Helena Bönischová. Ma ase merkava. starověká židovská mystika

Transkript

1 Helena Bönischová Ma ase merkava starověká židovská mystika

2 Kniha Ma ase merkava se zabývá fascinujícím pozdně starověkým mystickým textem, který vznikl v talmudickém období v židovském prostředí v oblasti Blízkého východu. Patří mezi několik málo textů, u nichž není pochybnost, že náleží k žánru hejchalotické literatury. Tak označujeme pozoruhodné, u nás téměř neznámé texty, obsahující záznamy o mystických vizích lidí, kteří si říkali jordej merkava. Tato literatura se obvykle datuje do prvních několika století obecného letopočtu, vychází však z ještě starších tradic z období druhého Chrámu. Především navazuje na vize proroka Ezechiela, který spatřil nebeský trůn vůz, hebrejsky merkava. Ukázka knihy z internetového knihkupectví

3 Helena Bönischová Ma ase merkava starověká židovská mystika Nakladatelství P3K Praha 2012

4 Nakladatelství P3K, 2012 Helena Bönischová, 2012 ISBN (tištěná kniha) ISBN (ekniha PDF)

5 Obsah Předmluva autorky / Úvod / Nástin problematiky hejchalotické literatury / Ma ase merkava rukopisné verze a vydání v moderní době / Překlad / Funkce a charakter textu / Analýza jednotlivých prvků textu Předpoklady k mystickému výstupu Cíl mystické vize Trůn Sedm paláců Andělé Problematika jednotlivých nebes Typ mystiky Antropomorfismus Boží vlastnosti Boží jméno Tzv. nesmyslná slova Šechina / Závěr Použitá literatura

6 Ukázka knihy z internetového knihkupectví

7 Předmluva autorky S hejchalotickou literaturou jsem se poprvé setkala již někdy v roce 2005 a hned mě zaujala její nezvyklost a neobvyklost. Proto jsem ji začala hlouběji studovat, nejdříve jako celek s určitými konkrétními charakteristikami a později i jednotlivé texty v jejich odlišnosti. Jsou to mysticko-magické texty pocházející zřejmě z talmudické doby. Zatímco pozdější židovská mystika kabala je i v českém prostředí poměrně známá a řada kabalistických děl je dostupná i v češtině, texty hejchalotické literatury doposud česky vydány nebyly a tato literatura je v naší zemi širší odborné veřejnosti prakticky neznámá. Tato práce přináší překlad části textu, známého v moderní době pod názvem Ma ase merkava. Ve skutečnosti jde o souhrn celé řady krátkých textů. Přeloženy jsou celky, které spojuje jednotící téma mystického výstupu k Božímu trůnu. Nechci ale pouze přinést překlad textu, ale také seznámit čtenáře s tématem mystického výstupu k Božímu trůnu v mysticko-magické židovské literatuře pozdního starověku, jak ho nacházíme právě ve zmíněném textu. Ma ase merkava je text obsahově nesmírně zajímavý a proto jsem se rozhodla ho přeložit do českého jazyka původně jako součást své diplomové práce. Tato publikace obsahuje upravenou a přepracovanou verzi. Při překladu takto starého textu však je zcela nezbytný podrobný komentář a analýza textu, protože mnohé obraty a formulace nejsou srozumitelné bez znalosti hlubšího kontextu a jedině odborný výklad umožní porozumět textu i lidem, kteří nejsou přímo odborníky v této oblasti. Mnohá slova a obraty mají totiž jiný význam, než se prvoplánově zdá, zatímco u dalších formulací není význam vůbec zřejmý. 7

8 Práce nepochybně není vyčerpávající, neboť hejchalotická literatura je dosud málo zpracovaná a přestože v posledních desetiletích vzrostl zájem o vědecké studium těchto textů a vyšlo několik desítek prací na toto téma, stále se ještě jedná o oblast poměrně neprozkoumanou. Tuto práci proto považuji spíše za drobný počáteční počin, který by chtěl vzbudit zájem o tyto texty i v českém prostředí a poukázat na starší vrstvy židovské mystiky, než je všeobecně známá kabala. Za cenné rady a povzbuzení při vzniku první verze textu děkuji PhDr. Milanu Lyčkovi, Ph.D. a ThDr. Markétě Holubové, Th.D. Poznámky k transkripci a pravopisu Transkripce hebrejských výrazů Používám transkripci, kterou uvádí Bedřich Nosek v komentáři k překladu Pirkej Avot. Pouze u slov Šema, Šechina nepřepisuji Šma, Šchina, jak by odpovídalo Noskově transkripci, ale přepisuji s e, protože je to takto v češtině již víceméně zavedeno. Velká písmena Při psaní velkých a malých písmen se přidržuji pravidel českého pravopisu. Protože v hebrejštině neexistuje rozlišení na velká a malá písmena, přidržuji se při přepisu hebrejských slov týchž pravidel. U výrazů typu ma ase merkava píši velké písmeno tam, kde se jedná o název konkrétního díla a malé písmeno tam, kde se jedná o obecné pojmenování. Viz také poznámky 6 a 11. Trůn (v kapitole 4) píši s velkým písmenem, protože se jedná o Trůn Boží, jedinou věc svého druhu, a navíc je v textu i částečně personifikován. Merkava píši s velkým písmenem, pokud se jedná o podnoží Trůnu. V tomto případě je v textu výraz Merkava téměř synonymní s výrazem Trůn. Pokud však výraz 8

9 merkava označuje jeden z mnoha ohnivých vozů (na nichž nespočívá žádný trůn), píši malé počáteční písmeno. Výraz gevura se v textu vyskytuje velmi často. Překládám ho jako moc a většinou píši s malým počátečním písmenem, pouze na jednom místě (ř. 11 překladu), kde je toto slovo použito tak, že funguje jako Boží jméno, píši Moc. Stejně tak píši velké písmeno ve spojení typu Král světa tam, kde toto spojení nahrazuje výraz Bůh, nikoli ale ve větě, kde je výčet Božích atributů král světa, vládce apod. Podobně zacházím i se zájmenem On. Přepis jmen andělských kategorií U zavedených názvů se držím zavedeného českého přepisu, tedy cherubové, serafové, ostatní jen transkribuji z hebrejštiny ofanim, chajot atd., protože počešťování by bylo příliš násilné. Kurzíva Názvy děl, a to jak starých textů (Ma ase merkava), tak i novějších děl (Synopse zur Hekhalot Literatur) píši pro lepší odlišení kurzívou. Označení středověkých rukopisů (O1531) kurzívou nepřepisuji. Za názvy děl primární literatury považuji pro účely této práce zavedené názvy tak, jak se ustálily v moderní době. Jednotlivé verze téhož textu jsou v rukopisech někdy označeny nadpisem, který ale kurzívou nepřepisuji pouze v případě, že se jedná o zavedený alternativní název. Výrazy bible, mišna, talmud a Tóra kurzívou nepřepisuji. Příležitostně píši kurzívou i termín, který je z nějakého důvodu třeba odlišit (jordej merkava, nesmyslná slova atd.). Zkratky Při odkazování na bibli se držím ekumenického vydání.1 Další zkratky: o. l. (obecného letopočtu) = n. l. př. o. l. (před obecným letopočtem) = př. n. l. 1 Ekumenická rada církví: Bible, ekumenický překlad, Ústřední církevní nakladatelství, Praha 1988, 9. 9 Ukázka knihy z internetového knihkupectví

10