Naše škola. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání. č.j.1101/2016 s platností od Charakteristika ŠVP

Transkript

1 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Naše škola č.j.1101/2016 s platností od Charakteristika ŠVP Obsah : 1. Zaměření školy 2. Prostředky k dosažení cíle: 2.1 Vzdělávací program školy 2.2 Klima školy 3.1. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 3.2 Zabezpečení výuky žáků nadaných a mimořádně nadaných 4. Trendy 5. Mimotřídní a zájmová činnost 6. Škola a veřejnost 7 Výchovné a vzdělávací strategie 8 Klíčové kompetence 1. Zaměření školy Školní vzdělávací program Naše škola je zaměřený na tyto priority : Poskytnout všem žákům kvalitní základy všeobecného vzdělání. Vytvořit podmínky pro další vzdělávání, komunikaci mezi lidmi a uplatnění v životě. Rozvíjet osobnost každého žáka, aby byl schopen samostatně myslet, svobodně se rozhodovat a projevovat se jako demokratický občan, to vše v souladu s obecně uznávanými životními a mravními hodnotami. Hlavní zásady vzdělávacího programu Naše škola : I. Naučit žáky spolu žít 1. Rozvoj školního klimatu a příznivé školní atmosféry 2. Rozvoj interpersonálních vztahů ve třídách 3. Uvědomění a pochopení sama sebe a ostatních spolužáků II. Naučit žáky pracovat 1. Rozvoj vědomostí, dovedností a návyků v pracovní aktivitě žáků 2. Rozvoj kompetencí žáků 3. Rozvoj profesních zájmů a profesionální orientace žáků

2 III. Naučit žáky učit se 1. Rozvoj efektivity učení 2. Podpora školní úspěšnosti žáků 2. Prostředky k dosažení cíle: 2.1 Vzdělávací program školy Základní prostředek k dosažení cílů je plnění školního vzdělávacího programu Naše škola 2.2 Klima školy Zaměřovat se na celkové kulturní prostředí školy, na kvalitu řízení (všechny složky, nejenom ředitelka školy) a na systém mezilidských vztahů. Klima je určeno především vztahy mezi učiteli a žáky, mezi učiteli a ostatními pracovníky školy, učiteli a rodiči, vztahy mezi vedením školy a pedagogickým sborem a v neposlední řadě i mezi žáky samotnými. Dále rozvíjet loajalitu ke škole, která je dána podporou cílů školy a zájmem o vše, co s prací školy souvisí. Škola vytváří prostor pro všechny žáky. 3.1 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Tito žáci mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření z výčtu uvedeného v 16 školského zákona. Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, žáka, jeho rodičů a školského poradenského zařízení. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami uskutečňujeme formou individuální integrace do běžných tříd. Při diagnostikování speciálních vzdělávacích potřeb spolupracujeme se školskými poradenskými zařízeními, využíváme pozice našeho školního psychologa, který pracuje s jednotlivými dětmi, provádí sociogramy tříd, zúčastňuje se třídních schůzek a vede rozhovory s rodiči i třídními učiteli. Postup školy při poskytování podpůrných opatření prvního stupně - Při zjištění obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb žáka informuje vyučující daného předmětu třídního učitele a výchovného poradce. - Třídní učitel je zodpovědný za vytvoření plánu pedagogické podpory žáka. Plán pedagogické podpory vytváří s metodickou podporou výchovného poradce. Tvorby PLPP se účastní i vyučující jiných předmětů. - S plánem pedagogické podpory seznámí škola žáka, zákonného zástupce žáka, všechny vyučující žáka a další pedagogické pracovníky podílející se na provádění tohoto plánu. Seznámení s PLPP jmenovaní potvrdí svým podpisem.

3 - Poskytování podpůrných opatření prvního stupně třídní učitel ve spolupráci s ostatními vyučujícími průběžně vyhodnocuje. V případě potřeby třídní učitel za metodické podpory výchovného poradce plán pedagogické podpory průběžně aktualizuje v souladu s vývojem speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření poskytovaných na základě plánu pedagogické podpory výchovný poradce vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění stanovených cílů. Pokud se daná opatření ukáží jako nedostatečná, výchovný poradce doporučí zákonnému zástupci žáka využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení. - Pokud jsou daná opatření dostatečná, pedagogičtí pracovníci nadále pokračují v jejich realizaci a úpravách dle potřeb žáka. Postup školy při tvorbě individuálního vzdělávacího plánu - V případě, že opatření vyplývající z Plánu pedagogické podpory žáka nejsou dostačující, výchovný poradce doporučí zákonnému zástupci žáka návštěvu školského poradenského zařízení. - Škola bezodkladně předá Plán pedagogické podpory školskému poradenskému zařízení. - Pokud školské poradenské zařízení doporučí vzdělávání žáka dle individuálního vzdělávacího programu, zákonný zástupce podá žádost o vzdělávání podle individuálního vzdělávacího programu. Ředitelka školy žádost posoudí a v případě vyhovění žádosti zajistí zpracování IVP. - Za tvorbu IVP, spolupráci se školským poradenským zařízením a spolupráci se zákonnými zástupci je odpovědný výchovný poradce. IVP vytváří třídní učitel ve spolupráci s vyučujícími příslušných předmětů, podklady kontroluje a konzultuje se školským poradenským zařízením výchovný poradce. IVP vzniká bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce od obdržení doporučení. - S IVP jsou seznámeni všichni vyučující, žák a zákonný zástupce žáka. - Zákonný zástupce stvrdí seznámení s IVP podpisem informovaného souhlasu. Ostatní zúčastnění IVP podepíší. - Poskytování podpůrných opatření třídní učitel ve spolupráci s ostatními vyučujícími průběžně vyhodnocuje. V případě potřeby učitel daného předmětu za metodické podpory výchovného poradce individuální vzdělávací plán průběžně aktualizuje v souladu s vývojem speciálních vzdělávacích potřeb žáka. - Školské poradenské zařízení 1x ročně vyhodnocuje naplňování individuálního vzdělávacího plánu. - Pokud jsou daná opatření dostatečná, pedagogičtí pracovníci nadále pokračují v jejich realizaci a úpravách dle potřeb žáka. - Stejný postup platí i pokud zákonný zástupce žáka vyhledal pomoc školského poradenského zařízení i bez vyzvání školy. Na úrovni IVP je možné na doporučení ŠPZ v rámci podpůrných opatření upravit očekávané výstupy stanovené ŠVP, případně upravit vzdělávací obsah tak, aby byl zajištěn soulad mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi žáků a aby vzdělávání směřovalo k dosažení jejich osobního maxima. K úpravám očekávaných výstupů stanovených v ŠVP se využívá podpůrné opatření IVP. To umožňuje u žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně podpory (týká se žáků s lehkým mentálním postižením) upravovat očekávané výstupy vzdělávání, případně je možné přizpůsobit i výběr učiva. K úpravám vzdělávacích obsahů stanovených v ŠVP dochází v IVP žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně (týká se žáků s lehkým mentálním postižením). Části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích oborů lze nahradit jinými vzdělávacími obsahy

4 nebo celý vzdělávací obsah některého vzdělávacího oboru lze nahradit obsahem takového vzdělávacího oboru, který lépe vyhovuje jejich vzdělávacím možnostem. Využije se Minimální doporučené úrovně pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření. V IVP žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními třetího stupně (týká se žáků s lehkým mentálním postižením) a čtvrtého stupně lze v souvislosti s náhradou části nebo celého vzdělávacího obsahu vzdělávacích oborů změnit minimální časové dotace vzdělávacích oblastí (oborů) Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními spočívajícími v úpravě vzdělávacích obsahů může být v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání zařazována do IVP na doporučení ŠPZ speciálně pedagogická a pedagogická intervence. Počet vyučovacích hodin předmětů speciálně pedagogické péče je v závislosti na stupni podpory stanoven v Příloze č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Časová dotace na předměty speciálně pedagogické péče je poskytována z disponibilní časové dotace. Při vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením je třeba zohledňovat jejich specifika: problémy v učení čtení, psaní, počítání; nepřesné vnímání času; obtížné rozlišování podstatného a podružného; neschopnost pracovat s abstrakcí; snížená možnost učit se na základě zkušenosti, pracovat se změnou; problémy s technikou učení; problémy s porozuměním významu slov; krátkodobá paměť neumožňující dobré fungování pracovní paměti, malá představivost; nedostatečná jazyková způsobilost, nižší schopnost číst a pamatovat si čtené, řešit problémy a vnímat souvislosti. Mezi podpůrná opatření, která se kromě běžných pedagogických opatření ve vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením osvědčují, patří například posilování kognitivních schopností s využitím dynamických a tréninkových postupů, intervence s využitím specifických, speciálně pedagogických metodik a rozvojových materiálů; pravidelné a systematické doučování ve škole, podpora přípravy na školu v rodině, podpora osvojování jazykových dovedností, podpora poskytovaná v součinnosti asistenta pedagoga. Zásady práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami - seznámení všech pedagogů, ale i spolužáků s daným postižením žáka - respektování zvláštností a možností žáka - vysvětlíme vyučujícím způsoby hodnocení žáka a možnosti úlev - utvoření optimálního pracovního prostředí včetně vstřícné přátelské atmosféry - možnost kompenzace jinými činnostmi, kde dítě může být úspěšné - v případě dlouhodobé nemoci konzultovat a vytvořit individuální vzdělávací plán - kladení reálných cílů, postupné zvyšování nároků - podporování snahy, pochvala při sebemenším zlepšení výkonu, nedostatky neporovnávat s ostatními - navození příjemné a soustředěné atmosféry při práci - nutnost spolupráce s rodiči - vyhledávání činností, ve kterých může být žák úspěšný - dodržení častých přestávek, střídání pracovního tempa 3.2 Zabezpečení výuky žáků nadaných a mimořádně nadaných Nadaným žákem se rozumí jedinec, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Za mimořádně nadaného žáka se považuje žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností.

5 Škola je povinna využít pro podporu nadání a mimořádného nadání podpůrných opatření podle individuálních vzdělávacích potřeb žáků v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory. Zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské zařízení na návrh učitele nebo rodičů. Pro tyto žáky může být vypracován individuální vzdělávací plán, který vychází ze ŠVP a závěrů vyšetření. Mimořádně nadaní žáci mají upraven způsob výuky tak, aby byli dostatečně motivováni k rozšiřování základního učiva do hloubky především v těch předmětech, které reprezentují nadání dítěte. Možné úpravy způsobů výuky: doplnění, rozšíření a prohloubení vzdělávacího obsahu zadávání specifických úkolů (na složitější a abstraktnější úrovni) zapojení do samostatných a rozsáhlejších prací a projektů vnitřní diferenciace žáka v některých předmětech, např. cizí jazyk, volitelné předměty pestrá a podnětná výuka, která umožňuje velkou aktivitu, samostatnost a činorodost (nabídka nestandardních problémových úloh) respektování pracovního tempa a zájmů žáka podpora hledání dalších možných postupů řešení problémů přeřazení mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky před komisí předčasný nástup dítěte ke školní docházce Žáci se účastní olympiád, soutěží nejen školních, ale i regionálních nebo krajských. Jsou směřováni k zapojení do zájmových aktivit organizovaných školou nebo základní uměleckou školou. Diferenciaci podle zájmu a nadání provádíme také pestrou nabídkou volnočasových aktivit, ve kterých také žáci mohou rozvíjet svůj talent. Velmi důležité je také napomáhat osobnostnímu rozvoji těchto žáků, zapojovat je do kolektivních činností, vést je k rovnému přístupu k méně nadaným spolužákům, k toleranci, ochotě pomáhat slabším. Pravidla a průběh tvorby plánu pedagogické podpory nadaného a mimořádně nadaného žáka - Při zjištění nadání a mimořádného nadání žáka informuje vyučující daného předmětu třídního učitele a výchovného poradce. - Učitel daného předmětu je zodpovědný za vytvoření plánu pedagogické podpory žáka. Plán pedagogické podpory vytváří s metodickou podporou výchovného poradce. Na tvorbě PLPP se účastní i vyučující dalších předmětů, kde se projevuje nadání žáka. - S plánem pedagogické podpory seznámí škola žáka, zákonného zástupce žáka, všechny vyučující žáka a další pedagogické pracovníky podílející se na provádění tohoto plánu. Seznámení s PLPP jmenovaní potvrdí svým podpisem. - Poskytování podpory učitel daného předmětu ve spolupráci s ostatními vyučujícími průběžně vyhodnocuje. V případě potřeby učitel za metodické podpory výchovného poradce plán pedagogické podpory průběžně aktualizuje v souladu s potřebami žáka. Nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření poskytovaných na základě plánu pedagogické podpory výchovný poradce vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění stanovených cílů. Pokud se daná opatření ukáží jako nedostatečná, výchovný poradce doporučí zákonnému zástupci žáka využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení. - Pokud jsou daná opatření dostatečná, pedagogičtí pracovníci nadále pokračují v jejich realizaci a úpravách dle potřeb žáka. Postup školy při tvorbě individuálního vzdělávacího plánu mimořádně nadaného žáka - V případě, že opatření vyplývající z Plánu pedagogické podpory žáka nejsou dostačující, výchovný poradce doporučí zákonnému zástupci žáka návštěvu školského poradenského zařízení.

6 - Škola bezodkladně předá Plán pedagogické podpory školskému poradenskému zařízení. - Pokud školské poradenské zařízení doporučí vzdělávání žáka dle individuálního vzdělávacího programu, zákonný zástupce podá žádost o vzdělávání podle individuálního vzdělávacího programu. Ředitelka školy žádost posoudí a v případě vyhovění žádosti zajistí zpracování IVP. - Za tvorbu IVP, spolupráci se školským poradenským zařízením a spolupráci se zákonnými zástupci je odpovědný výchovný poradce. IVP vytváří třídní učitel ve spolupráci s vyučujícími příslušných předmětů, podklady kontroluje a konzultuje se školským poradenským zařízením výchovný poradce. IVP vzniká bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce od obdržení doporučení. - S IVP jsou seznámeni všichni vyučující, žák a zákonný zástupce žáka. - Zákonný zástupce stvrdí seznámení s IVP podpisem informovaného souhlasu. Ostatní zúčastnění IVP podepíší. - Poskytování podpůrných opatření třídní učitel ve spolupráci s ostatními vyučujícími průběžně vyhodnocuje. V případě potřeby učitel daného předmětu za metodické podpory výchovného poradce individuální vzdělávací plán průběžně aktualizuje v souladu s vývojem speciálních vzdělávacích potřeb žáka. - Školské poradenské zařízení 1x ročně vyhodnocuje naplňování individuálního vzdělávacího plánu. - Pokud jsou daná opatření dostatečná, pedagogičtí pracovníci nadále pokračují v jejich realizaci a úpravách dle potřeb žáka. - Stejný postup platí i pokud zákonný zástupce žáka vyhledal pomoc školského poradenského zařízení i bez vyzvání školy. Specifika mimořádně nadaných - žák svými znalostmi přesahuje stanovené požadavky - problematický přístup k pravidlům školní práce - tendence k vytváření vlastních pravidel - sklon k perfekcionalismu - vlastní pracovní tempo - vytváření vlastních postupů řešení úloh, které umožňují kreativitu - rychlá orientace v učebních postupech - záliba v řešení problémových úloh, zvláště ve spojitosti s vysokými schopnostmi v oboru - kvalitní koncentrace, dobrá paměť, hledání a nacházení kreativních postupů - zvýšená motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky, především ve vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte - potřeba projevení a uplatnění znalostí a dovedností ve školním prostředí Úpravy způsobů výuky mimořádně nadaných žáků Při vzdělávání mimořádně nadaných žáků vychází způsob výuky žáků důsledně z principů individualizace a vnitřní diferenciace. Rozvíjení nadání podle oblasti nadání: Matematické nadání : umožňujeme účast v matematických soutěžích, např. Klokan, Pythagoriáda, olympiáda v matematice práci na počítačích vzdělávací programy možnost navštěvovat matematický kroužek Jazykové nadání : soutěže ve znalosti cizích jazyků a konverzaci, možnost výjezdu do zahraničí od 7. ročníku možnost výuky dalšího cizího jazyka- německý jazyk, ruský jazyk český jazyk : recitační soutěže možnost účasti v soutěžích vyhlášených různými organizacemi

7 dramatický kroužek Hudební nadání : hra a doprovod na nástroj během hodin hudební výchovy pěvecké soutěže Doremi, Vánoční zpívání na schodech, hudební dílny ke školním projektům zapojení do kulturních vystoupení vítání občánků na radnici hudební kroužek kroužek hry na flétnu Výtvarné nadání : účast ve výtvarných soutěžích volba složitějších technik zapojení do keramického kroužku Pohybové nadaní : zapojení do sportovních soutěží florbal účast ve sportovních kroužcích košíková, florbal Informatika : možnost využití ICT k tvorbě prezentací, referátů, webových stránek navštěvování počítačových kroužků 4. Trendy V souvislosti se současnými trendy se škola zaměří: Na podporu čtenářské a matematické gramotnosti, které představují celoživotně se rozvíjející vybavenost člověka vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami potřebnými pro užívání všech druhů textů v různých individuálních i sociálních kontextech: pracujeme s novými texty preferujeme vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřené na čtenářskou gramotnost (Plány a realizace DVPP) prostřednictvím ČG plníme výukové cíle v odborných předmětech, např. dějepis, vlastivěda, fyzika atd. využíváme známé metody žáci a učitelé mají možnost pracovat ve školní knihovně využíváme mimočítankovou četbu projekty ŠVP obsahují čtenářskou gramotnost zúčastňujeme se soutěží literárně- výtvarných na práci v školní knihovně navazují čtenářské dílny v každém ročníku žáci a učitelé mají možnost přispívat do školního časopisu, ankety na téma ČETBA ve školních novinách žáci a učitelé mají možnost přispívat do medií tisk, články ve škole organizujeme objednávky knih z Klubu mladých čtenářů a z edice Albatros a Grada

8 organizujeme každoročně vstup prvňáčků mezi čtenáře Slabikářování každoročně pořádáme recitační soutěž na 1. a 2.stupni, nejlepší recitátoři postupují do okresního kola všechny třídy navštěvují okresní knihovnu, nejméně 2 x ročně navštěvujeme s žáky divadelní představení ve spolupráci s Klubem seniorů pořádáme Čtení pro seniory účast v projektech zaměřených na čtenářkou gramotnost Na výpočetní techniku tak, aby každý žák, který dokončí docházku v základní škole, ovládal uživatelsky výpočetní techniku a uměl pracovat s INTERNETEM, zájemci o výpočetní techniku budou ovládat základy programování, předmět Informatika máme v učebním plánu v 5., 6. a 9. ročníku. Dále žákům nabízíme počítačové kroužky v odpoledních hodinách. Na cizí jazyky tak, aby každý žák, který dokončí školní docházku, ovládal základy anglického jazyka na požadované úrovni A2 a dalšího cizího jazyka na úrovni A1. Podpora jazykového vzdělání příprava žáků na soutěže, tvorba projektů, organizace pravidelných zahraničních výjezdů pro žáky 2.stupně v rámci spolupráce s UNESCO. Na podporu finanční gramotnosti, tak aby žáci byli vybaveni takovými znalostmi, dovednostmi a hodnotovými postoji, aby byli schopni finančně zabezpečit sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupovat na trhu finančních produktů a služeb. Jako finančně gramotný občan by měl být schopen orientovat se v problematice peněz a cen a měl by být schopen odpovědně spravovat osobní nebo rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace. Na podporu polytechnického vzdělávání. Je potřeba podporovat zájem o technické obory, podporovat rozvoj kreativity, manuální zručnosti a touhu tvořit prostřednictvím používání jednoduchých nástrojů, tradičních i méně známých materiálů a zájmem o způsoby jejich zpracování. Propojení polytechnického vzdělávání s přírodovědnými obory přispívá k lepšímu pochopení přírodních jevů a úkazů a formování žádoucího vztahu k životnímu prostředí. Toho však nelze dosáhnout pouhou znalostí faktů, ale zejména prožitkem. Škola bude ve svých programech podporovat znalosti žáků v oblastech : Dopravní výchova Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí Obrana vlasti Získání právního povědomí žáků v oblasti korupce a korupčního jednání, občanskoprávní a trestněprávní odpovědnosti, a možných důsledků. Sexuální a rodinná výchova 5. Mimotřídní a zájmová činnost Nadále budeme podporovat širokou nabídku volnočasových aktivit, neboť to je důležitá prevence sociálně patologických jevů.

9 Mimotřídní a zájmová činnost musí být přirozenou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Zaměří se především na: práci školní družiny. další výchovy, jako je sexuální, protidrogová, dopravní. volnočasové aktivity - široká nabídka kroužků - keramické, výtvarné, badminton, florbal, hudební, taneční, domácí práce, sportovní aerobik atd. - Zřídíme další přestávkové hrací kouty, budeme pokračovat ve využití stolů na stolní tenis a stolní kopanou. - Využíváme areálu školy k tělovýchově i v mimoškolní době, škola má otevřené hřiště pro veřejnost. O to se stará správce hřiště, který půjčuje dětem a občanům sportovní potřeby a dbá o pořádek na hřišti. Využíváme rovněž vnitřního atria o přestávkách. Budeme pokračovat v kvalitní knihovnické práci, dokupovat knihy z různých zdrojů. 6. Škola a veřejnost Velmi intenzívně budeme spolupracovat s rodiči, poskytovat jim základní a objektivní informace o škole a informovat je o studijních výsledcích dětí. Budeme se také snažit se více rozvíjet oboustranný tok informací (rodiče o škole). Veřejnosti budeme poskytovat základní a objektivní informace o škole, maximální využití www stránek. 7 Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie jsou společné postupy na úrovni školy, uplatňované ve výuce i mimo výuku, jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků. Základní vzdělávání žákům pomáhá utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Snažili jsme se důkladným rozborem cílů a k nim příslušným kompetencím stanovit základní výchovné a vzdělávací strategie, které nám umožní tyto cíle naplňovat. Důležitou součástí každé strategie je pro nás i následná reakce, která by měla vést k rozvoji dané kompetence a v důsledku toho k postupnému přibližování se k cílům základního vzdělávání žáků. 1. cíl : Umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení. V oblasti kompetence k učení: Výchovně vzdělávací strategie : Předkládáme různé zdroje informací. Žák vyhledává, využívá a prakticky ovládá učební materiály, učební pomůcky a informační technologie. Výchovně vzdělávací strategie : Přistupujeme k žákům individuálně, respektujeme jejich pracovní tempo. Žák pracuje vlastním tempem, dosahuje ocenění dokončením zadané činnosti. 2. cíl : Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů. V oblasti kompetence k řešení problémů: Výchovně vzdělávací strategie : Předkládáme problém. Žák vnímá a popisuje problém, hledá a vybírá řešení. Výchovně vzdělávací strategie : Rozvíjíme myšlenkové pochody. Žák je schopen dobrat se řešení problémů různým způsobem. Výchovně vzdělávací strategie : Rozebíráme modelové situace. Žák vyhledává podobné a shodné situace pro řešení problému a využívá je ve svůj prospěch. Výchovně vzdělávací strategie : Vedeme k obhajobě názoru v kolektivu. Žák obhajuje svůj názor v kolektivu a nese zodpovědnost za svá rozhodnutí. 3. cíl : Vést žáky k všestranné a účinné komunikaci. V oblasti kompetence komunikativní: Výchovně vzdělávací strategie : Klademe otevřené otázky. Žák přemýšlí, odpovídá a vyjadřuje vlastní názor, klade doplňující otázky. Výchovně vzdělávací strategie : Procvičujeme komunikační dovednosti žáků formou řízených rozhovorů a mluvních cvičení.

10 Žák komunikuje s různými generačními a sociálními skupinami. Výchovně vzdělávací strategie : Rozvíjíme všechny formy komunikace, vedeme žáky k jejich praktickému využití v běžném životě. Žák rozlišuje formy komunikace, zpracovává je, vědomě je používá, volí vhodné výrazové prostředky, verbálně a neverbálně komunikuje. 4. cíl : Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých. V oblasti kompetence sociální a personální: Výchovně vzdělávací strategie : Podněcujeme, umožňujeme, zadáváme žákům činnosti probíhající ve skupinách. Žák spolupracuje se spolužáky, podílí se na činnostech, vytváří pracovní vztahy. Výchovně vzdělávací strategie : Zobecňujeme situace probíhající ve skupinách, aby byly použitelné v životě žáka. Žák chápe souvislosti mezi situacemi ve školní skupině a mimo ni, získané zkušenosti i dovednosti využívá v osobním životě. Výchovně vzdělávací strategie : Vybízíme žáky k hodnocení a sebehodnocení chování a jednání ve skupině. Žák oceňuje výhody spolupráce, získává nové zkušenosti. 5. cíl : Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako samostatné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti. V oblasti kompetence sociální a personální, kompetence občanské: Výchovně vzdělávací strategie : Koordinujeme žáka při tvorbě třídních pravidel. Žák vytváří, navrhuje, spolupracuje a podílí se na tvorbě třídních pravidel, která se učí respektovat. Výchovně vzdělávací strategie : Předkládáme, vysvětlujeme a seznamujeme žáky se školním řádem. Žák přijímá, akceptuje školní řád, orientuje se v něm a respektuje ho v každodenních školních situacích. Výchovně vzdělávací strategie : Předkládáme skutečnosti o platných a všeobecně uznávaných společenských normách, právech a povinnostech. Žák se orientuje ve svých právech a povinnostech. Výchovně vzdělávací strategie : Předkládáme skutečnosti o tradicích, kulturním a historickém dědictví, ekologických souvislostech všeobecně i v regionu. Žák si vytváří všeobecný společenský přehled, se získanými informacemi dále pracuje, chápe a respektuje skutečnosti. 6. cíl : Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě. V oblasti kompetence sociální a personální, kompetence občanské: Výchovně vzdělávací strategie : Uplatňujeme individuální přístup k žákům, umožňujeme každému žákovi zažít úspěch. Žák poznává hranice svých možností, zvyšuje své sebevědomí, uvědomuje si nebezpečí fyzického a psychického zneužívání své osoby. Výchovně vzdělávací strategie : Vytváříme pozitivní pracovní atmosféru. Žáci spolupracují, vzájemně si pomáhají a doplňují se, poznávají sami sebe. Výchovně vzdělávací strategie : Vedeme žáky k udržování zdravého životního prostředí a životního stylu. Žák chápe základní souvislosti svého životního stylu s globálními ekologickými problémy. 7. cíl : Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný. V oblasti kompetence občanské, kompetence pracovní: Výchovně vzdělávací strategie : Přednášíme žákům moderní poznatky o zdravém způsobu života. Žák chrání vlastní zdraví i zdraví ostatních. Výchovně vzdělávací strategie : Upozorňujeme na rizika a důsledky nezdravého způsobu života. Žák si uvědomuje důsledky nezodpovědného chování na vlastní zdraví a zdraví druhých. Výchovně vzdělávací strategie : Organizujeme praktická cvičení na ochranu člověka v mimořádných situacích. Žák si osvojuje a respektuje pravidla přežití v krizových situacích a prakticky si ověřuje způsob jejich používání. Výchovně vzdělávací strategie : Realizujeme s žáky různé způsoby organizace dne. Žák si dokáže naplánovat funkční režim dne v souladu se zdravým životním stylem. 8. cíl : Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi.

11 V oblasti kompetence občanské: Výchovně vzdělávací strategie : Seznamujeme se se základními společenskými normami a pravidly soužití a vyžadujeme jejich uplatňování. Žáci si společně stanovují pravidla života ve třídě, volí třídní samosprávu, učí se respektovat základní normy společenského soužití. Výchovně vzdělávací strategie : Seznamujeme žáky s jinými kulturami. Žák poznává jiné kultury, jejich zvyky a tradice, respektuje je. Výchovně vzdělávací strategie : Ukazujeme žákům možnost bezkonfliktního soužití lidí různých náboženských a etnických skupin. Žák nenadřazuje vlastní potřeby a názory nad potřebami druhých. 9. cíl : Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci. V oblasti kompetence pracovní: Výchovně vzdělávací strategie : Respektujeme individualitu žáků. Žák provádí a dokončuje zadaný úkol podle svých možností a schopností. Výchovně vzdělávací strategie : Podněcujeme žáka v sebehodnocení a poskytujeme mu zpětnou vazbu na jeho vlastní výkony a schopnosti. Žák reálně posuzuje a hodnotí svůj vlastní výkon a schopnosti. Výchovně vzdělávací strategie : Nabízíme a zajišťujeme besedy a exkurze k volbě povolání. Žák získává vlastní představu o různých zaměstnáních. Výchovně vzdělávací strategie : Pomáháme žákům rozvíjet jejich nadání a sladit je s potřebami společnosti. Žák uplatňuje své nadání v mimoškolní činnosti a následně v profesní činnosti. 8 Klíčové kompetence KOMPETENCE K UČENÍ Na úrovni základního vzdělávání žák: vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na přírodní, společenské a sociokulturní jevy samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Na úrovni základního vzdělávání žák: vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností vyhledá informace vhodné k řešení problémů, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení problémů, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému samostatně řeší problémy, volí vhodné způsoby řešení, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů, přezkoumá řešení a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací

12 ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Na úrovni základního vzdělávání žák: formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Na úrovni základního vzdělávání žák: účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty KOMPETENCE OBČANSKÉ Na úrovni základního vzdělávání žák: respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo ni rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí a rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví KOMPETENCE PRACOVNÍ Na úrovni základního vzdělávání žák: používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky

13 přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření rozvíjí své podnikatelské myšlení, orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání Kompetence z RVP pro ZV jsme zpracovali a rozdělili do tří období podle věkových kategorií. V každém období jsou kompetence přiřazeny do jednotlivých ročníků a ke každému předmětu.