Vliv prostupů tepla mezi byty na spravedlivost rozúčtování nákladů na vytápění

Transkript

1 Vlv prostupů tpla mz byty na spravdlvost rozúčtování nákladů na vytápění Anotac Fnanční částky úhrady za vytápění mz srovnatlným byty rozpočítané frmam používajícím poměrové ndkátory crtfkované podl norm ČSN EN 834 (lktroncké) a ČSN EN 835 (odpařovací) vykazují rozdíly, ktré nlz vysvětlt rozdílným konomckým chováním užvatlů bytů a jsou v rozporu s fyzkálním zákony. V článku j vysvětlna hlavní příčna tohoto stavu, ktrou j nrspktování prostupů tpla mz sousdním byty (krádž tpla) v důsldku používání zastaralých a koncpčně chybných norm ČSN EN 834 a ČSN EN 835, ktré nsplňují Směrnc vropské un o rozúčtování nákladů na vytápění. V článku j naznačna csta k vyřšní tohoto problému použtím systému rozpočtu VIA, vyvnutého na Tchncké unvrztě v Lbrc a ověřného na víc nž,5 mlonu nstalací Doc. Ing. Josf atočka,csc. Ing. Zdněk Vtamvás, CSc. Lbrc VIA CZ s.r.o., Kadlcká 20, Lbrc 5, tl./fax.: , -mal: vpa@vpa.cz, wb:

2 Vlv prostupů tpla mz byty na spravdlvost rozúčtování nákladů na vytápění. Ing. Zdněk Vtamvás, CSc. Doc. Ing. Josf atočka, CSc. Úvod Otázka spravdlvost rozúčtování nákladů na vytápění s stala vlc aktuální od okamžku, kdy užvatlé bytů z panlové výstavby obdržl rozúčtování založné na výsldcích aplkac poměrových ndkátorů crtfkovaných podl norm ČSN EN 834 (lktroncké) a ČSN EN 835 (odpařovací). Ukázalo s, ž fnanční částky úhrady za vytápění mz srovnatlným byty jsou natolk rozdílné, ž tyto rozdíly nlz vysvětlt rozdílným konomckým chováním jdnotlvých užvatlů. V rámc Evropské un byly vydány směrnc k rozúčtování nákladů na vytápění. (E.V.V.E. (Europäsch Vrngung zur vrbrauchsabhänggn Enrgkostnabrchnung EWIV) []. V bodě 6. Rozdělování nákladů j jdnoznačně formulován požadavk na rozdělní clkových nákladů na spotřbní a základní složku. Spotřbní složka - odpovídá spotřbě (proměnné náklady). Základní složka - nzávsí na spotřbě (pvné, stálé náklady). Volba podílu spotřbní a základní složky přísluší vlastníkov nbo správc domu. Stanovuj s na začátku zúčtovacího období, přčmž spotřbní složka musí čnt mnmálně 50 % clkových nákladů. okud provdm porovnání spotřbní složky rozpočtů podl norm ČSN EN 834 a ČSN EN 835 s výš uvdnou směrncí, musím konstatovat závažné ndostatky, vdoucí k nsmyslným a fyzkálně nodůvodntlným rozdílům. ovnné zavdní rozúčtování podl spotřby, pokud j nahrazno pouz počtm odpařných nbo lktronckých dílků, j naprosto nsprávné a nkontrolovatlné. okud s chcm přblížt tchncky možným rozdílům v úhradě za stjně vlké a stjně nrgtcky náročné byty, můžm vycházt z lacky kontrolovatlných tplotních poměrů. řpustím-l, ž v jdnom bytě j po clé topné období průměrná tplota 5 0 C a v druhém 25 0 C př vnkovní tplotě +5 0 j podíl úhrady podl spotřby ks k S ( t t ) ( t t ) Toto lz považovat za maxmální hodnotu podílu mz stjným byty v rámc jdnoho domu. rotož j množství tpla v obou případch vztažno na clý byt, lz očkávat, ž podíl spravdlvé úhrady bud výrazně mnší nž 2. Dvojnásobný podíl úhrady by přcházl v úvahu maxmálně př porovnání jdnotlvých místností. V prax však dochází běžně k rozdílům úhrad přdstavující pět až šstnásobk výjmčně až dvactnásobk úhrady.nízká odborná způsoblost frm provádějících takovéto rozpočty vylučuj zavdní vlastního kontrolního systému v smyslu směrnc EU, ktrý by takovéto rozpočty vyloučl. Místo toho j zpravdla prováděn odkaz právě na soulad s normam ČSN EN 834 a ČSN EN 835, dokonc v ojdnělých případch doprovázný souhlasným znalckým posudkm. Takovéto chybné rozpočty vyplývají z způsobu rozúčtování podl ctovaných norm, ktré určují způsob rozúčtování pomocí tpla dodaného do místnost otopným tělsm a nrspktují prostupy tpla z sousdních bytů. Jstlž užvatl bytu v jdné místnost výrazně sníží průtok vody otopným tělsm, příslušný odpařovací nbo lktroncký ndkátor vykáž nulovou spotřbu. řtom tplota v této místnost nbyla shodná s tplotou vnkovní, nýbrž vlvm prostupů tpla z sousdních bytů byla jn o několk 0 C nžší nž v místnostch vytápěných. V skutčnost by tnto užvatl měl, namísto nulové spotřbní složky, platt např. za 7 0 C přblžně 50 % průměru (tdy spolu s základním 30 % clkm 80 % průměrné úhrady). rotož podstatou poměrového měřní j rozdělování fnanční částky za vytápění zúčtovací jdnotky (domu) na jdnotlvé byty, budou zákontě na užvatl bytu s takto nízkou úhradou dopláct užvatlé bytů okolních, ktří uzavřná otopná tělsa nměl. Clková fnanční částka za vytápění zúčtovací jdnotky tím nní dotčna nboť j to částka, ktrou účtuj dodavatl tpla zúčtovací jdnotc bz ohldu na způsob rozdělní mz byty. ro údajné zmírnění nspravdlvost rozúčtování s někdy zavádí opravné čntl jako korkc na polohu

3 bytu. Taková korkc s míjí účnkm jstlž odčt ndkátoru j nulový. (Nula zůstává nulou, byť j vynásobím čímkolv). V násldujícím txtu ukážm vlv prostupů tpla pro jdnoduchost mz dvěma byty. Krádž tpla a prostup tpla mz byty V souvslost s normam ČSN EN 834 a ČSN EN 835 j dskutována otázka krádží tpla, ktrých s dopouští tn, kdo zcla uzavř otopné tělso. Njsou to však krádž v smyslu právním, al krádž v smyslu clkově chybné koncpc uvdných norm, ktré za spotřbované tplo považují tplo přdané do místnost otopným tělsm. Exstují však systémy schopné ndkovat tplo využté užvatlm v smyslu cíl vytápění, ktrým j bzpochyby dosahovaná tplota. Nznamná to však přímé měřní tploty místností, nboť problémy a npřsnost s tím spojné by byly jště podstatně horší. okud tplo odvdné z otopného tělsa j bz užtku přdáno prostupm sousdov, měl by to platt sousd [8] [9]. Systémy rozpočtu založné na takového flosof pak vykazují fyzkálně zdůvodntlné a spravdlvé úhrady. Správnost takového rozpočtu j možno dokumntovat nrgtckou blancí dvou sousdních bytů. Jdn má tplotu 7 0 C druhý 23 0 C. pokud by nxstovaly vntřní prostupy tpla byl by jjch podíl spotřby tpla a tím podíl úhrady př jnak stjných podmínkách př vnkovní tplotě t 0 0 C ks ks t ( t t ) ( t ) 23,35. 7 Bz vntřních prostupů musí být množství tpla odvdné z každého bytu do bytu dodáno otopným tělsy. ř vntřních prostupch nbud platt soulad mz tplm dodaným do místnost z otopného tělsa a tplm přdaným vn. Dosažní tploty 7 0 C př uzavřném otopném těls j v prax zcla rálné. Úhrada za takto spotřbované tplo s přsouvá pouz na byt s tplotou 23 0 C.Tplná ztráta bytů zůstává stjná, stjná j částka k rozpočítání, chybný j pouz rozpočt úhrady v důsldku chybné koncpc norm ČSN EN 834 a ČSN EN 835. Na obrázcích a 2 j pro lustrac popsovaných tplotních poměrů uvdna v grafcké podobě stuac pro dvě sousdící místnost sousdních bytů. (kw) 4,0 3,5 d d (%) ,0 I výkon, tplná ztráta 2,5 2,0,5,0 N chyba měřní 0,5 0 0,0 0 7,0 8,0 9,0 20,0 t ( C) 2,0 22,0 23,0 Obr. Vlv uzavírání otopného tělsa na tplotní výkonové poměry v místnost.

4 V místnost podl obr. j rgulována tplota t proměnným výkonm otopného tělsa a to od nuly do maxma 3,6 kw. Tplné ztráty do vnkovního prostřdí o tplotě t 0 0 C jsou znázorněny přímkou I. rostup tpla z sousdní místnost j dán přímkou N. J zřjmé, ž užvatl této místnost nmůž platt podl tpla dodaného otopným tělsm (přímka ), al také podl tpla dodaného od sousdů (přímka N). Součt a N dává tplné ztráty místnost I a ty jsou, jak jdnoznačně vyplývá z obrázku, odpovědné za spotřbu této místnost. Úhrada by měla být spravdlvě počítána podl těchto tplných ztrát. Chyba účtování daná v obrázku křvkou d vyjadřuj o kolk procnt méně platí užvatl bytu př rozúčtování podl norm ČSN EN 834 a ČSN EN 835. Tato chyba vycházjící z tplotních poměrů na otopném těls j v prax jště větší vlvm nlnárního odparu a posuvu místa střdní tploty otopného tělsa. (kw) 5,0 4,5 d (%) 20 0 výkon, tplná ztráta 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0,5,0 0,5 d ` I` (t `23 Ck) N` chyba měřní 0,0 0 7,0 8,0 9,0 tplota místnost 20,0 t ( C) 2,0 22,0 23,0 Obr. 2 Vlv prostupu tpla do sousdní místnost na tplotní a výkonové poměry Obrázk 2 lustruj tplnou stuac v sousdní místnost, kd j rgulací výkonu otopného tělsa udržována tplota t 23 0 C. Tplný prostup do sousdní místnost N j samozřjmě stjně vlký jako tplný zsk N (v obr. ). O tnto výkon musí být větší výkon otopného tělsa. Bz prostupu tpla by v této místnost postačl výkon otopného tělsa 2,5 kw, al protož prostupm tpla j sousdní místnost dotápěna musí být výkon př uzavřném otopném těls v sousdní místnost (0) dokonc až 5 kw. Tplné ztráty do vnkovního prostřdí I jsou však stálé a odpovídají tplotě t 23 0 C. Čára chyby úhrady d znázorňuj o kolk procnt platí užvatl této místnost víc, nž by odpovídalo jho skutčné spotřbě. Csta k řšní ro poměrovou ndkac a násldný spravdlvý rozpočt fnanční částky za vytápění j nutno znát souvslost mz ndkovaným údajm a průměrnou tplotou místnost. Njlpším způsobm, jak ukázal tortcký výzkum praktcké řšní, j ndkac tploty vratné vody na zpětné trubc otopného tělsa s dostatčnou ctlvostí ndkac v oblast nízkých tplot, tak jak j ralzováno u ndkátoru VIA [2, 3, 4, 5], ktrý j schopn ndkovat tplotu zpětné trubky uzavřného otopného tělsa. Ta odpovídá tplotě místnost, ktrá nní shodná s tplotou vnkovní, al vlvm prostupů tpla z okolních vytápěných místností j jn o několk 0 C pod průměrm clé zúčtovací jdnotky. Na rozdíl od nulových náměrů ndkátorů odpařovacích (až 60 %) a lktronckých, crtfkovaných podl norm ČSN EN 834 a ČSN EN 835, ndkátor VIA vykáž hodnotu odpovídající této tplotě a násldný systém rozúčtování určí pro tuto místnost spravdlvou částku úhrady podl průměrné tploty místnost.

5 Na obr. 3 jsou výsldky rozpočtu úhrady zpracované podl systému VIA. V horní část obrázku 3 j hstogram čtnost místností podl ndkovaných tplot pomocí ndkátorů VIA. Na,5 mlonu vyhodnocní s nvyskytla an jdnou místnost s nulovým náměrm a tím s nulovou úhradou za spotřbní složku nbo s úhradou přdstavující vytápění nad 30 0 C. Rozdílná strmost křvky čtnost u vyšších tplot j potvrzním tortckých výpočtů, podl ktrých j výkon otopného tělsa výrazně nlnární v závslost na změně průtoku vytápěcí vody [2]. ř vlkých průtocích s výkon otopného tělsa jž praktcky nzvětšuj. ř nízkých průtocích j změna výkonu na průtoku výrazná. Maxmální tploty místností závsí na tplotě vytápěcí vody, ktrou rguluj dodavatl tpla podl vnkovní tploty. Tplotu místnost k nžším hodnotám rguluj sám užvatl bytu snížním průtoku vytápěcí vody vntlm na otopném těls. Mnmální tplota místnost př uzavřném průtoku závsí na poloz místnost v domě (na prostupch tpla z sousdství). V žádném případě však npoklsn na tplotu vnkovní [6]. V spodní část obrázku j třm křvkam o různé strmost znázorněna změna úhrady v závslost na dosahované tplotě místnost. Strmost nárůstu nbo poklsu úhrady j tchnckokonomcký paramtr, ktrý nní žádnou lgslatvou určn. Z vztahu mz tplným ztrátam a tplotním rozdílm mz tplotou místnost a vnkovní tplotou lz odvodt požadavk, aby na každý stupň tplotního rozdílu byla výsldná úhrada za vytápění zvýšna, rsp. snížna o cca 6 % (vz křvka s njnžší strmostí). Vzhldm k tomu, ž s ustáll lgslatvní požadavk na dvě složky úhrady (základní a spotřbní), j možno strmost křvk volt podl proměn základní a spotřbní složky tak, aby výsldk, to znamná rozpočt úhrady na jdnotlvé místnost, byl rlatvně shodný. otom ovšm rozdělní na základní a spotřbní složku j nadbytčné. okusy něktrých frm maxmálně zvyšovat základní složku úhrady slouží pouz k zakrytí nsmyslných nulových odčtů. Závěr V článku jsm ukázal, ž rozúčtování podl norm ČSN EN 834 (lktorncké) a právě tak podl ČSN EN 835 (odpařovací) jsou v značném rozporu s požadavky směrnc Evropské un, al také s čskou lgslatvou. Výsldky uvdné v obrázcích a 2 byly získány tortckým výpočty daného modlu. raktcké výsldky rozúčtování získané z ndvduálních účtů užvatlů poměrových ndkátorů crtfkovaných podl ČSN EN 835 jsou v jdnotvých případch výrazně horší nž závěry tohoto článku. Např. v jdné pražské lokaltě bylo z 84 ndkovaných zaznamnáno 9 nulových odčtů. oměr maxmální a mnmální úhrady u srovnatlné vlkost bytů byl 2,5 u spotřbní složky a po přpočtní základní složky zůstal poměr 5,. Na nvyhovující způsob rozúčtování podl ctovaných norm jž upozorňujm v různých publkacích řadu lt. Zárovň ukazujm cstu k řšní, ktrá vd přs ndkac tploty zpátčky s využtím nového typu poměrového ndkátoru VIA. Tímto příspěvkm jsm chtěl ukázat na trválním příkladu na zastaralost norm ČSN EN 834 a ČSN EN 835, ktré jž značně zaostaly za stávajícím stavm tchnckého rozvoj v tomto oboru. Jsm přsvědčn, ž nazrál čas k jjch gnrální rvz nbo zrušní.

6 čtnost m ístností podl tploty ,0 3,5 4,0 4,5 5,0 5,5 6,0 6,5 7,0 7,5 8,0 8,5 9,0 9,5 20,0 20,5 tplota m ístnost ( C) 2,0 2,5 22,0 22,5 23,0 23,5 24,0 24,5 25,0 SNÍŽENÁ ÚHRA DA ZA V Y TÁ ĚNÍ (% ) ZVÝŠENÁ ÚHRADA ZA VYTÁĚNÍ (% ) změna úhrady za vytápění % % t tplota vytápěné místnost t s střdní tplota všch vytápěných místností t t t průměrná vnkovní tplota (pro t +3 o C) t s t 00 s f ( t t ) s - střdní úhrada za vytápění s c S ZÁKLADNÍ SLOŽKA / SOTŘEBNÍ SLOŽKA TELOTA MÍSTNOSTI o C NIŽŠÍ NEŽ RŮMĚRNÁ VYŠŠÍ NEŽ RŮMĚRNÁ Obr.3 Změna spotřbní složky úhrady v závslost na tplotě místnost. (,5ml. vyhodnocní ndkátorů VIA)

7 LITERATURA [] rsdum E.V. V. E.: Směrnc k měřní tpla v bytové oblast, Bonn, břzn 996 [2] Sborník "Úhrada za ústřdní vytápění bytů", mznárodní konfrnc Lbrc, září 998 [3] at. ČSSR 22472, Vtamvás, Z. - atočka, J.: Zařízní k měřní poměrné spotřby tpla, [4] at. ČR 3275, atočka, J. - Vtamvás, Z. : oměrový rozdělovač topných nákladů [5] at. ČR, atočka, J. - Vtamvás, Z. : Zařízní pro upvnění čdl poměrového rozdělovač topných nákladů [6] atočka, J., Vtamvás, Z.: Úhrada za ústřdní vytápění bytů I, 3T (Tplo, tchnka, tplárntsví) č. 6/98, str. 3 [7] atočka, J., Vtamvás, Z.: Úhrada za ústřdní vytápění bytů II, 3T (Tplo, tchnka, tplárnství) č. /99 str [8] atočka, J. - Vtamvás, Z. : Nové zákony a nový pohld na poměrové měřní (dosud npublkováno) [9] atočka, J., Vtamvás, Z.: Nové zákony a nový pohld na poměrové rozdělování nákladů na vytápění (dosud npublkováno)