AKTIVACE BETONOVÉHO JÁDRA OBSAH. Aktivace betonového jádra 96. Topné trubky 108. Rozdělovače 112

Transkript

1 BETONOVÉHO JÁDRA OBSAH Aktivace betonového jádra Všeobecně Projektování Dimenzování Montáž a realizace 106 Topné trubky 108 Rozdělovače 112

2 BETONOVÉHO JÁDRA 1. Všeobecně Moderní tepelně izolované pláště budov vytvářejí nové předpoklady pro vytápění a ochlazování místností. Díky snížené spotřebě energie přitom stojí v popředí teplo vznikající při nízkých teplotách a přirozené zdroje chlazení. Využívání přirozených zdrojů chlazení znamená pro chladicí systém nutné zvýšení teploty a většinou jde ruku v ruce se skutečností, že chladný vzduch je k dispozici po časově omezenou dobu. Na rozdíl od konvenčních systémů není proto možné tepelné zatížení, které v místnosti vzniká, ihned odvádět, ale je nutné ho z velké části prozatímně uložit. K tomuto účelu se nejsnáze využijí tepelné energetické zásobníky, které jsou k dispozici v každé budově, a sice mezipodlažní stropy. Aktivace betonového jádra jako dílčí úsek aktuálního měkkého chlazení využívá konstrukčních prvků budovy a zapojuje je do hospodaření s energií. Betonové stavební prvky mají tepelný akumulační účinek, dovedou teplo nebo chlad dobře přijímat a ukládat. Tato okolnost podmiňuje dobrou realizaci aktivace stavebních prvků. Pro tento systém se do betonových stropů vkládají plastové trubky, ve kterých cirkuluje voda. Tato voda chladí ohřáté díly, které dále ochlazují interiér budovy. Nebo je možné akumulovu energii z budovy odebrat později, např. v nočních hodinách při nízkém prostorovém zatížení. Tento postup umožňuje obcházet špičky zatížení v systému. Během provozu ochlazené stavební prvky svým působením snižují teplotu. Díky velkým povrchům stavebních prvků se daří přenášet i při malých teplotních rozdílech pozoruhodné množství tepla mezi prostorem a stavebním prvkem. To umožňuje využít ke chlazení přirozené zdroje chlazení a nízkoteplotní teplo použít pro vytápění. Výkonnost termoaktivních systémů stavebních prvků je nejvyšší tehdy, když je k dispozici co možná největší volná plocha stavebních prvků. Takové akusticky tvrdé povrchy však mohou způsobit akustické problémy. Pro jejich vyřešení je třeba používat materiály absorbující hluk. Tyto mají být montovány výhradně do otevřené rastrové konstrukce pod stropem, příp. se využije řešení v oblasti podlahy nebo ve zdi Zdroj tepelné zátěže Typickým interním zdrojem tepla jsou přístroje a zařízení, jako např. obrazovky a počítače, osvětlení a samotní uživatelé prostor. Většina zařízení přeměňuje svůj elektrický výkon na teplo. Lidské tělo odevzdává energii přijímu stravou také většinou jako teplo svému okolí. Typickým externím zdrojem tepla je přímé a difuzní sluneční záření. Vznikající teplo od osob, přístrojů a slunečního záření se musí nejprve dostat do stavebního prvku. Tento mechanizmus transportu tepla závisí především na zdrojích tepla samotných a méně na vlastnosti potrubního systému ve stavebním prvku. Na rozdíl od konvenčních chladicích stropů se chladicí výkon pro místnost u termoaktivního systému stavebních prvků nedá ve stejné míře ovlivňovat změnou teploty vody. V teplotním rozsahu mezi C, který je pro termoaktivní systémy stavebních prvků zajímavý, je ca 40% senzitivního tepla odevzdáváno konvekcí a 60% vyzařováním a vedením. Nejdůležitější veličiny, které mají největší vliv na tepelnou pohodu člověka, jsou teplota vzduchu a teplota okolních ploch. Průzkumy ukázaly, že pocit pohody roste, když se tyto hodnoty nacházejí mezi 20 a 24 C a pouze málo se od sebe liší. Mělo by se dbát také na to, aby se teploty ploch obklopujících prostor příliš neodlišovaly (asymetrie vyzařovaného tepla), neboť jednostranný ohřev příp. chlazení není pro člověka příjemné. Člověk si své hospodaření s energií udržuje senzitivním a latentním výdejem Stav k 02/13 Strana 96

3 BETONOVÉHO JÁDRA tepla. Pod senzitivním výdejem tepla se chápe transport tepla konvekcí, vyzařováním tepla a vedením tepla na pevná tělesa při přímém dotyku. Latentní předávání tepla vzniká odpařováním. Výdej tepla u sedícího člověka Produkce tepla sedícího člověka Produkce tepla [W] Vypařování Konvekce Vedení Sálání 40 Obrázek Teplota vzduchu v místnosti [ C] 1.2. Přenos tepla vedením Pod vedením tepla rozumíme transport energie pod vlivem místního teplotního rozdílu. K transportu tepla pouze vedením dochází převážně v pevných tělesech a závisí v podstatné míře na vlastnostech materiálu. Příkladem je transport tepla stěnou nebo obuví u člověka, který stojí na zemi. Teplo je vedením z nohou dodáváno přímo do země. Při přenosu tepla vedením nedochází k přímému ovlivňování teploty vzduchu v prostoru Přenos tepla konvekcí Pod přenosem tepla konvekcí se rozumí transport tepla nosičem vzduchem na povrchovou plochu. Rozlišujeme mezi volnou a nucenou konvekcí. Volná konvekce je produkována výhradně na základě rozdílu hustoty příp. teploty v jednotlivých vrstvách vzduchu. Typickým příkladem je pokles chladného vzduchu na ploše nebo vzestup teplého vzduchu na těle člověka. Na rozdíl od toho je vynucená konvekce vyvolávána prouděním vzduchu na ploše. Příkladem je v tomto případě proudění produkované ventilátorem v nějakém tělese (např. počítač). K přenosu tepla konvekcí dochází prostřednictvím vzduchu v prostoru a konvekce tak přímo ovlivňuje jeho teplotu. Teplo, které vydávají kancelářské přístroje jako počítač, tiskárna, je vydáváno zejména prostřednictvím ventilátoru integrovaného do přístroje. Tento konvekční podíl tepelného zatížení činí ca 80% celkového konvekčního zatížení. Stav k 02/13 Strana 97

4 BETONOVÉHO JÁDRA 1.4. Přenos tepla sáláním Pod vyzařováním tepla chápeme přímý přenos energie z jednoho tělesa na druhé elektromagnetickými vlnami. Ani zde tedy není přímo ovlivňována teplota vzduchu v místnosti. Způsob vyzařování je definován vlnovou délkou, respektive frekvencí. Energie vydávaná zdroji tepla je popsanými transportními mechanizmy pro přenos tepla dodávána přímo nebo nepřímo na plochy obklopující prostor. Zatímco předávání tepla vedením a vyzařováním prostřednictvím dlouhých vln probíhá přímo, podíl připadající na konvekci je dodáván oklikou vzduchem z prostoru na plochy, které prostor obklopují. Vzduch v prostoru přijímá energii ze zdrojů tepla volnou nebo nucenou konvekcí. Kvůli nízké hustotě a malé specifické tepelné kapacitě však vzduch téměř není schopen energii akumulovat. Proto musí být přijatá energie ihned opět předána. Na jedné straně je toto teplo transportováno do případného stávajícího systému pro vzduchové chlazení a na druhé straně prostřednictvím volné konvekce na plochy obklopující prostor. q ko q [-] Podíl konvekce 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0, 0,4 0,3 0,0 0,1 0,2 0,3 0,4 0, 0,6 0,7 q s q [-] Podíl sálání Sálání Konvekce 0,2 0,8 0,1 0,9 Obr 2 0,0 1,0 1,0 2,0 3,0 4,0 T f - T ra [K] Transport tepla konvekcí se však uskuteční pouze, když existuje teplotní rozdíl mezi teplotou vzduchu v prostoru a průměrnou teplotou na povrchu. Teplota vzduchu se tedy musí zvýšit do takové míry, aby přebytečná energie mohla být předána. Tento jev lze srovnat s prouděním viskózní tekutiny. Její proudění lze udržet pouze stále vytvářeným tlakem. Na jeho základě dochází k překonání trvalé ztráty vznikající třením. Proud tepla přichází ze vzduchu na povrch také pouze na základě překonání odporu. Tuto souvislost lze vyjádřit ve zjednodušené podobě následující rovnicí. q = α (T1 - T2) [W/m2 ] Proud tepla se chová úměrně k rozdílu mezi teplotou vzduchu a teplotou povrchu. Faktor úměrnosti označujeme jako koeficient přestupu tepla konvekcí α. Tabulka 1 chlazení topení podlaha α [W/m 2 K] cca 7 cca 11 strop α [W/m 2 K] cca 11 cca 6 Koeficient přestupu tepla pro podlahu resp. strop místnosti při chlazení a vytápění Stav k 02/13 Strana 98

5 BETONOVÉHO JÁDRA 2. Projektování Existuje úkol zajistit optimální podmínky odvádění tepla pro člověka, při kterém bude zajištěno 60 % suchého předávání tepla. Rychlosti vzduchu pod 0,1 m/s nemusí být pro tento případ dostatečné a rychlosti nad 0,2 m/s zase zakazuje při normálních stupních turbulence DIN 1946/02. Dále uvedená norma vyžaduje v letních podmínkách pociťovu teplotu t E = 2 C. U podlahových systémů by se měl rozsah teploty na povrchu pohybovat mezi 19 a 29 C Chlazení Aby mohl proběhnout tok tepla mezi prostorem a stavebním prvkem, musí se teplota prostoru vůči teplotě prvku zvýšit. Z důvodů komfortu je toto zvýšení teploty omezeno na 2 3 K. Tím je tedy omezen i maximální chladicí výkon pro prostor. Nemělo by dojít k poklesu teploty na povrchu podlahy v prostoru sedícího člověka pod 20 C. Z tohoto důvodu je třeba tepelné zatížení, které na tento prostor působí, omezit na minimum. Protože již většinou není možné ovlivnit výši interních zátěží, platí tento požadavek především pro sluneční zatížení. Nové technologie provedení oken umožňují redukovat vznik tepla v místnosti v důsledku slunečního záření. Ovšem tyto zdokonalené vlastnosti často kompenzují celé prosklené fasády, které přišly do módy. Například by na fasádě prostoru, který je obsazen z 1 m 2 na každé pracoviště a vybaven běžnými počítači, nemělo být proskleno více než 7 až 80 procent, pokud je tento prostor přirozeně větrán a ochlazován prostřednictvím systému tepelné aktivace betonových prvků. Za předpokladu doplňujícího mechanického větrání by naopak bylo možné mít i plně prosklenou fasádu. Tepelné zatížení ze slunečního záření tedy i nadále hraje rozhodující roli, zejména v teplém ročním období. Vytvořit budovu, která by z větší části nepodléhala okolním vlivům, tedy není možné. Tepelný tok, který je ostatně omezený, nesmí být ještě komplikován dalšími tepelnými odpory, jako je podlahová krytina, dvojitá podlaha nebo dvojitý strop Topení Regulace teploty pomocí termostatických regulací není realizovatelná v důsledku velkých hmotností těchto prvků. Chování prostoru je tedy téměř výhradně řízeno efektem samoregulace. Proto mají výhodu co možná nejnižší teploty otopné vody. Pokud je termoaktivní systém stavebních prvků v zimě používán pro účely vytápění, je nutné věnovat pozornost dostatečné tepelné ochraně. Chybějící konvekce v oblasti oken zvyšují požadavky na kvalitu okenních tabulí, pro zamezení klesání studeného vzduchu lze tento problém řešit vytápěním okrajových zón. Stav k 02/13 Strana 99

6 BETONOVÉHO JÁDRA 2.3. Dimenzování Vytápěcí, větrací a chladicí systémy musí být dimenzovány tak, aby tomu, kdo prostor využívá, vytvářely příznivé klima a aby navíc ještě hospodárně nakládaly s potřebnou energií. Systém domovní techniky musí přitom splňovat nejrůznější požadavky. Část těchto kritérií je například stvena v ISO EN Tepelná pohoda osob v místnosti je určována hlavně šesti faktory: oděvem, činností, kterou osoba vykonává, teplotou vzduchu, vyzařovu teplotou, rychlostí vzduchu a vlhkostí, přičemž termoaktivní systém stavebních prvků ovlivňuje především vyzařovu teplotu a teplotu vzduchu. V létě je stavební prvek používán jako zásobník tepla. Aby stavební prvek mohl vůbec akumulovat energii, musí zvládat zvýšení své teploty. Společně se zvýšením teploty přiváděného vzduchu během dne vede toto ke zvýšení teploty v místnosti. Zkoumání ukazují, že změna teploty v rozsahu +/- 0, K/hod tepelnou pohodu nijak nepoškozuje. Z těchto důvodů se může teplota prostoru v létě zvýšit z uvedených 22 C ráno na 26 C večer. V zimě musí stavební prvek být udržován na teplotě, kterou je možné krýt tepelné ztráty. Pokud se ale nyní vyskytne tepelné zatížení, ať je to z vnitřního tepelného zařízení nebo ze slunečního záření zvenčí, zvýší se rychle teplota v místnosti. Vzhledem k velké setrvačnosti stavebních prvků není možné v krátké době snížit jejich teplotu. Proto je výhodné při dimenzování teploty staveních prvků brát do úvahy všechny tyto faktory. Při chlazení prostoru nad podlahou by teplota povrchu neměla být menší než C. Z toho vyplývá očekávaný výkon 30 4 W/m 2. Ukládání chladného vzduchu pod stropem je méně problematické. Povolené jsou teploty na povrchu nižší než 20 C, přičemž by nemělo dojít k poklesu pod teplotu rosného bodu. Ta při relativní vlhkosti 60 % činí ca 1, C. Očekávaný výkon se tak zadanými daty pohybuje v rozsahu ca 0 60 W/m2 vztaženo na teplotu prostoru 26 C. Zdroje chladu: chlazení nočního vzduchu pomocí chladicích věží pro suché nebo mokré chlazení tepelná kapacita zeminy využívání podzemní vody zemní sondy a energetické sloupy. chladicí jednotky V případě vytápění prostorů pod stropem by nemělo docházet k překročení max. teploty na povrchu ca 29 C. Jinak by to způsobilo příliš velkou výměnu záření mezi stropem a hlavou osoby v místnosti a znamenalo by to pro ni výraznou tepelnou nepohodu. Očekávaný výkon lze ustvit max. na ca 40 W/m. Vzhledem k rozdílnému tepelnému zatížení, které se po celý den mění, pohybuje se teplota v místnosti mezi 20 a 24 C. Stav k 02/13 Strana 100

7 BETONOVÉHO JÁDRA 2.4. Průběh teploty Rozložení teplot v betonové vrstvě je dáno roztečí plastových trubek, ale jak je zřejmé z obrázku na povrchu betonu je dosahováno rovnoměrné teploty, což vytváří příjemné klima v místnosti. Obrázek 3 Teplotní vrstvy v betonovém jádru při rozteči 10 Temperaturschichtung im Betonkern bei VM Dodávání energie Teplota podzemní vody (10 až 14 C) nebo vrstev nacházejících se blízko povrchu země (níže než asi 1 m, které mají celoročně alespoň 10 C) se v případě vytápění pomocí tepelného čerpadla energeticky účinným způsobem zvýší na potřebné teploty na přívodu od 26 do 28 C. Tímto způsobem je možné ve srovnání s tradičními topnými systémy ušetřit asi 2 procent primární energie. V případě chlazení je vhodná teplotní úroveň zeminy (až maximálně sto metrů do hloubky) respektive teplota podzemní vody k tomu, aby ji přímo přes výměník tepla uložily do systému tepelné aktivace stavebních prvků. Vedle chladu obsaženého v zemi může cirkulující voda v létě být také ochlazována prostřednictvím studeného nočního vzduchu. Ukazuje se, že může být vyrobeno prostřednictvím přirozených energetických zdrojů asi sedmdesát až osmdesát procent chladicí energie. Chybějící potenciál dodá konvenční chladicí jednotka. Té je možné se vzdát pouze pokud přistoupíme na určitý kompromis v tepelné pohodě místnosti. Základní ventilace dodává podle potřeby uživatelům místnosti čerstvý vzduch. Při velmi vysokém zatížení je možné použít větrání také pro odvod konvekčního podílu tepelného zatížení. Stav k 02/13 Strana 101

8 BETONOVÉHO JÁDRA Aktivace stavebních prvků je dobrým doplňkem pro využití energie z prostředí prostřednictvím výměníku tepla, kterým protéká podzemní voda. Pro geotermální výměníky je možné předpokládat chladicí výkon 10 1 W/m 2, který lze dodávat konstantně. Kancelářské prostory se pohybují v oblasti tepelné pohody, když je prostřednictvím vodního systému odváděno kontinuálně tepelné zatížení 20 W/m 2. Když má být kancelářská budova ochlazována pouze pomocí geotermálního výměníku, lze pro dimenzování jako orientační hodnotu předpokládat dvojnásobnou užitnou plochu kanceláře. Rozumnou alternativou je odvádět část ochlazovacího zatížení větracím zařízením, které zajišťuje hygienickou výměnu vzduchu, a současně s tím regulovat obsah vlhkosti vzduchu. Lze tak zamezit poklesu teploty na povrchu chladicího stropu pod rosný bod Prostorová akustika Neobložený strop, který nepohlcuje hluk, od určité velikosti prostoru způsobuje rušivé dozvuky. Měření však ukázala, že plochy potřebné pro tlumení zvuku mohou být místo stropu uspořádány také na příčkách nebo na nábytku kanceláře. Ale bez koberců na podlahách se stěží obejdeme. Pokud to je možné, neměly by se před tepelně aktivované stavební prvky instalovat žádné konstrukce tlumící hluk, neboť tyto zpravidla působí jako tepelná izolace a snižují vyzařování a tedy topný či chladicí výkon. Stav k 02/13 Strana 102

9 T E P E L N Á T E C H N I K A BETONOVÉHO JÁDRA 3. Dimenzování Aktivace betonového jádra se standardně navrhuje s trubkami Radix 21x2, mm, Silvernox PE-RT 21x2, mm nebo Uninox 20x2,0 mm Montážní moduly /30 Für Pro aktivaci Betonkernaktivierung, betonového jádra, Fußboden- vytápění vnějších ploch und a podlahové Freiflächenheizungen topení Rohre Trubka 20 x 2,0 mm, x 2, x 2, mm mm Per na 1 m 2 je sind potřeba 3,3 lfm 3,3 Rohr metrů erforderlich. trubky. Rohrmittelabstand: Průměrná dodažená rozteč: 30 cm300 mm /10 Pro Für aktivaci Betonkernaktivierung, betonového jádra, Fußboden- vytápění vnějších ploch a und podlahové Freiflächenheizungen topení Trubka Rohre 20 x x 2,0 mm, mm, x 2, x 2, mm mm na Per 1 m 2 je sind potřeba 3,3 lfm,1 metrů Rohr trubky. erforderlich. Průměrná Rohrmittelabstand: dodažená rozteč: 30 cm200 mm /30/ Für Pro Betonkernaktivierung, aktivaci betonového jádra, Fußboden- vytápění vnějších und Freiflächenheizungen, ploch a podlahové topení Rohre 20 x 2,0 mm, 21 x 2, mm Per Trubka m 2 sind 20 x 2,0 9 lfm mm, Rohr 21 x erforderlich. 2, mm, na 1 mrohrmittelabstand: 2 je potřeba 9 metrů trubky. 11 cm Průměrná dodažená rozteč: 110 mm / /40 Für Pro aktivaci Betonkernaktivierung, betonového jádra, Fußboden- vytápění vnějších ploch und a podlahové Freiflächenheizungen topení Rohre Trubka 20 x 2,0 mm, x 2, x 2, mm mm Per na 1 m 2 sind je potřeba 6 lfm 6 Rohr metrů erforderlich. trubky. Rohrmittelabstand: Průměrná dodažená rozteč: 17, cm 17 mm Für Pro aktivaci Betonkernaktivierung, betonového jádra, Fußboden- vytápění vnějších ploch und a podlahové Freiflächenheizungen topení Rohre Trubka 20 x 2,0 mm, x 2, x 2, mm mm Per na 1 m 2 sind je potřeba 2,6 lfm 2,6 Rohr metrů erforderlich. trubky. Rohrmittelabstand: Průměrná dodažená rozteč: 40 cm400 mm Stav k 02/13 Strana 103

10 BETONOVÉHO JÁDRA Vzdálenost kotvících prvků je možné měnit podle požadavků a způsobu zpracování. Příklad Beispielhafter skladby Bodenaufbau betonové desky Betonplatte (konkrétní (lt. výšky Statik) vychází ze statického výpočtu) Horní obere výztuž Bewährung (lt. Statik) Rohrabstand Vzdálenost trubky nach oben od povrchu Topná trubka Heizrohr (pos. lt. Statik) Dolní untere výztuž Bewährung (lt. Statik) 3.2. Příklad návrhu Aktivace betonového jádra pro topné podlahy 1. Požadovaný tepelný výkon vypočítaný podle EN vyneseme do grafu (uvedený příklad 60 W/m 2 ). 2. Od hodnoty vzdálenosti středu trubky a vrchní hrany podlahy vedeme k požadovanému montážnímu modulu vodorovnou přímku. 3. Od průsečíku přímky s křivkou montážního modulu vedeme další přímku kolmo nahoru až se protne s přímkou požadovaného tepelného výkonu. 4. V místě protnutí vedeme přímku souběžnou s naznačenými funkcemi a na její pravé straně odčítáme příslušnou hodnotu střední teploty teplonosných látek (př. ~ 14 K).. Přívodní teplota otopné vody se ství podle následujícího vzorce: přívodní teplota = střední teplota teplonosných látek + teplota interiéru + Δt/2 Při návrhu Vám jsou k dispozici naši technici. Stav k 02/13 Strana 104

11 BETONOVÉHO JÁDRA Návrhový diagram Trubka Radix 21 x 2, mm Střední Heizmittelübertemperatur teplota teplonosných [K] látek (logaritmická) [K] [(θ [(VL V - + θrl)/2 R ) / 2 -- θ i i ]] K 3 K 30 K 2 K Hustota Wärmestromdichte tepelného toku [W/m / m 2 ] 2 ] K 1 K ~ 14 K 10 K K 1 10 Střední Übertemperatur teplota povrchu Fußboden konstrukce[θ [ b - i ] F - θ i ] Vzdálenost Rohrabstand osy trubky od okraje nach podlahy oben [mm] [mm] 30/30 30/10 /30/ 30/ Montážní Verlegemodule Stav k 02/13 Strana 10

12 BETONOVÉHO JÁDRA 3.3. Tlakové ztráty Volba délky topných okruhů se řídí celkovými tlakovými ztrátami. Zpravidla se pohybuje v rozmezí m x 2, mm 20 x 2,0 mm Hmotnostní Durchfluss průtok m [kg/h] ,2 m/s 0, m/s 1,0 m/s 1, m/s 10 0, Druckverlust R [mbar/m] Tlaková ztráta trubky [mbar / m] mbar mm/ws Diagramm 2 Var I mbar mm/ws Diagramm Var II Var III x 2 21 x 2, Druckverlust Tlaková ztráta Verteilervarianten rozdelovačů Unimulti Unimulti L/Min Druckverlust Tlaková ztráta Anschlussverschraubung připojovacího šroubení L/Min 4. Montáž a realizace Během projektování respektive během realizace projektů se často objevuje otázka, zda nedojde montáží tepelné aktivace betonového stropu ke zpoždění průběhu stavby. Dosavadní zkušenosti ukázaly, že zpožděním lze zamezit stavebně logistickým plánováním: montáž plastových trubek musí být přímo začleněna do průběhu bednicích, vyztužovacích a betonářských prací. Na stavbě pracovníci nejdříve pod mezipatrový strop umístí připojovací skříně, do kterých budou později přivedena zásobovací vedení. Poté následuje pokládka trubek na spodní vyztuženou vrstvu. Když jsou zasazeny distanční držáky, upevní se na ně horní vrstva výztuže. Aby se zjistil případný průsak, jsou trubky před betonováním důkladně prohlédnuty. Těsnostní zkouška provedená před a po betonování poskytne doplňující jistotu. Stav k 02/13 Strana 106

13 BETONOVÉHO JÁDRA Osazení Verlegung upínacích der Befestigungselemente prvků trubky na dolní auf výztuž der unteren z ocelové Baustahlgitterebene sítě Verlegung Uložení trubek der Rohre Aufbringen Osazení horní der výztuže oberen Bewehrungsebene Tlaková Druckprobe zkouška der Rohre trubek (bei (v Einbringung průběhu celé doby des Betons betonáže ständig se udržuje unter Druck!) pod tlakem!) Betonáž Aufbringen der oberen Bewehrungsebene Dilatace Druckprobe der Rohre (bei Einbringung des Betons ständig unter Druck!) 4.1. Závěr Aktivace betonového jádra představuje v dnešní době vhodnou alternativu proti tradičním zařízením s úplnou klimatizací. Montáží chladicího nebo tepelného rozvodu na části budovy, které by jinak nebyly využity, si ušetříme nadměrné dimenzování celkového zásobování budovy teplem nebo chladným vzduchem a současně se sníží i investiční a provozní náklady. Mimo to je možné kombinovat aktivaci betonového jádra s konvenčními instalacemi v budovách. Základní myšlenka, že by v centru každého projektového záměru měl být člověk, zajišťuje pro budoucnost novou alternativou dodávání energie do prostorů. Stav k 02/13 Strana 107

14 TOPNÉ TRUBKY UNIVERSA Firma UNIVERSA vyrábí širokou škálu trubek pro topné systémy z materiálů nejvyšší kvality v čtyř, pěti a dvouvrstvých konstrukcích. Čtyřvrstvé trubky Čtyřvrstvé topné trubky UNIVERSA jsou propojovacími trubkami ve smyslu rakouské normy ÖNORM B 17 Typ 2. Jako vnější vrstvu mají ochranný plášť z polyethylenu, pod ním polyesterovou tkaninu jako zpevňující armaturu a proti difúzi kyslíku těsnou kovovou vložku, která zabraňuje zanášení topné soustavy usazeninami. Vnitřní trubka, v níž proudí topné médium, je vyrobena u trubek NIOXY a RADIANOX z vysoce jakostního plastu polybutylénu a u trubek SILVERNOX ze speciálního polyethylenu PE-RT se zvýšenou tepelnou odolností. Trubky jsou snadno ohebné, vysoce tepelně stabilní a svařitelné. Modrá trubka NIOXY a stříbrná SILVERNOX je ideálně vhodná k použití pro podlahové vytápění, bílé trubky RADIANOX byly zkonstruovány speciálně pro použití ve stěnovém vytápění a k připojení otopných těles. Topné trubky odolné proti difúzi kyslíku dle DIN Pětivrstvé trubky Základním materiálem -ti vrstvých trubek UNIVERSA UNINOX PE-RT je polyethylen se zvýšenou tepelnou odolností (PE-RT), který pro dosažení požadovaných parametrů nemusí být síťovaný a byl vyvinut speciálně pro topné a chladící systémy. K technickým přednostem tohoto tepelně odolného plastu patří vysoká tepelná vodivost kombinovaná s vynikajícím odolností proti vzniku trhlin v důsledku pnutí a vysoká mez únavy. Díky struktuře trubek (jádro z PE-RT, pojící vrstva, kyslíkové bariéra z EVOH, pojící vrstva a plášť z PE-RT) s kyslíkovou bariérou vloženou v nižších vrstvách, je trubka vysoce flexibilní a umožňuje rychlou a snadnou montáž. Spojování se provádí mechanickým šroubením, lisovacími tvarovkami a speciálními násuvnými tvarovkami. Dvouvrstvé trubky Základním materiálem dvouvrstvých trubek UNIVERSA UNINOX PB je vysoce jakostní plast polybutylénu, zajišťujícím nejvyšší možnou životnost topného systému. K technickým přednostem tohoto tepelně odolného plastu patří vysoká tepelná vodivost kombinovaná s vynikajícím odolností proti vzniku trhlin v důsledku pnutí a vysoká mez únavy. Na jádru trubky je nanesena kyslíková bariéra z EVOH, zabraňující tvorbě usazenin. Trubka je vysoce flexibilní, umožňuje rychlou a snadnou montáž a je spojována mechanickým šroubením a lisovacími tvarovkami. Pokyny k montáži Ochranný obal otevírejte až před zpracováním trubek a zbytky trubek ukládejte zpět do obalu, aby se nepoškodily. Topné trubky se nesmí tahat přes betonové hrany nebo podobné drsné povrchy! Topné trubky je možno před kladením za nízkých teplot ohřát, k tomu se však nesmí používat otevřeného plamene! K překlenutí dělících spár v potěru nebo dilatačních spár v konstrukci budovy je nutné použít ochranných trubek (obj.č ) v délce 00 mm. Tlaková zkouška podlahové a stěnové topné soustavy se provádí tlakem 10 barů, připojení radiátorů systémem UNIFITT se zkouší tlakem 6 barů, ve všech případech po dobu hod dle příslušných norem. Jestliže se u podlahového topení používá zvláště suchého potěrového betonu, je třeba dbát na to, aby topné trubky byly potěrem podloženy. Ke zvýšení tuhosti potěrového betonu a zvýšení pevnosti hotového potěru v tahu i ohybu nabízíme plastifikátor v balení po 10 l (obj.č ). Prvotní zátop betonové desky musí být proveden podle příslušných norem (ČSN EN 1264). Protokol o zátopové zkoušce je k dispozici v našem katalogu, popř. u zástupců firmy zdarma k dispozici. Kladení jednotlivých okruhů v potřebných délkách, dimenzích a roztečích, je nutno provádět na základě odborného výpočtu, vycházejícího z tepelné potřeby místnosti. Přívod je potřeba podle možností vést kolem nejvíce ochlazované stěny, tím je možno kompenzovat teplotní rozdíl. Vzdálenost trubek od okrajových stěn je dána místními podmínkami (v zásadě 10-1 cm). Vzdálenost upínacích lišt je rovněž potřeba přizpůsobit konkrétní situaci (doporučujeme 1000 mm u podlahového a 700 mm u stěnového vytápění). Stav k 02/13 Strana 108

15 TOPNÉ TRUBKY UNIVERSA Spojování trubek 1. SVAŘOVÁNÍ Konstrukce trubek UNIVERSA UNINOX, RADIANOX a SILVERNOX umožňuje používat pro spojování polyfúzní svařování. K dispozici je ucelená řada spojek a kolen, v případě řada RADIANOX i T-kusů. Při svařování je bezpodmínečně nutné řídit se návodem ke svařování firmy UNIVERSA. 2. SPOJOVÁNÍ ŠROUBENÍM Pro všechny topné trubky UNIVERSA jsou k dispozici vhodná připojovací šroubení pro 3/4 Eurokonus. Tato šroubení jsou těsněna O-kroužky. Před nasazením šroubení je nutné srazit vnitřní hranu trubky např. srážečem hran UNI- VERSA (obj.č ) a použít přiložený kalibrátor. Nehledě na namazání všech O-kroužků při jejich výrobě ulehčí použití tuku k mazání O-kroužků (obj.č ) správné zasunutí hadicových koncovek do trubky. 3. SPOJOVÁNÍ LISOVÁNÍM Je určeno pro trubky UNINOX PB, UNINOX PE-RT, RADIANOX 16x2,2 a SILVERNOX 16x2,2. K dispozici je ucelená řada spojek, kolen, T-kusů a přechodů pro lisovací čelisti TH. 4. NÁSUVNÉ SPOJOVÁNÍ Je určeno výhradně pro trubky UNINOX PE-RT a UNITOP, používá se pro napojení rozdělovačů, spojování a sestavení páteřového rozvodu v systému stropního chlazení a topení UNITOP. Parametry trubek PB Standardní délky: Nioxy 17x2, 120 bm 240 bm 360 bm Objednací číslo: Uninox PB 1x1, 120 bm 200 bm 400 bm Radix 12x2 Radix 14x2 200 bm 200 bm 400 bm Radix 16x2,2 200 bm 400 bm Radix 21x2, 100 bm 200 bm Počet vrstev: Barva: modrá modrá bílá bílá bílá bílá bílá Délka navlečená v chráničce: 100 bm 100 bm 100 bm Objednací číslo: Určena pro: Podlahové vytápění Stěnové vytápění Připojení radiátorů ne ne podmíněně podmíněně podmíněně ne Radix 2x3 200 bm Minimální poloměr ohybu: 20 mm 20 mm 200 mm 200 mm 20 mm 300 mm 400 mm Maximální provozní teplota: 70 C 80 C 80 C 80 C 80 C 80 C 80 C Maximální délka okruhu:* 120 m 120 m 60 m 80 m 120 m 200 m 200 m Objem vody v 1 bm: 0,112 0,112 0,0 0,08 0,108 0,20 0,283 Objednací číslo příslušného připojovacího šroubení: * V tabulce uvedené maximální délky okruhů platí za těchto podmínek: Průtok 2,4 l/m, max. tlaková ztráta 20 mbar. Při nižších průtocích mohou být uvedené délky překročeny. S dalšími případnými dotazy se, prosím, obraťte na naši službu zákazníkům. ne Stav k 02/13 Strana 109

16 TOPNÉ TRUBKY UNIVERSA Parametry trubek PE-RT Standardní délky: Silvernox 16x2,2 200 bm 400 bm Objednací číslo: Počet vrstev: Silvernox 21x2, 100 bm 200 bm Uninox PE-RT 16x2 240 bm 480 bm Uninox PE-RT 18x2 200 bm 400 bm Unitop 8x1 Unitop 16x1, bm 3 bm Barva: stříbrná stříbrná červená červená modrá modrá Určena pro: Podlahové vytápění Stěnové vytápění Připojení radiátorů ne podmíněně ne podmíněně ne podmíněně ne Minimální poloměr ohybu: 20 mm 300 mm 20 mm 20 mm 0 mm 20 mm Maximální provozní teplota: 70 C 70 C 70 C 70 C 70 C 70 C Maximální délka okruhu:* 120 m 200 m 120 m 160 m 2 m 120 m Objem vody v 1 bm: 0,108 0,20 0,112 0,14 0,028 0,121 Objednací číslo příslušného připojovacího šroubení: Pokládka trubek - montážní rozteče ne ne Meandr do lišt s trubkami 1, 16 a 17 mm Rozteč: Modul: [R/M] /2/ 2/ 2/1 2/2 30/30 Trubka: [m/m 2 ] 10 6,6, 4,4 3,6 Upevňovací lišta: [m/m 2 ] Příchytky beton: litá podlaha: [ks/m 2 ] R M R PE fólie: [m 2 /m 2 ] 1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 Dilatační pás: [m/m 2 ] Meandr do lišt s trubkami 18, 20 a 21 mm Rozteč: Modul: [R/M] /30/ 30/ 30/10 30/20 30/30 Trubka: [m/m 2 ] 9 6, 4,4 3,6 Upevňovací lišta: [m/m 2 ] Příchytky beton: litá podlaha: [ks/m 2 ] PE fólie: [m 2 /m 2 ] 1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 Dilatační pás: [m/m 2 ] /2/ (/30/): 2 Stav k 02/13 Strana 110

17 TOPNÉ TRUBKY UNIVERSA Dvojitý meandr do lišt s trubkami 1, 16 a 17 mm Rozteč: Modul: [R/M/RA] 2//3 2/1/4 2/20/60 2/2/7 30/30/90 Trubka: [m/m 2 ] 10 6,6, 4,4 3,6 Upevňovací lišta: [m/m 2 ] Příchytky beton: litá podlaha: [ks/m 2 ] RA R PE fólie: [m 2 /m 2 ] 1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 M Dilatační pás: [m/m 2 ] RA R Dvojitý meandr do lišt s trubkami 18, 20 a 21 mm Rozteč: Modul: [R/M/RA] 30//40 30/1/4 30/20/60 30/2/7 30/30/90 Trubka: [m/m 2 ] 9 6, 4,4 3,6 Upevňovací lišta: [m/m 2 ] Příchytky beton: litá podlaha: [ks/m 2 ] 6 12 PE fólie: [m 2 /m 2 ] 1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 Dilatační pás: [m/m 2 ] R R Dvojitá spirála do systémových desek Rozteč: Trubka: [m/m 2 ] 10 6,6, 4,4 3,6 Systémová deska: [m 2 /m 2 ] Dilatační pás: [m/m 2 ] Dvojitá spirála na rolovu izolaci Rozteč: Trubka: [m/m 2 ] 10 6,6, 4,4 3,6 Rolovaná izolace: [m 2 /m 2 ] Příchytky beton: litá podlaha: [ks/m 2 ] Dilatační pás: [m/m 2 ] Stav k 02/13 Strana 111

18 ROZDĚLOVAČ UNIMULTI Var I Var III Var II L 2 97 okruhů L[mm] konzol 1 ks 2 ks 3 ks Popis Rozdělovač UNIVERSA UNIMULTI je variabilně sestaven z jednotlivých segmentů a je určen pro použití v systémech vytápění a chlazení. Podle úrovně vybavení je vyráběn v těchto variantách: Varianta I - na rozdělovači osazen termostatický ventil, na sběrači regulační průtokoměr. Použití: pro podlahové a stěnové topení. Varianta II - na rozdělovači osazen termostatický ventil, na sběrači uzavírací šroubení. Použití: pro připojení otopných těles se zónovou regulací, pro připojení velkoplošného podlahového topení. Varianta III - na rozdělovači i sběrači uzavírací šroubení. Použití: pro připojení otopných těles. Připojení trubek ¾ EUROKONUS s mosazným vnějším závitem, připojení k systému topení vnějším závitem 6/4, teplotní odolnost do 80 C. Stav k 02/13 Strana 112

19 ROZDĚLOVAČ UNIMULTI Rozebrání a sestavení rozdělovače UNIMULTI K montáži a demontáži jednotlivých dílů rozdělovače je nutné vytlačit zajišťovací sponu (na přívodu červená a na zpátečce modrá) bílou montážní sponou (součástí balení). Jsou-li spony odstraněny, mohou se Segmenty tahem rozebrat. Při skládání se segmenty opět jednoduše zasunou a zajistí sponou. Při této práci je třeba dbát, aby o-kroužky byla řádně namazány speciálním tukem (kat.č ) a aby těsnící plochy nebyly poškozeny a znečištěny prachem a nečistotami! Montáž Obě sestavy rozdělovače (1,2) se usadí do držáku (3) (připojení osadit dle potřeby vpravo nebo vlevo) a upevní šrouby a svěrkami (4). Pro snadnější vedení trubek, mohou být obě sestavy mírně pootočeny směrem dovnitř. Je-li rozdělovač montován do skříně UNIVERSA, musí být upevněn excentrickou podložkou se závitem () do lišty skříně. U připevnění na zeď se rozdělovač přišroubuje čtyřmi šrouby přes otvory v držácích (6). Tlakové ztráty mbar mm/ws Diagramm 3 Var I mbar mm/ws Diagramm 1 14 x 2 16 x 2,2 17 x 2, Var II Var III x 2 21 x 2, L/Min Druckverlust der verschiedenen tlaková ztráta rozdělovače UNIMULTI Unimulti Verteilervarianten L/Min Druckverlust einer Garnitur tlaková ztráta jednoho připojovacího šroubení Anschlussverschraubungen Nastavení regulačního průtokoměru Hydraulické seřízení se provádí regulačním průtokoměrem na zpátečce. POZOR! Ventil na přívodu musí být při tomto kroku zcela otevřený. Každému topnému okruhu je přiřazen určitý průtok vody. Nastavení vřetena se nyní pro každý topný okruh mění tak dlouho, dokud odečtená hodnota průtoku v l/min nesouhlasí s vypočtenou hodnotou. Protože se průtokové hodnoty jednotlivých vytápěcích okruhů při seřizování na v zájem ovlivňují, může se stát, že bude třeba hodnoty při druhém doladění mírně poopravit. Po ukončení regulace upevněte aretační kryt. Čištění regulačního průtokoměru Skleněnou baňku a měřicí pružinu lze v případě potřeby pro účely údržby při plném tlaku zařízení demontovat a vyčistit. K tomu je třeba provést pouze pár úkonů: Aretační kryt nesnímejte, zabraňuje přestavení vřetena. Skleněnou baňku plynulým pohybem odšroubujte a sejměte ji, jakmile je závit uvolněný. Dejte pozor, aby nedošlo ke ztrátě měřicí pružiny ve skleněné baňce. Červený indikátor automaticky uzavře průtok, jakmile je baňka sejmutá. Malá ztráta vody, která přitom vznikne, nemá podstatný význam. Nyní můžete baňku vyčistit. Při opětovném skládání postupujte v opačném pořadí. Stav k 02/13 Strana 113

20