Část první Část druhá Část třetí Část čtvrtá Část pátá Část šestá Část sedmá

Transkript

1 Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Studijní a zkušební řád studia v magisterských studijních programech Hradec Králové 2005

2 Obsah: Část první Úvodní ustanovení. 3 Část druhá Organizace studia. 4 Organizace akademického roku... 4 Organizace studia. 4 Rada studijního programu 4 Studijní plán. 5 Studium podle individuálního studijního plánu... 5 Zabezpečení vzdělávací činnosti a její organizace.. 5 Část třetí Ověřování a hodnocení studijních výsledků 6 Ověřování studijních výsledků 6 Zápočet 6 Zkouška 7 Část čtvrtá Průběh studia 8 Zápis do studia. 8 Zápis do dalšího ročníku studia... 8 Opakování ročníku... 9 Přerušení studia 9 Zanechání studia.. 9 Ukončení studia Část pátá - Řádné ukončení studia. 10 Státní rigorózní a státní závěrečná zkouška. 10 Zkušební komise pro státní zkoušku 11 Klasifikace státní zkoušky Celkový výsledek studia.. 12 Část šestá Studenti Práva a povinnosti studentů. 12 Styk studenta s fakultou Způsob náhradního doručení Část sedmá Závěrečná ustanovení a účinnost. 13 Závěrečná ustanovení.. 13 Účinnost

3 Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Studijní a zkušební řád studia v magisterských studijních programech Část první Úvodní ustanovení Čl. 1 (1) Studium v magisterských studijních programech je uskutečňováno v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon ). (2) Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany (dále jen FVZ ) je oprávněna uskutečňovat studium v akreditovaných magisterských studijních programech vojenské všeobecné lékařství, vojenské zubní lékařství a vojenská farmacie. Podrobnosti o studijních programech uvádí příloha č. 1 Statutu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. (3) Magisterské studijní programy jsou uskutečňovány ve spolupráci s Univerzitou Karlovou lékařskou (dále jen LF UK ) nebo farmaceutickou fakultou (dále jen FaF UK ) v Hradci Králové na základě smlouvy 1 přičemž: a) FVZ uskutečňuje výuku vojensko medicínských, farmaceutických a zdravotnických disciplin (dále jen vojensko odborná část ) magisterských studijních programů uvedených v odst. 2 tohoto článku, b) LF UK a FaF UK uskutečňuje v rámci magisterských studijních programů uvedených v odst. 2 tohoto článku, výuku těch částí, které jsou totožné s jimi akreditovanými magisterskými studijními programy všeobecné lékařství, zubní lékařství a farmacie. (4) Tento Studijní a zkušební řád studia v magisterských studijních programech (dále jen SZŘ ) se vztahuje jen na výuku částí akreditovaných magisterských studijních programů uvedených v tomto článku v odst. 3 písm. a), kromě článků č. 12 odst. 1 a čl. 14, 15, 16, 19 a 20 tohoto řádu, které se vztahují na akreditované magisterské studijní programy jako celky. 1 Smlouva o spolupráci při plnění výchovně vzdělávacích úkolů mezi Univerzitou Karlovou v Praze a Českou republikou Ministerstvem obrany České republiky, které zastupuje rektor-velitel Vojenské lékařské akademie J.E. Purkyně v Hradci Králové na akademický rok 2004/2005 až

4 Část druhá Organizace studia Čl. 2 Organizace akademického roku (1) Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců. Jeho začátek stanoví rektor-velitel Univerzity obrany. Harmonogram akademického roku zpracovává Oddělení výuky, vědy a zahraničních aktivit (dále jen studijní oddělení ) a schvaluje děkan FVZ po projednání v Akademickém senátu FVZ. (2) V harmonogramu akademického roku je uveden zejména začátek a konec výuky, období prázdnin, odborných praxí a dalších akademických aktivit. Harmonogram současně vytváří časový prostor pro jiné aktivity jako např. polní výcvik, základní důstojnický (aplikační) kurz apod. (3) Akademický rok se dělí zejména na výukové období zimního semestru a letního semestru. Dále na období odborných praxí a období řádné dovolené. (4) Výukové období zimního a letního semestru je tvořeno zpravidla 10 dny výuky (mimo výuku tělesné přípravy a jazyků) se 3 odpoledními vyučovacími hodinami. (5) Součástí výukového období letního semestru je na něj navazující letní výukové období, které je organizováno v období od ukončení zkouškového období letního semestru na LF UK a FaF UK do zahájení následujícího akademického roku. (6) Letní výukové období zahrnuje až 8 týdnů výuky včetně zkouškových dnů. Týdenní hodinová zátěž v tomto případě činí zpravidla 36 vyučovacích hodin. Vyučovací hodina má 45 minut. Plánovanému zkouškovému dni předchází čas na přípravu ke zkoušce. (7) Výuka je organizována podle rozvrhů vydaných pro výuková období zimního a letního semestru a pro letní výukové období. (8) Délku a zaměření odborných praxí stanovují studijní plány studijních programů. Odborné praxe probíhají v letním výukovém období. Ve finálních ročnících jsou organizovány v semestrech. Jsou vykonávány zpravidla ve vojenských zdravotnických zařízeních vojenských nemocnicích, posádkových ošetřovnách, zdravotnických základnách apod. (9) Řádná dovolená se uděluje podle zvláštního předpisu a činí 37 kalendářních dnů ročně (včetně sobot a nedělí). Nejméně 28 dní z této výměry je udělováno v měsících červenci a srpnu. Čl. 3 Organizace studia (1) Studium v magisterských studijních programech, které uskutečňuje FVZ je organizováno v prezenční formě. V této formě studia je studijní program uskutečňován za přítomnosti studenta v prostorách fakulty. (2) Magisterské studijní programy se nečlení na studijní obory a nenavazují na bakalářský studijní program. Čl. 4 Rada studijního programu (1) Studijní programy schvaluje vědecká rada FVZ. Studium v jednotlivých studijních programech sleduje a hodnotí rada studijního programu, která zejména dbá na realizaci studijních programů v akreditované podobě, dává podněty ke změnám, aktualizaci a modernizaci studijních programů a hodnotí kvalitu realizace studijního programu. 4

5 (2) Radu studijního programu a předsedu rady studijního programu jmenuje děkan FVZ z řad profesorů, docentů a předních odborníků významně se podílejících na realizaci studijního programu. Délku funkčního období rady stanoví děkan. Čl. 5 Studijní plán (1) Studijní plán vymezuje obsah a rozsah studia ve studijním programu. Obsahuje zejména studijní předměty (dále jen předmět ) podle ročníků a semestrů, počet hodin výuky daného předmětu a stanoví, ze kterých předmětů a ve kterých semestrech jsou předepsány zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky a délku odborných praxí s jejich zaměřením. (2) Studijní plán studijního programu je zpracován pro každý akademický rok. (3) Předměty jsou vymezeny jako povinné, které student musí absolvovat. (4) Studijní plán magisterského studijního programu je sestaven tak, aby počet výukových hodin nepřesáhl v prezenční formě týdně rozsah uvedený v čl. 2 odst. 4 a 6. Čl. 6 Studium podle individuálního studijního plánu (1) Studium podle individuálního studijního plánu povoluje na základě žádosti studenta děkan. (2) Ve studiu podle individuálního studijního plánu se studentovi určí při zachování obsahu a rozsahu studia stanoveného studijním plánem příslušného studijního programu zvláštní organizace studia. Čl. 7 Zabezpečení vzdělávací činnosti a její organizace (1) Studijní činnost studenta spočívá především v zadávané a učiteli kontrolované vlastní samostatné práci. (2) Formami organizované výuky jsou zejména přednášky, semináře, různé typy cvičení, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze. (3) Přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny, problémů a jejich vzorových řešení. (4) Semináře jsou formy výuky, při nichž je akcentována aplikace poznatků z přednášek a samostatná práce studentů za přítomnosti učitele. Významnou součástí této formy výuky je prezentace výsledků vlastní práce a diskuse. (5) Cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách nebo zadané k samostatnému nastudování při aktivní účasti studentů. Specifickým typem cvičení jsou experimentální laboratorní práce a práce na počítačích. Absolvování cvičení může být podmíněno kontrolovanou samostatnou přípravou. (6) Řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultaci a kontrole úkolů zadaných k samostatnému zpracování. Mohou nahrazovat cvičení popřípadě i jiné formy výuky. (7) Odborné praxe slouží k upevňování a rozšiřování vědomostí a dovedností získaných studiem na základě práce studenta na odpovídajícím pracovišti. Jsou součástí studijních programů a pokynem děkana či pokynem učitele garantující katedry je dán způsob jejich organizace, zajištění a provádění. 5

6 (8) Exkurze slouží zejména k tomu, aby si studenti v reálných podmínkách ověřovali teoretické vědomosti získané výukou některých předmětů a seznamovali se s metodami práce v praktickém životě. (9) Organizovanou výuku doplňují individuální konzultace, které vycházejí z požadavků studentů. (10) Účast na všech formách organizované výuky je povinná. (11) Přednášky vedou profesoři a docenti příslušného odborného zaměření a se souhlasem děkana i odborní asistenti a významní odborníci z vědeckých pracovišť a praxe. Obsah přednášek odpovídá studijním plánům a programům předmětů. (12) Semináře a cvičení vedou profesoři, docenti, odborní asistenti a lektoři příslušného oboru a odborníci z vědeckých pracovišť a praxe. Na cvičeních a seminářích se mohou podílet asistenti a děkanem pověření studenti doktorských studijních programů pod vedením učitelů uvedených v odstavci 11 tohoto článku. (13) Garanta předmětu určí vedoucí katedry zajišťující výuku předmětu. Každý garant předmětu zveřejní před zahájením výuky v semestru program předmětu, který obsahuje zejména: a) požadavky na studenta v průběhu semestru, podmínky pro udělení zápočtu, rámcové podmínky a charakteristiku konání zkoušky, b) seznam literatury ke studiu. Tímto způsobem vyhlášené podmínky pro udělení zápočtu a konání zkoušky nelze pak v průběhu semestru měnit. Část třetí Ověřování a hodnocení studijních výsledků Čl. 8 Ověřování studijních výsledků (1) Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu zápočtem, zkouškou nebo zápočtem a následně vykonanou zkouškou. (2) Rozhodným obdobím pro vykonání zápočtů, zkoušek nebo zápočtů a následně vykonaných zkoušek je akademický rok. Výjimku stanovuje a její důvody uvádí čl. 12 odst. 4 a 11. (3) Centrální evidenci studijních výsledků studentů FVZ vede a její správnost kontroluje studijní oddělení, včetně správy dat v informačním systému Univerzity obrany. Čl. 9 Zápočet (1) Zápočet se uděluje za splnění podmínek stanovených programem předmětu pro jejich udělení. Je-li předmět zakončen zápočtem a následně vykonanou zkouškou, musí student zápočet získat před termínem zkoušky. (2) Zápočet uděluje učitel, který vyučuje příslušný předmět nebo v odůvodněných případech vedoucí katedry nebo jím pověřený učitel. (3) Udělení zápočtu se zapisuje do výkazu o studiu. Učitel potvrdí udělení zápočtu zapsáním slova započteno a podpisem s datem jeho udělení. (4) Studentovi, kterému nebyl udělen zápočet ve stanoveném termínu, může učitel v odůvodněných případech povolit splnění podmínek k získání zápočtu v určeném náhradním termínu, nejpozději však do mezního termínu, stanoveného podle čl. 10 odst. 6

7 2. Student, kterému nebyl udělen zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věci udělování zápočtu, klasifikovaného zápočtu rozhoduje s konečnou platností děkan. (5) Výsledek předmětu ukončeného zápočtem předá vyučující neprodleně na studijní oddělení na předepsaném tiskopisu. (6) Výsledky udělení zápočtu jsou rovněž evidovány na katedře garantující výuku daného předmětu a uchovány nejméně po dobu 2 let od ukončení studia. Čl. 10 Zkouška (1) Zkouškou se prověřují znalosti studenta z látky vymezené v dokumentaci předmětu, prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a schopnost získané poznatky tvůrčím způsobem aplikovat. Míra ovládnutí problematiky se hodnotí klasifikačním stupněm: : výborně (1), velmi dobře (2), dobře (3), nevyhověl (4). Zápis klasifikačního stupně do výkazu o studiu se provádí pomocí slovního vyjádření, do informačního systému se uvádí odpovídající číselné vyjádření. (2) Zkouška může být písemná, ústní nebo písemná a ústní (dále jen kombinovaná ). V případě kombinované zkoušky musí student uspět u každé její části. Zkoušky jsou neveřejné a mohou být i komisionální. (3) Zkoušky jsou zařazeny jen do letního výukového období. (4) Termíny a místo zkoušek zveřejňuje s dostatečným předstihem studijní oddělení v rozvrzích výuky. Tento termín je pro studenty kteří absolvují výuku povinný. (5) Studentům, kteří v době plánovaného letního výukového období neabsolvovali výuku z důvodů zahraniční stáže, dlouhodobé nemoci či jiných důvodů hodných zvláštního zřetele je povoleno vykonat zkoušku (řádný termín) nejpozději do a v případě neúspěchu opravnou zkoušku do téhož kalendářního roku. Seznam těchto studentů zveřejňuje velitel školního praporu v rozkaze děkana FVZ. (6) Formu zkoušky určuje a zveřejňuje katedra garantující výuku předmětu. (7) Pokud student u zkoušky nevyhověl, má právo vykonat opravnou zkoušku. Zkoušku z jednoho předmětu lze opakovat maximálně dvakrát (první opravná zkouška, druhá opravná zkouška). Pokud student nevyhověl ani u druhé opravné zkoušky, musí opakovat předmět. Do výkazu o studiu a informačního systému se zapíše výsledek zkoušky nevyhověl. (8) Zkoušky a opravné zkoušky konají studenti u učitelů, kteří předmět přednášeli, ve výjimečných případech i u jiných učitelů garantující katedry (dále jen zkoušející ), určených vedoucím katedry. Podle podmínek na katedře může vedoucí katedry pověřit zkoušením téhož předmětu více zkoušejících. (9) Na žádost studenta nebo zkoušejícího určí děkan FVZ konání opravné zkoušky před komisí, kterou jmenuje. Druhá opravná zkouška se koná před komisí vždy. (10) Po dohodě se zkoušejícím může student skládat zkoušky a opravné zkoušky i v době kdy čerpá řádnou dovolenou. Nenáleží mu však žádné finanční či jiné náhrady s tímto spojené. (11) Opravné zkoušky se konají nejpozději do kalendářního roku nebo podle odst. 5 tohoto článku. (12) Odstoupí-li student od zkoušky nebo opravné zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy nebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, je klasifikován známkou nevyhověl. Student se může z vážných, zejména zdravotních důvodů, omluvit i dodatečně, nejpozději do pátého dne od určeného termínu pro konání zkoušky. O důvodnosti omluvy rozhodne zkoušející. 7

8 (13) Výsledek zkoušky nebo opravné zkoušky předá vyučující neprodleně na studijní oddělení na předepsaném tiskopisu. (14) Výsledky zkoušek nebo opravných zkoušky jsou rovněž evidovány na katedře garantující výuku daného předmětu a uchovány nejméně po dobu 2 let od ukončení studia. Část čtvrtá Průběh studia Čl. 11 Zápis do studia (1) Uchazeč přijatý ke studiu se stává studentem dnem zápisu do studia. Zápis do studia se koná na FVZ. (2) Student je zapsán ke studiu magisterského studijního programu který uskutečňuje FVZ jen pokud byl již zapsán na LF UK nebo FaF UK ke studiu části tohoto magisterského studijního programu, kterou uskutečňují tyto fakulty. (3) Seznam zapsaných studentů s uvedením studijního programu zveřejňuje v rozkaze děkana FVZ studijní oddělení. (4) Po zápisu uchazeče do studia se koná do 30 dnů po zahájení výuky v prvním semestru imatrikulace. Součástí imatrikulace je imatrikulační slib. (5) Student má právo se v rámci studijního plánu studia ve studijním programu, do kterého byl zapsán, a v souladu s tímto studijním a zkušebním řádem účastnit přednášek, cvičení, seminářů, kurzů, praxí, laboratorních prací, exkurzí, konzultací a dalších forem výuky, získávat zápočty a konat zkoušky. Čl. 12 Zápis do dalšího ročníku studia (1) Do dalšího ročníku studia se zapisuje student, který do stanoveného termínu splnil všechny povinnosti určené mu studijním plánem a tímto studijním a zkušebním řádem za uplynulou část studia ve studijním programu musí tedy splnit stanovené studijní povinnosti vyplývající ze studijního programu jako celku. (2) Student se zapisuje do dalšího ročníku studia studijního programu který uskutečňuje FVZ jen pokud byl již zapsán na LF UK nebo FaF UK ke studiu části tohoto studijního programu v dalším ročníku, kterou uskutečňují tyto fakulty. (3) Student může být do dalšího ročníku zapsán podmíněně na období, které stanovuje čl. 10 odst. 5 a 11. Splněním chybějících studijních povinností se podmíněný zápis mění na řádný. (6) Seznam zapsaných studentů do dalšího ročníku studia s uvedením studijního programu včetně podmíněných zápisů zveřejňuje v rozkaze děkana studijní oddělení. (4) Pokud se student nedostaví v určeném termínu k zápisu a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví anebo jeho omluva není děkanem uznána, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu a studentu se ukončuje studium podle 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 22 odst. 3 písm. b). Na rozhodnutí se vztahuje 68 zákona. (5) Při zápisu si student zapisuje předměty daného studijního programu v souladu s pravidly, která stanovuje studijní plán a tento studijní a zkušební řád. 8

9 (6) Nesplnil-li student studijní povinnosti stanovené studijním plánem studijního programu je mu: a) ukončeno studium podle 56 odst 1 písm. b) zákona, b) povoleno opakování ročníku. Čl. 13 Opakování ročníku (1) Pokud student nesplnil nejvýše 2 studijní povinnosti z vojensko odborné části studijního programu za uplynulý akademický rok, může mu děkan, na jeho žádost, povolit opakovat ročník. V průběhu studia může student opakovat nejvíce 2 ročníky. Druhé opakování téhož ročníku je nepřípustné. (2) Způsob opakování ročníku z vojensko odborné části studijního programu stanoví děkan FVZ. (3) Nesplní-li student studijní povinnosti stanovené částí studijního programu, kterou uskutečňuje LF UK nebo FaF UK a není-li mu z tohoto důvodu povoleno opakování ročníku na těchto fakultách, je mu podle 56 odst. 1 písm. b) zákona ukončeno studium na FVZ. (4) Při opakování ročníku si student zapisuje předměty, které neabsolvoval nebo ve kterých byl hodnocen klasifikačním stupněm dobře (3) a předměty, ve kterých si chce zlepšit klasifikaci. Zapíše-li si student předměty za účelem zlepšení klasifikace, ruší se předchozí klasifikace studentem v těchto předmětech dosažené a vzniká povinnost jejich nového absolvování. Čl. 14 Přerušení studia (1) Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. Přerušení studia povoluje děkan na základě písemné žádosti. Minimální doba přerušení jsou dva semestry, maximální doba všech přerušení po dobu studia nesmí přesáhnout 3 roky. Přerušení studia se zaznamenává do výkazu o studiu. Po dobu přerušení studia přestává být žadatel studentem. (2) S výjimkou závažných, zejména zdravotních důvodů, lze studium přerušit nejdříve po úspěšném ukončení prvního semestru. (3) Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě, které bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studia ve studijním programu. Pokud se v daném termínu osoba nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 22 odst. 3 písm. b). Zmeškání lhůty může děkan v odůvodněných případech prominout. Pominou-li důvody pro přerušení studia, může děkan na písemnou žádost toho, jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení studia. Čl. 15 Zanechání studia (1) Pokud se student rozhodl zanechat studia, oznámí tuto skutečnost písemně děkanovi FVZ. (2) Dnem ukončení studia je podle 56 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona den, kdy bylo FVZ doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia. 9

10 Čl. 16 Ukončení studia (1) Studium se podle zákona řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní závěrečná nebo státní rigorózní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část v studijních programech podle čl.1 odst. 3 písm. a) i b). (2) Dokladem o řádném ukončení studia je vysokoškolský diplom, který absolventům s uvedením studijního programu vydává FVZ spolu s vysvědčením o státní závěrečné zkoušce a dodatkem k diplomu. (1) Studium se dále podle 56 zákona ukončuje: a) zanecháním studia, b) nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu a tohoto studijního a zkušebního řádu, c) odnětím akreditace studijního programu, d) zánikem akreditace studijního programu podle 80 odst. 4 zákona, e) vyloučením ze studia podle 65 odst. 1 písm. c) nebo podle 67 zákona. (4) Studium se může rovněž ukončit podle 95 odst. 12 v případě, že voják přestane splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem pro službu vojáka z povolání. (5) Den ukončení studia je stanoven 56 odst. 2 zákona. Část pátá Řádné ukončení studia Čl. 17 Státní rigorózní a státní závěrečná zkouška (1) Studium ve vojensko odborné části magisterského studijního programu vojenské všeobecné lékařství se řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou (dále jen státní zkouška ) vykonanou z částí: a) válečné vnitřní lékařství, b) válečná chirurgie, c) vojenská hygiena a epidemiologie. (2) Studium ve vojensko odborné části magisterského studijního programu vojenské zubní lékařství se řádně ukončuje státní zkouškou z válečného vnitřního lékařství. (3) Studium ve vojensko odborné části magisterského studijního programu vojenská farmacie se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou z vojenské farmacie (dále jen státní zkouška ). (4) Státní zkoušku může vykonat student, který splnil do termínu závěrečné kontroly studia všechny studijní požadavky dané studijním plánem příslušného studijního programu a tímto studijním a zkušebním řádem. (5) Pokud se student k části státní zkoušky v určeném termínu nedostaví a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodů písemně neomluví, je klasifikován známkou nevyhověl. Zmeškání lhůty může děkan ze zvlášť závažných důvodů, zejména zdravotních, prominout. (6) Studentovi, který v daném akademickém roce splnil podmínky podle odstavce 4, ale nevykonal státní zkoušku nebo část státní zkoušky může být z rozhodnutí děkana počínaje následujícím akademickým rokem přerušeno studium až do termínu konání státní zkoušky nebo části státní zkoušky. Státní zkouška musí být vykonána nejpozději 10

11 do dvou let od ukončení akademického roku, ve kterém studentovi vznikl nárok na její konání ve smyslu odstavce 4. Pokud student takto státní zkoušku nevykoná, studium se mu ukončí podle 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 22 odst. 3 písm. b) tohoto předpisu. (7) Státní zkoušku nebo její část, ze které byl student klasifikován známkou nevyhověl lze opakovat dvakrát. Druhé opakování lze uskutečnit nejdříve za 5 měsíců po prvním opakování. Čl. 18 Zkušební komise pro státní zkoušku (1) Státní zkouška se koná před zkušební komisí. Zkušební komise pro státní zkoušku je nejméně pětičlenná a je složena z předsedy, místopředsedy a ostatních členů. Pro jeden studijní program lze jmenovat více zkušebních komisí. (2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy zkušební komise jmenuje a odvolává děkan z profesorů nebo docentů. Členy zkušební komise jsou též významní odborníci v daném oboru jmenovaní MŠMT. Členy zkušební komise mohou být dále odborníci schválení vědeckou radou fakulty. (3) Jednání zkušební komise řídí její předseda nebo místopředseda, pokud není přítomen předseda. Zkušební komise je usnášení schopná, jsou-li přítomni nejméně tři členové a předseda nebo místopředseda. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy nebo místopředsedy, pokud není předseda přítomen. Čl. 19 Klasifikace státní zkoušky (1) Státní zkouška, jednotlivé části státní zkoušky i státní zkouška jako celek se klasifikují známkami: výborně (1), velmi dobře (2), dobře (3) a neprospěl (4). O klasifikaci státní zkoušky nebo jejích částí se zkušební komise usnáší na neveřejném zasedání. (2) Výslednou známku státní zkoušky složenou z částí stanoví zkušební komise na základě hodnocení všech jejích částí. Pokud byla kterákoli dílčí část státní zkoušky hodnocena stupněm nevyhověl, je i celkový výsledek státní zkoušky hodnocen nevyhověl. (3) Student, který byl z jednotlivých částí státní zkoušky klasifikován známkami výborně a velmi dobře a dosáhl průměrného hodnocení u státní závěrečné zkoušky do 1,50 včetně, vykonal státní zkoušku s celkovým prospěchem výborně.v případě, že student vyhověl u všech částí státní zkoušky, je výsledná známka státní zkoušky určena průměrným hodnocením podle níže uvedené tabulky: Průměr z hodnocení částí státní závěrečné zkoušky Celkové hodnocení státní závěrečné zkoušky 1,00 1,50 výborně 1,51 2,50 velmi dobře 2,51 3,00 dobře nevyhověl Hodnocení nesmí být dílčí hodnocení dobře a nevyhověl nesmí být dílčí hodnocení nevyhověl nesmí být dílčí hodnocení nevyhověl alespoň 1x nevyhověl 11

12 (4) Státní zkouška složená z částí se opakuje jenom z té části (nebo částí), která byla hodnocena nevyhověl. (5) Pokud se student nedostavil v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce nebo její části nebo jejich opakování a jeho neúčast byla do pěti dnů písemně řádně omluvena a omluva byla děkanem uznána, stanoví děkan náhradní termín konání. (6) Pokud se student bez omluvy ke státní zkoušce nedostaví nebo jeho omluva není uznána, posuzuje se, jako by u státní zkoušky nevyhověl. Omluva se podává děkanovi, který o její důvodnosti s konečnou platností rozhoduje. (7) Termín opakování státní zkoušky stanoví děkan studentovi, který se nedostavil v určeném termínu ke státní zkoušce (k části státní zkoušky) a svoji neúčast do pěti dnů řádně písemně neomluvil, nebo státní zkouška (část státní zkoušky) byla hodnocena známkou nevyhověl. (8) Studentovi, který i při druhém opakování státní zkoušky (části státní zkoušky) se nedostavil bez omluvy nebo státní zkouška (část státní zkoušky) byla hodnocena nevyhověl, se ukončuje studium podle 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 22 odst. 3 písm. b). Na rozhodnutí se vztahuje 68 zákona. (9) O průběhu státní zkoušky je veden zápis. Ten obsahuje průběh a hodnocení státní zkoušky (částí státní zkoušky), jakož i celkovou klasifikaci státní zkoušky. Zápis ze státní zkoušky je uložen do archívu školy. Čl. 20 Celkový výsledek studia (1) Celkový výsledek studia se hodnotí stupni: a) prospěl s vyznamenáním, b) prospěl, c) neprospěl. (2) Student prospěl s vyznamenáním, jestliže za dobu celého studia v magisterském studijním programu dosáhl studijního průměru 1,50 a současně nebyl nikdy v průběhu studia hodnocen u zkoušek a klasifikovaných zápočtů klasifikačním stupněm dobře a státní závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým prospěchem výborně. Absolventům, kteří absolvovali studium s vyznamenáním vydá FVZ vysokoškolský diplom s vyznamenáním. Část šestá Studenti Čl. 21 Práva a povinnosti studentů (1) Práva a povinnosti studentů jsou určeny 62 a 63 zákona, vnitřními předpisy FVZ a vnitřními předpisy Univerzity obrany. Rozhodování o právech a povinnostech studentů upravuje 68 zákona. (2) Studenti jsou povinni nejpozději do jednoho týdne po ukončení zkouškového období na LF UK nebo FaF UK předat na studijní oddělení FVZ studijní výsledky získané na těchto fakultách za zimní a letní semestr na stanoveném formuláři. Jsou rovněž povinni neprodleně sdělit studijnímu oddělení získání studijního výsledku na těchto fakultách 12

13 mimo zkoušková období. Za studijní výsledek je považováno také nevyhovující hodnocení u zkoušky nebo nezískání zápočtu. Na nesplnění těchto povinnosti nebo uvedení nesprávných či neúplných údajů je pohlíženo jako na disciplinární přestupek podle 64 zákona. Čl. 22 Styk studenta s fakultou Pokud se student bez omluvy nedostaví ve stanoveném termínu k projednání otázek týkajících se průběhu studia nebo jiných podstatných skutečností, ke kterému byl písemně pozván, může být toto jednání posuzováno jako disciplinární přestupek podle 64 zákona. Čl. 23 Způsob náhradního doručení Jestliže rozhodnutí ve věcech uvedených v 68 odst. 3 písm. a) až e) zákona student nepřevzal osobně na studijním oddělení fakulty anebo se mu toto rozhodnutí nepodařilo doručit do vlastních rukou na poslední sdělenou adresu, se za náhradní doručení považuje vyvěšení tohoto rozhodnutí na úřední desku fakulty po dobu 15 dnů. Část sedmá Závěrečná ustanovení a účinnost Čl. 24 Závěrečná ustanovení (1) Návrh tohoto studijního a zkušebního řádu byl schválen podle 27 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem FVZ dne (1) Tento studijní a zkušební řád byl schválen podle 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem Univerzity obrany dne Čl. 25 Účinnost Tento studijní a zkušební řád nabývá účinnosti dnem schválení Akademickým senátem Univerzity obrany. pplk. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D. předseda Akademického senátu FVZ plk. doc. MUDr. Jiří Kassa, CSc. předseda Akademického senátu UO plk. doc. MUDr. Roman Prymula, Ph.D. děkan FVZ 13