Linux historie a současnost

Transkript

1 Linux historie a současnost

2 Co je to Linux Operační systém Linux je volně šiřitelný OS typu UNIX. Jeho autorem je Linus Torvalds a mnoho dalších programátorů v Internetu. Jádro Linuxu je volně šiřitelné (public domain) podle pravidel GNU General Public License (licence používaná u softwaru GNU). Linux byl původně psán pro architekturu IBM PC s procesorem i386 a vyšším. (definice z

3 Co je to Linux (definice část 2) V současné době existují i verze pro m68000, MIPS, Sun Sparc, DEC Alpha/ AXP a některé další architektury. Jednou z hlavních výhod oproti komerčním UN*Xům je jeho nulová cena, dále snadno dostupný základní software a v neposlední řadě také nízké nároky na hardware a velmi příznivý výkon. Často je také k dispozici více dokumentace než k jiným systémům.

4 Co je to Linux (definice část 3) Linux byl napsán jako kompletní přepis UNIXu(tm). Nepoužívá žádný kód, který je chráněn autorskými právy AT&T nebo Unix System Laboratories. Linux má API kompatibilní s normou POSIX. Jde o plně 32-bitový, případně plně 64- bitový OS (závisí to na platformě), který poskytuje vše, co lze žádat od UN*Xového systému.

5 Co je to Linux (definice část 4) Linux je plně srovnatelný (ne-li lepší) s většinou komerčních UNIXů a UNIX-like systémů. Kromě Linuxu ještě existují jiné volně šiřitelné operační systémy, zejména ty, které vychází z 4.3 BSD nebo NET/2 a později 4.4 Lite. Jde o operační systémy FreeBSD, NetBSD a OpenBSD.

6 Co je to Linux Základem Linuxu je jádro, které je vlastně samotný Linux K němu se potom nabalují další programy Množiny programů tvoří distribuce Existuje několik distribucí (viz dále)

7 Historie Linuxu Linux vytvořil student Linus Torvalds z operačního systému Minix profesora Tannenbauma v roce 1991 Linus Torvalds

8 Linux Benedict Torvalds narozen 28. března 1969 Finsko Helsinki v současné době žije a pracuje pro firmu Transmeta v San Jose (USA)

9 Andrew S. Tanenbaum narozen 1944 profesor na universitě v Amsterdamu Autor OS Minix

10 Historie Linuxu Tento svůj systém oznámil v mailové konferenci 25. srpna 1991 V té době studoval na univerzitě v Helsinkách informatiku ve druhém ročníku Používal PC 386 s 4 MB paměti Mail s oznámením je na následujících stránkách

11 Historie Linuxu Hello everybody out there using minix - I'm doing a (free) operating system (just a hobby, won't be big and professional like gnu) for 386(486) AT clones. This has been brewing since April, and is starting to get ready. I'd like any feedback on things people like/dislike in minix, as my OS resembles it somewhat (same physical layout of the file-system (due to practical reasons) among other things).

12 Historie Linuxu I've currently ported bash(1.08) and gcc(1.40),and things seem to work. This implies that I'll get something practical within a few months, and I'd like to know what features most people would want. Any suggestions are welcome, but I won't promise I'll implement them :-) Linus (torvalds@kruuna.helsinki.fi)

13 Historie Linuxu PS. Yes - it's free of any minix code, and it has a multi-threaded fs. It is NOT probable (uses 386 task switching etc), and it probably never will support anything other than AT-hard disks, as that's all I have :-(.

14 Historické číslování verzí jádra Verze jádra X.Y.Z X vývojová řada (0,1,2) Y sudá čísla stabilní řada, lichá nestabilní (Od 2.6.X neplatí) Z číslo v rámci řady Např anebo Platí až do 2.5

15 Současné číslování verzí jádra hlavní řada 2.6, verze 24, stabilní větev její třetí oprava rc5 pátá předběžná verze (release candidat) verze , nestabilní větev Jakmile se stane stabilní vyjde (a pak atd.) a současně se objeví verze rc1

16 Historie Linuxu První jádro 0.01 v září 1991 volně k dispozici Z programů byl hotový bash, překladač gcc, terminálový emulátor, ovladač pro pevný disk a souborový systém, neuměl pracovat s disketami Dále verze 0.02 a 0.03 říjen 1991, textový editor sed. Linux k dispozici na ftp serveru. Pro kompilaci programů a jádra byl stále nutný Minix. Velký zájem ostatních programátorů

17 Historie Linuxu Verze 0.10 a 0.11, vyšší stabilita, podpora virtuální paměti. Pro běh nutno 4 MB stránkování paměti na žádost, sdílení paměti mezi procesy, ovladač disketových mechanik sériových portů, grafických karet a klávesnic. Nezávislost na Minixu

18 Historie Linuxu 0.12 leden GNU licence. Program musí být k dispozici ve formě zdrojového kódu a nesmí být komercionalizován 1.0 leden 1994 první opravdu stabilní verze podpora TCP/IP ovladače síťových karet a SCSI nový souborový systém e2fs

19 Historie Linuxu 1.2 leden 1995, též pro procesory Alpha moje první jádro 2.0 červen 1996 podpora pro PowerPC, Sun, Sparc, Motorola vylepšení správy paměti a vylepšení TCP/IP vlákna na úrovni jádra podpora modulů standartizované konfigurační nástroje

20 Historie Linuxu 1996 oficiální logo Linuxu. Tučňák údajně kousl v Canbeře Linuse do prstu z toho důvodu si jej přál jako logo. Autor kresby je pan Larry Ewing

21 Historie Linuxu jádro 2.2 leden 1999 architektura x86, Sparc, Ultra, Alpha, m68k, PowerPC podpora CD ROM a výměnných médií, zvukové a grafické karty frame buffer více souborových systémů podpora standardu UNIX98 UNICODE

22 Historie Linuxu jádro 2.4 leden GB operační paměti u x86 efektivnější podpora multiprocesingu a multithreadingu podpora USB a FireWire žurnálovací FS (ReiserFS a ext3) firewall

23 Historie Linuxu jádro březen 2003 lepší podpora vláken podpora více FS spousty ovladačů poslední verzi zjistíte a stáhnete si z kernel.org

24 Distribuce Linuxu Balíky programů, dané dohromady nějakou firmou nebo skupinou lidí komerční platí se buď přímo za média (obvykle lze stáhnout zdarma verzi z ftp) nebo za podporu a manuály nekomerční překládané uživatel si stáhne zdrojové texty a distribuci si sám přeloží live pracují přímo z CD, není nutný HD

25 Distribuce Linuxu Linux je možno instalovat z CD (DVD) nebo po síti (FTP, lokální síť) I v druhém případě potřebujeme instalační disketu nebo CD ze kterého se zavede základní systém Je možná i síťová instalace s nabootováním přes síť, ale musí to zvládat síťová karta V případě překládané instalace se zavede základní systém a překladač z CD, pak se z internetu stáhnou zdrojové kódy a celý systém se přeloží

26 Zdroje Domovské stránky distribucí Seznam distribucí s odkazy na domovské stránky je na Distro Watch

27 Slackware Slackware jedna z prvních distribucí nemá vlastní balíčkovací systém (používá tgz) nemá žádné speciální konfigurační nástroje, ale snadno se konfiguruje bez nich problémy s lokalizací, špatný upgrade dnes na ústupu nekomerční

28 Red Hat Red Hat Dříve u nás nejrozšířenější balíčkovací systém rpm, (problémy se závislostmi programů a s upgrade) Komerční verze Redhat Enterprise Linux (s podporou) - $ - verze desktop Nekomerční verze Fedora, CentOS

29 Mandriva Mandriva Linux Vznikla sloučením Mandrake a Connectivy používá RPM, snadný upgrade dobrá podpora češtiny dobrá instalace, ale mohou vzniknout nečekané potíže (neinformuje o všech krocích při instalaci, problémy s některými CD mechanikami) hodně se rozšiřuje komerční i nekomerční

30 SUSE SUSE Dříve SuSE čistě komerční distribuce (nové verze cca. 3000,-, starší tak 1000,-), volně pouze jako live nebo pro ftp instalaci balíčkovací systém RPM výborně řešená instalace, konfigurace, updaty i podpora češtiny firma koupena Novellem Dnes volně šiřitelná verze OpenSUSE Komerční verze se nazývá SUSE Enterprise Linux (verze desktop 1350,- a server 8200,- Kč)

31 Distribuce Linuxu Debian zcela nekomerční distribuce (programátoři programátorům) ale možné instalovat i komerční programy obsahuje někdy starší programy instalace pouze pro zkušenější asi nejlepší balíčkovací systém apt (koncovky souborů deb) a upgrady Verze stable (pro servery pouze stabilní balíky) a testing (desktop nové balíky)

32 Ubuntu Ubuntu Linux Debian s přidanými balíky Jednoduchá instalace V současné době jedna z nejpopulárnějších distribucí Existují verze kubuntu, xubuntu, edubuntu...

33 Simply Mepis Mepis Distribuce založená na Debianu se snadnou instalací Nejprve si uživatel spustí systém jako live CD a nakonfiguruje si jej zjistí jak se chová systém na jeho PC Pak si teprve spustí instalaci Lze použít balíky z Debianu i Ubuntu

34 Gentoo Gentoo překládaná nekomerční distribuce pro zkušené uživatele výborný vlastní balíčkovací a upgradovací systém pomocí programu emerge současně velmi se rozšiřující systém Existují i verze s připravenými přeloženými balíky

35 Arch Linux Arch Linux Nekomerční binární distribuce používající maximálně nejnovější balíky Bývá nestabilní nedoporučuje se provádět vždy updaty a rozhodně pro běžný provoz nepoužívat verzi testing Pouze pro Pentium 2 a výše Ale velké množství balíku Máme ho na učebně

36 Linux from Scratch Linux From Scratch (LFS) Pro jedince, po které je Gentoo málo drsné Přeloží se celý systém od začátku Je třeba počítat, že překlad zabere dny práce A ne vždy se podaří Výborné pro samostatnou výuku Má i výborné Live CD

37 Knoppix Knoppix čistě live distribuce pracuje pouze z CD není nutný harddisk dobře konfigurovatelná, bez problémů s češtinou nelze upgradovat (je na CD) vychází z Debianu česká verze Danix

38 Slax Slax Live distribuce Český původ není problém s lokalizací Založena na Slackware Vejde se na malé CD Možnost rozšířit pomocí modulů

39 Další Disketové distribuce distribuce Linuxu na 1 až 4 disketách. Vhodné pro odstranění problémů při havárii systému. Některé i s podporou sítě. Dnes se již nepoužívají cena diskety je vyšší než cena CD-R. Navíc CD je spolehlivější. Možnost použít malé CD. Dnes se spíše používá možnost instalace na USB flash disk

40 Další zajímavé Live distribuce System Rescue - záchrana systému, obsahuje i Free DOS, Editor oddílů, Memory test, Aidu, NT Cracker a jednoduchý Linux se základními nástroji Damm Small Linux (DSL) - jako Slax, ale vejde se na bussines card CD MoviX, GeexBox - malé distribuce pro přehrávání videa

41 Další zajímavé live distribuce Puppy Linux - minimální distribuce, spustitelná i na slabších strojích v grafickém režimu. Deli Linux - pro staré počítače (386 s 16 MB paměti je minimum). Pro instalaci není nutný CD ROM

42 Konec Děkuji za pozornost