Územně analytické podklady ORP Česká Lípa 4. úplná aktualizace, TEXTOVÁ ČÁST, část B

Transkript

1 TEXTOVÁ ČÁST, část B ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

2 OBSAH ČÁSTI B B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 2 B1) ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 2 B1.1) ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ SWOT ANALÝZA 2 Horninové prostředí a geologie 2 Vodní režim 2 Hygiena životního prostředí 3 Ochrana přírody a krajiny 3 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 4 Veřejná dopravní a technická infrastruktura 4 Sociodemografické podmínky 5 Bydlení 6 Rekreace 6 Hospodářské podmínky 6 B1.2) VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 8 B1.2.1) ANALÝZA POMOCÍ INDIKÁTORŮ RURÚ 8 A. Hospodářský pilíř 9 A1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 9 A2 Intenzita bytové výstavby 9 A3 Plochy ochrany půd 10 A4 Plochy výroby 11 A5 Dostupnost silnic a železničních zastávek 12 A6 Počet ekonomických subjektů 13 A7 Daňové příjmy obce 14 A8 Zadluženost obce 15 B. Sociální pilíř 17 B1 Vzdělanostní struktura 17 B2 Nezaměstnanost 18 B3 Základní občanská vybavenost 19 B4 Dostupnost centra dojížďky 20 B5 Věková struktura obyvatelstva 21 B6 Vývoj počtu obyvatel 23 C. Environmentální pilíř 24 C1 Lesnatost 24 C2 Plochy ochrany přírody a krajiny 24 C3 Koeficient ekologické stability (KES) 26 C4 Znečištění imisemi 27 C5 Zastavěné území 28 C6 Negativně ovlivněné území 29 B1.2.2) INDIKÁTOROVÁ ANALÝZA - SOUHRN 31 Vyhodnocení hospodářského pilíře URÚ 32 Vyhodnocení sociálního pilíře URÚ 33 Vyhodnocení environmentálního pilíře URÚ 34 B1.2.3) VYHODNOCENÍ VŠECH TŘÍ PILÍŘŮ URÚ 35 B2) URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI 37 B2.1) Problémy k řešení v PÚR 37 B2.2) Problémy k řešení v ZÚR a ÚP 37 B2.2.1) Střety 37 B2.2.2) Slabé stránky, hrozby, závady 40 B2.2.3) Rizika z nevyváženosti územních podmínek pro URÚ 43 B2.3) Souhrn problémů k řešení dle obcí 44 1

3 B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ B1) ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ B1.1) ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ SWOT ANALÝZA TÉMATICKÉ ANALÝZY SWOT ZA ORP SWOT analýza pro obce ORP Česká Lípa byla zpracována v deseti tématech odpovídajících vyhlášce 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Následně jsou jednotlivá témata zařazeny k pilířům udržitelného rozvoje území. Horninové prostředí a geologie SILNÉ STRÁNKY - zásoby sklářských a slévárenských písků (Provodín, Okřešice, Holany), radioaktivní suroviny (Ralsko), štěrkopísků a stavebního kamene a cihlářské suroviny (Mimoň, Pertoltice p.r., Kravaře) - výskyt ložiska peloidů (přírodní léčivý zdroj, Hamr na Jezeře) - půdy vyvinuté na spraších s vysokým produkčním potenciálem - provedené meliorace PŘÍLEŽITOSTI - pokračování a ukončení rekultivací a sanací území po těžbě nerostných surovin (zejména po těžbě uranové rudy) - protierozní opatření - eroze půdy - závlahy na výsušných, ale kvalitních půdách SLABÉ STRÁNKY - lokální rizika sesuvů půdy, propadu poddolovaných území (Hamr n.j., Stráž p.r.) - značné území zvláštní povodně pod vodním dílem (Stráž pod Ralskem) - lokálně změněný ráz krajiny vlivem dobývání ložisek nerostných surovin (Provodín, Chlum, Tlustec) - rozsáhlá sesuvná území v okolí Žandova, České Lípy, Zákup, Stráže pod Ralskem, Hamru a Kravař - kontaminace křídových zvodní vlivem chemické těžby uranových rud (Hamr n.j., Stráž p.r.) HROZBY - ohrožení zásob podzemních vod v CHOPAV vlivem pomalého řešení následků chemické těžby uranu Vodní režim SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - lokální zdroje povrchových a podzemních vod - lokální rizika povodní - vybudované rybniční soustavy s rybo-chovným - znečištění povrchových toků vlivem krajinotvorným a protipovodňovým významem nedostatečného čištění odpadních vod - zdokumentovaná vodohospodářská evidence - umístění záměrů do blízkosti nebo přímo do ochranných pásem vodních zdrojů - činnost protipovodňové služby jako složky integrovaného záchranného systému - negativní vliv hospodaření v krajině, těžby nerostných surovin a starých ekologických zátěží na - zpracované studie odtokových poměrů vodních toků a studie protipovodňových prevencí (např. Zvýšení ochrany sídel v Povodí Ploučnice před povodněmi - studie proveditelnosti 2011) kvalitu podzemních vod - urychlení odtoku povrchových vod vlivem vynucených úprav koryt vodních toků v důsledku urbanizace údolních niv a dále v důsledku nevhodných zemědělských a lesotechnických zásahů v krajině, přičemž část zástavby sídelních celků a průmyslových objektů se nachází v záplavovém území 2

4 - snaha o dlouhodobé snižování znečištění povrchových a podzemních vod - relativně malá míra znečištění povrchových a podzemních vod - pokračování v trendu zlepšování kvality podzemních a povrchových vod - navýšení dotací na zlepšení a navýšení podílu čištěných odpadních vod PŘÍLEŽITOSTI - realizace hydrotechnických staveb a přírodě blízkých opatření určených k zvyšování retence vod v krajině a ke snižování povodňových škod (záměry suchých nádrží na Šporce, Ploučnici a Ještědském potoce, revitalizace toků) Územně analytické podklady ORP Česká Lípa 4. úplná aktualizace, 2016 HROZBY - přetrvávající riziko zvýšení kulminačních průtoků při povodních a nedořešená protipovodňová opatření na Ploučnici od České Lípy po Žandov a na Svitávce - dlouhodobější sucha (viz. např. roky 2003 a 2015) - riziko nárůstu lokálních záplav vlivem prognózovaného extremálního vývoje množství a intenzity ovzdušných srážek - riziko smyvů půd a úzce lokálních záplav při chybném osevu zemědělských pozemků místně nevhodnými plodinami - kontaminace podzemních a povrchových vod neřešením starých ekologických zátěží Hygiena životního prostředí SILNÉ STRÁNKY - snížení produkovaných emisí do ovzduší PŘÍLEŽITOSTI - pokračování v trendu snižování škodlivých látek a zvyšování kvality ovzduší - odstraňování starých ekologických zátěží - snižování zátěže sídel způsobené dopravou - realizace silničních obchvatů měst a obcí SLABÉ STRÁNKY - rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší - průtahy hlavních tahů silnic zastavěným územím a tedy nadměrná zátěž center obcí dopravou (hluk, emise, otřesy) např. Horní Police, Mimoň, Česká Lípa, Zahrádky - staré ekologické zátěže po těžbě uranu (Ralsko, Noviny p. R., Mimoň) HROZBY - stagnující stav třídění a využívání odpadů Ochrana přírody a krajiny SILNÉ STRÁNKY 3 SLABÉ STRÁNKY - přítomnost dvou území CHKO (České středohoří a - špatný stavebně technický stav některých Kokořínsko-Máchův kraj) historických objektů a staveb - zpracovaná preventivní hodnocení krajinného rázu - omezená přístupnost a kulturní využití sakrálních (na území CHKO) památek - památkově chráněná území - malý podíl ekologického zemědělství - velký rozsah nevyužitých a zdevastovaných ploch - vysoký potenciál historických objektů (brownfields; typicky Ralsko) - množství drobných památek a rozmanitosti lidové - nedostatek finančních prostředků na podporu architektury odstranění starých ekologický zátěží - stagnující proces realizace navržených prvků - umisťování záměrů do brownfields ÚSES - místně snížená krajinná hodnota umístěním - hodnotné krajinné a přírodní prostředí technické infrastruktury (liniové stavby, solární elektrárny)

5 - pestrost krajinných typů - rozmanitost a zachovalost venkovských sídel - schválená koncepce v oblasti odstraňování odpadů (Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje) PŘÍLEŽITOSTI Územně analytické podklady ORP Česká Lípa 4. úplná aktualizace, absence komplexního krajinného plánu nebo územní studie krajiny HROZBY - získání finančních prostředků z Evropských - pokračující chátrání kulturních a historických a jiných fondů na obnovu památek památek z důvodu nedostatečné péče - vhodné využívání památek pro cestovní ruch - devastace památek nevhodným využitím a kulturní aktivity a necitlivými opravami - využití ohrožených památek pro podnikatelské - vandalismus a neziskové aktivity - opětovný nárůst produkce emisí z malých - cílená podpora ekologických forem hospodaření stacionárních zdrojů - zhoršení ovzduší navyšováním přeprav - alternativní způsob obhospodařování krajiny v individuální dopravě - nové využití prostoru Ralsko - nekoordinovaný rozvoj území - narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními - podpora obnovy vegetační infrastruktury krajiny zásahy - postupná demolice objektů po sovětské armádě - - vznik nových střetů při realizaci navrhovaných Ralsko liniových staveb - výrazné ubývání krajiny na úkor zástavby - pokračující trend nedostatečné péče o kulturní krajinu Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa SILNÉ STRÁNKY - značná výměra zemědělských a lesních pozemků - půdy vyvinuté na spraších s vysokým produkčním potenciálem - provedené meliorace PŘÍLEŽITOSTI SLABÉ STRÁNKY - chudé půdy na písčitých substrátech, zamokřené půdy - funkčnost meliorací - protierozní opatření - eroze půdy - závlahy na výsušných, ale kvalitních půdách - možnost provádění revitalizačních opatření na trvale nebo periodicky zamokřovaných půdách - agroturistika HROZBY - výskyt kontaminovaných půd po starých ekologických zátěžích (vojenský prostor) - zábor ZPF vlivem stavební činnosti - další rozvoj ekonomických aktivit zvyšující kontaminaci a degradaci půdy Veřejná dopravní a technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY 4 SLABÉ STRÁNKY - relativně hustá síť silnic - přetíženost úseků hlavní silniční sítě - významné cyklotrasy - absence rychlostní komunikace - soběstačnost území z hlediska zdrojů kvalitní pitné - nevyhovující stavebně technický stav silnic II. a III. vody třídy - nárůst individuální automobilové dopravy na úkor - hustá síť distribučních stanic a vedení VN veřejné dopravy - rostoucí podíl tříděného odpadu, zřizování - nadměrná hluková zátěž lokalit s vysokou sběrných dvorů intenzitou dopravy - kritická místa z hlediska nehodovosti sil. I/9 Česká Lípa a Zahrádky - značné stáří vodovodních řadů = velké ztráty

6 PŘÍLEŽITOSTI Územně analytické podklady ORP Česká Lípa 4. úplná aktualizace, nízký podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci - velké množství objektů s nevyhovujícím způsobem čištění odpadních vod - nízký podíl oddílné kanalizace = čistírny odpadních vod jsou nadměrně zatěžovány balastními vodami - nedořešené odkanalizování obcí - roztroušená výroba elektrické energie - minimální snaha dodavatelů zemního plynu o rozšíření systému do jiných obcí - slabé využití tříděných odpadů HROZBY - modernizace a optimalizace železničních tratí - zhoršování dopravní obslužnosti venkovských oblastí - podpora rozvoje cykloturistiky - útlum veřejné dopravy - rekonstrukcí vodovodních sítí dojde k významným úsporám - zvyšování koncentrace individuální dopravy ve větších sídlech - zvyšování podílu čištění odpadních vod - nedostatek finančních zdrojů na reprodukci - budování a modernizace kanalizačních systémů a čistíren odpadních vod v obcích - zvýšení podílu oddílné kanalizace - zvýšení úspor energií - využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie (např. geotermální energie) - rozšíření plynofikace - pokračování v osvětě třídění a možností využití odpadů jako druhotné suroviny - zlepšení dopravní sítě a dostupnosti a rozvoj dopravní infrastruktury - ohrožení kvality povrchových a podzemních vod vlivem znečištění odpadních vod - nedostatečná sanace kontaminovaného prostředí v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko - nevhodné situování větrných a solárních elektráren s negativním vlivem na krajinný ráz Sociodemografické podmínky SILNÉ STRÁNKY 5 SLABÉ STRÁNKY - příznivá věková struktura obyvatelstva - špatná vzdělanostní struktura - dlouhodobý růst vzdělanosti - zatížení části území rekreačními uživateli území -dostupnost a úroveň zdravotní péče a dostatečná kapacita zdravotních zařízení pro trvale bydlící - stále více převažující spotřební chování obyvatel obyvatelstvo - vyhovující odborné složení personálu pracujícího - nerozvinutý systém dalšího a celoživotního v sociálních službách vzdělávání - nevyvážený systém financování zdravotní péče - nedostatečná podpora alternativních forem sociální péče PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - vylidňování menších obcí a jejích přechod na čistě - příznivá imigrační politika rekreační funkci - nedostatečné krizové zabezpečení obyvatelstva - posilování informační gramotnosti obyvatel a území - podpora zdravého životního stylu - uzavírání škol v malých obcích - transformace zařízení sociálních služeb a jejích - zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva standardizace - nízká efektivita sociálních služeb - nárůst sociálně slabších a méně přizpůsobivých obyvatel - růst kriminality

7 - lokální rizika ohrožení v důsledku civilizačních vlivů Bydlení SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - atraktivní území pro trvalé a druhé bydlení - nekoncepční rozvoj bydlení - velká nabídka ploch pro bydlení - vysoký podíl neobydlených bytů - funkční spolupráce složek Integrovaného záchranného systému - zastaralý bytový fond - nízká intenzita bytové výstavby PŘÍLEŽITOSTI - využití objektů rodinné rekreace pro trvalé bydlení - modernizace starého bytového fondu HROZBY - neudržitelná urbanizace a suburbanizace volné krajiny v okolí měst - vysídlování malých obcí, jejich případná přeměna na rekreační sídla a ztráta zájmu o jejich rozvoj Rekreace SILNÉ STRÁNKY - příležitosti sportovního vyžití - atraktivita území pro cestovní ruch a rekreaci PŘÍLEŽITOSTI - rozvoj sportu a sportovních zařízení vyvolaný rozvojem cestovního ruchu - využití území pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu - realizace cyklostezek smíšená cyklostezka Mimoň - Ploužnice SLABÉ STRÁNKY - špatný stavebně technický stav některých sportovních staveb a zařízení HROZBY - nedostatečná obnova sportovních zařízení - další zvyšování zátěže území a krajiny vlivem potencionálních uživatelů a jednodenní návštěvnosti Hospodářské podmínky SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - značná výměra zemědělských a lesních pozemků - koncentrace ekonomických činností do center osídlení - funkční průmyslová výroba - silná orientace na automobilový průmysl - existence průmyslových zón - vysoký potenciál a atraktivita přírodních hodnot území - malé využití alternativních a ekologických způsobů hospodaření - rozdrobená sídelní struktura - značný počet ubytovacích a stravovacích zařízení - absence rychlostní komunikace - síť značených turistických a cykloturistických tras - vysoké provozní výdaje veřejných rozpočtů - přístupnost energií a dopravních tras pro investice do výrobních ploch -existence malého a středního podnikání - složitá finanční situace malých obcí s nízkými obecními rozpočty - nedostatek finančních zdrojů na rozvojové projekty - relativně hustá síť silnic - nekvalifikovaná pracovní síla - hustá síť distribučních stanic a vedení VN - zvyšující se rozdíl rozvojových předpokladů mezi městy a malými obcemi - dostatek pracovních sil - podprůměrný mikroregion v oblasti růstu a inovací podniků - vysoký potenciál a atraktivita přírodních hodnot území - rostoucí podíl tříděného odpadu, zřizování sběrných dvorů ve větších obcích 6

8 - míra nezaměstnanosti v celostátním průměru - vysoká míra ekonomické aktivity - omezené riziko vzniku havárií velkého rozsahu PŘÍLEŽITOSTI Územně analytické podklady ORP Česká Lípa 4. úplná aktualizace, 2016 HROZBY - rozvoj zeleného podnikání - zpomalení procesu restrukturalizace zemědělství - využití nevyužívaných a ladem ležících zemědělských pozemků pro nové i netradiční způsoby zemědělského hospodaření - využití potenciálu venkovského prostoru pro turistiku - jednostranné zaměření velkých ekonomických subjektů na automobilový průmysl - odliv zahraničního kapitálu - získávání prostředků na rozvoj z Evropských fondů - odliv zájmu turistů z důvodu málo kvalitních služeb - využití přírodního a kulturního potenciálu území pro - dopady krize rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu - kvalitně připravené projekty a efektivní využívání - pokles ekonomické aktivity v důsledku nízkých finančních nástrojů EU na rozvoj území obcí příjmů obcí - pokles šance na získání podpůrných finančních - vyšší míra vzájemné spolupráce obcí prostředků - vytvoření nových pracovních míst - vysoká míra závislosti malých obcí na státu a kraji - vytvoření vhodných podmínek pro ekonomický rozvoj - nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj veřejné infrastruktury - nárůst dlouhodobě nezaměstnaných, sociálně slabších obyvatel - velká fluktuace obyvatel - prudké zvýšení nezaměstnanosti při propadu automobilového průmyslu 7

9 B1.2) VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ B1.2.1) ANALÝZA POMOCÍ INDIKÁTORŮ RURÚ Při stanovení indikátorů byla použita předloha KÚLK - OÚPSŘ. V ní byly hodnoceny indikátory RURÚ pro obce celého Libereckého kraje. Hodnoceny jsou jednotlivě tři pilíře udržitelného rozvoje území. Pro hospodářský pilíř (HP) bylo hodnoceno 8 indikátorů, pro sociální pilíř (SP) bylo hodnoceno 6 indikátorů, pro pilíř životního prostředí (ŽP) bylo hodnoceno 6 indikátorů. Pro každý pilíř byly všem obcím přiřazeny hodnoty od -2 do +2. Hodnoty -2 a -1 pro velmi špatné a špatné podmínky, 0 pro průměrné podmínky, +1 a +2 pro dobré a velmi dobré podmínky v daném indikátoru. V rámci každého pilíře pak byly tyto hodnoty za všechny indikátory sečteny. Pro vyhodnocení dle MMR je následně rozděleno: pokud vyšlo součtem pro indikátor číslo v minusových hodnotách, byl obci přiřazen v hodnocení dle MMR minus, pokud vyšlo číslo v plusových hodnotách či 0, byl obci přiřazen plus. Pro většinu indikátorů bylo použito rozdělení pomocí kvintilů, tedy rozdělení daného souboru do pěti stejně početných skupin (zhruba by se mělo objevit v každé skupině 20 % obcí). Lze tedy konstatovat, že je v každém indikátoru (který byl kvantily hodnocen) cca 40 % podprůměrných, 20 % průměrných a 40 % nadprůměrných obcí. Váha každého indikátoru v pilíři je stejná a indikátory se současně neprolínají do více pilířů. HP SP ŽP A1 - EAO B1 - vzdělanostní struktura C1 - lesnatost A2 - intenzita bytové výstavby B2 - nezaměstnanost C2 - plochy ochrany přírody a krajiny A3 - ochrana půd I. a II. tř. ZPF B3 - základní občanská vybavenost C3 - KES A4 - plochy výroby B4 - dostupnost centra dojížďky C4 - znečištění imisemi A5 - dostupnost silnic a železnic B5 - věková struktura C5 - zastavěné území A6 - počet ekonomických subjektů B6 - vývoj počtu obyvatel C6 - negativně ovlivněné území A7 - daňové příjmy A8 - zadluženost V tabulkách níže je uveden počet obcí v jednotlivých kategoriích (-2 až +2). Vyčleněn je počet obcí ORP, které se v dané kategorii nacházejí. Pro možné porovnání výsledku obcí ORP vůči jejich postavení v rámci kraje byl zpracován u každého indikátoru graf. Výsledky ORP jsou znázorněny modře, rozdělení všech obcí kraje šedě. Interpretace je na příkladech následná: Hodnocení obcí ORP je v daném indikátoru v porovnání s krajem velmi dobré velmi špatné neutrální 8

10 A. Hospodářský pilíř A1 EKONOMICKY AKTIVNÍ OBYVATELSTVO Pro tento indikátor byly použity počty ekonomicky aktivních obyvatel (EAO) a počet obyvatel v dané obci ze SLDB Byla použita již data z konečných výsledků a tedy na přítomné obyvatele (ne trvale bydlící). Pro každou obec byl vypočten podíl EAO na počtu obyvatel (%). Pro roztřídění do kategorií byl soubor rozdělen kvantilovou metodou. Tabulka 1 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor ekonomicky aktivní obyvatelstvo bodová hodnota podíl EAO na počtu obyvatel -2 30,00 45,45 % 43 / ,46 46,82 % 44 / ,83 48,50 % 44 / ,51 50,30 % 43 / ,31 60,73 % 41 / 9 počet obcí v kategorii (LK / z toho v ORP) Vzorec: podíl EAO na počtu obyvatel [%] = počet ekonomicky aktivních obyvatel * 100 / počet obyvatel Nejhorší podíl EAO na obyvatele byl dopočítán u obcí Tachov (33,51%; 3. nejhorší výsledek v LK), Velenice a Blatce. Naopak nejlepšího výsledku v tomto indikátoru dosahují Skalka u Doks (57,82%; 3. vzhledem k libereckému kraji), Ždírec, Horní Libchava. Průměrný podíl EAO na obyvatele byl v obcích ORP 47,30%, tedy téměř totožný s krajským průměrem (47,61%). Obrázek 1 Indikátor A1 ekonomicky aktivní obyvatelstvo A2 INTENZIT A BYTOVÉ VÝST AVBY Použité jevy: 9

11 UAPK_001, aktualizace 05/2016 vývoj počtu obyvatel UAPK_011, aktualizace 05/2016 výstavba domů a bytů Územně analytické podklady ORP Česká Lípa 4. úplná aktualizace, 2016 Intenzita výstavby byla počítána v desetiletém horizontu na obyvatel. Použila se data za počet dokončených bytů za desetileté období ( ) a vztáhla se na počet obyvatel za stejné desetileté období. Tabulka 2 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor intenzita bytové výstavby bodová hodnota intenzita bytové výstavby na obyvatel ,03 bytů 43 / ,04 24,07 bytů 43 / ,08 36,87 bytů 43 / ,88 52,74 bytů 43 / ,75 265,99 bytů 43 / 6 počet obcí v kategorii (LK / z toho v ORP) Vzorec: intenzita bytové výstavby (bytů na obyvatel středního stavu d desetiletém horizontu) = ((SUM bytové výstavby v letech ) / ((počet obyvatel počet obyvatel 2015)/2))*1000. Indikátor intenzity bytové výstavby je v ORP častěji vyhodnocen negativně. Nejnižší intenzita bytové výstavby byla v poslední dekádě v obcích Chlum a Vrchovany (nulová), dále v Tuhani a Velenicích. Za problematické území z tohoto hlediska lze považovat jihozápadní oblast ORP. Naopak dobře se rozvíjela výstavba v obcích Bohatice, Horní Libchava, Kvítkov a Bezděz. Průměrem však ORP (32,55) v tomto indikátoru za krajem (52,92) zaostává. Obrázek 2 Indikátor A2 intenzita bytové výstavby A3 PLOCHY OCHRANY PŮD Použitý jev: UAPO_041, aktualizace 03/2016 třídy ochrany I a II 10

12 Půdy I. třídy jsou klasifikovány jako bonitně nejcennější půdy, půdy II. třídy jako půdy s nadprůměrnou produkční schopností. Nejdříve byla vypočtena plocha půd I. a II. třídy. Plochy ochrany půd byly počítány jako podíl plochy I. a II. třídy ochrany ZPF na celkové ploše obce. Pro rozdělení bodů bylo použito kvantilové roztřídění. Tabulka 3 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor plochy ochrany půd bodová hodnota podíl ploch I. a II. tř. ZPF na ploše obce ,66 % 43 / 3-1 4,67 11,78 % 43 / ,79 22,06 % 43 / ,07 32,23 % 43 / ,24 92,70 % 43 / 15 počet obcí v kategorii (LK / z toho v ORP) Vzorec: podíl ploch I. a II. tř. ZPF [%] = (součet ploch I. a II. třídy v obci/plocha obce)*100 Indikátory ochrany půd vyšly pro obce v ORP relativně kladně. Dobrý poměr ceněných ploch ZPF ke své rozloze má oblast Dubska, Dokeska a Brnišťska. Nejlepší výsledek je v obcích Tachov, Okna, Luka a Chlum. Nový Oldřichov, Kozly a Bezděz mají tento poměr nulový, či zanedbatelný. Průměrem ORP (26,75%) v kvalitě zemědělských půd za krajem (30,01%) jemně zaostává. Obrázek 3 Indikátor A3 plochy ochrany půd A4 PLOCHY VÝROBY Použité jevy: UAPO_002, aktualizace 01/2016 plochy výroby UAPO_004, aktualizace 01/2016 plochy k obnově, nebo opětovnému využití znehodnoceného území 11

13 Nejdříve byly od ploch výroby odečteny plochy brownfields. Poté byl spočten podíl plochy výroby na ploše obce a data rozdělena do kvantilů. Tabulka 4 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor plochy výroby bodová hodnota podíl ploch výroby (bez brownfields) na ploše obce ,19 % 43 / 7-1 0,20 0,45 % 43 / ,46 0,83 % 43 / ,84 1,46 % 43 / 6 2 1,47 12,92 % 43 / 8 počet obcí v kategorii (LK / z toho v ORP) Vzorec: zastavění obce [%] = (plocha výroby bez brownfields / plocha obce) * 100 Plochami výroby nedisponují (resp. téměř) obce Velenice, Blatce a Bezděz. První dvě místa na žebříčku kraje s největším poměrem ploch výroby k ploše obce zaujímají Stráž pod Ralskem (12,92%) a Provodín (v obou případech se jedná převážně o plochy těžby nerostů). Obce v ORP mají v průměru tento poměr 1,47%, což je lehce podprůměr z hlediska kraje (1,62%). Obrázek 4 Indikátor A4 plochy výroby A5 DOSTUPNOST SILNIC A ŽELEZNIČNÍCH ZAST ÁVE K Dostupnost silnic Použité jevy: UAPK_989, aktualizace 08/2013 silnice UAPK_006, sídelní struktura Dostupnost silnic byla vypočtena jako vzdálenost centra obce (jako centrum obce je bráno centrum největšího zastavěného území) po silnici ke křižovatce silnice s I. třídou či rychlostní silnicí. 12

14 Přítomnost železničních zastávek Použitý jev: UAPK_056, data o železničních zastávkách k roku Územně analytické podklady ORP Česká Lípa 4. úplná aktualizace, 2016 Pro tento indikátor bylo pouze počítáno, zda v obci je či není železniční zastávka. Data obsahovala i dvě zastávky, jenž jsou mimo LK, nicméně jak názvem, tak svou polohou do LK patří jednalo se o železniční zastávku Horní Branná (241 m za hranicí kraje, název zastávky Horní Branná) a Bezděz (291 m za hranicí kraje, název zastávky Bezděz). Tabulka 5 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor dostupnost silnic a železničních zastávek bodová hodnota dostupnost silnice od centra obce železniční zastávka v obci -2 10,1 18 km nerozlišeno 27 / 9-1 5,1 10 km ne 37 / 5 0 5,1 10 km ano 17 / km ne 71 / km ano 63 / 10 Roztřídění do tříd 0 5 km, 5,1 10 km a 10,1 18 km není rozdělením na kvantily, jedná se pouze o odhad, kdy do 5 km je vzdálenost velmi blízko, do 10 km blízko atd. počet obcí v kategorii (LK / z toho v ORP) Obrázek 5 Indikátor A5 dostupnost silnic a železnic A6 POČET EKONOMICKÝCH S UBJEKTŮ Pro počet ekonomických subjektů byla použita data za rok 2015 z Českého statistického úřadu. Indikátor byl počítán jako počet ekonomických subjektů za rok 2015 na obyvatel a poté bylo opět použito rozdělení na kvantily. 13

15 Tabulka 6 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor počet ekonomických subjektů bodová hodnota počet ekonomických subjektů na obyvatel / / / / / 3 počet obcí v kategorii (LK / z toho v ORP) Vzorec: počet ekonomických subjektů na obyvatel [-] = (počet ekonomických subjektů/počet obyvatel)*1.000; zaokrouhleno na celá čísla Tento indikátor ukazuje velmi negativní postavení obcí ORP v počtu ekonomických subjektů na obyvatele vůči celokrajskému standardu. Převážná většina obcí je zde ohodnocena mínus dvěma. Tento poměr je nejnižší v obcích Ralsko, Noviny pod Ralskem a Stráž pod Ralskem. Dobrého výsledku dosáhly obce Blatce, Sosnová a Ždírec. Krajský průměr tohoto poměrového čísla je 279. Průměr obcí v ORP dosahuje pouze 224. Obrázek 6 Indikátor A6 počet ekonomických subjektů A7 DAŇOVÉ PŘÍJMY OBCE Použitý jev: UAPK_044, veřejná ekonomika, akt. 05/2016 daňové příjmy Daňové příjmy byly počítány jako celková suma daňového příjmu obcí z roku 2015 vydělená na počet obyvatel za 2015 a výsledné číselné hodnoty byly následně rozděleny na kvantily. 14

16 Tabulka 7 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor daňové příjmy obce bodová hodnota Územně analytické podklady ORP Česká Lípa 4. úplná aktualizace, 2016 daňová výtěžnost obcí na obyvatele -2 8,782 10,797 Kč 43 / ,798 11,495 Kč 43 / ,496 12,399 Kč 43 / ,400 13,700 Kč 43 / ,701 29,254 Kč 43 / 15 počet obcí v kategorii (LK / z toho v ORP) Vzorec: daňová výtěžnost obcí na obyvatele [Kč] = daňové příjmy obce / počet obyvatel V oblasti daňových příjmů obcí jsou obce ORP relativně kladně hodnoceny (viz graf vpravo). Obce s nejnižšími příjmy na obyvatele jsou v kategorii -2 jen dvě Nový Oldřichov a Kvítkov. Obce s nejvyššími daňovými příjmy na obyvatele jsou Volfartice ( Kč) a Blatce, které zároveň zaujímají prvenství v krajském porovnání. Obce ORP svým průměrem ( Kč) převyšují průměr krajský ( Kč). Obrázek 7 Indikátor A7 daňové příjmy obce A8 ZADLUŽENOST OBCE Použitý jev: UAPK_044, veřejná ekonomika, akt 05/ zadluženost Zadluženost obcí byla počítána jako celková suma dluhu obce k roku 2015 vydělená počtem obyvatel v obci taktéž k roku 2015 a výsledné číselné hodnoty byly následně rozděleny na kvantily. 15

17 Tabulka 8 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor zadluženost obce bodová hodnota zadluženost obce Územně analytické podklady ORP Česká Lípa 4. úplná aktualizace, ,62 až 26542,54 Kč 19 / ,32 až 6879,61 Kč 19 / ,85 až 3644,31 Kč 19 / 3 1 0,01 až 1606,84 Kč 19 / Kč 139 / 31 Vzorec: zadluženost obce na obyvatele [Kč] = dluh / počet obyvatel Z grafu vpravo lze vyčíst, že poměr obcí se zadlužením vychází pro ORP o něco lépe, nežli je tomu v rámci celého kraje. Nejzadluženější obcí (jedinou s hodnocením -2) je Stráž pod Ralskem. Většina obcí ORP nemá žádné zadlužení a je hodnocena +2. počet obcí v kategorii (LK / z toho v ORP) Obrázek 8 Indikátor A8 zadluženost obce 16

18 B. Sociální pilíř B1 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA Použitý jev: UAPK_904, aktualizace 04/2012 podíl osob se základním vzděláním, podíl osob s vysokoškolským vzděláním Ukazatel vzdělanostní struktura byl počítán z předběžných výsledků (předběžné výsledky SLDB jsou počítány na trvale bydlící obyvatele, konečné výsledky jsou počítány na přítomné. Vzhledem k tomu, že všechny ostatní ukazatele (kromě A1) jsou počítány na trvale bydlící obyvatele, byl i tento jev počítán na trvale bydlící obyvatele). Číslo bylo vypočítáno jako podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na celkovém počtu obyvatel nad 15 let. Rozdělení je opět na kvantily. Tabulka 9 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor vzdělanostní struktura bodová hodnota podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na obyvatelích nad 15 let -2 1,5 4,2 % 43 / ,3 6,0 % 46 / ,1 7,9 % 47 / 3 1 8,0 10,1 % 40 / ,2 18,6 % 39 / 3 počet obcí v kategorii (LK / z toho v ORP) Vzorec: podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na obyvatelích nad 15 let [%] = (počet vysokoškolsky vzdělaných/počet obyvatel nad 15 let)*100 Obce ORP svou vzdělanostní strukturou dopadly v hodnocení velmi negativně. Nejmenší podíl vysokoškoláků na počtu obyvatel mají obce Pertoltice pod Ralskem (1,9%), Velký Valtinov, Ždírec a Blíževedly. Naopak nejvzdělanější obyvatelstvo mají Blatce (15,2%), dále Horní Libchava a Sosnová. Průměrem 5,15% ORP zaostává za krajem (7,3%). Obrázek 9 Indikátor B1 vzdělanostní struktura 17

19 B2 NEZAM ĚSTNANOST Použitý jev: UAPK_008, aktualizace 01/2016 podíl nezaměstnaných osob Na základě dohody s Českým statistickým úřadem Ministerstvo práce a sociálních věcí počínaje lednem 2013 přešlo na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech obyvatel ve stejném věku. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR tento údaj poskytuje přímo, není nutné ho nijak dopočítávat, pouze dané hodnoty rozdělit na kvantily. Tabulka 10 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor nezaměstnanost bodová hodnota nezaměstnanost -2 8,4 22,9 % 36 / 8-1 6,6 8,3 % 40 / 6 0 5,4 6,5 % 48 / 8 1 3,9 5,3 % 42 / ,8 % 49 / 11 Vzorec: dle metodiky MPSV Problém nezaměstnanosti se týká zejména Dubska, resp. jihozápadní části ORP. Největší nezaměstnanost je v obcích Ždírec (22,9%; prvenství i v rámci LK), Chlum, Tachov, Tuhaň, Okna. Nejméně nezaměstnaných je v obcích Noviny pod Ralskem, Brniště, Velký Valtinov, Dubnice a Sosnová. Celé ORP je pak svými 6,68% mírně nad krajským průměrem (6,12%). Obrázek 10 Indikátor B2 nezaměstnanost počet obcí v kategorii (LK / z toho v ORP) 18

20 B3 ZÁKLADNÍ OBČANSKÁ VY BAVENOST Pošta Data o poštách byla získána z internetových stránek České pošty. Jako obce s poštou byly brány i obce s tzv. Partner poštou a Výdejním místem II. Obě tyto poštovní pobočky disponují menším rozsahem služeb, nicméně základní služby, jako je vyzvednutí a zaslání zásilky umožňují. o o Partner je provozovna smluvního zástupce České pošty, s. p., který poskytuje poštovní služby příjem a výdej zásilek, prodej cenin, příjem reklamací a dále Partner I poskytuje vybrané služby Poštovní spořitelny, především příjem vkladů na účet ČSOB, operace Era platebními kartami a platebními kartami ČSOB - vklady, výplaty a příkazy (obce s Partner pobočkami v LK: Dětřichov, Kunratice u Cvikova, Lázně Libverda). Výdejní místo II je provozovna smluvního zástupce České pošty, s. p., který zajišťuje vybrané poštovní služby výdej uložených listovních a balíkových zásilek, prodej cenin, příjem reklamací, podání listovních a balíkových zásilek, poštovních poukázek a plateb SIPO (obce s Výdejní místo II pobočkami v LK: Bulovka). Lékaři V tabulkách je k dispozici jak počet lékařů dětských, tak i počet lékařů pro dospělé. Analýza pak počítá pouze s tím, zda lékař v obci je či není. MŠ MŠ jsou v datech pouze 0 a 1 tedy nejsou a jsou. ZŠ Obec je započítána jako obec se základní školou, pokud má alespoň první stupeň. ZŠ má v projektu uvedeno, zda se jedná o ZŠ, nebo jen ZŠ malotřídku. Analýza však opět počítá pouze s tím, zda ZŠ (ať už jen první stupeň, nebo celá) v obci je nebo není (použity hodnoty 0 a 1). Poté se všechny přítomnosti a nepřítomnosti občanské vybavenosti sečetly a roztřídily dle tabulky níže. Příklad: obec má MŠ (1), nemá ZŠ (0), má poštu (1), má lékaře (1) = = 3 => obec dostane hodnocení 1. Tabulka 11 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor občanská vybavenost obce bodová hodnota počet občanské vybavenosti dostupné v obci / / / / / 11 Počet občanské vybavenosti dostupné v obci je počítán pouze jako přítomnost daného občanského vybavení v obci. Rozdělení obcí v jednotlivých bodových ohodnoceních v rámci ORP zhruba kopíruje výsledky krajského rozdělení, jak je vidět v grafu vpravo. Obce ORP disponují nejčastěji třemi nebo čtyřmi z typů sledovaných zařízení občanské vybavenosti, nebo nemají žádnou základní občanskou vybavenost. počet obcí v kategorii (LK / z toho v ORP) 19

21 Obrázek 11 Indikátor B3 základní občanská vybavenost Územně analytické podklady ORP Česká Lípa 4. úplná aktualizace, 2016 B4 DOSTUPNOST CENTRA DOJÍŽĎKY Použité jevy: UAPK_989, aktualizace 08/2013 silnice UAPK_056, data o železničních zastávkách k roku 2014 UAPK_006, sídelní struktura Dostupnost centra dojížďky po silnici Dostupnost silnic byla počítána nadstavbou Network Analyst v ArcGIS a byla vypočtena jako vzdálenost centra obce po silnici do centra dojížďky. Dostupnost centra dojížďky po železnici Dostupnost železnic byla počítána nadstavbou Network Analyst v ArcGIS a byla vypočtena jako vzdálenost železniční zastávky v obci na železniční zastávku v centru dojížďky. Nebyly brány nejbližší zastávky, ale ty, které dávají smysl tedy blízko k centrům dojížďky. V celkovém hodnocení byla zohledněna jen ta vzdálenost, která je kratší (nehledě na to, zda je to po silnici či železnici). Tabulka 12 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor dostupnost centra dojížďky bodová hodnota dostupnost centra dojížďky -2 15,01 a více km 2 / ,01 15 km 27 / 7 0 5,01 10 km 103 / 14 1 do 5 km 45 / 11 2 centrum dojížďky samotné (tedy 0 km) 38 / 7 počet obcí v kategorii (LK / z toho v ORP) 20

22 Roztřídění do tříd 0 5 km, 5,1 10 km a 10,1 a více km není rozdělením na kvantily, jedná se pouze o odhad, kdy do 5 km je vzdálenost velmi blízko, do 10 km blízko obdobně jako u indikátoru A5 Dostupnost silnic a železničních zastávek. Jako obce s nejhorší dostupností centra dojížďky byly vyhodnoceny Blíževedly a Kravaře a to jak z hlediska ORP tak i v krajském porovnání (jediné obce s hodnocením -2). Celkově je hodnocení obcí ORP rozloženo víceméně obdobně jako z pohledu krajského, jak tomu naznačuje graf vpravo. Obrázek 12 Indikátor B4 dostupnost centra dojížďky B5 VĚKOVÁ STRUKTURA OBY VATELSTVA Použitý jev: UAPK_902, aktualizace 05/2016 věková struktura (podíl obyvatel ve věku 0 14 a 65+ na celkovém počtu obyvatel) Pro tento indikátor byla použita data za 05/2015. Indikátor je rozdělen na dvě hlediska. Jedním je podíl obyvatel v produktivním věku (15 64 let). U tohoto hlediska bylo použito kvantilové třídění (kvantilové třídění bylo rozděleno do třech tříd, do třídy s nejméně produktivními obyvateli na všech obyvatelích pak spadlo celkově 72 obcí s podílem 54,72 65,14 %; další dvě třídy byly 65,15 67,38 % a 67,39 75,55 %). Druhým používaným hlediskem je podíl obyvatel mladších 15 let na obyvatelích nad 65 let (včetně). Při vyšším počtu obyvatel mladších 15 let bylo hodnocení vylepšeno o jeden bod (pouze ve skupině s 54,72 65,14 % nebyl tento ukazatel brán v potaz). Pokud je podíl obyvatel pod 15 let menší, než obyvatel nad 65 let, dostane obec horší hodnocení, pokud je naopak více mladších, než starších, dostane obec lepší hodnocení. Tabulka 13 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor věková struktura obyvatelstva bodová hodnota -2-1 věková struktura obyvatelstva podíl produktivních obyvatel na všech obyvatelích je 54,72 65,14 % podíl produktivních obyvatel na všech obyvatelích je 65,15-67,38 % a zároveň zde převažuje počet obyvatel nad 65 nad 21 počet obcí v kategorii (LK / z toho v ORP) 72 / 9 47 / 6

23 0 1 2 Územně analytické podklady ORP Česká Lípa 4. úplná aktualizace, 2016 obyvateli do 15 let podíl produktivních obyvatel na všech obyvatelích je 65,15-67,38 % a zároveň zde převažuje počet obyvatel do 15 let nad obyvateli nad 65 let podíl produktivních obyvatel na všech obyvatelích je 67,39-75,55 % a zároveň zde převažuje počet obyvatel nad 60 nad obyvateli do 15 let podíl produktivních obyvatel na všech obyvatelích je 67,39-75,55 % a zároveň zde převažuje počet obyvatel do 15 let nad obyvateli nad 65 let 25 / 5 36 / 5 35 / 16 Vzorec: podíl produktivních obyvatel na všech obyvatelích [%] = (počet obyvatel 15 64/počet všech obyvatel)*100; podíl mladších 15 let na obyvatelích nad 65 let [%] = (počet obyvatel do 15 let/počet obyvatel nad 65 let)*100 Hodnocení věkové struktury dopadlo pro obce ORP v porovnání vůči kraji velmi dobře, jak naznačuje graf vpravo. Podíl obyvatel v produktivním věku (15-64 let) vychází pro ORP průměrně 67,04%, tedy nepatrně vyšší než v případě kraje (66,13%). Obdobně tomu tak je u podílu obyvatel mladších 15 let na obyvatelích nad 65 let zde je rozdíl obou průměrů znatelnější - pro ORP 112,23%, kraj: 94,66%. Obce s největším podílem obyvatel v produktivním věku jsou Luka (73,40%) a Horní Libchava, s nejmenším pak Blatce (54,72%; nejmenší i z pohledu kraje) a Tuhaň. Z hlediska podílu obyvatel mladších 15 let na obyvatelích nad 65 let jsou na tom nejhůře obce Bezděz (50,00%) a Blatce, nejlépe Tachov (276,19%) a Horní Libchava. (Pozn.: Tachov má sice druhý nejlepší výsledek v LK, nicméně v hodnocení svým produktivním věkem (65,04%) spadá do kategorie -2.). Nejhorší výsledek z hlediska věkového složení, kdy jsou v obou hlediscích dosahovány zásadní hodnoty, lze vidět u obce Blatce, nejlepší pak u Horní Libchavy. Obrázek 13 Indikátor B5 věková struktura obyvatelstva 22

24 B6 VÝVOJ POČTU OBYVATEL Použitý jev: UAPK_001, aktualizace 05/2016 vývoj počtu obyvatel Pro ukazatel vývoje počtu obyvatel byla použita data za rok 2005 a Data byla použita v desetiletém odstupu. Nárůst (či pokles značený minusem před číslem) počtu obyvatel byl jednoduše počítán jako procento zvýšení/snížení počtu obyvatel v jednotlivých obcích, přičemž jako 100 % byl vzat stav z roku Rozdělení bylo použito opět na kvantily a poměrně dobře rozdělilo nárůst obyvatel na minusový, podprůměrný, průměrný, nadprůměrný a výrazně nadprůměrný (viz tabulka 16) Tabulka 14 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor vývoj počtu obyvatel bodová hodnota procento nárůstu obyvatel mezi lety 2002 a ,11 (-1,71) % 43 / ,70 3,60 % 43 / 9 0 3,61 8,52 % 43 / 4 1 8,53 17,45 % 43 / ,46 118,95 % 43 / 8 počet obcí v kategorii (LK / z toho v ORP) Vzorec: % nárůstu obyvatel mezi lety 2005 a 2015 [%] = (100* počet obyvatel k 2015)/počet obyvatel k Obce ORP si v porovnání s jejich pozicí vůči kraji v tomto indikátoru stojí dobře (jak naznačuje graf vpravo). Nejznatelnější vývoj v počtu obyvatel (v kladném smyslu) je zaznamenán u obcí Blatce (63,08%), Horní Libchava (62,69%), Tachov (47,71%) a Bohatice (43,24%). Naopak negativní vývoj, největší úbytek počtu obyvatel, nastal v obcích Luka (-12,15%), Vrchovany (- 6,03%), Mimoň (-3,57%) a Česká Lípa (-3,46%). Obrázek 14 Indikátor B6 vývoj počtu obyvatel 23

25 C. Environmentální pilíř C1 LESNATOST Použitý jev: UAPO_937, aktualizace 12/2014 lesy (dohromady ochranné, zvláštního určení a hospodářské) Rozdělení na kvantily. Tabulka 15 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor lesnatost bodová hodnota podíl plochy lesa na celkové výměře obce -2 0,80 20,80 % 43 / ,81 28,68 % 43 / ,69 36,68 % 43 / ,69 49,52 % 43 / ,53 91,34 % 43 / 6 Vzorec: podíl plochy lesa na celkové výměře obce [%] = (plocha lesa v obci / plocha obce) *100 Obce ORP, jejichž rozlohu tvoří v průměru 34,33% lesů mírně zaostávají za krajským průměrem (36,25%). Obrázek 15 Indikátor C1 lesnatost počet obcí v kategorii (LK / z toho v ORP) C2 PLOCHY OCHRANY PŘÍRO DY A KRAJINY Použité jevy: UAPO_021, aktualizace 12/ územní systém ekologické stability pouze biocentra UAPO_025, aktualizace 02/ národní park včetně OP 24

26 UAPO_026, aktualizace 07/ chráněná krajinná oblast UAPO_027, aktualizace 01/2016 národní přírodní rezervace včetně OP UAPO_028, aktualizace 12/2015 přírodní rezervace včetně OP UAPO_029, aktualizace 11/2012 národní přírodní památka včetně OP UAPO_030, aktualizace 05/2012 přírodní park včetně OP UAPO_031, aktualizace 12/2015 přírodní památka včetně OP UAPO_034, aktualizace 11/2009 NATURA 2000 evropsky významná lokalita UAPO_035, aktualizace 05/2010 NATURA 2000 ptačí oblast Nejdříve byla vypočtena plocha všech ploch ochrany přírody a krajiny. Následně byl vypočten podíl ploch ochrany přírody a krajiny na ploše obce. Roztříděno do pěti kvantilů. Tabulka 16 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor plochy ochrany přírody a krajiny bodová hodnota podíl plochy lesa na celkové výměře obce ,28 % 43 / 5-1 0,29 9,01 % 43 / 9 0 9,02 31,14 % 43 / ,15 87,67 % 43 / , % 43 / 5 počet obcí v kategorii (LK / z toho v ORP) Vzorec: podíl negativně ovlivněného území na ploše obce [%] = (plocha negativně ovlivněného území/plocha obce)*100 Obce ORP v tomto indikátoru vyšly s relativně dobrým výsledkem. Nejvíce ceněné (chráněné) území je jihozápadní část ORP (zde vyhlášené chráněné krajinné oblasti). Obrázek 16 Indikátor C2 plochy ochrany přírody a krajiny 25

27 C3 KOEFICIENT EKOLOGICKÉ ST ABILITY (KES) Použitý jev: UAPK_030, aktualizace 04/2016 KES KES byl spočítán z dat UHDP Pro KES je již zařazení do 5 tříd dáno dle Míchala a bylo proto převzato. UHDP dostáváme od poskytovatele na katastrální území, data byla tedy nejprve přepočtena na obce. Tabulka 17 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor KES bodová hodnota KES -2 < 0,10 0 / 0-1 0,11 0,30 3 / 1 0 0,31 1,00 33 / 9 1 1,01 3, / 25 2 >3,01 65 / 6 počet obcí v kategorii (LK / z toho v ORP) Vzorec: KES = (lesní půdy + TTP + zahrady + ovocné sady + vinice + vodní plochy) / (zastavěné území + orná půda + chmelnice + ostatní plochy) Největší koeficient ekologické stability z obcí ORP má Ralsko (6,62; v žebříčku kraje až 25. místo), dále Volfartice (4,11) a Nový Oldřichov (3,97). Naopak nejnižší KES vychází u obcí Okna (0,29), Tachov (0,31) a Stráž pod Ralskem (0,46). Obrázek 17 Indikátor C3 koeficient ekologické stability 26

28 C4 ZNEČIŠTĚNÍ IMISEMI Použitý jev: UAPK_035, aktualizace 02/2016 počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší Pro vyhodnocení znečištění území imisemi byly použity mapy OZKO z roku Tyto mapy jsou zpracovány ve čtvercích 1 x 1 km a byly použity: 1. mapa území s překročením imisního limitu alespoň u jedné znečišťující látky (SO 2, CO, PM 10, NO 2, benzen, Pb) 2. mapa území s překročením cílového imisního limitu TV bez přízemního ozonu alespoň u jedné znečišťující látky (As, Cd, Ni, benzopyren) 3. mapa území s překročením cílového imisního limitu TV včetně přízemního ozonu alespoň u jedné znečišťující látky (As, Cd, Ni, benzopyren, O 3) Obec, kterou znečištěný čtverec zasáhl (i minimálně), byla vyhodnocena jako zasažená daným cílovým limitem. Pokud obec byla zasažena pouze jedním ze třech výše uvedených limitů, byla jí přiřazena bodová hodnota 0, pokud byla obec zasažena dvěma ze třech limitů, byla jí přiřazena hodnota -1, pokud byla obec zasažena všemi třemi limity, byla jí přiřazena hodnota -2. Obci, jež nebyla zasažena žádným překročením limitu, byla přiřazena hodnota +2. Tabulka 18 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor znečištění imisemi bodová hodnota znečištění imisemi -2 obec zasažena překročením 3 imisních limitů 1 / 1-1 obec zasažena překročením 2 imisních limitů 41 / 4 0 obec zasažena překročením 1 imisních limitů 27 / nebylo použito--- 0 / 0 2 obec bez překročení imisních limitů 146 / 36 Obrázek 18 Indikátor C4 znečištění imisemi počet obcí v kategorii (LK / z toho v ORP) 27

29 C5 ZAST AVĚNÉ ÚZEMÍ Použitý jev: UAPO_001, aktualizace 01/2016 zastavěné území Tento indikátor byl počítán jako podíl zastavěného území obce (stav k 12/2015) na celkové ploše obce. Čím menší zastavění obce, tím pozitivnější hodnocení. Rozdělení kvintily. Tabulka 19 Bodová hodnota přiřazená hodnotám pro indikátor zastavěné území bodová hodnota zastavění obce -2 11,65 38,55 % 43 / 4-1 8,78 11,64 % 43 / 4 0 6,64 8,77 % 43 / 9 1 4,77 6,63 % 43 / 6 2 2,41 4,76 % 43 / 18 počet obcí v kategorii (LK / z toho v ORP) Vzorec: zastavění obce [%] = plocha zastavěného území v obci * 100 / plocha obce V hodnocení tímto indikátorem mají obce ORP vůči krajskému rozdělení velmi dobré výsledky, jak je patrné v grafu vpravo. Několik obcí ORP tvoří skupinu s nejnižšími podíly zastavěného území v rámci celého kraje. Nejnižší má tedy Tuhaň (2,40%; zároveň nejméně z celého kraje), dále Blatce, Chlum, Kvítkov, Luka, Holany a Blíževedly. Naopak největší podíl zastavěného území mají obce Nový Oldřichov (24,13%), Mimoň (20,88%), následuje Stráž pod Ralskem (18,25%) a Česká Lípa (18,19%). Průměrné zastavění obcí ORP je 7,22%, tedy nižší než krajský průměr (9,48%). Obrázek 19 Indikátor C5 zastavěné území 28

30 C6 NEG ATIVNĚ OVLIVNĚNÉ ÚZEMÍ Použité jevy: UAPO_057, aktualizace 01/2012, polygony dobývací prostor UAPO_061, aktualizace 09/2008, polygony i body poddolované území UAPO_062, aktualizace 06/2010, polygony i body sesuvné území a území jiných geologických rizik UAPO_064, aktualizace 02/2013, polygony i body staré zátěže území a kontaminované plochy UAPO_066, aktualizace 09/2012, polygony odval, výsypka, odkaliště, halda UAPO_084, aktualizace 09/2012, polygony objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami UAPO_085, aktualizace 04/2016, polygony skládka PLOCHY: Nejdřív byla vypočtena plocha negativně ovlivněného území, potom vypočten podíl negativně ovlivněného území na ploše obce. Roztříděno opět pomocí kvintilů. BODY: Pro bodové hodnoty byly nejdříve spočteny body v každé obci ze všech třech bodových vrstev (tedy UAPO_61, 62 a 64), poté byl pro každou obec spočten počet bodů ovlivněného území na plochu 100 ha. Pro celkové vyhodnocení tohoto indikátoru bylo vždy vzato hodnocení horší (tedy pokud například obec měla pro hodnocení u polygonů -1 a pro hodnocení u bodové vrstvy 0, dostala celkově -1). Počty obcí v kategoriích pro celkové hodnocení jsou uvedeny v posledním sloupci tabulky. bodová hodnota podíl negativně ovlivněného území na ploše obce počet bodů ovlivněného území na 100 ha obce rozsah počet obcí rozsah počet obcí počet obcí v kategorii (LK / z toho v ORP) -2 9,65 75,42 % 34 40,00 130, / ,25 9,64 % 36 25,40 39, / ,74 3,24 % 35 16,7 25, / 9 1 0,01 0,73 % 34 6,9 16, / % , / 6 Vzorec: podíl negativně ovlivněného území na ploše obce [%] = (S negativně ovlivněného území / S obce) * 100; počet bodů ovlivněného území na 100 ha obce [-] = (počet negativně ovlivněného území bodem * 100) / S obce Celkově obce ORP nijak zvlášť nevybočují z řady v porovnání s krajským rozdělením. Neovlivněné území vyjmenovanými jevy mají Luka, Tuhaň a Vrchovany. Nejvíce negativně ovlivněny jsou v tomto smyslu Stráž pod Ralskem, Noviny pod Ralskem, Hamr na Jezeře a Horní Police. 29

31 Obrázek 20 Indikátor C6 negativně ovlivněné území Územně analytické podklady ORP Česká Lípa 4. úplná aktualizace,

32 B1.2.2) INDIKÁTOROVÁ ANALÝZA - SOUHRN Sumarizace indikátorů pilířů URÚ jednotlivých obcí ORP je uvedena v tabulce níže. Tabulka 20 Celkové hodnocení pilířů URÚ v obcích ORP OBEC HOSPODÁ ŘSKÝ PILÍŘ SOCIÁLNÍ PILÍŘ ENVIRON MENTÁLNÍ PILÍŘ OBEC HOSPODÁ ŘSKÝ PILÍŘ SOCIÁLNÍ PILÍŘ ENVIRON MENTÁLNÍ PILÍŘ Bezděz Nový Oldřichov Blatce Okna Blíževedly Pertoltice pod Ralskem Bohatice Provodín Brniště Ralsko Česká Lípa Skalka u Doks Doksy Sosnová Dubá Stráž pod Ralskem Dubnice Stružnice Hamr na Jezeře Stvolínky Holany Tachov Horní Libchava Tuhaň Horní Police Velenice Chlum Velký Valtinov Jestřebí Volfartice Kozly Vrchovany Kravaře Zahrádky Kvítkov Zákupy Luka Žandov Mimoň Ždírec Noviny pod Ralskem Výsledná ohodnocení jsou kategorizována do základních pěti skupin. Graf níže uvádí počet obcí ORP s hodnocením v dané skupině, respektive vizualizaci rozdělení hodnocení pilířů URÚ celého ORP. Z grafu lze dovodit, že obecně mají obce ORP silný environmentální pilíř a v sociální oblasti jsou zpravidla průměrné. Rozložení hodnocení hospodářského pilíře je víceméně vyvážené. Graf 1 Kategorizace jednotlivých pilířů URÚ 31

33 VYHODNOCENÍ HOSPODÁŘ SKÉHO PILÍŘE URÚ Obrázek 21 Vyhodnocení hospodářského pilíře Segmentovat ORP z hlediska vyhodnocení hospodářských podmínek URÚ nelze zcela jednoznačně, jak je tomu u dalších pilířů URÚ. V hrubých obrysech, jak je vidět na Obrázek 21, vykazují slabé nebo podprůměrné podmínky obce na severozápadu ORP. Problémové se jeví ale i města Ralsko, Mimoň, Zákupy a Stráž pod Ralskem. Je to dáno obvykle horší dopravní dostupností silnic a železnic a nízkým počtem ekonomických subjektů. U Žandova, Ralska a Zákup také nízkým počtem ekonomicky aktivních obyvatel. Relativně dobré hospodářské podmínky mají obce v pruhu Česká Lípa Dubá, obce na Dokesku a na severovýchodním okraji ORP. Silné hospodářské podmínky jsou zajištěny zejména nezadlužeností a daňovými příjmy obcí. Na obrázku vpravo je schematizace vyhodnocení hospodářského pilíře rozdělení ORP na slabší (červené) a silnější (zelené) oblasti. 32