Desertifikace v Africe, problém států Sahelu. Je možné poušť zastavit?

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Desertifikace v Africe, problém států Sahelu. Je možné poušť zastavit?"

Rostislav Zdeněk Kraus
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Hana Bereňová Markéta Václavková UB UZ, podzim 2010 Desertifikace v Africe, problém států Sahelu. Je možné poušť zastavit?

Poušť = nejnehostinnější místo na světě 14% plochy pevnin Forma krajiny nebo oblast, která přijímá malé množství srážek (průměrné roční množství srážek <250 mm) Vznikají v místech

2 Poušť = nejnehostinnější místo na světě 14% plochy pevnin Forma krajiny nebo oblast, která přijímá malé množství srážek (průměrné roční množství srážek <250 mm) Vznikají v místech silného a dlouhotrvajícího slunečního záření Povrch je pokryt kamením (hamada), štěrkem (reg, serír) nebo pískem (erg) Pouštní suchomilné rostliny (xerofyty) Málo osídlené oblasti

3 Rozšíření pouští na světě

4 Problémy rozšiřování pouští S přibývajícími srážkami přecházejí pouště pozvolna v polopouště s porosty rostlin odolných vůči suchu. Jsou využívány jako pastviny pro stáda koz a velbloudů. Vypásání rostlinstva v polopouštích vede k rozšiřování pouští (desertifikace).

5 Definice desertifikace Obecná: - proces vzniku nebo rozšiřování pouští v suchých oblastech. Podle OSN: - degradace půdy v suchých, polosuchých a suchých polovlhkých oblastech, vyplývající z různých faktorů, včetně klimatických změn a činnosti člověka CIDA Kanadská mezinárodní rozvojová agentura - půdní degradace, která postihuje suché regiony a dochází k tomu, že zasažená půda ztrácí všechny své produktivní schopnosti a je nemožné, aby je znovu získala

7 Příčiny Na postupu a zvětšování ploch pouští se podílí: 1) Klimatické faktory 2) Antropogenní faktory

8 Klimatické faktory Faktor vody - Značná nerovnoměrnost v množství dopadajících srážek a zásob sladké vody Období sucha - Súdán má obrovské problémy se suchem a od 70. let se tam neustále snižuje roční úhrn srážek - Etiopie, konkrétně její severní část čelila v 80. letech katastrofálnímu suchu - Senegal zasáhla katastrofická sucha v 70. letech a potom opět v období let Somálsko postihují sucha velmi často. Sucho přišlo v polovině 70. let a potom na počátku 80. a 90. let. Má to za následek, že většina země je vyprahlá a tudíž velmi náchylná na desertifikaci - V Mali měli v 80. letech snížené srážky v polosuché oblasti Sahelu za následek obrovská sucha - Niger je už od konce 60. let postihován opakovanými suchy Globální oteplování - V suchých oblastech se už tak velká sucha zejména v letních obdobích prohloubí a urychlí to proces desertifikace

9 Antropogenní faktory Člověk je odpovědný za desertifikaci hlavně svou ekonomickou a politickou činností, která je často v rozporu s přírodními zákony. Lidé upřednostňují ekonomické výhody a zisky před ekologickými potřebami přírody Extrémní nároky na produkci zemědělských plodin, nadměrné pastevectví, sběr palivového dříví, odlesňování a chybné zavlažovací postupy

10 Nevhodné hospodářské strategie Pěstování podzemnice olejné - pěstování snižuje množství humusu v půdě. Humus udržuje půdu plnou živin a bez něj půda rychle ztrácí vlhkost a živiny, degraduje a často se mění v poušť Chov dobytka - Prodejem chtějí zlepšit svou slabou ekonomickou situaci, - zvířata spotřebovávala mnoho vody, a tak se v mnoha oblastech vodní zdroje zmenšovaly, až nakonec úplně vymizely a s nimi samozřejmě zmizela i zeleň a byla nahrazována pustinami a pouštěmi.

11 Následky Snižování odolnosti země Snižování úrodnosti půd Zhoršování stavu vegetace Vliv desertifikace na produkci potravin Environmentální migrace a její důsledky Písečné bouře, transport písku a související problémy Ekonomické následky procesu desertifikace

12 Boj proti desertifikaci Desertifikace = globální problém Úmluva OSN o desertifikaci byla sjednána v Paříži v roce Hlavním cílem úmluvy je boj s desertifikací a odstraňování následků sucha v zemích postižených velkým suchem a rozšiřováním pouští, zvláště v Africe, prostřednictvím efektivních opatření na všech úrovních a za mezinárodní spolupráce. Úmluva má napomoci ke zlepšení obnovy, ochrany a udržitelného využívání půdy a vodních zdrojů přispět k zachování biologické rozmanitosti.

13 Sahel arabsky sáhil = pobřeží, okraj pevniny, břeh pásmo na jižním okraji Sahary délka km, šířka od stovek po tisíc km, plocha 3 miliony km2 přechodné pásmo mezi pouští a savanami podél 13. rovnoběžky velmi suché podnebí, ročně mm srážek, a to v jednom období dešťů

14 Mauritánie Senegal Mali Burkina Faso Alžírsko Niger Nigérie Čad Súdán Etiopie

15 Problémy v Sahelu problémy se zajišťováním jídla a vody vysoká teplota -> daří se infekčním chorobám (malárie) extrémní klimatické výkyvy za posledních 40 let -> vliv na kvalitu a množství zemědělské produkce zemědělství ve státech Sahelu přes 40 % HDP podle závěrů Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) oblast západní a střední Afriky zasáhne v několika nadcházejících desetiletích celosvětově největší zvýšení teplot. degradace půdy podle FAO 80 % půdy

16 Problémy v Sahelu obrovský populační růst velká dětská úmrtnost podvýživa hladomor způsobený suchem poslední: květen a červen týkalo se asi 10 mil. lidí

18 Velká zelená zeď pás stromů 15 km široký stromy odolné proti suchu zpomalení eroze půdy, zbrzdění větrů, lepší vstřebávání dešťové vody plánovaná cena: nejméně 3 mil. USD, 2 roky projekt vznikl už 2005, ale chybí peníze, podpora vlády Senegal investoval 2 mil. dolarů na výsadbu postaveno přes 500 km

20 Použité zdroje 28-great-green-wall-trees-senegal-sahara-desert/ mrs/2006_lostak.pdf E.ppt

21 Děkujeme za pozornost

Podobné dokumenty

Problémy Sahelu. Oktává

Problémy Sahelu. Oktává Problémy Sahelu David Hajdu Oktává 27.3. 2018 Sahel Sahel je název krajinného typu v severní Africe na jižním okraji Sahary, kterou odděluje od afrických tropických pralesů Zahrnuje pás stepí a savan