ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ

Transkript

1 10/2005 ročník LXXVII ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ měsíčník stavovské lékárnické komory Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., Od tûpn m závodem severní Morava, ã. j. 1559/96 - P/1

2 editorial Za stávkou praktických lékařů se zavřela voda. Řekli své, a jaký přínos tato akce pro ně skutečně bude mít, ukáže čas. Na veřejnosti o nich bylo slyšet, a ať si o tom myslíte co chcete, slyšet bylo i o lékárnících. Naše komora jako jediná Svaz praktických lékařů podpořila, ačkoliv nedávno prezident ČLK dr. Lubomír Chudoba hovořil o nátlakových akcích s jistou skepsí. Byl u přípravy dvou a výsledkem byl zklamán. Jak řekl, bez záruky, že se lékárníci stávky hromadně zúčastní, zůstanou ve svých proklamacích vypravěči pohádek. Jak vážně lékárníci ve skutečnosti vzali podporu stávky nátlakové akce, po jaké často volají? Naše poznatky se bohužel dají zevšeobecnit: v poledne zavřely dveře většinou nejmenší lékárny, některé lékárny vyvěsily aspoň leták, další dělaly, že se jich to netýká. Proti tomu se nedá nic namítnout, neboť tohle je svobodná země a neříkej mi, co mám dělat, jak je často slyšet hlavně v druhořadých amerických filmech. Nezavřel ani lékárník, známý svými téměř militantními postoji proti komoře, kterou obviňuje z nečinnosti. Obdivovatel svornosti a kolegiality lékařů, který nesvorně a nekolegiálně pacientům slibuje, že v jeho lékárně nebudou doplácet ani příště, a malému klientovi tiskne do ruky vitamínek a čokoládičku. Kolegové, kteří si myslí, že je komora k ničemu, jsou obvykle za vodou. Kdyby ovšem komora už třikrát nezabránila plošnému snížení marží, nepřekazila distributorům úmysl zásobovat rovnou lékaře apod., byli by teď i oni možná v úplně jiných končinách. JAROSLAVA HOŘANSKÁ šéfredaktorka Mgr. Jaroslava Hořanská redakční rada PharmDr. Jan Horáček (předseda) Mgr. Tomáš Cikrt, PharmDr. Pavel Grodza, PharmDr. Dušan Holečko, doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc., Mgr. Jiří Kotlář, doc. RNDr. Jiří Portych, CSc., PharmDr. Miloš Potužák, doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc., Mgr. Leona Štěpková, doc. RNDr. Jiří Vlček, CSc. vydavatel ČČL, s. r. o. A. Staška 80, Praha 4 Vydavatel je zapsán v obchodním rejstříku vedeném Krajským obchodním soudem v Praze, oddíl C vložka distribuce SEVEROMORAVSKÁ DISTRIBUČNÍ, s. r. o. Výškovická 25, Ostrava 44 sazba a tisk Ringier Print s.r.o., Novinářská 7, Ostrava předplatné a inzerce Objednávky v redakci časopisu redakční uzávěrka č. 11/ listopadu 2005 ISSN Registrováno MK ČR E 6651 MIČ Podávání novinových zásilek povoleno Oblastní správou pošt v Ostravě čj. 1559/96-P/1 ze dne autorům Maximální rozsah redakcí nevyžádaného příspěvku je do 165 řádků normovaného rukopisu (NR; 1 řádek = 60 úhozů) K příspěvkům přes 65 řádků NR požadujeme tematickou nebo ilustrační fotografii (kresbu, reprodukci apod.) K příspěvkům přes 60 řádků NR požadujeme barevnou fotografii (stačí pasový formát) zachycující současnou podobu autorky či autora ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ obsah ročník LXXVII 10/2005 O tvorbě sítě lékáren i dalších problémech 2 Zeptali jsme se 3 Zasedalo představenstvo ČLK 4 Osvědčení k výkonu soukromé praxe 6 Odborné semináře 8 Správné dispenzační minimum: Warfarin 9 K reklamním a marketingovým aktivitám 10 Sousedům v Evropě je i není co závidět 12 Ambice být ministrem nestačí, je třeba prosadit svou vizi 13 Tak to vidím já: Vidíme se takoví, jací skutečně jsme? 14 Molekula měsíce: Bifeprunox mesilát 15 Vyhlásíme Ring volný, nebo Zachraň se, kdo můžeš? 16 Za doktorem Miroslavem Karmazínem 17 Ad Masťové a krémové základy a jejich odlišnosti 18 Společenské uznání versus Titulománie 19 Deváté zavírání muzea v Kuksu 20 Automatizace výdejní činnosti 21 Paní magistro, pane magistře, poraďte mi 22 Připravovaná úprava řádů ČLK 23 Věřte - nevěřte 24 titulní strana Přívozská 6, Ostrava tel , tel. + fax casopis@ova.inecnet.cz Z výtvarné soutěže Děti kreslí lékárnu, kterou loni s velkým úspěchem za mimořádného zájmu malých tvůrců i jejich rodičů - pořádala Česká lékárnická komora v rámci Dne lékáren. Autorkou obrázku na obálce časopisu je pětiletá Alenka Kotrbová z Kladna.

3 ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 10/2005 Hrozící rizika si uvědomují také v zahraničí Již tradiční lékárnický kongres Grémia majitelů lékáren svým významem přesáhl díky účasti vrcholných zástupců lékárnických organizací z Evropské unie hranice České republiky. Tématem 5. kongresu bylo lékárenství v ČR a zemích EU. Společně s hosty ze čtyř evropských zemí byli pozváni rovněž zástupci zdravotních pojišťoven, výrobců, farmaceutické fakulty a České lékárnické komory. PharmDr. Jaroslav Polách, předseda představenstva GML Výčet přednášejících i při neúčasti zástupce ze Slovenska (náhlá zdravotní indispozice) byl v pravém slova smyslu reprezentativní. Z Francie: Jean-Etienne Martineau, generální tajemník Federace francouzských lékárnických komor, do roku 2005 prezident Evropského fóra lékárníků Alliance UniChem (AUEPF); Holandsko: Elvire Kuyck, prezidentka AUEPF a zároveň prezidentka Asociace lékárníků Kring a předsedkyně Královské nizozemské asociace lékárníků za okres Leiden; Německo: Ulrich Bethge, ředitel Svazu saských lékáren; Polsko: Aleksander Žurek, předseda výboru SALUS International. Obsáhlý program zkušeně moderoval Mgr. Tomáš Cikrt, odborník nadmíru povolaný. Po úvodu do problematiky a porovnání situace v ČR s Francií a Holandskem (PharmDr. Jaroslav Polách, GML), každý z hostů prezentoval problematiku lékárenství ve své zemi. Poté následovala panelová diskuze, na které přednášející odpovídali na otázky z pléna. Není žádným překvapením, že nejhorší situace je v České republice a Polsku. Z polské strany jsme dostali pozvání na obdobnou polsko-německou konferenci v Krakově, jíž se mají účastnit také zástupci lékárnické veřejnosti ze Slovenska, Maďarska a Litvy. Na závěr této konference proběhne panelová diskuze na ekonomické téma. Poznatky z kongresu GML, ačkoliv již tradičně nebyl ohodnocen ČLK body v rámci kontinuálního vzdělávání, jsou velmi rozsáhlé a cenné. Příjemným zjištěním byl i kladný ohlas ze strany přednášejících, se kterými jsme měli možnost neformálně diskutovat při slavnostní večeři na jejich počest den před kongresem a valnou hromadou GML. Shodli jsme se na hodnocení současné situace v EU a na potřebě společného tlaku na poslance Evropského parlamentu. Přestože řada nynějších problémů lékárníků v České republice není aktuální v ostatních zemích, uvědomují si naši zahraniční kolegové veškerá rizika, která mohou ohrozit ve sjednocené Evropě nás všechny. Jsme velice rádi, že jsme zahájili novou etapu ve vzájemných vztazích. Máme nyní možnost některé problémy řešit v součinnosti s kolegy v zemích Evropské unie. Nezbývá než poděkovat všem, kteří nám s organizací kongresu pomohli, především pak společnostem Alliance UniChem, Zentiva, a samozřejmě také vedení Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové, na jejíž půdě se akce konala. O tvorbě sítě lékáren i dalších problémech Na pravidelnou poradu, konanou tentokrát 17. září, byli pozváni předsedové okresních sdružení lékárníků, předsedové jejich revizních komisí a čestných rad. Představenstvo akceptovalo námitky z minulých porad a nechalo dostatečný časový prostor pro diskusi. Ukázalo se, že palčivých, dlouhodobě neřešených témat, o kterých chtějí a potřebují lékárníci mezi sebou hovořit, poradit se, neubývá. O to je překvapivější, že ve dvaadvaceti okresech se nenašel jediný lékárník, ochotný vyslechnout si názory jiných a předat je členům svého okresního sdružení. Předsedkyně jednoho OSL to mimo oficiální diskusi zhodnotila následovně: Nedivím se, že nás veřejnost nebere vážně. Naříkáme, že lékaři o sobě dávají vědět každý den, ale je to proto, že se za svoje požadavky dovedou postavit, a to, jak se kdysi říkalo v jednom šiku. Lékárníci si vzájemně podrážejí nohy, pořád prý jim chybí informace, ale když se mohou něco dovědět, něco projednat, jsou v OSL všichni tak vytížení, že nemohou přijet ani v sobotu. Přestávám věřit, že něco změníme. Nejvíc zase budou nadávat ti členové a funkcionáři, kteří pro komoru, to znamená pro sebe, nedělají nic. Atestace budou pokračovat Ve zprávě z činnosti představenstva ČLK se prezident komory PharmDr. Lubomír Chudoba mj. zabýval vyhláškou o úhradách léčiv. Po řadě jednání na MZ došlo k předběžné dohodě, že velká kategorizace by měla být jednou za rok (k 1. červenci) a v mezidobí každé čtvrtletí malá kategorizace (změny pouze se vstupem nových molekul, a dále pokud generický výrobce sám navrhne změnu úhrady).

4 Nedaří se získat včas informaci o snížení cen. Byl projednán návrh, aby smlouvu o DNC uzavíralo ministerstvo s výrobci, komora by byla třetí stranou, která by ji podepisovala, přičemž změny HVLP by byly známy měsíc předem a výrobce by se zavázal ke kompenzacím na úrovni lékárny. Členové komise MZ se seznámili se stanoviskem lékárnické komory k degresivní marži. Byli informováni, že vzhledem k financování lékáren nelze očekávat od zavedení degresivní marže okamžité úspory. V případě přijetí úpravy bude nutné zabezpečit flexibilní úpravy, pokud by se situace začala vyvíjet neočekávaným způsobem. Komora intenzivně spolupracuje na systému postgraduálního vzdělávání. Byly vytvořeny komise MZ pro jednotlivé obory, aby připravily podmínky pro akreditace lékáren. Komora má zájem stávající situaci změnit. Při vstupu do EU bylo nutné rozhodnout, zda atestace ano, nebo ne; výsledkem je rozhodnutí v atestacích pokračovat, ale v jiné kvalitě. K tomu má sloužit připravovaná Lékárnická akademie. ČLK společně s AVEL před několika měsíci usilovala o změny v termínech splatnosti faktur. Pojišťovny sice budou částečně oddluženy, ale prospěch z toho budou mít hlavně lékaři. Dá se očekávat, že do voleb už vláda nebude přijímat žádné řešení, které by lékárníkům pomohlo. Dále uvedl, že poté, co viceprezidentka komory Mgr. Leona Štěpková rezignovala na svou funkci, očekává představenstvo z okresů návrhy, kdo z kolegů by ji nahradil, protože nového viceprezidenta mají delegáti volit na listopadovém sjezdu ČLK. Komora chce rovněž vyhodnotit šestiměsíční praxi studentů FaF v lékárnách, protože se nedomnívá, že stávající příprava farmaceuta odpovídá požadavkům současného lékárenství. Pokud fakulty nezmění náplň výuky, bude tomu muset komora přizpůsobit kontinuální vzdělávání. Představenstvo komory nyní rovněž uvažuje o změně sídla ČLK. Přestavba a rozšíření stávajících prostor je z finančních důvodů spíše nepravděpodobná, další variantou je přestěhovat se do bývalého sídla stomatologické komory, kde by stačily minimální úpravy, třetím návrhem je koupit nebytové prostory, což je v ale Praze cenově téměř nedostupné. Není pravda, že představenstvo komory se nezabývalo stížnostmi na neetické či nekalé jednání lékáren (např. A lékáren provozovaných společností BRL Center CZ). Zhruba před 1,5 rokem přislíbilo GML, že se bude tématu věnovat, zprávu však obdržela ČLK po četných (Pokračování na stranách 4 a 5) ZEPTALI JSME SE Měly by lékárny zajišťovat pohotovostní služby, i kdyby za ně byly odměňovány víceméně symbolicky? PharmDr. EUGENIE CHROMÁ Lékárna Evropská, Cheb Ano, myslím si, že tento servis by lékárny zajišťovat měly. Pohotovostní služby lékáren by měly být organizovány v návaznosti na lékařskou pohotovostní službu. Odměna za takovou práci by však měla být samozřejmostí. Podle mého názoru se totiž nejedná o charitativní činnost, ale o službu našim spoluobčanům. Je to tedy služba jako každá jiná a není mi známo, že by ostatní odvětví pracovala bez odměny za vykonanou práci. Mgr. ONDŘEJ BEDNAŘÍK Lékárna Na Horské, Trutnov Pohotovostní služba musí být rentabilní alespoň v tom, že se vrátí náklady do ní vložené v tomto případě se jedná o práci lékárníka. Když už tyto platby nechce provádět krajský úřad, měla by alespoň být jasně definována pravidla ohledně příplatků za recepty mimo pohotovost, popřípadě možnost pracovat s přirážkou směrem nahoru u OTC a volně prodejných léků. Znamená to, že pohotovost ano, ale pouze v případě, že lékárna bude mít dost zákonných prostředků, aby ji mohla přiměřeně dotovat. Mgr. KATEŘINA ROUBÍNKOVÁ Lékárna Český Dub Myslím si, že držení pohotovostních služeb by mělo patřit k provozování jakékoliv zdravotnické profese. Jde přece také o určitou prestiž takového povolání. Mám však vážné obavy z toho, že český pacient v řadě případů pohotovostní služby zneužívá. Jeho příchod i ve velmi pozdních hodinách mnohdy vůbec není opodstatněný, jak určitě potvrdí také kolegové, kteří lékárnickou praxi vykonávají déle než já. Jsem pro, aby lékárny držely pohotovost, ale lidé by se měli zamyslet nad tím, co se může stát, když někdy budou tuto službu naléhavě potřebovat že totiž lékárník bude právě zaneprázdněn případem, který mohl být bez problémů vyřízen v době denního provozu lékárny. Snímky ČČL-V. VRBOVSKÝ

5 ZASEDALO PŘEDSTAVENSTVO ČESKÉ LÉKÁRNICKÉ KOMORY Brno, PŘEDSTAVENSTVO ČESKÉ LÉKÁRNICKÉ KOMORY: - pověřilo prezidenta ČLK, aby osobně projednal s předsedkyní OSL Uherské Hradiště dr. Škrabalovou problematiku zhoršení ekonomické situace lékáren v regionu vlivem nových praktik A lékáren u Kauflandu. Podnět dr. Škrabalové byl předán k právnímu rozboru dr. Bakešové. - předběžně schválilo finanční příspěvek na zajištění Vinobraní klinické farmacie pověřilo Mgr. Krebse a dr. Blahutu porovnáním nabídky firmy Greco International s nabídkami ostatních pojišťoven. - vyjádřilo souhlas s navázáním spolupráce komory s Mgr. Cikrtem v rámci přípravy elektronického zpravodaje ( newsletter ) s měsíční periodicitou, určeného novinářům, významným organizacím, VIP, a podle potřeby i dalším subjektům. Zpravodaj by přinášel aktuality z lékárenství a reagoval na horké problémy formou krátkých zpráv, argumentů a stanovisek použitelných v médiích. Byl ustaven komunikační tým ve složení dr. Horáček, Mgr. Štěpková, dr. Chudoba, Mgr. Cikrt a Mgr. Hořanská. Z INFORMACÍ PREZIDENTA ČLK dr. L. CHUDOBY: Po sdělení společnosti Sanofi Pasteur GmbH o tom, že vakcíny proti chřipce mají být dodávány vybraným lékárnám, byly distribuční firmy ECP s.r.o., Alliance UniChem, Pharmos, Phoenix, Purus, Gehe, a Jk Trading s.r.o. písemně požádány o sdělení kritérií pro výběr těchto lékáren. Rozborem, zda je možné podání podnětu na ÚOHS, byla pověřena dr. Bakešová. Z opožděného sdělení celního úřadu k inventarizaci lihu vyplynulo, že není nutné hlásit nulový stav inventarizace. Vzhledem k náročnosti jednání kategorizační komise dr. Chudoba navrhl z řad lékárníků vytvořit širší pracovní skupinu, schopnou vyhodnocovat jednotlivé návrhy úhrad projednávaných ATC skupin. Pracovní skupina představenstva zůstává v činnosti. Z INFORMACÍ VICEPREZIDENTKY ČLK Mgr. L. ŠTĚPKOVÉ: Seznámení představenstva s návrhem a programovým schématem Dne lékáren Navrženým tématem je OBEZITA. Z INFORMACÍ ČLENŮ PŘEDSTAVENSTVA ČLK: Dr. Šroub seznámil představenstvo se závěry jednání se zdravotními pojišťovnami, MAFS a ČAFF o degresivní marži. Dr. Horáček informoval o zvolení předsedů a místopředsedů akreditačních komisí. Na žádost odboru zdravotnictví Krajského úřadu Olomouckého kraje byla vypracována odpověď k možnému zrušení registrace OOVL Dolany z důvodu zahájení provozu nové lékárny ve stejné lokalitě. Dr. Bakešová seznámila představenstvo s následujícím závěrem: Jestliže je OOVL provozováno v obci (městské části), kde je lékárna, dochází tím k porušování povinností vyplývajících ze zákona č. 160/92 Sb. a příslušný orgán (krajský úřad) může registraci OOVL zrušit, resp. změnit registraci lékárny, k níž OOVL přináleží. Tento postup lze aplikovat bez ohledu na to, zda SÚKL zruší osvědčení vydané OOVL. Jednání představenstva ČLK se zúčastnil senátor dr. T. Julínek, stínový ministr zdravotnictví za ODS, se svým poradcem ing. B. Vraždou. Představil svůj návrh reformy zdravotnictví a rámcově popsal svou představu lékové politiky (viz též rozhovor na str. 13). (člk, ččl) Podrobný zápis z tohoto jednání najdete na (Pokračování ze strany 3) urgencích až koncem letošního srpna. Po konzultaci s právním poradcem podá ČLK podněty k prošetření na několik institucí. Chtěli jsme síť ZZ, teď by se to mohlo podařit Jedním z úkolů minulých sjezdů ČLK byla optimalizace sítě lékáren. Toto často zmiňované téma prezentovala Leona Štěpková. Zákon o zdravotnickém zařízení je diskutován už dlouho, je nutné mít na zřeteli klady a zápory, které to může přinést. S lékárnami se do sítě počítá proto, že to lékárníci požadovali, lékárny však nebudou moci mít odlišný systém než ostatní, např. lékaři. Registrace lékárny je a bude nároková, ve stávajícím legislativním prostředí nelze očekávat, že se situace bude vyvíjet jinak. Smlouva se ZP však nároková nebude, nesmluvní zdravotnická zařízení nebudou moci fakturovat zdravotní péči, zřejmě s výjimkou poskytnuté neodkladné péče. Pravidla pro provozování lékáren budou stejná pro všechny tzn. že budou moci existovat i nesmluvní lékárny (a to kdekoliv, dokonce vedle lékárny zařazené v síti). Je tedy třeba počítat i s tím, že lékárna může zaniknout, jelikož jí ZP neobnoví smlouvu. Principy a pravidla pro tvorbu sítě, které připraví ČLK, budou zahrnuty do metodiky ministerstva zdravotnictví k zákonu o zdravotnickém zařízení. Podle této metodiky (počet obyvatel, vzdálenost apod.) budou krajské úřady síť tvořit. Ke změnám dojde v předem daných intervalech a z konkrétních důvodů, např. při vzniku nového sídliště. Výběrová řízení se uskuteční v předem známých intervalech, komise bude složena ze zástupců ČLK, krajských úřadů a zdravotních pojišťoven. Kritéria pro zařazení do sítě budou předem známá, přesně specifikovaná a kontrolovatelná. Nová lékárna, na kterou bude volné místo, může vstoupit do sítě kdykoliv. Pokud jsme tak dlouho volali po vytvoření sítě ZZ, teď by se to mohlo podařit. Bude to pro nás ale znamenat i riziko, že ze sítě vypadne zrovna naše lékárna. Dalším tématem byl návrh úpravy řádů ČLK, který se připravuje pro letošní listopadový sjezd komory s tím, aby byl podroben pečlivé diskusi. Tento návrh zveřejňujeme na straně 23. Největší devastace veřejného lékárenství za poslední roky Podle očekávání se v diskusi několikrát objevilo téma A lékáren společnosti BRL Center CZ. PharmDr. Marcela Škrabalová přednesla obsáhlý příspěvek.

6 V něm mj. uvedla, že někteří lékárníci navázali na nekolegiální praktiky, které dovedli k dokonalosti. Bude přibývat firem s novými praktikami, proto je nutné na ně důsledně a rychle reagovat (pod titulkem Vyhlásíme Ring volný, nebo Zachraň se, kdo můžeš? zveřejňujeme na straně 16). JUDr. Monika Bakešová, právní zástupkyně ČLK, vysvětlila, že finanční bonusy porušují zákon o ochraně spotřebitele. Komora není oprávněna podat žalobu proti nekalosoutěžnímu jednání, může ji však podat konkrétní provozovatel lékárny, který je takovým jednáním jiného subjektu poškozen. Mgr. Ladislav Ruman se zamyslel nad tím, jestli brněnská farmaceutická fakulta, jejímž zaměstnancem je ředitel BRL Center CZ, přijme nějaké stanovisko a zváží, jestli je vhodné, aby takoví lidé na fakultě vyučovali. PharmDr. Vladimír Pacold řekl: Za nedůslednost se platí, a tím, že se problém mezi komorou a grémiem přehazoval, jsme ztratili víc než ten rok. BRL jde proti lékové politice státu. Leona Štěpková upozornila, že pokud má komora podávat podněty na nekalé jednání, musela by je podávat i na jiné lékárníky, kteří se snížili k podobným nabídkám. PharmDr. Miroslav Lajkep podotkl, že lékárnická komora musí vystupovat stejně jako lékařská komora, tzn. jako silná a suverénní organizace. Pokud některý lékárník zásadně porušuje etická pravidla komory, ať je vyloučen. Podle prezenční listiny se na poradu nedostavil ani jeden ze zástupců okresů Benešov, Beroun, Bruntál, Česká Lípa, České Budějovice, Český Krumlov, Děčín, Domažlice + Tachov, Jablonec nad Nisou, Jičín, Kolín, Litoměřice, Mělník, Písek, Plzeň-sever, Příbram, Semily, Sokolov, Tábor, Ústí nad Orlicí a Znojmo. Na četné dotazy účastníků porady pohotově odpovídala JUDr. Monika Bakešová. Jaká jsou kritéria pro síť ZZ? ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 10/2005 Program akce poskytl dostatek prostoru všem, kteří se chtěli vyjádřit k projednávaným problémům. Na snímku diskutuje PharmDr. Lech Branny (OSL Frýdek-Místek). Leona Štěpková v diskusi připomněla, že metodiku vytvoří pracovní skupina, která k tomu musí zmapovat situaci v jednotlivých okresech. Kritérii jsou např obyvatel na jednu lékárnu, vzdálenost mezi lékárnami 300 metrů. Lubomír Chudoba doplnil, že z velké části jsou zlikvidovány pohotovostní služby. Jestli se podaří přijmout pravidla pro síť lékáren, měli bychom si ve vlastním zájmu vzít i povinnosti pohotovostních služeb, samozřejmě za předpokladu jejich honorování. PharmDr. René Mach zdůraznil, jak málo stačí, třeba těch pět korun za přinesený recept, aby pacienti chodili jinam. Kolik lékáren měří tlak, vede lékové záznamy, kolik odborníků pracuje v komisích komory? Mgr. Hana Šnajdrová konstatovala, že v malém okrese např. s osmi lékárnami bude v síti plán jen pro šest, tzn. že dvě vypadnou. Komora se bude snažit prosadit kritéria pro výběr s ohledem na odborná hlediska, ale pojišťovny jako účastníci výběrového řízení mají na zřeteli spíše finanční stránku. PharmDr. Jiří Kačírek doplnil, že hrozí tlak pojišťoven, že ze sítě vypadne i lékárna, která se chová vzorně, ale zabrání se tak ještě dravějším společnostem otevírat další lékárny. PharmDr. Jan Ponec považuje výběrová řízení na lékárny za nesmyslná, přesto kvituje, že komora k tomuto kroku přistoupila. Jako skeptik si však uvědomuje, že smlouva je vždy mezi dvěma subjekty a lze těžko zaručit, že se pojišťovny budou chovat podle nastavených kritérií, tím spíše, že někteří kolegové pojišťovny penalizují, jiní ne. Podle Leony Štěpkové komora rovněž sdílí obavy, že se pojišťovny mohou mstít některým lékárnám. Můžeme se rozhodnout pro síť i s rizikem, nebo síť nechtít, protože se asi těžko podaří zregulovat ji jinak, než na základě smluvního vztahu s pojišťovnou. PharmDr. Lech Branny navrhoval, aby v místech, kde je přelékárnováno, byl na dva roky stopstav. I takový systém je ale zneužitelný, pokud např. mezi pěti lékárnami bude jedna řetězcová, pak v nákupním centru vznikne další lékárna stejného řetězce a recepty projdou přes tu, která bude mít smlouvu s pojišťovnou. Mgr. Věra Šperglová podotkla, že většinu problémů si lékárníci dělají sami, například se snižováním doplatků, když je za správné považuje dokonce člen představenstva komory. Na závěr diskuse zdůraznil PharmDr. Jan Horáček, že byť má síťotvorba hodně negativ, za dvanáct let je poprvé šance něco s tím udělat. Předsedové OSL mají toto téma projednat se svými členy a na sjezd delegátů komory přijet s jasným stanoviskem. Zvolené orgány totiž musí pokračovat v plnění usnesení minulých sjezdů, tzn. optimalizovat síť lékáren, v opačném případě bude nutné usnesení změnit. JAROSLAVA HOŘANSKÁ Snímky ČČL - V. Vrbovský 5

7 Encyklopedie HERBA pro farmaceuty? Nedávno se mi dostal do ruky článek s názvem HERBA - encyklopedie léčivých rostlin na CD, zveřejněný v Bulletinu Grémia majitelů lékáren č. 2/2005. Naplnil mě obavou, která mě přivedla k napsání tohoto článku. Uvědomuji si, že není obvyklé reagovat na článek v jiném periodiku, než v tom, který článek uveřejnil, ale domnívám se, že jde o skutečnosti, se kterými by se měla seznámit nejširší lékárnická veřejnost. Je nepochybné, že terénní farmaceut potřebuje informace o fytofarmakách a o dalších přírodních zdrojích používaných v komplexní terapii. Jsem si však jist, že uvedená práce potřebné informace nemůže přinést. V pregraduální výuce farmaceuta byla donedávna první státní zkouškou farmakognozie, doprovázená dalšími předměty s navazující tématikou, které komplexně podávají pohled o využitelnosti přírodních zdrojů. Přednášky a studijní materiály vycházejí z publikovaných vědeckých výsledků poslední doby a jejich cílem je poskytnout nejen fakta pro farmaceuta, ale hlavně algoritmus poradenské činnosti v této oblasti s využitím dalších farmaceutických disciplín. Proto mne zarazil v článku uvedený názor, že encyklopedie HERBA je považována za užitečnou nejen pro vzdělávání lékárenských pracovníků, ale především jako pomůcka, kterou je možné využít pro rozšíření poskytované péče pacientům v lékárně Jmenovaná encyklopedie toho není schopna. Musím to uvést přes veškerou svou úctu k tvůrčímu kolektivu, encyklopedii totiž sestavil spíše pro obecný lid. Autoři se své práce zhostili velmi dobře, ale jejich invenčním záměrem určitě nebylo vytvořit databázi pro farmaceuty. Fakta obsažená v encyklopedii leží pod hladinou obsahu pregraduální výuky farmakognozie, a proto nechápu, jakou nadstavbu by mohla graduovanému farmaceutovi přinést. Literární zdroje, z nichž vychází, jsou většinou vědecko-populární publikace na úrovni herbářů a bylinářů (Janča a spol.), které neodrážejí poznání současné doby a zčásti je vůbec nepsali (Pokračování na protější straně) OSVĚDČENÍ K VÝKONU SOUKROMÉ LÉKÁRNICKÉ PRAXE zrušená a vydaná v září 2005 Zrušená osvědčení 205/1997 Mgr. Zora Matoušková, Nová ul. 177, Valašské Meziříčí 172/2005 prom. farm. Naděžda Köhlerová, Husitská 46, Praha 3 212/1999 Mgr. Marika Turčinková, Veselská 478, Uherský Ostroh 298/2004 Mgr. Blažena Lochmannová, Křižíkova 56, Praha 8 241/2005 PharmDr. Richard Lachs, Sámova 220/4, Praha 10 60/2002 Mgr. Věra Kubalová, Grmelova 2032/2, Ostrava 159/2003 PharmDr. Monika Groborzová, Dr. Janského 249, Frýdek-Místek 56/2004 RNDr. Miroslava Maršíková, Hradební 159, Příbram I 254/1997 PharmDr. Ivana Sokolová, Nová cesta 531, Bílovec 148/2004 Mgr. Jaroslava Felixová, Budějovická 356/1a, Praha 4 85/2002 Mgr. Miluše Procházková, Italská 37, Praha 2 230/2004 PharmDr. Darina Šrolová, Kamenice 131, Náchod 230/1995 Mgr. Jan Prager, T. G. Masaryka 125, Ústí nad Orlicí 108/2003 RNDr. Marie Vítová, Máchova 400, Benešov 164/1993 Mgr. Libuše Jedličková, Slezské nám. 13, Bílovec 100/1994 Mgr. Irena Koběrská, Vraclavská 1281, Šenov 436/1993 Mgr. Blanka Matznerová, U Černé věže 21, České Budějovice 162/2004 Mgr. Roman Kubík, Fr. Křižíka 22, Praha 7 319/2003 Mgr. Lenka Bohuňková, Seydlerova 2451, Praha 5 188/1997 Mgr. Petr Volin, Hlavní 76, Aš 249/2005 Mgr. Alice Dosedlová, Fryčajova 18, Brno 142/2002 Mgr. Jitka Kosourová, Holásecká 31, Brno 125/2005 PharmDr. Karla Buzková, Oblá 75a, Brno 324/2004 RNDr. Blanka Topinková, Pavlíkova 67, Ořechov u Brna 196/2004 Mgr. Mária Dzurušová, Mukařovského 1985, Praha 5 265/2002 Mgr. Radka Bednářová, V Celnici 10, Praha 1 Vydaná osvědčení 271/2005* Mgr. Petr Papuga, Lékárna Léčebné centrum, Kochova 2/1227, Havířov-Šumbark, provozovatel První Kochova, s.r.o. 272/2005 PharmDr. Ivana Sokolová, Lékárna Modrá Hvězda, Nová cesta 531, Bílovec, provozovatel Anna Kališová 273/2005 Mgr. Tomáš Krejčí, U matky boží, Náměstí míru 1006, Rožnov pod Radhoštěm, provozovatel KJL s.r.o. 274/2005 RNDr. Miroslava Maršíková, Lékárna Alba, Hradební 159, Příbram, provozovatel ALBA-GALEN, s.r.o. 275/2005 Aff Iva Spiralová, Lékárna EUROPARK Štěrboholy, Nákupní ul., Praha 10, provozovatel Rent-Pharm, a.s. 276/2005* PharmDr. Miloslav Bačák, Lékárna v Kauflandu, Mimoňská 3090, Česká Lípa, provozovatel Česká lékárna, a.s. 277/2005 Mgr. Jana Šabršulová, Lékárna U Fortelků, Mostní 102, Valašské Meziříčí, provozovatel TL-Pharma s.r.o. 278/2005* RNDr. Jana Klofáčová, Kolonáda v Komerčním centru, ul. kpt. Jaroše, Karlovy Vary, provozovatel Medyx CZ a.s. 279/2005 PharmDr. Peter Lojko, Podbrdská lékárna, Čechovská 57, Příbram VIII, provozovatel H.U.C.K. a.s. 280/2005 PharmDr. Karel Vojtíšek, Lékárna u Kauflandu, Grmelova 2032/2, Ostrava-Mariánské Hory, provozovatel Česká lékárna, a.s. 281/2005 PharmDr. Monika Groborzová, Městská nemocnice Ostrava, p.o., Nemocniční 20, Ostrava, provozovatel Městská nemocnice Ostrava, p.o. 282/2005 PharmDr. Josef Vodička, Za Potokem, Královéhradecká 418, Klášterec nad Ohří, provozovatel SINDAPHARM, spol. s r.o. 6

8 283/2005* PharmDr. Peter Socha, Eurolékárna Hodonín, Velkomoravská 18, Hodonín, provozovatel Eurolékárna s.r.o. 284/2005 Mgr. Štefan Ingeli, LÉKÁRNA V UŠÁKU, Wellnerova 1215/3, Olomouc, provozovatel Lékárenská společnost Kosmy a Damiana s.r.o. 285/2005 Mgr. Jan Sahula, Lékárna Pharmea Nymburk, Boleslavská 1854, Nymburk, provozovatel CHRISTOPHER ROBIN s.r.o. 286/2005* PharmDr. Dagmar Čapková, PRONATAL PHARMA PRAHA, Na Dlouhé mezi 4/12, Praha 4, provozovatel PRONATAL NORD s.r.o. 287/2005 Mgr. Zora Matoušková, Viola, Nová ul. 177, Valašské Meziříčí, provozovatel Rent-Pharm, a.s. 288/2005 Mgr. Hana Zahradníčková, Výdejna prostředků zdravotnické techniky, Přemyslovců 35, Ostrava-Mariánské Hory 289/2005 PharmDr. Beata Kopečková, Medika, Hlavní náměstí 43, Krnov, provozovatel Lékárna Medika s.r.o. 290/2005 Mgr. Soňa Ondrišáková, Lékárna Millenium Plaza, V Celnici 10, Praha 1, provozovatel Lékárny Lloyds s.r.o. 291/2005 Ivona Ullwerová, U Itálie, Kamenice 131, Náchod, provozovatel Lékárny Lloyds s.r.o. 292/2005 Mgr. Milan Oláh, Na Poliklinice, Metyšova 465, Jilemnice, provozovatel ZEA+ spol. s r.o. 293/2005 Mgr. Miluše Procházková, Helénská, Italská 37, Praha 2, provozovatel EUROPHARM s.r.o. 294/2005* Mgr. Irena Koběrská, Šenovská lékárna, Vraclavská 1600, Šenov, provozovatel Mgr. Koběrská 295/2005* Mgr. Aleš Borský, Lékárna Medyx CZ, Želetická 5 - NC INTERSPAR, Litoměřice, provozovatel Medyx CZ a.s. 296/2005 PharmDr. Marie Dostálová, Lékárna, Slezské náměstí 13, Bílovec, provozovatel Mgr. L. Jedličková 297/2005 RNDr. Marie Vítová, Lékárna Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s., Máchova 400, Benešov, provozovatel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. 298/2005 Mgr. Jan Prager, Na Příkopech, T. G. Masaryka 125, Ústí nad Orlicí, provozovatel TL-Pharma s.r.o. 299/2005* PharmDr. Tomáš Lasák, Lékárna Horácko, Náměstí 22/24, Velké Meziříčí, provozovatel TL-Pharma s.r.o. 300/2005* PharmDr. Eva Kopáčková, Lékárna Salvia, V Kasárnách 1019, Tesco-Kolín II, provozovatel LÉKÁRNA HELIOS, spol. s.r.o. 301/2005 Mgr. Petr Volin, U Regenta, Hlavní 330, Aš, provozovatel Lékárna u Regenta s.r.o. 302/2005 Mgr. Daniela Pacoláková, Lékárna Letná, Fr. Křižíka 22, Praha 7, provozovatel LÉKÁRNA LETNÁ s.r.o. 303/2005 PharmDr. Soňa Berková, Lékárna Lípa, Seydlerova 2451, Praha 5, provozovatel REGINNA PHARMA CZ a.s. 304/2005 PharmDr. Alice Mýlková, Lékárna nemocnice, Dr. Jánského 249, Frýdek-Místek, provozovatel Nemocnice ve Frýdku-Místku 305/2005* Mgr. Soňa Daňková, Lékárna Velké Němčice, Brněnská 87, Velké Němčice, provozovatel LÉKÁRNA TĚŠANY s.r.o. 306/2005* PharmDr. Tomáš Florian, A Lékárna v Kauflandu, Tyršovo nábřeží 5496, Zlín, provozovatel PHARMCORA s.r.o. 307/2005 Mgr. Miroslav Mrkos, Ořechov, Pavlíkova 67, Ořechov u Brna, provozovatel EUPHRASIA s.r.o. 308/2005 Mgr. Martin Petřík, LÉKÁRNA KAMENNÝ VRCH, Oblá 75a, Brno, provozovatel FABAS s.r.o. 309/2005 Mgr. Mária Dzurušová, LÉKÁRNA LUKA, Mukařovského 1985, Praha 5, provozovatel WEILCHEN a.s. 310/2005 RNDr. Blanka Topinková, Lékárna EUPHRASIA s.r.o., Fryčajova 18, Brno, provozovatel EUPHRASIA s.r.o. 311/2005 Mgr. Veronika Trstenská, Lékárna EUPHRASIA s.r.o., Holásecká 31, Brno, provozovatel EUPHRASIA s.r.o. * = nová lékárna (člk) farmaceuti nebo medicínsky zaměření odborníci. Barevné obrázky jsou převzaté kolorované pérovky. Velká část encyklopedie je věnována čajovým směsím. Pro nejběžnější použití jistě mohou mít smysl, ale nežijme v omylu: současná fytoterapie, jejímž základem je moderní farmakognozie, není založena na čajíčkách. Už skoro 20 let je mnohem dále a bylo by bolestné tuto historii neoprávněně křísit. Je nepochybné, že náš terén informatiku v oblasti fytofarmak potřebuje a zřejmě se oprávněně zeptá: když čeští vysokoškolští farmaceuti nebyli schopni zplodit lepší databázi, co jiného nám zbývá, než využít informační zdroje, které jsou na trhu? Po mém soudu by to byla námitka alibistická. Pokud má terén zájem o určité informační zdroje, měl by se prostřednictvím svých orgánů (ČLK, ČFS JEP) obrátit na farmaceutické fakulty, jak se stalo např. v oblasti doplňků stravy a potravních doplňků ze strany ČLK. V rámci katedry farmaceutické botaniky a ekologie FaF UK začalo pracovat Informační a edukační centrum pro nutraceutika, které zanedlouho otevře na webových stránkách Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové své informační zdroje (už teď je terén telefonicky informačně využívá), na stejných stránkách bude od prosince 2005 rozsáhlá fotografická databáze léčivých rostlin a léčivých drog. Zhruba začátkem roku 2006 vyjde v nakladatelství Karolinum zásadní monografie týkající se farmakobotaniky (L. Jahodář: Farmakobotanika - cévnaté rostliny). K tomu všemu došlo na základě žádostí a konzultací s pracovníky zainteresovaných pracovišť hradecké farmaceutické fakulty. Proto mě udivuje a zároveň upřímně mrzí, že stavovský princip nebyl využit i v oblasti fytofarmak. Věřím, že všichni zainteresovaní kolem jmenované encyklopedie pochopí můj zásadní nesouhlas se sdělením v Bulletinu GML. Encyklopedii léčivých rostlin HERBA považuji pro informovanost terénních farmaceutů za naprosto nedostačující. Pro tyto účely připravujeme vhodnou databázi a autorský kolektiv věří, že bude v bulletinu grémia doporučována minimálně tak, jako uvedená encyklopedie. Doc. RNDr. LUBOMÍR OPLETAL, CSc., katedra farm. botaniky a ekologie Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové 7

9 Přihlášky na jednotlivé akce s uvedením data a místa konání a osobních dat (jména, příjmení, titulu, resp. členského čísla či adresy pracoviště + kontaktního telefonu) zasílejte i nadále co nejdříve do pražského sekretariátu komory (fax: , mrazkova@lekarnici.cz). Odtud budou předávány místním organizátorům akcí společně s formuláři osvědčení o účasti, která pečlivě uschovejte, budou se hodit. Brno (NCO NZO - doškolovák, Vinařská 6, Brno, začátek v 10 hodin) so Atopická dermatitida, akné, fotoprotekce z pohledu nových poznatků (RNDr. František Kratochvíl, DrSc.) Hradec Králové (FaF, Heyrovského ul., posluchárna A, začátky v 9.30 hodin) so Spánkové poruchy a farmakologická léčba - vhodnost indikace, úskalí farmakoterapie, klinické kazustiky Poruchy biorytmu a léčebné přístupy, klinické kazuistiky (doc. MUDr. Petr Smolík, CSc., a kolektiv autorů) so ODBORNÉ SEMINÁŘE 2005 Hlavní trendy v geriatrii a gerontologii, jejich význam pro budoucí lékárenství (MUDr. Ivana Doleželová ) Specifika geriatrické farmakoterapie, léčiva nevhodná u seniorů (Mgr. Daniela Fialová) INTERAKTIVNÍ SEMINÁŘE Praha (Hotel ILF, Budějovická, 1. patro, místnost č. 5, začátky v 18 hodin) Pozor: pouze pro omezený počet účastníků Přihlášky zasílejte na adresu: fialova@faf.cuni.cz, nebo tel l. 220! Změna termínu z původně plánovaného ! út Kazuistiky pacientů, klinický přístup v dispenzaci (Mgr. Daniela Fialová, MUDr. Ivana Doleželová) st Kazuistiky pacientů, klinický přístup v dispenzaci (Mgr. Lucie Driová, PharmDr. Alena Linhartová, MUDr. Lenka Hošková) Teplice (Dům kultury, začátek v 9.30 hodin) so Alergie (MUDr. František Kulič) Partnery interaktivních seminářů jsou AstraZeneca, Pharmos, Zentiva CZ, GlaxoSmith Kline, Lek Pharma Vyhodnocení druhého cyklu kontinuálního vzdělávání Dne 31. srpna letošního roku skončil další, v pořadí druhý cyklus kontinuálního vzdělávání členů ČLK. Postup při jeho vyhodnocování je stejný jako před třemi lety: splnění požadavků potvrzují předsedové nebo jiní pověření členové představenstva OSL do Přehledu odborné praxe lékárníka (na poslední stranu). Kromě skutečnosti, zda lékárník splnil požadavky, zapíší i počet získaných bodů. Pokud lékárník nepracoval v lékárně celé tři roky, například z důvodu mateřské dovolené nebo nástupu do praxe ze školy, uvede do Přehledu požadovaný počet bodů (poměrná část, 30 bodů za každý rok). Při sčítání bodů, kromě bodů získaných na akcích pořádaných nebo garantovaných komorou, kde je tento počet uveden na certifikátu, může předseda OSL (nebo jiný pověřený člen) uznat i jiné odborné akce, bodové hodnocení podle časového rozsahu akce je pak maximálně poloviční. Na začátku příštího roku nahlásí předsedové OSL na sekretariát seznam lékárníků, kteří úspěšně splnili požadavky kontinuálního vzdělávání. Mgr. HANA ŠNAJDROVÁ V celosvětovém měřítku se u každé z prvních dvanácti farmaceutických společností blíží výdaje na výzkum a vývoj nových léčiv ke 2 miliardám USD, nebo tuto částku přesahují. Náklady na boj s rakovinou v USA přesahují 171 miliardu USD ročně, z toho přes 12 miliard USD představují výdaje na léčivé přípravky pro onkologické pacienty. Očekává se, že trh s léčivy, jež jsou vymezena k terapii nemalobuněčného bronchogenního karcinomu, překročí do roku 2012 hodnotu 4,1 miliardy USD. Onemocnění reprezentuje % všech bronchogenních karcinomů. Uvedený předpokládaný vývoj má podpořit ukončení patentové ochrany na tři hlavní cytostatika - TAXOTERE (docetaxel, Aventis) v roce 2007 v Evropě a v roce 2010 v USA, PARAPLATIN (karboplatina, Bristol Myers Squibb), jehož ochrana v USA uplynula již v roce 2004, a GEM- ZAR (gemcitabin, Eli Lilly) v rozmezí let ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA LÉKŮ Odhad velikosti trhu v pětici největších evropských zemí (Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Velká Británie) pokud jde o přípravky k léčbě stavů doprovázených neuropatickou bolestí uvádí, že do roku 2012 bude činit 1,7 miliardy USD. Obchod s periferními vaskulárními stenty v USA dosáhne do roku 2008 hodnoty 1,6 miliardy USD. Farmaceutické společnosti vydávají 46 % rozpočtu na marketing přípravků v době jejich zavádění. Léčivé přípravky vzešlé z farmaceuticko-biotechnologických aliancí mají o 30 % vyšší pravděpodobnost schválení Úřadem pro potraviny a léčiva (FDA) oproti samostatně vyvíjeným léčivým přípravkům. Projekce celosvětového trhu s léčivými přípravky do roku 2008 představuje 900 miliard USD. V roce 2002 byl farmaceutický průmysl oceněn přibližně na 541 miliardu USD. Výdaje farmaceutických a biotechnologických společností za reklamu přímo orientovanou na konzumenta se v roce 2003 zvýšily na 22 % a dosáhly 3,3 miliardy USD. (Par) 8

10 ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 10/2005 Walmark seniorům Diakonie Českobratrské církve evangelické (ČCE) má v péči téměř čtyři tisíce seniorů. V rámci projektu Společnost přátelská všem generacím se s touto diakonií dohodli zástupci třinecké společnosti Walmark, která mj. poskytne jednotlivým střediskům Diakonie ČCE věcné dary. Dále rozešle sto tisíc kusů informační brožury rodinám v celé republice. Publikace přinese rady a informace pro seniory a jejich rodinné příslušníky a pokusí se vyvrátit nejrozšířenější mýty o stáří. Ilustrační foto: MIROSLAV KUCEJ Podle tiskové mluvčí Walmarku Kateřiny Ondřejkové by mělo být pro významné podniky samozřejmostí, že ke společnosti, v níž působí, nepřistupují jako k pouhému článku ve svém výrobním procesu. Firma má zájem udržet si své věrné zákazníky a ukázat široké veřejnosti, že umí víc než zvládat obchodní strategie, zdůraznila a dodala: Také proto podporuje projekt Společnost přátelská všem generacím, který má zvýšit prestiž seniorů ve společnosti, pomáhat odstraňovat zažité stereotypy v pohledu na stáří a o těchto tématech diskutovat napříč generacemi. Člověk by měl změnit pasivní pohled na vlastní stáří a rozhodnout se ve vlastním zájmu pro zdravý životní styl, aby se období vyššího věku stalo respektovanou a plnohodnotnou fází života. (jh) SPRÁVNÉ DISPENZAČNÍ MINIMUM Warfarin Antikoagulační léčba, která je v běžné ambulantní praxi převážně představovaná warfarinem, je v dnešní době často zmiňovaným fenoménem. Warfarin je významným terapeutikem a profylaktikem, ale nese s sebou řadu závažných doprovodných nežádoucích účinků. Projevují se hlavně následkem interakcí s jinými léčivy nebo dokonce i s potravinami. Vazba na plazmatické bílkoviny této látky je významně vysoká a každá malá odchylka v kompetici na vazebných místech se může projevit významným klinickým efektem (u závažných hemorrhagií končících i smrtí). Navštívila jsem před nedávnem nemocnici v Dublinu, a tam se ze 17 nemocničních lékárníků, zásobujících asi 200 lůžek, dva lékárníci věnovali pouze podávání warfarinu, jeho interakcím a úpravám dávek. Říkali jim nemocniční hantýrkou warfarin pharmacists. Snad by to mohlo být zajímavým podnětem pro rozšíření služeb nemocničních lékárníků v našich lékárnách. Co můžeme udělat alespoň pro naše ambulantní warfarinizované pacienty? Pro obecný úvod jen stručně zopakujme, že warfarin je antikoagulans, jehož mechanismus účinku souvisí s jaterní syntézou srážecích faktorů (II, VII, IX a X) závislých na vitaminu K. Používá se k profylaxi a léčbě řady chorob (žilní trombóza, fibrilace síní, plicní embolie, profylaxe embolie po chirurgických výkonech, snížení rizika IM). Mezi závažné kontraindikace patří těhotenství (kategorie X podle FDA) a krvácivost v různých orgánových systémech. Ostatní lze vyhledat v databázi léku. Dávkování je velmi individuální a obvykle kolísá v dávce od 2-5 mg denně (podle laboratorního stanovení protrombinového času PT nebo častěji INR). Nejzávažnější je kapitola interakcí, kterou by měl velmi pečlivě zvažovat každý předepisující lékař. My v lékárně můžeme spolupracovat s lékařem tím, že upozorníme na tento potenciál warfarinu pacienta, a ten tak snadno pochopí, že jakákoliv nově nasazovaná terapie, včetně OTC léčiv, má být velmi pečlivě zvažována a konzultována s lékařem. Pokud to není možné, je vhodné vést pacienta k tomu, aby si vedl záznam o nárazově podávaných léčivech s časovou posloupností. Z toho je pak možné vyčíst případné odchylky laboratorních hodnot INR a jejich ovlivnění přídatnou terapií. Tento typ léku by expedující lékárník neměl zaměňovat podle momentální dostupnosti, ale temperovaný pacient by měl setrvávat u jedné firemní značky. Co by se měl dovědět v lékárně? Lék užívat vždy ve stejnou denní dobu, uchovávat v původním balení a neponechávat tablety na světle. Měl by chápat a respektovat měření INR v určitých časových intervalech, také další laboratorní zkoušky, ve kterých je testováno možné okultní krvácení (v moči a stolici). Žena fertilního věku musí být informována o kontraindikaci v těhotenství. Pacient by po nasazení léčby neměl nějak výrazným způsobem měnit své stravovací návyky. Nárazový příjem alkoholu může významně ovlivnit antikoagulační vlastnosti warfarinu a laboratorní hodnoty INR. Příjem vitaminu K v běžné potravě je tolerovatelný, pacient se však musí vyvarovat nadměrného přísunu potravin se zvýšeným obsahem vitaminu K, tj. avokádo, banány, brokolice, sušené ovoce, grapefruit, ořechy, pomeranče, broskve, rajčata, semínka slunečnice, špenát, brambory (vysoký obsah vitaminu K může kompetovat s farmakodynamickým účinkem warfarinu). Pacient by měl hlásit lékaři tyto NÚ - GIT nevolnosti, růžové nebo červené zbarvení očí, červeně nebo černě zbarvená stolice nebo průjem, kožní rash, žloutnutí kůže nebo bělma očí, nezvykle silné menstruační krvácení. Z běžných OTC by hlavně neměl bez konzultace užívat salicyláty tj. ac. acetylsalicylicum. PharmDr. MARIE ZAJÍCOVÁ marie.zajicova@nemocnice.opava.cz 9

11 ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 10/2005 K reklamním a marketingovým aktivitám Na základě přibývajících podnětů a stížností členské základny na některé marketingové aktivity lékáren Česká lékárnická komora uvedené aktivity posoudila. Z důvodu podezření na porušení platných právních předpisů podnikla níže uvedené kroky. A to při vědomí své zákonné povinnosti dbát, aby její členové vykonávali povolání lékárníka v souladu s platnými právními předpisy, řády komory a v souladu s jeho etikou. V zájmu informovanosti členů ČLK uvádím, jaké aktivity a z jakých důvodů mohou porušovat platné právní předpisy. 1) nabízení a vyplácení finančních odměn za předložené lékařské předpisy (částky 5, 6 či 10 Kč) Podezření na porušení: a) zákona o regulaci reklamy - neuvedena doba, do kdy tato nabídka trvá, b) zákona o ochraně spotřebitele - jsou diskriminováni ti pacienti, kteří si léčivý přípravek (LP), který je možné získat jak ve volném prodeji, tak na základě lékařského předpisu, zakoupí přímo, tj. nenavštíví před návštěvou lékárny lékaře a šetří peníze z fondu veřejného zdravotního pojištění, c) obchodního zákoníku - jde o jednání v hospodářské soutěži, které z několika důvodů může být v rozporu s dobrými mravy soutěže (slib odměny za recept, nikoli za konkrétní zakoupené zboží, vyvíjení nátlaku na spotřebitele, aby LP, který je možné získat na lékařský předpis i ve volném prodeji, uplatnil na základě receptu, a tedy před tím absolvoval cestu k lékaři včetně nákladů spojených s touto cestou, věnoval tomu svůj čas - tedy opět náklady; jsou zde i náklady z veřejného zdravotního pojištění hrazené lékaři) a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům, d) řádů ČLK (prověří příslušná revizní komise). 2) reklamní prezentace, které zdůrazňují, že lékárna nabízí farmaceutické informace a poradenství, farmaceutický servis Podezření na porušení: a) obchodního zákoníku - může jít o klamavou reklamu (nekalosoutěžní jednání), protože byť je prezentován pravdivý údaj, je vyvoláván klamný dojem, že lékárna poskytuje jakýsi nadstandard, přitom jde o služby, které poskytuje každá lékárna, a to v zásadě přímo jako plnění svých povinností ze zákona, a taková reklama je způsobilá přivodit jiným soutěžitelům (lékárnám) újmu, 10 JUDr. Monika Bakešová b) zákona o regulaci reklamy - tento zákon zakazuje klamavou reklamu (viz předchozí bod), c) zákona o ochraně spotřebitele - může jít o zakázané klamání spotřebitele, d) řádů ČLK (prověří příslušná revizní komise). 3) reklamní prezentace, které nabízejí nejširší sortiment léčiv, PZT, kosmetiky a dalších výrobků Podezření na porušení: a) obchodního zákoníku - může jít o klamavou reklamu (nekalosoutěžní jednání), protože v zásadě všechny lékárny mohou nabídnout rozsahem obdobný sortiment léčiv a PZT; u sortimentu, jako je kosmetika a další, pravděpodobně jiní podnikatelé mohou nabídnout sortiment mnohem širší. I toto jednání je způsobilé přivodit jiným soutěžitelům újmu. b) zákona o regulaci reklamy - zakazuje klamavou reklamu, c) zákona o ochraně spotřebitele - může jít o zakázané klamání spotřebitele, d) řádů ČLK (prověří příslušná revizní komise). Podle výše uvedených právních předpisů není ČLK dozorovým orgánem. Aby výkon lékárnického povolání v uvedených případech odpovídal právním předpisům, předala ČLK podezření z porušení těchto zákonů příslušným kompetentním kontrolním orgánům - Krajskému živnostenskému úřadu (regulace reklamy), České obchodní inspekci (ochrana spotřebitele). Na základě dalších zjištění jsme kontaktovali i Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (zprostředkování zaměstnání bez příslušného povolení ministerstva) a inspekci práce. Podněty byly předány i příslušné revizní komisi k dalšímu šetření. Proti nekalosoutěžnímu jednání (porušení ustanovení obchodního zákoníku) je možné se bránit i cestou soudní - podáním žaloby na ochranu proti nekalosoutěžnímu jednání. Žaloba se podává ke krajskému soudu, v jehož obvodu má žalovaná osoba sídlo (u fyzických osob místo podnikání) a lze se domáhat, aby se žalovaný nekalosoutěžního jednání zdržel, odstranil závadný stav, poskytl přiměřené zadostiučinění (omluva, peněžitá satisfakce apod.) nebo nahradil způsobenou škodu. Tuto žalobu může podat konkrétní provozovatel lékárny, který je poškozen nekalosoutěžním jednáním jiného subjektu. ČLK není soutěžitelem ani sdružením soutěžitelů, a proto není oprávněna takovouto žalobu podat. PROČ PLATÍME ZA VZDĚLÁVACÍ AKCE Dovolte mi přiložit malé polínko do místy ohnivé diskuze nad zaváděnými poplatky na vzdělávacích akcích. Na otázky proč mám platit za něco, co je povinné nebo proč platím za vzdělávací akce pořádané komorou, když platím příspěvky a podobné je velmi jednoduchá odpověď - PROTOŽE JSOU DRAHÉ! Nejpřesvědčivější bývá řeč suchých čísel, konkrétně postačí příklad z financování diabetologických seminářů DIA 2005 (do nákladů není započtena mzda pracovníků sekretariátu, hlavních organizátorů a moderátorů akce), jak zjistíte z tabulky. Každý z účastníků tedy za 500 Kč příspěvku dostane hodnotu ve výši Kč - k tomu, alespoň doufám - i nějaké nové informace a praktické poznatky. NÁKLADY (Kč) 16x nájem, 16x občerstvení Přednášející Příprava a tisk materiálů Cestovné a ostatní Celkem PŘÍJMY (Kč) Účast. poplatek (300x 500 Kč) Sponzoři finančně i nefinančně Celkem

12 Je prostou realitou, že příspěvek člena ČLK (základní toho času 1800 Kč/rok) pokrývá jen nezbytné výdaje související s provozem komory a fungováním nepočetného sekretariátu. Všechno ostatní je otázkou samofinancování ze strany jednotlivých členů. A sem patří jistě i pokrytí nákladů na povinné celoživotní vzdělávání (viz zákon č. 95/ , odst. 1 - Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti vykonávající zdravotnické povolání se celoživotně vzdělávají.). Jen pro informaci - ze stránek stomatologické komory lze zjistit, že příspěvky na jejich vzdělávací akce se pohybují v rozmezí Kč za celodenní seminář, a přitom je i jejich základní roční příspěvek výrazně vyšší (2500 Kč). Lze v rozpočtech vzdělávacích akcí ušetřit? Šetřit na odměnách pro kvalitní přednášející jistě není vhodná cesta. Korunka ke korunce by se mohla nastřádat v kapitole občerstvení, ale rozumnou úroveň bychom si přesto zachovat měli. Největší částka se dá ušetřit při organizování akcí prostřednictvím OSL nebo takříkajíc z centra. Organizační práce externích agentur totiž v případě jednoho semináře čítá částku minimálně Kč. Právě to by mohlo být dalším pádným argumentem pro zřízení uvažovaného Vzdělávacího centra ČLK, jehož náplní by byla především organizace vzdělávacích akcí všeho druhu (a výhledově třeba i atestační přípravy). Přes zmíněné centrum by pak byl jistě i lepší dohled na kvalitu vzdělávacích akcí. Nejlevnější alternativou v současnosti je však organizace akcí prostřednictvím OSL (na mnohých místech už funguje). Náplň semináře je pak možné ušít přímo na míru zájmům jeho členů. Zajistit Kč na takovou akci prostřednictvím oblastních reprezentantů farmaceutických firem je určitě jednodušší než sehnat na jejich centrálách. Na příští rozpočtový rok připraví představenstvo návrh jasnějších pravidel pro finanční výpomoc OSL na pořádání vzdělávacích akcí ze strany ČLK. Placení účastnických poplatků na seminářích se tedy ani v budoucnu nevyhneme, ale prostřednictvím vaší zpětné vazby a zapojení garantů ČLK chceme dohlédnout na jejich účelné vynaložení. Ve spolupráci s firmou 1studio se pokusíme během podzimu na spustit zkušební provoz vzdělávání na dálku. Bude obsahovat např. prezentace v powerpointu doplněné o zvukový záznam přednášejícího. Tato forma by měla být přínosem hlavně pro lékárníky z odlehlejších koutů republiky. Mgr. MICHAL HOJNÝ člen představenstva ČLK Ing. Jan Rohrbacher: Nezávislé lékárny mají i v tvrdém konkurenčním boji k pacientům blíže Čestným členem Fóra nezávislých lékáren (FNL) je výkonný ředitel společnosti Alliance UniChem ing. Jan Rohrbacher, kterého jsme požádali o krátký rozhovor. Kdy a proč vzniklo FNL? Fórum nezávislých lékáren vzniklo 16. června letošního roku jako platforma pro řešení zájmu nezávislých lékáren. Principy členství ve FNL a jeho cíle jsou definovány ve statutu FNL, který byl schválen na ustavující schůzi a je k dispozici ve veřejné části webových stránek na adrese: Fórum je tedy další lékárnickou organizací, která má řadu zájmů a úkolů (například jak účinně bojovat s nekalou konkurencí) stejných jako Česká lékárnická komora, Grémium majitelů lékáren a další. Nepůjde o zbytečné tříštění sil? To si rozhodně nemyslím. FNL není žádná organizace či sdružení s právní subjektivitou, ale dobrovolná skupina lékárníků pracujících výhradně v nezávislých lékárnách, kteří mají potřebu řešit současné problémy postavení nezávislých lékáren na českém farmaceutickém trhu. V rámci FNL byly vytvořeny čtyři pracovní skupiny: Ekonomika nezávislých lékáren; Postavení nezávislé lékárny ve zdravotnickém terénu; Služby s přidanou hodnotou; Komunikace a využití IT technologií. Tyto skupiny pokrývají prakticky všechny oblasti činnosti provozu nezávislých lékáren. Vyplývají z toho, že jste čestným členem FNL, společnosti Alliance UniChem také určité povinnosti a co jí to naopak přinese? Postavení AU CZ je zakotveno přímo ve Statutu FNL a spočívá v organizaci zázemí pro činnost Fóra. Pro vzájemnou komunikací členů Fóra byly vytvořeny interní webové stránky umožňující komfortní komunikaci všech jeho členů. Činnost FNL přináší AU CZ podněty pro další zlepšení služeb pro nezávislé lékárny s cílem posílit jejich ekonomickou stabilitu a konkurenceschopnost. Jaké jsou cíle Fóra ve vztahu k pacientům? ROZHOVOR Nezávislé lékárny mají podle mého názoru k pacientům mnohem blíže, než lékárny v řetězcích, kde je hlavním motivem zisk a pokrytí režijních nákladů řetězce. Výhodou nezávislých lékáren v konkurenčním boji bude jistě jejich mnohem profesionálnější přístup a rozsah služeb poskytovaných pacientům, přičemž Alliance UniChem je v tomto směru bude maximálně podporovat. Připravila JAROSLAVA HOŘANSKÁ

13 ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 10/2005 Sousedům v Evropě je i není co závidět Zahraniční hosté, kteří seznámili účastníky nedávného kongresu Grémia majitelů lékáren s některými problémy lékárenství ve svých zemích, při úvodních informacích o situaci v České republice občas nevěřícně kroutili hlavami, přestože byli docela v obraze. To, že v některých českých lékárnách je pacient finančně odměňován za přinesený recept, jim připadalo jako z říše pohádek. Výše průměrné ceny jednoho receptu v ČR je něco přes 13 eur (v Holandsku 30,56 eur, ve Francii 38,58 eur), ve srovnání s námi na tom nejsou špatně. 12 NĚMECKO: Ceny všude stejné Proč stále více Němců kupuje léky v České republice? Dr. Ulrich Bethge, viceprezident Saského grémia majitelů lékáren v Lipsku, soudí, že to souvisí se systémem doplatků v Německu. Lék do pěti eur plně platí pacient, u dražších - pokud od platby není osvobozen - hradí 10 % z ceny, u skutečně nákladných léků je doplatek vysloveně symbolický, maximálně 10 eur. Přípravky na Rp. jsou ve všech lékárnách stejné, lékárny si proto konkurují službami, jako měření krevního tlaku, krevního cukru apod. Bezplatné dodání léků nebo PZT pacientovi domů bylo dříve soutěžním prvkem mezi lékárnami, nyní je jedním z konkurenčních nástrojů zásilkovým lékárnám (z 21 tisíc lékáren má jen možnost zasílat léky). Některé zdravotní pojišťovny tyto služby lékárnám na základě smlouvy s přesně danými pravidly částečně kompenzují. Lékárny mají zájem, aby se pacienti rozhodovali pro volně prodejné léky. Všechny léky hrazené ZP (s výjimkou přípravků pro hemofiliky a vakcín) expedují výhradně lékárny. Lékaři nemají v Německu dispenzační právo. Lékárníci zastávají zásadu, že každý pacient musí do zdravotnictví něco odvádět i z vlastní kapsy. S výjimkou doplatků na léky kolegové loňskou reformu zdravotnictví nepodporovali. Obecně lze říci, že ceny léků v Německu se snížily, ale významně vzrostly životní náklady, z nichž zhruba 14 procent jde na zdravotní pojištění. POLSKO: Ztrácíme nezávislost V současné době je v Polsku zaregistrováno kolem deseti tisíc lékáren. Pět největších z 530 velkodistributorů léků kontroluje šedesát procent trhu. Podle magistra Aleksandra Žurka, předsedy výboru společnosti SALUS International, je z celkového počtu lékáren 89,7 % soukromých v rukách lékárníků, deset procent je součástí lékárenské sítě a tři desetiny procenta internetových lékáren. Čtyřicet procent formálně samostatných lékáren je však ve skutečnosti finančně závislých na lékárenských velkoobchodech. Třínebo čtyřměsíční opoždění platby způsobuje, že lékárník přestává být skutečným majitelem své lékárny. Lékárníci ztrácejí nezávislost také vinou tzv. věrnostních programů, z nichž jeden je zavazuje odebírat 80 procent sortimentu u burzovní společnosti s největším podílem na polském farmaceutickém trhu. Loňský obrat lékáren byl 14,2 mld. zlotých (1 zloty = cca 7,50 Kč). Celkové zadlužení soukromých lékáren vůči velkodistributorům se odhaduje ve výši dvou až čtyř miliard zlotých. Lékárníci nejčastěji přicházejí o vlastní lékárny v okamžiku, kdy své pohledávky předají vymahatelské společnosti. Kolega Žurek uvedl, že lékárníkům hrozí také jiná nebezpečí. Zahraniční velkodistributoři mají zájem vytvářet vlastní lékárenské řetězce, kromě nich na trhu přibývají další cizí velkodistributorské společnosti, a o domácí lékárenské velkoobchody se začínají přetahovat zahraniční dodavatelé léků. NIZOZEMSKO: Ve virtuálním řetězci Do veřejných lékáren chodí 92 % občanů (drtivá většina navštěvuje stále stejnou), 8 % pacientů dostává léky od lékařů s právem dispenzace. Lékárny mohou vlastnit i velkodistributoři. Na průměrnou lékárnu připadá pacientů, musí mít jednoho odpovědného zástupce - lékárníka, řadový lékárník však nemá povinnost být (Pokračování na straně 17)

14 Senátor MUDr. Tomáš Julínek, stínový ministr zdravotnictví za ODS, se v diskusi s lékárníky vyjádřil v tom smyslu, že pokud ODS ve volbách zvítězí, s nástupem nového modelu financování zdravotnictví, tedy kolem roku 2008, bude v tomto směru úloha státu menší než dosud. Současné rozdělení cenotvorby (ministerstvo financí a ministerstvo zdravotnictví) považuje za neúnosné. Před časem jste řekl, že lékárny považujete za stabilizovaný segment zdravotnictví, ale že uvažuje o změnách v provozu činnosti nemocničních lékáren. Čeho by se měly týkat? Lékárny samozřejmě trpí zadlužením veřejného zdravotního pojištění, ale nemáme problémy se základními atributy jako je například statut. V porovnání se složitým nezbytným transformačním procesem zdravotních pojišťoven nebo fakultních nemocnic je to opravdu stabilní sektor. To neznamená, že není co napravovat. To se týká i zásobování nemocnic léčivy. Nemocnice nemají doposud regulérní zásobovací sklad, popř. výrobnu léčiv, proto je potřebné zavést typ ústavní lékárny bez práva veřejnosti. To nic nemění na možnosti, aby nemocnice provozovala běžnou veřejnou lékárnu. Pak je ale zbytečné říkat jí oficiálně nemocniční, stejně tak jako neříkáme poliklinická, Novákova a podobně. Jste příznivcem myšlenky regulace sítě lékáren? Pokud ano, podle jakých kritérií by se měla utvářet? Nejsem, není k tomu žádný důvod. Uvažujete v navrhované reformě o degresivní marži? Právě degresivní marže, kterou najdete v mém návrhu, má vliv na tvorbu sítě. Je to jeden z nepřímých, ale velmi férových nástrojů k rozumnému pokrytí lékárenskou službou. Samozřejmě efektů je víc, konec konců se zástupci lékárníků jsme ve shodě. O nastavení marže budeme jednat, požádal jsem již představenstvo o pomoc při identifikaci typů lékáren, která je pro dobré nastavení důležitá. Co si myslíte o zavedení dispenzačního poplatku (za kvalifikovanou péči) v lékárnách? Ano, počítám s ním. Jeho nastavení, charakter a poměr k marži bude předmětem výpočtů na tvrdých datech a samozřejmě vyjednávání. Jaký význam přikládáte komerčnímu připojištění? Princip komerčního připojištění je zabudován uvnitř našeho jednotného modelu financování. Můžete si připojistit, předplatit i zaplatit navíc co chcete. Zavedení paralelního komerčního pojištění by vedlo k větší nerovnosti v systému, bylo by jen pro omezenou část pojištěnců s vyššími příjmy a nízkým pojistným rizikem. Je známo, že zdravotní péče o seniory se v posledních letech zhoršuje. Protože jich bude přibývat, jakou mají tito obvykle polymorbidní pacienti perspektivu? Osobní účty dovolují koncipovat spoluúčast tak, aby byla limitní a aby z nemocných nevytvářela sociální případy. Pokud se jedná o sociálně slabého jedince, individualizovaný model zdravotního pojištění umožňuje identifikovat sociální situaci způsobenou nemocností. Výběr zdravotních plánů nabízených zdravotní pojišťovnou pak povzbudí nabídku velkého sortimentu služeb pro seniory a nemocné. ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 10/2005 Za jakých podmínek by mohly zdravotní pojišťovny hospodařit lépe, když podle vás financují zdravotnická zařízení bez ohledu na vývoj vlastní finanční bilance? Jsou schopny (příp. v jakém časovém horizontu) nakupovat pro své pojištěnce péči? O nákup péče se snaží již nyní, ale je to jen iniciativou osvícených ředitelů ZP. Nejsou motivace, finanční odpovědnost, řádné odpovědné řídící orgány, v neposlední řadě informační systémy pojišťoven nejsou přizpůsobeny k vyhodnocování rizik klientů a jejich potřeb, jednoduše řečeno nejsou ustrojeny k POJIŠ- ŤOVÁNÍ ve zdravotnictví. V prvé řadě musí být schopny nabídnout svým klientům produkty zdravotní plány. Dále musí podléhat dozoru státu s kvalifikovaným dohledem regulačního úřadu podobně jako komerční pojišťovny, avšak bez přímých zásahů do jejich chodu Takže transformace ZP je mým prvním plánovaným reformním krokem. Před časem jste vydal knížku Průvodce unaveného pacienta českým zdravotnictvím. Změnil jste od té doby některé v ní publikované názory? Ambice být ministrem nestačí, je třeba prosadit svou vizi Byla napsána na základě mých praktických zkušeností lékaře, životní filozofie, chcete-li prozření. Je to můj postoj, není to laciná póza ambiciózního politika. Skoro padesát let se dívám na tento svět a už z něho nejsem zmatený, tak co bych měnil. Pane senátore, chtěl byste být OPRAVDU ministrem zdravotnictví? Proč bych 2,5 roku vymýšlel životaschopný koncept, přesvědčoval plno kvalitních lidí ke spolupráci? Jasně, že ano. Věříte, že by se vám podařilo prosadit reformu zdravotnictví, nebo počítáte s tím, že by nakonec došlo k určitému kompromisu, jak je v České republice zvykem? Ministr zdravotnictví by snad konečně měl mít ambice prosadit svoji vizi, připravenou, prověřenou vizi, a ne mít pouhou ambici stát se ministrem. Můj návrh je natolik komplexní, že snese jen okrajové kompromisy, popř. realizační varianty. Například moje základní představa o lékové politice je vedena z pozice zástupce občana pacienta. Naproti tomu zájmy lékárníků, ale i distributorů, výrobců prezentují zastřešující organizace. Při zachování zdravého rozumu se kupodivu stanoviska příliš neliší a u provádění je vždycky prostor pro kompromis. Nedávné moje jednání s představenstvem České lékárnické komory jsem vnímal jako zahájení férového dialogu. Ptala se JAROSLAVA HOŘANSKÁ Foto: ČČL - V. Vrbovský 13

15 Na vaše otázky odpoví Mgr. JIŘÍ KOTLÁŘ Otázka: Pacient přišel do naší lékárny s výpisem z Poukazu na léčebnou a ortopedickou pomůcku, vystaveným jinou lékárnou. Na náš dotaz nám Všeobecná zdravotní pojišťovna sdělila, že vystavení výpisu z poukazu není možné a zdráhá se jej proplatit. Je správný postup lékárny, nebo má pravdu VZP? ZAJÍMALO VÁS Odpověď: Lékárna vystavila výpis z poukazu zcela v souladu s platnými právními předpisy. Ve vyhlášce č. 61/1990 Sb. byly zrušeny pouze ty části, které se týkají léčiv, je platná i nadále pro oblast zdravotnických prostředků. V 20, odst. 5 je uvedeno, že výpis z poukazu lze vystavit, a pro tento účel se použije formulář poukazu. Informace poskytnutá VZP svědčí o neznalosti, byla nesprávná, a je tedy její povinností výpis z poukazu proplatit. Stomatologové a SMS-aktuality Proč někdo dostává komorové SMS-aktuality a jiný ne, vysvětluje kancelář České stomatologické komory v říjnovém vydání stavovského časopisu LKS. Rozesílání aktuálních informací na mobilní telefony je službou členům stomatologické komory. Služba je v provozu od jara 2004, v současnosti ji využívá 3311 členů. Například poslední SMS-aktualita se týkala informací o valné hromadě ČSK. Z 3311 odeslaných SMS jich nebylo doručeno pouze 198, přičemž důvody mohou být v zásadě dva: adresát má vypnutý mobil nebo je mimo signál, adresát má vyčerpanou kapacitu SMS zpráv v paměti svého mobilu. Komorové SMS-aktuality jsou moderním a operativním způsobem předávání důležitých informací a komunikace mezi centrem ČSK a jednotlivými členy. Vzrůstající počet těch, kdo této služby využívají, svědčí o její efektivnosti. Během podzimu se účastníci systému mohou nově zapojit do komorových SMS anket. (red.) TAK TO VIDÍM JÁ: Vidíme se takoví, jací skutečně jsme? Pláčeme nad tím, s jakou samozřejmostí některé zdravotní pojišťovny porušují smlouvy a půjčují si od lékáren peníze, místo aby si vzaly samy úvěry od bank, ale nepenalizujeme je. Jsme tak uvědomělí a soucítící s našimi dlužníky proto, že by se jich uplatnění našich oprávněných nároků citelně dotklo? Víme, že systémově se nic nevyřeší, jelikož největší kus másla na hlavě má stát. Nebo se bojíme odvety ve formě důkladných kontrol a případných sankcí, a proto si raději sami půjčíme od bank či od distributorů, kterým případně zatím ještě můžeme naše pohledávky postoupit výměnou za zisk z penále? Ochota přijmout pohledávky má své meze. Distribuci také rostou náklady a chtěla by proto dosáhnout na větší díl společné přirážky. Někteří se snaží zhoršením podmínek odradit menší odběratele s cílem jejich eliminace ze svého zákaznického spektra. Jiní stanovují minimální cenu jednotlivé objednávky, další prodloužení splatnosti faktur nám také nedají zadarmo. Dáváme vydělat i velkoobchodům více či méně skrytě provozujícím lékárenské řetězce a podporujeme tím vlastní konkurenci. Stát nám určuje, kolik si smíme vydělat limitací přirážky a taxy laborum, kterou skrblicky, tj. méně než inflačně, občas navýší. I když se peněz nedostává, s výjimkou drobných (masivně medializovaných) chyb u připravovaných léčiv téměř nejsou překračovány stanovené cenové pojistky. Naopak široce rozšířeným jevem je nečerpání povolené výše ceny za účelem snížení nebo odstranění doplatku k radosti výrobců. Koledujeme si tak o další (za odměnu už třetí) snížení obchodní přirážky státem, který pak po vzoru Jánošíka přerozdělí ušetřené peníze nejhlasitějším odborářům ve zdravotnictví. Rozmazlujeme tím i své milé pacienty a utužujeme jejich přesvědčení, že když se chce, může být zdravotnictví zadarmo jako za starých dobrých časů, nebo že za nic nestojí. Ostatní v resortu přitom volají po spoluúčasti vědouce, že stát sice občas nějakou kapku upustí, ale není ochoten pořádně dolít, co dluží jako plátce za státní pojištěnce. Zvenku to pak vypadá, že jsme málo potřební (finančně) a vlastně ve vatě. Pak jen těžko vysvětlujeme, že naše ekonomická destabilizace už mnohdy hraničí s možností přežití. Přesto rozdáváme slevové karty, dárečky a vracíme pětikačky ve snaze přiblížit se marketingovými fígly obchodníkům. Současně jako zdravotníci poukazujeme, jak se stále vzděláváme a snažíme se veřejnosti nabídnout další nadstandardní služby a naplňovat myšlenky komplexní farmaceutické péče orientované na pacienta. Máme na to ekonomicky i odborně? K obhájení existence musíme vyvolat potřebu po naší schopnosti kvalifikovaně a objektivně poradit samozřejmě v oblasti léčiv, doplňků stravy, zdrav. prostředků, léčení banálních onemocnění. Hledat musíme prostor i v souvisejících oblastech (kosmetika, alternativní směry, průvodce pacienta systémem zdravotní péče atd.). Na druhé straně však my lékárníci mrháme energií i časem a svazujeme si ruce na zákonné povinnosti vyexpedovat na recept každý Paralen i hypochondrovi, který to má nastudované možná víc než my. Nejsme zvláštní tvorové? Až vyjde toto číslo, budu vědět, jak 6. října dopadla protestní stávka. Rád bych byl příjemně překvapen, jinak se obvyklé lamentace na téma co by komora měla dělat, stanou šelestem větru v mých uších. PharmDr. JAN HORÁČEK Lékárna Na Maninách, Praha 7 PS: Každé zobecnění má výjimky, předem se omlouvám těm, kteří žádnou z popsaných zavrženíhodných praktik nepoužívají. 14

16 CO URČITĚ STOJÍ ZA PŘEČTENÍ Večeřová-Procházková, A.: Jsou neuropsychofarmaka v léčbě bolesti účinná? Bolest č. 3/2005 Rešeršní práce shrnuje literární údaje o využití adjuvantních analgetik (koanalgetik) v léčbě bolesti. Zabývá se především využitím antidepresiv a antikonvulziv. Účinnost je přesvědčivě doložena u amitriptylinu, gabapentinu a karbamazepinu při postherpetické neuralgii a diabetické neuropatii. Novější antidepresiva (SSRI) prokazují analgetickou účinnost jen sporadicky, a to hlavně při bolesti spojené s komorbidní depresí. Lepší účinnost vykazují SNRI (venlafaxin). Ve všech studiích vykázala antidepresiva vyšší analgetickou účinnost než placebo. Z dalších psychofarmak se používají v léčbě bolesti anxiolytika, sedativa, hypnotika (zolpidem, zaleplon), starší antipsychotika (thioridazin, perfenazin), ale dnes již nejsou na trhu. Na konci článku je uvedena tabulka doporučených dávek antipsychotik a jejich nejčastější nežádoucí účinky. Bohužel chybí zatím data o tom, jak působí psychofarmaka při dlouhodobém podávání. Pokusy s léčením bolesti probíhaly vždy krátkodobě od 1 do 12 týdnů. Králíková, E., Baška, T., Langrová, K., Vojta, M.: Telefonní linky jako součást komplexní nabídky služeb pro odvykání kouření Časopis lékařů českých č. 8/2005 Závislost na tabáku je chronická, relabující nemoc (F17). Většina dospělých kuřáků by raději nekouřila, proto je nutné využít všechny prostředky k odvykání. Komplexní nabídka pomoci zahrnuje jednak krátkou (3-5 min.) intervenci u všech kuřáků a intenzivní léčbu pro ty, kteří chtějí přestat. Jednou z nejmodernějších forem pomoci kuřákům jsou telefonní linky, které ve většině zemí teprve vznikají. V České republice funguje linka od ledna 2005 na čísle za cenu místního hovorného (1,29 Kč/min.) Jako konzultanti na lince pracují studenti pražských lékařských fakult. Během prvních 4 měsíců bylo uskutečněno 609 konzultací, ve 14,5 % volání byla linka zneužita. V budoucnu se předpokládá uvedení telefonní linky na cigaretových krabičkách. Honzák, R.: Současné poznatky o klinických účincích perindoprilu Praktický lékař č. 9/2005 Perindopril (Prestarium) je dlouhodobě působící ACEI. Kromě afinity ke konvertujícímu enzymu angiotenzinu má kromě antihypertenzivních i další příznivé účinky. Léčba perindoprilem zlepšuje stav ICHS, zlepšuje endoteliální dysfunkci, zlepšuje srdeční selhání, působí prevenci cévní mozkové příhody. V experimentu na zvířatech byl prokázán i efekt v prevenci i léčbě jaterní fibrózy a hepatocelulárního karcinomu. Bouček, J., Pidrman, V.: Psychofarmaka v medicíně Grada Publishing, Praha 2005, 286 stran Zajímavá publikace z pera olomouckých psychiatrů prof. Boučka a doc. Pidrmana přináší pohled na využití psychofarmak nejen v psychiatrii, ale i v jiných oborech lékařství. Kniha sestává z 15 kapitol. Prvních 10 částí podává přehled jednotlivých skupin psychofarmak, jejich indikací, kontraindikací, ANOTACE interakcí, dávkování s několika kasuistikami. Jsou to anxiolytika, hypnotika, antidepresiva, stabilizátory nálady, antipsychotika, kognitiva. Jedna část se zabývá využitím psychofarmak v dětském a dorostovém věku, další pak v léčbě akutních psychiatrických stavů, drogových závislostí. Následná kapitola popisuje podrobně využití psychofarmak v léčbě bolesti, dvanáctá se zabývá využitím v sexuologii. Doc. Pidrman je specialistou na používání psychofarmak v interní medicíně, zabývá se vlivem na kardiovaskulární systém. Třináctá kapitola se věnuje i podávání jednotlivých skupin psychofarmak u seniorů, další část stručně informuje o psychofarmakoterapii v těhotenství a při kojení. Poslední část je zajímavá pro lékárníky, na jedné stránce podává seznam skupin psychofarmak a jejich vliv na řízení motorových vozidel. Stránku připravil PharmDr. PAVEL GRODZA, panacea@iol.cz chizofrenie se vyskytuje zhruba u 1 % populace. Je charakterizována pozitivními, nega- S tivními, afektivními a kognitivními příznaky. Pozitivní příznaky zahrnují bludy a halucinace, negativní příznaky pak uzavřenost, otupělé reakce, zúženou slovní zásobu. Afektivní příznaky představují depresi a strach, typickým kognitivním defektem je snížená pozornost a neorganizovaná řeč. Z léčebných možností se stále více uplatňují ty, které mají co nejnižší výskyt nežádoucích účinků. MOLEKULA MùSÍCE Bifeprunox mesilát Bifeprunox mesilát je novým atypickým antipsychotikem firem Solvay a Lundbeck. Účinkuje jak na pozitivní tak na negativní příznaky schizofrenie. Mechanismus účinku vychází z parciálního agonismu na D2-receptoru a na serotoninovém receptoru 5HT1A. Data z II. fáze klinického zkoušení ukazují dobrý efekt u schizofreniků. Bifeprunox nemá některé nežádoucí účinky jako zvyšování tělesné hmotnosti, hyperprolaktinemie, zhoršení glukózové tolerance či prolongaci QT-intervalu. Výskyt extrapyramidových příznaků a ovlivnění lipidového profilu je srovnatelné s placebem. Uvedení na trh se předpokládá v roce V Evropě jej bude prodávat firma Lundbeck, ve zbytku světa Solvay. Látka se souběžně zkouší i u bipolární poruchy. Zdroje:

17 ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 10/2005 Před několika týdny jsem dopisem informovala prezidenta ČLK dr. Chudobu o alarmující ekonomické situaci veřejných lékáren v regionu Uherské Hradiště. Jeho odpověď však neobsahovala to nejpodstatnější - konkrétní návrhy a plány ČLK na posílení role veřejných lékáren vlastněných lékárníky v boji s novou konkurencí. Nenašla jsem ani radu, jak se v této těžké situaci mají postižení kolegové zachovat. V jeho reakci jsem byla odkázána na poradu předsedů OSL, proto tento příspěvek. PharmDr. Marcela Škrabalová, předsedkyně OSL Uherské Hradiště Podle mého názoru čelíme největší devastaci veřejného lékárenství za poslední roky. Jako představitelé komory před tím nemůžeme zavírat oči a tvářit se, že problém neexistuje. Vážnost situace a zodpovědnost vůči kolegům, kteří nás do funkce volili, vyžaduje naši nejvyšší pozornost a rychlé jednání. Existence soukromých lékáren vlastněných lékárníky je ohrožena. Byla otevřena Pandořina skříňka a navzdory Etickému kodexu ČLK byl vyhlášen nelítostný boj mezi lékárnami s cílem zničení konkurentů. Někteří lékárníci navázali na nekolegiální praktiky, které nás pronásledují delší dobu (a nedokázali jsme je u- tnout) a dovedli je k dokonalosti. Obecně je potřeba říci, že systém poskytování lékárenské péče ve veřejných lékárnách v České republice je podivně nastaven, je snadno zneužitelný a zranitelný. Je neustálou hrozbou soukromě podnikajícího lékárníka. Velmi se obávám dalších firem s novými praktikami, které budou chtít uspět na trhu s léčivy podobným způsobem. I proto musí být naše reakce důsledná a rychlá. Současně nastavený systém lékárenské péče mrhá - a já chci věřit, že nevědomě - odborným potenciálem lékárníků ve veřejných lékárnách. Nevyužívá v maximální možné míře našich znalostí a schopností, a tím se ukazuje, že při výdeji léčiv je preferováno jiné, než odborné hledisko. Ve schizofrenní situaci se lékárníci odborně zdokonalují (KV, atestace) v dobré víře, že odbornost je v naší práci to nepodstatnější, veřejnost si možná myslí něco jiného. Jsme připraveni na generickou preskripci či generickou substituci, na vedení pacientských karet - tudíž na světově uznávaná úsporná opatření ve financování zdravotní péče. Zdá se však, že v České republice o tyto služby není zájem. To si budeme muset se státem vyříkat. Momentální stav je dlouhodobě neudržitelný. Lékárník je odborník i pseudoobchodník (konkurujeme si cenou léčiv 16 ve zcela zregulovaném systému, kdy můžeme pouze snižovat a nikdy zvyšovat cenu). Považuji za nezbytné výrazněji se vymezovat vůči ostatním poskytovatelům zdravotních služeb, především vůči lékařům. Kvůli různým aktivitám s výrobci léčiv nás nevnímají jen jako odborníky, ale také jako prostředníky svých dalších příjmů (viz dopis MUDr. Ratha odborným lékařům). Dlouho tolerované směřování pacientů lékaři svědčí o naší slabé akceschopnosti. O této záležitosti by bylo vhodné jednat na nejvyšší úrovni. Současně by právníci komory měli vypracovat materiál, o který bychom se mohli v regionech opřít. Samostatně podnikající lékárníci čekají od ČLK zásadní a jasné stanovisko k nynější situaci. Jako zástupci komory se můžeme k problému postavit třemi naprosto rozdílnými způsoby: A) Vyhlásíme ring volný, či zachraň se, kdo můžeš. V rámci platného právního řádu každý sám za sebe udělá všechno pro svoji ekonomickou záchranu (slevové karty, mírnější řády o reklamě, finanční bonusy za Rp. apod.). Nesmíme dopustit, aby kolegové dodržující Etický kodex ekonomicky ztráceli a krachovali. B) Postavíme se za soukromě podnikajícího lékárníka a uděláme všechno pro změnu systému poskytování lékárenské péče. C) Zachováme současný stav jako vyhovující. V případě, že se rozhodneme pro možnost B), došli jsme na představenstvu OSL Uherské Hradiště k následujícímu: Je čas skončit s amatérismem a naopak sestavit profesionální tým (právník, možná ekonom, možná i lobbyista), hledat oporu pro naše požadavky v právním řádu a jednat s vládními úředníky o možných změnách, a to i přes nejistý výsledek jednání. Můžeme se pokusit o nátlakové akce (stávka veřejných lékáren, demonstrace před úřadem vlády). Doporučujeme navázat spolupráci s lékárenskou distribucí - vzniká Fórum závislých lékáren ve spolupráci s Alliance UniChem, oslovit největší řetězce v ČR a zjistit možnosti společné obrany. Doporučujeme problémy soukromých lékárníků netabuizovat, důslednou prací s terénem vtáhnout do hry zainteresované lékárny. Bez výraznějších kontaktů vrcholného vedení komory s terénem nezjistíme detailně aktuální stav v jednotlivých regionech a včas na něj reagovat. Řada kvalitních kolegů nemá odvahu či zájem aktivně se angažovat, ale mohou být svými morálními kvalitami oporou stavu, a ty musíme aktivně vyhledávat. Vyhlásíme RING VOLNÝ, nebo ZACHRAŇ SE, KDO MŮŽEŠ? Osobně mne velmi mrzí nedobré vztahy s GML, které nás při řešení společných problémů oslabují. Pověření některého z členů představenstva ČLK řešením problematiky veřejného lékárenství (nejlépe soukromě podnikajícího lékárníka) přivítáme. Doporučujeme diskutovat se zaměstnanými lékárníky o vlivu nových praktik na budoucnost jejich povolání, a také obecný problém ohrožení existence malých a středních lékáren vlastněných lékárníky citlivě medializovat. Prosím o vaše názory na tato témata a zkušenosti z regionů na m.skrabalova@volny.cz. Máte-li dojem, že se vás výše uvedený problém netýká, z vlastní zkušenosti vás mohu ubezpečit, že až vás začne tížit, bude skoro pozdě. Ekonomický propad přichází velmi rychle a obtížně se na něj reaguje. Ať chceme, nebo nechceme, momentálně tvoříme dějiny českého veřejného lékárenství a spolurozhodujme o tom, jakým směrem se bude nadále ubírat. Čeští lékárníci byli a jsou na vysoké odborné úrovni a zaslouží si dostat od státu příležitost, aby o tom mohli v plné míře přesvědčit i veřejnost. Musíme však o to svést boj se státní správou a dokázat se prosadit v rámci ostatních poskytovatelů zdravotní péče. Nikdo jiný to za nás neudělá.

18 ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 10/2005 Sousedům v Evropě je i není co závidět (Pokračování ze strany 12) nepřetržitě v otevírací době v lékárně. Kvalifikovaní asistenti (absolventi tříletého studia) mají právo vydávat za dobu jeho nepřítomnosti léky, zodpovědnost však nese lékárník. Ceny léků jsou dané pevně stanovenými seznamy, které se mění dvakrát ročně. Z každého receptu, na který se vztahuje zákon o poplatcích a zdravotní péči, má lékárna fixní poplatek 6 eur (na další léky navíc marži). Také naše vláda se snaží velmi tvrdě snížit náklady na léky, v roce 2005 by se mělo ušetřit 685 mil. euro. Letos klesly ceny generik o 40 procent. Snažíme se vytvořit systém, kde by se našel poplatek za základní služby a k tomu doplatek za dodatečné služby, např. poradenství, řekla promovaná lékárnice Elvire Isabelle Marina Kuyck, předsedkyně Královské nizozemské asociace lékárníků za okres Leiden. Hodně lékařů používá stejný počítačový systém jako lékárníci, takže pacient už má po příchodu léky připravené, a tento náš přátelský postoj dovede ocenit. Spolupracující lékárny vytvářejí jakýsi virtuální řetězec, protože jsou silnější. Domlouváme se, aby v okolí byla alespoň jedna otevřena i v noci, společně si můžeme najmout ošetřovatelku pro diabetiky a podělit se o náklady, připravovat dermatologika centrálně pro všechny spřátelené lékárny. Je v našem životním zájmu prokázat vládě i veřejnosti, že jsme při výdeji léků a poradenství nezastupitelní. FRANCIE: Země zaslíbená Každý lékárník vykonávající toto povolání je vlastníkem své lékárny, řetězce nebo franšízink neexistují. Počet lékáren stanovují předpisy: jedna na obyvatel ve městech nad 30 tisíc obyvatel, jedna na obyvatel ve městech s obyvateli. Lékárník má monopol na distribuci léků, které představují 80 procent jeho tržeb. Z 80 % vydaných léků tvoří 90 % hrazené ze ZP, jejich cena je věcně usměrňována, což je jedna z mála výjimek z pravidla volných cen, jak zdůraznil dr. Jean-Etienne Martineau, generální tajemník Federace francouzských lékárnických komor. Nižší ceny za léky než Francie má v Evropě jen Itálie a Španělsko. Hrubá marže lékárny do roku 1999 byla 30 %, v roce 1999 se rozdělila na dvě úrovně, a to 26,10 % z výrobní ceny léku před zdaněním a 10 % z ceny do 22,90 eur. Loni bylo zavedeno třetí pásmo ve výši 150 eur (sazba 6 %), díky tomu se na lékárenský trh dostaly i nákladné přípravky, které byly dříve jen v nemocnicích. Nízké ceny léků byly důvodem, proč se v minulých letech ve Francii nerozšířila generika, v roce 1997 se však vláda rozhodla trh s nimi rozšířit. Lékárníci teď mají právo bez konzultace s lékařem nahradit originální lék generickým. JAROSLAVA HOŘANSKÁ Snímky ČČL - V. Vrbovský Za doktorem Miroslavem Karmazínem Dne 5. září t.r. se uzavřela bohatá životní pouť RNDr. PhMr. Miroslava Karmazína. Farmacii vystudoval v poválečných letech na Přírodovědecké fakultě UK, když předtím absolvoval praxi v malostranské Fragnerově lékárně. Ta patřila mezi nejstarší a nejvýznamnější pražské lékárny. Záliba v botanice jej v září 1947 přivedla k profesoru Skarnitzlovi na farmakognostické oddělení Farmakologického ústavu Lékařské fakulty. Jako magistr farmacie pokračoval ve studiu přírodních věd a zaměřil se na porovnávání kořenů různých druhů reveně. Pak pracoval ve Výzkumném ústavu léčivých rostlin a od roku 1955 byl vedoucím oddělení technické kontroly v n. p. Léčivé rostliny ve Zbraslavi, kde se po osmi letech stal hlavním technologem a vedoucím vědeckovýzkumné základny. V roce 1975 přešel do SÚKL a jako vedoucí oddělení farmakognosie tady pracoval do odchodu do důchodu v roce Ústav však využíval jeho farmakognostické zkušenosti i poté, zejména při registraci přípravků vyráběných z léčivých drog až do roku Dr. Karmazín byl externím učitelem Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové a vedl několik diplomových a doktorských prací. Přednášel též v Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů a vyučoval i na Střední zdravotnické škole. Podílel se na řešení výzkumných úkolů a v odborných časopisech uveřejnil několik desítek prací. Jako člen Ústředního poradního sboru pro pěstování léčivých rostlin a člen výboru sekce přírodních léčiv ČFS a také jako vedoucí farmakognostické sekce Lékopisné komise MZ ČR připravil desítky oborových nebo státních norem a lékopisných článků a statí jak pro 3. a 4. vydání Československého lékopisu, tak pro Český lékopis 1997 a jeho Doplňky. Mnoho jeho přednášek odeznělo na sjezdech a sympoziích doma i v zahraničí. Když jsme mu v loňském roce gratulovali k osmdesátinám, netušili jsme, že jej zakrátko ochromí vážný úraz. Ten mu zabránil dokončit dlouho připravovanou knihu o léčivých rostlinách a připravil mu velké strádání. S doktorem Karmazínem odešel poslední asistent profesora PhDr. PhMr. Eduarda Skarnitzla a uzavřela se také významná etapa vývoje české farmakognosie. Dr. PAVEL DRÁBEK 17

19 ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 10/2005 DISKUSE, NÁZORY, POLEMIKA Pokaždé neplatí rčení, že někdy je lepší něco nežli nic Předpokládám, že článek PharmDr. Z. Sklenáře Masťové základy a jejich odlišnosti, který vycházel na pokračování celkem v pěti číslech ČČL, nebyl odborně oponován, jinak by totiž vyjít nemohl, nebo jen po výrazných úpravách. A to především v těch pasážích, v nichž autor neopisuje lékopis, jinou dostupnou literaturu, případně i staré farmaceutické učebnice, ale vkládá svoje komentáře a tvrzení. Replika kolegy D. Šrámka v čísle 6/2005 ČČL, s jejímž obsahem jsem se mohl ztotožnit, mne uspokojila v tom smyslu, že kvalifikovaný farmaceut pozná povrchnost celého seriálového sdělení a vyrovná se s chybami, na které v článku narazí. Tento pocit mne však postupně přešel, když jsem se opakovaně přesvědčil, že to, co bylo publikováno v ČČL, je přece jenom chápáno jako odborně věrohodný text. Některé věci jsem musel vyjasňovat či dementovat, a přitom odolávat námitce typu vždyť to bylo napsáno v ČČL. K mojí prvotní nechuti na tento článek reagovat přispěl nabubřelý tón některých konstatování autora, který se do odborného ani popularizačního článku v profesním časopise, jakým je ČČL, nehodí. Vyburcovala mne ovšem představa, že PharmDr. Z. Sklenář některé svoje zde publikované a snad i další podobné úsudky vehementně rozšiřuje i mimo ČČL. Nemíním rozebírat všechny nepřesnosti a chyby, kterých se autor dopouští, pokud se odchýlí od přepisu z předloh a přejde ke svým komentářům - při důkladnější práci by to mohlo zabrat stejně tiskového prostoru jako samotný článek. Substrátu je dost, takže jen k některým z nich. Příklad 1. Přípravek Cremor Holt nachází autor v pokračování III. (ČČL 5/2005) svého seriálu zcela správně v Doplňku 2004 pod názvem Gelatum Holt. Jeví-li se mu tento název kuriózní, měl by sdělit proč. Věcně totiž je základní struktura tohoto přípravku zcela jednoznačně gelem, nikoli emulzí, tedy ani krémem. Autor zmíněné razantní charakteristiky tento 18 fakt nechce brát na zřetel. Nebo mu zmíněná skutečnost jednoduše není známa. Potom jej ovšem neznalost sama k takovému výroku nekvalifikuje a po jeho vyslovení ani neomlouvá. Mohl se jistě zeptat u příslušné lékopisné komise, což by bylo (kuriózně) nejjednodušší, nebo se mohl začíst i do jiné odborné literatury, než kterou uvádí na konci svého seriálu. Neudělal zřejmě ani jedno, škoda. Příklad 2. Ve IV. pokračování téhož článku (ČČL 6/2005) věnuje autor větší počet řádků zjevně nesmyslné přípravě Glyceroli unguentum zahříváním na vodní lázni v melaminové třence. Není jasné, kdo mu onen nápad s melaminovou, tedy tepelně nevodivou třenkou vnukl. Vymyslel ho snad sám? To ještě důvod k publikování není, ledaže pro pobavení. Příklad 3. V poslední části článku (ČČL 7/2005) se Z. Sklenář dosti obsáhle věnuje silně zakořeněnému nešvaru, totiž k předmísení kyseliny salicylové s ricinovým olejem při přípravě suspenzních mastí. Autor citovaného výroku ve svých vývodech argumentuje sice sebevědomě, avšak povrchně. Jejich publikování v ČČL, stejně jako příslušného závěru, který je v daném kontextu chybný, může vyvolat více škody než užitku. Netroufám si posoudit přínosy zveřejněného příspěvku, jak to v pozitivním duchu činí sám jeho autor v čísle 7/2005 ČČL. Snažím se přemýšlet v duchu úsloví o tom, že někdy je lepší něco nežli nic, ale v daném případě mně z toho vychází známý dovětek, že často je tomu přesně naopak. Doufám proto, že ČČL již na stejné úrovni nebude přinášet jiná pojednání o dalších lékových formách. Doc. RNDr. PAVEL DOLEŽAL, CSc. FaF UK v Hradci Králové Ad Masťové základy a jejich odlišnosti (ČČL 3-7/2005) V ČČL prakticky i odborně aneb Recenze není cenzura Dovoluji si napsat krátký komentář k sérii článků Masťové a krémové základy a jejich odlišnosti PharmDr. Zbyňka Sklenáře a k následné polemice autora s dr. D. Šrámkem. Jak ve svém komentáři píše dr. Sklenář, ČČL není impaktovaný časopis, nicméně odborná a edukační sdělení k jeho náplni neodmyslitelně patří. Souhlasím s tím, že ČČL opravdu nečtou jen lékárníci, tak jako v mém případě, a vysoká odbornost sdělení někdy může být i na škodu. Tématický rozsah ČČL je poměrně široký. Od příspěvků z oboru lékárenství, které tvoří přes 60 % obsahu časopisu, jsou zde prezentována sdělení z oblastí problematiky zdravotnictví a farmakoterapie, i zkušenosti lékárníků získané v zahraničí (stáže, rozhovory, zprávy z kongresů apod.). Právní tématika tvoří asi dvacetinu obsahu časopisu. Co se týče výše zmíněné série článků autora, jejich formální stránka, rozsah a jazyková srozumitelnost jsou, myslím, přiměřené požadavkům ČČL i jiných našich profesně zaměřených periodik (Časopis Lékařů českých, Praktický Lékař, FONS, atd.). V těchto bodech jsou zřejmě oba polemizující kolegové v souladu. Zásadní rozpor však u obou panuje v otázce aktuálnosti a přínosu publikovaných údajů. Bohužel, jiné komentáře ani podněty k článku dr. Sklenáře se v dalších dvou číslech ČČL již neobjevují a ani já se necítím být v roli spravedlivého soudce praktického využití prezentovaných informací. Mohu jen doufat, že polemika D. Šrámka má snahu cosi pozitivně v ČČL změnit. Jednou z možností, jak prověřit reálnou hodnotu odborného článku před jeho zveřejněním, je nechat provést kvalitní recenzi. Pevně věřím, že u článků vycházejících v ČČL na pokračování je recenze vyžadována redakcí vždy. Pro rukopisy seriálového charakteru by měly být k recenzi zaslány všechny části rukopisu najednou a objektivně zhodnocen jejich celkový přínos. Na základě recenzního řízení může redakce články nejen přijmout, nebo odmítnout, ale také požádat autora o případnou korekci délky nebo hloubky sdělení. V mnoha případech je vhodné připravit k odbornému tématu krátký redakční komentář, editorial. Po skutečně profesionálně provedené recenzi buď ze strany zkušených kolegů-lékárníků nebo pracovníků farmaceutických fakult by jistě odpadla řada nekonstruktivních polemik, které, tak jako v tomto případě, k o- bohacení čtenáře o další fakta nevedly. Plně si uvědomuji, že ČČL je stavovský časopis a odborné příspěvky pracovníků obou farmaceutických fakult a jiných farmaceutických oborů tvoří z hlediska jeho obsahu spíše minoritu. Já osobně v ČČL postrádám více prezentací výsledků disertačních a rigorózních prací, které se problematikou současného lékárenství nebo historií lékárenství zabývají. Z hlediska složení redakční rady ČČL je absence takových témat pro mne i trochu překvapení, nicméně chápu, že náplň každého čísla je primárně určována především kvalitou zasílaných rukopisů. Proto si závěrem dovolím popřát redakci Časopisu českých lékárníků mnoho kvalitních příspěvků a podnětných připomínek. Všem čtenářům ČČL pak přeji hodně sil při vykonávání jejich náročné profese. PharmDr. MARTIN BERÁNEK, PhD. Ústav klinické biochemie a diagnostiky Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Hradec Králové

20 Netrpím obsedantní publikační mánií, leč Sklenářovo prznění farmaceutické technologie a jeho sebejistota, že může hodnotit co je ucelená praktická informace použitelná v lékárenské praxi, mě motivovaly k dalšímu příspěvku. Vrhne-li se člověk s minimální praxí na přežvykování odborné literatury, je výsledkem onen příšerný eintopf vycházející na pokračování v ČČL. Je úplně jedno, zda publikuji v The Lancet nebo v Mateřídoušce. Vždy musím mít na paměti pro koho publikuji a nepsat nesmysly. Tento časopis je primárně určen lékárníkům, a čtouli ho laborantky, je věc druhá. Obě skupiny však mají, dle mého názoru, Velmi smutné vysvědčení nárok na informace zpracované na slušné odborné úrovni. Otiskuje-li časopis podobné exhibice, je to možné považovat za urážku čtenářů a dehonestaci předmětné tiskoviny. Nejedná se totiž o názor na určitý problém, který může být libovolně kontroverzní, ale o znevažování poměrně dobře popsané discipliny. Původně jsem chtěl provést celkový rozbor kritizovaného seriálu po odborné stránce, ale nechci nudit čtenáře, kterým není daná problematika blízká, a dalším důvodem je nechuť ztrácet s něčím podobným čas. Pomíjím spornou terminologii, kterou může mít na svědomí chyba tisku či rozdílný názor. Těžko však už lze akceptovat chaotickou a zastaralou koncepci. Do každého textu se může vloudit chyba. Zde se však jedná o evidentní indikátory neznalosti problematiky. Nesmysly např. o ambifilních hydrokrémech a Ambidermanu, o stearinových hydrokrémech a mnohé jiné. O důvěrné znalosti praxe jistě svědčí i doporučení autora seriálu používat pro vodní lázeň smaltované, nebo melaminové třenky. V dalším pokračování je melamin zatracen a líčení přípravy škrobového gelu uvede do těžké deprese každého, kdo třeba jen jednou v životě vařil pudink atd. Považuji za velmi smutné vysvědčení pro odbornou úroveň české farmacie, je-li autor uvedeného seriálu připuštěn k přednáškové činnosti. D. ŠRÁMEK Lékárna FNKV ČASOPIS ČESKÝCH LÉKÁRNÍKŮ 10/2005 Společenské uznání versus Titulománie Na používání titulů jsou různé názory Čas od času se objeví zpráva, že někdo, např. z politiků, si přisvojuje titul, který mu nepřísluší. Ti nahoře ale mají starosti, kdyby raději dělali něco pořádného řekne si běžný občan. Smýšlel bych asi stejně, jenže ve svém životě jsem už mnohokrát musel řešit otázku, zda a kdy užívat titul či jiné zdvořilostní oslovení. Pro připomenutí tituly (hodnosti) jsou dvojího druhu, akademické a společenské. U akademických (prof., doc., dr., ing., Mgr., Bc. a další) se cení odbornost jejich nositelů. Společenské tituly (prezident, ministr, předseda, starosta, přednosta, asistent, rada, učitel, mistr a podobné) slouží k ocenění významu práce nositele v rámci společenských vztahů. Obecně se tituly uplatňují hlavně v úředním styku nebo v odborné komunikaci; ve světě umění a obchodu, v politice a v soukromí se zpravidla nepoužívají. Ve vztahu k titulům se naše společnost dělí v podstatě na dva tábory. Lidé z prvního si jich cení, ti z druhého je nepoužívají. K zastáncům první skupiny patří především pracující inteligence a úředníci, z pohlaví pak více muži. Vzdělání a společenské postavení pro ně představují hodnotu, jejíž získání není snadné. Člověk, který prošel odříkáním spojeným s dosažením příslušné kvalifikace, se z jejich pohledu stal někým, jehož schopnosti společnost otevřeně uznává, a často mu svěřuje do péče větší díl svých vztahů než většině ostatních. Mezi představiteli druhého tábora najdeme umělce, moderátory, politiky, úspěšné podnikatele, vynikající vědce a samozřejmě také mnoho lidí s nízkým vzděláním; z pohlaví pak více ženy. Namítají, že tituly jsou přežitkem feudalismu, obdobou šlechtických přídomků, a že jako takové nezdravě rozdělují společnost. Kdo má schopnosti a noblesu, nemusí se schovávat za tituly, které se ostatně ve světě prakticky nenosí. Sám se řadím do prvního tábora. Cílem našeho snažení je přece vždy nějaká konkrétní hodnota např. být uznávaným odborníkem, umělcem atd. K uznání nepochybně patří také úcta vyjádřená titulem či označením společenského postavení. Jejich užívání je i projevem zdravého sebevědomí. Na druhé straně však musíme respektovat práva těch, kteří mají na věc opačný názor. Pokud si náš protějšek titulování nepřeje, dodržujme to a důsledně používejme oslovení, jaké upřednostňuje. PharmDr. LUBOMÍR JAROŠ Svět je nenosí, ale také se nezboří Prý je zde ta titulománie ještě z dob c. k. rakouských. Také si nemohu pamatovat, jestli v 50. letech měli na dveřích ordinací promovaný lékař, ale jako malého chlapce mne maminka vodila k panu doktorovi, přestože žádní pánové nebyli a byli nahrazeni soudruhy. V 60. letech už měli titul MUDr., to už jsem uměl číst a v čekárně jsem si představoval, jak za dveřmi mudrují, protože latinu jsem měl až na gymplu. To už ale byla přece jen jiná doba, do houslí se mnou chodil spolužák ze Šlikovy Vsi s příjmením Šlik, a vůbec, alespoň nám klukům nevadilo, na rozdíl od pár soudruhů, že byl o- pravdový von. Neohrazuji se, když mi nejen pacienti říkají magistře, i když jím nejsem. Tradičně je tak v Čechách zvláště starší generací myšlen lékárník. Mnoho lidí neví, že to může být podle původního významu učitel nebo nově psycholog, novinář, úředník s univerzitním vzděláním a podobně. Někdy se přeřeknou a osloví mne doktore, většinou tím míní lékaře, a tak se vzápětí opraví a jsem zase magistr. To, že nás titulují, svědčí o zbytcích prestiže a nebojoval bych proti tomu. Ještě naštěstí část lidí vnímá jistou odlišnost od krámu a naši kvalifikaci. Pozitivní image naopak potřebujeme posilovat. Horší je, když babka v dobrém mladou otitulovanou ambiciózní kolegyni nazve děvenkou, nebo nedej Bože sestřičkou. To může být oheň na střeše. Likér Magister toho s vysokoškolským vzděláním asi nemá mnoho společného, v Itálii je každý druhý dottore nebo professore a nic se neděje. Svět to sice nenosí, ale také se nezboří, nechme to vyhnít! JAN HORÁČEK 19