Doktorské studium 2008/2009

Transkript

1 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Doktorské studium 2008/2009 Plzeň duben 2008

2

3 Obsah 1 Úvod Základní informace Obecné informace Forma studia Studijní programy, obory, standardní délka studia Stipendium Ubytování Dvojí vedení Informace pro uchazeče Přijímací řízení Nástup do studia Informace pro studenty Výroční hodnocení Státní doktorská zkouška (SDZ) Disertační práce (DP) a obhajoba Promoce Zahraniční studenti Zahraniční studenti studující v češtině Zahraniční studenti studující v angličtině Sociální a zdravotní pojištění Vymezení oborů Aplikovaná matematika Aplikovaná mechanika Fyzika plazmatu a tenkých vrstev Geomatika Informatika a výpočetní technika Kybernetika Obecné otázky matematiky Složení oborových rad Aplikovaná matematika Aplikovaná mechanika Fyzika plazmatu a tenkých vrstev Geomatika Informatika a výpočetní technika Kybernetika Organizace studia Aplikovaná matematika Aplikovaná mechanika Fyzika plazmatu a tenkých vrstev Geomatika Informatika a výpočetní technika Kybernetika Obecné otázky matematiky Seznam školitelů a jejich zaměření Aplikovaná matematika Aplikovaná mechanika Fyzika plazmatu a tenkých vrstev Geomatika Informatika a výpočetní technika Kybernetika

4 7 Seznam předmětů a jejich vyučující Katedra fyziky Katedra informatiky a výpočetní techniky Katedra kybernetiky Katedra matematiky Katedra mechaniky Studijní oddělení a kontakty Informační zdroje

5 1. Úvod 1 Úvod Fakulta aplikovaných věd považuje doktorské studium za jednu ze svých nejvýznamnějších činností. Doktorské studijní programy na Fakultě aplikovaných věd (FAV) Západočeské univerzity v Plzni jsou zaměřeny plně v souladu s vysokoškolským zákonem na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu a vývoje. Studenti těchto programů výrazně přispívají k úspěšnému splnění cílů výzkumných záměrů, výzkumných center a dalších domácích i mezinárodních projektů. Smyslem předkládaného textu týkajícího se doktorského studia na FAV je poskytnout informace o studijních programech a oborech, oborových radách, předmětech doktorského studia, pravidlech studia a další informace související se studiem. Součástí textu je i seznam školitelů pro jednotlivé obory a jejich odborné zaměření. Tyto informace by měly pomoci zejména adeptům doktorského studia pomoci vybrat studijní obor, předměty studia a školitele, který je pro studenta doktorského studia vedoucím i partnerem. Budou jistě užitečné i pro akademické pracovníky fakulty, členy oborových rad, školitele i širší odbornou veřejnost, protože jsou zde uvedeny v koncentrované podobě informace o výzkumném zaměření pracovníků fakulty a o oborech, za jejichž vědeckou kvalitu fakulta zodpovídá. Rád bych pozval všechny potenciální uchazeče o studium do výzkumné komunity fakulty a stávajícím studentům přeji úspěšné studium a zajímavý výzkum. V Plzni Prof. Ing. Miroslav Šimandl, CSc. proděkan pro tvůrčí činnost FAV 5

6 2. Základní informace 2 Základní informace V této části jsou uvedeny informace o studiu v doktorských studijních programech (dále DSP) na FAV. Je popsáno, jak se přihlásit ke studiu, jaké jsou rozdíly mezi formami studia, jaké jsou možnosti k pobírání stipendia, jak je to s ubytováním, jak podat přihlášku ke státní doktorské zkoušce (dále SDZ), co je potřeba dodržet při psaní disertační práce a jak a kdy podat přihlášku k obhajobě disertační práce (dále ODP), co je to dvojí vedení, co dělat pokud jste student ze zahraničí studující v češtině. Pro zájemce, kteří chtějí studovat v angličtině je určena anglická verze této brožury s názvem Doctoral Study. 2.1 Obecné informace Studium v DSP se řídí podle 3. části Studijního a zkušebního řádu Západočeské univerzity v Plzni. Délka studia v DSP je závislá především na zvolené formě studia. Maximální doba studia je 6 let. Což je doba od zahájení studia do termínu podání přihlášky k obhajobě disertační práce. Tento termín je stanoven v individuálním studijním plánu Forma studia Doktorské studium na FAV je již od jeho začátku možné studovat v prezenční nebo kombinované formě. Na vybrané formě podstatně závisí to, jakým způsobem se bude studium v DSP realizovat. Hlavní rozdíly mezi prezenční a kombinovanou formou jsou uvedeny v následující tabulce: Prezenční standardní doba studia 3 nebo 4 roky (podle zvoleného studijního programu) + možnost prodloužení o 1 rok možnost pobírat doktorské stipendium během standardní doby studia možnost pobírání mimořádných stipendií z kateder během celého prezenčního studia (tzn. standardní doba studia + 1 rok) možnost pobírat ubytovací a sociální stipendium během standardní doby studia Kombinovaná Doba studia standardní doba studia 3 nebo 4 roky (podle zvoleného studijního programu) + automatické prodloužení o 2 roky Max. 6 let od zahájení studia Stipendia může být vyplaceno mimořádné stipendium Platba zdravotního a sociálního pojištění pojištění si hradí student sám stát platí zdravotní a sociální pojištění do věku 26 let, po té je potřeba kontaktovat příslušné úřady 6

7 2. Základní informace student je přítomen na univerzitě, zpravidla je zapojen do výuky na jeho oborové katedře, více je uvedeno v části organizace studia u jednotlivých kateder Docházka na univerzitu student se na univerzitě vyskytuje pouze na konzultacích nebo přednáškách předmětů z jeho individuálního studijního plánu, zpravidla je zaměstnancem externí organizace nebo katedry ZČU Studijní programy, obory, standardní délka studia Fakulta aplikovaných věď zajišťuje studium v následujících studijních programech. Standardní délka studia je uvedena v tabulce. Studijní program Obor Standardní délka studia Aplikovaná matematika Aplikovaná matematika 3 roky Aplikovaná mechanika Aplikované vědy a Fyzika plazmatu a tenkých vrstev informatika Kybernetika 3 roky Geomatika Geomatika 3 roky Inženýrská informatika Informatika a výpočetní technika Matematika Obecné otázky matematiky 4 roky Stipendium Studenti DSP mohou pobírat následující stipendia. Aby jim mohlo být stipendium vypláceno, musí mít každý student zadáno číslo bankovního účtu ve svých osobních informacích v IS STAG. Druh stipendia Doktorské (12 splátek ročně, tzn. včetně prázdnin) Doba pobírání 1. ročník 2. ročník kdykoliv od sloužení SDZ Částka až do složení SDZ 8000 Pravidla udělení je vypláceno z děkanátu po dobu standardní doby studia, žádost o pobírání je realizována v přihlášce ke studiu Mimořádné nepravidelná bez limitu je vypláceno na základě rozhodnutí kateder nebo děkana nebo rektora Ubytovací (4 splátky za rok) čtvrtletně (za 3 měsíce zpětně) každé čtvrtletí, částku stanovuje rektor (cca. 2000) podat žádost elektronicky (při každé změně osobního čísla během prezenční formy studia) podobné informace jsou uvedeny na 7

8 2. Základní informace Sociální (4 splátky za rok bez prázdnin) čtvrtletně (za 3 měsíce zpětně) každé čtvrtletí, částku stanovuje rektor (cca. 2000) podat žádost elektronicky (při každé změně osobního čísla během prezenční formy studia) + doložit originál rozhodnutí o přídavku na dítě podobné informace jsou uvedeny na Během studia je možné pobírat stipendia uvedená v následující tabulce: SDZ Státní doktorská zkouška Podrobné informace jsou uvedeny na: Ubytování Každý student prezenční formy doktorského studia má během standardní doby studia nárok na ubytování na koleji. Uchazeči o místo na koleji žádají v přihlášce ke studiu (zaškrtnutím příslušného políčka). Studenti vyšších ročníků DSP musí každý rok doručit (zpravidla v dubnu) na studijní oddělení žádost o prodloužení přidělení místa na koleji. Přidělení lůžka v případném 4. roce studia v prezenční formě je závislé na aktuálním počtu lůžek FAV. Nelze s ním tedy počítat automaticky (týká se i zahraničních studentů studujících v češtině) Dvojí vedení Týká se studentů, kteří absolvují část svého doktorského studia studiem na zahraniční univerzitě (nejedná se o stáž). Dvojí vedení znamená, že má student po dobu svého studia dva školitele, jednoho ze ZČU a druhého ze spolupracující zahraniční univerzity. Studium v DSP je pak realizováno individuální smlouvou mezi oběma pracovišti, ve které jsou dohodnuty např. předměty absolvované předměty, pobyty na obou pracovištích nebo počty členů v komisi pro obhajobu disertační práce apod.. Po úspěšném absolvování takto uskutečněného studia získá student dva diplomy. Jeden s udělením titulu Ph.D. v České Republice od ZČU a druhý v zahraničí od partnerské univerzity. V minulosti byla takto realizována studia v DSP společně např. s univerzitami ve Francii, Japonsku a Austrálii. 8

9 2. Základní informace 2.2 Informace pro uchazeče V této části jsou uvedeny informace určené zájemcům o studium v DSP. Je zde uvedeno jak postupovat při přijímacím řízení a co bude po přijetí nebo nepřijetí následovat Přijímací řízení Přihlášku ke studiu v DSP na FAV si může stát každý, kdo úspěšně ukončil vysokoškolské vzdělání v magisterském stupni a nebo kdo je v posledním ročníku a bude tento akademický rok skládat státní závěrečné zkoušky (SZZ) a obhajovat diplomovou práci. Každý uchazeč je povinen podat přihlášku ke studiu a musí absolvovat přijímací řízení. Administrativní poplatek za přijímací řízení - Uchazečům, kteří podávají přihlášku ke studiu v DSP pro akademický rok 2008/2009, je platba administrativního poplatku za přijímací řízení děkanem FAV prominuta. Přihláška ke studiu - Uchazeč o studium v DSP se hlásí do studijního programu na studijní obor. Volí si konkrétní rámcové téma disertační práce a školitele. Seznam rámcových témat a jejich školitelů společně s přihláškovým formulářem je uveden na nebo je k dispozici na studijním oddělení FAV. Součástí přihlášky jsou také přílohy, které je potřeba k přihlášce přiložit. Jejich seznam je uveden v přihláškovém formuláři. Součástí přihlášky je také žádost o kolej a o stipendium v přihlášce stačí zaškrtnout příslušná políčka (týká se pouze uchazečů, kteří budou studovat v prezenční formě) Průběh přijímacího řízení (skupiny uchazečů) - Uchazeče o studium v DSP lze rozdělit do tří skupin, pro které se částečně liší průběh přijímacího řízení. Hlavní rozdíl je v době a způsobu doručení rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke studiu. Celý postup je pro jednotlivé skupiny popsán v následujících odstavcích. 1. Studenti posledního ročníku magisterského studia SZZ skládána v červnu Jedná se o největší skupinu uchazečů, kteří mají zájem především o prezenční formu studia. Přijímací řízení probíhá v následujících krocích. Podání přihlášky do společně se všemi přílohami kromě diplomu, kopie diplomu je doručena na děkanát až po jeho obdržení (nejlépe v září při zápisu do studia). Přijímací řízení (pořádá oborová katedra konec června nebo začátek července). 9

10 2. Základní informace Děkan vydá rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí (do konce července) o V případě přijetí pokračuje uchazeč nástupem ke studiu a účastní se zápisu do DSP (první týden v září). o V případě nepřijetí má uchazeč možnost podat do 30 dnů po obdržení žádost o přezkoumání rozhodnutí děkanem FAV. 2. Studenti posledního ročníku magisterského studia SZZ skládána v září Uchazeči v této skupině jsou zejména studenti, kteří nestihli odevzdat diplomovou práci v termínu pro ukončení studia v červnu. Přijímací řízení probíhá v následujících krocích. Podání přihlášky do společně se všemi přílohami kromě diplomu, kopie diplomu je doručena na děkanát až po jeho obdržení. Přijímací řízení (pořádá oborová katedra konec června nebo začátek července), přijímacího řízení se uchazeč účastní společně s ostatními uchazeči, kteří již studium úspěšně ukončili. Děkan rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí zatím nevydává. Rozhodnutí je vydáno až po doručení dokladu o úspěšném absolvování na studijní oddělení. o V případě přijetí se uchazeč dostaví k zápisu do DSP, který po dohodě proběhne individuálně na studijním oddělení a po té pokračuje nástupem ke studiu (během září). o V případě nepřijetí má uchazeč možnost podat do 30 dnů po obdržení žádost o přezkoumání rozhodnutí děkanem FAV. 3. Absolventi magisterského studijního programu v minulých letech Skupina uchazečů, ze kterých je nejvíce zájemců o kombinovanou formu studia. Přijímací řízení probíhá v následujících krocích. Podat přihlášku do společně se všemi přílohami, v případě, že jste absolventem ZČU, stačí přinést originál diplomu a kopie bude ověřena na studijním oddělení. Přijímací řízení (pořádá oborová katedra konec června nebo začátek července). Děkan vydá rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí (do konce července) o V případě přijetí pokračuje uchazeč nástupem ke studiu a účastní se zápisu do DSP (první týden v září). o V případě nepřijetí má uchazeč možnost podat do 30 dnů po obdržení žádost o přezkoumání rozhodnutí děkanem FAV. Rozhodnutí děkana - Po absolvování přijímacího řízení vydá děkan rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí a toto rozhodnutí je uchazeči doručeno do vlastních rukou. Společně s rozhodnutím jsou zasílány také další důležité informace týkající se nástupu do DSP a také formulář individuálního studijního plánu (ISP). 10

11 2. Základní informace Organizační rozdělení uchazečů do skupin absolvent z minulých let státní zkouška v červnu státní zkouška v září rozhodnutí je Vám zasláno poštou doporučeně do vlastních rukou rozhodnutí Vám bude předáno na červencové slavnostní promoci absolventů nebo zasláno poštou doporučeně do vlastních rukou rozhodnutí je vydáno až po doručení dokladu o absolvování studia a je Vám zasláno poštou doporučeně do vlastních rukou rozhodnutí lze po domluvě vyzvednout osobně na studijním oddělení FAV Nástup do studia Studium v doktorském studijním programu začíná standardně první pracovní den v září. Každý nový student je povinen absolvovat zápis do studia (koná se v prvním zářijovém týdnu) a následně musí společně se svým školitelem vytvořit individuální studijní plán. Prezenční forma studia - Uchazeč je povinen kontaktovat příslušnou katedru a svého školitele a domluvit se na zahájení studia. Kombinovaná forma - Uchazeč je povinen kontaktovat svého školitele a domluvit se na průběhu studia. Zápis do studia - Účast na zápisu je pro každého nového studenta DSP povinná. Zápis se koná první týden v září, přesné datum a místo jsou uvedeny v rozhodnutí děkana o přijetí ke studiu. Celková doba zápisu je cca. 1 hodina a celá procedura spočívá v převzetí výkazu o studiu a složení studentského slibu. V případě, že se nebudete moci zápisu zúčastnit, je potřeba tuto skutečnost neprodleně sdělit na studijní oddělení. Pokud budete studentem prezenční formy studia nebude Vám do uskutečnění zápisu vyplaceno žádné stipendium. Individuální studijní plán (ISP) - Existence individuálního studijního plánu je velkým rozdílem proti všem předešlým stupňům studia. Student si společně se svým školitelem určuje jaké zkoušky a kdy bude absolvovat. Při tvorbě ISP je potřeba dodržet následující podmínky, které jsou dány Studijním a zkušebním řádem ZČU: Během studia je potřeba složit minimálně zkoušky ze tří předmětů Součástí ISP musí být také zkouška ze světového jazyka (angličtina, ve výjimečných případech, po schválení oborovou radou, francouzština nebo němčina), výuku zajišťuje CJP z Fakulty filozofické ZČU. Zkouška může být případně uznána školitelem za předpokladu prokázání jazykových schopností příspěvkem na mezinárodní konferenci, stáží v zahraničí nebo dokladem o složení státní zkoušky apod. Dále mohou být v plánu předepsány stáže v zahraničí nebo příspěvky na konferencích apod. Při sestavování plánu si je třeba uvědomit, že všechny předepsané zkoušky je nutné vykonat před podáním přihlášky ke státní doktorské zkoušce. 11

12 2. Základní informace 2.3 Informace pro studenty Zde je popsáno, co je to výroční hodnocení, co je potřeba udělat pro podání přihlášky k státní doktorské zkoušce, jak postupovat a co je potřeba dodržet při psaní disertační práce, kdy a jak probíhá promoce a co dělat pokud si chcete vyzvednou diplom dříve. Odpovědi na další otázky naleznete na www v části FAQ na adrese: Výroční hodnocení Na začátku každého nového akademického roku (zpravidla během září) se schází oborová rada k projednání výročních hodnocení studentů. Hodnocení se týká plnění ISP studentů, tzn. studijních, publikačních i ostatních aktivit studenta v minulém akademickém roce. Závěrem z jednání oborové rady může být návrh děkanovi v pokračování ve studiu nebo upřesnění ISP, případně návrh na ukončení studia z důvodu nesplnění požadavků Státní doktorská zkouška (SDZ) SDZ je poslední zkouškou studenta doktorského studijního programu. Možnost podat přihlášku k SDZ mají studenti až po složení všech předmětů z individuálního studijního plánu. Většinou se jedná o konec druhého ročníku nebo začátek ročníku třetího prezenční formy studia. Aktuální formulář s přihláškou i seznam studentů, kteří SDZ již absolvovali je k dispozici na Po složení SDZ se student věnuje výzkumné činnosti s ohledem na cíle jeho disertační práce a po té zpracovává dosažené výsledky do formy disertační práce Disertační práce (DP) a obhajoba Disertační práce je závěrečnou prací studenta doktorského studijního programu. Po její úspěšné obhajobě, která je veřejná, je studentovi udělen akademický titul doktor (ve zkratce Ph.D. uváděné za jménem). Části, které má disertační práce obsahovat, jsou kromě textu samotné disertace také především anotace ve světových jazycích a seznam publikací autora. Seznam částí disertační práce a autoreferátu jsou uvedeny ve Studijním a zkušebním řádu ZČU - článek 50. Při psaní disertační práce je také nutné dodržet obsah úvodních stran, který je na FAV předepsán. Informace o DP je nutné uložit do IS STAG, kam je potřeba nahrát i text DP v elektronicko podobě. Rovněž je potřeba opatřit jeden výtisk disertace, určený pro knihovnu ZČU, na zadních deskách záložkou pro vložení kopií oponentských posudků. 12

13 2. Základní informace Seznam úvodních stránek DP s předepsaným obsahem Jedná se o: desky disertační práce, první stranu, druhou a třetí stranu, která je přeložením druhé strany do angličtiny. Aktuální vzorové šablony jsou k dispozici na: Nahrání DP do IS STAG Před podáním přihlášky k obhajobě je nutné, podle směrnice rektora č. 24R/2006, nahrát soubor s kompletním textem disertace do IS STAG na v části Diplomky. V případě problémů kontaktujte studijní oddělení. Odevzdání přihlášky k obhajobě disertační práce Aktuální formulář s přihláškou k obhajobě disertační práce naleznete na: Tento formulář je potřeba vyplnit a společně se všemi přílohami doručit na studijní oddělení. Obhajoba disertační práce (ODP) - Obhajoba disertační práce se koná zpravidla za 2-3 měsíce od podání přihlášky, ale tato doba je individuální a nelze ji považovat za pevně stanovenou. Okamžitě po úspěšném absolvování je studentovi komisí pro ODP udělen titul Ph.D. Diplom o získání titulu Ph.D. je předán absolventovi na slavnostní promoci Promoce Slavnostní promoce absolventů DSP se koná jednou ročně během října. Absolventi jsou na promoci oblečeni do slavnostních talárů a z rukou děkana FAV je jim předán diplom a diploma supplement. Zároveň skládají slib absolventa do rukou rektora ZČU. V případě potřeby je možné si vyzvednout diplom i dříve po dohodě na studijním oddělení (např. příloha k žádosti o POST-DOC projekt nebo zaměstnání v zahraničí apod.). Před jeho vydáním je potřeba přinést vyplněný, podepsaný a z pracovišť ZČU orazítkovaný formulář Vypořádání závazků studenta, tzn. navštívit menzu, knihovnu ZČU, HelpDesk zde vrátit JIS a případně také SKM v případě ubytování na koleji. 13

14 2. Základní informace 2.4 Zahraniční studenti Zahraniční studenty studující v DSP na FAV můžeme rozdělit do dvou skupin Zahraniční studenti studující v češtině Tito studenti jsou na FAV v postavení jako jakýkoliv jiný student studující v češtině (mají možnost ubytování na koleji, možnost pobírat stipendium apod.) Hlavní rozdíl je v přílohách k přihlášce ke studiu, kde je potřeba kromě diplomu a dalších příloh dodat ještě doklad o nostrifikaci vzdělání (více informací podává a žádosti o nostrifikaci vyřizuje Úsek prorektora pro studijní a pedagogickou činnost Západočeské univerzity v Plzni paní Jiřina Študlarová) Zahraniční studenti studující v angličtině Studium studentů studujících v angličtině je hrazeno z jejich vlastních zdrojů. Výše poplatku za studium v cizím jazyce je dána rozhodnutím rektora pro příslušný akademický rok. Bližší informace jsou k dispozici na zahraničním oddělení (paní Markéta Kohoutková). Informace o studiu v angličtině naleznete v anglické verzi této brožury. 2.5 Sociální a zdravotní pojištění Uchazeči - Uchazečům je sociální a zdravotní pojištění hrazeno státem i v následujících 2 měsících po úspěšném ukončení magisterského studia, kdy nejsou studenti, ale jsou přijati ke studiu v DSP (složení státní závěrečné zkoušky v červnu a přijetí ke studiu od 1. září, v tom případě je pojištění hrazeno státem). Studenti - Studentům je sociální a zdravotní pojištění hrazeno státem pouze při studiu v prezenční formě a jen do dosažení věku 26 let. Po té je potřeba se spojit s příslušnými úřady a oznámit tam nově vzniklou skutečnost. Pojištění si hradí dále student sám. Zahraniční studenti - Informace o způsobu úhrady pojištění je potřeba si ověřit na příslušných úřadech. Liší se dle státu, ze kterého student na ZČU přijíždí, proto je v tomto případě přístup individuální. 14

15 3. Vymezení oborů 3 Vymezení oborů 3.1 Aplikovaná matematika Obor doktorského studia navazuje na magisterské studijní programy garantované katedrou matematiky FAV a na její vědecké zaměření. Do studijního programu se mohou hlásit absolventi magisterských studijních programů také jiných univerzit, jejichž studium bylo zaměřeno na matematiku a příbuzné obory. Disertační práce jsou směřovány do těchto oblastí: studium kvalitativních vlastností nelineárních diferenciálních rovnic v jednodimenzionálním a vícedimenzionálním případě, formulace nelineárních matematických modelů na časových škálách a jejich analýza, vyšetřování nelineárních úloh na vlastní čísla, zejména s degenerovanými a singulárními operátory, bifurkace řešení nelineárních systémů, vývoj nových metod pro popis tvarově složitých objektů, optimalizace volby modelů náhodných veličin v teorii životnosti a regresní analýze, studium vlastností diskrétních struktur (grafy, hypergrafy, matroidy, kódy); zkoumání jejich vzájemných vztahů (barvení, homomorfismy) a existence speciálních podstruktur (cykly, cesty, faktory), studium grafových operátorů, zejména uzávěrového typu a rozvoj souvisejících metod zkoumání vlastností grafových struktur, numerická analýza problémů vícefázového proudění a kontaktních úloh v biomechanice, vývoj nových výpočetních konzervativních schémat pro numerické simulace úloh mechaniky tekutin. 3.2 Aplikovaná mechanika Doktorské studium v oboru Aplikovaná mechanika navazuje přímo na magisterský a navazující magisterský studijní obor Mechanika na Fakultě aplikovaných věd. Ke studiu mají předpoklady též absolventi mechanických, fyzikálních, matematických a konstrukčních oborů technicky zaměřených fakult, zajímající se o výzkum a vývoj v oblasti aplikované mechaniky. Studium je zaměřeno na vědecké bádání a tvůrčí činnost v různých oblastech mechaniky tuhých a poddajných těles a prostředí. Student si prohloubí znalosti zejména v oblasti zkoumání pohybu, deformací, napjatosti, životnosti a predikce porušování staticky, tepelně a dynamicky namáhaných mechanických a biomechanických systémů metodami analytickými, numerickými a experimentálními. Absolvent doktorského studia získá kvalitní teoretický základ v oboru a specializované znalosti ve třech zaměřeních: 15

16 3. Vymezení oborů Kinematická a dynamická analýza a syntéza mechanických soustav s aplikacemi zejména na rotorové systémy, šroubové stroje, komponenty kolejových vozidel a jaderně-energetických zařízení. Porušování konstrukcí z klasických a kompozitních materiálů se zaměřením na analýzu vlivu materiálových charakteristik a na vývoj metod pro optimalizaci konstrukcí a struktury kompozitů s cílem zvýšit odolnost konstrukcí proti porušení při statickém i dynamickém zatěžování. Mechanika kontinua, mikrostruktur a biomechanika se zaměřením na modelování mechanických a fyzikálních interakcí vícefázových strukturovaných materiálů, tkání živých organismů na buněčné i makroskopické úrovni a vybraných orgánů lidského těla v závislosti na zatížení a fyziologických procesech. Doktorské studium má akreditovánu formu prezenční a kombinovanou. Absolvent doktorského studijního programu v oboru Aplikovaná mechanika se uplatní zejména ve vývojových a výzkumných pracovištích průmyslových firem, ve veřejných výzkumných institucích (Akademie věd ČR), v akademických pracovištích vysokých škol a v lékařském výzkumu. 3.3 Fyzika plazmatu a tenkých vrstev Doktorské studium je zaměřeno na řešení základních problémů z oblasti fyziky výbojového plazmatu, plazmochemie, fyziky a inženýrství povrchů a fyziky tenkých vrstev, které vznikají při vytváření a výzkumu nové generace tenkovrstvých materiálů s unikátními fyzikálními a funkčními vlastnostmi. Tyto materiály (zejména amorfní a nanostrukturní nitridy a oxidy) jsou připravovány nekonvenčními procesy ve výbojovém plazmatu různého typu. Jedná se především o magnetronové a mikrovlnné výboje pracující v kontinuálním nebo pulzním režimu. Hlavní pozornost je věnována modelování a diagnostice nerovnovážného výbojového plazmatu (optická emisní spektroskopie, hmotnostní spektroskopie s energiovým rozlišením a sondové metody), studiu procesů růstu vrstev a modifikace povrchů, návrhu a výzkumu nových zdrojů plazmatu pro depozici tenkých vrstev a modifikaci povrchů, charakterizaci vytvořených vrstev a modifikovaných povrchů (prvkové složení, chemické vazby, struktura, mechanické a optické vlastnosti) a studiu termomechanických procesů v materiálech (modelování a diagnostika teplotních polí a procesy v laserových technologiích). 3.4 Geomatika Interdisciplinární vědní obor geomatika se zabývá sběrem, distribucí, ukládáním, analýzou, zpracováním a prezentací geografických dat a geografických informací. Tento obor se v současné době ve světě cíleně rozvíjí a ovlivňuje výrazným způsobem tradiční vědní obory. Geomatika jako vědní disciplína vychází z integrovaného přístupu ke sběru, ukládání, přenosu, analýze 16

17 3. Vymezení oborů a poskytování dat vztažených k Zemi, označovaných jako prostorová data. Tato data pocházejí z mnoha zdrojů a jsou pořizována rozličnými metodami geodézie, kosmické geodézie, mapování, kartografie, dálkového průzkumu Země a fotogrammetrie. Pro jejich zpracování, správu a analýzu je využívána informační technologie GIS. Magisterský program v oboru Geomatika byl na Západočeské univerzitě akreditován roku Počet studentů v bakalářském a magisterském programu má vzrůstající trend a je zájem pokračovat ve studiu formou doktorského studijního programu. Tento studijní program reaguje na zvyšující se požadavky využívání moderních progresivních metod hromadného sběru dat přímými geodetickými metodami (elektronické tachymetry, kombinované stanice GPS), nepřímými metodami jako jsou laserové skenovací systémy (LSS), letecká fotogrammetrie nebo dálkový průzkum Země. S nárůstem množství prvotních dat roste náročnost procesu jejich zpracování. K tomu se používají počítačové systémy s náročným úkolem extrahovat z prvotních dat prakticky využitelné a relevantní informace. Kvalita těchto informací je rozhodujícím ukazatelem pro jejich následnou použitelnost a hodnověrnost, se kterou musí vědní obor geomatika spolehlivě pracovat. Vedle klasické teorie pravděpodobnosti a teorie vyrovnávacího počtu je nutné z důvodu neurčitosti vstupních dat pracovat také s teorií fuzzy množin. Optimalizace procesu plánování sběru, zpracování, ukládání a poskytování dat je závislá na použití vhodných datových modelů. Datové modelování přináší zcela nové možnosti, technologické a metodické změny pro vizualizaci v kartografii a geoinformatice. Klasické metody zpracování a distribuce kartografických děl jsou postupně nahrazovány publikováním v digitální podobě a využitím webových technologií 3.5 Informatika a výpočetní technika Výzkumné oblasti oboru informatika a výpočetní technika zahrnují zejména: Metody pro vývoj distribuovaných a zabudovaných výpočetních systémů Metody exaktního popisu specifikované funkce distribuovaného systému s využitím současných a nových abstraktních modelů. Vývoj architektur distribuovaných systémů realizovaných na základě opakovatelně využitelných HW i SW komponent. Jazyky a metody exaktního popisu rozhraní a funkce komponent a metody exaktní specifikace architektury (spojení a komunikace komponent). Distribuovaná a paralelní simulace, aktivní sítě, GRIDy a mobilní výpočetní systémy. Abstraktní modely distribuovaných počítačových systémů určených pro odhady parametrů charakterizujících jejich bezpečnost a spolehlivost. Tvorba složitých distribuovaných systémů, modely podporující jejich dekompozici. Vývoj a porovnání různých metod verifikace návrhu komponent na základě její specifikace. Teoretické aspekty verifikace, možnosti kombinace metod verifikace a zkoumání problému vzdálenosti simulačního modelu a reálného systému. 17

18 3. Vymezení oborů Inteligentní metody zpracování dat Vývoj modelů a metod pro reprezentaci a získávání znalostí z biomedicínských a biometrických signálů, včetně modelů učících se z již analyzovaných signálových průběhů a uložených v neuroinformatických a biometrických databázích. Vývoj modelů a metod pro reprezentaci a získávání znalostí, včetně modelů učících se z infrastruktury vícejazyčné ontologie sémantického webu. Využití metod porozumění přirozenému jazyku, umělé inteligence, matematických modelů, databází a agentových technologií. Teoretický rozvoj konceptu dezinformace a jeho podrobná analýza. Návrh modelů pro pasivní úlohy identifikace, měření rizika a rozhodování. Návrh modelů pro aktivní úlohy řízení a ovlivňování. Metody reprezentace grafické informace Výzkum algoritmů počítačové grafiky a vizualizace dat, metod reprezentace, manipulace a modelování geometrických objektů, aplikace výpočetní geometrie. Návrh nových algoritmů a datových struktur zejména s ohledem na podstatné zvýšení robustnosti a zpracování velkých objemů dat. Výzkum v oblasti virtuální reality a technik interakce člověk-počítač ve virtuálním prostoru, vývoj nových metod vizuální komunikace člověk-počítač. 3.6 Kybernetika Doktorské studium v oboru Kybernetika navazuje přímo na magisterský studijní obor Kybernetika a řídící technika programu Aplikované vědy a informatika akreditovaného na FAV. Ke studiu tohoto oboru mají předpoklady i absolventi dalších technických a přírodovědných magisterských oborů se zaměřením na informatiku, výpočetní techniku, mechatroniku, aplikovanou matematiku ap. Studium je založeno především na individuální práci studenta. Hlavní náplní je vědecká a výzkumná práce doložená publikační činností. Studijní předměty slouží k rozšíření teoretických poznatků ve vybraných vědních oblastech. Studium doktorského oboru Kybernetika může být zaměřeno do následujících oblastí: návrh a rozvoj metod identifikace systémů, nelineární filtrace, detekce změn, optimálního rozhodování či řízení a adaptivních systémů zahrnujících adaptivní řízení a adaptivní zpracování signálů, výzkum a vývoj nových metod řízení procesů aplikovatelných v průmyslu se zaměřením na oblast robustního a prediktivního řízení a oblast automatického návrhu a nastavování průmyslových regulátorů, výzkum a vývoj v oblasti řečových technologií, tj. v oblasti počítačové analýzy, syntézy a rozpoznávání řečových signálů a v oblasti návrhu a konstrukce hlasových dialogových systémů včetně rozvoje metod porozumění řeči, rozvoj metod rozhodování s podporou umělé inteligence, integrace znalostních a příznakových přístupů (zejména pro oblast technické a lékařské diagnostiky), modelování, simulaci a řízení energetických distribučních sítí. Doktorské studium lze studovat v prezenční nebo kombinované formě. Konečným cílem doktorského studia je naučit absolventy metodám vědecké 18

19 3. Vymezení oborů práce. Absolventi doktorského studia v oboru Kybernetika se mohou uplatnit jako vysoce kvalifikovaní odborníci v institucích, které provádějí základní, aplikovaný nebo průmyslový výzkumu (univerzity, Akademie věd, průmyslové podniky, nemocnice ap.) nebo jako specialisté v řízení specializovaných provozů či firem. 3.7 Obecné otázky matematiky Doktorský studijní obor, který se uskutečňuje ve spolupráci s katedrou matematiky Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a s Fakultou pedagogickou ZČU v Plzni, zvyšuje kvalifikaci absolventů v matematice a podle jejich zaměření i v dalších oblastech jako je didaktika matematiky, pedagogika, psychologie, historie matematiky nebo filozofie matematiky. Cílem oboru je příprava absolventů, kteří budou tvůrčím způsobem schopni pracovat na vysokých nebo středních školách, popř. budou připraveni odkrývat, analyzovat a řešit problémy související se vzděláváním v matematice ve výzkumných, popř. i jiných institucích. Každý absolvent si podstatně prohloubí své znalosti v některé matematické disciplíně. Dále má možnost zabývat se buď problematikou školské matematiky nebo i nadále pracovat v oblasti matematiky samotné. V prvním případě se bude v širším rámci zabývat školskou matematikou tak, aby mohl v příslušné oblasti tvůrčím způsobem pracovat na některé katedře matematiky vysoké školy při přípravě budoucích učitelů či tvořivým způsobem vyučovat matematiku na škole střední. Bude se orientovat v nových směrech v oblasti pedagogiky a pedagogické psychologie, v didaktice matematiky, školské vzdělávací politice, filozofických aspektech přírodních věd a vzdělávání. Absolvent bude schopen řešit odborné problémy v teorii i praxi vzdělávání v matematice, bude schopen zavádět nové vzdělávací postupy, kriticky je hodnotit, vytvářet modely matematického vzdělávání nebo podílet se na rozvoji teorie vyučování matematice jako vědecké disciplíně. Ve druhém případě budou jeho znalosti z matematiky, popř. příbuzných disciplín na takové úrovni, aby mohl tvůrčím způsobem pracovat ve zvolené oblasti na některé katedře matematiky vysoké školy, akademickém či výzkumném ústavu. Každý absolvent si osvojí schopnosti plánovat samostatnou tvůrčí činnost, zpracovávat projekty, formulovat cíle takových projektů a hledat teoretické a experimentální metody k jejich řešení a bude schopen pracovat v mezinárodních týmech. 19

20 4. Složení oborových rad 4 Složení oborových rad 4.1 Aplikovaná matematika Prof. RNDr. Radim Blaheta, CSc. ÚGN AV ČR Prof. RNDr. Zdeněk Dostál, CSc. VŠB TU Prof. RNDr. Pavel Drábek, DrSc., předseda FAV ZČU Prof. RNDr. Miloslav Feistauer, DrSc. MFF UK Doc. RNDr. František Ježek, CSc. FAV ZČU Prof. RNDr. Jan Kratochvíl, CSc. MFF UK Prof. Ing. Jiří Křen, CSc., FAV ZČU Prof. RNDr. Michal Křížek, DrSc. MÚ AV ČR Prof. RNDr. Milan Kučera, DrSc. FAV ZČU, MÚ AV ČR Prof. RNDr. Alois Kufner, DrSc. FAV ZČU, MÚ AV ČR Prof. RNDr. Ivo Marek, DrSc. FSv ČVUT Prof. RNDr. Stanislav Míka, CSc., místopředseda FAV ZČU Ing. Ladislav Pečínka, CSc. ÚJV Řež Doc. RNDr. Josef Polák, CSc. FAV ZČU Prof. RNDr. Petr Přikryl, CSc. FAV ZČU, MÚ AV ČR Prof. Ing. Josef Rosenberg, DrSc. FAV ZČU Prof. RNDr. Zdeněk Ryjáček, DrSc.,místopředseda FAV ZČU Prof. RNDr. Karel Segeth, CSc. MÚ AV ČR 4.2 Aplikovaná mechanika Prof. Ing. Vladimír ZEMAN, DrSc., předseda KME, FAVZČU Doc. Ing. Vladislav LAŠ, CSc., místopředseda KME, FAV ZČU Prof. Ing. Miroslav BALDA, DrSc. ÚT AV ČR Doc. Ing. Jiří BŘEZINA, CSc. FS,ČVUT, Praha Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK KME, FAV ZČU Ing. Milan HORTEL, DrSc. ÚT AV ČR Prof. Ing. Jiří KŘEN, CSc. KME, FAV ZČU Prof. RNDr. Stanislav MÍKA, CSc. KMA, FAV ZČU Prof. Ing. František PLÁNIČKA, CSc. KME, FAV ZČU Prof. Ing. Josef ROSENBERG, DrSc. KME, NTC ZČU Prof. Ing. Milan RŮŽIČKA, CSc. FS, ČVUT, Praha 4.3 Fyzika plazmatu a tenkých vrstev Prof. RNDr. Jaroslav FIALA, CSc. NTC ZČU Doc. Ing. Milan HONNER, Ph.D. KFY, FAV ZČU Doc. RNDr. Milan HRABOVSKÝ, CSc. ÚFP, AV ČR, Praha Prof. Ing. Josef KUNEŠ, DrSc. KFY, FAV ZČU Prof. Ing. Jindřich MUSIL, DrSc. KFY, FAV ZČU Prof. Ing. Stanislav PEKÁREK, CSc. FEL, ČVUT, Praha 20

21 4. Složení oborových rad Doc. RNDr. Karel RUSŇÁK, CSc. KFY, FAV ZČU Doc. RNDr. Jan SLAVÍK, CSc. KFY, FAV ZČU Prof. RNDr. Petr ŠPATENKA, CSc. PF, JU, Č. Budějovice Prof. RNDr. Milan TICHÝ, DrSc. MFF, UK, Praha Prof. RNDr. Jaroslav VLČEK, CSc., předseda KFY, FAV ZČU 4.4 Geomatika Doc. Ing. Václav Čada, CSc. KMA, FAV ZČU Prof. Ing. Aleš Čepek, CSc. FSV, ČVUT, Praha Ing. Jiří Černohorský, ZÚ Praha RNDr. Ing. Petr Holota, DrSc. VÚGTK, Zdiby Doc. RNDr. František Ježek, CSc. KMA, FAV ZČU Prof. Ing. Jan Kostelecký, DrSc. VÚGTK Zdiby Prof. RNDr. Stanislav Míka, CSc. KMA, FAV ZČU Prof. Ing. Pavel Novák, PhD., předseda KMA, FAV ZČU Ing. Petr Seidl, CSc. ARCDATA, Praha Ing. Václav Slaboch, CSc. VÚGTK Zdiby Doc. Ing. Jiří Šíma, CSc. KMA, FAV ZČU Prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc. FSV, ČVUT, Praha 4.5 Informatika a výpočetní technika Prof. Ing. Jiří Šafařík, CSc., předseda KIV, FAV ZČU Doc. Ing. Josef Bokr, CSc. KIV, FAV ZČU Doc. Ing. Eduard Janeček, CSc. KKY, FAV ZČU Doc. RNDr. František Ježek, CSc. KMA, FAV ZČU Doc. Ing. Karel Ježek, CSc. KIV, FAV ZČU Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. FEL, ČVUT, Praha Doc. Dr. Ing. Ivana Kolingerová KIV, FAV ZČU Ing. Jaroslav Mareš, CSc. S@t Services ČR, s.r.o., Plzeň Prof. Ing. Václav Matoušek, CSc. KIV, FAV ZČU Prof. Ing. Jiří Pinker, CSc. KAE, FEL ZČU Doc. Ing. Stanislav Racek, CSc. KIV, FAV ZČU Prof. Ing. Václav Skala, CSc. KIV, FAV ZČU Doc. Ing. Jaroslav Šebesta, DrSc. AV ČR, Praha Doc. Ing. František Vávra, CSc. KMA, FAV ZČU 4.6 Kybernetika Prof. Ing. Josef PSUTKA, CSc., předseda KKY, FAV, ZČU Doc. Ing. Eduard JANEČEK, CSc. KKY, FAV, ZČU Ing. Miroslav KÁRNÝ, DrSc. AV ČR Praha, ÚTIA Prof. Ing. Vladimír KUČERA, DrSc. FEL, ČVUT, Praha Prof. Ing. Vladimír MAŘÍK, DrSc. FEL, ČVUT, Praha, Doc. Ing. Jiří MOŠNA, CSc. KKY, FAV, ZČU Doc. Ing. Luděk MÜLLER, Ph.D. KKY, FAV, ZČU Doc. Dr. Ing. Vlasta RADOVÁ KKY, FAV, ZČU 21

22 5. Organizace studia Prof. Ing. Miloš SCHLEGEL, CSc.. Prof. Ing. Miroslav ŠIMANDL, CSc. Prof. Ing. Petr VAVŘÍN, DrSc. KKY, FAV, ZČU KKY, FAV, ZČU VUT, Brno 5 Organizace studia V této části jsou uvedeny informace o způsobu organizace studia v DSP na jednotlivých katedrách. Zapojení do výuky, rozsah publikační činnosti, informace o možnostech zahraničních pobytů, organizace státní doktorské zkoušky apod. 5.1 Aplikovaná matematika Doktorské studium oboru aplikovaná matematika probíhá v prezenční i kombinované formě. Studenti prezenční formy jsou začleněni do kolektivu katedry a podle zaměření své disertační práce se stávají členy příslušného oddělení. Po dohodě se školitelem a vedením katedry se podílejí na zajištění výuky. Na počátku studia sestavuje student se svým školitelem individuální studijní plán, který je schvalován a průběžně kontrolován na výročních zasedáních oborové rady. V individuálním plánu jsou uvedeny dílčí zkoušky, které student skládá v první části studia, a rámcové téma disertační práce, kterou musí student prezenční formy předložit k obhajobě v předepsaném termínu. První část je uzavřena státní doktorskou zkouškou (student podává k této zkoušce přihlášku a odevzdává písemnou práci k SDZ na téma budoucí disertace). Doktorské studium je završeno obhajobou disertační práce (student podává přihlášku k obhajobě a přikládá veškeré náležitosti předepsané Studijním a zkušebním řádem ZČU). Výše uvedená pravidla se vztahují na studenty kombinovaného studia přiměřeně. Při plnění svých povinností doktorand podléhá svému školiteli, vedoucímu oddělení a vedení katedry. V rámci prostorových možností katedry je studentovi prezenční formy přiděleno pracovní místo, pracovní doba není pevně stanovena, ale student se pravidelně zodpovídá z plnění svých povinností svým nadřízeným. Neprodleně po zahájení studia je student povinen kontaktovat vedení katedry. 5.2 Aplikovaná mechanika Uchazeč o studium v oboru se přihlašuje do studia na konkrétní rámcové téma disertační práce vypsané katedrou pro příslušný ak. rok a schválené vědeckou radou Fakulty aplikovaných věd. Zúčastní se přijímacího řízení, ve kterém přijímací komise na základě ústní zkoušky z tematických okruhů z matematiky a z mechaniky, průměrného prospěchu studia na vysoké škole, prospěchu u státní závěrečné zkoušky a zhodnocení dalších odborných aktivit (stáží, podílu na řešení projektů, prezentací a publikací dosavadních výsledků své odborné činnosti) doporučí děkanovi fakulty přijetí ke studiu. 22

23 5. Organizace studia Student v souladu s individuálním studijním plánem v první (zpravidla dvouleté) etapě studia složí zkoušky ze tří až čtyř předmětů, jazykovou zkoušku a podá přihlášku ke státní doktorské zkoušce. Jazyková zkouška může být uznána školitelem v případě složení jazykové zkoušky alespoň na úrovni státní jazykové zkoušky z angličtiny (popř. z jiného světového jazyka) či po absolvování minimálně půlroční zahraniční stáže s prokazatelným aktivním používáním angličtiny (popř. jiného světového jazyka). Součástí prokázání jazykových schopností je přednesení alespoň jedné přednášky v angličtině (popř. v jiném světovém jazyce) na mezinárodní vědecké konferenci před podáním přihlášky k obhajobě disertační práce. Plnění individuálního studijního plánu je každoročně zhodnoceno školitelem a oborovou radou. Státní doktorská zkouška je členěna na dvě části. V první student skládá zkoušky z mechaniky diskrétních systémů, mechaniky kontinua a předmětu užšího zaměření, jehož náplň stanoví oborová rada ve vztahu k tématu disertační práce. V druhé části oponent a zkušební komise zhodnotí písemnou práci ke státní doktorské zkoušce a vyjádření studenta doktorského programu k dalšímu postupu při vypracování disertační práce. Doktorské studium je zakončeno obhajobou disertační práce před stálou komisí, doplněnou dvěma nebo třemi oponenty. Při obhajobě má student vyčleněno cca 20 min. na prezentaci cílů, obsahu a výsledků disertační práce s využitím audiovizuálních prostředků a má prostor pro zodpovězení připomínek a dotazů oponentů, členů komise a hostů. Povinností studenta v prezenční formě je pedagogická činnost ve výuce předmětů zajišťovaných školicí katedrou v rozsahu minimálně 2 hod. týdně po dobu dvou semestrů. Povinností všech studentů v prezenční i v kombinované formě je prezentace výsledků své vědecké práce na vědeckých seminářích a konferencích, z nichž alespoň jedna je mezinárodní s prezentací v angličtině, a publikace, z nichž alespoň jedna je v recenzovaném sborníku mezinárodní konference nebo v časopise. 5.3 Fyzika plazmatu a tenkých vrstev Student provádí pod vedením svého školitele intenzivní vědecký výzkum v laboratořích katedry fyziky nebo na jiném tuzemském či zahraničním pracovišti, s kterými katedra fyziky spolupracuje. Během prvních dvou let doktorského studia skládá zkoušky z tří povinných odborných předmětů: Fyzika výbojového plazmatu (1.roč.), Fyzika povrchových vrstev a jejich charakterizace a Plazmové technologie pro depozici vrstev a modifikaci povrchů (2.roč.) a z angličtiny. Tyto tři odborné předměty určují obsah státní doktorské zkoušky na konci druhého ročníku studia. Písemná práce ke státní doktorské zkoušce, jíž student prokazuje úroveň rozpracovanosti své disertační práce, může být předložena ve formě souboru publikací. 5.4 Geomatika Studium v doktorského studijním programu Geomatika probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele a je každoročně kontrolováno a sledováno oborovou radou programu. Bĕhem studia musí studenti doktorského programu absolvovat minimálnĕ čtyři předmĕty 23

24 5. Organizace studia doktorského programu zakončené zkouškou a absolvovat zahraniční stáž. V rámci studia je nutno složit státní doktorskou zkoušku sestávající se z prezentace a obhajoby tezí budoucí disertační práce. Studium je zakončeno obhajobou disertační práce. 5.5 Informatika a výpočetní technika Student DSP navrhuje individuální studijní plán a projedná ho se školitelem. Individuální studijní plán musí splňovat následující požadavky. Student musí složit alespoň tři zkoušky z předmětů ze zkoumané oblasti. Jeden předmět musí být mimo katedry informatiky a výpočetní techniky. Zkoušky mají být složeny v průběhu prvních tří semestrů, tedy do února druhého roku (začne-li studium v září). V tomto období student zejména prozkoumá a analyzuje existující práce (počínaje učebnicemi, dále prohlédne konferenční články ve sbornících, vědeckých časopisech a další zdroje). Písemnou práci ke státní doktorské zkoušce obsahující současný stav zkoumané problematiky a své vlastní cíle disertace předloží školiteli do konce března druhého roku. Doporučuje se, aby písemná práce byla v angličtině. Student musí prokázat jazykové schopnosti, jak je uvedeno v části 0. Student se přihlásí na státní doktorskou zkoušku a odevzdá písemnou práci k doktorské zkoušce do konce dubna druhého roku. Státní doktorská zkouška se obvykle koná na konci června. Do té doby student má mít dvě publikace, kterých stav je alespoň přijaty na publikování. Pokud student splnil některé náležitosti státní zkoušky před zahájením studia na FAV na jiné instituci, návrh na jejich uznání musí být uveden ve studijním plánu na začátku studia. Po úspěšném vykonání státní zkoušky student pokračuje ve své vědecké práci. Student by měl publikovat další 2-3 recenzované články na konferencích, přičemž je doporučována časopisecká publikace. Studium je ukončeno odevzdáním písemné disertační práce v angličtině po třech letech a její úspěšnou obhajobou. Disertační práce má obsahovat: - Definování problému a cíle práce - Kritické zhodnocení dosavadních prací - Vlastní původní řešení - Porovnání vlastního řešení s jinými přístupy - Stanovisko ke splnění cílů a možné příští směry práce - Přílohy (volitelně) - Bibliografii V průběhu studia student má přednášky na seminářích odborné skupiny a podílí se na vzdělávacích a výzkumných aktivitách katedry jako je vedení cvičení, bakalářských a diplomových prací, organizaci seminářů apod. Student 24

25 5. Organizace studia by měl chápat doktorské studium spíše jako zaměstnání a průměrně i když flexibilně pracovat alespoň 8 hodin denně. 5.6 Kybernetika Uchazeč o doktorské studium se hlásí prostřednictvím děkanátu FAV na konkrétní rámcové téma vypsané školitelem. Mezní termín pro podání přihlášky ke studiu je oznámen s předstihem minimálně 1 měsíc děkanátem FAV (viz Uchazeč se podrobí přijímacímu pohovoru, ve kterém přijímací komise zhodnotí jeho předpoklady pro studium (znalosti oboru, dosavadní výsledky studia, práce na projektech, případnou publikační aktivitu a studijní pobyty v zahraničí). Na základě výsledků tohoto přijímacího pohovoru doporučí komise děkanovi, zda má být uchazeč ke studiu přijat a k jakému školiteli. Standardní délka studia je 3 roky. Ihned po zahájení studia vypracuje doktorand společně se svým školitelem individuální studijní plán. Ten obvykle sestává z povinnosti složit 3 až 5 odborných zkoušek včetně zkoušky z anglického jazyka. Odborné předměty jsou voleny pečlivě, a to z hlediska zamýšleného tématu disertační práce. Vedle povinnosti skládat zkoušky podle schváleného plánu začne doktorand již v první etapě studia po dohodě se školitelem pracovat na problematice svém disertační práce. Doktorand je veden k tomu, aby v průběhu studia publikoval výsledky své vědecké práce v časopisech anebo na vědeckých konferencích. Podle potřeb školící katedry může být doktorandovi svěřena i pedagogická činnost (obvykle jde o vedení cvičení nebo semestrálních či bakalářských prací) v rozsahu maximálně 2 až 4 hodiny týdně. První fáze studia, ve které se skládají zkoušky z odborných předmětů má doporučenou délku 2 roky a je zakončena státní doktorskou zkouškou. Součástí státní doktorské zkoušky je obhajoba písemné práce ke st. dokt. zkoušce. V této písemné práci doktorand prokazuje zejména to, že prostudoval dostupné prameny týkající se v širších souvislostech zvoleného tématu disertace a na základě toho je i schopen formulovat disertabilní úkoly, které chce vyřešit. Doktorské studium je zakončeno obhajobou disertační práce. Ta je obhajována před komisí schválenou vědeckou radou FAV a jmenovanou z předních odborníků z oblasti řešené disertace. Disertační práci posuzují dva nezávislí odborníci. V případě úspěšné obhajoby komise udělí doktorandovi titul Ph.D. 5.7 Obecné otázky matematiky Čtyřleté studium doktorského studijního oboru Obecné otázky matematiky probíhá v prezenční i kombinované formě. Studenti prezenční formy jsou začleněni do kolektivu katedry a podle zaměření své disertační práce se stávají členy příslušného oddělení. Po dohodě se školitelem a vedením katedry se podílejí na zajištění výuky. Na počátku studia sestavuje student se svým školitelem individuální studijní plán, který je schvalován a průběžně kontrolován na výročních zasedáních oborové rady. V individuálním plánu jsou uvedeny dílčí zkoušky, které student skládá v první části studia, a rámcové téma disertační práce, kterou musí student prezenční formy předložit k obhajobě v předepsaném termínu. 25