GaREP - Společnost pro regionální ekonomické poradenství

Transkript

1

2 GaREP - Společnost pro regionální ekonomické poradenství Černého 24, BRNO kancelář: Náměstí 28. října 3, BRNO tel.+ fax: , tel: , garep@brn.inecnet.cz Autorský kolektiv: PhDr. Iva Galvasová Ing. Jarmila Janoušková Mgr. Tomáš Kučera RNDr. Josef Kunc Mgr. Dan Seidenglanz RNDr. Antonín Věžník, CSc. Doc. RNDr. Alois Hynek, CSc.

3 Úvod Součástí snahy přiblížit se regionální politice Evropské unie je i přijímání základních principů této politiky. Jedním z pěti základních principů politiky ekonomické a sociální soudržnosti EU je princip programování, vyjadřující soustředění pozornosti zainteresovaných subjektů v zájmovém území na dosažení střednědobých až dlouhodobých cílů, stanovených v programu rozvoje území. Soulad s těmito cíli a strategiemi zvolenými k jejich dosažení, formulovanými v programovém dokumentu, je jedním z kritérií při rozhodování o výběru projektů, kterým budou přiděleny prostředky na podporu jejich realizace. V souladu s tímto postojem by se předložená Strategie rozvoje mikroregionu Polensko měla stát dokumentem, kolem kterého se soustředí rozhodující subjekty mikroregionu s cílem podpořit rozvoj svého území. Právě spolupráce a soustředěné úsilí partnerů ze státní správy, samosprávy, podnikatelské sféry, nestátních organizací či občanských a zájmových sdružení a také důsledný monitoring vývojových tendencí a změn, jsou nezbytným předpokladem pro další rozvoj území. Předkládaný dokument představuje shrnutí všech etap prací na Strategii, jejímž zpracováním bylo na základě Smlouvy o dílo pověřena firma GaREP spol. s r.o., a to pro zadavatele obec Dobronín. Zpracování dokumentu bylo rozděleno do tří etapových částí. První etapa analytická zahrnovala, kromě úvodního setkání s představiteli samospráv mikroregionu,, seznámení s postupem prací a pověřením Rady pro rozvoj mikroregionu zastupovat při jednáních zájmy všech ostatních obcí, zejména zpracování profilu mikroregionu. Práce na profilu mikroregionu znamenaly provedení analýzy současného stavu a možných vývojových tendencí vybraných oblastí struktury společnosti, hospodářství a přírodních podmínek v území. Výsledky faktografických údajů i terénního výzkumu u starostů jednotlivých obcí a vybraných podnikatelských subjektů byly seřazeny do následujících kapitol: Obyvatelstvo, osídlení Trh práce Doprava a dopravní obslužnost Technická infrastruktura a ÚPD Veřejné finance daňová výtěžnost Hospodářství Veřejné služby Cestovní ruch a rekreace Přírodní prostředí Analýza současného stavu a vývoje mikroregionu představuje výchozí materiál pro tzv. SWOT analýzu, jejíž formulace byla druhou postupovou částí prací. Tato syntetickým způsobem hodnotí a klasifikuje data a informace obsažené v analýze (profilu). Prostřednictvím rozboru silných stránek, slabých stránek, možností a ohrožení daného území vytváří východisko pro stanovení a formulaci rozvojových cílů a záměrů. Součástí této etapy bylo právě navržení vize rozvoje mikroregionu, strategických cílů a problémových okruhů. Všechny dílčí kroky byly projednány a schváleny Radou mikroregionu. 2

4 Třetí etapou prací byla tzv. strategická část. Byly navrženy a Radou mikroregionu schváleny prioritní oblasti rozvoje mikroregionu, tedy ty společensko ekonomické či krajinotvorné okruhy, kterými se aktéři v mikroregionu hodlají zabývat prioritně v nejbližších letech a které tvoří určitou páteřní kostru dalšího rozvoje. Dále byly stanoveny strategické cíle a opatření, vycházející z poznatků v profilu mikroregionu a SWOT analýzy, rozhovorů se zástupci samospráv, příp. z dalších již zpracovaných rozvojových materiálů. V rámci stanovených cílů a opatření byla provedena specifikace opatření rozvojovými aktivitami, jejichž realizace, na základě znalosti sledovaného území, povede k dosažení stanovených cílů. Tato etapa v sobě zahrnuje, kromě návrhu strategických cílů a směrů rozvoje mikroregionu, také souhrnné tabulky a komentáře, vztahující se k hlavním obecním a mikroregionálním prioritám a bariérám rozvoje, které obce chtějí řešit v časovém horizontu do roku Tabulky byly sestaveny podle odpovědí starostů jednotlivých obcí na vybrané otázky v dotazníkovém formuláři a staly se dalším kritériem pro sestavení strategických cílů a opatření. Jednotlivá opatření byla doplněna konkrétními identifikovatelnými projektovými záměry jednotlivých obcí, spolupráce více obcí či celého sdružení. Tyto byly také v souhrnné podobě zařazeny za strategii jako přílohy. Vybrané projektové záměry, navržené a schválené Radou mikroregionu, kde byl identifikován nositel, cíl projektu a další potřebné informace, byly rozpracovány do podoby projektových fiší. Jedná se o standardizovaný formulář sloužící ke vstupnímu popisu projektu při předkládání žádostí v programu PHARE v pilotních regionech ROP, dále se využívá jako nutná součást přípravy při žádosti o podporu z programu SAPARD a v neposlední řadě bude důležitý i jako nástroj české regionální politiky, např. v dokumentu Program rozvoje Jihlavského kraje. V rámci rozpracovaných projektových fiší bylo vyznačeno promítnutí navrhovaných opatření a projektových záměrů do území mikroregionu, jejich územní dopady a vazby na okolí. Další realizační kroky jsou v následující fázi vázány především na iniciativu představitelů veřejné správy v území. Za účinné spolupráce zainteresovaných subjektů (podnikatelské subjekty, neziskové organizace, občanské iniciativy, zástupci státních institucí a orgánů a další instituce) je potřebné vytvořenou Strategii začít postupně realizovat. Je rovněž žádoucí strategickou a programovou část pravidelně aktualizovat, především z hlediska zařazení nově připravených projektů. 3

5 OBSAH: Profil mikroregionu Vznik mikroregionu Polensko Obyvatelstvo, osídlení Trh práce Doprava a dopravní obslužnost Technická infrastruktura a ÚPD Veřejné finance daňová výtěžnost Hospodářství Veřejné služby Cestovní ruch a rekreace Přírodní prostředí...67 SWOT analýza Strategie rozvoje mikroregionu Polensko Cíl A: Rozvoj podnikání a podnikatelské prostředí...92 Cíl B: Rozvoj cestovního ruchu a rekreace, propagace území...96 Cíl C: Kvalitní dopravní a technická infrastruktura Cíl D: Stabilizace a rozvoj lidského potenciálu Cíl E: Kvalitní životní prostředí, tvorba a ochrana krajiny Cíl F: Restrukturalizace zem. výroby, polyfunkční využívání venkovské krajiny Přílohy Projektové fiše

6 PROFIL MIKROREGIONU POLENSKO 5

7 1. Vznik mikroregionu Polensko Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Polensko byl založen na ustavující schůzi zástupců obcí dne v Polné. Mikroregion, jehož členem je 22 obcí, je právnickou osobou, jež odpovídá svým majetkem za nesplnění povinností. Je ustaven v souladu s 20a a následujícího zákona o obcích. Na zasedání byl volen výbor mikroregionu a kontrolní komise. Předsedou svazku byl zvolen starosta města Polná, prvním místopředsedou starosta obce Dobronín, druhým místopředsedou starosta obce Nížkov, starostka obce Jamné a starosta obce Šlapanov. Předsedou kontrolní komise byl zvolen starosta obce Zhoř, členy kontrolní komise potom starosta obce Měšín a člen zastupitelstva obce Žďírec. Jménem Dobrovolného svazku obcí Mikroregion Polensko jedná předseda nebo místopředseda nebo jiná osoba předsedou či místpředsedou svazku k tomu písemně zmocněná. Předmětem činnosti svazku je zejména řešit úkoly v oblastech: - školství, sociální péče, zdravotnictví a kultury s výjimkou výkonu státní správy, - správa, údržba a provozování zařízení sloužících k uspokojování potřeb občanů, jsou-li vlastnictvím obce, - čistota obce, odvoz domovních odpadků a jejich nezávadná likvidace, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod. Základním zdrojem majetku svazku jsou příjmy z finančních příspěvků jeho členů. Příspěvky byly stanoveny ve výši 3 Kč na obyvatele trvale přihlášeného v obci k 1.1. daného roku. Majetkem svazku se stávají také veškeré další vložené a poskytnuté finanční prostředky, jiné věci a hodnoty, které svazek získá v rámci plnění předmětu činnosti vymezeného ve stanovách. Členem svazku se může stát každá obec v ČR. Členství zakladatelů ve svazku je dobrovolné a vzniká podpisem zakladatelské smlouvy. Další člen může vstoupit do svazku na základě písemné přihlášky za podmínky předchozího souhlasu všech dosavadních členů. Členství ve svazku nijak neomezuje právo členů vstupovat do jiných svazků právnických osob, resp. svazků obcí. Členství zaniká uplynutím výpovědní lhůty (6 měsíců) na základě písemné výpovědi člena svazku. Sídlo dobrovolného svazku obcí Mikroregion Polensko je: - Polná, Husovo náměstí 39,

8 2. Obyvatelstvo, osídlení Vstupní charakteristika Mikroregion Polensko se rozkládá na území okresů Jihlava, Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod a tvoří ho 22 obcí. Protože většina obcí náleží do okresu Jihlava (17 obcí, do okresu Žďár nad Sázavou 3 obce a do okresu Havlíčkův Brod 2 obce), je mikroregion na nejblíže vyšší administrativní úrovni srovnáván právě s okresem Jihlava. Základním kvantitativním ukazatelem vymezujícím rozsah populace určitého území je počet obyvatel. Ke konci roku 2000 měl mikroregion Polensko 12,8 tis. trvale bydlících obyvatel, což znamenalo necelých 12% populace jihlavského okresu. Rozloha sledovaného území (222,9 km 2 ) tvoří téměř pětinu rozlohy celého okresu Jihlava. Hustota zalidnění je nízká (58 obyvatel na 1 km 2 ), oproti okresní hustotě zalidnění nedosahuje ani dvou třetin hodnoty a vůči průměru za celou Českou republiku (130 obyvatel na 1 km 2 ) dosahuje asi 44%. Mikroregion Polensko má přirozené středisko v téměř pětitisícové Polné, která má statut města a současně pověřeného úřadu pro obce (PoÚ) ve svém spádovém okolí. Druhým největším sídlem v území je obec Dobronín, kde žijí téměř 2 tisíce obyvatel. Všechny jihlavské obce Polenska (s výjimkou Měšína) jsou také součástí spádového obvodu pověřeného úřadu Polná. Žďárské obce Nížkov, Poděšín a Sirákov jsou součástí PoÚ Žďár nad Sázavou a havlíčkobrodské Šlapanov a Věžnice PoÚ Havlíčkův Brod. Tab. č. 1: Základní charakteristiky mikroregionu Polensko počet obyvatel počet obcí počet částí obcí rozloha hustota zalidnění území k (km 2 ) (obyv./km 2 ) Polensko ,9 58 okres Jihlava ,5 92 Pramen: Obce v číslech 1998 okres Jihlava, ČSÚ 1999, ČSÚ 1999, SLDB 2001 předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001 Sídelní struktura a populační vývoj obyvatelstva Sídelní struktura mikroregionu Polensko je charakteristická poměrně velkou rozdrobeností a hustotou, což jsou typické znaky osídlení pro celou oblast Českomoravské vrchoviny. Integrace a následná dezintegrace obcí na přelomu osmdesátých a devadesátých let se na Polensku projevila pouze v následujících případech: obec Měšín sloučena s obcí Jihlava v roce 1989 a o rok později opět osamostatněna, z obce Polná vznikly nové samostatné obce Stáj a Záborná (1990). Ostatní obce zůstaly od sčítání lidu 1980 ve stejných administrativních hranicích. Obec Polná je stále tvořena pěti sídly, Nížkov a Šlapanov třemi a Jamné dvěma sídly. Dominujícím znakem sídelní struktury Polenska jsou populačně malé obce do 500 obyvatel, kterých je v území 18 (82%). V těchto obcích žila počátkem roku 2001 třetina obyvatel mikroregionu (v ČR pouze 8,3%). Hranici 500 trvale bydlících obyvatel překračují pouze Šlapanov, Nížkov, Dobronín a Polná. Území Polenska se v současné době administrativně člení na 31 sídel, které jsou integrovány do 22 obcí. Na jedno sídlo připadá 408 obyvatel (v okrese Jihlava 549 obyvatel, v celé ČR 688), průměrná populační velikost obce je 575 obyvatel (v okrese Jihlava 898, v ČR 1648). 7

9 Tab. č. 2: Vývoj počtu obyvatelstva v obcích mikroregionu Polensko v letech kategorie počet obcí 1) počet obyvatel počet obcí 1) počet obyvatel počet obcí 1) počet obyvatel počet obcí 1) počet obyvatel do 199 obyv a více celkem Pramen: Obce v číslech 1998 okres Jihlava, ČSÚ 1999, SLDB 2001 předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP ) Obce v administrativním členění k V průběhu posledních čtyřiceti let se na území Polenska měnila populační velikost sídel a obcí. Typickým trendem, který platí i na většině území republiky, je zvyšování počtu nejmenších sídel a obcí a poklesu počtu obcí vyšších velikostních kategorií vdůsledku vylidňování venkovských obcí a částečným nahrazováním obytné funkce funkcí rekreační. Nejvyšší absolutní počet obcí je na území mikroregionu zastoupen ve velikostní kategorii obcí s obyvateli. Jejich počet se však v průběhu sledovaných let snižoval a zároveň rostl počet obcí v nejnižší velikostní kategorii do 199 obyvatel. Význam pro bydlení mírně ztrácely také obce s obyvateli, naopak rostl podíl populace ve dvou největších obcích s 1000 a více obyvateli Polné a Dobroníně (viz. tabulka č. 2 a 3). Tab. č. 3: Obce a obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí v mikroregionu Polensko v letech Struktura obcí a obyvatel v nich rok počet obcí (%) počet obyvatel (%) do a do a více více ,6 63,7 13,6 9,1 4,2 30,8 16,6 48, ,7 59,1 9,1 9,1 6,1 29,6 12,5 51, ,3 54,5 9,1 9,1 7,4 27,4 13,0 52, ,4 45,4 9,1 9,1 10,1 23,4 13,2 53,3 Pramen: Obce v číslech 1998 okres Jihlava, ČSÚ 1999, SLDB 2001 předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001 V dlouhodobém vývoji (v letech ) klesl počet obyvatel v 15 obcích (více než dvě třetiny všech obcí), populačně růstových bylo 7. Absolutně nejvíce obyvatel ztratily obce Arnolec (88 osob), Rybné (86) a Jersín (76). Populačně nejmenší obec Polenska Rybné se tak dostala na téměř polovinu stavu počtu obyvatel z roku Největší přírůstky počtu obyvatel zaznamenaly obce Dobronín (471), Nížkov (163) a Polná (149). Mikroregion jako celek za období let získal 83 obyvatel, což je na poměry venkovských mikroregionů Českomoravské vrchoviny hodnota velmi příznivá. V devadesátých letech se situace v populačním vývoji dále zlepšuje, od roku 1995 je růstová již více než polovina obcí. Mikroregion jako celek tak mezi sčítáními lidu 1991 a 2001 získal 465 obyvatel, to zejména díky městu Polná (nárůst o 197 obyvatel) obci Dobronín (149). 8

10 Tab. č. 4: Vybrané indexy vývoje počtu obyvatel území 2001/ / / / / /1999 Polensko 100,7 97,9 99,1 103,8 103,3 101,6 okres Jihlava 109,1 107,7 100,9 100,4 99,8 100,0 ČR 107,5 107,5 100,1 99,9 99,7 100,1 Pramen: Obce v číslech 1998 okres Jihlava, ČSÚ, 1999, Lexikon obcí České republiky 1992, ČSÚ, 1994, SLDB 2001 předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001, výpočty GaREP 2001 V tabulce č. 4 jsou uvedeny vybrané indexy vývoje počtu obyvatel. Je zřejmé, že zatímco v průběhu celého sledovaného období rostl populačně okres Jihlava i celá Česká republika, v mikroregionu Polensko došlo pouze k mírnému nárůstu počtu obyvatel (absolutně 83 osob). V průběhu posledních 40 let byly populační ztráty největší v mezidobí , kdy se projevoval trend stěhování obyvatel do velkých měst (zde především Jihlava). V posledních deseti letech se tendence poklesu obyvatel změnila mikroregion získal 465 obyvatel, na rozdíl od jihlavského okresu i republiky, které jsou populačně ztrátové. Struktura obyvatelstva Věková struktura obyvatelstva mikroregionu byla v první polovině devadesátých let velmi příznivá - počet dětí do 15 let značně převyšoval počet osob starších 60 let. Ještě v roce 1995 převyšoval podíl mladých na Polensku podíl seniorů o více než tři procentní body. Od druhé poloviny devadesátých let nastal obecně v celé ČR přesun populačně silných ročníků z poloviny sedmdesátých let do produktivní věkové skupiny a tím došlo k dalšímu snížení předproduktivní složky obyvatelstva a růstu podílu obyvatel vproduktivním věku. Tento trend se projevil také na Polensku, počet mladých lidí do 15 let se podle předběžných výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 snížil o 128 osob, počet produktivního obyvatelstva vzrostl o 475 osob. V důsledku posunu věkových kategorií zůstal podíl osob v důchodovém věku v letech 1995 i 2001 na stejné úrovni (absolutní nárůst o 65 osob). Tab. č. 5: Věková struktura obyvatelstva k a území 1995 v % (abs.) 2001 v % (abs.) 0 14 let let 60 a více 0 14 let let 60 a více Polensko 20,5 62,3 17,2 18,9 64,0 17,1 okres Jihlava 19,1 63,2 17,7 17,1 64,8 18,1 ČR 18,3 63,7 18,0 16,5 65,3 18,2 Pramen: Obce v číslech 1998 okres Jihlava, ČSÚ, 1999, SLDB 2001 předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001 Jak naznačuje tabulka č. 5, ve srovnání s okresem Jihlava a Českou republikou mělo počátkem roku 2001 Polensko velmi příznivou věkovou strukturu obyvatel. Stále progresivní věkovou strukturu (vyšší podíl mladých lidí do 15 let než osob 60-ti letých a starších) tvořil zejména velmi vysoký podíl předproduktivní složky obyvatelstva (převyšující nejstarší věkovou skupinu o 223 osob), nižší je v mikroregionu podíl produktivního obyvatelstva i seniorů. Dvanáct obcí mikroregionu, tedy pouze těsně nadpoloviční většina, mělo počátkem roku 2001 nepříznivou věkovou strukturu obyvatel. Nejhůře na tom byly populačně nejmenší obce Rybné a Věžnička, kde žije řádově dvojnásobný počet osob starších 60 let než dětí do 15 let. V ostatních obcích byl poměr mladé a staré složky obyvatelstva nakloněn mladým lidem, 9

11 nejnižší (a tedy nejpříznivější) hodnoty indexu stáří vykázaly Dobronín, Brzkov, Poděšín, Měšín a Nížkov. Také centrum mikroregionu Polná mělo kuvedenému datu věkovou strukturu mírně příznivou (viz tabulka č. 6). Tab. č. 6: Věková struktura obyvatelstva obcí mikroregionu Polensko k obec počet obyvatel 0 14 let let 60 a více let index stáří 1) Arnolec ,8 69,4 14,8 93,1 Brzkov ,8 57,5 15,7 58,8 Dobronín ,0 66,4 12,6 59,9 Dobroutov ,6 68,9 14,5 87,2 Jamné ,1 56,2 19,7 81,4 Jersín ,8 59,4 21,8 116,2 Kamenná ,2 60,5 20,3 105,7 Měšín ,8 66,3 13,9 70,3 Nadějov ,5 70,7 16,8 134,6 Nížkov ,3 62,5 16,2 76,1 Poděšín ,4 64,8 14,8 72,5 Polná ,6 65,4 17,0 96,6 Rybné 97 14,5 57,7 27,8 192,9 Sirákov ,6 64,0 18,4 104,8 Stáj ,1 60,0 18,9 89,7 Šlapanov ,1 63,6 19,3 112,4 Věžnice ,0 59,3 22,7 125,9 Věžnice (okres Havl. Brod) ,9 62,9 19,2 106,9 Věžnička ,4 60,5 26,1 193,8 Záborná ,3 59,9 18,8 88,6 Zhoř ,9 65,9 15,2 80,8 Žďírec ,6 54,8 27,6 157,1 Polensko ,9 64,0 17,1 90,8 Pramen: SLDB 2001 předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP ) podíl počtu obyvatel v kategoriích 60 a více let a 0 14 let (%) Průměrný věk obyvatelstva mikroregionu Polensko se v průběhu posledních pěti let nezvýšil nijak radikálně a zatím nedosahuje hranice 37 let. Ve srovnání s okresem Jihlava i celou Českou republikou jde o hodnotu velmi nízkou, což je možno říci také o indexu stáří obyvatelstva, který se stále drží pod hranicí 100% (viz tabulka č. 7) Tab. č. 7: Průměrný věk a index stáří obyvatelstva k a území průměrný věk index stáří 1) průměrný věk index stáří 1) Polensko 35,9 83,7 36,7 90,4 okres Jihlava 36,7 92,8 38,0 108,8 ČR 37,3 98,1 38,5 109,7 Pramen: Stav a pohyb obyvatel v ČR v roce 1995 a 2000, ČSÚ 1996, 2000, Obce v číslech 1998 okres Jihlava, ČSÚ, 1999, výpočty GaREP 2001 Mezi vybrané předpoklady rozvoje regionu se řadí i úroveň vzdělanosti obyvatelstva. Struktura obyvatelstva podle vzdělání nevyzněla pro mikroregion Polensko při sčítání lidu v roce 1991 nijak zvlášť příznivě(aktuální data ze sčítání 2001 ještě nejsou zcela k dispozici). Větší rozdíl oproti jihlavskému okresu, kraji Vysočina i České republice byl zejména v podílu vysokoškoláků a středoškoláků (na druhé straně také osob se základním vzděláním či bez vzdělání), což je však výrazně ovlivněno populační velikostí sídel a obcí v mikroregionu a vlastní existencí a dostupností školských zařízení. Přestože není možno sledované území konfrontovat aktuálními daty, základní tendence růstu vzdělanosti v České republice budou 10

12 platit i zde. Nejvýznamnější bude nárůst podílu obyvatel s úplným středoškolským vzděláním, a to řádově o několik procentních bodů. Tab. č. 8: Obyvatelstvo starší 15 let podle nejvyššího dosaženého vzdělání k území obyvatelstvo podle vzdělání (%) základní a bez střední bez střední s vysokoškolské vzdělání maturity maturitou Polensko 38,2 39,3 18,9 3,6 okres Jihlava 35,2 37,6 21,7 5,5 kraj Vysočina 35,8 37,1 21,8 5,3 ČR 34,5 35,4 22,9 7,2 Pramen: SLDB 1991, výpočty GaREP 2001 Pohyb obyvatelstva Věková struktura obyvatelstva se promítá také do průběhu přirozené měny obyvatelstva. Celorepublikový trend poklesu porodnosti vdruhé polovině devadesátých let se v mikroregionu neprojevil výrazným snížením hodnot míry porodnosti, ale spíše výkyvy v jednotlivých letech. Na druhé straně výrazně vzrostla od roku 1996 na Polensku úmrtnost, která v roce 2000 dosáhla 15,4. Přirozený přírůstek se tak stále více dostává do záporných hodnot, celkově za sledovaných 5 let ztratil mikroregion přirozenou reprodukcí 115 obyvatel. Každý rok však ve sledovaném období zaznamenal mikroregion přírůstek obyvatel migrací, a to ve výši 350 osob. Celkový přírůstek obyvatel potom činil 235 osob (viz tabulka č. 9). Všechny údaje o pohybu obyvatelstva v území (zejména úmrtnost a počet přistěhovalých) jsou však ovlivněny lokalizací domova důchodců v obci Žďírec. Tab. č. 9: Bilance pohybu obyvatelstva v mikroregionu Polensko v letech narození zemřelí přirozený přistěhovalí vystěhovalí migrační celkový rok přírůstek saldo přírůstek absolutně Relativně (na 1000 obyvatel středního stavu ročně) ,6 11,7-0,1 23,9 16,0 8,0 7, ,8 11,7-0,9 17,4 14,3 3,0 2, ,4 12,5-1,2 20,2 15,6 4,5 3, ,1 13,1-2,9 18,3 12,2 6,1 3, ,4 15,4-4,0 19,8 13,6 6,2 2, ,1 12,9-1,8 19,9 14,3 5,6 3,7 Pramen: Stav a pohyb obyvatel v obcích okresu Jihlava v roce 2001, ČSÚ, 2001, výpočty GaREP 2001 Z pohledu jednotlivých obcí mikroregionu, vykázalo ve druhé polovině devadesátých let kladný přirozený přírůstek 10 obcí, absolutně nejvíce Polná (45 osob), Dobronín (12), Nížkov a Brzkov (10). Ztráta obyvatel přirozenou měnou se u ostatních obcí pohybovala řádově do deseti osob. Výjimku tvoří pouze obec Žďírec, kde sídlí domov důchodců a za sledovaných 5 let zde zaznamenali populační ztrátu 169 osob. Malé migrační ztráty v letech byly zjištěny u 8 obcí, vyšší přírůstky stěhováním vykázaly kromě Žďírce také Polná (50 osob), Nížkov (45) a Dobronín (41). 11

13 Obr. 1 Šlapanov Věžnice u H. B. Brzkov Nížkov Kamenná Poděšín Dobronín Polná Sirákov Záborná Ždírec Věžnička Dobroutov Stáj Měšín Jamné Zhoř Arnolec Index růstu/poklesu počtu obyvatel v období let (1991=100%) 110,0 a více 105,0-109,9 100,0-104,9 95,0-99,9 méně než 95,0 Rybné Věžnice Nadějov Jersín Obr. 2 Šlapanov Nížkov Kamenná Věžnice u H. B. Brzkov Dobronín Polná Záborná Poděšín Sirákov Ždírec Věžnička Dobroutov Stáj Měšín Jamné Zhoř Arnolec Rybné Nadějov Jersín Přirozený přírůstek/úbytek obyvatel v letech přirozený přírůstek = podíl narozených a zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu (v promile) Věžnice 5,0 a více 0,0 až 4,9-4,9 až -0,1-5,0 a méně

14 Obr.3 Šlapanov Nížkov Kamenná Věžnice u H. B. Brzkov Poděšín Dobronín Polná Sirákov Záborná Ždírec Věžnička Dobroutov Stáj Měšín Jamné Zhoř Arnolec Rybné Nadějov Jersín Migrační saldo obyvatel v letech migrační saldo = rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých na 1000 obyvatel středního stavu (v promile) Věžnice 10,0 a více 5,0-9,9 0,0-4,9 méně než 0,0 Obr. 4 Šlapanov Nížkov Kamenná Věžnice u H. B. Brzkov Poděšín Dobronín Polná Sirákov Záborná Ždírec Věžnička Dobroutov Stáj Měšín Jamné Zhoř Arnolec Rybné Nadějov Jersín Index stáří obyvatel v roce 2000 index stáří = podíl počtu osob ve věku 60 a více let a 0-14 let (v %) Věžnice 120,0 a více 100,0-119,9 80,0-99,9 méně než 80,0

15 Tab. č. 10: Bilance pohybu obyvatelstva v letech narození zemřelí přirozený přistěhovalí vystěhovalí migrační celkový území přírůstek saldo přírůstek na 1000 obyvatel středního stavu ročně Polensko 11,1 12,9-1,8 19,9 14,3 5,6 3,7 okres Jihlava 9,1 10,1-1,0 6,5 6,2 0,2-0,8 kraj Vysočina 9,3 10,4-1,1 7,1 6,8 0,3-0,8 ČR 8,9 10,9-2,0 1,1 0,1 1,0-1,0 Pramen: Stav a pohyb obyvatel ČR za roky , ČSÚ , Obce v číslech 1998 okres Jihlava, ČSÚ, 1999, výpočty GaREP 2001 Ve srovnání s vyššími územními celky (viz. tabulka č. 10) vykazuje mikroregion Polensko v posledních letech nadprůměrnou porodnost, ale výrazně vyšší úmrtnost obyvatel než okres Jihlava, kraj Vysočina i celá Česká republika. Vysoké migrační saldo zajišťuje Polensku celkový přírůstek obyvatel, otázkou je ovšem struktura přistěhovalých, jejichž významnou část tvoří obyvatelé výše zmiňovaného domova důchodců ve Žďírci. Obyvatelstvo a sídla mikroregionu Polensko, jejich rozmístění, populační vývoj a strukturu, lze objektivně charakterizovat v několika bodech: rozptýlená struktura osídlení, charakteristická velkou hustotou populačně malých obcí (typické pro celou oblast Českomoravské vysočiny) území s funkčním mikroregionálním centrem, lokalizace území v blízkosti krajského města Jihlavy, na několika významných regionálních tazích a okrajově i při dálnici D1, ve druhé polovině devadesátých let růst počtu obyvatel ve většině obcí mikroregionu stále velmi příznivá věková struktura obyvatelstva - zejména vysoký podíl mladých lidí do 15 let, relativně nízký průměrný věk a index stáří obyvatelstva, v posledních pěti letech relativně příznivé ukazatele mechanického pohybu obyvatelstva (avšak s významným vlivem existence domova důchodců ve Žďírci). 12

16 3. Trh práce Situace na trhu práce a nezaměstnanost je jedním z hlavních ukazatelů hospodářské problémovosti území. Přestože došlo v ČR za posledních 5 let k výrazným změnám na trhu práce, většina z těchto změn se projevila spíše plošně a zostřila situaci v již v té době postižených okresech a tak např. v pořadí okresů podle míry nezaměstnanosti nedošlo k výrazným posunům. To znamená, že okresy, které na tom byly špatně, jsou na tom špatně i nyní, pouze se jejich problémy prohloubily a zvětšily (míra nezaměstnanosti v ČR vzrostla z 3% v roce 1996 na téměř 10% na počátku roku 2000). Nejhorší situace je dlouhodobě v pánevních okresech severních Čech a na Ostravsku (okres Most zaznamenal v listopadu 2000 nezaměstnanost 21%, více než 15% vykázaly okresy Karviná, Teplice, Ostrava, Chomutov, Louny a Bruntál). V jarních měsících míra nezaměstnanosti tradičně mírně klesá, k 30. dubnu 2001 vykázal okres Most hodnotu 20,8%, výše jmenovaných 6 okresů stále překračovalo 15%. Aktuální hodnoty k30. červnu 2001 přiřazují okresu Most míru nezaměstnanosti 21,4%. Podle nového krajského uspořádání měl k uvedenému datu nejvyšší nezaměstnanost kraj Ústecký (15,2%) a Moravskoslezský (14,5%), což reprezentuje v kraji Ústeckém 63,8 tisíce nezaměstnaných a v kraji Moravskoslezském 90,2 tis. nezaměstnaných osob. Kraj Vysočina vykázal míru nezaměstnanosti 6,2% (nejnižší hodnota z moravských krajů, srovnatelná s krajem Středočeským a Libereckým). Míra nezaměstnanosti za ČR dosáhla ke konci června hodnotu 8,1%, za okres Jihlava pak 5,2% (3,0 tis. nezaměstnaných osob), což je oproti krajskému i republikovému průměru hodnota velmi příznivá. Tab. č. 1: Pořadí okresů ČR podle míry nezaměstnanosti k poř. okres míra nezaměstnanosti počet uchazečů o práci volná pracovní místa (VPM) počet uchazečů na 1 VPM 1. Most 20, ,7 2. Karviná 17, ,6 3. Teplice 17, ,5 4. Ostrava-město 16, ,4 5. Chomutov 15, ,6 6. Louny 15, ,0 7. Bruntál 15, ,7 8. Frýdek-Místek 13, ,4 9. Ústí nad Labem 13, ,3 10. Přerov 13, ,5 59. Jihlava 5, ,7 67. Náchod 4, ,3 68. Plzeň-jih 4, ,3 69. Jindřichův Hradec 4, ,7 70. České Budějovice 4, ,8 71. Domažlice 3, ,4 72. Mladá Boleslav 3, ,5 73. Benešov 2, ,3 74. Pelhřimov 2, ,4 75. Praha-východ 2, ,7 76. Praha-západ 2, ,0 Pramen: MPSV ČR, SSZ, 2001, výpočty GaREP 2001 Pozn: řazeno sestupně podle výše míry nezaměstnanosti 13

17 Obr. č Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v ČR v období březen červen počet osob, míst III.96 VI.96 IX.96 XII.96 III.97 VI.97 IX.97 XII.97 III.98 VI.98 IX.98 XII.98 III.99 VI.99 IX.99 XII.99 III.00 VI.00 IX.00 XII.00 III.01 VI.01 nezaměstnaní volná pracovní místa období Pramen: MPSV ČR, SSZ, , výpočty GaREP 2001 Vývoj míry nezaměstnanosti v okresech kraje Vysočina ukazuje následující obrázek č. 2. Je zřejmé, že míra nezaměstnanosti do konce roku 1999 (jara 2000) rostla, ale od té doby má trvale klesající tendenci. Ke konci června 2001 se pod hranici 10% dostal i velmi problémový okres Třebíč. Okres Jihlava zaznamenává od konce roku 1999 trvalý pokles míry nezaměstnanosti (z 8,6% k na 5,2% k ) a k poslednímu sledovanému datu se tak dostal hluboko pod úroveň celé ČR i kraje. Jihlavský okres tak kopíruje celorepublikový trend poklesu míry nezaměstnanosti, a to s nepoměrně vyšší intenzitou. Obr. č. 2 16,0 Vývoj míry nezaměstnanosti v okresech kraje Vysočina v období březen červen 2001 míra nezaměstnanost (%) 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 III.98 VI.98 IX.98 XII.98 III.99 VI.99 IX.99 XII.99 III.00 VI.00 IX.00 XII.00 III.01 VI.01 období Pelhřimov Havlíčkův Brod Jihlava Třebíč Žďár nad Sázavou ČR Pramen: MPSV ČR, SSZ, , výpočty GaREP 2001 Protože je území okresu Jihlava na české poměry nadprůměrně rozsáhlé (1179,5 km 2 ), projevují se v jeho jednotlivých částech diference jak z hlediska osídlení, tak typu a rozmístění hospodářských aktivit proto je nutné pro přesnější vystižení problematiky trhu 14

18 práce pracovat s jednotlivými dílčími částmi území (např. mikroregiony, údaje o trhu práce je možno získat za území pověřených obecních úřadů (PoÚ) tzn. Jihlava, Polná, Telč a Třešť). Mikroregion Polensko je sice složený i z obcí okresů Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod, avšak většina obcí patří oficiálně pod PoÚ Polná - v níže uvedených tabulkách budeme proto pracovat jak s PoÚ Polná jako celkem, tak s ostatními mikroregiony (PoÚ) okresu Jihlava. Sídelní struktura Českomoravské vrchoviny má typický rozdrobený ráz s velkým počtem a hustotou populačně malých obcí a sídel. V těchto podmínkách je mimo jiné i obtížné a nákladné zajistit uspokojivou úroveň základní dopravní obslužnosti území. Navíc došlo k prostorovému rozptýlení dříve více koncentrovaných pracovních příležitostí a tím pádem rozmělnění dojížďkových proudů, což s sebou nese problémy v rentabilitě veřejné dopravy. V kombinaci s méně příznivými podmínkami pro zemědělství (oproti hlavním produkčním oblastem) je navíc celé území bezpochyby více závislé na aktivitách průmyslového a službového typu. Proces masivní industrializace sice jihlavský okres částečně poznamenal, lokalizace nových závodů však nebyla v území rovnoměrná a navíc značná část dříve významných podniků má existenční problémy, či již zanikla. Výstavba velkých kolosů zaměstnávajících stovky obyvatel nebyla na Jihlavsku tak citelná jako v jiných územích, což v současné době patří kpozitivním skutečnostem. V současných náročných ekonomických podmínkách představuje případná nestabilita takového podniku nebezpečí nárazové ztráty pracovních příležitostí pro velké množství obyvatel s dopadem do širokého okolí. Míra nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech okresu Jihlava odráží místní specifické podmínky na trhu práce (viz tabulka č.2). Nejvyšší míru nezaměstnanosti, která však zdaleka nedosahovala republikového průměru, zaznamenaly mikroregiony Jihlava a Telč. Mikroregion Polensko vykázal spolu s Třešťskem k nejnižší míru nezaměstnanosti. Tab. č. 2: Uchazeči o zaměstnání v mikroregionech okresu Jihlava k počet uchazečů míra mikroregion muži ženy celkem podíl žen nezaměstnanosti Jihlava ,7 5,9 Polensko ,5 4,7 Telč ,9 5,8 Třešť ,6 4,6 okres Jihlava ,5 5,2 Pramen: ÚP Jihlava, stav k , výpočty GaREP 2001 Uchazeči o zaměstnání v mikroregionu Polensko tvoří o něco více než 9% oficiálně registrovaných nezaměstnaných celého okresu Jihlava. Z celkového počtu 299 uchazečů o práci má mikroregion (opět spolu s Třešťskem) nejvyšší podíl nezaměstnaných žen. V následujících tabulkách uvedeny nejdůležitější strukturální ukazatele trhu práce, které srovnávají Polensko s ostatními mikroregiony a okresem Jihlava. Pro větší přehlednost jsou data uváděna v relativní podobě. 15

19 Tab. č. 3: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v mikroregionech okresu Jihlava podíl uchazečů dané skupiny na uchazečích v mikroregionu celkem (%) stupeň vzdělání Jihlava Polensko Telč Třešť okres Jihlava základní 27,8 24,7 22,9 28,6 27,0 střední bez maturity 1,3 2,0 1,5 3,4 1,6 učňovské 38,2 48,2 47,6 38,3 40,2 USV 3,4 2,4 4,0 4,3 3,5 USO 23,9 19,9 17,2 20,9 22,4 VŠ 5,4 2,8 6,7 4,6 5,3 celkový součet 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: ÚP Jihlava, stav k , výpočty GaREP 2001 Tab. č. 4: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v mikroregionech okresu Jihlava podíl uchazečů dané skupiny na uchazečích v mikroregionu celkem (%) stupeň vzdělání Jihlava Polensko Telč Třešť okres Jihlava do 19 let 7,8 7,6 6,2 8,3 7, let 20,9 18,7 22,7 22,6 21, let 12,9 17,1 13,2 12,3 13, let 21,9 19,9 21,2 20,6 21, let 20,6 16,7 19,0 19,1 19, let 15,4 19,9 17,7 16,3 16,1 60 let a více 0,4 0,0 0,0 0,9 0,4 celkový součet 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: ÚP Jihlava, stav k , výpočty GaREP 2001 Tab. č. 5: Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky poslední evidence v mikroregionech okresu Jihlava podíl uchazečů dané skupiny na uchazečích v mikroregionu celkem (%) stupeň vzdělání Jihlava Polensko Telč Třešť okres Jihlava do 3 měsíců 39,0 37,5 31,2 41,1 38,1 4-6 měsíců 12,0 13,5 17,5 13,7 12, měsíců 15,6 17,9 19,2 16,3 16,3 1-2 roky 11,2 13,5 14,7 12,6 12,0 déle než 2 roky 22,2 17,5 17,5 16,3 20,6 celkový součet 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: ÚP Jihlava, stav k , výpočty GaREP

20 Obr. č. 3 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání podíl vzdělanostní skupiny na celkovém počtu uchazečů (%) základní střední bez M učňovské ÚSV ÚSO VŠ Jihlava Polensko Telč Třešť okres Jihlava Obr. č. 4 podíl věkové skupiny na celkovém počtu uchazečů (%) Věková struktura uchazečů o zaměstnání do 19 let let let let let let 60 let a více Jihlava Polensko Telč Třešť okres Jihlava 17

21 Obr. č. 5 Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence na ÚP 50 podíl skupiny na celkovém počtu uchazečů (%) do 3 měsíců 3 až 6 měsíců 7 až 12 měsíců 1 až 2 roky více než 2 roky Jihlava Polensko Telč Třešť okres Jihlava Pramen: ÚP Jihlava, stav k , výpočty GaREP 2001 Uvedená data v tabulkách a grafech srovnávající mezi sebou jednotlivé mikroregiony nabízí následující skutečnosti: míra nezaměstnanosti je na Polensku (4,7%) ze sledovaných mikroregionů druhá nejnižší a je poměrně výrazně pod krajským (6,2%) a zejména republikovým průměrem (8,1%), vyšší podíl nezaměstnaných žen z celkového počtu registrovaných uchazečů o práci, mikroregion vykazuje nejvyšší podíl nezaměstnaných osob s učňovským vzděláním, blížící se polovině všech nezaměstnaných, na druhé straně nejnižší podíly uchazečů o práci s úplným středním vzděláním (gymnázia) a vysokoškolským vzděláním, na Polensku je nejnižší podíl nezaměstnaných mladých lidí ve věku let, avšak nejvyšší podíly osob bez práce jsou ve věkové kategorii let a v předdůchodovém věku let, míra dlouhodobé nezaměstnanosti není na Polensku nijak vysoká (1,5%), je výrazně pod republikovým průměrem a spolu s Třešťskem patří na okrese k nejnižším. 18

22 Obr. č. 6 Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Jihlava ČR okres Jihlava Třešť Telč Polensko Jihlava 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 uchazeči o zaměstnání v evidenci déle než 1 rok/ pracovní síla (%) Pramen: ÚP Jihlava, stav k , výpočty GaREP 2001 Trh práce je však diferencován i na úrovni jednotlivých obcí. Přestože je míra nezaměstnanosti v na Polensku celkově i v jednotlivých obcích velmi nízká a snad kromě obcí Rybné a Jersín netvoří výrazně vyšší hodnoty, může následující tabulka přiblížit situaci v mikroregionu z hlediska potenciálního prostorového rozložení ohnisek nezaměstnanosti. Téměř dvě třetiny obcí (13) mělo v první polovině července 2001 míru nezaměstnanosti vyšší nebo rovnu průměru za mikroregion; počet nezaměstnaných v těchto obcích se blížil 3/4 (72,6%) oficiálně registrovaných uchazečů o práci tento vysoký podíl je způsoben kvůli skutečnosti, že populačně největší obce Šlapanov a zejména Polná, vykázaly vyšší míru nezaměstnanosti než mikroregionální průměr. 19

23 Tab. č. 6: Míra nezaměstnanosti v obcích mikroregionu Polensko název obce počet uchazečů míra nezaměstnanosti ( ) Rybné 5 13,9 Jersín 8 11,4 Arnolec 7 7,6 Nadějov 8 7,4 Stáj 6 7,1 Šlapanov 24 7,0 Kamenná 6 6,7 Věžnička 3 6,5 Záborná 6 6,5 Jamné 13 5,9 Věžnice 4 5,9 Sirákov 6 5,7 Polná 121 5,2 míra nezaměstnanosti mikroregionu Polensko 5,1% Dobronín 42 4,7 Dobroutov 4 4,1 Zhoř 7 3,7 Poděšín 4 3,6 Věžnice u Havl. Brodu 6 3,4 Měšín 3 3,4 Ždírec 4 2,8 Brzkov 3 2,6 Nížkov 9 2,2 Pramen: ÚP Jihlava, stav k , SLDB 2001 předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001 Pozn. Řazeno sestupně dle velikosti míry nezaměstnanosti Mikroregion Polensko patří z pohledu trhu práce v kontextu okresu Jihlava i kraje Vysočina k územím méně problémovým. Velmi nízký absolutní počet nezaměstnaných i míra nezaměstnanosti jsou způsobeny především výhodnou polohou větší části území v blízkosti krajského města Jihlava (při dálnici D1 a na silnicích II. třídy č. 352 a 353 Jihlava Žďár nad Sázavou). Město Jihlava (ale samozřejmě i centrum mikroregionu Polná, a další větší blízká střediska Přibyslav, Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou) tak poskytuje obyvatelům mikroregionu dostatek pracovních příležitostí, zejména v průmyslu a ve službách, které v populačně menších obcích Polenska chybí. Nedostatek pracovních příležitostí v místě a naopak blízkost města Jihlavy i dalších větších středisek na důležitých regionálních komunikačních tazích bude i v budoucnu nutit obyvatele obcí mikroregionu vyjíždět za prací. Situace na trhu práce je i v méně výhodně dopravně situovaných obcích (severozápad území Šlapanov, Věžnice, Kamenná a Brzkov) zatím velmi příznivá. 20

24 4. Doprava a dopravní obslužnost Změny v ekonomickém systému České republiky se logicky odrazily i ve vývoji dopravy. Charakter změn v dopravě je obecně známý a můžeme ho každodenně pozorovat na našich silnicích i železnicích, změny se týkají jak nákladní, tak osobní dopravy. Absolutní objem přepravených nákladů v důsledku ekonomické transformace po roce 1989 obecně klesl, zvyšuje se však podíl silniční dopravy na přepravním výkonu. Hlubokými změnami stále prochází také doprava osobní, zřejmý je nárůst individuální automobilové dopravy doprovázený poklesem zájmu o veřejnou hromadnou dopravu jak silniční, tak železniční. Ke všem těmto ekonomicky podmíněným změnám ještě přistupuje neujasněnost státní dopravní politiky, což se projevuje zejména v podmínkách pro pravidelnou veřejnou osobní dopravu. Obr. č. 1: Poloha mikroregionu Polensko v dopravní síti Pramen: Geobáze, Prohlížeč Standard, verze 2.5. Copyright , Geodézie ČS a.s. Dopravní polohu mikroregionu Polensko nelze charakterizovat jednoznačně. Z hlediska polohy vnadřazené síti je situován výhodně leží na kontaktu sdálnicí D1 a jeho západní okraj rámuje významná silnice první třídy č. I/38. Kromě dálnice jeho exponovanost zesiluje i blízkost krajského města Jihlava - ta je z centra mikroregionu, z Polné, vzdálena po silnici č. II/352 pouze 17 km. Mikroregion je částečně obsluhován i železniční dopravou jeho západním okrajem prochází relativně významná železniční trať č. 240 z Havlíčkova Brodu do Jihlavy a severních partií (zastávka Nížkov) se okrajově dotýká trať č. 250 Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou Brno. Na druhou stranu jako negativum dopravní polohy lze vnímat skutečnost, že přes vlastní území mikroregionu neprochází žádná silnice první třídy. Dálnice D1 z Prahy do Brna vedoucí jižním okrajem mikroregionu je důležitým liniovým dopravním prvkem. Její průchod v těsné blízkosti obcí Měšín, Jamné, Rybné, Věžnice, Nadějov a Jersín by bez existence dálničních křižovatek neměl pro mikroregion žádný význam. Ten přináší teprve sjezdy Jihlava (obsluhuje západ mikroregionu), Velký Beranov (střední část) a Měřín (východ), které tak proto můžeme chápat jako vlastní rozvojové body. 21

25 Silnice č. I/38, přibližující se západnímu okraji mikroregionu, vede zhruba severojižním směrem a umožňuje rychlé spojení s Havlíčkovým Brodem, Kutnou Horou, Kolínem a na opačnou stranu s Jihlavou a Znojmem, odkud dále pokračuje přes hraniční přechod Hatě/Kleinhaugsdorf do Rakouska. Pomineme-li okrajové partie, je vlastní území mikroregionu Polensko obsluhováno silnicemi nejvýše druhé třídy. Většina z nich se radiálně sbíhá ve středisku mikroregionu vpolné. Jde o silnice II/348 (sjezd z dálnice D1 Měřín Arnolec Stáj Záborná Polná Dobronín Štoky (I/38)), II/351 (Třebíč Věžnice Rybné Dobroutov Polná Brzkov Přibyslav) a II/352 (Jihlava Měšín Ždírec Polná Nížkov Sázava). Polná proto v dopravní síti vystupuje jako poměrně výrazné regionální centrum, do něhož se sbíhá šest silnic druhé třídy. Územím mikroregionu vedou ještě další silnice druhé třídy, které bychom vzhledem k jejich poloze k Polné mohli označit za dopravní tangenty. Jde o komunikace II/350 (Štoky (I/38) Šlapanov Přibyslav) a II/353 (Velký Beranov exit Velký Beranov (D1) Jamné Zhoř Stáj Bohdalov Žďár nad Sázavou). Opominout nelze ani silnici II/602 vedoucí z Jihlavy souběžně s dálnicí D1 přes Velké Meziříčí a Velkou Bíteš do Brna. Polensku se nejvíce přibližuje na křižovatce s II/351 u obce Věžnice. Z dopravního hlediska jsou z uvedených silnic nejdůležitější trasy č. II/352 a II/353, umožňující nejkratší spojení Jihlavy se Žďárem nad Sázavou. Silniční síť je dále zhuštěna silnicemi třetích tříd, které napojují zbývající obce. Problémem silniční sítě je nedostatek finančních prostředků, v důsledku čehož se zhoršuje její technický stav. U některých silnic třetích tříd již hrozí rozpad povrchu a následné vyřazení ze sítě veřejných komunikací. Závažné je také množství kolizních míst a scházející obchvaty většiny obcí. Tyto problémy jsou však platné obecně, nejde o specifikum Polenska. V současné době je již připravena změna vlastníka pozemních komunikací II. a III. tříd v říjnu tohoto roku (tj. 2001) by měly být delimitovány z majetku státu do majetku jednotlivých krajů. Vzhledem k nevyjasněnému financování krajů lze však jen stěží předpokládat, že by noví vlastníci nalezli dostatečné množství peněz na rychlou nápravu nevyhovujícího stavu. Zatímco tedy v rámci nadřazených dopravních sítí je Polensko situováno výhodně s poměrně exponovanou dopravní polohou (dálnice D1, silnice I/38, blízkost krajského města Jihlava, průchod silnic spojujících Jihlavu se Ždárem n.s. II/352 a II/353, poměrně významné železnice č. 240 a 250), tak při detailním pohledu odhalíme řadu problémů, které jsou reprezentovány zejména špatným technickým stavem silnic nižších tříd. V roce 1995 bylo provedeno zatím poslední publikované sčítání dopravy na dálniční a silniční síti České republiky organizované Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (v roce 2000 sice proběhlo sčítání nové, ovšem výsledky ještě nebyly zveřejněny). Považujeme za nutné zmínit se alespoň o základních tendencích, které z tohoto šetření vyplynuly a které jsou platné i v současnosti. Již od prvních výsledků bylo zřejmé, že oproti předpokladům vzrostly intenzity na dálnicích a silnicích mezi roky 1990 a 1995 velmi výrazně. Uvádí se, že celkový přírůstek dopravního výkonu je s výjimkou období největší, jaký kdy byl v ČR v pětiletém období zaznamenán. Přírůstky jsou však výrazně odstupňovány podle důležitosti a kategorií jednotlivých silničních komunikací. Poměrně výrazně se také změnila skladba dopravního proudu, když obecně značně poklesl podíl těžkých vozidel a vzrostl podíl vozidel osobních (osobní vozidla tvořila v roce 1995 téměř 76 % dopravního proudu, což je oproti roku 1990 nárůst o 8 procentních bodů). 22

26 Tab. č. 1: Přírůstky intenzity silniční dopravy v ČR v období Kategorie Přírůstek oproti roku 1990 dálnice + 33 % silnice I. třídy + 28 % silnice II. třídy + 16 % silnice III. třídy + 10 % Celkem + 20 % Pramen: Ředitelství silnic a dálnic ČR Charakteristickým rysem vývoje individuální automobilové dopravy (IAD) v ČR je trvalý růst počtu osobních automobilů a tím i jejich výkonů. V období let počet automobilů vzrostl o 55,8% a dosáhl počtu přes 3,685 milionu vozidel. To znamená, že na jeden osobní automobil připadá 2,79 obyvatel. Nejvyšších hodnot je přitom dosahováno v Praze. Stupeň saturace, jehož by mělo být dosaženo okolo roku 2020, je odhadován na 5,230 mil. osobních vozidel. Tab. č. 2: Nejzatíženější úseky silniční sítě mikroregionu Polensko (mimo D1 a I/38) Číslo úseku číslo silnice úsek počet všech motorových vozidel za 24 hod II/348, II/352 průjezd Polnou II/353 exit Velký Beranov křižovatka s II/ II/352 křižovatka s II/348 u Polné Ždírec II/353 křižovatka s II/351 Stáj II/353 Stáj odbočka na Chroustov II/353 Ždírec Měšín II/348 křižovatka s II/352 u Polné Štoky 1157 Pramen: Sčítání dopravy na dálniční a silniční síti ČR v roce 1995, Ředitelství silnic a dálnic 1996 Do celostátního sčítání dopravy byly v roce 1995 na Polensku zařazeny všechny úseky silnic druhých tříd. Sčítány byly samozřejmě i komunikace vyšších kategorií (D1 i I/38), ty však vzhledem k převaze tranzitní dopravy nejsou v tab.2 uváděny (jen pro ilustraci na dálnici D1 bylo v úseku exit Jihlava exit Velký Beranov v roce 1995 zjištěno vozidel za 24 hodin). Nejzatíženější komunikací mikroregionu tak je souběh silnic II/348 a II/352 přes Polnou, v němž intenzita dopravy dosáhla hodnoty 3007 vozidel za den. K zatíženějším silnicím patří II/352 a II/353 spojující Jihlavu se Žďárem nad Sázavou a také silnice II/348 napojující Polnou na silnici I/38. Všechny úseky, na nichž byla zaznamenána intenzita dopravy vyšší než 1000 vozidel za 24 hodin, jsou uvedeny v tab.2. Dnes již budou dosahované hodnoty opět vyšší. Největší zvýšení lze očekávat na silnicích nejzatíženějších už v roce 1995 (II/348, II/352 a II/353) a také v intravilánu a v nejbližším okolí Polné. Zatížení zbývajících silnic třetích tříd bude řádově nižší, a to patrně z důvodu že slouží především místní dopravě (tranzit se jich většinou netýká). V souladu s tím je u nich možné očekávat pouze selektivní růst dopravy. Mikroregion je obsluhován i železniční dopravou. Jeho západním okrajem prochází již zmíněná trať č. 240 Havlíčkův Brod - Jihlava ( Brno) a na severu se mu přibližuje dráha č. 250 Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou (- Brno). Obě byly usnesením vlády ČR č. 766 z 20. prosince 1995 zařazeny do kategorie celostátních drah (kromě této kategorie rozlišuje zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění, dráhy regionální, vlečky a dráhy speciální). Železniční infrastrukturu v mikroregionu doplňuje ještě regionální dráha Dobronín Polná, na níž však již několik let není osobní doprava pro nerentabilitu provozována a trať slouží pouze pro přepravu nákladů. Doprava na ní byla zahájena

27 Železniční trať z Jihlavy do Havlíčkova Brodu, procházející obcemi Dobronín, Kamenná a Šlapanov, byla veřejnému drážnímu provozu otevřena dne jako součást tzv. Rakouské severozápadní dráhy. Jejím záměrem bylo spojit co nejkratší trasou Vídeň s Berlínem. Území dnešní České republiky protínala přes Znojmo, Jihlavu, Nymburk, Ústí nad Labem a Děčín. Ačkoliv měly tratě Severozápadní dráhy sloužit k rychlému spojení sever jih, brzy se ukázalo, že jejich stavební parametry tomu nevyhovují, (oblouky, stoupání apod.), takže se nestala dopravní tepnou evropského formátu a rychlá doprava mezi Vídní a Berlínem vždy upřednostňovala spíše jiné tratě. Trať z Havlíčkova Brodu do Žďáru nad Sázavou a Brna ve své současné podobě patří k nejmladším tratím v naší železniční síti vůbec. Po Mnichovském diktátu v roce 1938 došlo k přerušení našich nejvýkonnějších a nejdůležitějších železničních tratí, a proto byl již v říjnu 1938 vypracován plán přestavby československé železniční sítě, jehož základní myšlenkou bylo vedení dopravy ve směru východ západ mimo Českou Třebovou. Z toho důvodu plán předpokládal vybudování výkonného spojení Kolín Havlíčkův Brod Brno. Stavba byla zahájena v prosinci 1938, v úsecích Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou a Tišnov Brno byla trať vedena v trasách dosavadních místních drah, ve zbývajícím úseku do Tišnova šlo o novostavbu. Stavba byla vzhledem k náročnému terénu technicky značně komplikovaná s řadou mostů, viaduktů a také s několika tunely. V důsledku válečných událostí postupovala velmi pomalu a dokončena byla až po válce do provozu byla předána Obě tratě jsou elektrizované, trať Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou Brno navíc dvoukolejná. Dohromady jsou součástí tzv. jižního (někdy též druhého) hlavního tahu, který spojuje západní a jižní Čechy s jižní Moravou a Slovenskem. Ač se jeho význam po rozpadu Československa a v souladu s obecným poklesem železniční dopravy snížil, zůstávají významnými železničními komunikacemi jak v dálkové osobní tak i nákladní dopravě. To potvrzuje rovněž zařazení trati č. 250 (H. Brod Žďár n.s. Brno) do sítí TINA (Transport Infrastructure Needs Assessment), které zahrnují tratě významné v celoevropském kontextu. V posledních letech je velmi frekventovaná otázka tzv. dopravní obslužnosti území. Problémem je disproporce mezi rostoucími náklady a klesající poptávkou, která se řeší zejména omezováním počtu spojů. Tím dojde ke snížení nákladů, ale i k úbytku počtu cestujících, což opětovně vede k další redukci dopravy a nepříznivý vývoj tak stále pokračuje. Úroveň plošné dopravní obsluhy veřejnou dopravou se liší podle konkrétní situace v území. Podstatný vliv má především postavení obce v sídelním systému (počet obyvatel) a její poloha v dopravní síti (centrální, periferní). Významným faktorem rozvoje sítí veřejné dopravy je též koncentrace pracovních míst a s tím související dojížďka do zaměstnání. V průběhu 90. let však vznikla řada drobných a středních firem s různě organizovanou pracovní dobou, které přispěly k rozmělnění dříve jasně definovaných přepravních proudů u dojížďky do zaměstnání. Kromě toho se objevila poměrně velká specifická skupina povolání (např. dealerů), pro které je osobní automobil nutností. Celá společnost se postupně sociálně i ekonomicky více diferencuje, rozdíly se zvětšují a dochází i k prudkému nárůstu počtu osobních automobilů. V důsledku toho všeho klesá počet potenciálních uživatelů (a tím pádem i zákazníků) veřejné dopravy. Na rozdíl od dopravy železniční, kterou to nutně čeká, autobusová doprava již prošla transformací. Pomineme-li vhodnost použitých způsobů privatizace a některé nepříznivé organizační důsledky atomizace bývalých podniků ČSAD, nejvýraznějším důsledkem je tlak 24