Deinstitucionalizace a plánování sociálních služeb v kraji

Transkript

1 , 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, Praha 2 telefn: (+420) inf@trass.cz web: Deinstitucinalizace a plánvání sciálních služeb v kraji Příručka pr začlenění transfrmace ústavních sciálních služeb pr sby se zdravtním pstižením d střednědbéh plánu rzvje sciálních služeb kraje Klient Ministerstv práce a sciálních věcí ČR Zakázka Aktivita 5.8 Zajištění metdické pdpry v návaznsti na střednědbu strategii rzvje kraje a plánvání služeb

2 Příručka pr začlenění transfrmace ústavních sciálních služeb pr sby se zdravtním pstižením d střednědbéh plánu rzvje sciálních služeb kraje Vydal: Ministerstv práce a sciálních věcí České republiky, Na Příčním právu 1, Praha 2 Publikace byla vytvřena Nárdním centrem pdpry transfrmace sciálních služeb v rámci prjektu Ministerstva práce a sciálních věcí ČR Pdpra transfrmace sciálních služeb. Činnst Nárdníh centra pdpry transfrmace sciálních služeb zajistila firma 3P Cnsulting s.r.. Autrský klektiv: Petr Mach, Ladislav Marek, Zuzana Skřičkvá, Milan Šveřepa Na tvrbě dkumentu se dále pdíleli členvé a hsté pracvní skupiny Pdpra deinstitucinalizace na krajské úrvni: Radmír Bednář, Jiří Bína, Šárka Hlisnikvská, Tereza Klučkvá, Martina Macurvá, Jan Paleček, Radka Sukupvá, Stanislava Správkvá, Vladana Vaskvá, Mnika Zbžínkvá. Opnenti dbrné části publikace: David Pspíšil, Michaela Vdičkvá 1. vydání, Praha /30

3 Obsah Obsah... 3 Úvd... 4 Pužité pjmy... 6 Transfrmace a prč ji plánvat... 7 Rzhdnutí transfrmaci... 9 Kmunikace: dmluvání se s klíčvými aktéry Analýza sučasnéh stavu Plán transfrmace ústavní péče v péči kmunitní Financvání sciálních služeb a deinstitucinalizace Hdncení transfrmačních krků Shrnutí Pužité zdrje a literatura Přílha č. 1: Základní hdncení ústavní sciální služby Účel a využití příručky 3/30

4 Úvd C je cílem příručky V sučasné dbě zastávají kraje různé úlhy v blasti sciálních služeb: tvří střednědbé plány rzvje sciálních služeb, významně se pdílejí na financvání sciálních služeb a jsu zřizvateli zejména ústavních sciálních služeb. Některé z těcht ústavních služeb prcházejí ve splupráci s kraji transfrmací na služby kmunitní, mnh dalších tat změna čeká. Kraje tak stjí před úklem prpjit tyt různé úlhy a zajistit úspěšnu realizaci jedntlivých činnstí. Z hlediska systémvéh řízení sítě sciálních služeb a dluhdbé udržitelnsti jedntlivých krků je zejména důležité vzájemně integrvat prcesy plánvání a deinstitucinalizace sciálních služeb. Tat příručka pdpruje schpnst jedntlivých krajů začlenit d střednědbéh plánu rzvje sciálních služeb (a prcesu jeh tvrby) principy, cíle a pstupy deinstitucinalizace tak, aby dšl k transfrmaci ústavních služeb ve služby kmunitní (pskytvané v přirzeném prstředí). Kmu je příručka určena Příručka je určena pracvníkům krajských úřadů a představitelům krajských samspráv, kteří splupracují na řízení sítě sciálních služeb, na tvrbě střednědbých plánů rzvje sciálních služeb a na transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní. Příručku využijí: krdinátři plánvání sciálních služeb, pracvníci dpvědní za transfrmaci sciální péče v péči ústavní, další pracvníci, kteří se pdílejí na tvrbě sítě sciálních služeb neb na transfrmaci, veducí pracvníci sciálních dbrů krajských úřadů, další sby dpvědné za tvrbu sciální plitiky v kraji. Dpručení bsažená v příručce jsu inspirativní a využitelná také při tvrbě kmunitních plánů sciálních služeb v bcích. Výchdiska příručky Příručka vychází z běžných pstupů tvrby střednědbých plánů rzvje sciálních služeb a dplňuje je dpručení zaměřená na transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní 1. Příručka čerpá ze zkušenstí s dsavadním průběhem transfrmace a jejím plánvání v krajích. 1 Není cílem příručky zabývat se transfrmací knkrétníh (knkrétních) zařízení, k tmut účelu služí jiné materiály vzniklé v rámci zakázky. 4/30

5 Dpručení bsažené v příručce vycházejí z těcht základních předpkladů: Plánvání sciálních služeb (tvrba střednědbých plánů rzvje sciálních služeb) má své záknitsti a bvyklé pstupy. Příručka tyt pstupy dplňuje a rzvíjí tam, kde transfrmace ústavní péče v péči kmunitní vstupuje d tvrby sítě sciálních služeb (příručka nenahrazuje, nýbrž dplňuje existující metdiky a pstupy). Kraje mají dle 95 zákna sciálních službách 2 pvinnst zpracvat střednědbé plány rzvje sciálních služeb. Transfrmace ústavní péče v péči kmunitní je prces nevyhnutelný s hledem na záknné pžadavky a ptřeby a přání lidí s pstižením. Transfrmace ústavní péče v péči kmunitní má splňvat určité kvalitativní pžadavky, a t jak na úrvni kraje, tak i v bcích, transfrmujících se zařízeních a na úrvni státu. Tyt pžadavky jsu ppsány ve Znacích a vdítkách deinstitucinalizace (MPSV, 2012). Transfrmace ústavní péče v péči kmunitní je multidisciplinární a je realizvána napříč resrty (zejm. sciálních věcí, zdravtnictví, šklství a spravedlnsti). Týká se mnha blastí rzvje v daném území a nelze ji redukvat puze na změnu sciálních služeb. Je sučástí strategických dkumentů kraje a bcí (prgramy rzvje, strategie rzvje). Jak vznikla tat příručka Na zpracvání příručky se pdíleli členvé pracvní skupiny, která měla za úkl ppsat a využít příklady prcesu transfrmace a jeh zpracvání v rámci krajských střednědbých plánů rzvje sciálních služeb. Členvé pracvní skupiny byli dbrníci s praxí v sciálních službách a zkušenstí s řešením různých úlh s přípravu a transfrmací ústavních zařízení, s tvrbu krajských plánů rzvje sciálních služeb, s tvrbu metdických dkumentů. Pdkladem pr tent dkument byla Analýza krajských plánů rzvje sciálních služeb z phledu transfrmace. Pracvní skupina navrhla základní snvu pr příručku, která reflektuje dbru praxi při tvrbě střednědbých plánů rzvje sciálních služeb a v krajích běžně pužívané pstupy. Pracvní skupiny dplnila a připmínkvala jedntlivé části, členvé skupiny nabídli a přinesli příklady ze své praxe. První verze příručky byla představena pracvníkům krajských úřadů, kteří se věnují plánvání sciálních služeb, na semináři v listpadu Jejich připmínky byly zahrnuty při dalších úpravách. V rámci přípravy dkumentu vznikly také dvě případvé studie plánvání transfrmace sciálních služeb v Mravskslezském a v Karlvarském kraji. Děkujeme za splupráci všem, kd se na tvrbě tht dkumentu pdíleli. 2 Zákn 108/2006 Sb. sciálních službách, v platném znění. 5/30

6 Pužité pjmy deinstitucinalizace Deinstitucinalizace je přechd směrem k pskytvání sciálních služeb zaměřených na individuální pdpru živta člvěka v přirzeném prstředí. (Usnesení vlády ČR č. 127/2007 Kncepce pdpry transfrmace pbytvých sciálních služeb v jiné typy sciálních služeb, pskytvaných v přirzené kmunitě uživatele a pdprující sciální začleňvání uživatele d splečnsti ) transfrmace ústavní péče v péči kmunitní Transfrmace je změna velkkapacitní ústavní služby pr lidi s pstižením na bydlení a pdpru v běžném prstředí. Lidé s pstižením díky transfrmaci přecházejí z velkých ústavů d bytů či rdinných dmů v běžné zástavbě a žijí způsbem živta, který je bvyklý pr jejich vrstevníky. S náležitu pdpru mhu lidé s pstižením žít v běžných dmácnstech, převzít dpvědnst za svůj živt a zvládat péči sebe a dmácnst tak, jak t dělají ti, kd v ústavech nežijí. Mhu chdit d zaměstnání, pěstvat své záliby neb se stýkat s přáteli z klí. Není důvd, aby svůj živt trávili ve velkkapacitní instituci, která je v těcht činnstech mezuje. ústav velkkapacitní ústavní zařízení Pr definvání ústavu je využívána definice Eurpean Calitin fr Cmmunity Living: jakékli míst, ve kterém jsu lidé, kteří byli značeni jak pstižení, izlváni, segregvání a/neb nuceni žít phrmadě. Je t rvněž jakékli míst, ve kterém lidé nemají mc nad svými živty, neb jim je výkn tét mci znemžněn, a nemhu knat vlastní každdenní rzhdnutí. Ústav není definván výlučně svu velikstí. Z th vyplývá, že ústavní zařízení je vymezen velikstí kapacity a prcesy, které jsu definvány ttální institucí. Některé definice institucí jsu zalženy na pčtu míst v zařízení, takže např. definují instituci jak instituční zařízení s ubytvací kapacitu 30 míst. Tat definice může být užitečná při sběru dat, ppisu trendů a mnitrvání pkrku. Přest není instituce definvána jen svjí velikstí, cž je puze ukazatel zásadnějšíh charakteru, který dělá službu institucinální. Objevuje se, že čím větší uspřádání, tím menší je šance zajistit individualizvané, na ptřeby zaměřené služby, a zárveň i účast a zahrnutí d splečnsti. Na druhu stranu pak nemusí být nezbytně pravdu (tj. mhu existvat zařízení maléh rzměru, ale výrazně institucinálníh charakteru. (Zpráva Ad-hc expertní skupiny přechdu z institucinální na kmunitní péči) kmunitní služby Jedná se služby pskytvané v běžném prstředí. Z hlediska zákna sciálních službách se jedná terénní neb ambulantní frmy pskytvání. Mhu t však být i vhdně situvaná, nízkkapacitní pbytvá zařízení (např. chráněné bydlení). Pr pdrbnsti viz Kritéria kmunitní sciální služby. plán transfrmace Dkument, který ppisuje pstup, jak zajistit změnu knkrétních ústavních zařízení v pdpru pskytvanu v kmunitě. Plán transfrmace může být zpracván jak pr jedntlivá zařízení, tak pr určité území (např. bce, kraje, státu), 6/30

7 Transfrmace a prč ji plánvat Výchdiska transfrmace Žít v ústavu není běžné. Nikd k tmu nesmí být nucen a t ani nedstupnstí péče a pdpry v běžném prstředí (kmunitních služeb). Všichni uživatelé sciálních služeb mají práv vlit si míst, kde chtějí žít. Všichni uživatelé sciálních služeb mají práv na pdpru v přirzeném prstředí. Práv na živt v přirzeném prstředí či přím pžadavky deinstitucinalizace jsu sučástí právníh řádu České republiky 3. Mezi klíčvé dkumenty patří: Úmluva právech sb se zdravtním pstižením: Česká republika se zavázala, že zajistí, aby sby se zdravtním pstižením měly mžnst si zvlit, na rvnprávném základě s statními, míst pbytu, kde a s kým budu žít a nebyli nuceni žít ve specifickém prstředí. (článek 19 Úmluvy) Úmluva právech dítěte Listina základních práv a svbd zákn sciálních službách 4 : Rzsah a frma pmci a pdpry pskytnuté prstřednictvím sciálních služeb musí zachvávat lidsku důstjnst sb. Pmc musí vycházet z individuálně určených ptřeb sb, musí půsbit na sby aktivně, pdprvat rzvj jejich samstatnsti, mtivvat je k takvým činnstem, které nevedu k dluhdbému setrvávání neb prhlubvání nepříznivé sciální situace, a psilvat jejich sciální začleňvání. Sciální služby musí být pskytvány v zájmu sb a v náležité kvalitě takvými způsby, aby byl vždy důsledně zajištěn ddržvání lidských práv a základních svbd sb. (základní zásady pskytvání sciálních služeb) 3 Další úmluvy a charty, mžné nalézt zde: zákna č. 108/2006 Sb., sciálních službách, v platném znění 7/30

8 Kncepce pdpry transfrmace pbytvých sciálních služeb v jiné typy sciálních služeb, pskytvaných v přirzené kmunitě uživatele a pdprující sciální začleňvání uživatele d splečnsti 5. Předpkladem účelnsti transfrmačních krků je, že krajské samsprávy pdprují kmunitní služby a že nebudují nvé velkkapacitní ústavní služby. Prč transfrmaci plánvat Psílat ptřebné d ústavů byl (je) u nás zažitý způsb pmáhání/péče. V České republice je 404 míst pskytvání ústavních služeb a žije v nich lidí, z th dětí 6. Prtže neexistuje dstatek jiných alternativ (např. služby kmunitníh typu), je v těcht dmvech nucen žít mnh uživatelů, kteří zde žít nechtějí neb neptřebují. Mnhá ústavní zařízení neumžňují kntakt svých byvatelů s dalšími lidmi a jinými veřejnými službami jsu d nich umístěna mc dalek neb nevidí důvd, prč by t jejich uživatelé mhli ptřebvat. V mnha dmvech jsu nuceni žít uživatelé v nevhdných pdmínkách. Psílat lidi d ústavů byl (je) řešení rychlé, dstat je z nich ven vyžaduje značné úsilí a je třeba tut změnu dbře připravit a naplánvat. Česká republika se zavázala, mim jiné přijetím Úmluvy právech sb se zdravtním pstižením, že bude pdprvat, aby lidé se zdravtním pstižením mhli žít běžným způsbem živta. Abychm těmt závazkům mhli dstát a situaci měnit, ptřebujeme uživatelům z ústavů nabídnut kmunitní služby. Těch v sučasné dbě v rámci celé republiky není dstatek a je jisté, že bez cílené snahy a pdpry samy nevzniknu. Zárveň je nezbytné cíleně pdprvat již existující kmunitní služby. Prt ptřebujeme vědět, kde mají vzniknut, jak mají vypadat, klik jich ptřebujeme, pr klik uživatelů, klik nás t bude stát, kd tam bude pracvat a c musí umět (a mnh dalších infrmací). Prces transfrmace ústavní péče v péči kmunitní generuje pžadavky, které je nezbytné prmítnut d střednědbých plánů rzvje sciálních služeb (pžadavky na pdbu sítě, tj. kde jaká služba vznikne, bude zachvána, zanikne, přesuny služeb atd.). Plánvání sciálních služeb a prces transfrmace jsu neddělitelné prcesy, které mají za úkl vytvářet síť sciálních služeb, které jsu pskytvány pdle ptřeb a v přirzeném prstředí. 5 Usnesení Vlády ČR č. 127/2007. Mžné nalézt zde: 6 Údaje k březnu Zdrj: analýzy ústavních služeb v jedntlivých krajích, platné k Knečná verze analýz bude zveřejněna na 8/30

9 Rzhdnutí transfrmaci Účel Kmunitní služby jsu jediným způsbem, jak dpvídat na ptřeby sb se zdravtním pstižením a naplňvat přitm pžadavky právních nrem. Aby mhl prakticky dcházet k transfrmaci ústavních služeb a k rzvji kmunitních služeb, resp. služeb pdprujících člvěka v jeh přirzeném prstředí, je nezbytné plitické rzhdnutí a jasně a jednznačně frmulvaná shda a pdpra příslušnéh kraje, že se tak má dít. Tat shda musí být frmalizvána v pdbě usnesení, schválených strategií apd., z nichž vyplývá zadání pr změny způsbu pskytvání pmci lidem žijícím v ústavních zařízeních, včetně pskytvání pdpry a pmci v přirzeném prstředí u lidí, kteří ji budu ptřebvat v buducnu. Deklarvané a schválené rzhdnutí určuje rámec pr jakékliv další aktivity a finanční pdpru při budvání sítě sciálních služeb v daném kraji. Je veřejně řečen, c je žáducí a chtěné (c bude pdprván) a c se má změnit (dále nepdprvat). Zahájení prcesu transfrmace v Mravskslezském kraji je datván d bdbí přechdu kmpetencí a pvinnstí z kresních úřadů na nvě vzniklé úřady krajské. Na Mravskslezský kraj (stejně jak na jiné kraje) byly převedeny zřizvatelské funkce vůči pbytvým ústavním zařízením. Kraj nejprve prvedl analýzu stávajícíh stavu, tj. zmapval si stav nvých krajských ústavních rganizací (vybavenst, infrastruktura, ppis klientely, atd.). Vyhdncení stávajícíh stavu přinesl infrmace neuspkjivém stavu v mnha zařízeních a byl pdkladem pr vznik Kncepce sciálních služeb v Mravskslezském kraji, která byla přijata v rce Ta navrhuje transfrmvat ústavní pbytvé služby z th důvdu, že by kraj musel investvat významné finanční částky na záchranu jejich infrastruktury a prt, že se jedná služby, které nedpvídají sučasným trendům v pskytvání sciálních služeb. (příklad z praxe Mravskslezskéh kraje) Cílvý stav Kraj má představu, jak budu v daném kraji reflektvány a naplňvány principy, cíle a pstupy deinstitucinalizace. Tat představa je transparentní, srzumitelná a zveřejněná, všichni zájemci ji mají k dispzici. Kraj má závazné usnesení rgánů kraje (rada kraje, zastupitelstv kraje) vztahující se k prcesu transfrmace. Principy, cíle a pstupy deinstitucinalizace jsu zapracvány ve střednědbém plánu rzvje sciálních služeb a v dalších strategických dkumentech kraje (např. v prgramu rzvje kraje, 9/30

10 plánu začleňvání sb se zdravtním pstižením neb plánu vyrvnávání příležitstí pr sby se zdravtním pstižením). 1. Vůle ke změně Cílvý stav: Všechny rzhdvací struktury jasně a veřejně vyjadřují závazek k deinstitucinalizaci (tj. k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní). 1.1 Existuje veřejný závazek k deinstitucinalizaci (tj. k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní). 1.1.a Krajský plán rzvje sciálních služeb naplňuje principy, cíle a pstup deinstitucinalizace (stanví strategii deinstitucinalizace v kraji). 1.1.b Strategie deinstitucinalizace je zhledněna ve všech kncepčních dkumentech kraje, které se týkají lidí s pstižením. 1.1.c Plán sciálních služeb v bci (neb jiný bdbný dkument) naplňuje principy, cíle a pstup deinstitucinalizace. (Znaky a vdítka deinstitucinalizace úrveň kraje a bcí) Transfrmace ústavní péče v péči kmunitní a plánvání sítě sciálních služeb jsu všemi, kterých se dtýkají, pchpeny jak žádané a jsu také vyžadvané (tj. jsu přijaty a zvnitřněny pracvníky kraje, zástupci samspráv, pskytvateli služeb). Jednání kraje (nastavení jeh strategických dkumentů a knkrétní krky v řízení sítě sciálních služeb) je v suladu s principy, cíli a pstupy deinstitucinalizace. 4. Předcházení další institucinalizaci Cílvý stav: Žádný člvěk v nepříznivé sciální situaci není přijat d ústavu. 4.1 D ústavů se nepřijímají nví lidé. 4.1.a Kraj/bec nepdpruje (finančně ani jiným způsbem) vznik nvých lůžek v ústavech. (Znaky a vdítka deinstitucinalizace úrveň kraje a bcí) Dpručení, jak se k cílvému stavu dstat Naplnění pžadvanéh stavu je úklem vlených zástupců krajské samsprávy a pracvníků krajskéh úřadu dpvědných za řízení sítě sciálních služeb. 10/30

11 K naplnění principů, cílů a pstupů deinstitucinalizace mhu významně přispět rvněž zástupci becních samspráv, zřizvatelé ústavních služeb, pskytvatelé sciálních služeb a další dbrníci. Zájmem pdbu a průběh transfrmace ústavní péče v péči kmunitní mhu přispět také lidé se zdravtním pstižením, jejich rdinní příslušníci či pečující sby, příp. média a další subjekty. Klíčvé krky rady a zastupitelstva kraje: začlenit principy, cíle a pstupy deinstitucinalizace d prgramvéh prhlášení rady kraje; aplikvat nárdní strategii deinstitucinalizace; stanvit pravidl, kdy každá z veřejných plitik kraje je psuzvána, zda přispívá k začlenění lidí s pstižením d běžnéh živta (hrizntální téma); zadat zpracvání a schválit střednědbý plán rzvje sciálních služeb vycházející z principů, cílů a pstupů deinstitucinalizace; kmunikvat a vyjednávat transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní s klíčvými partnery (viz kapitla Kmunikace: dmluvání se s klíčvými aktéry. Klíčvé krky pracvníků krajskéh úřadu: aplikvat principy, cíle a pstupy deinstitucinalizace v plánvání sciálních služeb (zárveň zhlednit, že transfrmace se týká i jiných resrtů); psuzvat každu z veřejných plitik kraje pdle th, zda přispívá k začlenění lidí s pstižením d běžnéh živta; t platí zejm. pr plánvání a financvání sciálních služeb; při přípravě pdkladů pr rzhdnutí v blasti sciálních služeb vycházet z nárdní strategie deinstitucinalizace; využívat příležitsti pr transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní a tím přispívat k rzvji kraje a kvality živta jeh bčanů; představy a rzhdnutí kraje v blasti sciálních služeb zprstředkvávat srzumitelnu a dstupnu frmu lidem, kterých se dtýkají 7. Jak mhu přispět další lidé a rganizace 8 : vytvářet tlak na kraj, aby naplňval principy, cíle a pstupy deinstitucinalizace, např. účastí v plánvání sciálních služeb, připmínkváním strategických dkumentů, jednáním s krajskými kmisemi a výbry apd.; jednat s plitickými stranami v kraji jejich přínsu k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní; 7 Základní dpručení pr srzumitelnu a dstupnu kmunikaci: Využívat sbní jednání. Zajistit přehledné a stručné tištěné i elektrnické materiály, včetně přehledných webvých stránek. Zajistit materiály i webvé stránky pr sby se specifickými ptřebami (např. frmu Easy t Read, Blind Friendly weby, materiály frmu piktgramů atd.) Využívat uživatele služeb neb sby s pstižením při zpracvávání materiálů a infrmací, příp. je přizvat ke knzultaci těcht materiálů. Více viz v kapitle Kmunikace. 8 Například rdinní příslušníci, patrvníci, dbrná veřejnst, pskytvatelé služeb, média, atd. 11/30

12 pskytvat představitelům kraje příležitsti pr zapjení se d pdpry kmunitních služeb a prezentvat úspěchy transfrmace ústavní péče v péči kmunitní. Předpklady dsažení cílvéh stavu Předpkladem th, že kraj přijme a naplňuje principy, cíle a pstupy deinstitucinalizace: plánvání sciálních služeb a transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní zajišťují pracvníci, kteří běma tématům rzumí, znají a chtějí naplňvat stanvené cíle a vědí, jak jich dsáhnut (jsu vzdělaní, mtivvaní a kmpetentní); kraje a bce splupracují v zajištění sítě sciálních služeb, slaďují vzájemně své plány a strategie. 12/30

13 Kmunikace: dmluvání se s klíčvými aktéry Účel Účelem kmunikace a dmluvání se je přiblížit všem klíčvým aktérům účel a smysl transfrmace ústavní péče v péči kmunitní. Jde srzumitelné, jasné a zřetelné představení transfrmace všem, kterých se dtýká. Nezbytné je najít dpvídající způsb kmunikace a vyjadřvání, kterému daná skupina sb rzumí. Je důležité vědět kd, s kým, c dmluvá (t se v průběhu transfrmace a jejíh plánvání mění jednu se dmluvá ministerstv s krajem, pak kraj se zařízeními, jindy ředitelé zařízení s pracvníky atd.). Je důležité, aby každý, kd transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní a jejím plánvání vyjednává, přinášel d jednání jasná sdělení ( c jde, kh se t týká, kdy, kde a jakým způsbem t prběhne). V kmunikaci využíváme různé techniky (nástrje) při přístupu k jedntlivým klíčvým aktérům. Všichni aktéři jsu důležití. Cílvý stav Každá ze skupin klíčvých aktérů má k dispzici jasná sdělení a infrmace transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní a jejím plánvání a zná svu rli v tmt prcesu. Lidé, kterých se transfrmace ústavní péče v péči kmunitní dtýkají, mají mžnst diskutvat jejím průběhu, na své tázky dstávají jasné a srzumitelné dpvědi. Kmunikace je aktivní a záměrná: kraj ví, c, kmu a kdy sděluje. Zná a využívá různé nástrje (techniky, způsby) pr splupráci a infrmvání klíčvých aktérů. Je schpen sdělvat stejná sdělení různým způsbem (jazykem a frmu, která je pr danu skupinu lidí vhdná). Dpručení, jak se k cílvému stavu dstat Klíčvé krky rady a zastupitelstva kraje: tevřeně a jasně kmunikvat a vyjednávat transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní; stanvit sbu dpvědnu za kmunikaci, zadat jí zpracvání plánu kmunikace; schválit plán kmunikace a pdílet se na jeh plnění. Klíčvé krky pracvníků krajskéh úřadu: identifikvat a slvit klíčvé aktéry pr splupráci při prsazvání, plánvání a realizaci transfrmace ústavní péče v péči kmunitní, kterými jsu například: lidé s pstižením a uživatelé sciálních služeb, jejich rdiny a další blízké sby, 13/30

14 patrvníci, pracvníci dpvědní za plánvání a realizaci transfrmace ústavní péče v péči kmunitní (v kraji, bcích, zařízeních), krajští a becní plitici, pskytvatelé sciálních služeb v území, pracvníci úřadů, které se v území věnují sciální blasti, příp. nví susedé a veřejnst v místech, kterých se transfrmace dtýká, místní média a další lidé či rganizace; zapjvat lidi s pstižením včetně uživatelů sciálních služeb d tvrby infrmačních materiálů a akcí (pdílejí se na tvrbě či průběhu, neb připmínkují); Účastníky kulatých stlů věnvaných nejrůznějším tázkám transfrmace jsu v Karlvarském kraji také uživatelé sciálních služeb. Například v rámci prjednávání mžnstí zapjení sb s mentálním pstižením z transfrmujících se služeb na trh práce sdělují ti uživatelé, kteří již pracují, své zkušensti a pstřehy z pracvníh prcesu. Zejména zástupci pdnikatelských subjektů, zaměstnavatelů a členů bchdních kmr hvří tm, že díky tét zkušensti s uživateli mají reálnu představu knkrétních mžnstech jejich zaměstnávání. Tht výsledku je dsažen prstřednictvím aktivní účasti uživatelů na jednáních u kulatých stlů. (příklad z praxe Karlvarskéh kraje) ppsat sučasný stav kmunikace (bvyklé způsby, zvyklsti při splupráci s klíčvými sbami, specifika jednání s institucemi atd.); zpracvat plán kmunikace, který bsahuje: přehled klíčvých lidí a skupin, s nimiž je třeba kmunikvat, základní sdělení vůči nim, způsby (vč. zhlednění specifických pžadavků) a načasvání kmunikace, sba dpvědná za realizaci plánu; kmunikvat i s lidmi a rganizacemi, kteří transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní nepdprují; využívat bvyklé způsby a zdrje kmunikace, přinášet d nich téma transfrmace ústavní péče v péči kmunitní; využívat externí pdpru dbrníků v blasti kmunikace s veřejnstí. 14/30

15 Pdrbné infrmace, dpručení a návdy (vč. šabln dkumentů) naleznete v Průvdci v kmunikaci s veřejnstí. 9 Jak mhu přispět další lidé a rganizace: zajistit, aby se lidé s pstižením a uživatelé sciálních služeb účastnili jednání, která se jich dtýkají; využívat způsby a pstupy jednání, které umžňují lidem s pstižením a uživatelům sciálních služeb aktivně se na jednání pdílet (nebýt puze pasivním účastníkem); kmunikvat se všemi klíčvými aktéry, vč. těch, kd transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní nepdprují. Předpklady dsažení cílvéh stavu Pr úspěšnu kmunikaci je třeba mít: kmpetentní sby s dvednstmi v kmunikaci s veřejnstí; prstředky pr zapjvání klíčvých partnerů, příp. využití externích dbrníků. 9 Ke stažení na 15/30

16 Analýza sučasnéh stavu Účel V rámci analýz vytvářených při tvrbě střednědbéh plánu rzvje sciálních služeb kraj identifikuje a vytváří infrmace, data a zdrje v blastech, které ptřebujeme znát pr transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní. Identifikuje blasti nezbytné pr pdpru sítě sciálních služeb v kmunitě, které budu respektvat zjištěné ptřeby uživatelů. Sučástí zhdncení sučasné situace je také zhdncení rizik. Na základě dat zjištěných v rámci analýz se rzhdujeme a vycházíme z nich při vytváření střednědbéh plánu rzvje sciálních služeb. Cílvý stav Kraj má identifikvané blasti a v nich získaná data (včetně ptřeb lidí se zdravtním pstižením a pečujících sb), která jsu pdkladem pr rzhdvání a stanvvání dalšíh směru změn a intervencí. Ve střednědbém plánu rzvje sciálních služeb jsu jasně identifikvány ústavní sciální služby a jejich důležité charakteristiky s hledem na jejich transfrmaci ve služby kmunitní. Dále jsu zde ppsány mžné zdrje a příležitsti (např. dstupnst ptřebných kmunitních služeb ve vztahu k deinstitucinalizaci). Dpručení, jak se k cílvému stavu dstat V rámci řízení stávající sítě sciálních služeb a zpracvávání střednědbých plánů rzvje sciálních služeb má každý kraj zpracván velké mnžství analýz. Jak první krk je prt ptřeba zjistit, c již nyní víme, c máme k dispzici (je zpracván) a c bude pr další rzhdvání ptřeba zjistit nvě 10. Při zpracvání analýz tvřených v rámci plánvání sciálních služeb jsu zhledněny pžadavky údajů využitelných v transfrmaci ústavní péče. Můžeme předpkládat, že vyplyne ptřeba zjistit údaje pdrbně charakterizující ústavní sciální služby s hledem na jejich transfrmaci. Klíčvé krky rady a zastupitelstva kraje: zadat zpracvání analýz ptřebných pr transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní; využít výsledky analýz pr nastavení pririt a cílů v plánu rzvje sciálních služeb. 10 Vhdný pstup viz metdika Nvé zjišťvání ptřeb. Mžné nalézt zde: neb Metdika k realizaci analýz na krajské úrvni zveřejněná na 16/30

17 Klíčvé krky pracvníků krajskéh úřadu: Získat a vyhdntit infrmace v těcht blastech: A) Sciální služby v kraji Zhdntit všechny stávající služby v kraji z následujících hledisek: přehled existujících sciálních služeb (druhy služeb, rzlžení, kapacity atd.); analýza cílvých skupin (pčty, specifické ptřeby ve vztahu ke znevýhdnění, rzmístění); zhdncení ptřeb lidí s pstižením; dstupnst kmunitních sciálních služeb pr sby se zdravtním pstižením. B) Ústavní sciální služby pr sby s pstižením a míra institucinalizace Pr další rzhdvání pstupu plánvání transfrmace pbytvých služeb pr sby se zdravtním pstižením jsu klíčvé infrmace: pčet existujících ústavních sciálních služeb pr sby se zdravtním pstižením; pčet uživatelů ústavních sciálních služeb; pčet dětí v ústavních sciálních službách; hdncení místa pskytvání sciální služby s hledem na t, zda pdpruje integraci d běžnéh prstředí a běžný způsb živta. Zhdntit mvitý a nemvitý majetek: ppis stavu a vybavení nemvitstí, v nichž jsu sciální služby pskytvány; zjištění závazků udržitelnsti sciální služby plynucích z investic d nemvitstí. Zhdntit lidské zdrje: persnální kapacity v zařízeních (pčty pracvníků, prfesní zastupení, splupráce s dbrvlníky); Zhdntit finanční zdrje: struktura prvzních zdrjů a výdajů ústavních sciálních služeb; zdrje a výše investičních prstředků pr ústavní sciální služby hdncení krajských a becních dtačních prgramů a dalších zdrjů pr sciální služby s hledem na t, zda pdprují ústavní, neb kmunitní sciální služby. Třídění ústavních služeb pdle zjištěných parametrů stanvení pririt v transfrmaci Klíčvá tázka v prcesu transfrmace je, jak zjistit, resp. stanvit, které služby (resp. zařízení sciálních služeb) je třeba transfrmvat nejdříve a jaký bude pstup transfrmace. Lze přitm vyjít z výše uvedených charakteristik a jejich tříděním stanvit něklik parametrů pr rychlu rientaci ve stavu jedntlivých zařízení a prveditelnsti jejich transfrmace. (Příklad takvéh třídění naleznete v přílze č. 1.) 17/30

18 C) Další klíčvé infrmace Pr další rzhdvání pstupu plánvání transfrmace a plánvání kmunitních typů služeb je nezbytné zhdntit: ptřebu budvání kapacity kmunitních služeb v blízkém klí stávajícíh ústavu (srvnání pptávky p službách pr lidi s pstižením a kapacity kmunitních služeb v daném místě); výsledkem je rzhdnutí, zda má být kapacita nvých kmunitních služeb budvána v blízkém klí ústavu, neb je zde dstatečná a je třeba ji vybudvat v jiné části kraje); náklady na zajištění prcesu transfrmace v knkrétních zařízeních včetně suběhu nákladů během prvzu ústavních i kmunitních služeb; předpkládané výše investic d vybavení nvých kmunitních sciálních služeb; rizika transfrmace ústavní péče v péči kmunitní (viz Systém řízení rizik prcesu transfrmace 11 ); mžnsti prpjení na místní sukrmé zdrje; čerpání dtací veřejných rzpčtů, fndů EU a dalších využitelných zdrjů; ptenciál lidských zdrjů v reginu (existence dbrníků z jedntlivých prfesí, návaznst na vzdělávací instituce, parametry trhu práce); persnální kapacity v kmunitních službách; pstje zástupců becních a krajských samspráv k principům, cílům a pstupům deinstitucinalizace. Jak mhu přispět další lidé a rganizace: sdílet údaje sciálních službách (ústavních i kmunitních); sdílet údaje mžnstech pdpry transfrmace ústavní péče v péči kmunitní (finanční zdrje, dbrníci atd.). Předpklady dsažení cílvéh stavu Pr zpracvání kvalitních a užitečných analýz je třeba mít: shdu v principech, cílech a pstupech deinstitucinalizace, deklarvanu v usneseních rgánů kraje a strategických dkumentech; kmpetentní sby - lidé, kteří prcesu rzumí, znají cíl a vědí, jak h dsáhnut a mají jasně danu dpvědnst (vzdělaní, mtivvaní, kmpetentní); finanční prstředky na zpracvání ptřebných infrmací a dat a na splupráci s dalšími lidmi při získávání infrmací 11 Metdiky a další materiály k systému řízení rizik je mžné nalézt zde: 18/30

19 Plán transfrmace ústavní péče v péči kmunitní Účel Účelem zpracvání plánu transfrmace je definvat cíle a aktivity veducí ke změně knkrétních zařízení ústavní péče v pdpru pskytvanu v kmunitě. Nezbytná je znalst veškerých činnstí, jejich návaznsti, finanční nárčnsti, suvislstí spjených s řízením sítě sciálních služeb a předpkládaných výsledků. Sučástí je rvněž definvání úklů a dpvědnsti za jejich realizaci (knkrétní sba). Cíle a pstupy veducí k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní jsu sučástí střednědbéh plánu rzvje sciálních služeb. Plán transfrmace může být p frmální stránce sučástí plánu rzvje sciálních služeb (např. v pdbě jeh cílů a aktivit), neb může být zpracván jak samstatný dkument (jeh vytvření a realizace je pak jedním z cílů plánu rzvje sciálních služeb). Sučástí plánu transfrmace je také aplikace systému řízení rizik. 12 Cílvý stav Cílem je mít zpracvaný plán transfrmace ústavní péče v péči kmunitní, který ppisuje činnsti nezbytné k úspěšné změně knkrétních ústavních zařízení v pdpru pskytvanu v kmunitě. Sučástí tht plánu jsu například specifikvané výstupy, harmngram, ptřebné zdrje, dpvědnst atd. Střednědbý plán rzvje sciálních služeb aplikuje principy, cíle a pstupy deinstitucinalizace. Sučástí střednědbéh plánu rzvje sciálních služeb je mj.: přehled a analýza ústavních sciálních služeb (může být uvedena i jak přílha plánu); cíle a aktivity v transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní, vč. časvéh hrizntu pr transfrmaci všech ústavních zařízení v kraji (tj. plán transfrmace); cíle a aktivity zajišťující, že dětem v ústavní péči bude zajištěna pdpra v přirzeném prstředí. Střednědbý plán rzvje sciálních služeb bsahuje infrmace klíčvých činnstech, které suvisí se řízením sítě sciálních služeb (tj. kterých služeb se transfrmace týká, jaké služby budu vznikat či rzvíjet své kapacity, alkace finančních prstředků atd.). Střednědbý plán rzvje sciálních služeb bsahuje dhadvané efekty transfrmace v síti sciálních služeb, (tj. naplnění ptřeb uživatelů sciálních služeb, uplatňvání lidských práv a svbd, finanční úspry, rzšíření dstupnsti kmunitních služeb atd.). Všichni, kteří se pdílí na tvrbě sítě sciálních služeb, jsu s pstupem transfrmace seznámeni, znají výstupy jedntlivých krků, časvý harmngram, výčet ptřebných zdrjů a vlastní dpvědnst za jejich plnění. Na tvrbě plánu transfrmace se pdílejí lidé s pstižením a uživatelé sciálních služeb. 12 Rizika prcesu transfrmace a deinstitucinalizace a systém jejich řízení, MPSV ČR, /30

20 Vztah plánů rzvje sciálních služeb a plánu transfrmace kraj bec pskytvatel principy, cíle a pstupy deinstitucinalizace střednědbý plán rzvje sciálních služeb v kraji Střednědbý (kmunitní) plán rzvje sciálních služeb v bci (rzvjvý) plán pskytvání sciálních služeb rganizace cíle a aktivity ke změně knkrétních ústavů v pdpru v kmunitě plán transfrmace knkrétních ústavů v kraji (z pzice zadavatele a zřizvatele) plán transfrmace knkrétních ústavů v bci (zejm. z pzice zřizvatele) plán transfrmace ústavní služby Dpručení, jak se k cílvému stavu dstat Klíčvé krky rady a zastupitelstva kraje: zadat zpracvání plánu transfrmace ústavní péče v péči kmunitní, který aplikuje principy, cíle a pstupy deinstitucinalizace; jmenvat a vybavit kmpetencemi tým dpvědný za řízení transfrmace ústavní péče v péči kmunitní; pdílet se na vytvření plánu transfrmace; schválit plán transfrmace ústavní péče v péči kmunitní. Klíčvé krky pracvníků krajskéh úřadu: vytvřit tým, který bude řídit transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní; sučástí týmu by měli být: zástupci dtčených resrtů (sciální věci, zdravtnictví, šklství, investice, dprava, reginální rzvj apd.), dbrníci v kvalitě sciálních služeb, prjektvém řízení, příp. scilgii, psychlgii; zpracvat plán transfrmace, definvat činnsti veducí k naplnění cílů a způsby hdncení plnění cílů (bezprstředně suvisí s kapitlu Hdncení/evaluace). Jak mhu přispět další lidé a rganizace: pdílet se na činnsti týmu dpvědnéh za řízení transfrmace ústavní péče v péči kmunitní; sledvat pstup kraje v plánvání transfrmace, pskytvat kraji zpětnu vazbu. 20/30

21 Předpklady dsažení cílvéh stavu Pr vytvření plánu transfrmace ústavní péče v péči kmunitní je třeba mít: schválenu jasnu představu aplikaci principů, cílů a pstupů deinstitucinalizace a výsledku transfrmace ústavní péče v péči kmunitní v kraji; stanvenu sbu dpvědnu za transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní; vyhdncenu situaci v blasti ústavních a kmunitních služeb (jsu zpracvané analýzy viz kapitlu Analýza sučasnéh stavu). 21/30

22 Financvání sciálních služeb a deinstitucinalizace Účel Účelem je zajistit finanční prstředky na prvz kmunitních služeb a na řízení a realizaci transfrmace ústavní péče v péči kmunitní, vč. prvzu sítě sciálních služeb, v níž budu p určitu (předem stanvenu) dbu paralelně existvat služby ústavní i kmunitní 13 (tranzitní náklady). Nedstatek finančních prstředků není argument pr neuskutečnění deinstitucinalizace a zachvání ústavních služeb. Transfrmace přináší zlepšení kvality živta lidí s pstižením žijících v běžné splečnsti prti živtu v ústavu. Tent fakt je nutné zhlednit při prvnávání eknmických nákladů na živt v ústavu a kmunitě. Je ptřebné sledvat nikliv prsté náklady, ale efektivitu c se za ty peníze stane. Důvdem k transfrmaci nesmí být předpklad nižších nákladů v přirzeném prstředí. Jhnvá (2008:12) Cílvý stav Kraj má naplánvány a zajištěny finanční prstředky na řízení a realizaci transfrmace ústavní péče v péči kmunitní a prvz sítě sciálních služeb. Finanční výhledy plánvané ve střednědbém plánu rzvje sciálních služeb jsu v suladu s principy, cíli a pstupy deinstitucinalizace. Zahrnují tranzitní náklady transfrmace (tj. investice d rzvje kmunitních služeb, časvě mezené paralelní financvání ústavních a kmunitních služeb, náklady na expertní práce v plánvání a realizaci transfrmace). Dpručení, jak se k cílvému stavu dstat Klíčvé krky rady a zastupitelstva kraje: nezvyšvat kapacity ústavních sciálních služeb a finanční prstředky určené na jejich prvz; 13 Paralelní existence služeb ústavních vedle služeb kmunitních je z dluhdbéh hlediska významným rizikem. Zpráva Ad-hc expertní skupiny přechdu z institucinální na kmunitní péči mim jiné upzrňuje na tt rizik a s tím suvisející vytváření dluhdbých dvjitých výdajů. 22/30

23 zajistit finanční prstředky na prvz kmunitních sciálních služeb a na realizaci transfrmace ústavní péče v péči kmunitní; finanční prstředky z prdeje majetku ústavních zařízení a bjektů, kde jsu ústavní služby pskytvány, využít pr financvání kmunitních služeb a nákladů transfrmace vnitřní finanční mechanismy kraje (investiční plány atd.) mají definvány směry rzvje, které jsu v suladu se střednědbým plánem rzvje sciálních služeb aplikujícím principy, cíle a pstupy deinstitucinalizace; investiční zdrje pužívané v ústavních službách jsu přesměrvány ve prspěch financvání kmunitních služeb; veškeré finanční mechanismy, které financují sciální služby, jsu plánvány (tj. včetně prstředků, které jsu směřvány d příspěvkvých rganizací investiční i neinvestiční pvahy) a směřují d kmunitních služeb, tut skutečnst v žádném případě nevlivňuje právní frma a pzice zřizvatele služeb. Klíčvé krky pracvníků krajskéh úřadu: vytvřit přehled finančních prstředků, které kraj vkládá d ústavních a d kmunitních služeb, každrčně jej aktualizvat; plán transfrmace ppisuje náklady spjené s prcesem transfrmace knkrétních zařízení (přechdné náklady), je časvě definván, na jaku dbu je transfrmace plánvána (například na jaké bdbí je plánván, že bude zachván prvz transfrmující se ústavní služby v půvdní budvě a zárveň bude třeba hradit nvě vzniklé neb psílené kmunitní služby); z plánu je zřejmé, že finanční prstředky, které byly dsud určeny na pdpru ústavních služeb, jsu přesměrvány na prvz kmunitních sciálních služeb. Jak mhu přispět další lidé a rganizace: sledují krky kraje ve financvání sciálních služeb a pskytují kraji zpětnu vazbu; sdílejí infrmace zdrjích, které lze využít pr zajištění transfrmace ústavní péče v péči kmunitní a pr prvz kmunitních služeb. Předpklady dsažení cílvéh stavu Předpkladem finančníh plánu je: jsu naplánvány pririty rzvje sítě sciálních služeb; plánuje se celá síť sciálních služeb; plánují se veškeré finanční prstředky, které plynu d sítě sciálních služeb (tj. například příspěvky zřizvatele či investiční prstředky, které v sučasné dbě směřují d zřízených ústavních služeb, finanční prstředky státu, samsprávy, fndů EU aj.). 23/30

24 Hdncení transfrmačních krků Účel Účelem je pstupné sledvání jedntlivých krků transfrmace ústavní péče v péči kmunitní a hdncení th, jak jsu plněny principy, cíle a pstupy deinstitucinalizace. Důvdem evaluace je vyhdncení kvality výstupů a využití výsledků v dalších částech prcesu. Cílvý stav Kraj má stanveny ukazatele plnění cílů deinstitucinalizace. Transfrmace ústavní péče v péči kmunitní je pravidelně hdncena, a t na základě těcht stanvených ukazatelů. S hledem na výsledky hdncení jsu jedntlivé aktivity pravidelně revidvány. Dpručení, jak se k cílvému stavu dstat Klíčvé krky rady a zastupitelstva kraje: stanvit pžadavky na kvalitu transfrmace ústavní péče v péči kmunitní, které budu v suladu s principy, cíli a pstupy deinstitucinalizace; stanvit kmpetence a dpvědnst za hdncení transfrmačních krků; pravidelně prjednávat výsledky hdncení a prmítnut je d zadání dalších aktivit. Klíčvé krky pracvníků krajskéh úřadu: stanvit ukazatele plnění cílů transfrmace ústavní péče v péči kmunitní; stanvit pravidla pravidelnéh vyhdncvání ukazatelů, vždy p uknčení dílčí části prcesu; upravvat jedntlivé krky transfrmace ústavní péče v péči kmunitní s hledem na výsledky hdncení, vždy s cílem naplňvat principy, cíle a pstupy deinstitucinalizace; zveřejňvat výsledky hdncení, aby byly dstupné všem, kh se dtýkají (frma zveřejnění je srzumitelná všem aktérům). Jak mhu přispět další lidé a rganizace: pdílet se na hdncení průběhu transfrmace ústavní péče v péči kmunitní. Předpklady dsažení cílvéh stavu Aby byl mžné průběh transfrmace ústavní péče v péči kmunitní vyhdncvat, je třeba: mít v plánu transfrmace stanvené jasné, knkrétní a měřitelné cíle (které lze vyhdncvat); v plánu transfrmace pčítat s aktivitami veducími k vyhdncení. 24/30

25 Shrnutí Tat příručka pdpruje schpnst jedntlivých krajů začlenit d střednědbéh plánu rzvje sciálních služeb (a prcesu jeh tvrby) principy, cíle a pstupy deinstitucinalizace tak, aby dšl k transfrmaci ústavních služeb ve služby kmunitní (pskytvané v přirzeném prstředí). Výsledkem aplikace jedntlivých dpručení jsu takvé krky, cíle a aktivity v plánu rzvje sciálních služeb, které přispívají k plnění principů, cílů a pstupů deinstitucinalizace. Následující tabulka shrnuje klíčvé bdy: Střednědbé plánvání rzvje sciálních služeb z phledu deinstitucinalizace (shrnutí základních výsledků plynucích z aplikace příručky) Existuje: rzhdnutí samsprávy (rady neb zastupitelstva) kraje zahájení transfrmace ústavní péče v péči kmunitní tak, aby byly v kraji splněny principy, cíle a pstupy deinstitucinalizace střednědbý plán rzvje sciální služeb (schválený samsprávu) aplikující principy, cíle a pstupy deinstitucinalizace knkrétní identifikaci ústavních sciálních služeb v kraji (může být uvedena jak přílha) pčet lidí, kteří žijí v ústavním prstředí, se zvláštním zřetelem k dětem Střednědbý plán rzvje sciálních služeb bsahuje: ppis finančních tků pdpry ústavních a kmunitních sciálních služeb přesné určení času, d kdy budu všechny ústavní služby v kraji nahrazeny službami kmunitními tzv. harmngram přesné určení cílů transfrmace ústavní péče v péči kmunitní přesně identifikvané finanční prstředky na realizaci transfrmace ústavní péče v péči kmunitní zřetelně určený závazek využití stávajících finančních prstředků (dsud využívaných na pdpru ústavních služeb) pr ptřeby kmunitních služeb Dalším nástrjem, který lze pužít pr hdncení a reflexi transfrmace ústavní péče v péči kmunitní jsu Znaky a vdítka deinstitucinalizace. 25/30

26 Pužité zdrje a literatura Jhnvá, M.: Zkušensti s transfrmací ústavní péče. QUIP splečnst pr změnu, 2008 Kritéria kmunitní sciální služby. MPSV. Dsud nevydán Úmluva právech sb se zdravtním pstižením (dstupné z /) Usnesení Vlády ČR č. 127/2007 Kncepce pdpry transfrmace pbytvých sciálních služeb v jiné typy sciálních služeb, pskytvaných v přirzené kmunitě uživatele a pdprující sciální začleňvání uživatele d splečnsti (dstupné z Zákn č. 108/2006 Sb., sciálních službách, v platném znění Zpráva Ad-hc expertní skupiny přechdu z institucinální na kmunitní péči (dstupné z Rizika prcesu transfrmace a deinstitucinalizace a systém jejich řízení, MPSV ČR, (dstupné z JANPkNyYzpzOjM3NjYxMDc4MTUzOTkwNjk4MzI3MTExNTQ1NmQyNjA1MTk3MjJmNTY1NDNmOD A2Y2ExOTw/JSQKDT5UeXBlOnM6Q29udGVudDw/JSQKDT5NZXRb2Q6czpJbmxpbmU8PyUkCg0%2 b) Metdiky pr plánvání sciálních služeb. MPSV ČR, (dstupné z Znaky a vdítka deinstitucinalizace. MPSV ČR, 2012 (dstupné z: rticledetail&pst=articledetail&p1=oid_int_6326&p2=shwdcinf_bool_true&p3=rundpanel_bo OL_True&acde= ) Nvé zjišťvání ptřeb, Králvéhradecký kraj, 2009 (dstupné z Úmluva právech sb se zdravtním pstižením. (dstupné z: /) zákn č. 108/2006 Sb., sciálních službách, v platném znění 26/30

27 Přílha č. 1: Základní hdncení ústavní sciální služby Pmůcka pr hdncení ptřeby transfrmace jedntlivých zařízení. Hdncení dle níže uvedenéh pstupu může vytvářet jedna sba neb i skupina. Jedná se puze příklad jednh z mnha mžných pstupů! Účelem příkladu je jednak ukázat některá kritéria, pdle nichž lze ptřebu transfrmvat hdntit, a zárveň představit pstup pužívaný pr snazší dsažení shdy ve větší skupině. Základní hdncení se zaměřuje na údaje klíčvé pr rzhdnutí tm, které krky je vzhledem k danému zařízení ptřeba činit nejdříve. Zárveň pmáhá při rzhdnutí, v jakém přadí se zařízením v transfrmaci ústavní péče na péči kmunitní pracvat. Karta ústavní sciální služby Základní údaje název rganizace míst pskytvání ústavních služeb zřizvatel rganizace Lidé v ústavní službě pčet uživatelů služby z th pčet dětí Pkud jsu mezi uživateli služby děti, je třeba neprdleně zahájit krky k tmu, aby se mhly vrátit d vlastní rdiny neb najít rdinu náhradní. pčet zaměstnanců z th pracvníci přímé péče z th technický persnál Závazek udržitelnsti sciální služby v bjektu plynucí z pskytnutých investičních dtací sciální služba je zatížena závazkem udržitelnsti ne an Jestliže je služba zatížena závazkem udržitelnsti, je nutné neprdleně zahájit krky k jeh dstranění. pdrbnsti zdrj investice výše investice závazek d rku 27/30

28 Hdncení základních parametrů služby a jejíh vybavení Pmůcka pr hdncení ptřeby transfrmace jedntlivých zařízení. Hdncení dle níže uvedenéh pstupu může vytvářet jedna sba neb i skupina. Hdncení je určen pr zařízení, která byla značena jak ústavní. 1. krk Kritéria/měřítka vyjadřují určitý aspekt hdncenéh ústavu. Stanvte kritéria/měřítka, která jsu pr vás klíčvá (vzhledem k ptřebě zařízení transfrmvat), resp. blasti a v nich jedntlivá měřítka. K nim nadefinujte škálu slvníh a bdvéh hdncení. Zaznamenejte d tabulky. Příklad viz tabulka č. 1: Tabulka č. 1 Příklad hdncení Kritérium 1 Kapacita zařízení Hdncení kritérií včetně dpvídajícíh bdvéh hdncení 0 bd 1 bd 2 bdy 3 bdy 4 bdy 1.1 Kapacita zařízení (služby) pčet uživatelů 1.2 Průměrný pčet lůžek na pkji 1-18 sb sb sb sb 100 a více sb 1-2 sby 3-4 sby 5-6 sb 7-8 sb 8 a více 2 Dstupnst 2.1 Dstupnst/umístnění zařízení V bci d d byvatel V bci d 1500 d 4999 byvatel V bci d 500 d 1499 byvatel V bci d 499 byvatel Mim bec dstupné puze individuální dpravu 3. Technický stav a vybavenst zařízení 3.1 Technický stav nvá/nvě zreknstruvaná zachvalá vyžaduje rzsáhlé reknstrukce havarijní stav 2. Krk Bdvé zhdncení nadefinvaných kritérií, měřítek (tabulka č. 2) D řádků dplňte jedntlivá stanvená kritéria, d slupců dplňte názvy hdncených zařízení (pskytvatelů sciálních služeb). Ke každému zařízení přiřaďte své hdncení danéh kritéria dle tabulky 1. 28/30

29 Příklad viz tabulka č. 2: Kritérium 1.1 Kapacita zařízení pčet uživatelů 1.2 Průměrný pčet lůžek na pkji 2.1 Dstupnst/umístnění zařízení Hdncení jedntlivých kritérií u hdncených zařízení Zařízení 1 Zařízení 2 Zařízení 3 Zařízení 4 Zařízení Technický stav krk - Suhrnné hdncení zařízení D řádků zapište jedntlivá kritéria. D slupce Váha zapište váhu, kteru dané kritérium má (jak je pr vás z hlediska ptřebnsti transfrmace důležité) 14 můžete např. zhdntit váhu kritéria d 0 100%, kdy 100% je maximální důležité a 10% má menší vliv na hdncení vzhledem k ptřebě transfrmace. D slupce Pčet bdů u zařízení zapište sučet všech bdů, které členky a členvé skupiny přiřadili danému kritériu u hdncenéh zařízení. Pkud hdncení prváděla puze jedna sba, zapíše se pčet bdů puze za tut sbu. Vynásbte hdntu slupce Váha hdntu slupce Pčet bdů a zapište d slupce Skóre. D řádku Knečné skóre, zapište sučet všech Skóre z jedntlivých řádků. Pr každé zařízení zpracujte vlastní tabulku. Příklad viz tabulka č. 3: Suhrnné hdncení zařízení (tabulka č. 3) Ústav 1 Kritérium Váha Pčet bdů u zařízení Skóre 1.1 Kapacita zařízení pčet uživatelů Pčet lůžek na pkji Dstupnst/umístnění zařízení Technický stav Celkvé skóre Dpručení Váhu u jedntlivých kritérií dpručujeme zpracvat v rámci přípravy, při stanvvání a ppisu kritérií, nikliv až v průběhu samtnéh hdncení. 29/30

30 Ústav 2 Kritérium Váha Pčet bdů u zařízení Skóre 1.1 Kapacita zařízení pčet uživatelů Pčet lůžek na pkji Dstupnst/umístnění zařízení Technický stav Celkvé skóre 59 Vyhdncení příkladu tabulka č. 4 Zařízení Celkvé skóre Ústav Ústav 2 59 Zařízení s nejvyšším Skóre vykazuje nejvyšší míru akutnsti vzhledem k ptřebě transfrmace. Zařízení s nejnižším Skóre vykazuje nízku míru akutnsti vzhledem k ptřebě transfrmace. 30/30