SLEZSKÁ KAMENICKÁ ŠKOLA

Transkript

1 Diplomní projekt SUDETY TENKRÁT DNES A ZÍTRA SLEZSKÁ KAMENICKÁ ŠKOLA Zpracovala Bc. Petra Křivánková Vedoucí práce Ing.arch. Tomáš Hradečný, Ing. arch. Klára Hradečná ČVUT Fakulta architektury Letní semestr

2 - 2 -

3 Ráda bych poděkovala Tomáši a Kláře Hradečným za vedení při práci, která pro mě měla osobní význam. Zvláštní poděkování patří mé rodině a blízkým přátelům za podporu a trpělivost

4 - 4 -

5 OBSAH 01 Autorská zpráva 02 Kamenictví ve Slezsku (výňatek z předdiplomního semináře) Druhy těžených hornin na Jesenicku Kamenolomy pro blokovou těžbu Firmy, zabývající se zpracováním kamene 03 Zadání Žulová v současné době a v minulosti Försterovy dílny jako místo pro školu Analýza místa - dopravní obslužnost, osobní vnímání místa Program areálu 04 Návrh Urbanismus místa Koncept jednotlivých domů Půdorysy, řez Materiály Pohledy, technický detail Koncept krajiny Situace krajinářských úprav Vizualizace 05 Přílohy a zdroje - 5 -

6 - 6 -

7 VEDOUCÍ PRÁCE Ing. arch. Tomáš Hradečný, Ing.arch. Klára Hradečná KONZULTACE pozemní stavitelství Ing. Marcela Koukolová technické zařízení budov Ing. Zuzana Vyoralová, Ph. D. statika Ing. Miloslav Smutek, Ph. D. krajinářská architektura Ing. Radmila Fingerová Ing. Magda Smetanová Ing. Mgr. Eva Jeníková ředitel kamenické školy v Hořicích Ing. Josef Moravec provozní ředitel Slezská žula s r.o. Bc. Jan Kazár majitel kamenické firmy Wolfgang Thust - 7 -

8 01 AUTORSKÁ ZPRÁVA Kamenická škola je místo výchovy nové generace kameníků a kvalifikovaných pracovníků. Vznik nové školy vytváří příležitost pro kamenické firmy vychovat budoucí zaměstnance a jejím studentům nabízí možnost získat odborné vzdělání, uplatnění a šanci zůstat a uživit se v regionu. Škola respektuje návaznost na přírodní prostředí, bez kterého by nemohla existovat a zachovává si svůj venkovský styl. Škola jako centrum oboru, škola jako výkladní skříň řemesla, škola obnovující tradici kamenictví ve Slezsku. HISTORIE Jesenicko, nacházející se v českém Slezsku, se zdá být drsným prostředím, které se svými horšími možnostmi obživy snaží vyhnat zbývající obyvatele. Před sto lety, kdy v pohraničí hospodařili Sudetští Němci, tento specifický region prosperoval. Němci vynikali v těžkém oboru kamenictví, který v době největšího rozmachu zaměstnával přes 9000 zaměstnanců, jež získávali a zpracovávali kámen ze 117 lomů. Od konce 19. století zajišťovaly výchovu kvalifikovaných pracovníků a budoucích umělců dvě kamenické školy. Odsun Němců z pohraničí znamenal odchod slavných kamenosochařů a zručných kameníků do Německa. Těsně po válce také zanikla kamenická škola v Supíkovicích. Kamenický obor po druhé světové válce přežíval, postupně zažil znárodnění a sloučení kamenických firem a několik transformací tohoto podniku. Po roce 1989 největší kamenický podnik Slezský kámen a.s. (dříve znárodněný státní podnik) fungoval, vznikly i další avšak menší kamenické firmy. Celkově se kamenická výroba přeorientovala na jednodušší výrobky jako prvky dláždění či produkty funerální tématiky. Opadal také zájem ze strany mladých, a tak v roce 1998 zanikla i druhá kamenická škola v Žulové. Zdroje ušlechtilé žuly a mramoru - bohatství země - zůstalo dodnes, zapomělo se ale, jak z něj vytvořit to nejlepší. ŠKOLA Nová kamenická škola vzniká jako škola mistrovská, soukromá, dotovaná kamenickými firmami, které dodnes na Jesenicku fungují. Praktické vyučování probíhá pod záštitou jednotlivých firem. Ve škole se učí obor kameník a technolog zpracování kamene, maximálně 40 studentů. Do ročníku nemusí být přijat nikdo, každý rok však maximálně 10 žáků na oba obory. MÍSTO Základem pro umístění školy je vztah 3 prostředí: kamenolom, praxe, škola; které by měly být blízko sebe. Škola je umístěna v Žulové, u stávající kamenické firmy sídlící v budově z 90. let 19. století (dříve dílny kameníka Alberta Förstera) - původní dílny kamenické školy v Žulové. Výběr lokality zohledňuje centrální pozici vůči činným lomům ušlechtilých hornin. NÁVRH Pomocí tří nových objektů školní dílny, ubytování a kamenických přístřešků - a stávající staré kamenné budovy, vytvářím čistě pracovní dvůr obehnaný kamennou zídkou. Nové prostory jsou zformovány do objemu běžných venkovských domů. Stejně jako starý kamenný dům jsou podlouhlého tvaru ukončeného sedlovou střechou. Pracovní dvůr se jasně vymezuje vůči okolní krajině. Vyvstává kontrast dvou prostředí: utilitárního pracovního dvora a přilehlých zón zeleně určených pro odpočinek. Starému kamennému domu, v současné době jen z poloviny využívanému, je vdechnuta nová energie doplněním nových objektů a přiřazením nových funkcí do prostor stávajícího objektu. Vzniká tak nové kamenické centrum - škola vychovávající budoucí kameníky, ubytování, kamenické přistřešky pro práci venku a muzeum kamenictví jako odkaz ke slavnému období tohoto oboru. Důležitá je vazba jak na západ směrem do města, kde se prostory otvírají co nejvíce a ukazují tak obnovené řemeslo kameníků, tak i na východ, kde prostory školy a přístřešků komunikují a doplňují starý dům

9 Škola funguje jako společná dílna, podlouhlá pracovna, kde se studenti učí od sebe navzájem pod vedením mistrů. Spojitý halový prostor je narušen vloženým patrem, které se do něj zasekává a z jeho můstku shlížejí mistři a kontrolují pracující studenty. V horní úrovni jsou umístěny prostory pro zajištění teoretické výuky, dole pak probíhá praktická výuka. Kamenické přístřešky slouží práci s kamenem venku. Otevírají se jak do Žulové, tak do dvoru. Poskytují přístřeší při nepřízni počasí, je jednoduché je pomocí posuvných vrat zavřít a činnosti zanechat. Třetí doplňovaný dům nabízí prostory pro společné stravování a ubytování části studentů. Plní dvě funkce - během dne slouží stravování, později pro klid a odpočinek. Nachází se na hraně dvou prostředí - pevného pracovního dvoru a jablečného sadu, vracející přirodní charakter vytěženému lomu. Je pokračováním stávající linie starého domu, aby mohl využít potenciál vytěženého lomu přiléhající k parcele a vzdálenosti od rušných strojů

10 02 KAMENICTVÍ VE SLEZSKU Druhy těžených hornin na Jesenicku V jesenickém výběžku dnes funguje mnoho lomů, ovšem ne všechny jsou vhodné pro těžbu bloků kamene pro následné kamenické zpracování. Zde je přehled hornin, které se v tomto slezském výběžku těží nebo mohou těžit na bloky: Lipovský mramor tmavý - oblíbený dekorační kámen, pro vysokou tvrdost vhodný na leštěné dlažby, obklady interiérů, dlažební mozaiku řezanou, prvky zahradní architektury Supíkovický mramor světlý - středně až hrubý zrnitý, s šedými nebo hnědými neostrými pruhy, oblíbený dekorační materiál; pro vysokou tvrdost vhodný na leštěné dlažby, obklady interiérů, dlažební mozaiku řezanou, prvky zahradní architektury - pozn. stejné ložisko lom Slawniowice, Polsko (5 km severně) Slezská žula - velmi kvalitní, relativně tvrdá a pevná hornina, vhodná pro veškerou kamenickou výrobu, jako dlažby a obklady, schody, dlažební kostky, dlažební mozaika, obrubníky apod. - vhodná i pro dekorativní a architektonické účely - světlá barva, drobnozrná, běžně světle šedá nebo žlutá (obsahuje železité pigmenty)

11 1 - mapa surovin využitelných v kamenictví v ČR 2 - lipovský mramor tmavý 3 - supíkovický mramor světlý 4 - slezská žula šedá - př. lom Petrov, Žulová 5 - slezská žula žlutá - př. lom Černá Voda

12 Kamenolomy pro blokovou těžbu 1 - Horní Lipová - modrý mramor někdy uváděný jako šedý, charakteristické bílé žíly, Slezský kámen a.s. 2 Supíkovice - světlý mramor s neostrými šedými nebo rezavými pruhy, Slezský kámen a.s. 3 Slawniowice, (polská část Velkých Kunětic) - světlý mramor jako v Supíkovicích, Marmur Slawniowice Sp. z o.o. 4 lom Nová Červená Voda - slezská žula šedá i žlutá, Granites, s r. o. 5 lom Nový Lom, Černá Voda - slezská žula šedá, lze najít i žlutou; Slezský kámen a.s. 6 lom Petrov, Žulová - slezská žula šedá, místy lze najít i žlutou; Slezský kámen a.s. 7 lom firmy Ralux, Žulová - slezská žula šedá, místy lze najít i žlutou; Ralux spol. s r.o. 8 lom Huttung, Žulová - slezská žula šedá, místy lze najít i žlutou, hojně se vyskytují světlé žíly; Slezský kámen a.s. 9 lom Jašek, Dolní Skorošice - slezská žula, velká variabilita co do zrnosti i barevnosti, šedá, žlutá, šedomodrá - Ados Trans (pravděpodobně nefunkční) 10 lom Ehrlich, Žulová - slezská žula drobnozrná, světle šedá, různé odstíny šedé, žluté a okrové; K - Granit spol s r.o. 11 lom Pod Zelenou Horou,Vápenná - slezská žula, středozrná, světle šedá, místy okrové odstíny; Slezská žula spol s r.o

13 - 13 -

14 Firmy, zabývající se zpracováním kamene Jedná se většinou o společnosti nabízející kamenné výrobky pro exteriér (kostky, mozaiky), pro interiér (obklady, dlažby aj.) a výrobky funerální tématiky. Některé z nich nabízejí také restaurátorské práce kamenických památek. Přehled kamenických firem působících v současné době na Jesenicku: Markstone Černá Voda K Granit spol. s r.o. Jeseník - Slezský kámen a.s. dílny Supíkovice A-Z Granit, spol. s r.o. Mikulovice Kamenictví Dušan Adámek Mikulovice Radek Teplý Mikulovice - Granites, s r. o. Nová Červená Voda Toptrend Skorošice Marmur Slawniowice Sp. z o. o. Slawniowice, Polsko Kámen Becke, a.s. Supíkovice Ralux spol. s r.o. Uhelná (lom Žulová) René Vlček Vidnava - Ing. Ladislav Žák Zlaté Hory - Ladislav Soukup Zlaté Hory Rožmitál - Slezská žula, spol. s r.o. Žulová

15 - 15 -

16 03 ZADÁNÍ ŽULOVÁ V SOUČASNÉ DOBĚ kraj Olomoucký okres Jeseník historická země Slezsko počet obyvatel 1261 (v roce 2014) katastrální výměra 14,75 km2 nadmořská výška 365 m n. m. vzdálenost do Polska 12 km vzdálenost do Jeseníku 19 km Žulová (do r Friedeberg), město se jménem příznačným pro okolní přírodní podmínky, leží severozápadně od Jeseníku v podhůří Rychlebských hor. Nachází se na křižovatce spojky z Jeseníku na sever do Javorníku a dále Polska a cesty vedoucí do Supíkovic (mramorové lomy) a dále opět do Polska. Geologicky se město nachází na tzv. žulovském plutonu. Žulovský pluton je těleso o rozloze cca 150 km2 a zasahuje až na polské území. Z geomorfologického hlediska patří Žulová k provincii Česká Vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské). Povrch katastrálního území je velmi členitý, nejníže položená část okolo náměstí je ve výšce 355 m n. m., zatímco nejvyšší bod Boží hora s kostelem se nachází ve výšce 527 m n. m. Městem protéká říčka Vidnávka, do kterého se vlévá Stříbrný potok protékajcí centrem kolem náměstí. Území města pokrývá z 50 % zemědělská půda (40 % orné půdy, 7,5 % louky a pastviny) z 35,5 % les a více než 10% tvoří zastavěné území a ostatní plochy. Ve městě se nachází mateřská škola, základní škola (1-9. třída), pošta, policie, výchovný ústav, místní knihovna, zdravotní středisko, infocentrum s malou expozicí k historii kamenictví. Další občanská vybavenost je dostupná v okolních obcích a Jeseníku. Nejvýznamější památkou je zbytek gotického slezského hradu Frýdberk, z hradu zbyl pouze bergfit, který byl využit jako věž kostela. Hrad byl postaven před rokem 1290 na půdě vratislavského biskupství. Mezi zajimavá přírodní místa patří také řada vytěžených zatopených lomů, které jsou pro Rychlebsko charakteristické

17 ŽULOVÁ - současnost

18 ŽULOVÁ V MINULOSTI Žulová byla před 70 lety známá jako Frýdberk, což znamenalo chráněná či opevněná hora. První písemné zmínky se objevují v seznamu majetku vratislavského biskupství z počátku 14. století, kdy je poprvé zmiňován hrad, ze kterého se dnes dochovala část opevnění v podobě věže kostela. Hrad byl z velké části zničen nejspíš během třicetileté války, kdy ho jednu dobu obsadili Švédové. Před rokem 1848 bylo městečko začleněno do nově vytvořeného soudního okresu Vidnava a politického okresu Frývaldov. Tehdy také začala nová kapitola historie obce, která byla spojena s ohromným rozmachem kamenického průmyslu na Frývaldovsku, jehož hlavním střediskem byl právě Frýdberk. První kamenické dílny existovaly už od roku Roku 1886 zde byla založena škola pro zpracování kamene, která se na rozdíl od odborné školy pro zpracování mramoru v Supíkovicích věnovala žule. V druhé polovině 19. století byly založeny jedny z největších firem kamenického průmyslu na tehdejším Frývaldovsku, a sice kamenictví H. Franke (400 zaměstnanců) a kamenictví A. Förstera, který se zasloužil o vznik kamenické školy ve Frýdberku. S rostoucím oborem kamenictví narůstal i počet obyvatel, v roce 1939 zde (pozn. v Žulové včetně Tomíkovic, které k Žulové patří) žilo historicky nejvíce obyvatel 2363, z nichž 135 bylo Čechoslováků, 1975 Němců a 20 Maďarů. Před druhou světovou válkou došlo k radikalizaci obyvatelstva stejně jako v ostatních částech Sudet. České obyvatelstvo po obsazení německou armádou odešlo. Během války v kamenolomech pracovali vojenští zajatci, od začátku roku 1945 Frýdberk zažil několik pochodů smrti. Osvobození Frýdberku v květnu 1945 proběhlo relativně poklidně. Od června 1945 do konce roku 1946 bylo německé obyvatelstvo na základě Postupimské dohody odsunuto. Město bylo stejně jako další oblasti Sudet dosídleno nově příchozími lidmi z jiných části Česka, Slovenska a jiných zemí. V roce 1948 se změnil název města na Žulovou. V letech docházelo k výstavbě panelových jednotek a objektů občanské vybavenosti, což se neblaze promítlo na vzhledu města

19 ŽULOVÁ ŽULOVÁ

20 celkový pohled na Žulovou Mariánské náměstí

21 3 - současnost - celkový pohled na Žulovou 4 - současnost - Mariánské náměstí

22 FÖRSTEROVY DÍLNY JAKO MÍSTO PRO ŠKOLU Jako lokalitu pro vybudování nové kamenické školy jsem zvolila kamenické dílny fungující firmy Slezská žula s r. o., nacházející se v Žulové v historické kamenné budově pocházející z konce 19. století. Základem pro hledání ideálního místa pro školu byl vztah 3 prostředí: kamenolom, praxe, škola; které by měly být blízko sebe. Optimální pro učení řemesla je přiřazení funkce školy k fungující praxi tak, aby odborné vyučování probíhalo pod záštitou fungující firmy. Hledala jsem tedy fungující kamenické firmy v rámci Jesenicka, které by zároveň kolem sebe měly volné plochy k dalšímu rozvoji areálu. Již v době minulé Žulová byla centrum kamenictví. V dnešní době, kdy v oboru funguje několik firem v regionu, se už o kamenickém centru mluvit bohužel nedá. Žulové však zůstala jedna výhoda, která ji činí místem vhodným pro obnovu tradice kamenického školství. Je centrálním bodem vzhledem k dobývacím prostorům pro ušlechtilé horniny. Okolo samotné Žulové je činných několik lomů na světlou žulu, směrem na jih v Lipové Lázni funguje lom na tmavý mramor, směrem na severovýchod v Supíkovicích a Slawniowicích (Polsko) existují dva funkční lomy na světlý mramor. HISTORIE MÍSTA Kamenný dům dříve patřil Albertu Försterovi, majiteli jedné z největších kamenických firem od 2. pol. 19. století, kdy kamenictví na Jesenicku zažívalo skutečný rozmach. Byl to právě on, kdo inicioval v roce 1886 založení kamenické školy v Žulové (tehdy Frýdberku), kde by se narozdíl od školy v Supíkovicích učilo zpracování žuly. Pro začátek výuky školy poskytl prostory tohoto kamenného domu. Škola v těchto prostorech fungovala do roku 1909, kdy přesídlila do nové budovy postavené na konci Žulové při silnici směrem na Javorník. SOUČASNOST Jak jsem již zmiňovala výše, bývalé prostory školy dnes fungují jako kamenické dílny jedné z fungujících firem. Budova je bohužel z poloviny nevyužita, vzhledem ke konstrukci. Časem se také změnil postup zpracování kamene a s ním i použivané stroje, které nešlo umístit do stávající budovy. Proto byly přibližně na konci 50. let 20. století vybudovány 2 dřevěné přistřešky v západní části parcely. Zadní nízká budova u lesa byla značně přestavěna, také přední budova byla pozměněna od konce 2. světové války, bohužel skoro žádné změny neproběhly citlivě vzhledem k charakteru domu. Nosné stěny mají tloušťku 700 mm, jsou zděné z kombinace kamene a cihel. Místnosti jsou v některých částech zaklenuté cihelnou klenbou, ve zbývajících prostorech jsou stropy dřevěné trámové. skládka materiálu 1NP - nevyužité prostory 2NP - vedení firmy nevyužité prostory nevyužité prostory využívaná dílna využívaná dílna dřevěné přístřešky dřevěné přístřešky šatna zaměstnanců částečně využívané byty (celkem 5 bytů ve špatném stavu)

23 - 23 -

24 5 - dílny v r dílny zachycené na historické pohlednici, datum neznámý

25 půdorys 1NP M 1: sklep 1.02 dílna - řezání kamene 1.03 kotelna 1.04 dílna - řezání kamene 1.05 kovárna pro potřeby dílen 1.06 příležitostný sklad 1.07 šatna zaměstnanců 1.08 umývárna půdorys 2NP M 1: kancelář účetní firmy 1.02 kancelář provozního ředitele 2.03 využívaná bytová jednotka 2.04 využívaná bytová jednotka nevyužívané prostory, převážná většina ve špatném stavu pozn. dispozice jsou orientační, vstup do všech prostor mi nebyl umožněn

26

27

28 DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST

29 OSOBNÍ VNÍMÁNÍ MÍSTA

30 PROGRAM AREÁLU Cílem je vytvořit školu, která pomůže řešit nedostatek pracovníků v kamenickém oboru na Jesenicku i za jeho hranicemi. Kamenické firmy postrádají kvalifikované zaměstnance v lomech, zpracování českého kamene na architektonické prvky se téměr vytratilo (řeší se dovozem kamene ze zahraničí), existuje řada památek z kamene, které nemá kdo opravovat. Současná generace kameníků stárne a nemá své nástupce. Nová kamenická škola vzniká jako škola mistrovská, soukromá, dotovaná kamenickými firmami, které dodnes na Jesenicku fungují. Praktické vyučování probíhá pod záštitou jednotlivých firem. Nabízí se 2 obory, oba ukončené maturitou: 1/ Technik zpracování kamene - práce v lomech, hrubé zpracování kamene, průmyslové užití 2/ Kameník, restaurátor - design kamene, náročnější zpracování kamene, architektonické prvky, restaurování kamenných památek Maximální kapacita je 40 studentů. Do ročníku nemusí být přijat nikdo, každý rok však maximálně 10 žáků na oba obory. SOUČÁSTI AREÁLU A POŽADAVKY NA NĚ škola pro teoretickou výuku - nestranit se, ale sdílet, učit se jeden od druhého, pomáhat si - potřeba obsáhnout ateliéry pro výuku kresby, modelování z hlíny, přenesení tvaru do sádry, práci s kamenem - prostory pro praktickou i teoretickou výuku, knihovna, sklady materiálu a pomůcek - zázemí zajišťující fungování školy: ředitelna, sekretariát pečující o chod školy, kancelář mistrů dílny pro praktickou výuku - důležitá je vazba na prostory školy, může být jejich součástí - možnost využít prázdné místnosti ve starém domu, pokud nevyhovují požadavkům venkovní dílny / kamenické přístřešky - místo pro činnosti, které vyžadují otevřené venkovní prostředí, např. práce na štípací lince, práce s pískovcem - další stanoviště pro běžnou práci s kamenem, kdy je teplo a je možné pracovat venku - nutné umístit štípací linku, která musí být přesunuta z bouraných dřevěných přístřešků prostory pro bydlení a stravování - ubytování zhruba pro polovinu studentů - 20 studentů, 2 lůžkové pokoje - ubytování i pro konání akcí odborné veřejnosti, další kurzy - studio pro hostujícího kameníka, restaurátora - stravování pro 50 lidí, včetně zaměstnanců firmy - předpokládá se, že ne všichni budou jíst zaráz - kuchyň během dne funguje samoobslužně, pouze během oběda funguje jako výdejna oběda dovezeného z místní základní školy galerie jako odkaz k tradici - v současné době existuje jedna malá expozice kamenictví (1 místnost v infocentru v Žulové), objevily se tendence vytvořit muzeum pořádné - multifunkční galerijní prostor odkazující se k historii - prodejní showroom firmy pozn. pro fungování areálu je potřeba vytvořit centrální šatny a umývárny, kde se dojíždějící a docházejíci studenti a zaměstnanci převlečou z čistého civilního oděvu do pracovního, ve kterém se pohybují po pracovním areále

31 7 - výuka ve škole v Žulové na přelomu 19. a 20. století 8 - výuka ve škole ve 30. letech 20. století

32 04 NÁVRH URBANISMUS MÍSTA V rámci návrhu odstraňuji dřevěné přístřešky a jednu nízkou část kamenného domu, která prošla největšími zásahy a její charakter se tak nedochoval. Vzniká možnost nově uspořádání prostor kolem kamenné budovy. Ke stávajícímu objektu kamenických dílen přistavuji další 3 objekty - školu, ubytování a kamenické přístřešky. Společně se stávajícím domem vytvářejí jasně vymezený areál. Čistě pracovní dvůr slouží výhradně pracovním činnostem dílen i školy, pohybu strojů a lidí, k dočasnému uskladnění materiálu a kamenických výrobků. Škola jako dílna a kamenické přístřešky tvoří novou linii předstupující stávající dominantní kamenické dílně. Nová linie je záměrně umístěna blíže k železnici, využívá potenicál volné hrany parcely, ukazuje obnovenou tradici směrem do Žulové na jedné straně (západní hrana domu, prosklená výkladní skříň), na druhé straně skrz posuvná vrata vede dialog se stávajícím domem, doplňuje funkce, které v dnešní době starý dům už nezvládá plnit (vzhledem k prostorovým nárokům strojů a technickým požadavkům na budovy). Kamenické přístřešky slouží práci s kamenem venku. Otevírají se jak do Žulové, tak do dvoru. Stejně jako škola předvádějí obnovu řemesla, zároveň je jednoduché je pomocí posuvných vrat zavřít a činnosti zanechat. Třetí doplňovaný dům nabízí prostory pro společné stravování a ubytování části studentů. Velikostně odpovídá většimu rodinnému domu, penzionu. Plní dvě funkce - během dne slouží stravování zaměstnanců firmy a studentů, později pro klid a odpočinek. Je pokračováním stávající linie starého domu, aby mohl využít potenciál vytěženého lomu přiléhající k parcele. Důležitá je pro něj vazba na areál dílen a vazba na přírodní prostředí okolo

33 odstranění současných přístřešků a zadní nevyužívané haly starý kamenný dům k zachování přidáním tří objektů ke stávajícímu domu vzniká pracovní dvůr jasně oddělený od okolní krajiny pomocí zídky areál nové mistrovské kamenické školy

34 AXONOMETRIE PROVOZU - NOVĚ NAVRHOVANÉ DOMY A NOVÉ FUNKCE VE STÁVAJÍCÍM DOMĚ DŮM PRO STRAVOVÁNÍ A UBYTOVÁNÍ KAMENICKÉ PŘÍSTŘEŠKY nová mlatová cesta sadem vedoucí k zadnímu vjezdu do dvora odpočívadlo pro projíždějící cyklisty ovocný sad jako venkovní galerie odclonění části slunečních paprsků pomocí posuvných panelů nově navržená cesta - odklonění pohybu lidí a aut mimo dvůr

35 SKLÁDKA MATERIÁLU KAMENICKÁ DÍLNA PRO DROBNÉ PRÁCE CENTRÁLNÍ ŠATNY ŠKOLNÍ DÍLNA MUZEUM S PRODEJNÍ GALERIÍ dvě lípy hlavní cesta pro dovoz materiálu do areálu břízy s vysokými kmeny: - možnost průhledu mezi holými kmeny - vytváří stín pro práci venku a uvnitř školní dílny reprezentativní část před muzeem parkování pro návštěvníky a zákazníky, další parkovací místa za muzeem ve dvoře exponované místo - setkání starého a nového domu terasa pro práci venku, pro odpočinek během pauzy

36 SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ M 1:500 vstup do areálu vstupy lidí do objektu vstupy lidí a materiálu do objektu

37 - 37 -

38 KONCEPTY JEDNOTLIVÝCH DOMŮ Škola Škola je hlavní objekt areálu. Funguje jako společná dílna, podlouhlá pracovna, kde se studenti učí od sebe navzájem pod vedením mistrů. Kresba, modelování z hlíny a práce se sádrou jsou tři dovednosti, které musí ovládnout každý student, aby mohl přejít k poslední fázi - k práci s kamenem. Škola jako spojitá hala, jejíž prostor se dělí v závislosti na aktuálních požadavcích. Halový prostor je narušen vloženým patrem, které se do něj zasekává a z jeho můstku shlížejí mistři a kontrolují pracující studenty. V horní úrovni jsou umístěny prostory pro zajištění teoretické výuky: dvě učebny, knihovna, kanceláře vyučujících. Spodní úroveň slouží výhradně praktické výuce a uložení nutného materiálu a pomůcek. Pracovní dílna je propojena s vnějším prostředím pomocí velké skleněné plochy na západě. Velkému prosklení stíní koruny bříz před fasádou a systém posuvných kovových panelů předsazených před fasádou, kterými mohou uživatelé školní dílny volně manipulovat. Ubytování Stejně jako prostředí okolo jsou orientovány prostory uvnitř. Jižní část přiléhá ke dvoru a obsahuje jídelnu s kuchyní přístupnou všem zaměstnancům a studentům. Severní část pokojů je víc soukromá, slouží výhradně ubytovaným. Dvanáct dvoulůžkových pokojů vyhlíží do sadu na východní i západní straně. Starý dům Do současné budovy dílny jsou doplněny nové funkce.v místě dnešních šaten je centrální šatna, pro kterou je výhodná pozice u vstupu do areálu. Nejdelší křídlo domu, ve kterých jsou momentálně nevyužívané byty, je navržena prodejní galerie s muzeem. Z domu je odstraněn trámový strop, a tak vzniká halový prostor pro vystavení kamenických exponátů a jedna větší místnost pro prodej výrobků

39 - 39 -

40 PŮDORYS 1. NP M 1:300 LEGENDA ŠKOLNÍ DÍLNA 01 kreslírna 02 modelování z hlíny 03 příprava na sádrování 04 kamenická a technologická dílna hygienické zázemí 07 sklad pomůcek 08 sádrovna 09 depozitář 10 sklad pomůcek KAMENICKÉ PŘÍSTŘEŠKY 11 přístřešky pro kamenické práce 12 štípací linka STÁVAJÍCÍ DŮM 13 prodejní galerie 14 chodba 15 kamenické muzeum 16 hygienické zázemí 17 šatna pro ženy 18 chodba 19 šatna pro muže řezání kamene 22 technická místnost 23 dílna pro drobné kamenické práce 24 sklep UBYTOVÁNÍ 25 kuchyně 26 sklad potravin 27 zádveří 28 technická místnost 29 schodiště 30 jídelna 31 chodba umývárny dvoulůžkové pokoje

41

42 PŮDORYS 2. NP M 1:300 LEGENDA ŠKOLNÍ DÍLNA 01 galerie hygienické zázemí 04 učebna 05 sklad 06 učebna 07 kancelář ředitele 08 sekretariát 09 kancelář mistrů 10 knihovna STÁVAJÍCÍ DŮM chodba 13 kancelář účetní 14 kancelář provozního ředitele UBYTOVÁNÍ 15 schodiště 16 úklidová místnost 17 studio pro hostujícího sochaře 18 chodba umývárny dvoulůžkové pokoje

43

44 Technická zpráva Konstrukční řešení Škola je řešena jako hala se zděnými obvodovými stěnami, překlad velkého okna na západ je podepřen ocelovými sloupky. Do prostoru haly je vložené patro s ocelovou nosnou konstrukcí z prvků jekl. Zastřešení je řešeno pomocí sedlové střechy o sklonu 20, funkci krovu plní systém dřevěných příhradových vazníků rozmístěných po 3,5 m. Ubytování a přístřešky jsou řešeny jako zděné stěnové systémy. Do starého domu je nově vložena funkce muzejní galerie. Předpokládá se, že tento objem bude fungovat jen příležitostně či vždy krátkodobě, zůstává tedy nezateplený, nepředpokládá se jeho vytápění na běžnou teplotu obytných místností. V nízkém střední traktu v místě stávající šatny a umývárny pro zaměstnance budou vybudovány centrální šatny pro zaměstnance i studenty. Stávající kamenné zdi budou zatepleny vnitřní přizdívkou ze zdiva Ytong o tl. 150 mm. ŘEZ M 1:

45 Vytápění a ohřev vody Nové objekty školy, ubytování a nově doplněné prostory muzea a centrálních šaten jsou vytápěny z centrálního zdroje umístěného v prostorech kotelny starého domu. Ohřev vody ve škole je řešen lokálně pomocí průtokových ohřívačů, ve stávající budově a v objektu ubytování se počítá s plynovými kotli pro ohřev vody

46 Materiály Nové domy vytvářející školní areál působí hrubě, stejně jako rurální prostředí okolo, přiznávají svůj venkovský charakter. Zároveň předvádějí možné využití kamene v dnešní době, jak prvky, tak kamenného zdivo - hrubé i opracované. Škola je centrální objekt, reprezentuje, přetrvává. Fasáda z kamenného zdiva, postavená ze žulových pásků jako zbytkového materiálu zpracování kamene na dlažební kostky, ji propujčuje venkovskou hrubost. Zároveň kámen reprezentuje hodnotu, která vydrží dlouhé časy. Kamenný obklad je ukončen kontrastními bílými ostěním kolem oken z bílých dřevěných prken. Přístřešky a ubytování jsou domy jednodušší, doplňují areál na fungující celek, venkovskou syrovost jim dává hrubá bílá omítka. Honosnější venkovské domy mívaly některé prvky z kamene, stejně tak jako budova ubytování - žulové kamenné schody vítající návštěvníka domu a kamenná ostění ze žulových desek jasně vymezující pravidelný rastr oken pokojů. Pro všechny domy je důležitá otevřenost vůči exteriéru, kterou je však nutné regulovat. Plechové posuvné panely, umístěné na školní dílně a přístřešcích, fungují jako kombinace posuvných vrat stodoly a psaníčkových kovových dveří a bran na vesnici. V případě přístřešků fungují jako vrata, která se po ukončení práce zavřou a obsah přístřeší zůstane skrytý zvědavým kolemjdoucím. Na škole, v případě odpoledního vyučování, je občas potřeba regulovat sluneční paprsky pronikající do interiéru přes koruny stromů. Před fasádou je umístěno několik panelů vedených v kolejnicích, které je možné ručně pohybovat na obě strany. Nově přidané muzeum ve starém domě je pojmuto jednodušše. Podlahu pokrývá cihelná dlažba z cihel z bouraného objektu. Kamenné zdi jsou hrubě omítnuty, krov domu zůstává odhalen

47 Kamenné pásky vznikají jako odpadní materiál při výrobě dlažebních kostek. Mohou sloužit jako lícové kamenné zdivo. zídka kolem dvoru - žula 1 - dláždění dvoru - žula kamenné lícové zdivo - žula hrubá bílá omítka na fasádě ubytování a přístřešků - břízolit posuvná vrata stodoly jako stínicí panely a vrata přístřešků psaníčkové plechové dveře

48 POHLED ZÁPADNÍ M 1:300 POHLED VÝCHODNÍ M 1:

49 - 49 -

50 DETAIL SKLADBY M 1:25 1 lícové kamenné zdivo 100 mm 2 větraná mezera 60 mm 3 minerální vlna 120 mm 4 zděná nosná konstrukce, porotherm 250 mm 5 vnitřní omítka 10 mm

51 VARIACE ZÁPADNÍ FASÁDY ŠKOLY pozn. pohled na fasádu, když by neměla posuvné panely

52 KONCEPT KRAJINY Kamenná zídka. Na jedné straně nově vzniklý pevný dvůr, na druhé přírodní prostředí plynule přecházející v krajinu. Nove vzniklý dvůr je utilitární. Je pevný, vydlážděný žulovými kostkami do vějířovitého vzoru, který se běžně nachází v Žulové. Za kamennou zídkou vzniká několik přírodních zón různých charakterů - při příjezdu je to plocha reprezentace, dále výkladní skříň v březovém háji na západě a za ubytováním jabloňový sad. Reprezentativní ploše dominují stromy dvou líp srdčitých, jako zástupci tradičních stromů české krajiny, doplněné o jednoduché volné plochy pravidelně sečeného trávníku se sedmikráskami. Směrem od školy ke kolejím se otevírá pobytová terasa zastíněná březovým hájem v borůvkovém podrostu. Fuguje jako rozšíření pracovny ve škole, výkladní skříň obnoveného řemesla, zároveň nabízí plochy a zákoutí pro odpočinek při pohledu směrem na město. Břízy mají nasazenou korunu vysoko, nebrání v průhledu ze školy směrem na město, zároveň jejich koruna stíní interiéru školní dílny. Žulové dláždění postupně mizí do borůvčí a plynule přechází ve svah dolů k žulové cestě. Vzadu za domem pro ubytování a stravování je jabloňový sad na louce jako galerie kamenických památek a nově vzniklých děl. Vysokokmenné jabloně s výškou nasazení koruny ve výšce 2 m jsou vysázeny v pravidelném rastru. Ovocný sad se odkazuje k životu sudetských Němců v tomto regionu, protože právě ovocné stromy na loukách volně v krajině společně s kamennými zídkami značí, na kterých místech Němci žili a která byla po jejich odsunu zahlazena. Luční porost roste volně, seče se jen dvakrát do roka. Ve vysoké trávě je vysekaná cestička a kruhy jako umístění soch. Cesta vede od žulové cesty u řeky až k domu vzadu, pomalu se klikatí mezi vysokými jabloněmi a kamennými díly

53 DVŮR JAKO ÚČELOVÝ PROSTOR - pevný dvůr vydlážděný žulovou dlažbou, jednoduchý, sloužící své funkci pracovního prostoru (2,3) ZÁPADNÍ FASÁDA ŠKOLY VÝKLADNÍ SKŘÍŇ - velká plocha prosklené fasády cloněná břízami, prudký svah je pokrytý borůvčím, aby odpadla složitá údržba svahu (4,5,6) REPREZENTATIVNÍ PLOCHA PŘED MUZEEM - jednotná plocha pravidelně sečeného trávníku s dvojící líp srdčitých (7,8) SAD JAKO VENKOVNÍ GALERIE - galerie kamenosochařských děl umístěna na louce, návštevník je veden po vysekané cestě ve vzrostlé trávě (9,10)

54 SITUACE KRAJINÁŘSKÝCH ÚPRAV M 1:500 vstup do areálu mlatová cesta vedoucí k zadní bráně vstupy lidí do objektu vstupy lidí a materiálu do objektu cesta vysekaná ve vysoké trávě, vedoucí kolem kamenosochařských děl kvetoucí louka odpočívadlo pro projíždějící cyklisty šlapáková cesta jako zkratka brankou přístup k vodě dlážděná terasa jako místo pro odpočinek a práci venku borůvčí jako podrost bříz břízy s vysoko nasazenými korunami, organizované přirozeně ve skupinách, stíní do interiéru i na terasu nová cesta kolem areálu, řeší konflikt pracovního prostoru a veřejné komunikace

55 jabloně jako vysokokmeny, vysazené v rastru, mezi nimi plochy pro vystavení děl vzniklých ve škole vyčištěný prostor vytěženého lomu terasa branka v kamenné zídce posezení mezi jabloněmi skládka materiálu dvůr dlážděný žulovými kostkami ořešák ve zpevněné ploše dvoru další parkovací místa pravidelně sečený trávník dvojice líp srdčitých - stromy typické pro českou krajinu parkování pro návštěvníky přístup do muzea pro vozíčkáře hlavní příjezdová cesta pro materiál

56 příjezdová brána, reprezentativní část

57 - 57 -

58 dvůr

59 - 59 -

60 cesta ovocným sadem ke škole

61 - 61 -

62 celkový pohled

63 - 63 -

64 interiér školní dílny

65 - 65 -

66 interiér kamenického muzea

67 - 67 -

68 05 PŘÍLOHY A ZDROJE

69 - 69 -

70 - 70 -

71 ZDROJE 02 Kamenictví ve Slezsku Obrazová část: 1: URL: 2: URL: 3: URL: 4: URL: Textová část: Slouka, J. a kol. Kámen od horniny k soše. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN: Jundrovský, R. Kamenictví tradice z pohledu dneška. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o.: ISBN: URL: 03 Zadání Obrazová část: historické mapy: 1: URL: platz-1917-pc-stamped-4052,language,e.html 2: URL: 3,4: URL: 5: soukromý archiv Karla Heide 6: URL: 7,8: URL: Textová část: URL: URL: URL: 04 Návrh Obrazová část: 1: URL: 2: URL: 3: URL: 4: URL: 5: URL: 6: URL: 7: URL: E _Ves_Tou.C5.A1kov 8: 9: 10: tent/200602_19_large.html