Úvod 1. Pojetí canisterapie 1.1 Zvířata lidem 1.2 Vznik canisterapie ve světě 1.3 Rozvoj canisterapie v ČR 1.4 Metody a formy canisterapie

Transkript

1 Obsh Úvod 1. Pojetí cnisterpie 1.1 Zvířt lidem 1.2 Vznik cnisterpie ve světě 1.3 Rozvoj cnisterpie v ČR 1.4 Metody formy cnisterpie 1. Shrnutí 2. Zákldní terminologie indikce cnisterpie v sociální práci 2.1 Děti deprivovné emocionálně nrušené 2.2 Týrné zneužívné děti (syndrom CAN) 2.3 Děti s poruchmi učení chování 2.4 Děti s kynofobií 2. Děti dlouhodobě hospitlizovné 2. Mldiství dospělí v náprvných ústvech 2. Duševně nemocní závislí 2. Lidé v životní krizi 2.9 Senioři 2.10 Shrnutí 3. Techniky práce při cnisterpii 3.1 Psychologické techniky cnisterpeutické práce 3.2 Motorické techniky cnisterpeutické práce 3.3 Sociální techniky cnisterpeutické práce 3.4 Logopedické techniky cnisterpeutické práce 3. Shrnutí 4. Součsná situce v cnisterpii 4.1 Cnisterpeutické orgnizce ve světě 4.2 Cnisterpeutické orgnizce u nás 4.3 Shrnutí. Aplikovný průzkum využití CT u seniorů.1 Cíl, metodologie využití plikovného průzkumu.2 Průběh výsledky interpretce plikovného průzkumu.3 Vyhodnocení shrnutí plikovného průzkumu. Léčb kynofobie pomocí CT popis převztého pozorování.1 Cíl, metodologie využití práce s převztým pozorováním.2 Průběh výsledky převztého pozorování.3 Vyhodnocení práce s převztým pozorováním Závěr Resumé Anotce klíčová slov Seznm litertury Přílohy: I. Zkušební řád pro cnisterpeuty cnisterpeutické psy II. Fotogrfické ukázky motorických technik III. Popis her IV. Úkoly socice IAHAIO V. Psí destero psí modlitb

2 VI. Plemeno FCR, soubor hlvních signálů, které psi užívjí k dorozumívání, chrkteristik rsy 11 Úvod Cílem této práce je seznámit čtenáře s existencí, historií i vývojem poměrně nového nepříliš známého vědeckého oboru- cnisterpie. Autork diplomové práce se pokusí nstínit některé možnosti výkonu cnisterpie v sociální práci s klienty různě sociálně znevýhodněnými poukázt n kldné účinky cnisterpie pro rozvoj, obnovu či zchování některých tělesných psychických funkcí klientů. Prokztelné jsou účinky n jemnou i hrubou motoriku, n chování klientů, n jejich myšlení, emoce řeč. K témtu cnisterpie se utork diplomové práce dostl náhodou při volbě náplně své práce. Původně věděl o cnisterpii velice málo, jen to, že její sestr chová ps právě oné rsy, která se velmi úspěšně využívá pro cnisterpii. Tto rs se v litertuře oznčuje zkrtkou FCR flt coted retriever. Je to sice poněkud tempermentnější plemeno, le všechny nesnáze s vedením těchto psů vyváží jejich obrovská lásk k lidem dětem obzvlášť. Jko chovtelk je sestr utorky v úzkém kontktu s osttními chovteli tohoto plemene, kterému se říká hovorově fleti. Rozhodnutí se zrodilo jednoho dne, kdy se utork diplomové práce vydl nvštívil nově nrozená štěňátk fletů k pní chovtelce Mrice Zouhrové z Obůrky u Blnsk. Právě tto úžsně energická pozitivně nbitá pní přivedl utorku diplomové práce n myšlenku hlouběji poznt následně seznámit i Vás, čtenáře diplomové práce, s cnisterpií. Pní Mrik Zouhrová přiblížil utorce progrm Speciální zákldní školy v Blnsku, kde působí jko pedgožk zároveň tm vodí n terpie i své pejsky. Autork diplomové práce zčl docházet n různá školení pořádná cnisterpeutickou společností, optřovt si informce i literturu o cnisterpii, nvštěvovt semináře. Postupně se zkontktovl s dlší orgnizcí, která se zbývá poskytováním cnisterpeutických služeb, tou je sdružení Pif ve Vyškově. Zde umožnili utorce diplomové práce nvštívit s jejich cnisterpetickým týmem různá sociální i zdrvotní zřízení, poznt význm cnisterpie pro různé typy pcientů hlvně zkusit si práci s klientem pomocí cnisterpeutického ps. Klíčovým zdrojem informcí se utorce stl internet, ve znčné míře využívl tké znlostí zkušeností pní Mriky Zouhrové, dále cnisterpeutů ze sdružení Pif Vyškov, byl n konzultci u PhDr. Jiřiny Lcinové velkou oporou jí byl i vedoucí diplomové práce PhDr. 2 Štěpánková. Co se týče knižních publikcí, jko

3 nepostrdtelnou se pro cnisterpii jeví knížk MUDr. Lenky Gljdové Pes lékřem lidské duše. Diplomová práce je rozdělen do čtyř teoretických dvou prktických kpitol. Všechny kpitoly jsou dále členěny do podkpitol. V první kpitole se utork diplomové práce věnuje pojetí cnisterpie. Co cnisterpie lidem přináší, jk kdy vznikl, jké druhy cnisterpie rozlišujeme, které z nich v prxi využíváme proč. Kromě několik málo knih existují v nší zemi k dné problemtice Sborníky ze seminářů konferencí. V červnu roku 200 se konl v Brně Mezinárodní seminář o zooterpiích, kterého se zúčstnil i utork diplomové práce. Právě tm se odborníci od nás i z okolních zemí snžili nvrhnout vytvořit stndrdy kvlity pro výkon cnisterpie jko zákldního poždvku pro možnost ukotvení cnisterpie jko léčebné terpie do nšich právních předpisů tk, by mohl být v budoucnu cnisterpie nbízen jko státem uznná sociální služb. Jko hudb budoucnosti se pk pro nás jeví snh rkouských odborníků o uznní cnisterpie jko medicínského výkonu. Ve druhé kpitole se snžíme postihnout hlvní cílové skupiny pro cnisterpeutický výkon v oblsti sociální práce. Cnisterpie je u nás ztím znám především jko relxčně- rehbilitční terpie pro děti s různým stupněm tělesného či kombinovného postižení. Avšk pes dokáže pomoci i pcientům nemocným duševně, lidem opuštěným, citově strádjícím, dětem bojujícím s pnickým strchem, lidem závislým n drogách. Upltnění cnisterpie je velice široké poslední dobou se nštěstí již objevuje mezi nbízenými službmi některých sociálních či zdrvotních zřízení. Jk již nstínil utork dříve, čstějšímu využití služeb cnisterpie brání ztím neexistující jednotná metodik v této oblsti nepružná legisltiv s příliš přísnými hygienickými kritérii pro vstup zvířt do zdrvotnických výchovných zřízení. Třetí kpitol rozkrývá jednotlivé techniky metody práce cnisterpie. Hlvním zdrojem informcí byl pro utorku diplomové práce Cnisterpeutická kuchřk neb metody cnisterpie od Mriky Zouhrové, která proztím knižně nevyšl, le je k dispozici n internetu jko příručk pro cnisterpeuty je tké rozšiřován v tištěné podobě v rámci cnisterpeutických školení seminářů. Kromě toho čerpá utork diplomové práce z příspěvků přednášených n seminářích, sdružených následně do Sborníků. Jejich výčet je uveden v seznmu litertury n konci diplomové práce. 3

4 Ve čtvrté kpitole se utork věnuje součsné situci cnisterpie ve světě i u nás. V zhrničí již prcuje celá řd pomocných orgnizcí sdružení, která mjí své cnisterpeutické týmy. Nejznámější sdružující institucí je světová socice IAHAIO. U nás má podobnou zstřešující funkci Cnisterpeutická socice (CTA). CTA byl zložen jko zájmové sdružení právnických osob zregistrován u Krjského úřdu Jihomorvského krje. V podkpitole 4.2. jsou rozvedeny záměry CTA její význm pro celou cnisterpeutickou obec. Pátá kpitol rozkrývá plikovný průzkum provedený utorkou v blnenském Senior centru n skupině seniorů trpících demencí. Cílem průzkumu bylo ověřit stnovené hypotézy, zd cnisterpie zvyšuje kvlitu život seniorů zlepšuje jejich zdrvotní stv. Pozorování převzté od pní Mriky Zouhrové její spoluprcovnice Michely Benešové prezentuje utork diplomové práce v šesté kpitole. Uvedené pozorování se týká léčby kynofobie u desetileté dívky. Práce je doplněn přílohmi, by si čtenář mohl o cnisterpii vytvořit zcel konkrétní předstvu. 4

5 1. Pojetí cnisterpie 1.1 Zvířt lidem Až donedávn se myslelo, že výhody vzthu člověk ke zvířeti se omezují pouze n nplnění citových společenských potřeb, ukázlo se všk, že zhrnují zlepšení celkového psychického i fyzického zdrví. (Gljdová, Lenk, 1999) 1 Přátelství lidí domácích zvířt je stré jko lidstvo smo. Pes provází člověk již let. Nejčstějším motivem pořídit si domácí zvíře je získt přítele společník. Vlstnit jkékoli domácí zvíře se zdá velkou výhrou pro zdrví člověk. Vědci zjistili, že vlstnictví domácího zvířete dokáže dokonce prodloužit život člověk ž o 1 %. 2 Mjitelé psů získávjí kromě pevné citové vzby i možnost prvidelného pohybu, pocit potřebnosti celkově dochází k upevnění jejich zdrví. Tké pro rodiny s dětmi má pes nesporný význm. Doc. Vojtěchovský n svých přednáškách v rámci seminářů n toto tém uvádí: Mnohleté studie, především se psy, prokázly efekty n zdrví již po 1. roce soužití. V rodinách, kde je zkoumáno soužití let více, je mximální efekt pozorován mezi prvním třetím rokem. 3 Přátelství dítěte se psem podporuje dnes celá řd dětských psychologů, mezi nejznámější zstánce vzthů pes-dítě ptří prof. Zdeněk Mtějček. Ten ve svých publikcích vyzdvihuje důležitost přátelství dítěte se zvířetem pro podporu jeho citového rozumového vývoje. Mtějček poukzuje n fkt, že pokud je pes pořízen ve správném věku dítěte, má n jeho vývoj nesporně kldný vliv. Rozvíjí dětskou fntzii předstvivost, je společníkem pro hry důvěrníkem v době smutku. Učí děti zodpovědnému postoji ke zvířtům seznmuje je s přirozeným koloběhem život v přírodě. Vyplňuje volný čs dítěte pomáhá překonávt stres při obtížných životních situcích Gljdová, Lenk. Pes lékřem lidské duše. 1.vyd. Prh: Grd, 1999, 4 s. Gljdová, Lenk. Pes lékřem lidské duše. 1.vyd. Prh: Grd, 1999, s. Vojtěchovský, Miloš. Léčivá zvířt.in Sborník příspěvků Zvíře jko prtner průvodce člověk. Prh: Ekumen.kd.,1999, s.)

6 Kždá rodin s jedním dítětem by měl mít jednoho velkého, dobromyslného dobře vychovného ps. prof. Boris M. Levinson, PhD. dětský psycholog psychoterpeut, USA I pouhé chovtelství ps předstvuje důležitou socioterpii. A tento příznivý vliv přátelství člověk se psem přivedl lidi n myšlenku rozvoje cnisterpie. Cnisterpie ptří do velké skupiny zooterpií. Zooterpie obecně používjí zvířt k různým formám terpeutického kontktu s člověkem. Kromě cnisterpie se můžeme v nšich podmínkách setkt s hipoterpií (terpie pomocí jízdy n koni), felinoterpií (terpie pomocí kočky) nebo nimoterpií (sem spdá terpeutický kontkt s osttními drobnými zvířty). Termín cnisterpie se vyskytuje v českém jzyce od roku 1993, kdy ho poprvé užil PhDr. Jiřin Lcinová jko název svého nového projektu. Jde o složeninu ltinského slov cnis- pes řeckého slov therpi- léčení, léčb. V zhrniční litertuře se můžeme setkt spíše s termínem Dog therpy (v nglické litertuře) či die Hundetherpie (v německé litertuře). Název cnisterpie se vžil jko oznčení způsobu terpie, který využívá pozitivního působení ps n zdrví člověk, přičemž pojem zdrví je myšlen přesně podle definice WHO (Světové zdrvotnické orgnizce) jko stv psychické, fyzické sociální pohody. (Gljdová, 1999 ) 4 Jedná se o podpůrnou terpii, při níž přítomnost pozitivní působení ps dokáže nvodit zlepšení zdrví klient. Vědecký zákld tomuto tvrzení položil v 0. letech merický psychitr Boris M. Levinson, který prokázl ve svých výzkumech, že zvíře dokáže vyvolt pozitivní sociální emociální, b přímo terpeutické efekty, jež následně mohou přispět ke zlepšení zdrvotního stvu. Levinson zformulovl hypotézu, podle níž zvířt sice nemohou vyléčit, le předstvují sociální ktlyzátor, který zhjuje podněcuje sociální kontkt. 4 Gljdová, Lenk. Pes lékřem lidské duše. 1.vyd. Prh: Grd, 1999, 24 s. Strková, Štěpánk. Cnisterpie. In Sborník příspěvků Zvíře jko prtner...prh: Ekumen.kd., 1999, 13 s.

7 Psi dokážou prolomit sociální briéry, podněcují verbální neverbální komunikci, obnovují či udržují jemnou i hrubou motoriku, probouzí zájem o okolní svět, vyvolávjí vzpomínky emoce. Jejich tělesná blízkost dokáže prohřát ztuhlé svlové prtie klient, uvolnit ho, příjemně nldit připrvit n následnou rehbilitci. Objektivní vědecké výzkumy, které zmiňuje Gljdová, hovoří o blhodárném účinku kontktu se psem n snížení krevního tlku pulsu n nstolení celkového pozitivnějšího přístupu k životu. 1.2 Vznik cnisterpie ve světě Počátky utváření vzthu mezi člověkem psem můžeme dtovt do prvěku, kdy poprvé npdlo prvěkého člověk ochočit si vlčí mládě. Jk uvádí Gljdová ve své knize, brzy se pes stl důležitým spojencem přítelem člověk. Jsným důkzem o přátelství mezi člověkem psem je nález 12 tisíc let strého pleolitického hrobu n území severního Izrele, ve kterém byly nlezeny kosterní pozůsttky člověk objímjícího svého ps. Pes pk provází jko přítel i pomocník člověk jeho mláďt celým strověkem, středověkem i novověkem. Pro terpeutické účely bylo poprvé použito zvířt již v 9. století u zdrvotně postižených pcientů v Gheelu v Belgii. V 1. století existovly kliniky, kde se používli králíci drůbež jko nástroje terpie. Tto zvířt pomáhl zvýšit pcientům sebekontrolu přijmout zodpovědnost z tyto živé tvory. Jejich přítomnost n pokojích zlepšovl komunikční dovednosti pcientů. V 90. letech 1. století byl zložen v Anglii klinik York Retret s cílem pečovt o duševně nemocné s láskou porozuměním, což nebylo v té době příliš obvyklé. Součástí progrmu byl péče o drobná zvířt, jejíž prostřednictvím získávli pcienti pocit zodpovědnosti k těmto tvorům. 9 O století později bylo v Německu zloženo středisko Bethel v Bielefeldu, kde byl přítomnost drobných zvířt smozřejmostí již od smého počátku existence tohoto zřízení. Psi, kočky, ptáci i koně zde npomáhli při léčení pcientů s epilepsií. 9 Gljdová, Lenk. Pes lékřem lidské duše. 1.vyd. Prh: Grd, 1999, 1s. více o historii njdete v knize: Gljdová, Lenk. Pes lékřem lidské duše. Prh: Grd, 1999, s. Strková, Štěpánk. Cnisterpie. In Sborník příspěvků Zvíře jko prtner...prh: Ekumen.kd., 1999, 1 s. Gljdová, Lenk. Pes lékřem lidské duše. 1.vyd. Prh: Grd, 1999, 2-2s.

8 Po první světové válce bylo v nemocnicích v USA poprvé použito psů k rozptýlení vojáků, kteří přišli ve válce o zrk. V nemocnici Sv. Elizbethy ve Wshingtonu zjistili lékři pod vedením dr. Whit, že pes dokáže poskytnout útěchu i hluboké přátelství obětem válečných konfliktů. Toto zjištění vedlo v USA k zpojení psů do rehbilitce zrněných i po 2. světové válce. Zvířt úspěšně pomáhl udržovt mysl rekonvlescentů v ktivitě odváděl jejich pozornost od vlstních zrnění. 10 USA se tk stly hlvní zákldnou pro výzkum i prktické užívání terpie pomocí psů. Ani Evrop nezůstl pozdu. V roce 19 zložili v Norsku mnželé Stordhlovi centrum pro zdrvotně postižené Beitostolen. K pomocníkům při rehbilitci pcientů zde přibyli tké psi koně. Zlomovým pro terpii pomocí zvířt byl výzkum merického dětského psycholog Borise M. Levinson. Jk bylo již dříve nznčeno, Levinson objevil v 0. letech minulého století v rámci své prxe výrzný terpeutický efekt kontktu dítěte se psem. Pes npomáhá podle Levinson nvázt potřebný kontkt mezi terpeutem jeho pcientem. N jeho hypotézu, která byl zmíněn v předchozí podkpitole, nvázli odborníci ze Státní univerzity v Ohiu v USA v čele s Corsonovými rozprcovli možnosti terpie pomocí zvířt. 11 Corsonovi vystihli specifické znky, které činí psy tk oblíbenými pro terpii: Je to jejich schopnost poskytovt kldné emoce dotykový kontkt v kždé době z kždé situce spolu s dětsky nivní důvěrou, kterou psi vůči lidem chovjí - to vyvolává obdobnou rekci u lidí, kteří zse dávjí důvěru psovi kteří se cítí z zvíře odpovědni. 12 Mnželé Corsonovi si všimli, jk význmná je pro výsledek terpie nonverbální komunikce mezi terpeutem pcientem. Jeden jediný (vůlí neovldtelný) negtivní neverbální signál ze strny terpeut vrcí jeho úsilí zpět n strt. Aby zmezili těmto těžkostem, doporučili Corsonovi jko pomocného terpeut ps. Jeho přítomnost eliminovl problémy v komunikci, dokázl zvýšit pcientovo sebeocenění, jeho jistotu uvést ho zpět do relity. Corsonovi dosáhli ohromných výsledků se psy, zejmén u pcientů extrémně introvertních hluchých. 13 Po těchto mnoh důkzech pozitivního účinku ps jko pomocného terpeut byl zložen v roce 19 první orgnizce zbývjící se terpiemi se psy - TDI, Inc. Celý Gljdová, Lenk. Pes lékřem lidské duše. 1.vyd. Prh: Grd, 1999, 2 s. srov. Gljdová, Lenk. Pes lékřem lidské duše. 1.vyd. Prh: Grd, 1999, 2 s. Strková, Štěpánk. Cnisterpie. In Sborník Zvíře jko prtner...prh: Ekumen.kd., 1999, 1 s. srov. Strková, Štěpánk. Cnisterpie. In Sborník Zvíře jko prtner...prh: Ekumen.kd., 1999, 1-1 s.

9 název této společnosti je Therpy Dogs Interntionl její zkldtelkou byl Eline Smithová. Dodnes působí tto orgnizce v Klifornii. 14 V roce 19 se k ní připojil společnost DELTA SOCIETY, dnes jedn z nejznámějších mezinárodních orgnizcí, kterou zložil v Oregonu Michel McCulloch. 1 Ve stejném roce vznikl ve Frncii společnost AFIRAC 1 o dv roky později Skotsku podobně změřený spolek SCAS. 1 ve Právě poslední jmenovná orgnizce se stl v roce 1990 jedním z iniciátorů pro zložení mezinárodní socice IAHAIO (Interntionl Assocition of Humn-Animl Interction Orgniztions), která sdružuje jednotlivé národní orgnizce. 1 O náplni činnosti mezinárodní socice se zmíníme podrobněji v podkpitole Rozvoj cnisterpie v ČR Historie cnisterpie u nás se dtuje od roku 1993, kdy, jk jsme již zmínili v kpitole 1.1, dr. Jiřin Lcinová vytvořil uměle termín cnisterpie pro pojmenování svého nového progrmu. Ve tomto projektu nzvném CANISTERAPIE využil Lcinová poprvé u nás skupinu psů (ljšské mlmuty) pro interkci s velkou skupinou dětí. 19 Dr. Lcinová zložil ve stejném roce brněnské SDRUŽENÍ FILIA, pod hlvičkou kterého probíhjí v Brně kždoročně mezinárodní semináře o zooterpiích. Jen o rok později, tedy 1994, vznikl n Morvě orgnizce PIAFA VYŠKOV, jejíž hlvní náplní je do součsnosti hipoterpie cnisterpie. V roce 199 se konl v Ženevě již. mezinárodní kongres IAHAIO, kterého se zúčstnil i nše delegce ve složení: dr. Lcinová, prof. Mtějček, dr. Chmrádová, dr. Wágnerová doc. Vojtěchovský. Čeští zástupci velmi úspěšně prezentovli projekt CANISTERAPIE Jiřiny Lcinové z roku Během této konference byl přijt převzto z převzto z více n více n Gljdová, Lenk. Pes lékřem lidské duše. 1.vyd. Prh: Grd, 1999, 2 s. Lcinová, Jiřin. Úvodní příspěvek- situce cnisterpie v ČR. In Sborník Mezinárodní seminář o zooterpii. Brno: Sdružení Fili, 2003, s. 9

10 z nového člen IAHAIO i nše Asocice zstánců odpovědného vzthu k mlým zvířtům (AOVZ), to jko první ze zemí střední východní Evropy. 20 V roce 199 pronikl cnisterpie poprvé n kdemickou půdu, konkrétně u Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zdrvotně sociální fkult této vysoké školy zhájil dv cnisterpeutické projekty, integrční letní tábor celoroční cnisterpii u vybrných skupin dětí. O průběhu cílech těchto projektů hovořil n celostátní konferenci v Hluboké n. Vltvou v roce 2000 dr. Mojžíšová. 21 Rok 199 byl pro cnisterpii úspěšný ještě ze dvou důvodů. Ve Slpech nd Vltvou se uskutečnil seminář Ekumenické kdemie s názvem Zvíře jko prtner průvodce člověk, n jehož příspěvky se ve své práci utork čsto odvolává. Druhým význmným počinem bylo zložení Cnisterpeutické společnosti v Prze sestrmi Gljdovými. Tto společnost zhájil v ČR jko první udělování terpeutických testů pro psy zvedením návštěvního progrmu nstrtovl mohutný vzestup cnisterpeutické prxe. 22 V nší zemi se v roce 199 konl Mezinárodní konference socice IAHAIO. Tento kongres byl vůbec nejúspěšnějším ve své historii, co do počtu přednášejících, zásdně přispěl k rozvoji cnisterpie v ČR. Následující rok se dostl do podvědomí odborné veřejnosti Speciální škol v Blnsku její metod polohování se psy, kterou vyprcovl zdokonlil Mrik Zouhrová. Tto metod je blíže vysvětlen popsán v kpitole 3.2. V roce 2000 vzniklo občnské sdružení PODANÉ RUCE CANISTERAPEUTICKÉ SDRUŽENÍ Jižní Morv. O rok později HAFÍK, POMOCNÉ TLAPKY SDRUŽENÍ CANISTERAPIE SEVER, které všk záhy zniklo. Jeho bývlá členk Andre Tvrdá zložil v roce 2002 orgnizci ELVA-HELP, která funguje dodnes. V témže roce vznikl cnisterpeutický svz CANTES pržská orgnizce HELPPES. Ve výčtu smosttných regionálních orgnizcí by se dlo jistě pokrčovt. Chyběly všk vzájemné kontkty, komunikce spolupráce byl minimální. Došlo k nejednotnému vývoji v prktikování cnisterpie, neexistovl žádná jsná prvidl Vojtěchovský, Miloš. Léčivá zvířt. In sborník Zvíře jko prtner průvodce člověk. Prh: Ekum.kd., 1999, s. Gljdová, Lenk. Pes lékřem lidské duše. 1.vyd. Prh: Grd, 1999, 2 s. 22 Klinová, Věr. Součsná situce v oblsti cnisterpie v ČR. In Sbornik příspěvků Prvd o zooterpii. České Budějovice: JČ v českých Budějovicích,2004, 2 s

11 Význmný krok pro sjednocení zákldních podmínek pro výkon cnisterpie učinili zástupci většiny existujících sdružení n Mezinárodním semináři o zooterpiích v roce 2003 v Brně. Účstníci se dohodli n vzniku zštiťující orgnizce- Cnisterpeutické socice. 23 Podrobněji se k význmům cílům jednotlivých orgnizcí dostneme v kpitole 4.2. Poslední ročníky mezinárodního semináře o zooterpiích v Brně se soustředí n tvorbu norem metodiky tk, by cnisterpie mohl být uznán jko léčebná metod registrován n příslušném ministerstvu. 1.4 Metody formy cnisterpie Mezi zákldní metody nejčstěji popisovné v odborné litertuře ptří metod AAA, AAT, AAE AACR. U nás se ve velké míře užívá metod AAA AAT. Metod AAE AACR jsou v nší prxi zstoupeny méně. Do budoucn lze předpokládt, vzhledem k měnící se společnosti, tké rozvoj těchto dvou metod. Metod AAA (Animl Assisted Activities) rozvíjí motivci klientů, jejich prktické dovednosti, fyzickou ktivitu upevňuje sociální vzby díky lepšímu nvzování kontktu. Používá se pro odpočinkové i terpeutické účely cílem je zlepšit kvlitu život klientů. 24 AAA se dá provádět buď psivně, kdy klient zvíře spíše pozoruje pouhá jeho přítomnost má pozitivní vliv, nebo ktivně, pk je klient ve vzájemné interkci se psem. Dále můžeme metodu AAA dělit n rezidentní typ, při kterém je pes trvle umístěn v dném zřízení, či návštěvní typ, kdy pes dochází do instituce prvidelně se svým pánem. Chovtelé obecně nedoporučují rezidentní typ AAA, při kterém pes nemá stálého pán je umístěn někde uvnitř zřízení. Zvíře nemá své klidné zázemí, neboť v zřízení dochází ke střídání směn i prcovníků, tyhle změny mohou mít negtivní vliv n jeho psychické vlstnosti. Návštěvní typ AAA zručuje, že pes dochází n terpii odpočinutý připrvený podt optimální výkon. Po odvedené práci má možnost odejít z tohoto pro něj zátěžového prostředí odpočinout si dom. Jen chovtel, který ho perfektně zná, může zjistit, by nedošlo k přetížení ps podněty nebo k nějkým 23 Klinová, Věr. Součsná situce v oblsti cnisterpie v ČR. In Sbornik příspěvků Prvd o zooterpii. České Budějovice: JČ v českých Budějovicích,2004, 2 s. 24 Gljdová, Lenk. Pes lékřem lidské duše. 1.vyd. Prh: Grd, 1999, 2 s. 11

12 nendálým rekcím. Metod AAA je veden vyškolenými odborníky se speciálně vybrnými zvířty. Její výsledky je možno vyjádřit pouze v pojmech rdosti, spokojenosti štěstí. 2 Využití této metody je široké. Má smysl zejmén při práci se seniory, s dětmi dlouhodobě hospitlizovnými, s lidmi s psychickými problémy přechodného nebo lehčího rázu, ve věznicích, v ústvech náprvné výchovy, v protidrogových protilkoholních léčebnách, v krizových centrech i n běžných či speciálních zákldních školách. Metod AAT (Animl Assisted Therpy) klde větší důrz n odbornost přítomného zdrvotnického personálu. Její výsledky jsou měřitelné objektivně pozorovtelné. Cílem je posílit žádoucí chování potlčit nevhodné návyky, léčit fóbie, rozvíjet komunikční či pohybové dovednosti. Je veden zdrvotnickým profesionálem se speciálními odbornými znlostmi. 2 AAT je s úspěchem využíván u dětí s problémovým chováním, s poruchmi pozornosti hyperktivitou, u utistů, nespolečenských či citově deprivovných dětí či dětí se syndromem CAN. Tké u lidí se závislostí n ommných psychotropních látkách, s psychickou poruchou, po vážném úrzu hlvy či páteře po mozkové mrtvici. Je doporučován pro seniory s Prkinsonovou nemocí, s cévní mozkovou příhodou, s roztroušenou sklerózou či jinými civilizčními nemocemi. Gljdová ve své knize Pes lékřem lidské duše uvádí několik příkldů užití metody AAT v prxi. Uvedeme zkráceně tento: Kevin, tříletý chlpec, před nrozením vystven vlivu drog, zejmén kokinu heroinu. Při první návštěvě terpeut byly zjištěny poruchy chování, záchvty vzteku, nedůtklivost vůči dotekům, která znemožňovl jeho mtce ho i vykoupt. Vůbec se nepokoušel chodit, jen stál. Nemluvil. Byl doporučen zooterpie s ppouškem poté, co Kevin pozitivně regovl n pláži n mořského rck. Bezprostředně po koupeli směl Kevin nvštívit ppoušk jko odměnu pozitivní posílení žádoucího chování při koupeli. Po několik týdnech už probíhlo koupání bez problémů Kevin pronesl své první slovo pták. Drmtická odpověď n ppoušk vedl terpeut k testu Kevinovy rekce n terpeutického ps. Kevin pes zujl hned se pokoušel po něm ntáhnout ps pohldit. Byl vyprcován 10-ti fázový progrm, jk Kevin nučit chodit- od plzení z psem po smosttnou 2 Gljdová, Lenk. Pes lékřem lidské duše. 1.vyd. Prh: Grd, 1999, 2 s. Freemn- Molová, Michel. Tvorb norem prxe cnisterpie její definice. In Sborník příspěvků Mezinárodní seminář o zooterpiích. Brno: Sdružení Fili, 200, 14 s

13 chůzi. Během jedenácti sezení uděll Kevin své první dv smosttné kroky směrem k psovi. N konci progrmu ušel téměř dv metry, by ps pozdrvil. (Gljdová, 1999, 2 s.) Metod AAE (Animl Assisted Eduction) předstvuje vzdělávání z účsti zvířt. Kromě cnisterpeutického týmu je vyždován přítomnost pedgogického personálu obeznámeného s cílem účinky tkového vzdělávání. U nás je v součsnosti v běhu projekt CANISCAN, který by měl působit preventivně proti rozvoji sociálně ptologických jevů. Jeho tvůrkyní je Andre Tvrdá z orgnizce ELVA-HELP. Projekt zhrnuje výchovně-pedgogickou metodiku, kdy je pes zčleněn do některých vybrných vyučovcích pomáhá žákům s LMD, hyperktivitou či sníženým sebevědomím. Dále projekt nbízí zložení chovtelských kroužků n škole, které mjí nučit děti bezkonfliktnímu soužití ps s lidmi. Dlším bodem projektu je průzkum, při kterém má cnisterpeut školy prostor možnost diskuzí nebo nket n žádná témt. Cnisterpeut spoluprcuje se školními metodiky prevence působí preventivně-motivčně. 2 Metod AACR (Animl Assisted Crisis Response) vznikl v USA má z úkol zmírňovt dopd krize či neštěstí n jeho oběti. Tto metod má před sebou jistě budoucnost vlivem nárůstu krizových situcí ve společnosti. Nejznámější plikcí této metody bylo 11.září 2001 po teroristickém útoku n výškovou budovu v New Yorku. Cílovou skupinou byli členové záchrnných týmů příbuzní obětí, pohybujících se n místě krize. 2 V ČR byl tto metod úspěšně využit v humnitárním středisku u dětí běženců z Bosny Hercegoviny. Forem cnisterpie je v litertuře popsán celá řd. Pro utorku práce je zásdní dělení n formu individuální skupinovou. Individuální form zhrnuje jednoho klient potřebný cnisterpeutický tým. Využívá se především u metody AAT. Nproti tomu skupinová form pro větší počet klientů je využíván u metod AAA AAE. Některé psychologické slovníky dále rozlišují formy cnisterpie živelné řízené. Form živelná znmená cnisterpii přirozenou, při níž mjí lidé ps dom jeho chov 2 Tvrdá, Andre. Cniscn-metod změřená n sociálně ptologické jevy. In Sborník příspěvků Mezinárodní seminář o zooterpiích v Brně. Brno: Sdružení Fili, 2003, 1-1 s. 2 Tvrdá, Andre. Cnisterpie- krizová intervence. In Sborník příspěvků Mezinárodní seminář o zooterpiích v Brně. Brno: Sdružení Fili, 200, 4-2 s. 13

14 je pro ně spontánní socioterpií. Form řízená nproti tomu předstvuje uměle vyvolnou terpii z účsti odborník cnisterutického ps Shrnutí Cnisterpie ptří do skupiny zooterpií. Předstvuje terpii, která využívá pozitivního působení ps n lidské zdrví. Jde o poměrně mldý vědní obor, rychle se rozvíjející. Pes všk provází člověk jko společník již velice dlouho zhrub stejně dlouho si člověk uvědomuje hodnotu tohoto vzthu. Cnisterpie se snží vytěžit ze vzthu pes-člověk pro lidské zdrví mximum vyjádřit jeho hodnotu pro člověk slovy nebo čísly. Ve světě se vznik cnisterpie dtuje do 9. století, kdy byl poprvé použit pes pro terpeutické účely v Gheelu v Belgii. Nyní již existuje řd význmných mezinárodních orgnizcí zbývjících se cnisterpií. Ty nejdůležitější jsou sdruženy pod hlvičkou mezinárodní socice IAHAIO (Interntionl Assocition of HumnAniml Interction Orgniztions). U nás se cnisterpie rozvíjí od roku 1993, kdy dostl od dr. Lcinové svůj neobvyklý název. Zstřešující orgnizcí pro jednotlivé regionální spolky v nší zemi je CTA (Cnisterpeutická socice). Mezi zákldní metody užívné v prxi řdíme AAA, AAT, AAE AACR. Formy užití jsou individuální či skupinové, živelné nebo řízené. 2. Zákldní terminologie indikce cnisterpie v sociální práci 29 Hrtl, Pvel. Stručný psychologický slovník. 1.vyd. Prh: Portál, 2004, 3 s. 14

15 Dříve než nstíníme jednotlivé oblsti působení cnisterpie vhodné cílové skupiny pro její relizci, je žádoucí definovt podsttné pojmy jko je: sociální, sociální péče, sociální práce, sociální klient, sociální situce sociální problém. Budeme-li vycházet z publikce doc. Mühlpchr, pk i on ve své knize Sociální práce ndnáší, že definice těchto zákldních pojmů činí lidem i odborné veřejnosti znčné obtíže. O to složitější je pk definovt cnisterpii v sociální práci, neboť i smotná cnisterpie jko vznikjící vědní obor má dosud nemlé problémy s jednotnou terminologií. Budeme se tedy držet dostupné odborné litertury. Pojem sociální se dle Mühlpchr nejčstěji vysvětluje jko všeobecné oznčení vztžnosti ke společnosti. 30 Sociální péče npomáhá uspokojit společností objektivně uznávné sociální potřeby občnů (hmotné, psychické, sociální). 30 Sociální práce je pk odborná disciplín, která speciálními prcovními metodmi zjišťuje péči o člověk n profesionálním zákldě. Je to činnost či soubor činností směřující k odstrnění nedosttků předcházení vzniku nedosttků v životě člověk. Usiluje o udržení celistvosti člověk, o zchování jeho vzthu ke společnosti, k nejbližšímu prostředí, ke vzdělání, k práci pod. Lze ji chrkterizovt jko práci sociálně dignostickou, konzultční výchovnou. 31 V užším slov smyslu jde o přímý, záměrný připrvený kontkt sociálního prcovník s klientem (či skupinou). V širším pojetí musíme zhrnout též orgnizci sociální práce, právní rámec, ve kterém je ukotven, postupy metody této činnosti, pltná rozhodnutí z jiných oblstí spolupráci s dlšími odborníky v oblsti poskytovné péče. 31 Sociální klient je osob, která je v péči sociálního prcovník nebo k němu dochází. Jedinec či skupin tvoří v širším sociokulturním prostředí sociální situci, která má svoji dynmiku ovlivňovnou příznivě či nepříznivě sociokulturními jinými fktory. Některé situce mjí pro klient osobní význm. Jiné svým význmem přeshují osobní rámec týkjí se i osob v okolí klient. Těm říkáme sociálně význmné Mühlpchr, Pvel. Sociální práce. Brno: MU, 2004, 2 s. Mühlpchr, Pvel. Sociální práce. Brno: MU, 2004, 2 s Mühlpchr, Pvel. Sociální práce. Brno: MU, 2004, s. 1

16 Sociální problém je dle Mühlpchr obtížná vývojová tendence či obtížná situce v lidském životě, které je potřeb věnovt pozornost ve formě korektivních vyrovnávcích optření. Sociální problém je chrkteristický tím, že přeshuje osobní situci, zshuje větší počet lidí vyžduje řešení ze strny společnosti. 32 Součsnost hlvně budoucnost cnisterpie se zdá být ve využití její terpeutické síly při řešení různých sociálních situcí, kdy jiné metody selhávjí nebo je nelze použít. Jde o situce při nvzování kontktu s obtížně komunikujícími jedinci nebo při práci: 1. s citově deprivovnými či emocionálně nrušenými dětmi 2. s týrnými zneužívnými dětmi (syndrom CAN) 3. s dětmi s výchovnými či vzdělávcími obtížemi (poruchy chování, poruchy učení) 4. s dětmi trpícími kynofobií. s dětmi dlouhodobě hospitlizovnými. s mldistvými i dospělými v náprvných zřízeních. s duševně nemocnými závislými. s osobmi v těžké životní krizi 9. se seniory Cnisterpie může působit součsně ve třech oblstech: jko socioterpie, psychoterpie fyzioterpie. Jde o ucelenou rehbilitci, kterou můžeme využít pro klient v jkémkoli věku. Kromě odstrňování již vzniklých nedosttků má cnisterpie svůj význm i jko prevence nežádoucího chování prevence rozvoje sociálního problému. Proto ji můžeme s úspěchem využívt i ku prospěchu zdrvých dětí v zřízeních školského typu či v zřízeních pro volný čs. 33 Mezi důležité pojmy, které jsou běžně užívné v litertuře při výkonu cnisterpie, ptří: cnisterpeut, cnisterpeutický tým, cnisterpeutické zkoušky certifikce cnisterpeutického týmu. Cnisterpeut - osob provádějící cnisterpii. Obvykle se jedná o proškoleného dobrovolník, který se svým psem složil cnisterpeutické zkoušky činnost provádí zdrm. Mnozí cnisterpeuté le mjí i dlší odpovídjící odborné vzdělání pedgogické, zdrvotnické či sociální cnisterpii využívjí v rámci své odborné 33 Novotná, Drin. Zorková, Mrkét. Cnisterpie neb jk může pes léčit. In Sborník příspěvků Prvd o zooterpii. České Budějovice: JU, 2004, s. 3 1

17 prxe. Cnisterpeut může tké vstoupit s klientem či zřízením do prcovně právního vzthu. 34 Cnisterpeutický tým - cnisterpeut pes, který byl připrven otestován pro účely cnisterpie. Tým je kvlifikovným pouze v přípdě, že vlstní pltný certifikát o cnisterpeutických zkouškách. 34 Cnisterpeutické zkoušky - zkoušky cisterpeutického týmu, které jsou prvidelně pořádány cnisterpeutickými orgnizcemi řídí se pevně stnoveným zkušebním řádem. Po úspěšně složené zkoušce je vystven certifikát s čsovou pltností výsledkem zkoušky. 34 Certifikce cnisterpeutického týmu - certifikát o složení cnisterpeutických zkoušek je společně s očkovcím průkzem ps povinným dokldem pro kždý cnisterpeutický tým. 34 Pro ilustrci je v příloze č. I. uveden příkld cnisterpeutických zkoušek jejich hodnocení. 2.1 Děti deprivovné emocionálně nrušené K ilustrci problemtiky psychické deprivce subdeprivce jsem čsto použil obrzu plovoucího ledovce. To, co je vidět nd hldinou, je jen jedn desetin problému- to osttní je dole jksi do zásoby. Primární prevence znmená, že budeme zhřívt vodu v onom oceánu tk, by se ledovec rozpustil. Vytvoříme klim, kde by deprivce neměl podmínky k rozvoji. Sekundární prevence znmená, že budeme zhřívt povrch ledovce. Něco odtje, jenomže odspodu se nhoru dál tlčí ms ledu. Konečně terciální prevence už je jen kosmetickou úprvou povrchu. Něco se odsekne, le s ledovcem smotným to nic moc neudělá. Je tedy jsné, že nději n úspěch má pouze prevence primární. Zhřívejte vodu v moři! (doc. Mtějček, Zdeněk) 3 Co je myšleno zhříváním vody v moři? Deprivovné děti potřebují dosttek kvlitních podnětů citových i smyslových. Potřebují cítit závislost n milovné bytosti. 34 Freemn-Molová, Michel. Tvorb norem prxe cnisterpie její definice. In Sborník Mezinárodní seminář o zooterpiích. Brno: Sdružení Fili, 200, 13 s. 3 Mtějček, Zdeněk. Výbor z díl. Prh: Krolinum, 200, 20 s

18 To je to, o co jsou ochuzeny z čeho vzniká jejich deprivce či mírnější form subdeprivce. 3 Psychická deprivce vyjdřuje stv strádání vznikjící z neuspokojení potřeby lásky jistoty. 3 Psychická subdeprivce je mírnější formou strádání, le zároveň obtížněji zjistitelného než v přípdě deprivce. Vyskytuje se i v rodinách bez nápdné ptologie, s přehnnou kritičností nízkou emptií vůči dítěti. 3 Děti deprivovné njdeme nečstěji v ústvní péči. Psychická subdeprivce je všk závžným společenským jevem. Týká se i dětí v rodinách, které jsou nvenek zcel nenápdné. Projevem citové či emocionální deprivce je úzkostnost, nesmělost, psivit, ptie, pocity méněcennosti, gresivit, problémy nebo poruchy chování. Příčinou bývá skutečnost, že tyto děti mjí vlivem nepodnětného prostředí vytvořený většinou nesprávný obrz sebe sm. Obrnným mechnismem proti chosu strchu pk mohou být různé problémové projevy v chování. Tyto děti stojí čsto mimo kolektiv, nejsou schopny přesně vnímt chování druhých. Tím vznikjí problémy mj. v komunikci s okolím, které řeší deprivovné děti čsto stžením se do ústrní, gresivními tky, emočními výbuchy či útěky. Dostávjí se do zčrovného kruhu. K tomu, by se nučily změnit návyky v chování, mít rády, vyjdřovt své pocity chápt smy sebe, k tomu všemu potřebují získt lásku jistotu. Pes dokáže nvodit přirozenou tmosféru, pomáhá docílit uvolnění, otevřenost důvěru dětí. Přítomnost ps při skupinových formách terpií AAA způsobuje, že děti vše mnohem intenzivněji prožívjí, otevírjí se svému okolí. Terpeut má možnost se o nich více dozvědět, stimulovt či upevňovt žádoucí chování nopk potlčit nežádoucí. 39 Nd hldinou ledovce, v nšem přípdě deprivce subdeprivce, vyčnívá jen vážnější sociální ptologie, k níž deprivce přispěl (gresivit, lkoholismus, drogy, kriminlit). Pod hldinou je skryto mnohem mohutnější zázemí, ze kterého ptologie vyrůstá. Citové ochuzení je zvlášť úrodnou půdou pro pozdější socilitu. 40 Dlším spektem při cnisterpii s citově deprivovnými dětmi je rozvoj emptie, tedy schopnosti dítěte pochopit, jk se cítí někdo jiný. Dítě se při kontktu se psem, 3 Mtějček, Zdeněk. Výbor z díl. Prh: Krolinum, 200, 1 s. Hrtl, Pvel. Stručný psychologický slovník. Prh: Portál, 2004, 20 s. 3 Hrtl, Pvel. Stručný psychologický slovník. Prh: Portál, 2004, 24 s. 39 Novotná, Drin. Zourková, Mrkét. Cnisterpie neb jk může pes léčit. In Sborník příspěvků Prvd o zooterpii. České Budějovice: JU, 2004, 32 s. 40 Mtějček, Zdeněk. Výbor z díl. Prh: Krolinum, 200, 20 s. 3 1

19 který je zcel závislý n svém mjiteli, učí rozumět pocitům potřebám zvířete poté i lidí. Zvíře je pro ně zároveň zdroj sociální podpory, čehož můžeme využít při individuální formě terpie AAT. Děti se svým problémem půjdou rději z psem než z vychovtelem. Levinson, který se již od 0. let zbývá úlohou zvířt v psychoterpii psychicky nrušených dětí, věří, že tento druh emocionální podpory může být důležitý pro zdrvý vývoj. Ve svém díle Pet oriented Child Psychoterpy Levinson tvrdí: Psi mjí rozhodující úlohu v oblsti mentální hygieny, protože pomáhjí dětem, by projevily city, které se v nich nhromdily. Pes rozšiřuje dětem svět jejich prožitků. V dítěti se může rozvinout emptie k živým bytostem soucit se zuboženými zvířty, přičemž tento cit může přerůst v ušlechtilou schopnost procítit pochopit utrpení lidí, kteří žijí v jejich okolí Týrné zneužívné děti (syndrom CAN) Týrání pohlvní zneužívání dítěte je po výtce záležitost individuální- týká se postiženého dítěte těch, kteří mu ubližují. Ti jsou tké podle zákon z své jednání trestáni. Se znedbáváním dítěte je tomu všk trochu jink. To se nvíc stává problémem širších společenských okruhů, ne-li celé společnosti. Dítě smo není sice ohroženo n životě zprvidl ni tělesně nijk zvlášť netrpí, leč psychický jeho potenciál, ť už intelektový, sociální, emocionální či mrvní, zůstává utlumen, nerozvíjí se, nenplňuje možnosti, které jsou mu dány, což přirozeně se neblze dotýká nejen jeho smotného, le ochuzuje rodinu, obec koneckonců celou společnost. ( doc. Mtějček, Zdeněk) 42 Dosvdní zkušenost se syndromem CAN (Child Abuse nd Neglect) 43 npovídá, že je lepší předcházet jeho vzniku než léčit dopdy. Primární prevence rozvoje tohoto syndromu by měl být změřen n celou širokou veřejnost zejmén pk n rodiče, vychovtele odborníky z řd lékřů, sociálních prcovníků, právníků, soudců pod. O cnisterpii v souvislosti s primární prevencí sociálně ptologických jevů, mezi které ptří i syndrom CAN, jsme se již zmínili. Může probíht n školách formou Gljdová, Lenk. Pes lékřem lidské duše. 1.vyd. Prh: Grd, 1999, 4 s. Mtějček, Zdeněk. Výbor z díl. Prh: Krolinum, 200, 34 s. CAN je mezinárodní oznčení pro zneužívání dítěte (fyzické nebo sexuální) pro jeho znedbávání 19

20 skupinových ktivit (metod AAA) či v zřízeních pro trávení volného čsu dětí, třeb jko chovtelský kroužek. N děti přitom prostřednictvím ps může působit terpeut tké ve spolupráci s pedgogem (metod AAE) seznámit děti hrvou formou s touto problemtikou tk, by smy byly schopny tyto jevy pojmenovt pomohly zbránit jejich rozvoji ve svém okolí. Sekundární prevence slouží k vytipování rizikových skupin obyvtelstv určení rizikových životních situcí, při nichž nejčstěji dochází k týrání, znedbávání či zneužívání dítěte. Vzhledem k tomu, co bylo nznčeno v předchozí kpitole, je jsné, že zde můžeme zse s úspěchem plikovt terpii pomocí ps jko zdroje sociální podpory. Při skupinových ktivitách je odborně zdtný terpeut schopen rozpoznt děti s nějkým problémem. S využitím odborné pomoci psycholog může terpeut prostřednictvím vzthu dítě-pes dignostikovt konkrétní problém dítěte. Pokud je tímto trápením dítěte syndrom CAN, dlším krokem je již konkrétní péče psychologů či psychitrů. V rámci terciální prevence tm, kde osttní medicínské metody selžou nebo se nedjí použít, může pomoci při péči o týrné zneužité děti individuální form terpie se psem (metod AAT). Děti se syndromem CAN přicházejí n terpii s nedůvěrou, většinou vůbec nekomunikují, jsou uzvřené do sebe, bojácné, tiché nebo mohou být nopk gresivní, hyperktivní neurotické. Některé neskrývjí odpor k terpeutovi jko předstviteli systému, v rámci kterého museli bsolvovt již řdu nepříjemných netktních vyšetření. O ps všk projeví většinou zájem. Zpočátku terpeut nechá dítě si jen hrát se psem nevstupuje do hry. Díky vzthu se zvířetem dítě zkouší cennou emocionální podporu. Zvyšuje se jeho důvěr ve ps tím i důvěr v sebe. 44 Pes bere všechny lidi stejně, nezáleží mu n tom, jk kdo vypdá, jk ho hodnotí okolí. Projevuje dítěti náklonnost povzbuzuje ho ke komunikci. Terpeut před pcientem ps hldí svěří zvířeti jko svému důvěrníkovi nějký tjný příběh. Dítě může chtít jeho chování npodobovt, tké chce hldit ps pošeptt mu ten svůj životní příběh. Mezi terpeutem, psem dítětem vznikne důvěrný vzth, který dovolí dítěti hovořit o svém problému umožní efektivní léčbu. Výše popsný postup byl jen jedním z mnoh možných. Konkrétní přístup vždy záleží n stupni druhu emocionálního nrušení dítěte se syndromem CAN. 44 Strková, Štěpánk. Cnisterpie. In Sborník příspěvků Zvíře jko prtner průvodce člověk. Prh: Ekumen.kdemie, 1999, 21 s. 20