REGIONÁLNÍ STRUKTURA STAVEBNÍCH PRACÍ PODLE MÍSTA STAVBY ZA ROK 2007

Transkript

1 ÚRS PRAHA, a.s., inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, Praha 10 REGIONÁLNÍ STRUKTURA STAVEBNÍCH PRACÍ PODLE MÍSTA STAVBY ZA ROK 2007 (stavební podniky s 20 a více zaměstnanci) Výsledky resortního statistického zjišťování MPO Roční výkaz o regionální struktuře stavebních prací Stav (MPO) 1-01 za rok 2007 Úsek 3 Říjen 2008

2 OBSAH ÚVODNÍ POZNÁMKY K VÝSLEDKŮM STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ I. ROZSAH SOUBORU II. STRUČNÉ METODICKÉ VYSVĚTLIVKY STRUČNÝ KOMENTÁŘ K JEDNOTLIVÝM TABULKÁM TABULKA Č. 1/1 S V TUZEMSKU V ROCE 2007 PODLE MÍSTA STAVBY A SÍDLA PODNIKU V MIL. KČ, BĚŽNÉ CENY TABULKA Č. 1/2 S V TUZEMSKU PODLE MÍSTA STAVBY V MIL. KČ STÁLÝCH CEN ZA ROK 2007 A 2006 TABULKA Č. 1/3 S V TUZEMSKU PODLE MÍSTA STAVBY V MIL. KČ BĚŽNÝCH CEN ZA ROK 2007 A 2006 TABULKA Č.2 PŘEHLED S CELKEM V MIL. KČ A POČTU PODNIKŮ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH (KRAJSKÁ METODA) TABULKA Č. 3 - PŘEHLED POČTU PODNIKŮ A S CELKEM PODLE MÍSTA STAVBY A SÍDLA PODNIKU TABULKA Č. 4 - S V TUZEMSKU PODLE VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ V MIL. KČ BĚŽNÝCH CEN V LETECH 2007 A 2006 TABULKA Č. 5 PODÍL S V TUZEMSKU REALIZOVANÉ V MÍSTĚ SÍDLA PODNIKŮ NA CELKOVÉ HODNOTĚ S PODLE VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ V ROCE 2007 TABULKY Č. 6 S V TUZEMSKU PODLE MÍSTA STAVBY V ČLENĚNÍ PODLE KRAJŮ A SDRUŽENÝCH KRAJŮ ZA ROK 2007 A 2006 TABULKA Č. 7 PŘEHLED PODNIKŮ PODLE POČTU OKRESŮ, VE KTERÝCH STAVÍ A PODLE VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ ZA ROK 2007 TABULKA Č. 8 S V TUZEMSKU A PODDODÁVKY PODLE MÍSTA STAVBY V ČLENĚNÍ PODLE KRAJŮ ZA ROK 2007 A 2006 SHRNUTÍ PŘÍLOHOVÉ TABULKY Č. 1/1 AŽ 8 PŘÍLOHA FORMULÁŘ VÝKAZU STAV (MPO)

3 Úvodní poznámky k výsledkům statistického zjišťování I. ROZSAH SOUBORU Statistická informace je sestavena na základě výsledků zpracování resortního výkazu Stav (MPO) 1-01 Roční výkaz o regionální struktuře stavebních prací za rok Okruh zpravodajských jednotek tvoří podniky s 20 a více zaměstnanci a převažující stavební činností, zařazené do oddílu 45 Stavebnictví v Odvětvové klasifikaci stavebních činností (OKEČ). Použitá metoda zjišťování vyčerpávající zjišťování; v prosinci 2007 byly rozeslány výkazy Stav (MPO) 1-01 na 2500 stavebních podniků, které byly vedeny v registru ekonomických subjektů jako aktivní s počtem 20 a více zaměstnanců. Urgence (dopisy, faxy, telefonické urgence, elektronická pošta) podniků, které nedodaly výkaz v řádném termínu, provádělo oddělení resortní statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu. Sebrané výkazy byly předány zpracovateli dne Sebraná data Počet podniků S v tuzemsku v tis. Kč Došlé výkazy nenulové Došlé výkazy nulové (pouze poddodávky) Podniky zrušené, v likvidaci, v konkurzu 10 0 Podniky s počtem zaměstnanců < Podniky, které odmítly výkaz vyplnit 18 0 Vráceno poštou jako nedoručitelné 8 Celkem Podniky, které nereagovaly Sebrané údaje byly doplněny daty z ročního statistického výkazu Stav 5-01 za rok 2007 bylo vybráno 170 podniků s nulovým nadregionálním potenciálem, které nedodaly regionální výkaz a vykázaly S v tuzemsku ve výši tis. Kč. Dopočtená data zahrnují údaje o stavebních pracích v tuzemsku podle dodavatelských smluv za 2139 podniků s celkovým objemem tis.kč. Hodnota stavebních prací podle dodavatelských smluv a hodnota poddodávek realizovaných stavebními podniky s 20 a více zaměstnanci se vykazuje v měsíčních 2

4 výkazech Stav 1-12, v ročních výkazech Stav 1-05 a v regionálních výkazech Stav (MPO) Následující tabulka srovnává hodnoty vykázané za rok 2007: Stav 1-12 Stav 1-05 Stav (MPO) 1-01 Počet respondentů z toho S v tuzemsku nenulové jen poddodávky S v tuzemsku v mil. Kč Poddodávky v mil. Kč Přehled počtu podniků a "S" celkem v mil. Kč b.c. podle sídla podniků z výkazu Stav (MPO) 1-01 za rok 2007 Okres Počet podniků "S" celkem Okres Počet podniků "S" celkem Hl.m. Praha Hradec Králové Benešov Jičín Beroun Náchod Kladno Rychnov nad Kněžnou Kolín Trutnov Kutná Hora Královéhradecký kraj Mělník Chrudim Mladá Boleslav Pardubice Nymburk Svitavy Praha - východ Ústí nad Orlicí Praha - západ Pardubický kraj Příbram Havlíčkův Brod Rakovník Jihlava Středočeský kraj Pelhřimov České Budějovice Třebíč Český Krumlov Žďár nad Sázavou Jindřichův Hradec Vysočina Písek Blansko Prachatice Brno - město Strakonice Brno - venkov Tábor Břeclav Jihočeský kraj Hodonín

5 Okres Počet podniků "S" celkem Okres Počet podniků "S" celkem Domažlice Vyškov Klatovy Znojmo Plzeň - město Jihomoravský kraj Plzeň - jih Jeseník Plzeň - sever Olomouc Rokycany Prostějov Tachov Přerov Plzeňský kraj Šumperk Cheb Olomoucký kraj Karlovy Vary Kroměříž Sokolov Uherské Hradiště Karlovarský kraj Vsetín Děčín Zlín Chomutov Zlínský kraj Litoměřice Bruntál Louny Frýdek - Místek Most Karviná Teplice Nový Jičín Ústí nad Labem Opava Ústecký kraj Ostrava - město Česká Lípa Moravskoslezský kraj Jablonec nad Nisou C e l k e m Liberec Semily Liberecký kraj II. STRUČNÉ METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Stavební práce S v tuzemsku (podle dodavatelských smluv) celkem: Je to celková hodnota vlastních výkonů ze stavební činnosti zpravodajské jednotky (vč. zabudovaných materiálů) a přijatých poddodávek stavebních prací od jiných podniků (cizích výkonů); nepatří sem poddodávky pro jiné stavební dodavatele (právní subjekty) stavebních prací ani dodávky stavebních prací realizované mezi závodovými jednotkami vlastního podniku. Jedná se o součet všech výkonů (stavebních prací provedených na základě smlouvy o dodávce pro konečného uživatele) vlastních a cizích (od poddodavatelů) zúčtovatelných zpravodajskou jednotkou konečnému uživateli (stavebníkovi) provedených pouze v tuzemsku. Objem skutečně provedených prací se uvádí ve fakturovatelných hodnotách (tj. bez ohledu na realizaci finanční úhrady), přičemž ty stavební výkony, které ještě nebyly 4

6 zúčtovány, je nutno ohodnotit pomocí věrohodných odhadů. Znamená to, že se vykat zují provedené stavební práce, nikoli až práce vyfakturované; odhad objemu provedených, ale dosud nezaúčtovaných prací lze provést např. podle počtu odpracovaných hodin nebo podle spotřeby materiálu. Vykazuje se bez daně z přidané hodnoty. S v tuzemsku podle místa stavby: Představuje hodnotu S, kterou zpravodajská jednotka realizovala v obci místa stavby. Hodnota S v tuzemsku, kterou zpravodajská jednotka realizovala v dané obci, je rozdělena na: a) Stavební práce na nové výstavbě a na rekonstrukcích a modernizacích. - stavební práce na nové výstavbě, na rekonstrukcích a modernizacích se člení do těchto směrů: bytové budovy patří sem bytové domy (domy převážně určené k bydlení); odpovídá klasifikaci CZ-CC 1110, 1121, 1122 a 1130, nebytové budovy nevýrobní patří sem všechny nebytové nevýrobní budovy, tj. budovy léčebné, školské, administrativní (vč. administrativních budov pro výrobní, zemědělské, obchodní a jiné podniky) aj.; odpovídá klasifikaci CZ-CC 1211, 1212, 1220, 1261, 1262, 1263, 1264, 1265, 1272, 1273, 1274, nebytové budovy výrobní patří sem všechny nebytové výrobní budovy (pro průmysl, zemědělství, obchod, dopravu a spoje apod.); odpovídá klasifikaci CZ-CC 1230, 1241, 1242, 1251, 1252, 1271, inženýrské stavby odpovídá klasifikaci CZ-CC sekci 2 kromě 2151, 2152, 2153, vodohospodářské stavby klasifikaci CZ-CC 2151, 2152, b) Stavební práce na opravách a údržbě patří sem stavební práce na stavebních dílech, které odstraňují jejich běžné opotřebení a dílčí závady, obnovují původní užitné vlastnosti a zpravidla neprodlužují jejich životnost; nepatří sem práce na vlastním dlouhodobém hmotném majetku zpravodajské jednotky. 5

7 c) Ostatní stavební práce zahrnují veškeré stavební práce, které nelze zahrnout do prací na nové výstavbě, na rekonstrukcích a modernizacích a na opravách a údržbě; jsou to např. stavební práce pro geologický průzkum, skrývkové práce prováděné dodavatelsky a financované z provozních prostředků, demolice (na místě, kde se návazně nebude stavět jiná stavba), přirážka za inženýrskou činnost (pokud je součástí smlouvy o dodávce) aj. Stavební práce provedené v poddodávce pro jiné dodavatele Představuje objem poddodávek stavebních prací realizovaných v tuzemsku pro jiné dodavatele v členění do krajů místa realizace poddodávek. Uváděný objem poddodávek nepatří do stavebních prací "S" uvedených v 1. oddíle. Pozn.: Formulář výkazu Stav (MPO) 1-01 je uveden v příloze. 6

8 Stručný komentář k jednotlivým tabulkám Hodnoty uvedené v jednotlivých tabulkách jsou zpracovány za celkem 2139 podniků za rok 2007 a 2083 podniků za rok Tabulkové přehledy, které jsou uvedeny v příloze poskytují základní informace o teritoriálním rozložení stavebních prací. Jedná se o následující informační okruhy: Stavební práce podle místa stavby a sídla podniků v členění do směrů výstavby Tabulky č. 1/1, 1/2, 1/3 Regionální rozsah působnosti stavebních firem podle krajů a okresů Tabulky č. 2/1, 2/2, 3 Regionální charakteristiky stavebních podniků podle jejich velikosti (počtu zaměstnanců) Tabulky č. 4, 5, 7 Struktura stavebních prací (v členění do směrů výstavby) podle krajů a oblastí Tabulky č. 6/1, 6/2 Územní členění poddodávek stavebních podniků Tabulka č. 8 7

9 TABULKA Č. 1/1 S V TUZEMSKU V ROCE 2007 PODLE MÍSTA STAVBY A SÍDLA PODNIKU V MIL. KČ, BĚŽNÉ CENY Tabulky 1/1 obsahují základní informaci o objemech S v tuzemsku v členění do směrů výstavby v jednotlivých krajích, okresech a oblastech. Ukazatel S dává informaci o reálném objemu, struktuře stavebních prací realizovaných za rok Rozdíly mezi hodnotami S podle místa stavby a hodnotami S podle sídla podniku signalizují rozdíl mezi objemem stavebních prací firem se sídlem v příslušném regionu a uskutečněným objemem stavebních prací v příslušném regionu. Z tohoto pohledu jsou zřejmé výrazné odchylky obou hodnot nejen v úrovni okresů, ale i u vyšších celků (kraje, oblasti). Vzhledem ke značné koncentraci sídel velkých firem na území Prahy byl nejvyšší rozdíl zaznamenán právě na území hlavního města (přebytek kapacit 33,3 mld. Kč). Kromě hl. m. Prahy jsou kapacitně přebytkové i kraj Jihomoravský (26,27 mld. Kč, přebytek kapacit v Brně město činí 30 mld. Kč), mírně přebytkový je kraj Zlínský (1,1 mld. Kč, samotný okres Zlín 0,7 mld. Kč a okres Kroměříž rovněž 0,7 mld. Kč). Významnější přebytky kapacit jsou také okrese Kolín (Středočeský kraj), České Budějovice (Jihočeský kraj), Teplice (Ústecký kraj), Trutnov (Královéhradecký kraj), Jihlava (Vysočina) a Bruntál (Moravskoslezský kraj), ale v rámci krajů se tento přebytek neprojevuje. V ostatních krajích bylo realizováno podstatně více stavebních prací, než je kapacita podniků sídlících v těchto krajích. Z pohledu směrové struktury stavebních prací jsou nejvýraznější rozdíly u nebytových budov výrobních a u inženýrských staveb, což vyplývá z nadregionálního významu velkých inženýrských a průmyslových staveb. Z následující tabulky vyplývá poměr stavebních kapacit podle sídla podniku a realizovaných stavebních prací v krajích a směrech výstavby. Hodnoty nižší než 100% ukazují na přebytek kapacit, hodnoty vyšší něž 100 % vypovídají o výši realizovaných stavebních prací nad kapacity kraje. Kraj "S" v tom tuzemsku nová výstavba, rekonstrukce a modernizace opravy ostatní celkem bytové nebytové budovy inženýrské vodohospo- a práce budovy nevýrobní výrobní stavby dářské stavby údržba Hl.m. Praha 69% 123% 91% 63% 45% 27% 51% 75% Středočeský 158% 128% 126% 150% 252% 248% 129% 88% Jihočeský 153% 71% 107% 135% 306% 107% 174% 96% 8

10 Kraj "S" v tom tuzemsku nová výstavba, rekonstrukce a modernizace opravy ostatní celkem bytové nebytové budovy inženýrské vodohospo- a práce budovy nevýrobní výrobní stavby dářské stavby údržba Plzeňský 190% 102% 237% 414% 212% 685% 139% 142% Karlovarský 286% 118% 176% 147% 1115% 6081% 198% 380% Ústecký 113% 63% 74% 163% 148% 93% 94% 86% Liberecký 124% 90% 137% 71% 200% 122% 141% 145% Královéhradecký 145% 105% 128% 81% 497% 112% 123% 83% Pardubický 121% 106% 166% 125% 113% 249% 93% 124% Vysočina 102% 74% 63% 95% 223% 77% 164% 174% Jihomoravský 54% 84% 70% 59% 30% 57% 108% 138% Olomoucký 165% 92% 155% 92% 494% 196% 141% 128% Zlínský 91% 72% 80% 81% 121% 66% 107% 444% Moravskoslezský 134% 91% 136% 141% 176% 84% 117% 93% 9

11

12 "S" v tuzemsku podle místa stavby a sídla podniku v mld. Kč b.c. v roce ,0 100,0 mld. Kč b.c. 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 Praha Stč JČ PL KV UL LB Kraj místo stavby HK PU sídlo podniku VY JM OC ZL MS "S" v tuzemsku podle místa stavby v mld. Kč s.c. v roce 2007 a ,0 60,0 50,0 mld. Kč s.c. 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Praha Stč JČ Kraj PL KV UL LB HK r r PU VY JM OC ZL MS

13 Struktura směrů výstavby (nová výstavba, rekonstrukce a modernizace) v krajích podle místa stavby v roce ,0 20,0 mld. Kč b.c. 15,0 10,0 5,0 0,0 Praha Stč JČ PL KV UL LB HK PU Byt.b. Nebyt.výr. Inž.stavby Kraj VY JM Nebyt.nevýr. OC ZL Vodohosp.st. MS

14 TABULKA Č. 1/2 S V TUZEMSKU PODLE MÍSTA STAVBY V MIL. KČ STÁLÝCH CEN ZA ROK 2007 A 2006 Hodnoty v tabulce č. 1/2 poskytují přehled o dynamice stavebních prací v krajích, okresech a oblastech v roce 2007 v porovnání s rokem Údaje jsou přepočteny na stálé ceny (průměr roku 2000 =100). Největší objem stavebních prací byl realizován v hl. m. Praze (60,5 mld. Kč v roce 2007). Největší podíl na stavebních pracích v Praze mají bytové budovy 17,8 mld. Kč, inženýrské stavby 13,3 mld. Kč a nebytové nevýrobní budovy 15,0 mld. Kč ve stálých cenách. K nárůstu stavebních prací v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 došlo u 7 ze 14 krajů. Největší nárůst byl v Jihočeském kraji o 18,5 %, dále pak v kraji Moravskoslezském o 18,4 %, v Olomouckém kraji o 14,1 % a v kraji Ústeckém o 11,9 %. K největšímu poklesu ve srovnání s minulým rokem došlo v kraji Pardubickém (o 22,6 %), v kraji Jihomoravském (o 10,7 %) a v kraji Libereckém (o 5,2 %). Z pohledu směrů výstavby k nejvýraznějšímu nárůstu stavebních prací v tuzemsku celkem došlo u nebytových budov výrobních o 23,3 %, u bytových budov o 16,7 % a u ostatních prací o 12,5 %. K poklesu objemů došlo u nebytových budov nevýrobních (o 7,2 %), u prací pro veřejné zadavatele (5,1 %) a u inženýrských staveb (o 5,2 %). Z krajského pohledu došlo k výraznému nárůstu nebytových budov výrobních v Ústeckém kraji (173,9 %), v Praze (164,9 %), v Moravskoslezském kraji (159,4 %) a v Královéhradeckém kraji (143,3 %). Bytová výstavba vzrostla výrazně v Libereckém kraji (175,1 %), v Olomouckém (165,7 %), Moravskoslezském (144,1 %) a Královéhradeckém kraji (140,5 %). Inženýrské stavby vzrostly nejvíce v Jihočeském kraji (147,5 %), v Praze (113,2 %) a ve Středočeském kraji (112,5 %). Nárůstu oprav a údržby byl zaznamenán u osmi krajů, nejvyšší byl v Praze (132,7 %), v Karlovarském kraji (124,9 %) a na Vysočině (122,7 %). Vývoj objemu S celkem v jednotlivých okresech tabulky: charakterizují následující Okresy s nárůstem stavební produkce v roce 2007 oproti 2006 (mil. Kč, stálé ceny) Okres S rok 2007 S rok 2006 Index 07/09 Strakonice 3066,1 1015,9 301,83 Mělník 2208,7 1143,5 193,15 13

15 Okres S rok 2007 S rok 2006 Index 07/09 Tábor 4117,3 2438,1 168,87 Cheb 1838,8 1118,3 164,44 Beroun 1472,4 922,5 159,61 Kladno 3268,3 2103,4 155,38 Louny 1538,2 996,2 154,41 Praha - východ 3654,6 2609,4 140,05 Nový Jičín 4012,0 2903,8 138,16 Mladá Boleslav 3878,8 2910,5 133,27 Most 3486,2 2626,5 132,73 Brno - venkov 2284,6 1753,4 130,30 Olomouc 7902,2 6065,1 130,29 Ostrava - město 11661,7 9099,4 128,16 Frýdek - Místek 4519,5 3693,6 122,36 Litoměřice 1876,1 1555,6 120,60 Plzeň - sever 682,5 574,1 118,90 Jeseník 737,7 623,1 118,39 Sokolov 1003,4 855,1 117,34 Teplice 2766,9 2358,2 117,33 Trutnov 2132,1 1864,0 114,38 Ústí nad Orlicí 1918,9 1685,3 113,86 Děčín 1252,8 1101,9 113,70 Zlín 4258,8 3781,7 112,62 Náchod 1012,4 899,9 112,50 Chomutov 3181,8 2880,6 110,45 Klatovy 1447,6 1317,9 109,85 Jablonec nad Nisou 878,5 800,7 109,72 Jihlava 2994,0 2748,0 108,95 Třebíč 2402,4 2219,4 108,24 Příbram 1504,7 1416,9 106,20 Praha 60519, ,7 106,00 Opava 1799,1 1699,6 105,86 Benešov 1498,0 1420,2 105,47 14

16 Okres S rok 2007 S rok 2006 Index 07/09 Přerov 3632,7 3454,8 105,15 Svitavy 1180,0 1137,8 103,71 Šumperk 1399,2 1359,8 102,90 Kroměříž 1371,4 1353,6 101,32 Domažlice 550,5 543,5 101,29 Česká Lípa 861,1 855,5 100,66 Liberec 4341,8 4313,7 100,65 Okresy s poklesem stavební produkce (v mil. Kč stálých cen) Okres S rok 2007 S rok 2006 Index 07/06 Praha - západ 3184,0 3196,5 99,61 Český Krumlov 1131,7 1136,8 99,55 Plzeň - město 10112, ,9 99,21 Písek 1498,5 1532,8 97,76 Pelhřimov 1572,2 1615,4 97,33 Bruntál 980,6 1009,5 97,14 Kutná Hora 1462,6 1521,1 96,15 Karlovy Vary 4872,9 5114,3 95,28 Ústí nad Labem 6656,3 7026,3 94,73 Jičín 1557,4 1653,0 94,22 České Budějovice 5222,1 5597,9 93,29 Hodonín 1969,3 2141,2 91,97 Brno - město 14213, ,4 90,22 Karviná 3735,1 4151,3 89,98 Hradec Králové 5183,0 5855,7 88,51 Žďár nad Sázavou 1934,3 2197,2 88,04 Havlíčkův Brod 1298,6 1479,1 87,80 Vsetín 2382,3 2750,1 86,63 Prostějov 1593,2 1880,4 84,73 Jindřichův Hradec 1261,6 1510,1 83,54 15

17 Okres S rok 2007 S rok 2006 Index 07/06 Vyškov 1342,3 1677,0 80,04 Chrudim 992,3 1241,1 79,95 Rychnov nad Kněžnou 691,2 865,3 79,88 Rokycany 573,1 724,1 79,15 Břeclav 2494,7 3169,0 78,72 Rakovník 580,2 737,6 78,66 Tachov 597,6 762,1 78,42 Znojmo 1523,1 1945,3 78,30 Blansko 1198,0 1583,3 75,67 Uherské Hradiště 1520,7 2014,5 75,49 Prachatice 676,4 1086,4 62,26 Pardubice 3614,0 5890,7 61,35 Nymburk 1410,9 2426,8 58,14 Semily 551,6 1028,6 53,62 Kolín 1796,6 3584,1 50,13 Plzeň - jih 455,0 1027,8 44,27 16

18

19 TABULKA Č. 1/3 S V TUZEMSKU PODLE MÍSTA STAVBY V MIL. KČ BĚŽNÝCH CEN ZA ROK 2007 A 2006 Z přehledu stavebních prací podle dodavatelských smluv v tuzemsku v běžných cenách v členění do okresů a krajů a podle směrů výstavby v letech 2007 a 2006 lze konstatovat, že obdobně jako u stálých cen byl největší objem stavebních prací realizován v hl. m. Praze (75,5 mld. Kč), největší nárůst oproti roku 2006 byl zaznamenán v Jihočeském kraji (126,6 %), Moravskoslezském (123,5 %), v Olomouckém kraji (118,9 %) a v kraji Ústeckém (116,6 %). Okresy s největším nárůstem stavební produkce (mil. Kč b.c.) Okres S rok 2007 S rok 2006 Index 07/06 Strakonice 3 860, ,6 317,04 Mělník 2 755, ,1 201,08 Tábor 5 184, ,3 176,44 Cheb 2 288, ,7 170,94 Beroun 1 842, ,7 166,94 Kladno 4 092, ,2 162,20 Louny 1 932, ,0 161,40 Praha - východ 4 551, ,4 145,87 Nový Jičín 5 030, ,2 144,18 Okresy s největším poklesem stavební produkce (v mil. Kč b.c.) Okres S rok 2007 S rok 2006 Index 07/06 Znojmo 1 904, ,2 81,32 Uherské Hradiště 1 896, ,7 78,84 Blansko 1 492, ,9 78,74 Prachatice 846, ,1 64,94 Pardubice 4 510, ,7 63,69 Nymburk 1 762, ,1 60,56 Semily 688, ,7 55,81 Kolín 2 251, ,7 52,58 Plzeň - jih 569, ,6 45,94 18

20

21 TABULKA Č.2 PŘEHLED S CELKEM V MIL. KČ A POČTU PODNIKŮ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH (KRAJSKÁ METODA) Tabulky č. 2/1 a 2/2 dávají základní informace o objemech S a počtu podniků, které realizovaly stavební činnost v příslušném kraji (realizováno v kraji celkem). Poskytuje též porovnání mezi těmito ukazateli s přihlédnutím k sídlu podniku (se sídlem v kraji), tzn. uvádí, jakým podílem a kolik podniků z určitého kraje se podílelo na dané celkové hodnotě. V tabulce č. 2/1 jsou všechny podniky, podílející se na realizaci stavební činnosti. Tabulka č.2/2 zahrnuje pouze podniky s 1000 a více zaměstnanci. Z uvedených hodnot je patrné, že podíl stavebních prací, které realizovaly podniky mimo kraj svého sídla je v jednotlivých regionech (krajích) odlišný. Relativně nejvíce uzavřeným krajem je kraj Jihomoravský, jehož domácí podniky pokryly 77,9 % objemu S Podniky z jiných krajů se zde podílejí na objemu S cca 6,9 mld.kč z 31,2 mld. Kč. Druhým nejvíce uzavřeným krajem je hl. m. Praha, kde místní podniky realizovaly 70,9 % objemu S (53,6 mld.kč ze 75,5 mld.kč). Přesto ale tento kraj poskytuje dost prostoru pro podniky z ostatních regionů, v Praze staví podniky ze všech krajů ČR. Dalším velmi uzavřeným krajem je Ústecký a Moravskoslezský kraj, kde 62,3 %, resp. 61,7 % stavebního trhu zajišťují domácí firmy. Krajem nejvíce otevřeným pro podniky se sídlem v jiných krajích je Karlovarský kraj. Zde domácí podniky realizují pouze 28,7 % z objemu S, tj. 2,8 mld. Kč z 9,7 mld.kč. Na stavebních pracích realizovaných v Karlovarském kraji se výrazně podílejí podniky se sídlem v Praze (40,5 %). Dalším velmi otevřeným krajem je Středočeský (domácí podniky realizují 30,4 % objemu stavebních prací) - i zde většinu přespolních tvoří podniky se sídlem v Praze. Následuje kraj Olomoucký (35,1 %), ve kterém nejvíce staví podniky se sídlem v Jihomoravském kraji. Velké stavební podniky s více než 1000 zaměstnanci sídlí v Praze (7 podniků), v Jihomoravském kraji (2 podniky) a Jihočeském kraji (1 podnik). Tyto podniky mají největší podíl na výstavbě na území hl. m. Prahy - celkem 32,3 mld.kč, z toho 29,3 mld. Kč podniky se sídlem v Praze. V Moravskoslezském kraji v roce 2007 stavělo 8 velkých podniků s 1000 a více zaměstnanci, z toho 5 podniků se sídlem v Praze, dva podniky se sídlem v Jihomoravském kraji a jeden podnik se sídlem v Jihočeském kraji. 20

22 TABULKA Č. 3 - PŘEHLED POČTU PODNIKŮ A S CELKEM PODLE MÍSTA STAVBY A SÍDLA PODNIKU Hodnoty uvedené v tabulce č.3 poskytují údaje o stavební produkci S realizované v okrese místa stavby a dále o počtu podniků v členění: podniky, které staví v okrese celkem, podniky se sídlem v okrese místa stavby, podniky se sídlem v jiných okresech. Z uvedených hodnot vyplývá, že na stavebních pracích realizovaných v jednotlivých okresech, se stavební podniky se sídlem v jiných okresech podílejí diferencovaně a to od 25,7 % (Brno - město) až po 96,7 % (Praha - západ). Rozmezí, ve kterém se hodnoty pohybují činí více než 70 %. Prvních deset okresů s nejnižším a nejvyšším podílem kapacit na výstavbě v daném okrese uvádějí následující dvě tabulky. Území hl. m. Prahy s ohledem na atypičnost koncentraci stavebních podniků, není v tabulkách zahrnuto. Okresy s nejnižšími podíly S celkem realizovaných v okrese podniky se sídlem mimo okres OKRES PODÍLY V % Brno - město 25,66 Praha 29,06 Hodonín 32,28 Domažlice 37,08 Bruntál 37,20 Trutnov 38,70 Most 42,20 Děčín 42,56 Ostrava - město 43,48 Žďár nad Sázavou 45,70 21

23 Okresy s nejvyššími podíly S celkem realizovaných v okrese podniky se sídlem mimo okres OKRES PODÍLY V % Praha - západ 96,71 Praha - východ 95,95 Rokycany 89,35 Mělník 85,98 Plzeň - sever 85,31 Nymburk 84,11 Jablonec nad Nisou 83,48 Nový Jičín 83,02 Tábor 82,66 Brno - venkov 81,93 V roce 2007 realizovaly stavební podniky mimo okres svého sídla 55,25 % své produkce, v roce 2006 to bylo 55,49 %. Dochází tedy k nepatrnému poklesu migrace stavebních kapacit do ostatních regionů (tzn. mimo okres sídla firmy) o 0,24 %. 22

24 TABULKA Č. 4 - S V TUZEMSKU PODLE VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ V MIL. KČ BĚŽNÝCH CEN V LETECH 2007 A 2006 Tabulky dávají přehled o struktuře stavebních prací S v tuzemsku v členění podle směrů výstavby a podle velikostních kategorií podniků s uvedením počtu podniků a objemu stavebních prací S pro veřejné zadavatele v absolutních hodnotách včetně indexu růstu hodnoty S v tuzemsku celkem v roce 2007 oproti roku 2006, v procentní struktuře, kde S v tuzemsku celkem v jednotlivých velikostních kategoriích = 100 %, v procentní struktuře, kde S v tuzemsku v jednotlivých směrech výstavby = 100 %. Zpracovávaný statistický výkaz Stav (MPO) 1-01 je určen pro podniky, které měly na začátku roku a více zaměstnanců, a pouze takovým podnikům byl výkaz zaslán. V průběhu roku však u některých podniků došlo k poklesu počtu zaměstnanců, takže mezi respondenty je 88 firem u kterých průměrný počet zaměstnanců za rok 2007 poklesl pod 20 osob, v roce 2006 to bylo 21 firem. Z porovnání počtu podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá nárůst počtu podniků s 20 až 24 zaměstnanci o 35 podniků 7,2 %, v kategorii 25 až 49 zaměstnanců pokles o 18 podniků 2 %, v kategorii 50 až 99 zaměstnanců pokles o 46 podniků 5,1 %, v kategorii 100 až 199 zaměstnanců se téměř nezměnil (snížení o 1 podnik), počet větších podniků zůstává ve srovnání s minulým rokem přibližně na stejné úrovni. Počet podniků a S v tuzemsku celkem v roce 2007 a 2006 (v %) VEKOSTNÍ KATEGORIE % POČTU PODNIKŮ 2007 % POČTU PODNIKŮ 2006 % S 2007 % S 2006 méně než 20 zaměstnanců 4,11 1,01 0,52 0,12 20 až 24 zaměstnanců 24,40 23,38 5,28 4,71 25 až 49 zaměstnanců 41,01 42,96 15,13 13,66 50 až 99 zaměstnanců 18,42 19,92 13,87 13, až 199 zaměstnanců 7,85 8,02 14,41 12, až 249 zaměstnanců 1,22 1,49 2,84 4, až 499 zaměstnanců 1,82 1,97 11,47 11, až 999 zaměstnanců 0,70 0,77 7,87 9, a více zaměstnanců 0,47 0,48 28,61 29,40 CELKEM 100,00 100,00 100,00 100,00 23

25 Pokud jde o objemy stavebních prací realizovaných podniky s 20 a více zaměstnanci, nejvíce vzrostl v roce 2007 objem realizovaný firmami s 20 až 24 zaměstnanci (o 21,5 %), dále firmami se 100 až 199 více zaměstnanci (o 21 %) a v kategorii s 25 až 49 zaměstnanci (o 19,9 %). Počet firem s 200 až 249 zaměstnanci se oproti roku 2006 snížil o 5 firem (z 31 na 26), jejich objem stavebních prací v roce 2007 v absolutní hodnotě poklesl na 69,5 % hodnoty roku Porovnání podílu prací S pro veřejné zadavatele za roky 2007 a 2006 VEKOSTNÍ KATEGORIE % V ROCE 2007 % V ROCE 2006 méně než 20 zaměstnanců 0,47 0,02 20 až 24 zaměstnanců 2,86 2,05 25 až 49 zaměstnanců 7,64 8,28 50 až 99 zaměstnanců 9,62 9, až 199 zaměstnanců 10,17 9, až 249 zaměstnanců 2,67 4, až 499 zaměstnanců 7,7 6, až 999 zaměstnanců 10,9 12, a více zaměstnanců 47,97 46,85 CELKEM 100,00 100,00 Z uvedené tabulky vyplývá výrazný podíl velkých stavebních podniků (1000 a více zaměstnanců) na pracích pro veřejné zadavatele. Firmy s 1000 a více zaměstnanci realizovaly v roce 2007 téměř 57 % stavebních prací na inženýrské výstavbě, 14,4 % na občanské výstavbě a 12,8 % na průmyslové výstavbě. 24

26 Struktura směrů výstavby (nová výstavba, rekonstrukce a modernizace) podle velikostních kategorií v roce 2007 mld. Kč b.c. 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Nebyt.výr. Nebyt.nevýr. Byt.b. < až až až až až až 49 Vodohosp.st. Inž.stavby Velikostní kategorie (počet zaměstnanců) 20 až 24 > 20

27 TABULKA Č. 5 PODÍL S V TUZEMSKU REALIZOVANÉ V MÍSTĚ SÍDLA PODNIKŮ NA CELKOVÉ HODNOTĚ S PODLE VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ V ROCE 2007 Tato tabulka dává přehled o podílu prací realizovaných v místě sídla firmy z celkového objemu stavebních prací daných podniků podle velikostních kategorií. Percentuální hodnoty v následující přehledné tabulce ukazují, že malé firmy s méně než 20 zaměstnanci realizují stavební práce převážně v kraji svého sídla (v roce ,4 %, v roce ,8 %). S rostoucí velikostí firmy se zvyšuje také rozsah nadregionální působnosti. V průměru za ČR celkem se podíl "S" v tuzemsku realizovaný v kraji sídla firem v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 nezměnil (oba roky 55,3 %), u firem s 250 až 499 zaměstnanci se podíl snížil o 15,1 %, u firem s 500 až 999 zaměstnanci se naopak zvýšil o 13,1 %. Pokud jde o realizaci staveních prací v okresu sídla, nedošlo u sledovaných podniků celkem ve srovnání s rokem 2006 k výrazné změně (nárůst o 0,3 procentních bodů). U jednotlivých velikostních kategorií je vývoj diferencovaný - velikostní kategorie s méně než 20 zaměstnanci nárůst o 26,1 %, u velikostní kategorie zaměstnanců a se podíl realizace v okrese sídla zvýšil o 4,6 %, u velikostní kategorie zaměstnanců nárůst o 8,1 %. Naopak u velikostní kategorie zaměstnanců došlo ke snížení o 12,4 %. U ostatních velikostních kategorií nebyly změny výrazné. Podíly S v tuzemsku celkem realizované v kraji sídla firmy VEKOSTNÍ KATEGORIE % V ROCE 2007 % V ROCE 2006 méně než 20 zaměstnanců 93,8% 84,4% 20 až 24 zaměstnanců 74,9% 71,4% 25 až 49 zaměstnanců 72,9% 73,1% 50 až 99 zaměstnanců 71,3% 73,1% 100 až 199 zaměstnanců 62,5% 63,9% 200 až 249 zaměstnanců 66,6% 65,0% 250 až 499 zaměstnanců 38,7% 53,8% 500 až 999 zaměstnanců 54,5% 41,4% 1000 a více zaměstnanců 36,0% 35,8% CELKEM 55,3% 55,3% 26

28 Podíly S v tuzemsku celkem realizované v okrese sídla firmy VEKOSTNÍ KATEGORIE % V ROCE 2007 % V ROCE 2006 méně než 20 zaměstnanců 90,9% 64,8% 20 až 24 zaměstnanců 63,3% 58,8% 25 až 49 zaměstnanců 58,4% 57,8% 50 až 99 zaměstnanců 55,8% 57,6% 100 až 199 zaměstnanců 45,7% 47,6% 200 až 249 zaměstnanců 47,0% 45,9% 250 až 499 zaměstnanců 32,3% 44,6% 500 až 999 zaměstnanců 36,7% 28,6% 1000 a více zaměstnanců 34,4% 33,4% CELKEM 44,8% 44,5% Souhrnně za ČR celkem lze konstatovat, že přesun kapacit mimo místo svého sídla, a to jak na úrovni okresů tak krajů, od roku 1998, ve kterém se začalo se sledováním regionální struktury stavebních prací, do roku 2002 rostl, od roku 2003 do roku 2006 klesal a v roce 2007 zůstal na úrovni roku

29 Podíl "S" v tuzemsku realizované v kraji sídla a v ostatních krajích v roce % 80% 60% 40% 20% 0% > až až až až až až až 999 <1000 Velikostní kategorie (počet zaměstnanců) v kraji sídla v ost. krajích Podíl "S" v tuzemsku realizované v okrese sídla a v ostatních okresech v roce % 80% 60% 40% 20% 0% > až až až až až až až 999 <1000 Velikostní kategorie (počet zaměstnanců) v okrese sídla v ost. okresech

30 TABULKY Č. 6 S V TUZEMSKU PODLE MÍSTA STAVBY V ČLENĚNÍ PODLE KRAJŮ A OBLASTÍ ZA ROK 2007 A 2006 Tabulky dávají přehled o struktuře stavebních prací S v tuzemsku v mil. Kč běžných cen v členění podle směrů výstavby a podle krajů s uvedením objemu stavebních prací S pro veřejné zadavatele (tabulka 6/1) a v členění podle směrů výstavby a podle oblastí - NUTS2 (tabulka 6/2) v absolutních hodnotách včetně indexu růstu hodnoty S v tuzemsku celkem v roce 2007 oproti roku 2006, v procentní struktuře, kde S v tuzemsku celkem v jednotlivých krajích, resp. oblastech = 100 %, v procentní struktuře, kde S v tuzemsku v jednotlivých směrech výstavby = 100 %. Největší objem stavebních prací byl v roce 2007, obdobně jako v roce 2006, realizován na území hlavního města Prahy 23,4 % celkového objemu stavebních prací v ČR. Nejvyšší zastoupení v Praze v roce 2007 mají inženýrské stavby s 25,7 %, bytová výstavba s 29,2 % a občanská výstavba (nebytové nevýrobní budovy) s 24,7 %. Praha má nejnižší podíl prací na opravách a údržbě ze všech krajů opravy a údržba představují v Praze 7,1 % stavebních prací realizovaných v kraji, celostátní průměr je 10,2 %. Podíl prací pro veřejné zadavatele činil v roce ,5 %. Na druhém a třetím místě je Moravskoslezský a Středočeský kraj, kde bylo realizováno 10,4 %, resp. 10,1 % z celkového objemu stavebních prací v tuzemsku. Inženýrské stavby jsou v Moravskoslezském kraji zastoupeny 34,6 %, ve Středočeském kraji 32,3 %. Ve Středočeském kraji byl druhý nejvyšší objem prací realizován na výstavbě bytových budov (21,1 %), podíl prací pro veřejné zadavatele činil 32,6 % stavebních prací v kraji. Jihomoravský kraj je s 9,7 % celkového objemu stavebních prací v tuzemsku na čtvrtém místě. Nejvyšší podíl v kraji představují nebytové nevýrobní budovy (25,8 % stavebních prací v kraji) a inženýrské stavby (24,4 % stavebních prací v kraji). Podíl prací pro veřejné zadavatele dosáhl 41,8 %. Nejmenší objem stavebních prací byl realizován v Libereckém kraji 2,6 %, v kraji Pardubickém a Karlovarském oba kraje 3,0 %. Největší podíl prací pro veřejné zadavatele v roce 2007 byl realizován v Jihočeském kraji 51,8 %, v Olomouckém kraji 47,4 % a v Karlovarském kraji 41,9 %. Oblast Jihozápad zahrnuje Jihočeský a Plzeňský kraj, oblast Severozápad sdružuje Karlovarský a Ústecký kraj, Severovýchod tvoří Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj, Jihovýchod tvoří kraj Vysočina a Jihomoravský kraj, Střední Morava je tvořena Olomouckým a Zlínským krajem. Ostatní oblast jsou totožné s kraji (hl. m. Praha, Střední Čechy a Moravskoslezsko). 29

31 Struktura směrů výstavby (nová výstavba, rekonstrukce a modernizace) v krajích podle sídla podniku v roce 2007 mld. Kč b.c. 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Byt.b. Nebyt.výr. Praha Kraj Stč JČ PL KV UL LB HK PU VY JM OC ZL MS Inž.stavby Vodohosp.st. Nebyt.nevýr.

32 100% Struktura prací pro veřejné a ostatní zadavatele podle místa stavby v roce 2007 (z běžných cen) 80% 60% 40% 20% 0% Praha Stč JČ PL KV UL LB HK PU VY JM OC ZL MS veřejní zadavatelé ostatní zadavatelé 100% Struktura prací pro veřejné a ostatní zadavatele podle místa stavby v roce 2007 (ze stálých cen) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Praha Stč JČ PL KV UL LB HK PU VY JM OC ZL MS veřejní zadavatelé ostatní zadavatelé

33 TABULKA Č. 7 PŘEHLED PODNIKŮ PODLE POČTU OKRESŮ, VE KTERÝCH STAVÍ A PODLE VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ ZA ROK 2007 V přehledu jsou uvedeny počty firem a objem S v tuzemsku v členění podle velikostních kategorií a podle počtu okresů, ve kterých byly stavební práce realizovány. Z celkového počtu firem v roce 2007 realizovalo 518 firem (24,2 %) stavební činnost pouze v jednom okrese. Jedná se většinou o podniky do 100 zaměstnanců 505 firem, z toho 75 firem s méně než 20 zaměstnanci, 156 firem s zaměstnanci, 226 firem s zaměstnanci a 48 firem s zaměstnanci. Ze 121 firem realizujících stavební práce pouze ve dvou okresech je 47,9 % (58 firem) s zaměstnanci. Ve třech až 10 okresech staví celkem 739 firem, z toho je 311 firem velikostní kategorie zaměstnanců (tato kategorie je z českých stavebních firem nejpočetnější), 179 firem velikostní kategorie zaměstnanců a 165 firem velikostní kategorie zaměstnanců. V jedenácti až 20 okresech staví celkem 521 firem, z toho je 212 firem velikostní kategorie zaměstnanců, 106 firem velikostní kategorie zaměstnanců a 114 firem s zaměstnanci. Počet firem, které realizují stavební práce ve větším počtu okresů (21 a více okresů) závisí spíše na jejich specializaci než na velikosti. Z celkového počtu 240 firem stavějících ve velkém počtu okresů je 38 firem o velikosti zaměstnanců, 70 firem s zaměstnanci, 55 firem s zaměstnanci a 32 firem se 100 až 199 zaměstnanci. Ve více než 51 okresech působilo v roce firem ze všech sledovaných velikostních kategorií. Pokud jde o počet obcí, ve kterých podniky v roce 2007 stavěly, nejvyšší počet vykázaných obcí byl 1000 obcí (jeden podnik), 865 obcí (jeden podnik) a 615 obcí (rovněž jeden podnik). 32

34 "S" v tuzemsku podle počtu okresů, ve kterých podniky staví a podle velikostních kategorií v roce mil. Kč < až až až až až až až 24 Velikostní kategorie Počet okresů > a více

35 TABULKA Č. 8 S V TUZEMSKU A PODDODÁVKY PODLE MÍSTA STAVBY V ČLENĚNÍ PODLE KRAJŮ ZA ROK 2007 A 2006 V roce 2004 byl regionální výkaz Stav (MPO) 1-01 rozšířen o oddíl, ve kterém se sledují poddodávky provedené pro jiné stavební organizace v členění do krajů podle místa stavby. Z následující tabulky vyplývá, že při nárůstu objemu stavebních prací podle dodavatelských smluv mezi roky 2006 a 2007 nárůst o 8,3 %, vzrostly poddodávky o 16,9 % s výraznými rozdíly v jednotlivých krajích. Údaje o provedených poddodávkách je však třeba stále považovat jen za orientační. Z porovnání s hodnotami vykázanými stavebními firmami v jiných statistických výkazech vyplývá, že řada zejména malých stavebních firem chybuje ve vykazování hodnoty stavebních prací podle dodavatelských smluv a stavebních prací provedených v poddodávce pro jiné poddodavatele. "S" v tuzemsku Stavební práce provedené Kraj celkem v poddodávce pro jiné dodavatele Index 07/06 Index 07/06 Hl.m. Praha 110,81 116,31 Středočeský 93,02 145,02 Jihočeský 98,82 130,88 Plzeňský 103,59 119,10 Karlovarský 113,35 125,17 Ústecký 98,93 109,20 Liberecký 118,92 143,28 Královéhradecký 123,47 110,44 Pardubický 99,25 102,82 Vysočina 80,53 138,31 Jihomoravský 112,75 91,11 Olomoucký 116,60 85,53 Zlínský 100,43 123,05 Moravskoslezský 123,91 140,25 Celkem 108,33 116,91 34

36 Shrnutí Nejdůležitější informace z výsledku zpracování Ročního výkazu o regionální struktuře stavebních prací za rok 2007 : údaje o regionální struktuře stavebních prací byly získány od firem, které odevzdaly výkaz Stav(MPO) 1-01, celkový počet respondentů se zvýšil o 56 podniků, tj. o 2,7 %, k nárůstu počtu podniků došlo ve velikostní kategorii do 20 zaměstnanců (+67 podniků) a v kategorii 20 až 24 zaměstnanců (+35 podniků). V kategoriích 25 až 99 zaměstnanců došlo k poklesu počtu respondentů ve velikostní kategorii 25 až 49 zaměstnanců o 18 podniků, v kategorii 50 až 99 zaměstnanců snížení o 21 podniků. Počet podniků s 1000 a více zaměstnanci se počet nezměnil (10 podniků), největší objem stavebních prací v tuzemsku byl realizován na inženýrských stavbách (31,9 %), největší nárůst stavebních prací v běžných cenách byl zaznamenán v Jihočeském kraji (123,9 %), Moravskoslezském (123,5 %) a v Olomouckém kraji (118,9 %), největší pokles v kraji Pardubickém (80,5 %), 91 % prací na inženýrských stavbách a 98 % prací na vodohospodářských stavbách v Karlovarském kraji, 80 % prací na inženýrských stavbách v Královéhradeckém a v Olomouckém kraji je realizováno firmami sídlícími v jiných krajích, největší přebytek stavebních kapacit v absolutní hodnotě je v hl. m. Praze, v kraji sídla je realizováno 69 % objemu S v běžných cenách, 31 % se vyváží do jiných krajů, v relativních hodnotách je největší přebytek stavebních kapacit v Jihomoravském kraji, v kraji sídla je realizováno jen 54 % objemu S, nejvyšší dovoz kapacit je do Karlovarského kraje, 65 % z objemu S realizují firmy sídlící v jiných krajích, z okresu Kolín se vyváží 70,7 % kapacit, v okrese Jeseník pokryjí domácí firmy pouze 19,6 % objemu stavebních prací, téměř 59 % prací pro veřejné zadavatele vykonávají velké podniky (500 a více zaměstnanců), velké stavební firmy (500 a více zaměstnanců) jsou zaměřeny zejména na inženýrskou výstavbu, 25 těchto firem realizuje 62,6 % inženýrské výstavby v ČR, územní působnost firem (počet okresů, ve kterých realizují stavební práce) závisí více na jejich specializaci než na jejich velikosti, asi 45 % objemu stavebních prací v ČR realizují firmy v okrese svého sídla a 55 % v kraji svého sídla. 35