Fyzika Sluneční soustavy 04 Malá tělesa Sluneční soustavy Pavel Gabzdyl
|
|
- Antonie Bílková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Fyzika Sluneční soustavy 04 Malá tělesa Sluneční soustavy Pavel Gabzdyl 1. hodina - Objevy planetek - Skupiny planetek (hlavní pás a Trojané) - Kirkwoodovy mezery a rodiny planetek - Klasifikace planetek podle spektra - Vznik a vývoj planetek (binární planetky, rubble-pile) - Kolik je planetek? 2. hodina - Transneptunská tělesa (Kentauři, KBO, plutina atd.) - Komety (vznik, specifikace drah, složení, významní zástupci) - Pozorování planetek (objevy, fotometrie, zákryty hvězd planetkami) - Přehled výzkumu planetek a komet pomocí kosmických sond
2 1766, 1784: Titius-Bodeovo pravidlo a = 0,4 + 0,3 x 2 n planeta n a (AU) - TB a (AU) - realita Merkur - 0,4 0,39 Venuše 0 0,7 0,72 Země 1 1,0 1,00 Mars 2 1,60 1,52? 3 2,80 - Jupiter 4 5,20 5,20 Saturn 5 10,0 9,54 Uran (1781) 6 19,6 19,19
3 Ceres a další - (1. ledna. 1801) Giuseppe Piazzi: Ceres Původní pojmenování nové planety znělo Ceres Fernandea. První část jména pochází od antické bohyně úrody a patronky Sicílie, druhou část Piazzi přidal na počest Ferdinanda IV., který astronoma podporoval. Záhy po zavedení názvu se však druhá část jména přestala používat. - (28. března 1802) Heinrich Wilhelm Olbers: Pallas - (září 1804) Karl Ludwig Harding: Juno - (březen 1807) Heinrich Wilhelm Olbers: Vesta
4 Počet objevovaných planetek číslo rok jméno Ceres Hekate Piazzia Herschel IAU Myriostos Varuna Astronautica 1998 LINEAR 1891 fotografický program 1984 CCD Spacewatch
5 Populace planetek Ve Sluneční soustavě rozlišujeme desítky populací planetek. Jednotlivé skupiny se obvykle označují podle prvního objeveného zástupce: např. skupina Aten podle planetky (2062) Aten, Hungaria podle (434) Hungaria nebo Hilda podle (153) Hilda apod. Jsou zde však i výjimky: např. hlavní pás planetek, Trojané, Kentauři apod. Vzhledem k drahám jednotlivých skupin planetek je můžeme roztřídit podle toho, zda jejich dráhy: (a) leží v blízkosti dráhy Země, (b) leží v blízkosti dráhy Marsu, (c) gravitačně souvisí s Jupiterem, (d) leží za dráhou Jupiteru a (e) leží za dráhou Neptunu. Každá z těchto kategorií má celou řadu podskupin.
6 Významné skupiny planetek 1. Blízkozemní planetky 2. Planetky hlavního pásu 3. Planetky na dráze Jupiteru - Trojané a Řekové 4. Planetky za dráhou Jupiteru - Kentauři 5. Transneptunská tělesa - objekty Edgeworthova-Kuiperova disku - objekty rozptýleného disku - objekty Oortova oblaku
7 Blízkozemní planetky (Near Earth Asteroids NEAs) Jsou podskupinou blízkozemních těles (Near Earth objects NEOs), jejichž perihel (bod dráhy nejblíže Slunci), se nachází ve vzdálenosti méně jak 1,3 AU od Slunce. Zpravidla se jedná o velmi malé objekty, které dlouho unikaly pozornosti astronomů. První dvě blízkozemní tělesa (planetky Amor a Apollo) byly objeveny až v roce Většina z nich pochází z hlavního pásu, zbytek KBO a Oortův oblak. Odhad celkového množství: 500 až 1000 objektů s průměrem nad 1 km. Tělesa s průměrem nad 1 km jsou už známa téměř všechna. Co se týče těles o velikosti nad 140 m (tak velká tělesa jistě přežijí průlet atmosférou), známe necelé procento z jejich celkového počtu. Dále se dělí na: planetky typu Apollo planetky typu Amor planetky typu Aten
8 Blízkozemní planetky První objev: , Carl Gustav Witt: (433) Eros Největší známý objekt: (1036) Ganymed; 31,7 km Perihel: 0,983 a6 1,3 AU Pozorované množství: Obrázek: Petr Scheirich 3 AU km
9 Blízkozemní planetky typu Apollo Není třeba znát jde o doplňující materiál. mají a větší než 1 AU a q menší než 1,0167 AU a velká poloosa q vzdálenost v perihelu Q vzdálenost v afelu Země: q 0,9833 AU Q 1,0167 AU S q < 1,0167 AU stav k : planetek typu Apollo aktuální počty:
10 Blízkozemní planetky typu Amor Není třeba znát jde o doplňující materiál. Jejich dráha se z vnější strany těsně přibližuje k dráze Země, ale nekříží ji. a > 1 AU; q od 1,0167 AU do 1,3 AU a velká poloosa q vzdálenost v perihelu Q vzdálenost v afelu Země: q 0,9833 AU Q 1,0167 AU Q > 0,1,0167 AU S q od 0,0167 AU do 1,3 AU stav k : planetek typu Amor aktuální počty:
11 Blízkozemní planetky typu Aten Není třeba znát jde o doplňující materiál. mají a menší než 1 AU a Q větší než 0,9833 AU a velká poloosa q vzdálenost v perihelu Q vzdálenost v afelu Země: q 0,9833 AU Q 1,0167 AU Q > 0,9833 AU S stav k : 919 planetek typu Aten aktuální počty:
12 Blízkozemní planetky typu Aten Není třeba znát jde o doplňující materiál. zvláštní podskupina: Planetky typu Apohele (Interior-Earth Objects) mají q i Q < 0,9833 AU (velmi špatná detekce) a velká poloosa q vzdálenost v perihelu Q vzdálenost v afelu Země: q 0,9833 AU Q 1,0167 AU S stav k : 12 planetek typu Apohele aktuální počty:
13 PHA Potencially hazardous asteroids Jedná se o skupinu planetek, které jsou větší než 100 metrů a přibližují se k Zemi na vzdálenost menší než 0,05 AU (asi 7,5 milionu km). Zatím neznáme žádnou z těchto planetek, která by byla na kolizním kurzu se Zemí. Aktuální počet PHA je ( Dosud nejtěsnější přiblížení se odehrálo 15. února 2013, kdy planetka 2012 DA 14 proletěla kolem Země ve vzdálenosti km. Velikost této planetky se odhaduje na 40 x 20 metrů. Na obrázku je sekvence radarových snímků 2012 DA 14 z observatoře Goldstone.
14 Nejtěsnější přiblížení tečné bolidy 10. srpna 1972 nad státem Utah v USA proletělo tečně zemskou atmosférou těleso o velikosti asi 3 metry ve výšce 57 km nad povrchem.
15 Návštěva blízkozemní planetky (433) Eros Rozměry 34,4 11,2 11,2 km, rotace: 5 hod 16 min V roce 2000 planetku navštívila sonda NEAR Shoemaker (obrázek zachycuje přibližování k planetce z na km) Foto: NASA
16 Vybrané parametry planetky Eros: gravitační zrychlení na Erosu: od 0,0023 do 0,0056 m/s² (68 kg = g) úniková rychlost: 10 m/s teplota: +100 C / 170 C Foto: NASA
17 Krátery na planetce Eros: největší kráter: Psyche (průměr 5,5 km) ještě větší kráter? sedlová deprese (průměr 10 km) Psyche Foto: NASA Foto: NASA
18 Prach na planetce Eros: V mnoha případech jsou krátery vyplněny jemným prachem. Tyto až několik metrů mocné vrstvy regolitu patrně vznikly při sesuvech vyvolaných četnými seismickými otřesy, které způsobily dopady meteoroidů. Vzhledem k malým rozměrům planetek mohou otřesy vyvolat dopady i jen metrových těles. Při impaktech se do prostoru dostal prach a úlomky hornin, které v průběhu několika hodin až týdnů dopadaly zpět na povrch planetky. Na většině planetek se tedy vytvořila vrstva jemného prachu, která nám zahaluje jejich skutečný skalnatý podklad.
19 Balvany 30 až 100 metrů: Doporučené čtení: časopis Science, vol. 289, 22. September 2000
20 Hlavní pás planetek První objev: , Piazzi: (1) Ceres Největší známý objekt: (1) Ceres, 975 km Velká poloosa: 2,06 až 3,27 AU Pozorované množství: Obrázek: Petr Scheirich 5 AU km
21 Hlavní pás planetek První objev: , Piazzi: (1) Ceres Největší známý objekt: (1) Ceres, 975 km Velká poloosa: 2,06 až 3,27 AU Pozorované množství: Obrázek: Petr Scheirich 5 AU km
22 Kirkwoodovy mezery Rozložení počtu planetek v hlavním pásu s jejich rostoucí hlavní poloosou není rovnoměrné, ale vykazuje několik výrazných poklesů mezer. Na tyto oblasti připomínající mezery v Saturnových prstencích upozornil již v roce 1886 americký astronom Daniel Kirkwood ( ). Absence planetek v těchto oblastech je způsobena především gravitačním působením Jupiteru pokud jsou oběžné doby planetek v poměru celých čísel k oběžné době Jupitera, dochází k rezonancím. Potom dojde ke zvětšení excentricity (nedojde přitom ke změně velké poloosy a podle 3. Keplerova zákona se tedy nezmění ani oběžná perioda, těleso tedy stále zůstává v rezonanci). Změna excentricity způsobí, že 97 % takových těles končí srážkou se Sluncem.
23 Rodiny planetek V roce 1918 japonský astronom Kiyotsugu Hirayama rozlišil v rámci hlavního pásu rodiny planetek. Jedná se o skupiny planetek, které mají podobnou vzdálenost od Slunce, sklon dráhy, výstřednost i oběžnou dobu. Rodiny planetek vznikly při srážkách, při kterých se mateřská tělesa rozbila na řadu menších fragmentů. Statistické zpracování drah planetek ukazuje, že více než 1/3 známých planetek je součástí nějaké rodiny! V současnosti je známo už přes 100 rodin, z nichž některé (např. rodina Flora nebo Themis) mají více než 500 členů.
24 Rodiny planetek
25 Rodina planetek Baptistina (2008): Wiliam Bottke, David Nesvorný a David Vokrouhlický dráhy planetek rodiny Baptistina před 160 Ma srážka planetky 60 km a 170 km 300 těles > 10 km těles > 1 km 20 % ve vnitřní části Sluneční soustavy 2 % křižovala dráhu Země 90 % pravděpodobnost Chicxulub 70 % pravděpodobnost Tycho Baptistina: uhlíkaté chondrity (Cr) sedimenty (vysoká koncentrace Cr)
26 Spektrální typy typ C (z angl. carbonaceous = uhlíkatý), asi 75 % známých planetek. Albedo od 0,04 do 0,06 což je zhruba o polovinu méně než albedo měsíčních moří. Jedná se tedy o tělesa s velmi tmavým povrchem. Chemické složení planetek typu C je až na těkavé látky jako vodík a hélium podobné slunečnímu. Představiteli typu C jsou (253) Mathilde nebo (2) Pallas. typ S (z angl. stony = kamenný), zahrnuje zhruba 17 % celkového počtu známých planetek. Albedo od 0,10 až do 0,25. Spektrum kamenných planetek indikuje směs niklového železa s železnatými a hořečnatými křemičitany (především pyroxenem a olivínem). Jsou pokládány za zdrojová tělesa obyčejných chondritů nejrozšířenější skupiny pozemských meteoritů. typ M (z angl. metallic = kovový). Planetky typu M jsou jasné (albedo 0,10 až 0,18). Převážně jsou tvořeny niklovým železem, které nejspíš pochází z materiálu jádra diferencovaného tělesa. Největším představitelem typu M je planetka (16) Psyche o rozměrech km. typ U (z angl. unclassified = nezařazený). Několik málo planetek, které se svým spektrem nepodobají žádné z předchozích skupin jsou zahrnovány mezi zvláštní skupinu U. Typickým představitelem této skupiny je planetka (4) Vesta.
27 Hmotnosti planetek Převážná část celkové hmoty hlavního pásu je soustředěna do několika největších těles: Planetka Ceres v sobě zahrnuje 32 % celkové hmoty, Vesta 9 %, Pallas 7 % a Hygiea 3 %, což dohromady představuje 51 % celkové hmotnosti hlavního pásu! Hmotnost všech těles hlavního pásu dohromady představuje pouze necelých 5 % hmotnosti Měsíce.
28 Velikosti planetek a kometárních jader
29 Planetka (21) Lutetia (Rosetta 7/2010)
30 4 Vesta 1994 Objev kráteru pomocí HST Impaktní kráter Rheasilvia poblíž jižního pólu planetky má průměr 460 km a z 13km hlubokého dna se nad okolní terén zvedá středový vrchol s výškou až 23 km až 2012 výzkum sondou Dawn Credit: NASA Vesta, Pallas a Ceres jsou možná jediné přeživší zárodky planet. Čím menší je planetka, tím větší je počet impaktorů, které ji dokážou rozbít. A vzhledem k tomu, že menších impaktorů je podstatně víc, mají také menší tělesa horší šanci na přežití. Současný spodní limit velikosti planetek, které nemají potenciální impaktory, je asi 400 km.
31 Binární planetky Dactyl 1,6 1,2 km Ida km Galileo, srpen 1993: první objev satelitu planetky
32 Zákryt binární planetky (90) Antiope,
33 Binární planetky 1977 První objev binární planetky se možná podařil při sledování zákrytu hvězdy planetkou 6 Hebe. Jeden z pozorovatelů (Paul Maley)tehdy sledoval 800 km severně od ostatních 0,5 sekundy dlouhé pohasnutí. Existence tohoto tělesa však dosud není prokázána První objev binární planetky (45 Eugenia) pomocí adaptivní optiky (3,6 m Kanadsko-francouzský dalekohled) První objev binární planetky (185851) 2000 DP 107 pomocí radarové techniky (radioteleskop Arecibo) Objev trojité planetky Franckem Marchisem planetky 87 Sylvia (měsíce Romulus a Remus) Umělecká představa systému planetky 87 Sylvia (credit: ESO)
34 Binární planetky K březnu 2015 bylo objeveno již přes 200 měsíčků planetek. Předpokládá se, že až 15 % planetek hlavního pásu s průměry menšími než 100 km má svůj měsíc. Podobné zastoupení se předpokládá i u binárů Kupierova pásu, kde je známo asi 70 binárů. V případě Kupierova pásu se uvažuje, že binární systémy jsou pozůstatkem původních skupin z dob formování Sluneční soustavy. Binární planetky spadají do dvou skupin: a) Primární planetky jsou menší než 10 km (většina) b) Primární planetky jsou mnohem větší než 10 km(menšina) Obrázek: binární planetka (90) Antiope: objev bináru (Keckův dalekohled), oba fragmenty mají průměr 86 km, vzdálenost: 60 km, rotační perioda: 16,5 hodin Aktuální počet binárních planetek nejen hlavního pásu najdete na:
35 Vznik binárních planetek Vznik binárních planetek záchytem těsně prolétajícího tělesa je téměř vyloučený: při průletu těles kolem planetek se totiž jen v malé míře uplatňuje slapové brzdění planetkou, díky kterému by prolétající planetka ztratila část své kinetické energie a zůstala by zachycena planetkou jako satelit. Pokud totiž prolétající těleso neztratí část své kinetické energie, musí díky zákonu zachování energie odletět stejnou rychlostí, jakou k planetce přiletělo. Jako možné scénáře vzniku binárů se uvažují: a) fragmentování vzájemnými srážkami, b) fragmentování vlivem slapových sil, c) Yarkovského efekt (viz níže) V současnosti se jako jeden z možných scénářů vzniku binárních planetek uvažuje urychlování jejich rotace působením slunečního záření (Yarkovského efekt), díky kterému může docházet k odtrhování materiálu z rovníkových oblastí planetek. Odtržený materiál se přitom nemusel vymanit z gravitačního zajetí planetek a obíhá v podobě satelitů.
36 Rubble-piles Většina planetek větších než zhruba m je považována za shluky balvanů (v anglickém jazyce se pro ně vžilo označení rubble piles ), které drží pohromadě pouze slabou gravitací. Taková tělesa mohou být těsnými průlety nebo jinými mechanismy (předpokládá se i vliv slunečního záření) snadno dezintegrována a mohou vytvořit dvojnásobné nebo vícenásobné systémy. Důkazy: 1.hustota: Změny směru letu sondy NEAR Shoemaker okolo planetky (253) Mathilde umožnily odvodit průměrnou hustotu planetky na 1,3 g. cm -3. Spektrální analýza povrchu planetky: materiál podobný chondritickým uhlíkatým meteoritům (hustota ~ 2,1 g. cm -3 ). 2.závislost rotace na průměru: odstředivé zrychlení na povrchu musí být menší (nebo rovno)gravitační síle, jinak se planetka rozletí na kusy. Většina planetek má nižší rotaci. Aby mohly rotovat rychleji, musely by být celistvé a to nejsou. 3.relativní velikost impaktních kráterů: ve vztahu k rozměrům planetek jsou některé krátery tak velké, že pokud by tyto planetky byly celistvými objekty, musely by být impaktem podobného rozsahu roztrhány na kusy.
37 Rubble-piles Mathilde ( km) Krátery Karoo a Ishikari (33,4 a 29,3 km) Phobos (22 km) kráter Stickney (9 km)
38 Rubble piles: (25143) Itokawa 80 m 540 m
39 Vznik planetek hlavního pásu Formování Jupiteru v počátcích Sluneční soustavy přerušilo shlukování materiálu mezi mezi Jupiterem a Marsem. Díky rezonancím měnily planetesimály své původně kruhové dráhy na silně výstřední. Namísto aby se planetesimály na podobných kruhových drahách spojovaly do větších protoplanet, srážely se velkými rychlostmi. Jupiter zabránil ve vzniku chybějící planetě. Vlivem Jupiteru bylo z hlavního pásu planetek vymeteno až 99,9% původního materiálu, což podle odhadů představuje až několikanásobek hmotnosti Země.
40 Planetky: chaos nebo pořádek?
41 Kolik je planetek? Předpokládá se, že v hlavním pásu se vyskytuje 1,1 až 1,9 milionů těles s velikostí větší než 1 km. Koncentrace těles i v těch nejhustších částech hlavního pásu planetek je malá: Průměrná vzdálenost planetek o průměru 1 km se pohybuje kolem jednoho milionu kilometru čili více než dvojnásobek vzdálenosti Země Měsíc. Srážky těles v hlavním pásu nejsou časté: Dochází k nim během x0 až x000 Ma. datum celkem očíslovaných 2 opozice 1 opozice pojmenovaných Planetky hlavního pásu nejsou soustředěny pouze v rovině ekliptiky. Sklon jejich oběžné dráhy dosahuje více než 20, takže hlavní pás má spíše tvar koblihy. aktuální statisitka:
42 Trojané Jupiteru První objev: 1906, Wolfi: (588) Achilles Trojané: L 5 Největší známý objekt: (624) Hektor, km Velká poloosa: 5,2 AU Pozorované množství: Další dělení: Řekové: L 4 (60 před Jupiterem) Trojané: L 5 (60 za Jupiterem) Pozn. Existují i Trojané Marsu L 4 (1), L 5 (3)a Neptunu L 4 (6), L 5 (1) Řekové: L 4 Obrázek: Petr Scheirich 5 AU km
43 Kentauři 1977 objevil Ch. Kowal plan. (2060) Chiron, která později (1989) jevila kom. aktivitu Kentaur: něco mezi člověkem a koněm, něco mezi planetkou a kometou Kentauři se na své dráhy dostali vlivem blízkých setkání s velkými planetami Spektrální charakteristika rozlišuje dvě skupiny Kentaurů: červené, např. (5145) Pholus / modré, např. (2060) Chiron Saturnův měsíc Phoebe je pravděpodobně zachyceným Kentaurem
44 Kentauři První objev: , Baade: (944) Hidalgo Největší známý objekt: (10199) Chariklo, 259 km (objev prstence v roce 2014) Velká poloosa: 5,5 až 30,1 AU (definice JPL) Pozorované množství: 252 Aktuální počet na: Obrázek: Petr Scheirich
45 Kentauři První objev: , Baade: (944) Hidalgo Největší známý objekt: (10199) Chariklo, 259 km (objev prstence v roce 2014) Velká poloosa: 5,5 až 30,1 AU (definice JPL) Pozorované množství: 252 Aktuální počet na: Obrázek: Petr Scheirich
46 Transneptunská tělesa
47 Objekty rozptýleného disku (Scattered Disc Objects) První objev: , Arianna Gleason: (48639) 1995 TL 8 Největší známý objekt: (136199) Eris, D = 2326 km Velká poloosa: 30 až 500 AU Pozorované množství: 253 (včetně Kentaurů) Kentauři i SDO mají původ v Kuiperově pásu (dráhy Kentaurů jsou protaženy působením velkých planet směrem ke Slunci, dráhy SDO jsou protaženy působením velkých planet daleko od Slunce). Perihela SDO se nacházejí ve vzdálenosti Neptunu nebo mezi velkými planetami, afélia sahají za 100 AU. Obrázek: Petr Scheirich
48 Objekty rozptýleného disku (Scattered Disc Objects) První objev: , Arianna Gleason: (48639) 1995 TL 8 Největší známý objekt: (136199) Eris, D = 2326 km Velká poloosa: 30 až 500 AU Pozorované množství: 253 (včetně Kentaurů)
49 Trpasličí planeta Sedna a osamocené objekty objev Sedna je eskymácká bohyně moří, žijící podle pověsti hluboko v Arktickém oceánu e = 0,855! afelium 976 AU perihelium 76 AU (rok 2076) průměr ( km) sklon (12 ) desátá planeta? SDO? osamocený objekt! dráha Neptunu dráha Sedny
50 Kuiperův pás (disk) V roce 1943 a 1949 publikoval irský astronom, ekonom a inženýr Kenneth Edgeworth práce, podle kterých by se měl za dráhou Neptunu po vzniku Sluneční soustavy vyvinout oblak těles. Nezávisle na těchto pracích publikoval podobnou hypotézu v roce 1951 astronom Gerard Kuiper. Z toho důvodu se skupina těles za dráhou Neptunu někdy označuje jako Edgeworth-Kuiperův disk. Edgeworth-Kuiperův disk je vymezen dráhou Neptunu (30 AU) až do vzdálenosti zhruba 55 AU od Slunce. Kuiperův pás je 20krát širší a až 200krát hmotnější než hlavní pás planetek. Asi objektů s průměrem přes 100 km. V roce 2010 byl pomocí Fine Guidance Sensor na HST objeven KBO o D 900 m!
51 Populace objektů Kuiperova pásu Není třeba znát jde o doplňující materiál. 1. Klasické objekty Kuiperova pásu Cubewanos 2. Rezonantní s Neptunem (Plutinos, Twotinos atd.) Tělesa jsou v rezonantích oblastech polapena Neptunem už od dob formování Sluneční soustavy. Poměr oběžných dob s Neptunem jsou takové, že nemůže dojít k jejich vzájemnému blízkému přiblížení. Pokud by k přiblížení došlo, byla by tato tělesa z rezonantních oblastí vymetena.
52 Cubewanos (Klasické KBO) První objev: , David Jewitt, Jane Luu (15760) 1992 QB 1 Největší známý objekt: (136472) Makemake ~1900 km Velká poloosa: AU nekříží dráhu Neptunu Pozorované množství: celkem KBO Obrázek: Petr Scheirich
53 Plutinos (rezonantní 2:3 k Neptunu) První objev: , C. Tombaugh Pluto Největší známý objekt: Pluto, D=2320 km Velká poloosa: 39,5 AU (kříží dráhu Neptunu) Pozorované množství: 243 Obrázek: Petr Scheirich
54 Velikosti transneptunských těles Pluto (KBO) Dysmonia Makemake (KBO) Eris (SDO) Hi aka Namaka Sedna (DO) Haumea (KBO) Orcus (KBO) Ixion (KBO) Vanth Varuna (KBO) Quaoar (KBO) Weywot 2002 TC 302 (KBO) 2000 km
55
56 Komety: co jsou zač? Průměrné albedo jader komet: 0,04 Průměrná velikost: 15 km Největší kometou je Kentaur 995 SN 55 (~300 km) Jádro se skládá především z vodního ledu, tuhého oxidu uhličitého, oxidu uhelnatého, dalších zmrzlých plynů a prachu. Koma obsahuje např. molekuly vody, oxid uhličitý a uhelnatý, čpavek, metan atd.
57 Sondami navštívená jádra komet 9P/Tempel 7,6 x 4,9 km Deep Impact, P/Borrelly 8 x 4 km Deep Space 1, P/Halley 16 x 8 x 8 km Giotto, P/Wild 5,5 x 4 x 3,3 km Stardust, 2004
58 Jádro komety 103P/Hartley 2 ze sondy Deep Impact Dne proletěla sonda asi 700 km od jádra komety rychlostí 12,3 km/s.
59 Jádro komety 67P/Churyumov-Gerasimenko V srpnu 2014 začala kometu zkoumat sonda Rosetta a v listopadu 2014 na ni přistálo pouzdro Philae.
60 Typy komet a jejich značení: P/ periodické komety Většinou jde o komety s oběžnou dobou pod 200 let. Některé prameny ovšem do této kategorie řadí i komety s periodou nad 200 let. C/ neperiodické komety X/ komety s neurčitelnou dráhou D/ ztracené nebo zničené komety A/ planetky chybně určené jako komety Foto komety Hale Bopp C/1995 O1 (8. dubna 1997): Miroslav Druckmüller
61 Chvosty komety Plazmový chvost: Je složen převážně z plynů, je úzký, přímý a mívá namodralou barvu. Září převážně díky ionizací. Míří vždy od Slunce, protože v případě částic o velikostech kolem 10-7 m převládá tlak záření nad gravitací. plazmový chvost Prachový chvost: Vzhledem k tomu, že v případě velikosti těchto částic převládá gravitace nad tlakem záření, nesměřují prachové chvosty přímo od Slunce, ale částečně sledují dráhu komety. prachový chvost Kometa C/1995 O1 (Hale-Bopp) z 8. dubna Foto: Miroslav Druckmüller.
62 Anomální chvost (protichvost) Je viditelný v době, kdy Země prochází blízko oběžné roviny komety. Země dráha komety Slunce prachový chvost Kometa C/2004 Q2 Machholz ( ) Foto: Stefan Seip plazmový chvost
63 Anomální chvost (protichvost) Foto komety C/2007 N3 Lulin (5. února 2007): Michael Jacger
64 Dráhy komet Po eliptických drahách 40 %: a) z toho 16 % jsou dlouhoperiodické: (oběžné doby nad 200 roků, původ v Oortově oblaku) b) z toho 24 % jsou krátkoperiodické: (oběžné doby pod 200 roků, jejich dráhy mají nízké sklony k ekliptice, většinou jsou prográdní, perihelia a afelia leží v blízkosti roviny ekliptiky) i. Jupiterova rodina (< 20 roků) (jsou zachycené převážně Jupiterem z SDO) ii. Halleyova rodina (> 20 roků, < 200 roků) (jsou zachycené velkými planetami z Oortova oblaku) Po parabolických drahách 49 %: Slunce eliptické dráhy parabolické dráhy: Oortův oblak Po hyberbolických drahách 11 %: celkový počet 1292 ( hyperbolické dráhy: interstelární
65 Hlavní zásobárna komet Jan Oort v roce 1950 uveřejnil domněnku, že komety jsou umístěny v rozlehlém oblaku na okraji Sluneční soustavy, ve vzdálenostech až AU. V mračnu kulového tvaru, dnes běžně nazývaném Oortův oblak, by se mělo nacházet na několik bilionů kometárních jader. Jádra sem byla vyhnána na počátku existence Sluneční soustavy, když se utvářely planety. Kometární jádra tu však nejsou uvězněna navždy. Některá se gravitačním působením okolních hvězd dostanou na výstřednou dráhu, mířící ke Slunci.
66 Nejznámější kometa Jupiterovy rodiny Fragmenty komety P/Shoemaker-Levy 9 dopadaly na Jupitera od 16. do 22. července Kometa se rozpadla při těsném průletu kolem Jupiteru (7. července 1992) na 21 fragmentů, z nichž největší nepřesahovaly průměr 2 km. Snímek z Hubbleova kosmického dalekohledu ukazuje stopy po dopadech jednotlivých fragmentů. Foto komety ze 17. května 1994 (HST Comet Science Team a NASA)
67 Sungrazing comets Na snímcích slunečních sond SOHO a STEREO bylo objeveno už 1916 komet, které prolétly nebo zanikly v těsné blízkosti Slunce (perihel je nižší než setina AU). Nejčastěji se jedná o členy Kreutzovy rodiny komet. Jedná se pravděpodobně o potomky jedné velké komety, která se asi před lety rozštěpila na mnoho menších komet. Jde většinou o velmi malá tělíska o průměrech desítek metrů a větších. Dvojice komet na záběru z Jedna z nejproslulějších komet Kreutzovy rodiny: Ikeya-Seki C/1965 S1, která dosáhla 10 mag.
68 Vizuální pozorování planetek Pohyb planetky (4) Vesta ve dnech 10 až 15 ledna výška zorného pole: 3 planetka jasnost (4) Vesta 6,5 mag (1) Ceres 7,3 mag (2) Pallas 8,9 mag (532) Herculina 9,0 mag (19) Fortuna 9,1 mag (14) Irene 9,1 mag (6) Hebe 9,2 mag (29) Amphitrite 9,3 mag (40) Harmonia 9,4 mag (39) Laetitia 9,4 mag (15) Eunomia 9,5 mag (42) Isis 9,5 mag (43) Ariadne 9,5 mag (7) Iris 9,5 mag Mapky předpovědi planetek jasnějších 11 mag: (Můžete se stát členem tzv. Millenium clubu, což je neoficiální spolek pozorovatelů, kteří již v dalekohledu viděli více než tisíc planetek)
69 Pozorování zákryty hvězd planetkami Pozorování zákrytů umožňuje: zpřesnění rozměrů planetek odhalení průvodců zjištění tvaru Předpovědi zejména pro Evropu:
70 Výzkum komet pomocí sond Není třeba znát jde o doplňující materiál. název sondy datum průzkumu vzdálenost kometa ICE 11. září km 21P/Giacobini-Zinner Vega 1 6. března km 1P/Halley Vega 2 9. března km 1P/Halley Giotto 13. března km 1P/Halley Giotto 10. července km 26P/Grigg-Skjellerup Sakigake 11. února 1996 asi km 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková Deep Space září km 19P/Borrelly Stardust 2. ledna km 81P/Wild 2 Deep Impact 4. července km 9P/Tempel 1 Deep Impact 4. listopadu km 103P/Hartley Stardust 15. února km 81P/Wild 2 Rosseta listopad, 2014 povrch 67P/Churyumov-Gerasimenko
71 Výzkum planetek pomocí sond Není třeba znát jde o doplňující materiál. sonda rozměry Galileo průlet 951 Gaspra 18 10,5 8,9 Galileo průlet 243 Ida Galileo průlet Dactyl 1,6 1,2 NEAR průlet 253 Mathilde Deep Space průlet 9969 Braille 2,2 1 Cassini průlet 2685 Masursky km NEAR přistání 433 Eros 33x13x13 km Stardust průlet 5535 Annefrank km Hayabusa přistání Itokawa m New Horizons průlet APL 2,3 km Rosetta průlet 2867 Šteins 4x5 km Hayabusa návrat vzorků Itokawa m Rosetta průlet 21 Lutetia km Dawn průlet 4 Vesta km Dawn 2015 průlet 1 Ceres km
a = 0,4 + 0,3 x 2 n planeta n a (AU) - TB a (AU) - realita
1766, 1784: Titius-Bodeovo pravidlo a = 0,4 + 0,3 x 2 n planeta n a (AU) - TB a (AU) - realita Merkur - 0,4 0,39 Venuše 0 0,7 0,72 Země 1 1,0 1,00 Mars 2 1,60 1,52? 3 2,80 - Jupiter 4 5,20 5,20 Saturn
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceF Fyzika Sluneční soustavy
F3160 - Fyzika Sluneční soustavy Pavel Gabzdyl (gabzdyl@hvezdarna.cz) Jan Píšala (pisala@hvezdarna.cz) Co od nás můžete čekat? - sérii přehledových přednášek - po každé přednášce umístíme na IS soubor
VíceProměny Sluneční soustavy. Pavel Gabzdyl Hvězdárna a planetárium Brno
Proměny Sluneční soustavy Pavel Gabzdyl Hvězdárna a planetárium Brno Merkur Venuše Země Mars hlavní pás planetek (582 389) Tělesa K. pásu (1 375) Oortův oblak (500 miliard?) 50 000 150 000 AU Současný
VíceKroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA
Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2018 I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Sluneční soustava - Proč Sluneční soustava? - Co to je - obecně? - Z čeho se skládá? Sluneční soustava inventura: 1. Slunce jediná
VíceKroužek pro přírodovědecké talenty II lekce 13
Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2019 II lekce 13 Mars - planeta čtvrtá (1,52 AU), terestrická - 1 oběh za 687 dní (1 r 322 d) - 2 měsíce Phobos, Deimos - pátrání po stopách života - dříve patrně hustá
VíceČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE
ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,
VíceTělesa sluneční soustavy
Tělesa sluneční soustavy Měsíc dráha vzdálenost 356 407 tis. km (průměr 384400km); určena pomocí laseru/radaru e=0,0549, elipsa mění tvar gravitačním působením Slunce i=5,145 deg. měsíce siderický 27,321661
VíceF Fyzika Sluneční soustavy
F3160 - Fyzika Sluneční soustavy Pavel Gabzdyl (gabzdyl@hvezdarna.cz) Jan Píšala (pisala@hvezdarna.cz) Co od nás můžete čekat? - sérii přehledových přednášek - po každé přednášce (do pěti dnů) umístíme
VíceKroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA
Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2018 I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Sluneční soustava - Proč Sluneční soustava? - Co to je - obecně? - Z čeho se skládá? Sluneční soustava inventura: 1. Slunce jediná
VíceProjekt Společně pod tmavou oblohou
Projekt Společně pod tmavou oblohou Meziplanetární hmota na počátku 21. století Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí Meziplanetární hmota ve Sluneční soustavě Podle definice máme ve Sluneční soustavě:
VíceProjekt Společně pod tmavou oblohou
Projekt Společně pod tmavou oblohou Kometa ISON a populace Oortova oblaku Jakub Černý Společnost pro MeziPlanetární Hmotu Dynamicky nové komety Objev komety snů? Vitali Nevski (Bělorusko) a Artyom Novichonok
VíceVY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou.
Předmět: Přírodověda Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační
VíceVY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY
VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy
VíceSluneční soustava. http://cs.wikipedia.org/wiki/sluneční_soustava
Sluneční soustava http://cs.wikipedia.org/wiki/sluneční_soustava Slunce vzdálenost: 150mil.km (1AJ) průměr: 1400tis.km ((109x Země) stáří: 4.5mld let činnost:spalování vodíku teplota 6000st.C hmotnost
VícePřírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov
Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Mini projekt k tématu Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj Říjen listopad 2014 Foto č. 1: Zkusili jsme vyfotografovat Měsíc digitálním fotoaparátem
VíceVY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.
VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází
VíceGymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Jméno a příjmení: Martin Kovařík David Šubrt Třída: 5.O Datum: 3. 10. 2015 i Planety sluneční soustavy 1. Planety obecně
VíceAstronomická jednotka (AU)
URČOVÁNÍ VZDÁLENOSTÍ V ASTRONOMII Astronomická jednotka (AU) Světelný rok (LY) Jiří Prudký: MINIMIUM ASTRONOMICKÝCH ZNALOSTÍ PODÍVEJTE SE NA NOČNÍ OBLOHU! VÝPRAVA DO SLUNEČNÍ SOUSTAVY NEJBLIŽŠÍ HVĚZDA
VíceMgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka
Mgr. Jan Ptáčník Astronomie Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Astronomie Jevy za hranicemi atmosféry Země Astrofyzika Astrologie Historie Thalés z Milétu: Země je placka Ptolemaios: Geocentrismus
VíceObjevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach
Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach Sluneční soustava Sonnensystem Sluneční soustava (podle Pravidel českého pravopisu psáno s malým
Více(99942) Apophis. 3. číslo :: 5. července 2007
(99942) Apophis 3. číslo :: 5. července 2007 Dawn Mise Dawn Výpomoc HST Plán letu Sonda Dawn Vědecké vybavení Nehoda před startem Trpasličí planeta Ceres Planetka Vesta Výzkum planetek kosmickými sondami
VíceNAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami
NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami Jak se nazývá soustava, ve které se nachází planeta Země? Sluneční soustava Která kosmická tělesa tvoří sluneční soustavu? Slunce, planety, družice,
VíceVšechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.
VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě
Více2. Poloměr Země je 6 378 km. Následující úkoly spočtěte při představě, že kolem rovníku nejsou hory ani moře. a) Jak dlouhý je rovníkový obvod Země?
Astronomie Autor: Miroslav Randa. Doplň pojmy ze seznamu na správná místa textu. seznam pojmů: Jupiter, komety, Merkur, měsíce, Neptun, planetky, planety, Pluto, Saturn, Slunce, Uran, Venuše, Země Uprostřed
VíceKamenné a plynné planety, malá tělesa
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VíceAstronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012
Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Osnova přednášek: 1.) Tělesa Sluneční soustavy. Slunce, planety, trpasličí planety, malá tělesa Sluneční soustavy, pohled ze Země. Struktura Sluneční
VíceAstronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.
Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,
VíceMERKUR. 4. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský
MERKUR 4. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský SLUNEČNÍ SOUSTAVA PŘEDSTAVENÍ Slunci nejbližší planeta Nejmenší planeta Sluneční soustavy Společně s Venuší jediné planety bez měsíce/měsíců Má nejmenší
VíceFinále 2018/19, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) řešení. A Přehledový test. (max. 20 bodů)
A Přehledový test (max. 20 bodů) POKYNY: U každé otázky zakroužkuj právě jednu správnou odpověď. Pokud se spleteš, původní odpověď zřetelně škrtni a zakroužkuj jinou. Je povolena maximálně jedna oprava.
VíceOBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky
Vytvořili: Žáci přírodovědného klubu - Alžběta Mašijová, Veronika Svozilová a Simona Plesková, Anna Kobylková, Soňa Flachsová, Kateřina Beránková, Denisa Valouchová, Martina Bučková, Ondřej Chmelíček ZŠ
VíceNÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., 25.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika ČÍSLO PROJEKTU:
VícePřírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina
Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační
VíceSluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce.
Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Zhruba 99,866 % celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří
VíceKamenné a plynné planety, malá tělesa
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VícePojmy vnější a vnitřní planety
KAMENNÉ PLANETY Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Ing. Mgr. Hana Šťastná Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Interní číslo: VY_32_INOVACE_FY.HS.9.18
VíceSlovo úvodem 9 1 Klasická astronomie, nebeská mechanika 11 1.1 Časomíra...... 11 1.1.1 Sluneční hodiny.... 11 1.1.2 Pravý místní sluneční čas versus pásmový středoevropský čas.. 13 1.1.3 Přesnější definice
VíceSluneční soustava Organizace: Slunce Tělesa Sluneční soustavy:
Sluneční soustava Sluneční soustava Organizace: - centrální těleso Slunce - 99,87 % hmoty Sluneční soustavy - 2 % celkového momentu hybnosti - Sluneční soustava plochý útvar kolem roviny ekliptiky - dráhy
VíceKroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce 19 PLANETKY II
Kroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce 19 PLANETKY II Itokawa - 0,54 0,31 0,25 km Planetky NEA: Near Earth Asteroids - planetky, které se na své dráze přibližují k Zemi
VíceAstronomický rok 2015
Astronomický rok 2015 V následujícím článku jsou vybrány nejzajímavější nebeské úkazy a události vztahující se k astronomii, které nám nabídne nadcházející rok. Dnes si projdeme první pololetí 2015. Ze
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 21. 1. 2013 Pořadové číslo 11 1 Merkur, Venuše Předmět: Ročník: Jméno autora:
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 6.1Slunce, planety a jejich pohyb, komety Vesmír - Slunce - planety a jejich pohyb, - komety, hvězdy a galaxie 2 Vesmír či kosmos (z
VíceZákladní jednotky v astronomii
v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve
VíceAstronomie, sluneční soustava
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceVenuše druhá planeta sluneční soustavy
Venuše druhá planeta sluneční soustavy Planeta Venuše je druhá v pořadí vzdáleností od Slunce (střední vzdálenost 108 milionů kilometrů neboli 0,72 AU) a zároveň je naším nejbližším planetárním sousedem.
VícePlanetární tělesa ve Sluneční soustavě
Sluneční soustava Planetární tělesa ve Sluneční soustavě Sluneční soustava Organizace: - centrální těleso Slunce - 99,87 % hmoty Sluneční soustavy - 2 % celkového momentu hybnosti - Sluneční soustava plochý
Více1 Newtonův gravitační zákon
Studentovo minimum GNB Gravitační pole 1 Newtonův gravitační zákon gravis latinsky těžký každý HB (planeta, těleso, částice) je zdrojem tzv. gravitačního pole OTR (obecná teorie relativity Albert Einstein,
VíceANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
VíceOd středu Sluneční soustavy až na její okraj
Od středu Sluneční soustavy až na její okraj Miniprojekt SLUNEČNÍ SOUSTAVA Gymnázium Pierra de Coubertina, Tábor Náměstí Františka Křižíka 860 390 01 Tábor Obsah: 1. Úvod 2. Cíl miniprojektu 3. Planetární
VíceFYZIKA Sluneční soustava
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. FYZIKA Sluneční
Více- před 5 miliardami let - z částic prachu a plynu shluk do rotujícího prachoplynného mraku - uprostřed mraku vzniká Slunce - okolní částice do sebe
Mgr. Veronika Kuncová, 2013 - před 5 miliardami let - z částic prachu a plynu shluk do rotujícího prachoplynného mraku - uprostřed mraku vzniká Slunce - okolní částice do sebe naráží vznik planet, planetek
VíceKroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce IX KOMETY
Kroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce IX KOMETY Komety - kosmická tělesa Komety - kosmická tělesa Kometární jádro kometární jádro je planetkám podobné nepravidelné těleso
VíceVESMÍR. Prvouka 3. ročník
VESMÍR Prvouka 3. ročník Základní škola a Mateřská škola Tečovice, příspěvková organizace Vzdělávací materiál,,projektu pro školu výuky v ZŠ Tečovice Název vzdělávacího materiálu VY_32_INOVACE_12 Anotace
VícePLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY
PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Sluneční soustava je planetárn rní systém m hvězdy známé pod názvem n Slunce, ve kterém m se nachází naše e domovská planeta Země. Tvoří ji: Slunce 8 planet, 5 trpasličích planet,
VíceKód vzdělávacího materiálu: Název vzdělávacího materiálu: Datum vytvoření: Jméno autora: Předmět: Ročník: 1 a 2
Kód vzdělávacího materiálu: Název vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_0505 Planety Datum vytvoření: 17.5.2013 Jméno autora: Předmět: Mgr. Libor Kamenář Fyzika Ročník: 1 a 2 Anotace způsob použití ve
VíceKlíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava. Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a zabývají se tématem Vesmír.
VY_52_INOVACE_Pr_36 Téma hodiny: Vesmír Předmět: Přírodověda Ročník: 5. třída Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava Autor: Bohunka Vrchotická, ZŠ a MŠ Husinec Řež; Řež 17, Husinec
Více- před 5 miliardami let - z částic prachu a plynu shluk do rotujícího prachoplynného mraku - uprostřed mraku vzniká Slunce - okolní částice do sebe
Mgr. Veronika Kuncová, 2013 - před 5 miliardami let - z částic prachu a plynu shluk do rotujícího prachoplynného mraku - uprostřed mraku vzniká Slunce - okolní částice do sebe naráží vznik planet, planetek
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 18. 2. 2013 Pořadové číslo 13 1 Jupiter, Saturn Předmět: Ročník: Jméno autora:
VíceKroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce XV METEORY
Kroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce XV METEORY Meziplanetární hmota Komety Prachové částice Planetky Meteory a roje METEORICKÝ PRACH miniaturní částice vyplňující meziplanetární
VíceZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA 27.3.2013
Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_ZE69KA_15_02_04
VíceSLUNEČNÍ SOUSTAVA OČIMA SOND. Mgr. Antonín Vítek, CSc. Knihovna AV ČR Říjen 2010
SLUNEČNÍ SOUSTAVA OČIMA SOND Mgr. Antonín Vítek, CSc. Knihovna AV ČR Říjen 2010 Voyager 1 a 2 Start: 1977-09-05 a 1977-08-20 COSPAR: 1977-084A a 1977-076A Nosič: Titan 3E Centaur D Voyager 1 Jupiter: 1979-03-05
VíceVESMÍR, SLUNEČNÍ SOUSTAVA
VESMÍR, SLUNEČNÍ SOUSTAVA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi o vesmíru a sluneční soustavě a jejich zkoumání. Vesmír také se mu říká
VíceSluneční soustava Sluneční soustava Slunce. Země Slunce
Sluneční soustava Sluneční soustava je planetární systém hvězdy, kterou nazýváme Slunce. Součástí tohoto systému je i naše planeta Země a dalších 7 planet (Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Uran,
VíceJihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra fyziky Transneptunická tělesa Diplomová práce Vedoucí práce: RNDr. Petr Jelínek, Ph.D. Autor: Bc. Martin Pihera - 1 - Anotace: Cílem
VíceHobiti sluneční soustavy
Tomáš Henych Hobiti sluneční soustavy přednáška pronesená na Podzimním astronomickém kursu ve Vyškově v září 2011 Meziplanetární hmota zbytky po tvorbě sluneční soustavy, hmotnostně zanedbatelná stejně
VíceGalaxie - Mléčná dráha - uspořádaná do tvaru disku - zformovala se 3 miliardy let po velkém třesku - její průměr je světelných let
VESMÍR - vznikl před 13,7 miliardami let - velký třesk (big bang) - od této chvíle se vesmír neustále rozpíná - skládá se z mnoha galaxií, miliardy hvězd + planety Galaxie - Mléčná dráha - uspořádaná do
VíceÚvod do nebeské mechaniky
OPT/AST L09 Úvod do nebeské mechaniky pohyby astronomických těles ve společném gravitačním poli obecně: chaotický systém nestabilní numerické řešení speciální případ: problém dvou těles analytické řešení
Více9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.
9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy
VícePouť k planetám. Která z možností je správná odpověď? OTÁZKY
Co způsobuje příliv a odliv? hejna migrujících ryb vítr gravitace Měsíce Je možné přistát na povrchu Saturnu? Čím je tvořen prstenec Saturnu? Mají prstenec i jiné planety? Jak by mohla získat prstenec
VíceSrpen 2011 (8) Velký průlom: sonda zblízka zkoumá asteroid hlavního pásu Dawn u Vesty Úsvit nad bohyní domácího krbu
http:/hvr.cz Srpen 2011 (8) Velký průlom: sonda zblízka zkoumá asteroid hlavního pásu Dawn u Vesty Úsvit nad bohyní domácího krbu Již v roce 2007 (27. září) odstartovala ze Země sonda Dawn - Úsvit a vyrazila
VíceB. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,
HVĚZDY 1. Většina hvězd se při pozorování v průběhu noci pohybuje od A. Západu k východu, B. Východu k západu, C. Severu k jihu, D. Jihu k severu. 2. Ve většině hvězd se energie uvolňuje A. Prudkou rotací
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 25. 2. 2013 Pořadové číslo 14 1 Uran, Neptun Předmět: Ročník: Jméno autora:
VícePOZOROVÁNÍ KOMET. kometární astronomie. Jiří Srba Hvězdárna Vsetín Společnost pro Meziplanetární Hmotu
POZOROVÁNÍ KOMET a kometární astronomie Jiří Srba Hvězdárna Vsetín Společnost pro Meziplanetární Hmotu Komety meziplanetární hmota KOMETY PLANETKY Prachové částice Komety jako kosmická tělesa Kometární
VíceAstrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny
1. Sluneční soustava Astrofyzika aneb fyzika hvězd a vesmíru planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny je dominantním tělesem ve Sluneční soustavě koule o poloměru 1392000 km, s průměrnou hustotou
VíceASTRO Keplerovy zákony pohyb komet
ASTRO Keplerovy zákony pohyb komet První Keplerův zákon: Planety obíhají kolem Slunce po elipsách, v jejichž společném ohnisku je Slunce. Druhý Keplerův zákon: Plochy opsané průvodičem planety za stejné
VíceUkázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady
Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady 1. Rychlosti vesmírných těles, např. planet, komet, ale i družic, se obvykle udávají v kilometrech za sekundu. V únoru jsme mohli v novinách
VíceVesmír v kostce: ( stručný vesmírný kaleidoskop )
Gabriel B i e l i c k ý listopad 2010 Vesmír v kostce: ( stručný vesmírný kaleidoskop ) Naše Slunce se svojí soustavou planet, jejich měsíců,asteroidů,komet a dalších objektů je součástí seskupení různých
Více7. Gravitační pole a pohyb těles v něm
7. Gravitační pole a pohyb těles v něm Gravitační pole - existuje v okolí každého hmotného tělesa - představuje formu hmoty - zprostředkovává vzájemné silové působení mezi tělesy Newtonův gravitační zákon:
VíceÚvod do nebeské mechaniky
OPT/AST L09 Úvod do nebeské mechaniky pohyby astronomických těles ve společném gravitačním poli obecně: chaotický systém nestabilní numerické řešení speciální případ: problém dvou těles analytické řešení
VíceVESMÍR. Mléční dráha. Sluneční soustava a její objekty. Planeta Země jedinečnost života. Životní prostředí na Zemi
Život uprostřed vesmíru PhDr. et. Mgr. Hana Svatoňová, katedra geografie PdF MU VESMÍR Mléční dráha Sluneční soustava a její objekty Planeta Země jedinečnost života Životní prostředí na Zemi Galaxie Andromeda
VíceOsnova Motivace Jak to funguje Seznam a popis misí Animace Obrázky Shrnutí. Astronomický ústav Univerzity Karlovy, Univerzita Karlova v Praze
Astronomický ústav Univerzity Karlovy, Univerzita Karlova v Praze 28. února 2013 Osnova 1 Motivace Osnova 1 Motivace 2 Jak to funguje Osnova 1 Motivace 2 Jak to funguje 3 Seznam a popis misí Osnova 1 Motivace
VíceSluneční soustava OTEVŘÍT. Konec
Sluneční soustava OTEVŘÍT Konec Sluneční soustava Slunce Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Pluto Zpět Slunce Slunce vzniklo asi před 4,6 miliardami let a bude svítit ještě přibližně 7
VíceSložení Slunce a sluneční soustavy
Prosinec 2010 Obrázek: Jeden ze 4 meteoritů Složení SluncePříbram. a sluneční soustavy Meteorit Příbram, 7. dubna 1959 V Ondřejově a Prčicích byly umístěny 2 fotokomory určené ke snímkování noční oblohy
VíceVÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!
VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy
VíceNázev. Obecné informace
Název Česky Planetka Anglicky Asteroid Obecné informace Planetka je malé těleso obíhající kolem Slunce nebo kolem jiné hvězdy (dosud nebyla žádná planetka obíhající kolem jiné hvězdy objevena). Planetky
VíceVesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn
Vesmír Vesmír r je označen ení pro veškerý prostor a hmotu a energii v něm. n V užším m smyslu se vesmír r také někdy užíváu jako označen ení pro kosmický prostor,, tedy část vesmíru mimo Zemi. Různými
VíceHvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu
Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu kulovitého tvaru. Tento objekt je nazýván protohvězda. V nitru
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika
VíceExtragalaktické novy a jejich sledování
Extragalaktické novy a jejich sledování Novy těsné dvojhvězdy v pokročilém stadiu vývoje přenos hmoty velikost bílého trpaslíka Spektrum klasické novy Objevy nov v ČR 1936 - Záviš Bochníček objevuje ve
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci projektu
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: cz.1.07/1.4.00/21.1936 č. šablony: III/2 č.sady: 6 Ověřeno ve výuce: 13.1.2012 Třída: 3 Datum:28.12. 2011 1 Sluneční soustava Vzdělávací
VícePETROVÁ K., DOSEDLOVÁ V.: KOMETY. Kateřina Petrová, Vendula Dosedlová 4. D, Gymnázium Na Vítězné pláni 1160, , Praha 4, šk.
KOMETY Kateřina Petrová, Vendula Dosedlová 4. D, Gymnázium Na Vítězné pláni 1160, 140 00, Praha 4, šk. rok 2005/2006 Abstrakt. Komety, oslnivě zářící krásky, které v lidech dokáží vyvolat úžas i strach.
VíceTAJEMSTVÍ PRVNÍ PLANETY ODHALENA SEMINÁŘ KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA HVĚZDÁRNA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ
TAJEMSTVÍ PRVNÍ PLANETY ODHALENA SEMINÁŘ KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA HVĚZDÁRNA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ MERKUR Parametry oběžné dráhy Afélium 68 816 900 km Perihélium 46 001 200 km Průměrná vzdálenost 57
VíceJak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život?
Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně, Laboratoř metalomiky
VíceObsah SLUNEČNÍ SOUSTAVA 2 PLANETY 2 VZNIK 3 SLOŽENÍ SOUSTAVY 3. Slunce 3. Vnitřní planety 4 Merkur 4 Venuše 5 Země 7 Mars 8. Hlavní pás asteroidů 9
Sluneční soustava Obsah SLUNEČNÍ SOUSTAVA 2 PLANETY 2 VZNIK 3 SLOŽENÍ SOUSTAVY 3 Slunce 3 Vnitřní planety 4 Merkur 4 Venuše 5 Země 7 Mars 8 Hlavní pás asteroidů 9 Vnější planety 9 Jupiter 9 Saturn 11 Uran
VíceInterpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze
Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze - role vztažné soustavy - modely Sluneční soustavy stejná pozorování je možné vysvětlit různými modely! heliocentrický x geocentrický model Tanec
VíceAstronomický ústav. Akademie věd České republiky, v. v. i. Další pád meteoritu s rodokmenem podrobně zachycený Českou bolidovou sítí
Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. Další pád meteoritu s rodokmenem podrobně zachycený Českou bolidovou sítí Tisková zpráva ze dne 17. 3. 2016 V neděli 6. března krátce po půl jedenácté
VícePodivná poslední planeta Pluto její pád a nová sláva
Podivná poslední planeta Pluto její pád a nová sláva Zbývá už jen pár dní do historického milníku, kdy si pery skoro zlatými (či digitálními) napíšeme do sešitů i knih nové významné datum ve výzkumu Sluneční
Více1.6.9 Keplerovy zákony
1.6.9 Keplerovy zákony Předpoklady: 1608 Pedagogická poznámka: K výkladu této hodiny používám freewareový program Celestia (3D simulátor vesmíru), který umožňuje putovat vesmírem a sledovat ho z různých
Více