Konzultační materiál. Interní metodika ČNB určená pro účely přezkumu a vyhodnocování rizika koncentrace svrchovaných expozic

Transkript

1 Konzultační materiál Interní metodika ČNB určená pro účely přezkumu a vyhodnocování rizika koncentrace svrchovaných expozic Účel konzultace Cílem tohoto konzultačního materiálu je (1) představit připravovaný mikroobezřetnostní dohledový nástroj ke zmírnění rizik vznikajících z nadměrné koncentrace expozic úvěrových institucí vůči svrchovanému sektoru, (2) transparentní cestou zapojit do procesu přípravy instituce, jichž se připravovaná metodika ČNB může přímo či nepřímo dotýkat, a (3) získat připomínky, návrhy a podněty ke zvolenému řešení. Proces konzultace Adresáty konzultace jsou úvěrové instituce působící v ČR a Ministerstvo financí ČR. Odpovědi na otázky a případně další podněty a návrhy zasílejte na adresu financial.stability@cnb.cz (předmět: interní metodika ČNB ) nebo písemně na adresu: Česká národní banka, Samostatný odbor finanční stability, Na Příkopě 28, , Praha 1, a to do pátku 10. dubna Kontaktní osobou pro dotazy ke konzultačnímu materiálu je Zlatuše Komárková, a , zlatuse.komarkova@cnb.cz. Poznámka Informace obsažené v předkládaném konzultačním materiálu jsou ve formě návrhu. Konečná podoba předkládané interní metodiky se může odlišovat. 1

2 Obsah konzultačního materiálu Účel konzultace... 1 Proces konzultace... 1 Poznámka... 1 Obsah konzultačního materiálu... 2 Seznam zkratek Krátké shrnutí Obezřetnostní rámec Základní informace k nástroji Definice Limit svrchované expozice Ztrátovost ze selhání Indikátor svrchovaného rizika Procedura zavedení kapitálového požadavku Příloha 1: Vybrané proměnné vstupující do zátěžového testu a ISR Příloha 2: Seznam otázek ke konzultaci Seznam zkratek AIRB CRA CRD IV CRR ČNB ČSÚ DSGE FIRB FSB ECB EGAP ESRB EU EURIBOR Pokročilý přístup založený na interním ratingu (Advanced Internal Ratings- Based) Ratingové agentury (Credit rating agencies) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Capital Requirements Directive) Nařízení Evropského parlamentu a Rady 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení 648/2012 (Capital Requirements Regulation) Česká národní banka Český statistický úřad Dynamický stochastický model všeobecné rovnováhy (Dynamic Stochastic General Equilibrium) Základní přístup založený na interním ratingu (Foundation Internal Ratings- Based) Rada pro finanční stabilitu (Financial Stability Board) Evropská centrální banka (European Central Bank) Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. Evropská rada pro systémové riziko (European Systemic Risk Board) Evropská unie Eurová mezibankovní zápůjční sazba (Euro Interbank Offered Rate) 2

3 HDP GFS IFS IMF IRB ISR LCR LGD MiFID II NiGEM OECD PD SREP Hrubý domácí produkt Statistika vládních financí (Government Finance Statistics) Mezinárodní finanční statistika (International Financial Statistics) Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund) Přístup založený na interním ratingu (Internal Ratings-Based) Indikátor svrchovaného rizika Ukazatel krytí likvidity (Liquidity Coverage Ratio) Ztrátovost při selhání (Loss Given Default) Směrnice 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Markets in Financial Instruments Directive) National Institute Global Econometric Model Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development) Pravděpodobnost selhání (Probability of Default) Proces přezkumu a vyhodnocování orgánem dohledu (Supervisory Review and Evaluation Process) 1 Krátké shrnutí Úvěrová instituce spadající do rozsahu aplikace směrnice a nařízení CRD IV/CRR je povinna v rámci systému řízení rizik zajistit mimo jiné i soustavné a účinné řízení rizika koncentrace. 1 ČNB pak při výkonu dohledu minimálně jednou ročně přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené úvěrovou institucí skutečně zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz a řádné řízení a krytí tohoto rizika. 2 Riziko koncentrace je v CRD IV regulováno v rámci Pilíře 1. Svrchované expozice jsou však z důvodu svého specifického charakteru z této regulace vyjmuty. To ovšem není možné vykládat tak, že prostřednictvím těchto expozic úvěrové instituce riziko koncentrace nepodstupují. Z toho důvodu je posuzování rizika koncentrace svrchovaných expozic a způsobu jeho řízení úvěrovou institucí důležité v rámci pravidelného přezkumu a vyhodnocování orgánem dohledu. V návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování je orgán dohledu povinen přijímat případná opatření. Za tímto účelem byla vytvořena níže popsaná interní metodika ČNB, resp. nový mikroobezřetnostní dohledový nástroj, který spadá pod Pilíř 2. Omezení koncentrace expozic je rovněž jeden z průběžných cílů makroobezřetnostní politiky doporučovaných ESRB. 3 Představený dohledový nástroj bude aplikován na svrchované expozice, jejichž podíl na celkové bilanční sumě velké části úvěrových institucí je vyhodnocen jako významný. Svrchovanou expozicí se zjednodušeně rozumí expozice vůči jednotlivým vládám a jejich agenturám v zemích EU ve všech měnách, na něž se vztahují výjimky v rámci Pilíře a 42 vyhlášky č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry. 2 25c zákona č. 21/1992 Sb., zákona o bankách, 21a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, 135b zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 3 Doporučení ESRB (ESRB/2013/1) o průběžných cílech a nástrojích makroobezřetnostní politiky, str. 9 odst 2: omezit koncentrace přímé a nepřímé expozice, s přihlédnutím k jejich stupni rizikovosti. Riziko přímé koncentrace vyplývá z velkých expozic vůči nefinančnímu sektoru (např. trhu s bydlením, vlády),. 3

4 Rozhodující položkou svrchované expozice v bilancích bank jsou státní dluhopisy. Hlavním prvkem představovaného nástroje je procentní limit svrchované expozice, prostřednictvím kterého se rozděluje svrchovaná expozice na limitní a nadlimitní část (Obrázek 1). Limit svrchované expozice je funkcí pravděpodobnosti selhání protistrany vyjádřené pomocí indikátoru svrchovaného rizika. Pokud tento indikátor narůstá, limit svrchované expozice postupně klesá. V důsledku toho roste nadlimitní svrchovaná expozice při současném poklesu expozice do limitu. Obrázek 1 Zjednodušené schéma nástroje Nadlimitní expozice Limitní expozice Limit je klesající funkcí ISR Nadlimitní expozice Limitní expozice Limit je klesající funkcí ISR Nadlimitní expozice ISR 0% Případ 1: 0 < ISR < prahová hodnota Prahová hodnota Případ 2: prahová hodnota < ISR < 100 % 100% Případ 3: ISR = 100 % Limit svrchované expozice Pramen: ČNB Pozn.: ISR Indikátor svrchovaného rizika. Báze pro výpočet kapitálového požadavku v Pilíři 2 Limitní část svrchované expozice je nadále regulována podle Pilíře 1, tj. je vyjmuta z limitu pro velké expozice a její riziková váha je stanovena podle standardizovaného nebo IRB přístupu. K nadlimitní části vytvoří úvěrová instituce dodatečný kapitálový požadavek k pokrytí nadměrného rizika koncentrace. Tento požadavek však bude úvěrová instituce vytvářet pouze v případě, že tříletý výhled indikátoru svrchovaného rizika (viz níže) překročí prahovou hranici 8 % (tvrdý limit). Nicméně již v případě, kdy tříletý výhled indikátoru svrchovaného rizika překročí 5% práh (měkký limit), přikročí orgán dohledu ke zvýšenému monitoringu uvedených rizik; ke stanovení kapitálového požadavku může dojít na základě jeho dodatečného expertního úsudku. Indikátor svrchovaného rizika (dále ISR) je vzhledem k preventivnímu charakteru navrhovaného nástroje odhadován pomocí zátěžového testu veřejných financí a statistických modelů na horizontu 3 let. Metodika stanovení výše limitu svrchované expozice a způsobu jeho snižování je nastavena s ohledem na schopnost úvěrové instituce plynule plnit požadavky na výši likviditní rezervy v souvislosti s LCR a na získání dostatečného prostoru pro včasnou reakci postupným snižováním svrchované expozice v případě indikace negativního vývoje veřejných financí. Kapitálový požadavek ke svrchovanému riziku, který úvěrová instituce již stanovuje při používání IRB nebo na základě vlastního systému řízení rizik v rámci Pilíře 2, bude uznán k plnění zde popsaných požadavků. 4

5 2 Obezřetnostní rámec Z hlediska regulace úvěrových institucí jsou státní dluhopisy považovány za bezpečná aktiva, což má bezesporu své ekonomické a praktické důvody. Toto specifické regulatorní postavení svrchovaných expozic se týká zejména těchto oblastí: 1. Kapitálové požadavky k úvěrovému riziku svrchovaných expozic jsou podle Pilíře 1 minimální. Úvěrové instituce využívající standardizovaný přístup je tvoří nulové. Při použití IRB se nulová riziková váha neaplikuje automaticky, PD pro svrchované expozice je však na rozdíl od expozic vůči korporacím osvobozena od minimální hodnoty 0,03 %. Přestože využívá úvěrová instituce IRB, může jej navíc používat jen částečně a v případě svrchovaných expozic použít standardizovaný přístup s nulovou rizikovou váhou (tzv. permanent partial use ). 2. Pro účely likviditní rezervy v souvislosti s plněním LCR jsou svrchované expozice součástí aktiv úrovně 1, a jsou tedy doporučovány k zařazení mezi vysoce kvalitní a likvidní aktiva Z limitů pro velké expozice, kterými se v rámci Pilíře 1 omezuje riziko koncentrace, jsou svrchované expozice vyjmuty 5. Při výkonu dohledu se riziko koncentrace monitoruje především na základě hlášení o velkých expozicích, kdy je přehled o svrchovaných expozicích získáván především z hlášení o cenných papírech v držení úvěrové instituce. Posuzování rizika koncentrace, vč. koncentrace svrchovaných expozic, a způsobu jeho řízení úvěrovou institucí je součástí přezkumu a vyhodnocování orgánem dohledu (SREP). V návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování je orgán dohledu povinen přijímat případná opatření. 3 Základní informace k nástroji 3.1 Definice Pro účely této metodiky se rozumí: a) úvěrovou institucí banka podle zákona o bankách nebo spořitelní a úvěrní družstvo podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, b) expozicí podle čl. 389 CRR jakékoliv aktivum nebo podrozvahová položka uvedené v části třetí hlavě II kapitole 2 bez uplatnění rizikové váhy nebo stupně rizika, jejichž hodnota je vypočtena v souladu s čl. 390 nařízení CRR, c) svrchovanou expozicí 6 expozice vůči Unii a Evropské investiční bance, členskému státu, včetně jakéhokoli ministerstva, vládní organizaci nebo zvláštní účelové jednotce tohoto 4 Čl. 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2015/61, kterým se doplňuje nařízení CRR, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity. 5 V případě obecného úrokového rizika a měnového rizika se ke svrchovaným expozicím přistupuje obdobně jako k jiným dluhovým nástrojům. 6 Metodika se nevztahuje na expozice zajištěné státními agenturami (např. podnikové expozice zajištěné EGAP). 5

6 členského státu, v případě federativního členského státu členu federace, zvláštní účelové jednotce pro několik členských států, mezinárodní finanční instituci zřízené dvěma nebo více členskými státy, jejímž účelem je získávat finanční prostředky a poskytovat finanční pomoc ve prospěch svých členů, kteří jsou postiženi nebo ohroženi vážnými finančními problémy, 7 d) systémově významnou svrchovanou expozicí svrchovaná expozice, jejíž podíl na celkové bilanční sumě velké části úvěrových institucí je z hlediska finančního systému významný, e) svrchovaným rizikem riziko z potenciální ztráty ze svrchované expozice způsobené selháním v platbě závazků protistrany nebo nedodržením jiných smluvních ujednání, jejichž právní vymáhání by mohlo být neefektivní vzhledem k svrchovanosti protistrany; hlavní součástí svrchovaného rizika je úvěrové riziko protistrany, f) rizikem koncentrace riziko vznikající z koncentrace expozic vůči osobám, ekonomicky či jinak spjatým skupinám osob nebo vůči osobám ve stejném odvětví nebo zeměpisné oblasti, z koncentrace expozic ze stejné činnosti nebo obchodované komodity nebo podkladového aktiva sekuritizovaných expozic, expozic vůči ústředním protistranám, fondům kolektivního investování nebo ostatních expozic nebo z jiné významné koncentrace se společným faktorem rizika nebo riziko vznikající v důsledku koncentrace při používání technik snižování úvěrového rizika, zvláště v případě významných nepřímých expozic, například vůči jednomu emitentovi cenných papírů přijatých jako zajištění 8, g) použitelným kapitálem součet kapitálu tier 1 uvedeného v čl. 25 CRR a kapitálu tier 2 uvedeného v čl. 71 CRR, který je 1. do 31. prosince 2015 roven nejvýše 75 % kapitálu tier 1, 2. od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 roven nejvýše 50 % kapitálu tier 1 a 3. od 1. ledna 2017 roven nejvýše jedné třetině kapitálu tier 1. Otázky: Q1: Měly by být do definice svrchovaných expozic zahrnuty také expozice zajištěné státem? Pokud ano, zejména proč? Q2: Měly by být expozice vůči Unii či Evropské investiční bance z definice svrchované expozice vyňaty? Pokud ano, zejména proč? 7 Obdobné vymezení je v MiFID II ( sovereign debt ) vyhlášky č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry. 6

7 3.2 Limit svrchované expozice Hlavním prvkem představovaného opatření je stanovení limitu svrchované expozice, který odděluje její limitní a nadlimitní části (Obrázek 1). Hodnota tohoto limitu je funkcí pravděpodobnosti selhání protistrany, vyjádřené pomocí ISR stanoveného ČNB. To znamená, že s rostoucí pravděpodobností fiskální neudržitelnosti postupně klesá podíl limitní části svrchované expozice a narůstá podíl nadlimitní části svrchované expozice. Mezi hlavní důvody navázání limitu na vlastní indikátor svrchovaného rizika patří sklon k mechanické závislosti finančního sektoru na externím ratingu, který může mít za určitých okolností destabilizující řetězové efekty jak pro finanční, tak zejména svrchovaný sektor. Externí ratingy svrchovaného sektoru jsou poměrně stabilní v čase. Ratingové agentury se nesoustředí při tvorbě ratingů na absolutní úvěrovou spolehlivost dlužníka v danou chvíli (tzv. point in time rating ), ale snaží se předcházet přílišné volatilitě ratingů v rámci cyklů a v čase je vyhlazovat (tzv. through the cycle rating ). Vyhlazování ratingů však může vést k tomu, že rating dlužníka není snížen včas. V okamžiku, kdy dochází ke skutečnému sestupu ratingu, tak může být snížení o to extrémnější (tzv. skokový efekt, kdy dochází během krátkého období k několikanásobnému poklesu). Výsledkem přílišné svázanosti s takto tvořeným ratingem mohou být náhlé výprodeje aktiv spojené s efekty přelévání napětí z jednoho trhu na druhý. 9 Pro krajní hodnotu ISR rovnou 0 % je nadlimitní ta část svrchované expozice, jejíž ztrátu by v případě neočekávaného selhání protistrany již nestačil pokrýt použitelný kapitál. Za předpokladu očekávané ztrátovosti při selhání svrchované expozice ve výši 45 % je tak nejvyšší hodnotou limitní části svrchované expozice úroveň 222 % použitelného kapitálu ppppppžiiiiiiiiiiý kkkkkkkkkkáll (= ). Tato úroveň se zároveň přibližuje současné průměrné (resp. agregátní) 0,45 hodnotě poměru svrchovaných expozic k použitelnému kapitálu v českém bankovním sektoru, která v polovině roku 2014 dosahovala v průměru 286 % (resp. agregátně 196 %). Na část svrchované expozice nad tímto limitem je pak uplatňován kapitálový požadavek ke krytí nadměrné koncentrace ve výši očekávané ztrátovosti při selhání protistrany 45 % (ke kapitálovému požadavku, viz část 4). Pro krajní hodnotu ISR rovnou 100 % je již selhání protistrany považováno za natolik pravděpodobné, že by kmenovým kapitálem tier 1 měla být kryta celá očekávaná ztráta ze svrchované expozice. Z toho důvodu je nejnižší hodnota limitní části svrchované expozice stanovena na úroveň 0 %. Celá svrchovaná expozice je tak považována za nadlimitní a výše očekávané ztráty při ztrátovosti ze selhání protistrany 45 % je pokryta kapitálem. Při lineárním snižování limitu mezi oběma krajními hodnotami ISR je možné vyjádřit jeho (1 IIIIII) ppppppžiiiiiiiiiiý kkkkkkkkkkáll výši pro jakoukoli hodnotu ISR vztahem. 0,45 9 To byl také jeden z hlavních důvodů, proč doporučil FSB tvůrcům politik pracovat na redukci závislosti na externích ratinzích, a to jak v případě regulatorních pravidel, tak politiky kolaterálu centrálních bank. Viz. např. publikace FSB: Thematic Review of the FSB Principles for Reducing Reliance on CRA Ratings Final Report. 7

8 Otázky: Q3: Považujete navázání limitu svrchované expozice na indikátor svrchovaného rizika za relevantní? Pokud je Vaše odpověď záporná, zdůvodněte ji a uveďte jinou vhodnou alternativu. Q4: Mohly by ve Vašem konkrétním případě představovat výše nastavené krajní hodnoty pro limit svrchované expozice nějaká bezprostřední rizika? Pokud ano, jaká? 3.3 Ztrátovost ze selhání Hodnota ztrátovosti ze selhání (dále LGD) byla stanovena dle čl. 161 CRR, který stanovuje pro instituce využívající FIRB hodnotu LGD pro expozice jiné než podřízené ve výši 45 %. S odkazem na stejný článek zavedla např. Bank of England v roce 2013 pro britské banky využívající AIRB pro LGD tzv. sovereign floor, rovněž ve výši 45 %. 10 Hlavní důvody byly dva: jednotný přístup ke svrchovanému dlužníku a nízká spolehlivost odhadu hodnoty LGD v případě svrchovaných expozic. Reálnost hodnoty LGD ve výši 45 % potvrzuje rovněž studie ECB, ve které je citováno, že mezi lety 1970 a 2010 selhaly svrchované expozice s průměrnou LGD ve výši 50 %. Zároveň se ve studii konstatuje, že mimo turbulentní krizová období LGD nepřesahuje hodnotu 40 % a v empiricky doloženém případu Řecka dosáhla 60 %. 11 Otázky: Q5: Domníváte se, že by LGD měla být v metodice nastavena na jiné úrovni než 45 %? Pokud ano, na jaké a proč? 3.4 Indikátor svrchovaného rizika ČNB bude počínaje rokem 2015 každoročně projektovat ISR pro významné svrchované expozice, a to za pomocí testu udržitelnosti veřejných financí a statistických modelů na horizontu tří let. Odhadnuté hodnoty ISR, výsledky zátěžového testu veřejných financí a pro něj navržený zátěžový scénář budou zveřejňovány prostřednictvím Zprávy o finanční stabilitě. ISR je zjednodušeně veličinou na intervalu 0 100%, jejímž účelem je na základě vstupních dat klasifikovat, zda v daném období nedojde k selhání sledované svrchované expozice. Selháním svrchované expozice se pro potřeby odhadu ISR rozumí odepsání části této expozice, restrukturalizace vládního dluhu, zahájení programu mezinárodní hospodářské pomoci konkrétnímu státu např. ze strany Mezinárodního měnového fondu a hyperinflace. ISR je zkonstruován na základě statistické analýzy historických pozorování dluhových krizí a vybraných proměnných. Tyto vstupní vysvětlující proměnné lze rozdělit do následujících skupin (blíže Příloha 1): 10 Bank of England (2013): Internal Ratings Based approaches, s. 15 ve změně Bank of England (2014): CRD IV: updates for credit risk mitigation, credit risk, governance and market risk, s Camba-Méndez, G. a Serwa, D. (2014): Market Perception of Sovereign Credit Risk in the Euro Area during the Financial Crisis, ECB. 8

9 - hospodaření veřejných financí (výše vládního dluhu, primární saldo vládního sektoru, podíl krátkodobého dluhu), - makroekonomické podmínky (rozdíl mezi hospodářským růstem a úrokovou mírou, saldo běžného účtu platební bilance), - zdraví finančního systému (výskyt krize bankovního sektoru, základní ukazatele finančního zdraví), - ostatní kontrolní proměnné (podíl vnějšího dluhu, úvěrová historie státu, dluh soukromého sektoru, indikátory kvality institucí a vymahatelnosti práva, výše devizových rezerv). Modelový odhad selhání svrchované expozice je spojen s určitou nejistotou, která je způsobena malým počtem historicky pozorovaných událostí týkajících se selhání. Z toho důvodu používá v současnosti ČNB pro konstrukci ISR tři statistické metody: metodu logistické regrese, metodu na principu rozhodovacích stromů a metodu odstupu signálu od šumu. 12 Zkrácený popis použitých statistických metod: Nejjednodušší z použitých metod je metoda odstupu signálu od šumu. Tou je nalezena pro každou sledovanou proměnnou prahová riziková hodnota, která rozděluje pozorování se selháním a bez selhání tak, že minimalizuje chybovost I. a II. typu. Překročení této hodnoty lze proto hodnotit jako varovný signál, přičemž vyšší počet varovných signálů od více proměnných značí vyšší riziko. Ze všech sledovaných proměnných je pomocí váženého průměru sestaven jeden kompozitní indikátor a ten následně překalibrován na hodnoty v intervalu %, přičemž váhou každé proměnné je její schopnost rozlišovat mezi pozorováním se selháním a bez něj. Tato metoda je vzhledem ke své jednoduchosti snadno interpretovatelná a její kalibrace je nejméně datově náročná. Metoda rozhodovacího stromu postupuje obdobně, avšak s tím rozdílem, že posuzuje více veličin současně. Jednotlivé proměnné jsou seřazeny dle jejich schopnosti rozlišit/předpovědět úvěrové události, přičemž nejlepší proměnné mají v rozhodovacím stromu nejvyšší pozice. V každém uzlu stromu je pak stanovena prahová hodnota, která rozděluje skupiny pozorování podle frekvence selhání. Frekvence selhání slouží jako odhad pravděpodobnosti. I tato metoda poskytuje čitelné výsledky, navíc dokáže indikovat krizi i v momentě, kdy jednotlivé veličiny samostatně extrémních hodnot nenabývají. Opakovaným odhadem na náhodných výběrech vzorku dat lze navíc předejít hlavní nevýhodě této metody, sklonu k přeučení ( overfitting ). 12 Souhrnný přehled jednotlivých metod a jejich kalibraci popisuje např. článek Savona, R. a Vezzoli, M. (2013): Fitting and Forecasting Sovereign Defaults using Multiple Risk Signals. Metodiku rozhodovacího stromu prezentuje dále např. článek Mannasse, P. a Roubini, N. (2005): Rules of Thumb for Sovereign Debt Crises. Metodu odstupu signálu od šumu používá pro indikátor včasného varování krizí veřejných dluhů S0 Evropská komise, viz článek Berti, K., Salto, M. a Lequien, M. (2012): An early-detection index of fiscal stress for EU countries z roku

10 Poslední uvažovanou metodou je logistická regrese. Ta odhaduje pravděpodobnosti selhání pomocí proměnné nabývající hodnot 1 a 0 pro období selhání, resp. mimo něj, modelované v závislosti na kombinaci všech sledovaných fiskálních a makroekonomických veličin. Na rozdíl od předchozích metod tak bere v úvahu i případné vzájemně protichůdné signály. Tato metoda je často využívána pro odhady PD úvěrových portfolií, kde poskytuje relativně přesné predikce. Její nevýhodou je však vysoká datová náročnost a v případě portfolií s nízkou frekvencí úpadku tak nemusí vždy poskytovat statisticky robustní odhady. K odhadům a kalibraci ISR je využito dat z více než padesáti zemí od roku 1980 do roku 2014 v závislosti na dostupnosti dat. 13 V případě chybějícího pozorování jsou data do výpočtu ISR doplňována metodou vícenásobného nahrazení ( multiple imputation ). Otázky: Q6: Lze považovat výběr vysvětlujících proměnných pro konstrukci ISR za dostatečný? Která další proměnná by měla být dle Vašeho názoru zahrnuta a proč? Q7: Považujete použití tří statistických metod k odhadu ISR za dostatečný a výběr metod za vyhovující? Pokud ne, objasněte proč a případně doplňte další. Tříleté projekce hodnot části proměnných vstupujících do ISR jsou získávány pomocí zátěžového testu veřejných financí. 14 V kontextu současného rámce pravidelného zátěžového testování v ČNB je zátěžový test veřejných financí soustavou propojených modelů, které simulují jednotlivé části ekonomiky a jejich vliv na bilanci hospodaření vládního sektoru a vývoj vládního dluhu. Zjednodušené schéma tohoto testu pro případ českých veřejných financí znázorňuje Obrázek 2. Výchozím bodem simulace jsou údaje o stavu ekonomiky ke konci předcházejícího roku. Následující vývoj v horizontu tří let se odvíjí od zátěžového scénáře, který obsahuje předpoklady o nepříznivém vývoji hlavních makroekonomických veličin a dalších doplňujících šoků odrážejících aktuálně vnímaná rizika, zejména tržní. Na základě těchto předpokladů a výchozích dat jsou pomocí modelového aparátu vypočteny projekce primární bilance, placených úroků a vládního dluhu (jakožto součtu vládního dluhu v předchozím roce, placených úroků, položek stock-flow adjustments, primární bilance s opačným znaménkem). Tyto spolu s projekcemi ostatních proměnných ze zátěžového scénáře dále vstupují do výpočtu tříleté projekce ISR. 13 Data pro kalibraci ISR pochází z databází Country Data Economist Inteligence Unit, IFS a GFS Mezinárodního měnového fondu, Worldwide Governance Indicators Světové banky, Moody s Sovereign Default and Recovery Rates, Baldacci, a článků Emanuele, et al. "Assessing fiscal stress." IMF Working Papers (2011), Cruces, Juan J., and Christoph Trebesch "Sovereign Defaults: The Price of Haircuts." American Economic Journal: Macroeconomics, 5(3), Reinhart, Carmen M., Kenneth S. Rogoff and Miguel A. Savastano. "Debt Intolerance," Brookings Papers on Economic Activity, 34, (2003). Vzorek zemí obsahuje především země EU a OECD. Země se specifickým postavením na dluhopisových trzích (např. USA, Japonsko, Velká Británie a Švýcarsko) byly ze vzorku vynechány. 14 Některé proměnné (např. z kategorie ostatní kontrolní proměnné ) nejsou pomocí zátěžového testu projektovány a po celém horizontu testu se předpokládá jejich poslední pozorovaná hodnota. 10

11 Obrázek 2 Schéma zátěžového testu veřejných financí Ad-hoc šoky Zátěžový scénář Demografická prognóza Makroekonomický model Vnější makroeckonomické podmínky NiGEM model Efektivní HDP, ceny komodit, 3M EURIBOR, USD/EUR Domácí makroekonomické podmínky DSGE model (g3) Trh práce Zátěžový test bank Bankovní sektor (kapitálová přiměřenost) Růst úvěrů Úvěrové riziko... Hospodaření vládního sektoru Zátěžový test veřejných financí Vládní dluh Finanční trhy Indikátor svrchovaného rizika (ISR) Pramen: ČNB Případ zátěžového testu českých veřejných financí podrobněji: Do zátěžového testu veřejných financí vstupují projekce HDP, inflace a mezd, které jsou přebírány z modelu g3. Vedle toho projekce nezaměstnanosti je výstupem satelitního modelu trhu práce. Při predikci pracovní síly a počtu důchodců vychází zátěžový test z demografických projekcí ČSÚ podle věku a pohlaví, na které aplikuje současné trendy v ekonomické aktivitě českých domácností (délku vzdělávání, čerpání mateřské/rodičovské dovolené, invalidních důchodů, odchody do důchodu, apod.) a legislativně ukotvené parametry (náhradový poměr, věk odchodu do důchodu, pojistné na zdravotní a sociální pojištění apod.). Hospodaření vládního sektoru je modelováno podle jednotlivých složek příjmů a výdajů sektoru vlády. Na straně vládních příjmů se v daních z příjmu fyzických osob a příspěvcích na sociální a zdravotní zabezpečení odráží mzdový vývoj a podíl obyvatelstva v produktivním věku. U ostatních příjmů (jako daní z příjmů právnických osob, nepřímých a kapitálových daní, ostatních běžných příjmů) se předpokládají konstantní podíly na HDP podle historických dat. Na straně výdajů jsou modelovány výdaje na starobní penze, zdravotnictví a úrokové platby. Výše výdajů na starobní penze je funkcí očekávaného počtu budoucích důchodců a výše jejich důchodů, vypočtené za předpokladu stávajícího valorizačního schématu u již přidělených důchodů a konstantního náhradového poměru u důchodů nově přiznávaných. Výdaje na zdravotnictví vychází z nákladových profilů pro jednotlivé skupiny obyvatelstva podle věku a pohlaví. Úrokové platby vycházejí ze struktury dluhového portfolia 11

12 a odrážejí očekávaný vývoj na finančních trzích (více informací viz následující odstavec). Ostatní výdaje (jako náhrady zaměstnanců vládního sektoru, mezispotřeba, ostatní běžné výdaje a kapitálové výdaje) jsou ve stávající verzi modelu projektovány na základě stálých poměrů k HDP. Blok finančních trhů simuluje změnu tržních podmínek odrážející nepříznivý scénář, za kterých bude emitován nový vládní dluh na horizontu tří let. Výnosnost z nového vládního dluhu je projektována s využitím statistického modelu, kde jako vysvětlující proměnné vstupují hlavní makrofinanční a fiskální proměnné: celkové vládní zadlužení, úrokové sazby na peněžním trhu, očekávaná inflace a dolarová výnosová křivka. Model je odhadnut metodou panelové regrese na vzorku historických dat 35 rozvinutých zemí v uplynulých 24 letech. Vzorek států zahrnuje jak stabilizované země, tak země, které za tuto dobu čelily dluhové krizi. Logika vztahu je jednoduchá; při střednědobém nárůstu zadlužení, nárůstu úrokových sazeb na peněžním trhu, vyšší očekávané inflace či nárůstu dolarové výnosové křivky se zvýší požadované výnosy pro nově emitovaný vládní dluh. Je tak adresováno jak úvěrové riziko svrchovaného emitenta, tak měnové podmínky. Pro zachování dynamiky v čase se v modelu předpokládá, že i minulá hodnota výnosnosti má předpovědní potenciál, tedy že očekávání tržních subjektů jsou částečně adaptivní. Analýza byla provedena na výnosnostech státních dluhopisů ve třech splatnostech: jednoleté, pětileté a desetileté. Jelikož se v tomto zátěžovém testu pracuje se splatnostními koši pro jednotlivé nové emise, je požadovaná výnosnost pro emise v rámci daného splatnostního koše konstruován vážením těchto tří odhadovaných výnosů. V zátěžovém testu se navíc uvažují možné reakce svrchovaného emitenta na případné zvyšující se náklady financování. Při zvýšení sklonu výnosové křivky a trhem vnímanému nárůstu svrchovaného rizika je motivací svrchovaného emitenta zkracovat splatnost nových emisí dluhu. Splatnostní struktura nově emitovaných státních dluhopisů je v zátěžovém testu závislá na splatnostní struktuře vládního dluhu v předchozím období a výši celkového vládního dluhu v poměru k HDP a poloze výnosové křivky v daném období Otázky: Q8: Je dle Vašeho názoru horizont tří let pro potřeby zátěžového testování vládního dluhu dostatečný? Q9: Lze považovat výběr makroekonomických veličin pro modelování vládního salda a vládního dluhu za dostatečný? Která z dalších veličin by měla být zahrnuta? 4 Procedura zavedení kapitálového požadavku ČNB odhaduje tříletý výhled (forward-looking) indikátoru ISR pro všechny významné svrchované expozice na roční bázi. ČNB každoročně monitoruje jeho hodnoty a sleduje, zda 12