ROTUNDA SV. PETRA A PAVLA NA BUDČI. Raně středověká sakrální architektura a možnosti jejího studia.

Transkript

1 ROTUNDA SV. PETRA A PAVLA NA BUDČI. Raně středověká sakrální architektura a možnosti jejího studia. Pavla Tomanová Přednáškový cyklus Svět středověkých artefaktů Ústav pro archeologii FF UK v Praze

2 BUDEČ LOKALIZACE mapa středočeských raně středověkých hradišť (Sláma 1988)

3 BUDEČ - TOPOGRAFIE HRADIŠTĚ 1 kostel P. Marie; 2 rotunda sv. Petra a Pavla 3,4 - Kováry; 5 - Zákolany 6 - hromadný hrob v poloze Na Týnici 7 - Klatovka; 8 - Mozolín; 9 - mohyla stopy raně středověké osídlení (Šolle 1990)

4 BUDEČ VE SVATOVÁCLAVSKÝCH LEGENDÁCH První a Druhá staroslověnská legenda (10./11. stol., Čechy) Poslal pak jej Vratislav na Budeč i začal se pacholík učiti písmu latinskému a naučil se dobře. Crescente fide (okolo 975, Bavorsko) Isque (Spytihněv) moenibus ecclesiam condidit sanctae dei genitricis Marieae et aliam quoque in honore sancti Petri principis apostolorum (FRB I. 182) Cuius filius maior Uenceslaus dei instinctu ab ineunte aetate semper desderabat discere litteras, et optans pater eius deiderium animi ipsius perfi cere, misit eum in civitatem nuncupatam Budceam, ut ibi descenret psalterium a quodam presbytero nomine Uenno (FRB I. 183) Kristiánova legenda (konec 10. stol.?, Čechy) Filium vero suum etatis proeuntis Wendeslaum estuantis animi in lege divina titteris imbuendum tradiderat in civitatem, que Budec nuncupatur, ubi ab antecedente fratre suo Spytigneo in honore principis apostolorum beati Petri consecrata inerat et inest ecclesia. (J. Pekař WLL 1906, 96 ) Gumpoldova legenda (závěr 10. stol., Mantova), dum floridam iuventutis aetatem primum attigisset, patre adhuc vivo, ad litterarum disponi exercitia desiderans...eius transmissu in civitate Budec litteris addiscendis est positus. (FRB I. 149) Zpráva o vzdělání sv. Václava na Budči Zprávy o založení kostela sv. Petra knížetem Spytihněvem Liber Depictus, 14 stol.

5 BUDEČSKÁ ROTUNDA V MLADŠÍCH PRAMENECH od 13. stol. prameny právní, církevně-administrativní a hospodářské povahy 1262 královna Kunhuta přenechává podací právo k budečskému kostelu vyšehradské kapitule 1541 Václav Hájek z Libočan: Kronika česká první doklady o dvojím zasvěcení kostela sv. Petra a Pavla první zmínky o kostele P. Marie mýtus o škole založené knížetem Krokem 1700 J. F. Beckovský: Poselkyně starých příběhův českých popis podoby Budče z konce 17. stol., včetně podoby obou kostelů

6 19. STOLETÍ: TRADICE BUDEČSKÉ ŠKOLY

7 19. STOLETÍ: BUDEČ V PRVNÍCH SOUPISECH ARCHEOLOGICKÝCH PAMÁTEK Václav Krolmus: 40. léta 19. stol. Jan Erazim Vocel: Pravěk zeměčeské, 1866

8 TISÍCILETÉ VÝROČÍ ROTUNDY 1905 obálka knihy Václava Dlouhého, zakladatele Společnosti přátel staroslavné Budče Josef Holub: obraz vytvořený k oslavám 1905

9 INTERIÉR ROTUNDY NA PŘELOMU 19. A 20. STOL.

10 INTERIÉR ROTUNDY NA PŘELOMU 19. A 20. STOL. sv. Václav na obraze Josefa Maška z pol. 19. stol.

11 STAVEBNĚ-HISTORICKÝ VÝZKUM JANA HEREINA

12 SVATOVÁCLAVSKÉ MILLENIUM 1929 Karel Škréta: Výuka sv. Václava na Budči Mikoláš Aleš: Svatý Václav pěstuje vinnou révu

13 SVATOVÁCLAVSKÉ MILLENIUM 1929: VÝZDOBA INTERIÉRU

14 ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM KOSTELA P. MARIE

15 VÝZKUM ROTUNDY SV. PETRA A PAVLA otázky výzkumu: datování stavby rotundy původní podoba stavební vývoj

16 VÝZKUM V ZÁPADNÍM SOUSEDSTVÍ ROTUNDY ( )

17 VÝZKUM V ZÁPADNÍM SOUSEDSTVÍ ROTUNDY ( )

18 VÝZKUM V ZÁPADNÍM SOUSEDSTVÍ ROTUNDY ( ) severní apsida pohřební kaple, 11. stol. kruhový příkop, 12. stol. půdorys rotundy s rekonstruovanými stavebními fázemi (podle M. Šolla): 1-3 fáze opevnění z 9. a 10. stol.; 4 pohřební kaple, 11. stol.; 5 románská věž, 12. stol.; 6 presbytář a sakristie, 17. stol.

19 VÝZKUM V INTERIÉRU KOSTELA ( ) presbytář: kůlové jamky v maltové podlaze negativ základové příložky u patky vítězného oblouku

20 VÝZKUM V INTERIÉRU KOSTELA ( ) NOVOVĚKÉ POHŘBY pohřeb kněze: vlevo: pohřební výbava vpravo: fragment gombíku nalezený v zásypu medailony, křížky, růžence z hrobů stol.

21 GEODETICKÝ A STAVEBNĚ HISTORICKÝ PRŮZKUM 1973, kvádříkové zdivo románské věže (vlevo) původní lomové zdivo lodi rotundy (vpravo) klenba lodi zazděný románský vchod na tribunu

22 STAVEBNĚ HISTORICKÝ PRŮZKUM 1992 současná podoba interiéru S-J řez lodí V-Z řez lodí

23 STAVEBNĚ HISTORICKÝ PRŮZKUM 1992 dokumentace vítězného oblouku s rozlišením jednotlivých vrstev a stavebních fází

24 SOUČASNÝ STAV BÁDÁNÍ: ROTUNDA SV. PETRA V 10. STOL. Mapa jádra budečského hradiště v 10. stol. 1 dvorec; 2 - rotunda sv. Petra; 3 - kostel P. Marie A stavby s kamennou podezdívkou; B stavby s roubenou konstrukcí (Bartošková 2011). rotunda sv. Petra, 9./10. stol. (Šolle 1984) kostel P. Marie, 2. pol. 10. stol. tribuna a západní přístavek z 13. stol. (Šolle 1984)

25 STAVEBNÍ VÝVOJ ROTUNDY (PODLE M. ŠOLLA) 9./10. stol doba rozkvě tu hradiště rotunda souč ástí dvorce 2. pol. 11. stol. zánik hradby pokles centrálního významu Budč e 12. stol. vně jší vstup na tribunu kruhový př íkop kostel sv. Petra souč ástí majetků č eských královen stol. obnovení hř bitova kolem rotundy zrušení kostela P. Marie

26 STOPY PROMĚN ROTUNDY V MLADŠÍM STŘEDOVĚKU A NOVOVĚKU gotický vítězný oblouk renesanční kazatelna s vročením 1585 rozsáhlá barokní přestavba po úprava interiéru lodi 1837 zvýšení krovu

27 ROTUNDA SV. PETRA A PAVLA NA BUDČI. MOŽNOSTI DALŠÍHO STUDIA uvědomit si dobové souvislosti a společenský kontext, ve kterém probíhal výzkum a byly vytvářeny interpretace snažit se přistupovat k pramenům věcně a kriticky zkoumat rotundu komlexně, v kontextu vývoje celé lokality a jejích areálů vývoj pohřebních aktivit vývoj funkce rotundy v raném středověku a po zániku centrální úlohy hradiště vztah ke kostelu P. Marie

28 SHRNUTÍ: ZPŮSOBY STUDIA SAKRÁLNÍ ARCHITEKTURY sakrální architektura = forma/podoba + obsah/funkce obory studia Historie hagiografie, životopisy úřední, majetkové, právní listiny kroniky, matriky, vizitační knihy Dějiny umění podoba stavby, použité stavební materiály a technologie architektonické detaily, ikonografie Archeologie terény pod stavbou, přilehlý hřbitov sídelní kontext

29 VYPOVÍDACÍ MOŽNOSTI SAKRÁLNÍ ARCHITEKTURY christianizace pohřební ritus architektonická a umělecká forma stavební materiály a technologie sídelní struktura církevní organizace patrocinium, liturgie hospodářské a majetkové vztahy společenské a politické sítě aktuální stav x vývoj

30 EXKURZ: OTÁZKA PŮVODU ARCHITEKTONICKÝCH TRADIC NEJSTARŠÍCH ČESKÝCH ROTUND původ architektonických tradic a jejich přenos odráží mezinárodní sítě a sféry vlivů (kulturního, politického, církevního), do kterých raně středověké Čechy patřily politicky citlivé téma aktuální zejména v době hledání národní identity a snahy tuto identitu demonstrovat interpretační schémata bývají ovlivňována aktuální společenskou situací doby, ve které vznikaly

31 ZÁKLADNÍ HISTORICKÝ RÁMEC křest 14 českých knížat v Řezně okolo 883 křest přemyslovského knížete Bořivoje biskupem Metodějem na Velké Moravě 895 Spytihněv I. na sněmu v Řezně, uznává Arnulfovu svrchovanost nad Čechami Velislavova bible Bořivoj následně po svém křtu zakládá kostel sv. Klimenta na Levém Hradci týž později staví kostel Panny Marie na Pražském hradě Spytihněv zakládá rotundu sv. Petra na Budči po Vratislav I. zakládá basiliku sv. Jiří na Pražském Hradě Dalimilova kronika Před Václav I. staví rotundu sv. Víta na Pražském hradě

32 DISKUSE O PŮVODU ČESKÝCH ROTUND 2. POL. 19. STOLETÍ Josef Neuwirth: předobraz pro svatovítskou rotundu v Cášské korunovační kapli Karla Velikého Karel B. Mádl odmítá vliv z Německa předobrazy v Byzanci přenesené Velkomoravskou misií do Čech české rotundy jsou zjednodušením chrámu sv. Jiří v Soluni

33 1. TŘETINA 20. STOL. Karel Guth nejstarší české kostely s centrálním půdorysem navazují na italské /římské tradice, ale měly svébytný vývoj, nezávislý na vývoji v sousedních německých a rakouských zemích Vojtě ch Birnbaum nejstarší vrstva centrál v Čechách = knížecí kaple na hradech s analogiemi ve západoevropských dvorských kaplích Václav Richter nejstarší kostely v Čechách = soukromé kaple, nikoli misijní dřevěné kostely odmítá vliv misií na podobu architektury neexistuje doklad styků Velké Moravy s Byzantskou architekturou výzkum svatovítské rotundy na Pražském hradě Josef Cibulka rotunda sv. Víta je zjednodušením předobrazu cášské korunovační kaple (Cibulkova rekonstrukce svatovítské rotundy je dnes již neplatná!!!) většina ostatních soudobých kostelů v Čechách byla původně dřevěná vznikla jako misijní provizoria Budeč = centrum latinské kultury v Čechách (patrocinium, latinská výuka kněžice Václava) dvorské kaple Karla Velikého v Cáchách rekonstrukce rotundy sv. Víta podle J. Cibulky

34 2. POL. 20. STOL. Odrytí kostelů v Mikulčicích- z toho tři s centrálním půdorysem Josef Poulík stavební tradice z balkánsko-adriatické oblasti zprostředkovány biskupem Metodě jem první české rotundy inspirovány velkomoravskými stavbami s Bořivojem a kně zem Kaichem odešli do Č ech i stavitelé Anežka Merhautová křesťanství a architektonické inspirace proudily do Č ech z Velké Moravy i z Franské říše, přičemž první smě r zřejmě p řevládal (blízkost tvarová, funkční, chronologická i geografická) na Velké Moravě vlivy z balkánsko-adriatické oblasti

35 DALŠÍ POKRAČOVÁNÍ DISKUSE??? Srovnání lokalit v zájmové chronologické a geografické oblasti Forma: podoba a tvar stavby Stavební technologie a materiály Obsah: funkce, účel stavby sídelní a společenský kontext liturgie, patrocinium

36 DĚKUJI ZA POZORNOST!