OKOLÍ. Pevnostní areál Slavonice 2 km západně od Slavonice směr Stálkov nebo směr Nová Bystřice, na červené turistické značce.

Transkript

1 OKOLÍ Česká Kanada Rozprostírající se mezi Novou Bystřicí na západě, Slavonicemi na východě, státní hranicí s Rakouskem na jihu a Landštejnskem na severu. Svůj název tato část krajiny získala pro své specifické přírodní a klimatické podmínky. V zimě je zde opravdu více sněhu a chladněji, celkový ráz krajiny a vegetace jsou horštější. K názvu Kanada přispěl i fakt, že se jedná o nenarušenou a divokou krajinu bez rušivých zásahů civilizace. Pevnostní areál Slavonice 2 km západně od Slavonice směr Stálkov nebo směr Nová Bystřice, na červené turistické značce. Areál zahrnuje celkem 9 lehkých objektů, které byly částí obranné linie ČSR v letech Objekty jsou zrekonstruovány do původní podoby, 3 jsou vybaveny původní výstrojí a výzbrojí. Vybavené objekty otevřeny o víkendech od května do října. Možno objednat tel. : Pfaffenschlag Archeologická lokalita evropského významu 3 km severozápadně od Slavonic směr Stálkov. Pfaffenschlag byla středověká obec vzniklá někdy v poslední čtvrtině 13. století, která byla v průběhu husitských válek vypálena táhnoucím vojskem. Archeologický výzkum zde probíhal mezi lety Jedním z nejvýznamnějších objevů byl fakt, že středověká vesnice Pfaffenschlag nebyla založena na zeleném drnu, ale na základech staršího slovanského století. osídlení z

2 Maříž První zmínka z roku 1372, vesnice bývala původně zeměpanská. Po roce 1949, kdy se vesnice dostala do nepřístupného hraničního pásma, byla vysídlována a postupně likvidována. Dnes je část domů zrekonstruována a nachází se zde známá keramická dílna. Zdejší zámek postavený roku 1717, stál na místě původní tvrze, byl zbourán v 50. letech 20. století, zámek byl obklopen parkem. Trojmezí Místo setkání tří historických hranic české, moravské a rakouské Hrad Landštejn 10 km východně od Slavonice autem, autobusem, Landštejn Staré Město pod Landštejnem Tel.: Duben a říjen so, ne 9 16 hodin Květen a září denně mimo po 9 16 hodin Červen srpen - denně mimo po 9 17 hodin Vstupné 40,- / 20,- Prohlídka bez průvodce Románský hrad Landštejn byl pomezní pevností na neklidné českorakouské hranici a střežil zemskou stezku do Vitorazska. První zmínky pochází z druhé čtvrtiny 13. století. První majitelé nejsou známi, dalšími se za dodnes neobjasněných okolností staly Vítkovci. Koncem 14. století se na téměř dalších 200 let stali novými majiteli Krajíři z Krajku. Za jejich vlády zaznamenal hrad velké stavební úpravy, které však tento rod značně finančně vyčerpaly a musel být prodán Rakušanu Štěpánu z Eiciniku. V zápětí však hrad koupil jihlavský měšťan David Neumaier, jeho potomkům byl hrad po bitvě Na Bílé Hoře zkonfiskován. Od té doby hrad majitele rychle střídal. Roku 1685 hrad koupil císařský generál Ferdinand Arnošt z Herbersteina. Landštejn, okleštěný o okolní vesnice, vydržel v majetku tohoto rodu až do roku To však byl hrad od roku 1771, kdy po úderu blesku do jedné z věží zcela vyhořel, pustý a sloužil jen jako sýpka. Zřícenina poskytovala stavební materiál širokému okolí. Roku 1846 panství zdědil baron Ferdinand Sternbach a v rukou jeho rodu zůstala zřícenina hradu až do roku Dnešní Landštejn je jednou z nejzachovalejších ukázek středověkého fortifikačního systému. Nejstarší románská část hradu s palácem vestavěným mezi dvě obranné věže je v Čechách ojedinělá. Pozdější dostavba gotického opevnění s obytnou věží donjonem rozšířila hrad o další nádvoří. Vznosný

3 čtyřpatrový palác Krajířů z Krajku s renesančním opevněním a barokní dělostřelecké bašty pak uzavírají průřez stavebními styly čtyř vývojových etap. Klášter Maličká obec s kostelem Nejsvětější Trojice16 km západně od Slavonic směr Nová Bystřice. Roku 1501 zde byl založen Paulánský klášter k poctě Nejsvětější trojice, Panny Marie a sv. Jana Křtitele. Koncem období husitských válek byl klášter vypálen a takřka 100 let opuštěn. Roku 1626 byl založen klášter nový vedle ještě stojícího kostela. V letech byl klášter dostavěn a o 6 let později byla započata výstavba nového kostel, stavby byla dokončena roku Klášter byl zrušen v roce V budově až do 2. světové války sídlila škola a fara, po válce zde byla kasárna, roku 1959 byl klášter srovnán se zemí. Barokní kostel sv. Nejsvětější Trojice se zachoval do dnes. Prohlídku možno domluvit na tel Nová Bystřice Informační středisko Mírové nám Nová Bystřice tel.: info@novabystrice.cz otevřeno po a stř út, čt a pá po pá so, ne První zmínka o osadě pochází z roku Ve středu náměstí stojí barokní mariánský sloup a kašna. Východní stranu náměstí tvoří renesanční zámek. Směrem na hraniční přechod stojí původně gotický, zbarokizovaný kostel sv. Petra a Pavla. Stálkov Na návsi kaple z 19. století.

4 Matějovec Vesnice poprvé uváděna v roce V obci se nachází barokní kostel sv. Ondřeje a sv. Linharta z poloviny 18. století. Český Rudolec První zmínka o vesnici je z poloviny 14. století. Stávala zde gotická tvrz, později přestavěná na renesanční, po roce 1860, kdy byla převážně zničena požárem, byl na jejím místě vystavěn, podle návrhů majitele panství Angela Picchioniho, zámek ve stylu anglické novogotiky. Pozdně gotický kostel sv. Jana Křtitele pochází z druhé poloviny 15. století. Jižně od obce stojí na návrší původně barokní kaple sv. Kříže. Penikov Unikátní technickou památkou je celodřevěná vodní pila ve mlýně u potoka. Z hospodářského dvora je dnes ekologická kozí farma a v části galerie Arcus. Vlastkovec Ve vesnici kaple Korunování Panny Marie z roku Montserrat Poutní kostel Panny Marie z Montserratu asi 4 km severovýchodně od Slavonic. Původně kaple vystavěná roku 1651 byla roku 1660 rozšířena, protože stále nedostačovala množství příchozích poutníků, byla roku 1712 pak byla kaple přestavěna na kostel. Po té co byl poutní kostel v roce 1785 zrušen se stal takřka zříceninou, avšak v roce 1858 začaly práce na stavbě nového kostela, které byly slavnostně zakončeny roku Kostel otevřen pouze v době mší svatých a poutí.

5 Dačice Menší město s asi 7000 obyvateli 13 km severně od Slavonice. Infocentrum Radnice Palackého náměstí Dačice tel , info@dacice.cz Státní zámek Havlíčkovo náměstí 85/I Dačice tel otevřeno duben a říjen so a ne hodin květen a září denně mimo po hodin červen srpen denně mimo po hodin vstupné 50,- / 25 Kč, cizojazyčná prohlídka 100,- / 50,- Kč Původně renesanční zámek vystavěný okolo roku 1591, byl několikrát přestavěn, naposledy do empírové podoby kolem roku Z jižní strany je zámek obklopen zámeckým parkem. Původní francouzská zahrada byla v roce 1818 rozšířena do dnešní podoby a upravena jako anglický park. Městské muzeum a galerie Havlíčkovo náměstí (85/Iv budově státního zámku) Dačice tel otevřeno leden březen, listopad prosinec po pá duben, říjen denně kromě po červen srpen denně kromě po vstupné 15,- / 10,- Stálá expozice historie a národopis města, Max Švabinský, Michal Florián, František Bílkovský Krátkodobé výstavy Kostel sv. Vavřince Tento barokní kostel byl vystavěn na místě původního v letech Jednolodní kostel s významnými freskovými oltáři od Josefa Winterhaltera.

6 Františkánský klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského Ranně barokní klášter z let a kostel z let Dnes klášter patří Řádu bosých karmelitánek. Věž kostela Otevřeno červenec srpen denně mimo Po Ne Možno objednat prohlídku na tel Renesanční 51 m vysoká věž byla postaven v letech Původní stanová střech byla na přelomu 19. a 20. století nahrazena současnou střechou. Karmelitánský klášter v Kostelním Vydří 2 km východně od Dačic Poutní místo z konce 17. století. Roku 1709 vystavěna na místě Božích muk kaple. Roku 1737 postavěna větší barokní kaple podle návrhu Franze Cameliho. V letech byla ke kostelu přistavěna velká rezidence není známo komu byla určen. Roku 1754 byla kaple rozšířeno o dřevěnou loď, která byla o 35 let později vyzděna. Karmelitánským klášterem se stal v roce Staré Hobzí První písemné zmínky o obci jsou z roku V obci se nachází zámek s barokní kaplí sv. Tomáše a rozlehlým parkem, a gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Ondřeje.

7 Jemnice Malé město 16 km severovýchodně od Slavonic. Opevnění města Kolem celého historického jádra města jsou zachovány hradby se dvěma baštami a dvěma barbakány. Kostel sv. Jakuba Nejstarší dochovanou stavbou ve městě je kostel sv. Jakuba, který byl původně románskou rotundou. Z ní zůstala zachována kulatá věž, jež je nejstarší dochovanou věží na Moravě. Kostel sv. Stanislava Farní kostel sv. Stanislava stojí na náměstí Svobody. Původní gotická kaple byla v 16. století přestavěna na kostel v renesančním stylu. V roce 1725 byla ke kostelu přistavěna kaple sv. Josefa. Nynější podobu včetně věže dostal kostel po požáru v roce Kostel sv. Víta Kostel sv. Víta byl součástí Kláštera františkánů v 15. století. Poslední velká oprava proběhla v 18. století. Interiér kostela je tvořen překrásnou dřevěnou oltářní výzdobou a obohacen freskovou malbou od Josefa Winterhaltera. Městský zámek Městský zámek vznikl přestavbou pozdně románského hradu v 17. století. Konečné úpravy získával zámek za hraběte Dauna, hraběte Stadiona a poslední za markraběte Pallaviciniho. V současné době se objekt rekonstruuje, není v něm expozice a není přístupný veřejnosti. Zámek je obklopen rozsáhlým parkem o rozloze 21 ha.

8 Šlechtická hrobka rodu Pallavicini Severně od města, na návrší u silnice do Chotěbudic, stojí šlechtická hrobka rodu Pallavicini, vybudovaná v letech Středověký vodovod Jako technická památka je veden středověký vodovod jdoucí od kostela sv. Víta na náměstí. Městské muzeum náměstí Svobody Otevřeno červenec srpen Vstupné 15,- / 10,- Stálá expozice o historii města. Židovské město V Jemnici byla i jedna z nejstarších židovských obcí na Moravě. První písemná zmínka o ní pochází z roku Bývalou židovskou čtvrť tvoří jižní část městského jádra, spojuje náměstí Svobody a Havlíčkovo náměstí. Nejstarší náhrobky na židovském hřbitově pocházejí ze 17. století. Písečné nad Dyjí Vesnice byla osídlena již slovanským obyvatelstvem v 10. století. V obci se nachází původně renesanční zámek s pozůstatky gotické tvrze, kde nyní sídlí pošta a obecní úřad. Židovský hřbitov s náhrobky z 1. poloviny 18. století. Poslední čitelný náhrobek z 11. srpna Celý hřbitov s márnicí, hřbitovní zdí a náhrobky je ojediněle zachován.

9 Vratěnín První písemná zmínka o Vratěnínu se vztahuje k roku Vratěnín býval pravděpodobně slovanská osada. Protože ležel na zemské hranici a procházela jím významná obchodní stezka, povýšil ho Jan Lucemburský v roce 1325 na město. Již v roce 1348 tu byla celnice, později poštovní stanice s přepřahem koní. Hlavní rozvoj přišel v šestnáctém století, kdy tudy začala jezdit pošta z Prahy do Vídně. V centru obce vyrostla velká budova přepřahací stanice s hostincem a městečku se dařilo až do té doby, než Marie Terezie nechala vystavět novou císařskou silnici, která Vratěnín minula, a poštovní ruch ustal. V té době už tu žili Češi spíše v menšině. Smutný osud potkal bývalý klášter, který je ve velmi špatném technickém stavu. Klášter byl zrušen už Josefem II. Dlouhá desetiletí se v klášteře bydlelo, stavbu nikdo neudržoval a obec nyní nemá prostředky na její rekonstrukci. Po první světové válce si dělali na zdejší území nárok Rakušané a za první republiky byl Vratěnín jednoznačně německou obcí. Ze zhruba pěti set obyvatel bylo jen třicet Čechů. V říjnu 1938 obsadila obec německá armáda a Češi museli Vratěnín opustit. Starousedlíků se vrátilo po válce jen několik. Noví obyvatelé přišli většinou z relativně blízkého okolí. V obci se nachází barokní kostel sv. Jakuba Většího. Uherčice Uherčice Uherčice tel , uhercice@brno.npu.cz otevřeno červen So, Ne 9 17 červenec srpen denně mimo po 9 17 vstupné 25,- / 10,- Renesanční zámek s barokními úpravami na místě pozdně gotické tvrze. Zámek poprvé zpřístupněn veřejnosti v r současně se zahájením generální památkové obnovy. Ukázka postupu stavebních a restaurátorských prací.

10 Židovské hřbitovy Staré Město pod Landštejnem Hřbitov z počátku 17. století s náhrobky převážně z 1. poloviny 18. století. Nejstarší náhrobek z roku Nacisty těžce poničen. V současné době se začíná upravovat Pražskou židovskou obcí. Písečné nad Dyjí Hřbitov s náhrobky z 1. poloviny 18. století. Poslední čitelný náhrobek z 11. srpna Celý hřbitov s márnicí, hřbitovní zdí a náhrobky je ojediněle zachován. Dolní Bolíkov Hřbitov založen koncem 18. století. Náhrobek Heinricha Mayera [ ], zakladatele listu Neues Wiener Tagblatt.