Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Transkript

1 Tisková zpráva Česká veřejnost o amerických prezidentských volbách - Zájem o americké prezidentské volby projevují více než dvě pětiny (42 %) české veřejnosti, necelé tři pětiny občanů (57 %) toto téma nezajímá. Oproti září se zájem o americké prezidentské volby u české veřejnosti mírně zvýšil. Podle více než dvou pětin českých občanů ( %) by se příští prezidentkou Spojených států měla stát, podle 3 %. Podpora Hillary Clintonové u české veřejnosti od září 206 mírně vzrostl. Působení Baracka Obamy ve funkci amerického prezidenta hodnotí pozitivně téměř tři pětiny českých občanů (57 %), negativně pak přibližně čtvrtina (24 %). Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: Ve svém pravidelném říjnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR podrobněji věnovalo tématu amerických prezidentských voleb. Všech respondentů jsme se nejprve zeptali, zda se o listopadové volby amerického prezidenta zajímají. Graf : Zájem o americké prezidentské volby (%) rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne září neví Z výsledku šetření vyplývá (viz graf ), že o listopadové americké prezidentské volby se zajímají více než dvě pětiny českých občanů (42 %), z toho jen desetina veřejnosti ( %) zvolila odpověď rozhodně ano a necelá třetina ( %) spíše ano. Necelé tři pětiny českých občanů (57 %) se o volby prezidenta Spojených států amerických nezajímají, Znění otázky: Letos v listopadu se ve Spojených státech amerických uskuteční prezidentské volby. Zajímáte se o tyto volby amerického prezidenta? Rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne. /5

2 v tom o málo více než třetina dotázaných (34 %) uvedla odpověď spíše ne a necelá čtvrtina (23 %) rozhodně ne. % dotázaných nevědělo, jak na položenou otázku odpovědět, a zvolilo odpověď nevím. V porovnání se zářím 206 se v současnosti čeští občané o volby amerického prezidenta zajímají o něco častěji, když zájem o ně projevilo o 5 procentních bodů více respondentů. Zájem o americké prezidentské volby projevovali více muži než ženy (52 %: 33 %). Nejmenší zájem o tyto volby projevuje nejmladší věková kategorie 5 až 29 let (22 %). Mezi těmi, které volby amerického prezidenta zajímají, najdeme častěji lidi se středním vzděláním s maturitou nebo vysokoškolským vzděláním, respondenty s dobrou životní úrovní, dotázané, kteří se na škále politické orientace řadí jednoznačně napravo, a respondenty, kteří se obecně o politiku zajímají. Nezájem je naopak častější mezi lidmi se základním vzděláním, dotázanými považujícími svoji životní úroveň za ani dobrou, ani špatnou nebo za špatnou, respondenty hlásícími se k politickému středu a těmi, kteří se o politiku nezajímají. Všech respondentů jsme se ve výzkumu dále zeptali, kdo by se podle jejich názoru měl stát americkým prezidentem. Více než dvě pětiny českých občanů ( %) si myslí, že prezidentkou Spojených států amerických by se měla stát, 3 % dotázaných uvedlo, že by se americkým prezidentem měl stát. Více než dvě pětiny respondentů ( %) neví, kdo by měl být dalším americkým prezidentem, nebo je jim to jedno. Graf 2: Kdo by se měl stát americkým prezidentem časové srovnání (%) 2 3 září Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost , 982 respondentů starších 5 let, osobní rozhovor. V porovnání se situací v minulém měsíci se o něco více dotázaných (nárůst o 4 procentní body) přiklonilo k názoru, že příští prezidentkou Spojených států amerických by se měla stát. Podíl respondentů, kteří by si za prezidenta USA raději přáli Donalda Trumpa, se za poslední měsíc významně nezměnil. Názory na to, kdo by se měl stát příštím americkým prezidentem, se mezi jednotlivými skupinami respondentů významně lišily. Graf 3 zachycuje rozdíly mezi těmi, kdo se o americké volby zajímají a těmi, kdo o ně naopak zájem nemají. 2 Znění otázky: Který kandidát by se podle Vašeho názoru měl stát dalším prezidentem Spojených států amerických?,, je Vám to jedno nebo nevíte. 2/5

3 Graf 3: Kdo by se měl stát americkým prezidentem - podle zájmu o americké prezidentské volby (%) všichni respondenti 3 respondenti, kteří se o volby zajímají 65 2 respondenti, kteří se o volby nezajímají se těší větší podpoře mezi lidmi ve věku 30 až let, lidmi se vzděláním středním s maturitou nebo vysokoškolským, respondenty s dobrou životní úrovní a dotázanými, kteří se na škále politické orientace řadí na pravou stranu. Z hlediska politických preferencí se k Hillary Clintonové častěji přiklonili voliči KDU-ČSL, TOP 09 a Strany zelených. Názor, že by se budoucím americkým prezidentem měl stát, najdeme častěji mezi muži a z hlediska politických preferencí voliči ANO nebo SPD. Všech respondentů jsme se výzkumu dále zeptali, jak hodnotí působení Baracka Obamy ve funkci amerického prezidenta. Pozitivní hodnocení vyslovily téměř tři pětiny dotázaných (57 %), v tom % jej hodnotí rozhodně pozitivně a % spíše pozitivně. Negativní hodnocení vyslovila téměř čtvrtina oslovených (24 %), když 8 % jej označilo jako spíše negativní a 6 % jako rozhodně negativní. Necelá pětina občanů (9 %) neuměla působení Baracka Obamy ve funkci amerického prezidenta posoudit a zvolila proto odpověď nevím. V porovnání se situací v září se hodnocení působení Baracka Obamy ve funkci amerického prezidenta významně nezměnilo. Graf 4: Hodnocení působení Baracka Obamy ve funkci amerického prezidenta (%) rozhodně pozitivně spíše pozitivně spíše negativně září rozhodně negativně neví Pozitivní hodnocení působení Baracka Obamy ve funkci amerického prezidenta najdeme častěji mezi respondenty ve věku 30 až let, lidmi hodnotícími svoji životní úroveň jako dobrou, dotázanými se středním vzděláním s maturitou a 3 Znění otázky: Současným americkým prezidentem je Barack Obama. Jak byste hodnotil jeho působení v této funkci? Rozhodně pozitivně, spíše pozitivně, spíše negativně, rozhodně negativně. 3/5

4 těmi, kdo se na škále politické orientace řadí k pravici. Kladné hodnocení Baracka Obamy je častější také u dotázaných, kteří se zajímají o současné volby amerického prezidenta. Negativní hodnocení bylo častější u lidí hodnotících svoji životní úroveň jako špatnou, respondentů hlásících se na škále politické orientace k levici a voličů KSČM a SPD. Graf 5 zachycuje, jak se liší podpora jednotlivých kandidátů na funkci příštího amerického prezidenta podle hodnocení současného prezidenta Baracka Obamy. Ti, kdo působení Baracka Obamy ve funkci amerického prezidenta hodnotí pozitivně, výrazně častěji chtěli za budoucí americkou prezidentu Hillary Clintonovou (60 %), než Donalda Trumpa (9 %). Ti, kdo jsou k současnému americkému prezidentovi kritičtí, by naopak o něco častěji podpořili Donalda Trumpa ( %), než Hillary Clintonovou (25 %). Častěji se u nich také objevovala odpověď. Graf 5: Podpora kandidátů na amerického prezidenta podle hodnocení Baracka Obamy (%) pozitivní hodnocení Baracka Obamy 60 9 negativní hodnocení Baracka Obamy 25 4/5

5 Technické parametry výzkumu Výzkum: Naše společnost, v6-0 Realizátor: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Projekt: Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR,v.v.i. Termín terénního šetření: Výběr respondentů: Kvótní výběr Kvóty: Kraj (oblasti NUTS 3), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve věku od 5 let Počet dotázaných: 982 Počet tazatelů: 273 Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem- kombinace dotazování CAPI a PAPI Výzkumný nástroj: Standardizovaný dotazník Otázky: PM.208; PM.209; PM.20 Kód zprávy: pm608 Zveřejněno dne: 8. listopadu 206 Zpracovala: Naděžda Čadová Slovníček pojmů: Kvótní výběr napodobuje strukturu základního souboru (u nás je to obyvatelstvo České republiky starší 5 let) pomocí nastavení velikosti vybraných parametrů, tzv. kvót. Jinými slovy kvótní výběr je založen na stejném procentuálním zastoupení vybraných vlastností. Pro tvorbu kvót používáme údaje z Českého statistického úřadu. V našich výzkumech jsou stanoveny kvóty na pohlaví, věk, vzdělání, region a velikost obce. Vzorek je tedy vybrán tak, aby procentuální podíl např. mužů a žen ve vzorku odpovídal procentuálnímu podílu mužů a žen v každém kraji ČR. Podobně je zachován procentuální podíl obyvatel jednotlivých krajů ČR, občanů různých věkových kategorií, lidí s různým stupněm dosaženého vzdělání a z různě velkých obcí. Reprezentativní výběr je takový výběr z celé populace, z jehož vlastností se dá platně usuzovat na vlastnosti celé populace. V našem případě to tedy znamená, že respondenti jsou vybráni tak, abychom zjištěné údaje mohli zobecnit na obyvatele České republiky starší 5 let. Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) je výzkumným oddělením Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i.. Jeho historie sahá do roku 946, kdy jako součást Ministerstva informací začal fungovat Československý ústav pro výzkum veřejného mínění. Současné Centrum vzniklo v roce 200 převedením svého předchůdce (IVVM) z Českého statistického úřadu do Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i.. Včlenění do vědecké instituce zaručuje kvalitní odborné zázemí a kredit pracoviště; jako součást akademického prostředí musí CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., splňovat veškeré nároky a dosahovat tak té nejvyšší odborné úrovně. Hlavní náplní práce oddělení je výzkumný projekt Naše společnost, v jehož rámci je prováděno deset šetření ročně. Jedná se o průzkum veřejného mínění na reprezentativním vzorku české populace od 5 let, kterého se vždy účastní přibližně 000 respondentů. Omnibusová podoba dotazníku umožňuje pokrýt velkou šíři námětů, a do šetření jsou proto pravidelně řazena politická, ekonomická i další obecně společenská témata. Jsou využívány jak opakované otázky, které umožňují sledovat vývoj zkoumaných jevů, tak náměty nové, reagující na aktuální dění. Díky dlouhodobému a kontinuálnímu charakteru je tento vědecký projekt zkoumání veřejného mínění v České republice ojedinělý. nové, reagující na aktuální dění. Díky dlouhodobému a kontinuálnímu charakteru je tento vědecký projekt zkoumání veřejného mínění v České republice ojedinělý. Aktivita byla podpořena Strategií Akademie věd AV2 v rámci výzkumného programu Globální konflikty a lokální souvislosti: kulturní a společenské výzvy. 5/5