OCHRANA PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ

Transkript

1 OCHRANA PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ po přístupu ČR do evropské unie Co se změnilo v důsledku členství České republiky v EU v oblasti průmyslového vlastnictví? Dotklo se nějak členství ČR v EU platných národních práv k průmyslovému vlastnictví? Co obsahují nová ustanovení? Co znamenají nová ustanovení? ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ

2 1. Dotklo se nějak členství čr v eu platných národních práv k průmyslovému vlastnictví? Členství ČR v EU se nedotklo právní ochrany jednotlivých předmětů průmyslového vlastnictví podle tuzemské legislativy ( národní patenty, národní ochranné známky apod.) či na základě mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána (např. ochranné známky registrované podle Madridské dohody, evropské patenty validované pro území České republiky). V souvislosti s přístupem nebyla nutná ani výrazná změna našich právních předpisů; ty byly již od roku 1990 postupně harmonizovány s právem ES. 2. Co se změnilo v důsledku členství čr v eu v oblasti průmyslového vlastnictví? Přístupem ČR do EU začaly na našem území platit přímo také předpisy, kterými byla zavedena ochrana některých předmětů průmyslového vlastnictví jednotně a nedílně na celém území EU (nařízení Rady ES č. 90/1994 o ochranné známce Společenství, nařízení Rady č. 6/2002 o vzorech Společenství), případně stanovily jednotné podmínky udělování dodatkových ochranných osvědčení (nařízení Rady č. 1768/1992 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva, a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1610/1996 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro přípravky na ochranu rostlin). To zejména znamená, že účinky již existujících ochranných známek Společenství a vzorů Společenství se dnem přístupu ČR do EU rozšířily na naše území. Aby nedocházelo k nejasnostem ohledně výkladu tohoto základního principu, byla do Přílohy II a IV Smlouvy o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Ma arska, Malty, Polska, Slovenska a Slovinska k Evropské unii vtělena ustanovení, která doplňují původní - výše uvedená - nařízení. Tyto nové články stanoví podrobněji, co rozšíření účinků znamená a co naopak neznamená. 3. Co konkrétně obsahují nová ustanovení a co znamenají? A ) OCHRANNÁ ZNÁMKA SPOLEČENSTVÍ - do nařízení č. 40/1994 se doplňuje nový článek 142a: 1. Ode dne přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Ma ska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska, dále jen nový(é) členský(é) stát(y), se ochranná známka Společenství zapsaná nebo přihlášená podle tohoto nařízení přede dnem přistoupení rozšířila na území těchto členských států tak, aby měla stejné účinky v celém Společenství. To zejména znamená, že majitel ochranné známky Společenství, zapsané Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (dále OHIM), má na území ČR vůči porušovate- 2

3 lům stejná práva, jaká měl až dosud v ostatních členských státech EU. Tato práva nemůže však uplatnit ve vztahu k porušení, k němuž případně došlo v období před přístupem ČR do EU. To platí pro následující ochranné známky Společenství: - které byly ke dni přístupu již zapsány; - které byly ke dni přístupu teprve přihlášeny k ochraně a zapsány po přístupu; - které byly sice přihlášeny po přístupu, uplatňují však právo přednosti z doby před přistoupením. K rozšíření účinků došlo automaticky, tj. bez jakéhokoli projevu vůle či administrativního úkonu ze strany majitele ochranné známky. 2. Zápis ochranné známky Společenství, která byla ke dni přistoupení předmětem přihlášky, nesmí být odmítnut na základě absolutních důvodů pro odmítnutí zápisu uvedených v čl. 7 odst. 1, pokud se tyto důvody uplatní pouze z důvodu přistoupení nového členského státu. Některé absolutní důvody zamítnutí ochranné známky Společenství jsou staré - byly aplikovatelné bez ohledu na členství ČR v EU, např. zápis našeho státního znaku by musel být zamítnut podle čl. 6 ter Pařížské úmluvy již před přistoupením. Jiné důvody jsou nové, vznikly např. v důsledku toho, že čeština se stala jedním z úředních jazyků EU. Zápis označení, která nemají v češtině rozlišovací způsobilost nebo slouží v ČR k označení druhu, množství, jakosti apod., jakož i označení, která by mohla v ČR klamat veřejnost, je zamítán až v případě přihlášek ochranných známek Společenství, podaných po přístupu ČR do EU. Majitel takové známky musí ovšem počítat s tím, že v novém členském státě může kdokoliv uplatnit výhradu poctivého užívání (ve smyslu čl. 12 nařízení), tedy užívat údaje ohledně množství, jakosti apod., by byly totožné s ochrannou známkou. Pokud nový absolutní důvod spočívá v klamavosti či odporuje veřejnému pořádku či dobrým mravům, může být užívání takové ochranné známky zakázáno na území nového členského státu podle čl. 106 odst. 2 nařízení. 3. Pokud byla přihláška ochranné známky Společenství podána v době šesti měsíců přede dnem přistoupení, mohou být podle článku 42 podány námitky, pokud jiná starší ochranná známka nebo jiné starší právo ve smyslu článku 8 byly nabyty v novém členském státě před přistoupením, za podmínky, že byly nabyty v dobré víře a že den podání, případně den práva přednosti nebo den nabytí starší ochranné známky nebo staršího práva v novém členském státě předchází dni podání, případně dni práva přednosti přihlášené ochranné známky Společenství. Podle článku 42 nařízení mohou majitelé starších práv, vyjmenovaných v čl. 8 nařízení (typicky např. majitelé starších totožných či podobných ochranných známek, hrozí-li nebezpečí záměny v povědomí veřejnosti) do tří měsíců od zveřejnění přihlášky podat u OHIMu námitky proti zápisu ochranné známky Společenství. 3

4 Podle tohoto ustanovení se právo podat námitky přiznává i majitelům starších národních práv platných v nových členských státech, a to s jistou retroaktivitou vůči přihláškám, které byly podány kdykoli během šesti měsíců předcházejících přístupu. 4. Ochranná známka společenství uvedená v odstavci 1 nesmí být prohlášena za neplatnou: - podle článku 51, pokud se důvody neplatnosti staly použitelnými pouze v důsledku přistoupení nového členského státu; Jde o určitou analogii výše uvedeného ustanovení, podle něhož nelze zamítnout přihlášku ochranné známky Společenství na základě nových absolutních důvodů. Obecně platí, že ochranná známka Společenství může být prohlášena za neplatnou, pokud byla zapsána, přestože existovaly důvody pro její zamítnutí. Jde-li o tzv. nové důvody, které vznikly např. proto, že čeština se stala novým úředním jazykem EU a ochranná známka Společenství nemá v češtině rozlišovací způsobilost, tak tato obecná zásada neplatí a známku nelze prohlásit za neplatnou. Ovšem i tady musí majitel počítat s tím, že v ČR jako novém členském státě je možné uplatnit výhradu poctivého užívání (viz výše). - podle čl. 52 odst. 1 a 2, pokud starší vnitrostátní právo bylo zapsáno nebo bylo přihlášeno nebo bylo nabyto v novém členském státě přede dnem přistoupení. Existence starších práv (např. starší ochranné známky, práva autorského, práva ke jménu a podobizně, jiného průmyslové vlastnictví) je obecně důvodem prohlášení ochranné známky Společenství za neplatnou. To ale neplatí, jde-li o starší práva předpřístupová, tedy práva, která byla získána v době, kdy ČR ještě nebyla členem EU, takže tato práva nebyla z hlediska zápisu ochranné známky relevantní. 5. Užívání ochranné známky Společenství uvedené v odstavci 1 může být zakázáno podle článků 106 a 107, pokud starší ochranná známka nebo jiné starší právo byly zapsány nebo byly přihlášeny nebo byly nabyty v dobré víře v novém členském státě přede dnem přistoupení uvedeného státu, případně pokud právo přednosti k nim vzniklo přede dnem přistoupení tohoto státu. Majitel staršího práva, které bylo získáno v době před přistoupením, se sice nemůže domáhat toho, aby na základě tohoto jeho práva byla ochranná známka Společenství prohlášena za neplatnou (viz výše), má významné oprávnění zakázat užívání této známky na území České republiky, pokud je tato známka v kolizi s jeho právem. Přitom není rozhodné, zda toto starší právo je skutečně starší než právo majitele ochranné známky Společenství, tj. zda je prioritně starší. Důležité je, že toto právo vzniklo v době před přistoupením ČR do EU. Samozřejmou podmínkou ovšem je, že ono předpřístupové právo bylo nabyto v dobré víře; tato podmínka je jistě splněna, jde-li o právo, které je také prioritně starší. 4

5 B ) VZOR SPOLEČENSTVÍ - do nařízení č. 6/2002 se doplňuje nový článek 110a: 1. Ode dne přistoupení nového členského státu se vzor Společenství chráněný nebo přihlášený podle tohoto nařízení přede dnem přistoupení rozšířil na území těchto členských států tak, aby měl stejné účinky v celém Společenství. To zejména znamená, že majitel vzoru Společenství, zapsaného Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM), ale i majitel nezapsaného vzoru, který požívá ochrany podle nařízení, má na území ČR vůči porušovatelům stejná práva, jaká měl až dosud v ostatních členských státech EU. Tato práva nemůže však uplatnit ve vztahu k porušení, k němuž případně došlo v období před přístupem ČR do EU. To platí pro následující vzory: (1) zapsané vzory Společenství: - které byly ke dni přístupu již zapsány; - které byly ke dni přístupu teprve přihlášeny k ochraně a zapsány po přístupu; - které byly sice přihlášeny po přístupu, uplatňují však právo přednosti z doby před přistoupením; (2) nezapsané vzory: - které byly před přistoupením zpřístupněny veřejnosti na území Evropské unie. K rozšíření účinků došlo automaticky, tj. bez jakéhokoli projevu vůle či administrativního úkonu ze strany majitele vzoru. 2. Přihláška vzoru Společenství nesmí být zamítnuta na základě důvodů zamítnutí uvedených v čl. 47 odst.1, pokud se tyto důvody staly použitelnými pouze v důsledku přistoupení nového členského státu. Podle nařízení OHIM přihlášku vzoru zamítne, pokud zjistí, že neodpovídá definici, podle níž se vzorem rozumí vzhled výrobku jako celku nebo jeho části vyplývající z jeho znaků, zejména z linií, obrysů, barev, tvaru, struktury povrchu, a/nebo materiálu výrobku jako takového, a/nebo jeho dekoru; nebo odporuje-li veřejnému pořádku nebo dobrým mravům. Výše uvedené ustanovení je určitou analogií ustanovení o ochranné známce Společenství. Vzhledem k povaze vzorů snad připadá v úvahu jen případ, kdy by vzor odporoval veřejnému pořádku nebo dobrým mravům, a to s přihlédnutím ke specifickým poměrům v novém členském státě. V takovém případě je možné zakázat užívání vzoru na území ČR na základě jiných právních předpisů. 3. Vzor Společenství uvedený v odstavci 1 nesmí být prohlášen za neplatný podle čl. 25 odst. 1, pokud se důvody neplatnosti staly použitelnými pouze v důsledku přistoupení nového členského státu. V článku 25 nařízení je uvedena řada důvodů prohlášení neplatnosti, z nichž některé jsou absolutní povahy (vzor nesplňuje znaky definice, není nový nebo nemá 5

6 individuální povahu, porušuje článek 6 ter Pařížské úmluvy apod.), jiné jsou povahy relativní (konflikt se starším právem). Obdobně, jako je tomu u ochranné známky Společenství, není existence starších práv v novém členském státě z doby před přistoupením důvodem k prohlášení vzoru Společenství neplatným. V době, kdy byla ochrana vzoru poskytnuta, totiž tento konflikt neexistoval, nebo tato starší práva existující v ČR byla tehdy irelevantní. 4. Přihlašovatel nebo majitel staršího práva v novém členském státě může bránit užívání vzoru Společenství spadajícího do čl. 25 odst. 1 písm. d), e) nebo f) na území, kde je starší právo chráněno. Pro účely tohoto ustanovení se starším právem rozumí právo nabyté nebo přihlášené v dobré víře před přistoupením. Starším právem se v tomto případě rozumí průmyslový vzor chráněný podle národního práva, případně přihláška takového vzoru, rozlišovací označení (ochranná známka) či její přihláška nebo autorské právo. Důležité je, že tato práva (stejně jako v případě ochranné známky Společenství) nemusí být skutečně, tedy prioritně starší, postačí, že jde o práva předpřístupová, tedy nabytá před přistoupením. Podmínkou uplatnění těchto práv je opět skutečnost, že práva byla získána v dobré víře. V případě práv prioritně starších by měla být dobrá víra předpokládána. Výše uvedené odstavce 1, 3 a 4 se vztahují rovněž na nezapsané vzory Společenství. Podle článku 11 vzor, který nebyl zpřístupněn veřejnosti na území Společenství, nepožívá ochrany jako nezapsaný vzor. Vedle zapsaných vzorů Společenství, které jsou chráněny na základě zápisu v rejstříku vedeném OHIMem a jejichž ochrana trvá až 25 let a týká se jakéhokoliv užití vzoru, existují také vzory nezapsané, které požívají ochrany pouze tři roky od okamžiku, kdy byly zpřístupněny veřejnosti na území Evropské unie. Jejich ochrana se vztahuje pouze na úmyslné napodobení vzoru. 6

7 C ) DODATKOVÁ OCHRANNÁ OSVĚDČENÍ - do nařízení č. 1768/1992, resp. do nařízení č. 1610/1996 se vkládá nový článek 19a: Aniž jsou dotčena jiná ustanovení tohoto nařízení, uplatňují se tato pravidla: a) i) pro léčiva (resp. pro přípravky na ochranu rostlin) chráněná platným základním patentem v České republice, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako léčivo (resp. jako přípravek na ochranu rostlin) vydáno v České republice po 10. listopadu 1999, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo vydáno první povolení k uvedení na trh; Česká republika zavedla dodatková ochranná osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin zákonem č. 116/2000 Sb., s účinností od Přitom byla respektována obecná zásada, která byla zavedena v EU, že žádost o vydání osvědčení je vždy nutno podat do šesti měsíců od vydání povolení k uvedení výrobku na trh (podle české terminologie do šesti měsíců od registrace léčiva či přípravku na ochranu rostlin). Osvědčení nelze tedy vydat na léčiva či přípravky na ochranu rostlin, které byly v ČR registrovány před ii) pro léčiva (resp. přípravky na ochranu rostlin) chráněná základním patentem v České republice, pro něž bylo první povolení k uvedení na trh jako léčivo (resp. přípravek na ochranu rostlin) vydáno ve Společenství ne dříve než šest měsíců přede dnem přistoupení, lze vydat osvědčení za podmínky, že žádost o osvědčení byla podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo vydáno první povolení k uvedení na trh. Opět jde o aplikaci obecné zásady o nutnosti podat žádost o udělení osvědčení do šesti měsíců od vydání povolení k uvedení léčiva nebo přípravku na ochranu rostlin na trh. Po přistoupení ČR k EU se osvědčení udělují podle nařízení č. 1768/1992 resp. nařízení č. 1610/1996, proto se šestiměsíční lhůta počítá, pokud nedošlo k registraci léčiva či přípravku na ochranu rostlin v ČR, nýbrž od vydání prvního povolení k uvedení léčiva či přípravku na ochranu rostlin na trh v EU. Pokud by ovšem došlo (ve výjimečných případech) k udělení základního patentu až po vydání prvního povolení k uvedení na trh v ČR, resp. EU, počítá se šestiměsíční lhůta až od udělení patentu v ČR. 7

8 D ) USTANOVENÍ O SPECIFICKÉM MECHANISMU Ustanovení o specifickém mechanismu se týkají tzv. vyčerpání práv z patentů na léčiva. O vyčerpání práv rozhodují soudy v rámci projednávání sporů z porušení práv; jedná se tedy o problematiku spadající již do oblasti vynucení práv, a tedy do sféry soukromého práva. Obecně platí podle teorie o vyčerpání práv, že jakmile byl výrobek chráněný patentem uveden na trh majitelem práva nebo s jeho souhlasem, vyčerpal majitel svá práva k tomuto výrobku a nemůže zakázat jeho další pohyb na trhu. V případě členských států EU platí tzv. komunitární vyčerpání práv. Trhem je celé území EU, což znamená, že byl-li výrobek uveden na trh majitelem patentu nebo s jeho souhlasem ve kterémkoli členském státě, vyčerpal majitel svá práva k výrobku pro celé území EU a nemůže bránit volnému pohybu výrobku, tedy jeho vývozu či dovozu z jednoho členského státu do druhého. To platí i v případě, že výrobek byl poprvé uveden na trh ve státě, kde není patentován, a dokonce i tehdy, když tam patentován být nemohl (patentovatelnost léčiv byla zavedena v řadě zemí - včetně všech kandidátských zemí - až v devadesátých letech). Pokud se jedná o Českou republiku, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Ma arsko, Polsko, Slovinsko nebo Slovensko, majitel nebo oprávněný z patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení pro léčivo přihlášených ve členském státě v době, kdy tato ochrana nemohla být pro takový výrobek ve výše uvedeném členském státě získána, se může spoléhat na práva poskytnutá patentem nebo dodatkovým ochranným osvědčením, za účelem zabránit dovozu a uvádění na trh tohoto výrobku ve členském státě nebo státech, kde dotyčný výrobek požívá patentové ochrany nebo dodatkové ochrany, třebaže poprvé byl výrobek uveden na trh v dotyčném novém členském státě přímo jím nebo s jeho souhlasem. Každý, kdo zamýšlí dovézt nebo uvést na trh výrobek uvedený v předchozím odstavci v členském státě, kde výrobek požívá patentové nebo dodatkové ochrany, musí v žádosti týkající se tohoto dovozu prokázat příslušným orgánům, že majiteli nebo oprávněnému z takové ochrany bylo zasláno oznámení s předstihem jednoho měsíce. Výše uvedené ustanovení, vtělené do Přístupové smlouvy, znamená tedy výjimku z obecné zásady komunitárního vyčerpání práv. Tato výjimka se týká pouze léčiv, která byla patentována v některém členském státě EU v době, kdy v novém členském státě patentována být nemohla. V ČR byla zavedena patentovatelnost léčiv od Je-li tedy v době po přístupu ČR do EU uvedeno u nás na trh léčivo, které bylo patentováno ve státech EU v době před , práva majitele patentu se nevyčerpávají a on má nadále právo zabránit dovozu tohoto výrobku do státu, kde má na léčivo udělený patent. Aby měl majitel patentu možnost svého práva skutečně využít, musí se o zamýšleném dovozu včas dozvědět. Proto se ukládá dovozci tzv. oznamovací povinnost. Dovozů do těch členských států EU, kde léčivo patentováno není, se ustanovení netýká. Stejný režim platí i ve vztahu k dodatkovým ochranným osvědčením pro léčiva, která byla zavedena v EU v roce 1992 a v ČR v roce

9 9

10 10

11 11

12 Úřad průmyslového vlastnictví Antonína Čermáka 2a Praha 6 - Bubeneč tel.: fax: xxx (provolba) ústředna studovna pro veřejnost informační středisko pro vynálezy, užitné a průmyslové vzory informační středisko pro ochranné známky (podatelna) (studovna pro veřejnost) objednavky@upv.cz posta@upv.cz helpdesk@upv.cz studovna@upv.cz Internet: Úřední hodiny studovny pro veřejnost a informačního střediska pro vynálezy, užitné vzory a průmyslové vzory: Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Úřední hodiny informačního střediska pro ochranné známky: Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Patentoví zástupci a advokáti: Patentoví zástupci a advokáti poskytují odborné rady a pomoc fyzickým a právnickým osobám ve věcech z oblasti průmyslového vlastnictví, zajistí vypracování přihlášek, jejich podání a zastupování při řízení před Úřadem. Komora patentových zástupců Česká advokátní komora Gorkého 12 Národní třída Brno Praha 1 tel./fax: tel.: kpz@patent-agents.cz fax: /2005