Hodnocení dostupnosti lékáren na teritoriu České republiky

Transkript

1 lékárna Hodnocení dostupnosti lékáren na teritoriu České republiky Autor článku: Doc. Ing. František Podzimek, CSc. Společnost Data Agentura INFOPHARM, s.r.o. se zabývá vyhodnocováním prodejů léků, OTC sortimentu, parafarmaceutik a zdravotnického materiálu rozhodujících farmaceutických výrobců a dovozců konečným spotřebitelům již od roku V letošním roce tedy oslaví 15 let existence společnosti a 20 let orientace na informační technologie. Úvod Více než deset let vede společnost rozsáhlou databázi lékáren a výdejen (dále jen ), která je propojena s územně identifikačním registrem obcí UIR-ADR. Tento registr udržuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s obecními úřady. Číselník obsahuje registr adres všech stavebních objektů, které mají číslo domovní. Ve spolupráci s obcemi jsou průběžně doplňovány chybějící adresy, zaznamenávány změny názvů, případně označeny zrušené stavební objekty. S využitím registru UIR-ADR je průběžně prováděna kontrola existence a správnosti adresy odběratele. Z číselníku UIR-ADR byla databáze doplněna o položky OBEC_KOD, ULICE_KOD, OBJEKT_KOD, ADRESA_KOD. Na základě těchto doplňujících položek, lze databázi propojovat na další číselníky státní správy, např. číselník měst a obcí ČSU apod. Využití registru UIR-ADR umožnilo i získání zeměpisných souřadnic polohy jednotlivých objektů. Na základě znalosti polohy lze jednotlivé odběratele znázorňovat na mapových podkladech a vyhodnocovat i přímé vzdálenosti mezi objekty. Před pěti lety jsme na stránkách časopisu Pharm Business Magazine poprvé uveřejnili naše hodnocení rozložení lékáren na teritoriu České republiky. V roce 2007 v sérii článků o geomarketingu jsme údaje aktualizovali. Za uplynulou dobu pěti let došlo jak k nárůstu počtu z 2510 na 2734, tak i ke změnám v počtu v jednotlivých regionech. Pro odbornou diskusi na téma neustálého nárůstu počtu lékáren v České republice a jejich dostupnosti připravila naše společnost aktualizaci hodnocení dosažitelnosti lékáren v jednotlivých regionech České republiky. 1. Vstupní údaje Údaje o počtu v jednotlivých městech a obcích byly převzaty z webu Českého statistického úřadu ke dni Dále byl využit číselník obcí, který byl zaveden sdělením Českého statistického úřadu č. 364/2002 Sb. ze dne 23. července 2002 o zavedení Číselníku obcí (CISOB) a Číselníku městských částí (CISMC) uveřejněným ve Sbírce zákonů v částce 128/2002 Sb. Dne 27. ledna 2006 byla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválena Novela zákona o obcích (obecní zřízení) 234/2006 Sb., která obnovila status městyse. Od 1. července 2006 tak mohly obce žádat o navrácení titulu městys. Tím došlo k nápravě opomenutí při obnovování místní samosprávy v České republice po roce Tohoto práva využilo již 208 obcí. Podle uvedených dokumentů lze města a obce rozdělovat do šesti typů. Jejich přehled, spolu s konkrétními počty měst a obcí, je uveden v tabulce č. 1: Tab. 1: Celkový počet měst a obcí Typ H Hlavní město 1 S Statutární město 23 M Město 570 T Městys 208 O Obec U Vojenský újezd 5 Celkový součet Mezi statutární města patří: Brno, České Budějovice, Havířov, Hradec Králové, Jihlava, Karlovy Vary, Karviná, Kladno, Liberec, Mladá Boleslav, Most, Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Teplice, Ústí nad Labem a Zlín. Od 1. července 2006 byla statutární města rozšířena o Děčín, Frýdek-Místek, Chomutov a Přerov. Základním ukazatelem dostupnosti lékáren na daném teritoriu bude počet na jednu lékárnu nebo výdejnu (tj. jednoho odběratele). Proto budeme nejdříve definovat použité územní celky. Územní jednotky v ČR pro potřeby statistické a analytické a pro potřeby EU se vymezují na 5 skupin NUTS 1 NUTS 5. Postupně budeme hodnotit dostupnost na těchto územních jednotkách: 22

2 Územní jednotka NUTS 1 tvořena územím celé ČR Územní jednotky NUTS 2 sdružené kraje Kraje se sdružují do regionů NUTS 2 takto: NUTS 2 Praha je tvořen územím hl. m. Prahy NUTS 2 Střední Čechy je tvořen územím Středočeského kraje NUTS 2 Jihozápad je tvořen územím krajů Jihočeského a Plzeňského NUTS 2 Severozápad je tvořen územím krajů Karlovarského a Ústeckého NUTS 2 Severovýchod je tvořen územím krajů Libereckého, Královehradeckého a Pardubického NUTS 2 Jihovýchod je tvořen územím krajů Vysočina a Jihomoravského NUTS 2 Střední Morava je tvořen územím krajů Olomouckého a Zlínského NUTS 2 Moravskoslezsko je tvořen územím kraje Moravskoslezského Územní jednotky NUTS 3 kraje Územní jednotky NUTS 4 okresy 2. Hodnocení dostupnosti podle počtu na územních jednotkách ve vztahu k počtu 2.1 Dostupnost na NUTS 1 území celé ČR Dlouhodobý konstantní nárůst počtu se v roce 2008 zpomalil, přesto počet neustále vzrůstá. Na konci roku 2010 bylo 2714 aktivních. S nárůstem počtu klesal sledovaný ukazatel - počet ČR na jednu lékárnu. V roce 2002 to bylo více než 5000, v roce 2009 klesl počet pod Ke dni Graf průměrně 1: lékáren připadá a výdejen na jednoho v ČR odběratele jen počet lékáren počet lékáren lékárna Územní jednotky NUTS 5 obce Údaje o počtu na jednotlivých územních celcích vycházejí z databáze měst a obcí ČSU. Podle ČSÚ byly použity i velikostní skupiny obcí. Údaje v tabulce č. 2 jsou hodnoty počtu obcí a měst v jednotlivých skupinách v roce Údaje v závorce představují hodnoty z roku V další části článku nebude skupina Vojenský újezd již uváděna v tabulkách. Údaje o počtu vycházejí z databáze Data Agentury INFOPHARM s.r.o. Ke konci roku 2010 (tj. k ) bylo na území ČR aktivních 2714 lékáren a výdejen. K se tento počet zvětšil již na Tyto hodnoty jsou dále užity v následujících tabulkách a grafech. počet na jednu lékárnu Graf 2: na jednu lékárnu a výdejnu počet lékáren Aktuální informace č. 12 Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Lékárenská péče v roce 2010 ze dne podává souhrn výkonů sítě zařízení lékárenské péče za rok 2010 se zaměřením na celkové tržby za léčiva a zdravotnické prostředky. Velikost dle počtu Tab. 2: měst a obcí v jednotlivých skupinách počet podle typu H S M T O U celkem : do (-) (1 631) 2 (2) (1 633) : (-) (2 011) 1 (1) (2 012) : (3) (1 289) 1 (1) (1 293) : (54) (619) 1 (1) 710 (674) : (209) (162) 395 (368) : (134) 3 (3) 142 (137) : (68) 69 (68) : (2) 39 (40) 42 (42) : (13) (3) 15 (16) : a více 1 5 (4) 6 (5) Celkem 1 23 (19) 570 (508) 208 ( - ) (5 715) 5 (5) (6 258) 23

3 lékárna V aktuální informaci č. 12 je uvedeno, že celkové tržby zařízení lékárenské péče (lékáren, výdejen zdravotnických prostředků) za léčiva a zdravotnické prostředky v roce 2010 dosáhly 71,2 mld. Kč a poprvé se od roku 1997 ve srovnání s předchozím rokem snížily. Mírný pokles tržeb a neustálý růst počtu lékáren způsobil výraznější pokles průměrné hodnoty ročních celkových tržeb na jednu lékárnu. Tento pokles tržeb může výrazným způsobem ovlivnit pokračující nárůst počtu lékáren v budoucnosti. průměrná tržba za rok v Kč Graf 3: Průměrné roční tržby v lékárnách České republiky Dostupnost na NUTS 2 sdružené kraje Sdružené kraje představují 8 přibližně stejně lidnatých regionů. V tabulce č. 3 jsou porovnány počty na jednoho odběratele. Z těchto údajů vyplývá: nejméně na jednoho odběratele je v oblasti Jihovýchod, nejvíce na jednoho odběratele ve Středních Čechách, rozdíly mezi sdruženými kraji nejsou výrazné. 2.3 Dostupnost na NUTS 3 kraje Česká republika je rozdělena na 14 krajů, které mají různou hustotu osídlení. Mezi nejlidnatější kraje patří hlavní město Praha, naopak nejméně je v Karlovarském kraji. Tomu odpovídá i počet lékáren v jednotlivých krajích. Přestože Karlovarský kraj má nejméně, má největší počet na , resp. nejmenší počet na jednoho odběratele. Nejhůře z těchto hledisek vychází opět Středočeský kraj. Kód Tab. 3: Dostupnost v jednotlivých sdružených krajích OBLAST CZ01 Praha CZ02 Střední Čechy CZ03 Jihozápad CZ04 Severozápad CZ05 Severovýchod CZ06 Jihovýchod CZ07 Střední Morava CZ08 Moravskoslezsko Celkem Kód KRAJ Tab. 4: Dostupnost v jednotlivých krajích CZ010 Hlavní město Praha CZ020 Středočeský kraj CZ031 Jihočeský kraj CZ032 Plzeňský kraj CZ041 Karlovarský kraj CZ042 Ústecký kraj CZ051 Liberecký kraj CZ052 Královéhradecký kraj CZ053 Pardubický kraj CZ063 Vysočina CZ064 Jihomoravský kraj CZ071 Olomoucký kraj CZ072 Zlínský kraj CZ080 Moravskoslezský kraj

4 Kód OKRES Tab. 5: Dostupnost ve vybraných okresech CZ0642 Brno-město CZ0411 Cheb CZ0521 Hradec Králové CZ0315 Prachatice CZ0412 Karlovy Vary CZ0532 Pardubice CZ0524 Rychnov nad Kněžnou CZ0633 Pelhřimov CZ0321 Domažlice CZ0645 Hodonín lékárna. CZ0422 Chomutov CZ0643 Brno-venkov CZ0805 Opava CZ0525 Trutnov CZ0421 Děčín CZ0206 Mělník CZ0424 Louny CZ0203 Kladno CZ020C Rakovník CZ0207 Mladá Boleslav CZ0209 Praha-východ CZ020A Praha-západ CZ0425 Most CZ0804 Nový Jičín Dostupnost na NUTS 4 okresy V tabulce č. 5 jsou uvedeny okresy s minimální a maximální hodnotou počtu na jednoho odběratele. Při porovnání s průměrnou hodnotou jsou zde již značné rozdíly. Okres Brno-město v porovnání s okresem Nový Jičín má téměř dvojnásobnou hustotu sítě lékáren. Dlouhodobě se mezi okresy s největší hustotou lékáren udržuje okres Prachatice. 2.5 Dostupnost na NUTS 5 - obce Značné diference se objevují při hodnocení na úrovni jednotlivých obcí a měst. Parametr počet na jednoho odběratele je pro tuto úroveň již nevyhovující. Do následující tabulky byly vybrány obce, městyse a města s nejmenším a největším počtem na jednoho odběratele. Především u obcí s minimální hodnotou sledovaného parametru není rozhodující počet trvale bydlících osob, ale počet průměrně přítomných osob. Z celkového počtu 570 měst nemá v současné době 37 měst svoji lékárnu. V následujícím přehledu je jejich rozdělení podle počtu trvale bydlících. Teritorium České republiky je na úrovni oblastí a krajů vcelku rovnoměrně pokryto lékárnami a výdejnami. Výraznější diference se objevují už na úrovni okresů. Existující diference v počtu lékáren jsou způsobeny především zvýšeným počtem potencionálních zákazníků nad úroveň trvale bydlících. Toto navýšení může být způsobeno turistickým ruchem, spádovostí dané lokality, příhraničním cestovním ruchem apod. : do 199 Horní Blatná Kožlany Boží Dar Chyše Lučany nad Nisou Přebuz Janské Lázně Nalžovské Hory : Krásno Oloví Úterý Ledvice Pilníkov Andělská Hora Mašťov Potštát Hora Svaté Kateřiny Pec pod Sněžkou Pyšely Janov Stárkov Trhový Štěpánov Rabí : Verneřice Rejštejn Abertamy : Rožmberk nad Vltavou Černošín Horní Jiřetín Výsluní Hartmanice Mikulášovice : Chřibská Ralsko Blšany Kladruby Vroutek Řada lékáren a výdejen je lokalizována u rozhodujících komunikací, především silnic 1. třídy (ne dálnic) nebo v těsné blízkosti 25

5 lékárna OBEC Tab. 6: Dostupnost ve vybraných obcích, městysech a městech STATUT Chvalovice O Hora Svatého Šebestiána O Hřensko O Potůčky O Bušovice O Mladkov O Čestlice O Radonice O Dobřenice O Lipno nad Vltavou O Dolní Rožínka O Křivoklát T Chrastava M Orlová M Dubňany M Kravaře M Vratimov M Jirkov M Krupka M Rychvald M Petřvald M Sezimovo Ústí M Napajedla M Klášterec nad Ohří M Dubí M hraničních přechodů nebo u komunikací směřujících k hraničním přechodům. Pro podrobnější analýzu dostupnosti lékáren a výdejen na úrovni sídelních jednotek musíme využít nástrojů geomarketingu. V nejjednodušším případě vystačíme s vizuální analýzou na mapovém podkladě. Např. využitím projektu Pharmapa. Graf 4: Rozložení lékáren a výdejen na území České republiky To umožnilo vypočítat vzdálenosti mezi jednotlivými lékárnami a pro každou jednotlivou lékárnu a výdejnu stanovit minimální vzdušnou vzdálenost k nejbližší lékárně nebo výdejně. Na základě našich výpočtů se ukázalo, že více než 50% lékáren má nejbližšího konkurenta ve vzdálenosti menší než 500 metrů. Průměrná minimální vzdálenost mezi odběrateli je 1.45 km. Nejvíc osamocená lékárna je v okrese Bruntál. K nejbližší lékárně to je vzdušnou čarou 16.1 km. Reálná vzdálenost k nejbližší lékárně může být i několikanásobně větší vzhledem k reálné zeměpisné situaci. Podrobné rozdělení lékáren podle minimální vzdálenosti k nejbližší lékárně je znázorněno na grafu 5. Na základě provedené analýzy minimálních vzdáleností se ukázalo vhodné zavést nový parametr index polohy lékárny (ipol). Stanovuje se podle minimální hodnoty vzdálenosti k nejbližší lékárně. Podle tohoto parametru lze usoudit na nahraditelnost dané lékárny v lokalitě. 3. Hodnocení dostupnosti podle vzdáleností Databáze Data Agentury INFOPHARM s.r.o. obsahuje také zeměpisné souřadnice jednotlivých objektů. Pro přehlednost byl index polohy lékárny rozdělen do pěti skupin (a e). Hraniční body byly stanoveny ve vzdálenostech 250, 500m, a m. 26

6 Graf 5: Rozdělení lékáren podle minimální vzdálenosti k nejbližší lékárně počet lékáren ,1 0,1 0,2 0,2 0,3 0,3 0,4 0,4 0,5 0,5 0,6 0,6 0,7 0,7 0,8 0,8 0,9 0,9 1, Minimální vzdálenost [km] Graf 6: Rozdělení počtu lékáren podle indexu polohy a b c d e IPOL ipol Tab. 7: Rozdělení počtu lékáren podle indexu polohy interval minimální vzdálenosti [km] průměrná minimální vzdálenost počet lékáren a 0-0, m 936 b 0,25-0, m 666 c 0,50-1,0 700 m 395 d 1,0-5,0 2,9 km 462 e nad 5 km 7,25 km 275 K hodnocení velikosti odběratele lze využít Index Velikosti Odběratele podle Data Agentury INFOPHARM IVODI (A E). Tento index se stanovuje na základě obratu za posledních 6 měsíců na obecném panelu přibližně sledovaných přípravků. Podle celkového obratu ve sledovaném období jsou odběratelé seřazeni sestupně (tj. od největší hodnoty po nejmenší). Tento seznam s postupně klesajícím obratem je rozdělen do 5 skupin - A až E. Hraniční body intervalů byly stanoveny na 20, 40, 80 a 95%. Podrobně je metodika stanovení IVODI popsána v předcházejících článcích společnosti v časopisu Pharm Business Magazine o geomarketingu v roce V tabulce 8 je znázorněna vzájemná závislost indexu polohy na indexu velikosti odběratele. Z tabulky vyplývá závěr, že neexistuje jednoznačná závislost mezi velikostí lékárny a její polohou. Znalost obou indexů je však důležitá při optimalizaci návštěvních plánů obchodních zástupců farmaceutických firem. Racionalizací těchto plánů na základě znalostí dostupností lékáren v dané lokalitě lze šetřit nemalé finanční prostředky. 4. Závěr Na základě provedeného rozboru situace rozložení lékáren a výdejen v České republice lze konstatovat, že s ohledem na počet a jejich rozložení není třeba přistupovat k žádným regulačním opatřením z hlediska regionálního rozložení. V uplynulých letech došlo bez regulace k poměrně rovnoměrnému rozložením na teritoriu ČR na úrovni oblastí a krajů. To však neznamená, že v některých lokalitách okresech a městech není dostupnost lékáren a výdejen pro stvo nedostačující a naopak. Zůstává otázka, zda cca 2700 lékáren a výdejen je pro 10 mil. hodně nebo málo. Zda vzniklé konkurenční prostředí dostatečně ovlivňuje i výši přirážky na lékárně a nutí lékárny snižovat svoji přirážku, tj. nevyužívat maximální možnou. Neustálý nárůst počtu lékáren však zvyšuje náklady farmaceutických firem, zatěžuje distribuční společnosti náklady na rozvoz, finanční úvěry apod. Optimalizace sítě lékáren by jistě přinesla nezanedbatelnou finanční úsporu jak pro výrobce, tak pro distribuční společnosti. V konečném důsledku by to byl přínos i pro samotné již existující lékárny. Obdobný rozbor dostupnosti lékáren je k dispozici i pro Slovenskou republiku. Doc. Ing. František Podzimek, CSc. Data Agentura INFOPHARM, s.r.o., Nová Paka lékárna Tab. 8: Závislost indexu polohy na indexu velikosti odběratele. Uvedené hodnoty jsou platné k ipol a b c d e IVODI suma A B C D E