) analýza krajinného obrazu (vizuální hodnocení krajiny, identifikace a charakteristika dominant, popis hlavních a vedlejších znaků krajinného obrazu), uplatnění ovocných dřevin v krajinném obrazu e) hodnocení současného stavu krajiny, identifikace hlavních střetů a problémů území (např. estetických, ekologických, apod.) f) krajina pocitů genius loci duch místa, atmosféra krajiny, subjektivní pocity z území, vlastní kresby, fotografie oblíbených míst, apod. 1 CULEK a kol. Biogeografické členění ČR NEUHÄUSLOVÁ, Z. Potenciální vegetace ČR. 2

3 V oblasti ovocnářské bude práce zaměřena na mapování dosud existujících ovocných výsadeb ve vybraném území. Před zahájením vlastní evidence (terénního průzkumu) zpracujte z dostupných literárních pramenů přehled o výskytu a tradici pěstování ovocných stromů v zájmovém území (archivní materiály, literární zdroje, seznamy odrůd z pořádaných výstav, ústní informace, osobní sdělení pamětníků). Využijte místní a regionální informační zdroje (např. obecní úřady, kroniky, knihovny, odbory životního prostředí, regionální muzea a archivy). V první etapě samotné inventarizace zaznamenejte výskyt významnějších uskupení ovocných dřevin (ucelená výsadba cca od 0,2 ha plochy) do základní mapy ČR (SMO 1 : 5000, ZM 1 : ), případně do mapy evidence nemovitostí, katastrální mapy (1 : 2000, 1 : 2880). Jednotlivé výsadby v mapovém podkladu jednoznačně determinujte, např. písmenem abecedy (A, B, C ). Ve druhé etapě se zaměřte na zjištění druhové a odrůdové skladby ovocných dřevin ve vybraných lokalitách. Na základě znaků a vlastností plodů, případně stromů, se pokuste determinovat jednotlivé odrůdy. Snažte se maximálně využít znalostí místních obyvatel a majitelů konkrétních výsadeb se staršími ovocnými stromy. V případě nejistoty určení zašlete vzorky k podrobnější pomologické testaci (kontaktní adresa viz níže). Při zjišťování odrůdové skladby věnujte obecně pozornost zejména stromům starším než 40 let, pěstovaným extenzivním způsobem a na kmenných tvarech. Výskyt významných nalezených stromů (vzácné odrůdy, velmi staré stromy, krajinářsky cenní jedinci) zaznamenejte do výše uvedených mapových podkladů nebo plánků výsadeb ve vhodném měřítku. Jednotlivé stromy řádně označte pořadovým číslem. U vybraných odrůd (jedinců) bude v průběhu vegetace zaznamenáván výskyt hospodářsky významných chorob (houbové a virové, případně bakteriální choroby), živočišných škůdců a celkový zdravotní stav stromů. K hodnocení používejte klasifikační devítibodovou stupnici, kde hodnota 9 představuje nejvyšší nebo nejlepší úroveň znaku, hodnota 1 nejnižší nebo nehorší úroveň znaku. 3

4 Příklady klasifikačních stupnic Napadení strupovitostí jabloně (Venturia inaequalis) či strupovitostí hrušně (Venturia pyrina) hodnotí se v červenci na listech 1 velmi silné napadení (většina listů napadena velmi silně, nebo převážná část čepele listu napadena, listy opadávají) 3 silné napadení (malá část listů je napadena velmi silně, nebo část listů je napadena silně) 5 střední napadení (v průměru slabší napadení listů 4 10 skvrn do 10%, slabé napadení v průměru pod 4 skvrny do 40 % listů) 7 slabé napadení (jen u malé části listů do 10 % jednotlivé menší skvrny pod 4 mm) 9 bez napadení (žádné sporulující skvrny se nevyskytují) Napadení padlím jabloně (Podosphaera leucotricha) hodnotí se v červenci na výhonech a listech 1 velmi silné napadení (velmi silný povlak téměř u všech výhonů a listů, většina výhonů zdecimována) 3 silné napadení (velmi silný povlak na části výhonů, výhony jsou zdecimovány, nebo mají velmi silný povlak na podstatné části listů nad 3%) 5 střední napadení (menší část výhonů napadena jen ve vrcholové části, nebo slabší napadení na listech do 10% plochy ) 7 slabé napadení (pouze vzácně se vyskytují menší sporulující skvrny do 4 mm ) 9 bez napadení (nevyskytují se žádné skvrny, ani povlak) Celkový zdravotní stav stromu 1 kritický (zcela odumřelý strom, nad povrchem půdy neživé torzo, v místě kořenového krčku možnost tvorby výmladků) 2 velmi špatný (strom z velké části odumřelý, na kmeni či v koruně jen ojedinělá tvorba vlků, vitalita stromu velmi slabá) 3 špatný až velmi špatný (silné poškození, viditelné poškození kmene, koruny, tvorba dutin, výrazné obrůstání vlky, vitalita slabá, poškození přesahuje 3/4 koruny) 4

5 4 špatný (značné poškození koruny, proschlé partie zasahují až do 2/3 koruny, ojediněle se tvoří vlkovité partie ) 5...zhoršený (prosychání zasahuje do 1/2 koruny) 6 průměrný (střední poškození, prosychání koruny zasahuje do starších partií, rozsah poškození do 1/3 koruny) 7 dobrý (mírné poškození a prosychání v rozsahu do 1/4 koruny, ojedinělé prosychání jednoletých partií) 8 velmi dobrý (téměř zdravý strom, ojedinělé poškození) 9 vynikající (zcela zdravý strom, vitální, bez vizuálního poškození kmene a partií koruny) Současně u vytipovaných stromů sledujte růstové parametry a plodové znaky a vlastnosti (výška kmene, výška stromu, šířka koruny, objem koruny, příp. obvod kmene, délka přírůstků, prosychání koruny, plodnost, doba zrání plodů). Také zde použijte nejlépe 9 bodovou stupnici. Příklady hodnocení Výpočet objemu koruny (Vk) podle vzorce z naměřené výšky a šířky koruny Vk = š 2. v /1,91 (m 3 ) kde š šířka koruny, v výška koruny (výška stromu výška kmene) Velikost sklizně u jádrovin (odhad v kg/strom) 0 žádná 1 velmi malá (do 1 kg ) 2 velmi malá až malá (1 10 kg) 3 malá (10 25 kg) 4 malá až střední (25 50 kg) 5 střední (50 80 kg) 6 střední až velká ( kg) 7 velká ( kg) 8 velká až velmi velká ( kg) 9 velmi velká (více než 200 kg) Přírůstky délka jednoletých výhonů hodnotí se během vegetačního klidu 5

6 1 velmi krátké (do 10 mm) 3 krátké (10 50 mm) 5 středně dlouhé ( mm) 7 dlouhé ( mm) 9 velmi dlouhé (nad 300 mm) Dále mohou být dle možností vyhodnoceny významné stromové znaky a vlastnosti zvláštnosti morfologického utváření nadzemních orgánů: - letorosty, výhony délka, síla, tvar, plstnatost - charakter plodnosti a typ plodonosného dřeva - list (velikost, tvar, zbarvení, lesk) - květ (ranost a doba trvání kvetení, velikost květu, utváření korunních plátků) - plodnost (velikost sklizně a její pravidelnost) U plodů v období sklizňové zralosti doporučujeme stanovit: - průměrnou hmotnost 1 plodu (g) zprůměrňování hodnot nejméně 5 plodů - tvarovou a velikostní vyrovnanost plodů (9 b stupnice) - celkový vzhled plodů (9 b stupnice) - chuť plodů (9b stupnice) - napadení (poškození) škůdci: obaleč jablečný, pilatka jablečná, zobonoska ovocná, pupenoví obaleči apod. (9b stupnice) - napadení (poškození) chorobami: strupovitost jabloně, strupovitost jabloně, fyziologická skvrnitost plodů, padlí jabloně, moniliová hniloba plodů, šarka švestky apod. (9b stupnice) Příklady klasifikace Napadení plodů moniliovou hnilobou (Monilinia fructigena, Mnilinia laxa) 1 velmi silné ( napadeno nad 75 % plodů) 3 silné ( napadeno 50 75% plodů) 5 střední ( napadeno 25 50% plodů) 7 slabé ( napadeno do 25% plodů) 9 bez napadení Chuť dužniny 1 velmi špatná 3 špatná 6

7 5 průměrná 7 dobrá 9 výborná Vyrovnanost plodů ( tvar, velikost, vybarvení) hodnotí se ze vzorku o hmotnosti nejméně 5 kg, při malé sklizni 1 kg 1 zcela nevyrovnané 3 málo vyrovnané 5 středně vyrovnané 7 vyrovnané 9 velmi vyrovnané Celkový vzhled atraktivnost plodů 1 velmi málo atraktivní 3 málo atraktivní 5 středně atraktivní 7 atraktivní 9 velmi atraktivní Veďte fotografickou dokumentaci o výskytu a stavu ovocných stromů i jejich postavení v krajinném prostoru. Při zpracování fotodokumentace nezapomeňte na poměrové měřítko a řádné označení fotografie, lokality, stromu, odrůdy, plodů atd. Na základě získaných poznatků o jednotlivých odrůdách, respektive hodnocených stromech, zhodnoťte jejich perspektivu a možnosti využití (produkce ovoce, uplatnění v krajině apod.) Vytipujte významné exempláře pro uchování nebo pro záchranu genofondu formou přemnožení a případného širšího rozšíření v dané oblasti. 7

8 Pokyny k pomologickému určování plodů V období začínající sklizně počítat s odběrem jednak pro pomologické určení, ale současně i pro další hodnocení (viz výše). Plody by měly být odrůdově typické (průměrné plody ze stromu), neporušené, nenahnilé s možností dalšího skladování. Nezapomenout na řádné označení stromu i odebraného vzorku, aby bylo možné zpětně určit zdroj plodů. Plody ukládat do papírových sáčků s výrazným označením tak, aby nedošlo k záměně s jinou odrůdou a lokalitou. Sklizené plody uložit na chladném místě do doby převozu do Lednice (následující výukový blok), nebo ihned odeslat do Lednice na adresu: Doc. Dr. Ing. Petr Salaš Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta Lednice Valtická Lednice nebo Ing. Stanislav Boček, Ph.D. Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zemědělská Brno 8

9 Doporučená ovocnářská literatura Blažek, J. Ovocnictví. 2. vyd., Český zahrádkářský svaz, nakl. Květ, Praha, ISBN Boček, S. Evidence výskytu dříve pěstovaných odrůd ovocných dřevin v oblasti Kunštátska. Diplomová práce, MZLU v Brně, 2001, 87 s. Boček, O. Pomologie. 2. vydání, SZN, Praha, 1953, 216 s. Černík, V., Boček, O., Večeřa, L. Malá pomologie II Hrušky. 2. vydání, SZN, Praha, 1969, 235 s. Dvořák, A., Vondráček, J., Kohout, K., Blažek, J. Jablka. 1. vydání, Academia, Praha, 1976, ISBN , 592 s. Kamenický, K. České ovoce. Díl VI, Jablka. Nákladem Československé ovocnické společnosti, Praha, 1924, 248 s. Kamenický, K., Kohout, K. Atlas tržních odrůd ovoce. 4. vydání, SZN, Praha, 1957, 336 s. Kohout, K. Zakládání a udržování ovocných sadů. I. vydání, ČSAV, Praha, 1959, 470 s. Kohout, K. Malá pomologie I. Jablka. 1. vydání, SZN, Praha, 1960, 270 s. Koch, V. a kol. Hrušky. 1. vydání, Academia, Praha, 1967, 380 s. Němec, B. Dějiny ovocnictví. Nakl. Československé akademie věd, Praha, Oplt, J., Černý, L. Zakořeňování a štěpování ovocných rostlin. Nakl. Československé akademie věd, Praha, Salaš, P. (ed.) Sborník příspěvků a doprovodných odborných materiálů workshopu: Staré a krajové odrůdy ovocných dřevin (pomologie, údržba, využití), , Lednice na Moravě, ES MZLU v Brně, s , ISBN: Salaš, P. (ed) Sborník přednášek a referátů ze semináře: Problematika zachování starších a krajových odrůd ovocných dřevin (inventarizace, zakládání a údržba extenzivních sadů), října 2004, Lednice, ES MZLU v Brně, 2004, s , ISBN Schubert, E. Stručné dějiny ovocnictví moravského. Český odbor zemědělské rady moravské, Brno, 1900, 89 s. Suchý, F. Moravské ovoce. Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství moravského. Nákladem českého odboru zemědělské rady pro markrabství moravské, Brno, 1907, 616 s. Švec, F. Ovocnictví, jeho význam, dějiny a vztahy. Nákladem ministerstva zemědělství RČS, Časové spisky ministerstva zemědělství, č. 51, 1924, 80 s. 9

10 Řezníček,V., Vlk, R., Boček, S., Salaš, P. Extenzivní ovocnářství jádroviny. Metodické pokyny. ES MZLU v Brně, 2002, 100 s., ISBN Řezníček, V., Boček, S. Evidence výskytu starých a krajových odrůd jádrovin ve vybraných lokalitách ČR. In Sborník konference: Mapování, konzervace a monitorování genofondu mizejících krajových forem kulturních rostlin a jejich planých příbuzných druhů. Genetické zdroje č. 88, VÚRV Praha Ruzyně, 2003, s , ISBN Říha, J. České ovoce. Díl I. Hrušky. 1. vydání, nákladem Ovocnického spolku pro království české, Praha, s. Říha, J. České ovoce. Díl III. Jablka. 2. vydání, nákladem Československé pomologické společnosti, Praha, 1919, 248 s. Tetera,V. Jabloně na Valašsku. VŠP, Nitra, 1996, s. 108, ISBN Tetera,V. Záchrana starých a krajových odrůd ovocných dřevin. Metodika ČSOP č. 4, Veselí nad moravou, 2003, 76 s. ISBN Thomayer, F. J. České ovoce. Jablka, díl I. Praha, 1894, 221 s. Vaněk, J. Lidová pomologie. Jablka, díl I. Nakladatelství zahradnické literatury, Chrudim, 1935, 109 s. Vaněk, J. Lidová pomologie. Hrušky, díl II. Nakladatelství zahradnické literatury, Chrudim, 1936, 118 s. Vaněk, J. Lidová pomologie. Jablka, díl VII. Nakladatelství zahradnické literatury, Chrudim, 1940, 128 s. Vaněk, J. Lidová pomologie. Jablka, díl X., Nakladatelství zahradnické literatury, Chrudim, 1947, 131 s. Vávra, M. Rajonizace a delimitace ovocnářské výroby v kraji brněnském. Habilitační práce, VŠZ Brno, 1957, s. 311 Vávra, M. a kol. Kniha o ovocném stromu. SZN Praha, 1961, 447 s. Vlk, L. Pomologický klíč. Akciová moravská knihtiskárna, Zlín, 1947, 207 s. Periodika: Historická: Ovocnické rozhledy, Pomologické listy Současná: Zahradnictví, Zahrádkář 10