Milí poutníci a farníci!

Transkript

1 roník 15. 2/2004 Milí poutníci a farníci! Mnohé statistiky vypovídají o tom, že v naší vlasti se hlásí k náboženství jen asi polovina oban. A tak se nkdy dává našemu národu pívlastek: ateistický. A dokonce jsme v tomto ohledu na pedním míst mezi evropskými státy. Takové zjištní nás mže zneklidnit. Je skutenost opravdu tak bolestná? Jsou naši lidé tolik vzdáleni Bohu? Osobn tento názor nesdílím. Mám možnost se setkávat s mladými lidmi, zvlášt ped svatbou. Píprava nespoívá jen ve sdílení Božích pravd. Snoubenci mají možnost otevít své srdce. Povdt svj názor, své mínní. Mají své názory, ale nejsou Bohu vzdáleni, kesanství jim není cizí. Podobn je tomu i pi setkání s rodii ped ktem. Spolené rozhovory pispívají ke vzájemnému obohacení. Jsou vdní za tento rozhovor, i když se ped tím nkdy zdráhali. Podobné poznatky mám i pi setkání s návštvníky a obdivovateli naši mariánské svatyn. Jsou rzného zamení a orientace. A opt pevážná ást má blízko k Bohu. Pro tedy nevyplují pi sítání lidu píslušnou kolonku, kde je uvedeno náboženství? Podle mínní nkterých tím vyjadují svj postoj k církvím a ne k Bohu. To nás, kteí se hlásíme k církvi, má vést k zamyšlení: jsme tomuto svtu svtlem, kvasem, jak o tom mluví Pán Ježíš? Nejsme národ ateist, ale národ s velkou svatováclavskou, cyrilometodjskou a mariánskou tradicí. Vzhru srdce. Prosme Matku boží, a nám svým píkladem a pímluvou pomáhá, abychom byli apoštoly naší doby. Bume lidmi dobré vle, mjme rádi své spoluobany, vící i tak zvan nevící. A pedevším my, ctitelé Panny Marie. Na tento úmysl i na vás všechny pamatuji u Matky Boží, která divy tvoí a žehnám P. Tomáš Prnka - 1 -

2 Uprosted Moravského krasu, kde Bh uložil svou krásu, tam leží tiché místo Ktiny, tam žehná Maria, která nezná viny. (Jarmila Urbánková) Hlavní pou 30. kvtna 2004 Letošní hlavní pou byla obohacena úastí apoštolského nuncia arcibiskupa Diego Causero. Byla to jeho první pou v eské republice. Do naší farní kroniky poznamenal: Jsem velmi vden za pozvání a za to, že jsem mohl slavit svátky svatodušní u trnu Ktinské Madony, zvané Perla Moravy. Zapsobila na m velká zbožnost a úast tolika poutník. Mladá fronta Dnes pinesla následující zprávu: Na pivítanou ped zaátkem bohoslužby dostal od ktinských vících kytici bílých lilií. Krom toho, že si pi této bohoslužb vzpomeneme na Svatého Otce, budeme se také modlit za všechny, co vedou církev v eské republice. A také za ty, kdo vládnou. Protože Duch svatý dává jednotu, moudrost a pochopení, piblížil úmysl slavnostního setkání. Ktinský chrám byl už ped zaátkem plný k prasknutí. Nkteí poutníci, kteí velký zájem o apoštolského nuncia oekávali, si rozdlali skládací sedaky, které si na bohoslužbu pivezli. V kázání pipomnl apoštolský nuncius lidem tísnícím se v chrámu, poselství biskup z osmi zemí stední Evropy, kteí se sešli na pouti v Rakousku, aby sestavili priority pro kesanský život v dnešní dob. Nezstávejte stranou ve chvíli, kdy se tvoí spolená budoucnost evropských národ, vyzval papežský velvyslanec vící. Krom toho jim doporuil, aby se dál modlili, aby dodržovali nedle jako svátky, kdy se nepracuje a lidé se naplno vnují odpoinku, rodin, pátelm. A také tomu, co pináší radost do života. A jsou kesané také páteli života ve všech jeho fázích, života dosud nenarozeného, rozvinutého i postiženého, života pozemského i vného. Tento život je dnes ohrožen, zvlášt na jeho zaátku a konci, dodal apoštolský nuncius. Návštvou Ktin nový papežský nuncius zachoval tradici návštv z Vatikánu e ktinském chrámu. Pravideln od roku 1992 navštvovali Ktiny i jeho pedchdci. Giovanni Coppa navštívil Ktiny desetkrát, nuncius arcibiskup Erwin Ender jednou. Jako památku na tento den darovali ktinští nunciovi obrovské perníkové srdce s nápisem ze Ktin. Apoštolský nuncius poslal dodaten ješt dkovný dopis. Dstojný ote, Rád bych Vám ješt jednou podkoval za pozvání a velé pijetí na Vašem poutním míst ve Ktinách. Byl to velmi krásný den. Váš poutní kostel je velmi krásný a úast vících na liturgii byla opravdu hojná. Kéž Panna Maria Ktinská žehná Vaší pastoraní služb. Jsem rovnž vdný za úast ostatních dležitých osob na mši svaté. Se srdeným pozdravem Diego Causero v.r. apoštolský nuncius - 2 -

3 Z farní kroniky S radostí a duchovními zážitky z tohoto pekrásného místa - perly Moravy - se budu vracet do Vného msta, abych tam všem vyídil, že zde ve Ktinách žije naplno kesanská víra a láska k Pann Marii. S díky za pozvání Pavel Jajtner velvyslanec eské republiky pi Svatém Stolci ve Vatikánu Na Hod Boží svatodušní, 30. kvtna L.P Pou z farnosti Kyjov 8. kvtna 2004 Opt po roce jsme se vydali z Kyjova k Pann Marii do Ktin. Když jsme ráno vyjeli, doprovázela nás velmi hustá mlha. Bhem cesty jsme se spolen modlili a zpívali mariánské písn. Tak nám cesta ubíhala a netrvalo dlouho a sluníko se zaalo na nás usmívat. Když jsme pijeli na místo, vstoupili jsme do velkolepého chrámu. Dostalo se nám od místního duchovního správce, který zde slouží již adu let, srdeného pivítání. Také se nám obtav vnoval. Byla možnost pijat svátost smíení. Následovala mše svatá. Seznámili jsme se s historií a významem zdejšího poutního místa. Shromáždili jsme se na farním dvoe, vypili skleniku dobrého vína, které jsme pivezli. Sdlili jsme si navzájem své radosti i tžkosti. Prohlédli jsme si i galerii umleckých pedmt, která je umístna pod hlavním schodištm. Od Panny Marie Ktinské jsme odcházeli s vdností, povzbuzeni a potšeni. Dá-li Bh, rádi pijedeme opt. Zaslali farníci z Kyjova Orelská pou 6. ervna 2004 Ani letos nebyla perušena tradice v organizování župního dne ve Ktinách a Bukovin. Ktinská Panna Maria otevela náru prvodu orlic a orl, píznivc i pátel a za hudebního doprovodu krojované kapely Damboanka je všechny pijala ve své svatyni k bohoslužbám. Celebrant - duchovní rádce župy dr. Jana Sedláka - pivítal elné pedstavitele Orla a všechny poutníky shromáždné ve svatyni. Jeho homilie, jak již to máme zažité, si našla cestu ke všem i ke každému jednotliv, takže jsme po bohoslužb odcházeli povzbuzeni do dalších všedních dn. Odpoledním blokem programu bylo spoleenské setkání v župním sportovním areálu Bukovina. Tam uvítal a pozdravil úastníky starosta Orla a poslanec parlamentu eské republiky, bratr Ladislav Šustr. Po týdenních úpravách stediska bylo možné uspoádání sportovních her pro ty nejmenší a zárove poskytnutí pohostinství pro všechny návštvníky. Po vyhodnocení soutžících udlením píslušných cen a odmn, se se všemi krátkou pobožností a požehnáním rozlouil P.Tomáš Prnka. A nás provází požehnání Matky Boží Ktinské do setkání v roce Zapsal Alois Müller, sekretá župy - 3 -

4 Msíc kvten byl ve znamení etných a velmi navštívených poutí. 1. kvtna jsme slavili 1. mariánskou sobotu. Vedli ji františkáni a poutníci z Brna-Husovic. Ohlas velmi píznivý, velká spokojenost. Díky. Následující den, v nedli, jsme postoupili o krek v desetileté píprav na velké ktinské jubileum, osmisté výroí zjevení Panny Marie Ktinské. V bukovinském kostele byla májová pobožnost, následoval prvod ke kaplice zjevení. Známým Voláním k Matce Boží, recitacemi dtí a spoleným zpvem poutní písn Pozastav se poutníku, chci ti zpívati. O matice svatoktinské vypravovati. Jak svj poátek vzala, ktinská Panna Maria, nejkrásnjší, nejistjší, Matika milá. O pouti brnnské mládeže píše jedna z vedoucích, Jana: Tak jsem se vypravila v sobotu na pou... dobrý de... jó napot... dzie dobry... head aega... uz redzšanos... laba diena... dober dan... bongu... jasan ozývalo se ze tí stran lomu, kde probhlo zahájení již deváté Pout brnnské mládeže do Ktin. Organizátoi nás letos vítali rovnou v devíti jazycích. A víte pro? Letošní 8. kvten byla totiž ve znamení vstupu eské republiky spolen s devíti dalšími zemmi do Evropské unie. Zaadili m do jedné z devíti skupinek, do Malty. Docela se mi tam líbilo. Po cest jsme mli dva úkoly. Za prvé pipravit si pedstavení své zem (Malty) ostatním v programu ve Ktinách a pak erným uhlem zvtšit jakýsi kousek obrázku na A4. To jsem nejprve nepochopila, ale usoudila jsem, že bude moudré se nechat pekvapit. Hm... a stálo to za to. Devt vybraných poskládalo po píchodu do kostela v krátké adoraci všechny A4 dohromady. A hádejte, co vzniklo?je to lehké! No pece tvá Krista! Elpisáci se totiž pi píprav ídili i mottem sv. Otce pro tento rok:b Chceme vidt Krista. A tak jsme ho konen uvidli! Nevíte? Zajete se do Ktin podívat, plátno s tváí tam bude vystavené celý rok. Musím piznat, že m celá akce dost pekvapila, dokonce, dle pedpovdi poasí na Nov, mlo celý den lít jako z konve. Pedstavte si - nic, ani kapka. A to ani v kropence, když jsme vycházeli po mši sv. z kostela. /Poznámka: V našem kostele máme neuvitelných jedenáct kropenek. Je možné že pi doplování se na nkterou zapomnlo. Nkdy dokonce pi vtším potu návštvník i bhem krátké doby nezbude ve frekventované kropence ani kapka./ Následující den, v nedli 9. kvtna, následovala hasiská pou. O ní nám napsala Marie Anna Urdi: Podívej, je blankytn modrá obloha bez jediného mráku, povídám svému muži, který pipravuje ranní kávu ke snídani. Otevírám okno a cítím vlahý májový vzduch. Pršet pestalo a Bh nám nabízí slunný den. Zvenku je slyšet zpv pták a nad lesy krouží párek mladých jestáb. Listí strom a ke se halí do píjemné zelené barvy v mnoha odstínech. Kvtiny na zahrad rozvíjejí naplno svou pestrobarevnou krásu a naplují srdce radostí. Je msíc máj, lásky as, jak íká básník K. H. Mácha ve svých verších. Ale v máji také a to práv dnes je sv. Floriána. Píše se rok 2004, hasii slaví svj svátek. Svatý Florián je jejich patronem. U toho musím být. Musím zjistit, koho že si to ti hasii vzali za patrona. Moc o nm nevím, ale dnes budu zase o nco chytejší, povídám si sama pro sebe

5 Pijíždíme do Ktin ke kostelu Panny Marie. Zaparkujeme naši dodávku a jdeme se na tu slávu podívat. U dvou historických hasiských voz, jednoho z roku 1892 na runí pohon a u druhého z roku 1924 na motorový pohon, postává nkolik dobrovolných hasi. Na obou vozech je patrná velmi pelivá údržba. Jsou pro dnešní den umístny ped místní poštou. Stojí zatím osamoceny, než k nim po prvod pibudou další ti. Zamíím k mládencm v hasiských uniformách a jednoho z nich zpovídám. Prozrazuje mi ochotn všechno, co o této historické technice ví a usmívá se. Je rád, že se mže s nkým podlit o své znalosti. Podkuji za informace a prohlížím si pt nejmodernjších hydrant, které jsou vystaveny ped vozy. Pesunujeme se ke kostelu. Postáváme na schodech kostela a pozorujeme tu slávu, se kterou pijíždí hasiské sbory se svými vozy. V ele prvodu pochodují mažoretky v ervenobílých sukýnkách a blzkách. Za nimi jdou muzikanti z Jedovnic a pkn hrají do kroku. Mají na sob bílé košile a modré vesty. Je na n píjemný pohled. V prvodu vidíme zástupce dobrovolných hasi všech okolních vesnic. Každý vede svoji skupinu pod svojí zástavou. Celkem tu máme 22 hasiských sbor. Prvod pomalu míí ke kostelu. Vpedu jedou historické vozy s koským zápahem. Za nimi pak modernjší technika. Je jich pkná ádka. Poítám hasie a nemohu se dopoítat. Pak to vzdám a radji se ptám poadatele. Je jich pesn 240. Do kostela vchází za doprovodu Bivojanky pedstavitelé sbor se svými zástavami a zastavují se ped hlavním oltáem, který je bohat ozdoben kvtinami. Vedle oltáe stojí velký devný kíž. Na nm je pipevnno plátno s tváí Ježíše Krista. Pinesla ho sem den pedtím brnnská mládež. Za zvuku církevní písn pichází Otec Tomáš Prnka a zaíná sloužit mši svatou, ve které nejprve pivítá všechny pítomné a vzácné hosty. Kázání je o svatém Floriánovi, od jehož muednické smrti letos uplynulo 1700 rok. Po mši svaté pedvedli hasii nkolik ukázek. Pedstavili nám historický hasící vz z Vilémovic na runí pohon. Potom hasii zapálili slámu a do vahadel se opelo 6muž. Z každé strany ti. Pumpovali vodu pes runí pístovou pumpu do hadic a tak ukázali, jak se hasilo v dávných dobách. Zvládnout celou situaci a uhasit požár v tehdejší dob muselo dát hasim zabrat. Další ukázkou byla simulovaná havárie osobního auta a nasazení nejmodernjší techniky pi vyprošování zranných osob z auta a s následným zapálením a uhašením auta. Vše s mikrofonem v ruce provázel reportér v hasiské uniform. Velkou zásluhu na organizování celé akce ml starosta z Kanic. Kapela Bivojanka, která pou doprovázela píjemnou hudbou, zahrála i na závr nkolik moravských písniek a to se již všichni poutníci spokojen rozcházeli do svých domov. Ke 100. výroí úmrtí Antonína Dvoáka a 150. výroí narození Leoše Janáka poádáme v nedli 12. záí 2004 v 18.00hodin v našem mariánském kostele duchovní koncert. Program: Antonín Dvoák: TeDeum a Leoš Janáek: Glagolská mše. Oekáváme asi 160 úinkujících zpvák a hudebník. Více na plakátech a v tisku. Srden zveme. Vstupné dobrovolné

6 Pou z Nmic a Hrušky (napsala Ludmila Rudyková) Vyjeli jsme ve 4.55 z Hrušky a v 5.00 z Nmic n/h autobusem do Lule. Tam nás oekávala šestilenná dechovka, která nás 46 poutník - doprovázela cestou pes vesnici. Obávaný raický kopec jsme my - rovinái - zdárn zdolali a nad ním v lese u kíže byla první svainová zastávka. Tam nás nkolik opozdilc dobhlo nebo se nechalo dovézt. V Bukovince u kapliky zjevení Panny Marie vítáme nové poutníky, tento rok to byla ti dvata a jeden chlapec (šli s námi poprvé). Zde jsme se také pomodlili za poutníky, kteí nás pedešli na vnost a za ty, kteí nás do Ktin vodívali. Za vyzvánní zvon vcházíme do kostela v Bukovince ke krátké adoraci. To již máme tém tyi hodiny chze za sebou, proto v místní hospdce doplníme tekutiny, odpoineme nohám a vydáváme se na cestu pes Bukovinu, pole a lesy za vytouženým cílem. V poledne krátké posezení nad Ktinami, pozdravení svatého kíže a pomalu sestupujeme. Naskýtá se nám nejkrásnjší pohled na vesnici v údolí a na ktinský chrám. Pocit radosti, vdnosti i dojetí nás doprovází do svatyn. Ješt se k nám pipojují poutníci, kteí pijeli autobusem až do Ktin. Zvony zvoní a duchovní správce sestupuje ze schod, aby nás pivítal. Maria, Matiko, my jdeme k tob, pimluv se k Synáku, prosíme Tebe, rozléhá se náš zpv. Královna nebe i zem, držíc na rukou Spasitele, vítá svého poutníka. Ke každému promlouvá svým pohledem a ten, kdo oteve své srdce, naplní nejvyšším dobrem, svým Synem. Díve, než se ubytujeme, zpíváme Matce Boží slavný rženec. /rženec radostný, svtla a bolestný jsme se pomodlili cestou./. Máme rádi tento zpívaný rženec, kdy padesát zdrávas zaínají muži a ženy odpovídají. Po chvíli volna se opt scházíme u oltáe a zaínáme pobožnost Kížové cesty. V ambitech u obraz rozjímáme o utrpení našeho Pána, modlíme se na úmysl svatého Otce a vcházíme do kaple svaté Anny. Zde zpíváme oblíbené poutní písn a pamatujeme na knze, kteí nás k Bohu vedli, na P. Josefa Šenkyíka a P. Ferdinanda Bílka. Dali jsme za n sloužit mše svaté. Ješt než zane veerní bohoslužba, máme as na modlitbu na schodech a na pijetí svátosti smíení. Dlouho budeme vzpomínat na vrchol celého dne, na mši svatou, kterou s nádherným kázáním a s velkou úctou i láskou sloužil P. Marcel Javora, který pivedl poutníky z Vysoan. Ješt než se rozlouíme s tmi, kteí veer odjíždjí dom, zpíváme s kenovickými poutníky jejich tradiní Dobrou noc, Maria. V nedli je mše svatá již v 6.30, po ní snídan a louení od obrázk v ambitech. Asi dvacet poutník se vydává zpt tou cestou, kterou vera pišli. Nejhorší úsek je po obd z Raic do Lule. U kapliky v Raicích zpíváme a modlíme se za duše v oistci, na kopci u hbitova se etla báse o našem putování, kterou výstižn složil náš muzikant, pan Pospíšil z Lule. Pokraujeme v cest a vroucí modlitbou za nové a svaté knze, lurdskou písní voláme k nebi a šastni nasloucháme odpov z les a strání, kdy se k nám ozývá Ave, ave, ave Maria. Táhlé stoupání pes Nemojany do Lule nám pomáhá zdolat bolestný rženec. Vlakem odjíždíme do Nmic, kde nás oekává náš duchovní otec spolu s farníky. Pes Nmice do kostela jsou to ješt ti písn, potom v kostele závrené svátostné požehnání. Na závr chci podkovat - Bohu, že nám dal Ktiny, Matce Boží za pání picházet za ní v procesí a všem, kteí absolvovali ob cesty po vlastních nohou. Nejstarší byla paní Anežka Hrabalová 75 rok, chodí od pti rok a nejmladší Katuška Rudyková - pt a pl roku - šla - 6 -

7 ob cesty již po tetí. Také všem, kteí pijeli autobusem nebo auty a nezapomínají na naši nebeskou Matku. Zvlášt chci podkovat ktinským rodinám za obtavé a laskavé pijetí nás putujících. Nech i duchovního správce P. Tomáše Prnku bohat odmní Bh. Zvonohra Pondlí 12. ervence 2004 bude zapsáno v historii našeho poutního místa. Zvonaský mistr Petr Manoušek (jeho rod pochází z naší farnosti) pivezl 15 nových zvon urených pro ktinskou zvonohru. Zvonohra bude unikátem nejen u nás, ale i daleko za hranicemi. Zvony byly ulity v Astenu v Holandsku. Pvodn se zaalo s výrobou ve zvonárn v Praze-Zbraslavi. Pi povodni, kdy voda dosahovala v díln výše pes tyi metry, vzaly za své již pipravené modely. Proto se odlití pesunulo až do Holandska. Zvony jsou zatím umístny v kostele pod kazatelnou. Je možné poslechnout hlas pti vpedu umístných zvon a to klepnutím devným kladívkem (je piloženo) na spodní hranu zvonu. V souasné dob se pipravuje zvonice, stolice pro zvony. S nejvtší pravdpodobností bude umístna v zadním ambit, který je nezasklenými mížemi oteven do námstí. Tak bude možné zvony nejen slyšet, ale i vidt. Do programu budou zaazeny duchovní písn, pedevším mariánské, ale i jiné. Postupn se budou pidávat další, program pojme až tisíc písní. Bude možnost pipojit zvonohru i na klávesnici. Je teba pipomenout, že dvanáct zvon má již své dárce. Nedávno pišli manželé až z ech a rozhodli se uhradit zvon Marek, vána 99 kg, cena i s DPH ,- K. V souasné dob se projednává možnost sponzorovat zvon Lukáš - váha 85 kg, cena ,- K. Zbývají dva zvony: Barbora, váha 192 kg, cena ,- K. A zvon Matouš, váha 115 kg, cena ,- K. V cen zvon je zapoítáno jak DPH, tak i píslušné zaízení. Zvonová stolice se bude platit zvláš. Je teba ocenit, s jakým nadšením je zvonohra oekávána a s jakou ochotností a obtavostí vnují své dary. Nejsme tedy jen lidem konzumním, ale štdrým a obtavým. Jsme vdní i zvonai Petru Manouškovi, že nás neuhání s úhradou. Termín žehnání zvonohry a zahájení bude vas oznámen. Za všechny Vaše modlitby, pozdravy, za Vaši píze a dary upímné Pán Bh zapla! Stále na Vás pamatujeme u trnu Panny Marie Ktinské. Své dary mžete posílat na náš bžný úet u SBlansko /0800. Pokraujeme v pobožnosti 1.mariánských sobot: 4. záí pijedou poutníci z farnosti ejkovice i se svým duchovním otcem. Na 2. íjna jsou ohlášeni farníci z Moravských Prus, Švábenic a okolí. 6. listopadu oekáváme knze a farníky z Brna - Králova Pole. Poslední letošní pobožnost bude 4. prosince spojena s mikulášskou nadílkou pro dti. Povede dkan P. Pavel Kopecký z Letovic. Poad tradiní: zaínáme v V novém kostele v Bezin pokraují fatimské pobožnosti. Zaínáme v záí pobožnost povede P. Václav Novák a novoíšský opat Marián Kosík

8 Tištín - poslal František Dostál, bohoslovec Již dávno je tomu, co farníci z Tištína chodili na pou do Ktin. Ale co je pimlo k tomu, že se ped dvma lety zasvtili u trnu Panny Marie Ktinské a slíbili, že každý rok budou k Ní picházet? Nejspíš to bylo v roce 1803, kdy nejen rolníky sužovaly dešt. Když se toho roku vraceli ze Ktin, byla velká prtrž mraen a kroupy. Proto poutníci prosili Pannu Marii, aby uchránila naši obec od hrozící povodn a zniení úrody. Jejich prosba byla vyslyšena a když se vrátili do obce, zjistili, že déš a kroupy se Tištínu vyhnuly. O tom, že Hanáci nezapomínají, svdí rok 1804, kdy se celá obec zasvtila pod ochranný pláš Panny Marie Ktinské. Slíbili, že budou putovat každoron k Pann Marii, z každého domu alespo jeden. Tak to znám z vyprávní dlouholetého prvodce našich farník pi pouti pana Jakuba Krejsy. Ten mn tento úkol pedal v roce Letos jsme vykonali dvoustou zásvtnou pou. Po zahájení pouti v chrámu Pán sv. Petra a Pavla v Tištín nás autobusy odvezly ke ktinskému koupališti, odkud jsme šli procesím za doprovodu hudby. Na dkaz naší vdnosti, že nad námi drží Panna Maria stále pláš své ochrany, jsme za farnost Tištín pinesli dv svíce (za obec Tištín s reliéfem farního kostela a za obec Koválovice s reliéfem filiálního kostela sv. Antonína Paduánského s kaplikou sv. Dominika). Obnovili jsme zasvcení a víme, že nás Panna Maria neopustí a i v dalších letech, kdy k ní budeme putovat, bude nám vyprošovat vše potebné. Piputovali s námi i farníci z Nezamyslic, pinesli sebou opravenou sochu poutní Panny Marie, kterou P. Miroslav Hib slavnostn korunoval. V 9.00 sloužil P. Miroslav mši svatou za všechny živé i zemelé poutníky. V jsme si vykonali pobožnost Kížové cesty a krátce jsme se pomodlili v kapli sv. Anny. Prvodem jsme se vrátili k hlavnímu oltái, kde následovalo svátostné požehnání. S námi se rozlouil místní duchovní správce P. Tomáš Prnka. Zaali jsme zpívat tradiní píse Již se blíží ta hodina, pi které náš pohled smuje na milostnou sochu a my pozpátku odcházíme z kostela. Poutní místo - poutní mžeme odvozovat i od slova pouto a má vyjadovat naše spojení s tím místem, které nedokáže nic petrhnout. Všem, kdo rádi putujete do Ktin, peji, aby u ní to pouto navázali a rádi k ní putovali jako já. Blaze lovku, jenž u tebe nalézá pomoc, když se chystá na svatou pou. (Žm 84.6). V nedli 29. srpna 2004 požehnáme Radostnou cestu se sedmi kaplikami ke cti Panny Marie Sedmiradostné. Vyjdeme z kostela ve Slavnost obohatí trubai ŠLPKtiny. Srden zveme. V tchto dnech vychází náš tradiní nástnný kalendá na rok Cena jako jiná léta 10,- K. Píležitostn pi pouti si jej mžete zakoupit pro sebe i pro svoje známé Vydává ímskokatolická farnost Ktiny, PS67905,.t Odpovídá P. Tomáš Prnka, r.. RE