Česká energetika na počátku 3. tisíciletí

Transkript

1

2 OBSAH STUDIE 1 ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDY EK ČR/WEC ENERGETIKA A JEJÍ POSTAVENÍ V NH RETROSPEKTIVA VÝVOJE Současný stav a základní trendy vývoje české ekonomiky Současný stav a základní trendy vývoje české energetiky Uhlí Ropa a kapalná paliva Zemní plyn Elektřina Centralizované teplo Charakteristické tendence v české energetice ČESKÝ TRH S ELEKTŘINOU V RÁMCI EU Současné postavení ekonomiky a energetiky ČR v EU Charakteristika české energetiky a postavení ES ČR v rámci energetiky Současný stav a struktura českého trhu s elektřinou Perspektivy rozvoje české elektroenergetiky OČEKÁVANÝ VÝVOJ EH V DLOUHODOBÉ PERSPEKTIVĚ Perspektivy dlouhodobého rozvoje české ekonomiky a energetiky Dlouhodobý rozvoj české ES Dopady energetiky na životní prostředí Úloha zemního plynu a plynárenství v české energetice ZÁVĚR PERSPEKTIVY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ČR Obsah srpen 2007

3 1 ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDY EK ČR/WEC Vážení čtenáři, partneři a kolegové z energetiky, Národní komitét Světové energetické rady České republiky pro vás připravil tuto brožuru s přáním, aby vás zaujala, poskytla aktuální informace o české energetice a možná i přiměla k dalšímu zájmu o naši zemi uprostřed Evropy. Ohlédnu-li se několik let zpět, musím konstatovat, že energetika České republiky má za sebou nelehkých, ale zároveň úspěšných, žádnými black-outy či kolapsy zásobování energií narušených 17 let transformace energetických sektorů a celé ekonomiky. Že to nebylo snadné, uvedu jen několik významných projektů: Diversifikace možností dodávek ropy (ropovod Ingolstadt Kralupy) Odsíření uhelných elektráren Dostavba jaderné elektrárny Temelín Synchronní propojení elektrizační soustavy se soustavami západní Evropy Dobudování plynárenské infrastruktury včetně nových podzemních zásobníků plynu Odstranění dotací k cenám energetických nositelů a služeb Odstátnění a následná privatizace převážné části energetických podniků Zavedení tržního uspořádání Implementace evropské legislativy. To vše vyvrcholilo vstupem České republiky do Evropské unie v květnu A jsem rád, že mohu konstatovat, že na odvětví energetiky neměl vstup do EU dříve ani poté žádný negativní dopad. Vše bylo připraveno tak, že vstup samotný znamenal pro energetiku jen potvrzení kompatibility pravidel a fungování energetických trhů s evropskými. srpen 2007 strana 1

4 V současné době je tedy česká energetika provozována plně v souladu s pravidly a požadavky EU a zároveň, a to je třeba zdůraznit, čelí stejným výzvám, jako ostatní evropské členské země a jejich energetická odvětví. Uvedu některé z nich: Pokračování v procesech vedoucích k vytvoření pan-evropského vnitřního trhu s elektřinou a plynem Zajištění dlouhodobé bezpečnosti dodávek energie Překlopení vývoje spotřeby energie do sestupné trajektorie pomocí rasantních politik úspor a snižování energetické náročnosti Přechod na méně uhlíkatý ale zároveň vyvážený a udržitelný energetický mix. Každá z těchto výzev by si zasloužila podrobnější rozbor a komentář. To však není ambicí mého úvodního slova. Některé odpovědi na uvedené otázky naleznete na následujících stránkách této publikace. Nicméně si přeji, aby tyto výzvy nebyly předmětem ani návrhů jednoduchých a líbivých řešení, ani nekonečných diskusí. Energetici byli vždy vzdělaní, odpovědní, cílevědomí a trpěliví lidé. Jsem přesvědčen, že se s těmito a s celou řadou dalších výzev budeme vypořádávat společně s dalšími stakeholdery efektivně, úspěšně, pro blaho nás všech i dalších generací. Váš Miroslav Vrba Praha, květen 2007 strana 2 srpen 2007

5 2 ENERGETIKA A JEJÍ POSTAVENÍ V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ RETROSPEKTIVA VÝVOJE Základní údaje o České republice (Stav roku 2006) Česká republika (ČR) zaujímá rozlohu km 2 a k zde žilo tis. obyvatel. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním byl v roce 2005 na úrovni 10,4 %. Meziroční dynamika tvorby HDP dosáhla v posledních dvou letech hodnoty 6,1 % a v období průměrně 4,4 %. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele v paritě kupní síly dosáhl v roce ,9 % průměru EU-25. Obecná míra nezaměstnanosti za rok 2006 činila 7,1 %, průměrná meziroční míra inflace byla 2,5 %. Národní měna posilovala v období v průměru vůči EUR o 3,9 % a vůči USD o 9,3 % ročně. 2.1 SOUČASNÝ STAV A ZÁKLADNÍ TRENDY VÝVOJE ČESKÉ EKONOMIKY Do roku 1995 byl v ČR v podstatě zvládnut přechod k tržnímu hospodářství. Sociální podmínky a životní úroveň nebyly přitom ekonomickou transformací zásadně ohroženy, a proto domácí subjekty, především obyvatelstvo, ekonomickou transformaci podporovaly. Hodnota HDP byla roce 1995 reálně o 5,9 % pod úrovní roku Podíl nestátního sektoru na tvorbě HDP činil v roce 1995 téměř 67 % (v roce 1990 se nestátní sektor podílel na tvorbě HDP jen 12 %). Obr. 2.1 Vývoj českého reálného HDP HDP (mld.czk - s.c. 2000) Meziroční změna (%) HDP Meziroční změna Do roku 2000 ve srovnání s rokem 1996 vzrostl HDP reálně o 3,5 %. Průměrná meziroční dynamika tvorby HDP činila v tomto období 1,5 %. Podíl nestátního sektoru na tvorbě HDP dosáhl v roce 2000 hodnoty 75,1 %. srpen 2007 strana 3

6 Pro období od roku 2001 je v ČR charakteristický trvalý růst HDP. V období 2001 až 2006 činila průměrná meziroční dynamika tvorby HDP 4,4 %. Podíl nestátního sektoru na tvorbě HDP dosáhl v roce 2005 (poslední dostupný údaj) 80,5 %. Významnou pozitivní úlohu při zrychlování ekonomického růstu měl vstup ČR do Evropské unie. Na zvýšení HDP o 4,2 % v roce 2004 a o 6,1 % v roce 2005 se již významně pozitivně podílel čistý vývoz. V roce 2005 domácí efektivní nabídka poprvé převýšila domácí realizovanou poptávku. Hrubý domácí produkt se v roce 2006 zvýšil meziročně reálně o 6,1 %, stejně jako v roce Výrazně se však změnila struktura růstu. Zatímco v roce 2005 byl jeho hlavním zdrojem vývoj salda zahraničního obchodu, v roce 2006 to byly výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého kapitálu. Na nabídkové straně ekonomiky se na zvýšení celkové hrubé přidané hodnoty podílel především průmysl. Hrubý domácí produkt za EU-25 vzrostl podle odhadu EUROSTATU v roce 2006 o 2,9 % (z toho ve 4. čtvrtletí o 3,4 %). Ze zemí hlavních obchodních partnerů ČR se v roce 2006 HDP zvýšil na Slovensku o 8,3 %, v Polsku o 5,8 %, v Maďarsku o 3,9 % a v Německu o 2,7 %. Obr. 2.2 Vývoj průmyslové produkce po roce Meziroční index (%) V roce 2004 byl průmyslový růst ovlivněn především pokračujícím náběhem nových výrobních kapacit, trvající konjunkturou na trhu oceli a železa, trvajícím oživením světové ekonomiky a spolehlivým krytím surovinových a energetických nároků zpracovatelského průmyslu. Výrazně se zvýšil exportní výkon průmyslu. Do odvětví průmyslu vstoupili další investoři, nabíhala produkce v nových výrobních kapacitách především v automobilovém průmyslu. V roce 2006 dosáhl průmysl nejvyšší dynamiky růstu od roku Vysoký růst průmyslu byl ovlivněn výraznou zahraniční poptávkou zejména po výrobcích automobilového a elektrotechnického průmyslu a růstem výroby v nových výrobních a montážních kapacitách v odvětví dopravních prostředků a v elektrotechnickém průmyslu. V celém období po roce 2000 byla dynamika průmyslové produkce zabezpečována spolehlivým krytím surovinových a energetických požadavků průmyslových podniků. strana 4 srpen 2007

7 Obr. 2.3 Saldo obchodní bilance Saldo obchodní bilance (mld.czk) (1 EUR 28 CZK, průměr roku 2006) Negativní saldo zahraničního obchodu (export - import) od roku 2000 trvale klesalo a v roce 2005 byl objem vývozu vyšší než dovozu, a to o 38,6 mld. Kč. V roce 2006 tento trend pokračoval a pozitivní saldo zahraničního obchodu dosáhlo hodnoty 44,4 mld. Kč. Na obchodní bilanci v posledních letech působily pozitivně zejména pokračující růst konkurenceschopné průmyslové produkce a příliv přímých zahraničních investic v uplynulých letech, které vyvolaly růst výroby v řadě odvětví zpracovatelského průmyslu, především v automobilovém průmyslu a v odvětví elektrických strojů a přístrojů. Negativně působily především vývozní a dovozní ceny. Pohyb cen zahraničního obchodu byl ovlivněn hlavně eskalací světových cen průmyslových surovin a potravin a posilováním CZK vůči EUR a USD. Růst nákupních cen ropy a zemního plynu byl poněkud tlumen posilováním CZK vůči USD. Konkurenceschopnost vyváženého zboží byla naopak snižována dlouhodobým posilováním CZK vůči EUR. Negativně působil i nízký ekonomický růst především ve státech EU-15, zejména v Německu. Obr. 2.4 Vývoj ročního průměrného směnného kurzu CZK CZK/USD CZK/EUR srpen 2007 strana 5

8 Postavení české ekonomiky v rámci EU charakterizují následující údaje: HDP na jednoho obyvatele (PPS) dosáhl v posledních dvou letech hodnoty vyšší, než je 70 % průměru EU-25. ČR v roce 2005 dosáhla ze států CENTREL nejlepšího výsledku: Maďarsko 60,9 %, Slovensko 55,1 % a Polsko 49,9 % průměru EU-25. V roce 2005 činil podíl českého průmyslu na celkové hrubé přidané hodnotě 31,1% (EU-25 = 20,6 %) a podíl dopravy, obchodu a všech služeb 59,3 %, zatímco průměr EU-25 dosáhl hodnoty 71,6 %. Roční průměr evropského indexu spotřebních cen (EICP-European Index of Consumer Prices) za rok 2006 činil v ČR 2,10 proc. bodu (EU-25: 2,20), v Maďarsku 4,03, Slovensko vykázalo hodnotu 4,26 a Polsko 1, SOUČASNÝ STAV A ZÁKLADNÍ TRENDY VÝVOJE ČESKÉ ENERGETIKY V ČR těžba černého a hnědého uhlí pokrývá tuzemskou potřebu, těžba ropy a zemního plynu je nevýznamná, tuzemská potřeba ropy a zemního plynu je kryta dovozem. Dovoz ropy a zemního plynu je diverzifikován. Provozovány jsou dvě jaderné elektrárny: Dukovany 4 x 440 MW a Temelín 2 x MW. Elektrizační soustava (ES) synchronně spolupracuje v rámci propojeného elektroenergetického systému UCTE. Trh s elektřinou byl plně liberalizován k , trh zemním plynem byl plně liberalizován k Legislativa týkající se energetického hospodářství je plně kompatibilní s legislativou EU. Fungují všechny instituce decizní sféry, nezbytné pro chod energetického hospodářství v tržním prostředí. Brutto výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) se podílela na celkové brutto výrobě z 3,8 %. Tuzemská spotřeba prvotních energetických zdrojů (TSPEZ) byla v roce 2005 kryta energií vyrobenou z OZE ve výši zhruba 4 %. V roce 2004 byla vládou ČR schválena Státní energetická koncepce (SEK). Součástí koncepce je i výhled (scénář) do roku Hospodárné nakládání s palivy a energiemi a využívání obnovitelných zdrojů energie jsou motivovány každoročně vyhlašovaným Programem státních podpor úspor energie. Emise skleníkových plynů jsou v současnosti o cca 25 % nižší v porovnání s rokem Ceny všech druhů paliv pro všechny skupiny odběratelů jsou liberalizovány od května Pro všechny druhy paliv a elektrickou energii byla k 1. květnu 2004 snížena sazba DPH z 22 na 19 %, výjimku tvoří sazba pro dodávky tepla a teplé vody pro bydlení, která zůstává do konce roku 2007 na úrovni 5 %. Ceny tepla z centralizovaných zdrojů jsou pro obyvatelstvo věcně usměrňovány UHLÍ Odbytová těžba černého uhlí (uhlí vhodné pro koksování a energetické uhlí) trvale klesala z hodnoty 16,4 mil. t v roce 1996 až na 13,2 mil. t v roce 2005 (z toho 7,1 mil. t koksovatelné uhlí a 6,1 mil. t energetické uhlí). V roce 2005 bylo vyvezeno celkem 3,2 mil. t koksovatelného uhlí (dovoz v témže roce byl 478 tis. t). Export černého energetického uhlí v roce 2005 činil 2,1 mil. t, importováno bylo 760 tis. t. Černé uhlí bylo až do roku 2002 těženo ve dvou revírech, a to Kladenském a Ostravsko-karvinském. Od tohoto roku černé uhlí těží společnost OKD, a. s., výhradně v Ostravsko-karvinské pánvi. Trvalý pokles poptávky po černém energetickém uhlí způsobila především jeho pokračující substituce zemním plynem v teplárnách a výtopnách a klesající spotřeba v domácnostech. Naproti tomu produkce koksu se v období pohybovala na úrovni kolem 3,5 mil. t ročně. Tuzemská poptávka po koksovatelném uhlí se držela na úrovni 4,6 mil. t ročně, v roce 2005 klesla na 4,3 mil. t. Hnědé uhlí a lignit jsou těženy v současné době ve třech revírech Mosteckém, Sokolovském a Hodonínském (lignit). Hnědé uhlí těží čtyři akciové společnosti, které jsou plně privatizované. Lignit těží jedna těžební společnost. Odbytová těžba hnědého uhlí, která v roce 1996 činila 59,7 mil. t, klesla do roku 2005 o 18 % na 48,9 mil. t. V roce 2005 bylo vyvezeno strana 6 srpen 2007

9 1,5 mil. t hnědého uhlí především do sousedních států (v tom do Slovenské republiky téměř 0,9 mil. t). Hlavní příčiny poklesu poptávky po hnědém uhlí jsou vyřazení starých elektrárenských bloků o celkovém výkonu MW z provozu do konce roku 1998 a pokračující substituce hnědého uhlí ve výrobnách tepla a v konečné spotřebě domácností. Ještě počátkem devadesátých let byla těžba hnědého uhlí na úrovni téměř 80 mil. t ROPA A KAPALNÁ PALIVA V roce 2006 bylo dovezeno celkem 7,8 mil. t ropy, což je nejvíce v historii ČR. Ropa byla dopravena dvěma ropovody: Družba (67 % celkového množství) a TAL/IKL (33 %). Ropovod Družba byl postaven v 60. letech minulého století a jeho přepravní kapacita je 9 mil. t/rok. Tímto ropovodem je dopravována ropa z Ruské federace. Ropovod IKL, který je napojen na ropovod TAL, vede z Ingolstadtu a má přepravní kapacitu 10 mil. t ročně. V provozu je od roku 1996 a je jím dopravována ropa ze západní Evropy. Oba ropovody vstupují do Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves, jehož celková skladovací kapacita je 1,3 mil. m 3. Vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL je akciová společnost MERO. V případě dlouhodobého výpadku dodávek ropy ropovodem Družba by musela být celá potřeba ropy kryta dodávkami ropovodem TAL/IKL. V současné době probíhají jednání o případném uvolnění kapacity ropovodu TAL z Terstu do Ingolstadtu pro přepravu ropy do České republiky s tím, že by se pro zásobování německé rafinerie závislé na dodávkách z TALu využil francouzský ropovod z Marseilles. V roce 2005 byly vytvořeny nouzové zásoby ropy a ropných produktů ve výši překračující devadesátidenní průměrnou vnitrostátní spotřebu předcházejícího roku. Tyto zásoby spravují společnosti MERO, a. s., a ČEPRO, a. s. Obě tyto akciové společnosti jsou ve vlastnictví státu. Tuzemská těžba ropy činila v roce 2006 celkem 265 tis. t. V roce 2006 bylo ve třech rafineriích (Kralupy, Litvínov a Paramo Pardubice) zpracováno celkem 7,9 mil. t ropy. Tyto rafinerie jsou dceřinými společnostmi skupiny Unipetrol, jejímž majoritním vlastníkem je od května 2005 polská skupina PKN Orlen. Vsázka ropy a ostatních kapalných paliv do rafinérií klesala od roku 1996 (1996 = 100 %) do roku 2000, kdy dosáhla minima na úrovni 77 %. Od roku 2001 objem vsázky trvale rostl a v roce 2005 dosáhl úrovně roku Tuzemská poptávka po motorových palivech a topných olejích je pokrývána produkcí těchto rafinerií a dovozem motorových paliv. V roce 2005 bylo dovezeno 2,1 mil. t benzinů a motorové nafty, zatímco vývoz těchže produktů činil 702 tis. t. Poptávka motoristů po motorových palivech je kryta sítí veřejných čerpacích stanic, jichž bylo ke konci roku 2006 provozováno celkem Celková konečná spotřeba kapalných paliv (tvořená převážně motorovými palivy a topnými oleji) v období stagnovala a v následujících pěti letech vzrostla o 27 % vlivem prudce rostoucí motorizace obyvatelstva a tranzitní silniční nákladní dopravy. Ceny topných olejů jsou liberalizovány od roku 1995, ceny motorových paliv od 1. ledna Zpracovatelské kapacity a distribuční síť motorových paliv jsou privatizovány. srpen 2007 strana 7

10 2.2.3 ZEMNÍ PLYN Dovoz zemního plynu do roku 1996 dynamicky rostl v důsledku razantní substituce především hnědého uhlí v teplárenství a konečné spotřebě. Od tohoto roku se hodnota jeho dovozu pohybovala v rozmezí 9,2 9,8 mld. m 3 /rok. Zemní plyn je dopravován dvěma plynovody jednak z Ruské federace, jednak z Norska. S oběma dodavateli jsou uzavřeny dlouhodobé kontrakty. V roce 1997 byl uzavřen s norskými producenty kontrakt na dodávky zemního plynu na dvacet let v celkové výši 53,0 mld. m 3 a import byl zahájen v témže roce. Roční objem dodávek norského zemního plynu se od roku 2000 pohybuje na úrovni kolem 3,0 mld. m 3. V říjnu 1998 byl uzavřen na období 15 let dodávkový kontrakt mezi a. s. Transagas a Gasexportem na dodávku 8 až 9 mld. m 3 ročně a smlouva o podmínkách tranzitu ruského zemního plynu až do roku Obě smlouvy vstoupily v platnost od 1. ledna Tuzemská těžba zemního plynu se pohybovala od roku 1996 na úrovni kolem 100 mil. m 3 ročně. Provozovatelem všech tranzitních plynovodů, velmi vysokotlakých vnitrostátních přepravních plynovodů a podzemních zásobníků plynu je akciová společnost Transgas. Od května 2002 je Transgas, a. s., součástí multiutilitní německé skupiny RWE AG, resp. dceřiné společnosti RWE Gas AG. RWE Transgas provozuje na území ČR šest podzemních zásobníků plynu s kapacitou téměř 2,3 mld. m 3 a využívá smluvně pronajaté kapacity v podzemních zásobnících na Slovensku a v Německu. Distribuce zemního plynu je v Česku zajišťována osmi regionálními distribučními společnostmi. Majoritním vlastníkem šesti distribučních společností je RWE AG. Prodej zemního plynu konečným zákazníkům v roce 2005 byl 9,4 mld. m ledna 2005 byla zahájena postupná liberalizace trhu se zemním plynem. Od 1. ledna 2007 jsou oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci včetně domácností. Na území ČR je organizován trh se zemním plynem na základě regulovaného přístupu k přepravní soustavě a distribučním soustavám a sjednaného přístupu k zásobníkům ELEKTŘINA Výroba elektřiny brutto (na svorkách generátorů) rostla v období v průměru meziročně o 2,5 %. V roce 2005 dosáhla výroba elektřiny brutto hodnoty 82,6 TWh (2006: 84,3 TWh). Celkový instalovaný výkon od roku 1996 až do roku 2001 vzrostl pouze o 242 MW na hodnotu MW. V roce 2002 byl zahájen zkušební provoz prvního bloku jaderné elektrárny Temelín a v následujícím roce byl do zkušebního provozu uveden její druhý blok. Jaderná elektrárna Temelín pracuje pod přísným dozorem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Jednotlivé mise MAAE skončily vždy pozitivními závěry. Celkový instalovaný výkon v elektrizační soustavě ČR k činil MW. Spolehlivě a bezpečně fungující elektrizační soustava od roku 1997 synchronně spolupracuje v rámci propojeného elektroenergetického systému UCTE. Dominantní postavení ve výrobě elektřiny zaujímá v ČR Skupina ČEZ. Její podíl na celkové výrobě elektřiny v roce 2005 byl 72,7 %. Rozhodující část elektřiny vyrobené ve Skupině ČEZ je určena pro domácí trh, zbývající část pro zahraničí. Po francouzské energetické společnosti EDF je Skupina ČEZ druhým největším exportérem elektřiny v Evropě a z hlediska relativního podílu exportu na výrobě elektřiny je na prvním místě. V období rostlo saldo zahraničního obchodu s elektřinou za celou elektrizační soustavu z 9,5 až na zhruba 16 TWh v letech 2003 a 2004 s následným poklesem na 12,6 TWh v letech 2005 a Od 1. ledna 2006 působí na území ČR tři významné subjekty: Skupina ČEZ, Skupina E.ON a PRE Holding. V těchto subjektech byla k témuž datu právně oddělena (legally unbundled) distribuce jako regulovaná činnost od obchodu. V roce 1998 byl ukončen šestiletý program ekologizace všech provozovaných uhelných elektráren ČEZ, do něhož společnost investovala cca 46 mld. Kč. Tento strana 8 srpen 2007

11 program umožnil proti úrovni na počátku devadesátých let snížit emise SO 2 o 92 %, pevných částic o 95%, emise NO x o 50 %. Do roku 2001 byly ceny elektřiny pro všechny kategorie odběratelů regulovány formou maximálních cen. Liberalizace trhu s elektřinou byla zahájena v roce Novelou energetického zákona v roce 2003 bylo urychleno jeho otevírání tak, že k 1. lednu 2005 se oprávněnými zákazníky stali všichni koneční zákazníci mimo domácnosti a od 1. ledna 2006 i domácnosti. Otevřený trh s elektřinou v ČR zajišťuje, že všechny činnosti, v nichž je možná konkurence, již nejsou regulovány. Regulovány jsou pouze činnosti s monopolním charakterem CENTRALIZOVANÉ TEPLO Kombinovaná výroba elektřiny a tepla má v ČR dlouhou tradici. Začátkem devadesátých let bylo centralizovaným teplem pokryto 8,5 % celkové konečné spotřeby a tento podíl rychle stoupal až na téměř 12 % v roce V dalším období tento podíl klesl na 10 % v roce V druhé polovině devadesátých let byly budovány nové teplárenské kapacity od malých až po velké výkony. Na konci devadesátých let bylo vyrobeno 69,3 % centralizovaného tepla kogenerací. Silný tlak na ekologizaci výroby centralizovaného tepla řešili provozovatelé středních a velkých zdrojů především přechodem na fluidní spalování a substitucí zejména hnědého uhlí zemním plynem. Podíl tuhých paliv na vsázce fosilních paliv na výrobu centralizovaného tepla v období kolísal kolem 70 %. Podíl zemního plynu vzrostl z 19 % na více než 22 %. Produkce centralizovaného tepla v celém období výrazně kolísala a přitom klesala až na hodnotu 135 PJ v roce Do konce roku 1997 byly ceny tepla pro domácnosti regulovány formou maximálních cen. Od 1. ledna 1998 byly zrušeny maximální ceny tepelné energie dodávané domácnostem a zavedeno jejich věcné usměrňování. Ceny tepla pro ostatní odběratele jsou deregulovány. Sazba DPH pro dodávky tepla a teplé vody pro bydlení zůstává do konce roku 2007 na úrovni 5 %. srpen 2007 strana 9

12 2.2.6 CHARAKTERISTICKÉ TENDENCE V ČESKÉ ENERGETICE Tuzemská spotřeba prvotních energetických zdrojů (TSPEZ) je kryta pouze v tuhých palivech a jaderné energii domácími přírodními zdroji. Spotřeba kapalných paliv a zemního plynu je téměř zcela kryta dovozem. TSPEZ v období od roku 1996 sledovala s časovým posunem dynamiku tvorby HDP. Obr. 2.5 Srovnání růstu TSPEZ a HDP v ČR 130 Bazický index (1996=100) (%) TSPEZ HDP V období po roce 2000 vykazuje TSPEZ růst, který je vyvolán růstovou fází tvorby HDP. V posledních třech letech se projevilo výrazné snižování dynamiky TSPEZ. Hlavní příčina je především v prudkém snížení energetické náročnosti zpracovatelského průmyslu, která v období poklesla o 31 %. Od roku 1996 se výrazně změnila i struktura TSPEZ. Obr. 2.6 Vývoj TSPEZ v ČR TSPEZ (PJ) Vodní energie Jaderná energie Plynná paliva Kapalná paliva Tuhá paliva strana 10 srpen 2007

13 Tuzemská spotřeba tuhých paliv se do roku 2001 snížila o téměř 13 % a v dalších letech stagnovala na této úrovni. Příčiny tohoto poklesu jsou zejména: pokles vsázky tuhých paliv na výrobu tepla a elektřiny, klesající konečná spotřeba tuhých paliv ve zpracovatelském průmyslu a pokračující substituce tuhých paliv zemním plynem a centralizovaným teplem v odvětví obchodu a služeb a v domácnostech. Spotřeba ropy a ropných produktů do roku 2002 klesla o necelých 8 % a od tohoto roku roste příčinou je rychlý rozvoj automobilové dopravy. Spotřeba zemního plynu nevýznamně kolísala ve sledovaném období kolem hodnoty roku Produkce jaderné energie oscilovala kolem hodnoty 140 PJ až do roku V následujících letech se prudce zvyšovala, protože byly v letech 2002 a 2003 uvedeny do provozu oba bloky jaderné elektrárny Temelín. Produkce jaderné energie se do roku 2005 zvýšila oproti roku 2001 o téměř 68 % na hodnotu 271 PJ. Podíl vodní energie ve sledovaném období kolísal mezi 5 až 9 PJ. Pozice obnovitelných zdrojů energie (OZE) v energetické bilanci ČR v roce 2005 nebyla příliš významná. Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2005 podílela na tuzemské hrubé spotřebě elektřiny 4,5 %. Národní indikativní cíl tohoto podílu (podle Směrnice 2001/77/ES) je pro Českou republiku stanoven na 8 % v roce V roce 2005 činila hrubá výroba elektřiny z OZE celkem 3,1 TWh. Statistické šetření OZE je prováděno od roku Podíl jednotlivých OZE na hrubé výrobě elektřiny a tepla v roce 2005 je zřejmý z následujících grafů. Obr. 2.7 Struktura výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů Vodní elektrárny Biomasa Bioplyn Komunální odpady Větrné elektrárny Fotovoltaika Dominantní postavení s téměř 94 % v brutto výrobě elektřiny OZE zaujímá produkce vodních elektráren a elektřina z biomasy 18 % (převážně společné spalování s uhlím). srpen 2007 strana 11

14 Obr. 2.8 Struktura výroby tepla z obnovitelných zdrojů Biomasa mimo domácnosti Biomasa domácnosti Bioplyn celkem Tepelná čerpadla Solární kolektory Ostatní Na celkové výrobě tepla z OZE se s téměř 90 procenty podílí biomasa, z toho téměř 52 % tepla pochází ze spalování dřeva a dřevěného odpadu v domácnostech. Podle hrubého odhadu bylo v roce 2005 využito celkem 76,2 PJ energie z OZE, což představuje 4 % tuzemské spotřeby prvotních zdrojů energie. V období meziročně rostl HDP průměrně o 1,5 % a celková konečná spotřeba energie klesala průměrným ročním tempem 2,2 %. Hlavní příčinou byl více než čtvrtinový pokles konečné spotřeby energie zpracovatelského průmyslu v témže období, způsobený zejména pokračujícími strukturálními změnami ve prospěch odvětví s vysokou mírou přidané hodnoty a vysokou mírou zhodnocení energetických vstupů a pokračující substituce tuhých paliv zemním plynem a elektřinou. Podíl zpracovatelského průmyslu na konečné spotřebě celkem se v tomto období pohyboval nad 40 %. V druhé polovině sledovaného období meziročně rostl HDP o 3,6 % a celková konečná spotřeba energie rostla výrazně pomaleji meziročně průměrně o 2 %. Tento pozitivní trend opět rozhodující měrou ovlivnil zpracovatelský průmysl, jehož energetická náročnost v tomto období klesla o více než 30 %. Konečná spotřeba domácností v celém období výrazně kolísala mezi 245 až 270 PJ/rok. Vlivem rostoucí výstavby nových bytů, likvidace přestárlého bytového fondu a zateplování obytných domů klesla v období jejich energetická náročnost domácností o více než 7 %. Pro celé sledované období je charakteristický růst podílu plynných paliv, která substituovala tuhá paliva. strana 12 srpen 2007

15 Vývoj celkové konečné spotřeby paliv a energie podle spotřebitelských sektorů dokládá graf na obr Výrazný růst konečné spotřeby v sektoru doprava (za deset let o 30 %) byl způsoben růstem výkonů silniční nákladní dopravy a rozvojem individuálního motorismu. Obr. 2.9 Struktura konečné spotřeby energie podle sektorů (PJ) domácnosti obchod a služby doprava zemědělství stavebnictví průmysl Pokračující změna celkové konečné spotřeby ve prospěch ekologicky šetrnějších paliv a energií je zřejmá z grafu na obr Obr Struktura konečné spotřeby energie podle druhu energie (PJ) elektřina centralizované teplo plynná paliva kapalná paliva tuhá paliva Energetická náročnost české ekonomiky ve sledovaném období klesla až na 82 % v porovnání s rokem Přitom tuzemská spotřeba prvotních energetických zdrojů (TSPEZ) od roku 1996 srpen 2007 strana 13

16 klesala až na 90 % v roce 2000 a v následujících dvou letech vzrostla na úroveň roku 1990, na níž se udržela až do roku V porovnání s průměrem EU-25 je však energetická náročnost české ekonomiky stále výrazně vyšší. Obr Vývoj vybraných ukazatelů české ekonomiky a energetiky Bazický index (1996=100) (%) TSPEZ TS el.btto TSPEZ/HDP TS el.btto/hdp CO2/HDP SO2/HDP HDP Výrazný pokles emisí SO2 byl dosažen zejména díky instalaci moderních odsiřovacích technologií u uhelných elektráren. Vytvořené legislativní a ekonomické podmínky přispívají k rostoucímu využívání OZE. Na celkové tuzemské brutto výrobě elektřiny se v roce 2005 podílela brutto výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů 3,8 %. Na celkové výrobě tepla z OZE se s téměř 90 procenty podílela biomasa. TSPEZ byla v roce 2005 kryta energií vyrobenou z OZE ve výši zhruba 4 %. Již na počátku devadesátých let byly zřízeny fungující instituce, jejichž prioritním cílem byla ochrana a hlavně radikální zlepšování životního prostředí. Ze Státního fondu životního prostředí byly od roku 1991 financovány ekologické akce. Ekologická legislativa a její postupná novelizace vytvořily silný tlak na omezování negativních vlivů energetického hospodářství na životní prostředí. Emise škodlivin do ovzduší se proto radikálně snížily již do konce roku 1998, kdy byla dokončena výstavba odsiřovacích zařízení ve veřejných elektrárnách. V období po roce 1998 došlo k významnému posunu od vlastních ekologických investic vyvolaných legislativním tlakem k rozvojovým investicím orientovaným na snížení energetické a surovinové náročnosti a z toho plynoucím výrazným environmentálním efektem. Státní politika životního prostředí z roku 2001 prosazuje princip udržitelného rozvoje, ochranu a zlepšování současného stavu a k tomu obsahuje soubor konkrétních opatření pro oblast energetického hospodářství, která jsou v souladu se záměry Státní energetické koncepce schválené vládou v roce Závazky, které vyplývají z Kjótského protokolu, Česká republika splní. V roce 2004 byly emise skleníkových plynů produkovaných Českou republikou o 25 % nižší v porovnání s rokem Od počátku devadesátých let jsou každoročně vyhlašovány Programy státních podpor úspor energie. Tyto programy jsou zaměřeny především na snižování energetické náročnosti, vyšší využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, podporu rozvoje kombinované výroby elektrické energie a tepla, optimalizaci energetického zásobování územních celků a zpracování energetických strana 14 srpen 2007

17 konceptů měst a obcí. Tlak rostoucích cen paliv a energií rovněž orientuje obyvatelstvo k výběru energeticky úsporných spotřebičů a k šetrnému nakládání s energiemi. K 1. lednu 2001 vstoupil v platnost zákon č. 406/2000 o hospodaření energií, který stanoví práva a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií a palivy. Zákon obsahuje řadu opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie. Zákon ukládá vypracovat státní energetickou koncepci a formuluje obsah a cíle národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání obnovitelných a druhotných zdrojů. K témuž datu vstoupil v platnost zákon č. 458/2000 Sb. (Energetický zákon), který definuje předmět a podmínky podnikání v energetických odvětvích. V roce 2005 nabyl účinnosti zákon č. 180/2005 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zákon zaručuje výrobcům výkup veškeré elektřiny vyrobené z OZE a definuje systém výkupních cen a zelených bonusů, které garantují výrobcům návratnost investic do 15 let. Uvedené zákony jsou plně kompatibilní s legislativou EU. 3 ČESKÝ TRH S ELEKTŘINOU V RÁMCI EU 3.1 SOUČASNÉ POSTAVENÍ EKONOMIKY A ENERGETIKY ČR V EU Česká republika se z hlediska hlavních ukazatelů ekonomiky i energetiky blíží průměru zemí EU a podle statistických srovnání EUROSTAT patří k nejrychleji se rozvíjejícím zemím v rámci EU. Český HDP na obyvatele je sice v současnosti ještě pod průměrem EU, nicméně tempo růstu HDP dává naději, že této úrovně bude dosaženo v dohledné budoucnosti. Uvedený fakt ilustruje následující graf, kde jsou vyneseny bazické indexy růstu HDP ČR, sousedních zemí a celé EU od roku Obr. 3.1 Bazické indexy HDP ve stálých cenách k roku Bazický index HDP (2000=100) (%) Česká republika Rakousko Německo Polsko Slovensko EU srpen 2007 strana 15

18 Srovnání HDP ČR, sousedních zemí a průměru EU-25 v roce 2005 je uvedeno v následující tabulce. Uvedeny jsou hodnoty HDP stanovené jednak přepočtem pomocí průměrného ročního směnného kurzu a jednak pomocí parity kupní síly (PPS-purchase power standard), která je používána pro objektivnější porovnávání zemí. Tab. 3.1 HDP vybraných zemí Rok 2005 Počet obyvatel milionů HDP HDP na obyvatele Kurz PPS Kurz PPS mld.eur Česká republika 10, Rakousko 7, Německo 81, Polsko 38, Slovensko 5, EU , EUR Z hlediska spotřeby energie na obyvatele je ČR zhruba na průměru zemí EU. Z hlediska spotřeby elektřiny na obyvatele je mírně pod průměrem zemí EU, jak dokumentuje následující tabulka. Od roku 2000 konečná spotřeba energie v EU rostla meziročně v průměru o cca 1 %. Tab. 3.2 Konečná spotřeba energie a spotřeba elektřiny vybraných zemí Rok 2005 Konečná spotřeba energie Spotřeba elektřiny Celkem Na obyvatele Celkem Na obyvatele PJ GJ TWh kwh Česká republika Rakousko Německo Polsko Slovensko EU Tab. 3.3 Energetická a elektroenergetická náročnost HDP vybraných zemí Rok 2005 Energetická náročnost HDP Elektroenergetická náročnost MJ/EUR MJ/PPS Wh/EUR Wh/PPS Česká republika 11,3 6, Rakousko 4,4 4, Německo 4,3 4, Polsko 10,0 5, Slovensko 11,0 6, EU-25 4,5 4, strana 16 srpen 2007

19 Energetická i elektroenergetická náročnost je v ČR oproti průměru zemí EU výrazně vyšší. Hlavním důvodem této skutečnosti je struktura české ekonomiky a dosud relativně nízká úroveň HDP. Česká spotřeba energie není nepřiměřeně vysoká, a proto není pravděpodobné, že by česká spotřeba energie měla absolutně klesat, alespoň v nejbližší budoucnosti. Lze však očekávat, že spotřeba energie poroste v budoucnu pomaleji než HDP a také, že struktura české ekonomiky se bude měnit i nadále, byť pravděpodobně méně razantně než v 90. létech minulého století. 3.2 CHARAKTERISTIKA ČESKÉ ENERGETIKY A POSTAVENÍ ES ČR V RÁMCI ENERGETIKY Z hlediska využívaných primárních zdrojů energie lze českou energetiku v první dekádě 21. století popsat následujícími atributy: Vysoký podíl pevných paliv (téměř 50 %) ve struktuře primárních energetických zdrojů. Velký dovoz primárních energetických zdrojů, byť relativně nižší než je průměr EU. Významný podíl jaderné energie (kolem 15 % z tuzemské spotřeby primárních energetických zdrojů). Relativně nízký podíl obnovitelných energetických zdrojů (kolem 3 %). Tab. 3.4 Struktura tuzemské spotřeby primárních energetických zdrojů (%) Uhlí Kapalná paliva Česká republika 46,0 21,1 17,1 15,1 0,4 3,3-3,0 EU-25 17,7 37,3 23,8 14,6 1,5 5,0 0,0 Poznámka : záporný podíl elektřiny v ČR je dán tím, že se jedná o export Plyn Jaderná energie Vodní energie Obnovitelné zdroje Elektřina Základním energetickým zdrojem v bilanci ČR jsou pevná paliva (černé a hnědé uhlí). Tato paliva se používají především pro výrobu elektřiny (60 %) a centralizovaného tepla (kolem 20 %). Pevná paliva se využívají i v dalších sektorech NH (zejména v průmyslu hutním a chemickém), a to především jako zdroj tepla (částečně i jako chemická surovina). V domácnostech se pevná paliva používají jako zdroj tepla, jsou však zde intenzivně vytěsňována plynem, ale zčásti i elektřinou a obnovitelnými zdroji. Význam pevných paliv v energetické bilanci ČR v průběhu 90. let značně klesl, ale dosud tvoří velmi významný zdroj energie. Při výrobě elektřiny jsou tato paliva částečně substituována výrobou v jaderných elektrárnách. Nicméně je pravděpodobné, že v dohledné budoucnosti budou pevná paliva i nadále tvořit významný podíl primárních zdrojů pro výrobu elektřiny. Kapalná paliva se v ČR využívají především jako palivo pro spalovací motory (zejména v dopravě) a poněkud méně i jako zdroj tepla. Při výrobě elektřiny se kapalná paliva využívají jako základní palivo jen v několika menších elektrárnách, resp. teplárnách. Ve velkých (nad 50 MW) výrobních jednotkách pro výrobu elektřiny se využívají vesměs jen pro zatápky a stabilizaci hoření. Podíl kapalných paliv v energetické bilanci ČR v posledních letech vzrůstá, ale v souvislosti s nárůstem cen na světovém trhu se očekává zpomalení, nebo dokonce zastavení tohoto trendu. srpen 2007 strana 17

20 Plynná paliva v energetické bilanci ČR tvoří téměř výhradně zemní plyn. Jeho využití v ČR v průběhu 90. let výrazně vzrostlo a toto palivo vytěsňovalo z bilance pevná paliva, ale částečně je konkurentem i kapalným palivům a elektřině. Toto palivo se stává stále významnějším zdrojem tepla, a to jak v jednotlivých sektorech NH, tak i v domácnostech. Při výrobě elektřiny se v ČR plynná paliva uplatňují pouze v nevelkém počtu méně významných zdrojů. V elektroenergetice se plynná paliva uplatňují též při zatápkách a stabilizaci hoření, obdobně jako kapalná paliva. Jaderné palivo se v ČR používá výhradně pro výrobu elektřiny. Roční spotřeba tohoto paliva je do značné míry stabilní, neboť jaderné bloky pracují v základním provozním režimu (tj. po většinu doby s konstantním výkonem). Změny ve spotřebě tohoto paliva nastávají převážně při změnách v sestavě jaderných bloků (např. náběh jaderné elektrárny Temelín). Vodní energie je v ČR využívána převážně pro výrobu elektřiny. Využitelný hydroenergetický potenciál není v ČR dosud plně využit, ale přírodní podmínky pro výstavbu dalších velkých vodních elektráren (s elektrickým výkonem nad 10 MW) nejsou příznivé a jedinou dostupnou možností je budování tzv. malých vodních elektráren. Podle současných odhadů by malé vodní elektrárny mohly produkovat ročně zhruba dvojnásobné množství elektřiny oproti současnému stavu, tj. zhruba o 600 GWh více oproti současnosti. Rychlejšímu rozvoji těchto zdrojů elektřiny brání jejich vysoká investiční náročnost, která je činí nepříliš atraktivními pro soukromé investory, a to i přes rostoucí podporu státu. Kromě vodní energie je v poslední době věnována velká pozornost i netradičním obnovitelným zdrojům energie, kam patří větrná energie, sluneční energie, geotermální energie, energetické využití biomasy a odpadů. Stejně jako v případě malých vodních elektráren, rychlejší využití těchto zdrojů energie omezuje především jejich vysoká investiční náročnost a dlouhé doby návratnosti vložených prostředků, a proto je rozvoj těchto zdrojů podporován ze strany státu. Z hlediska konečné spotřeby energie českou energetiku charakterizují následující znaky: Relativně vysoký podíl uhlí na konečné spotřebě energie (kolem 13 %). Relativně vysoký podíl centralizovaného tepla na konečné spotřebě energie (kolem 16 %). Průměrný podíl spotřeby elektřiny na konečné spotřebě energie (kolem 17 %). Vysoký podíl spotřeby energie v průmyslu (kolem 45 %) oproti domácnostem (kolem 23 %). strana 18 srpen 2007

21 Tab. 3.5 Struktura konečné spotřeby energie podle sektorů ekonomiky (%) Průmysl Doprava Služby Domácnosti Česká republika EU Tab. 3.6 Struktura konečné spotřeby energie podle druhu (%) Uhlí Kapalná paliva Plyn Obnovitelné zdroje Elektřina Centraliz. teplo Česká republika EU Uhlí Česká republika Kapalná paliva Plyn Obnovitelné zdroje Elektřina Centraliz. teplo Uhlí EU-25 Kapalná paliva Plyn Obnovitelné zdroje Elektřina Centraliz. teplo Podíl elektřiny na konečné spotřebě energie se pohybuje v průměru kolem 17 %; nejvyšší je v průmyslu, kde dosahuje hodnot kolem 21 %, a nejnižší je v dopravě, kde činí pouze cca 3 % konečné spotřeby energie. srpen 2007 strana 19

22 Česká energetika se od průměru EU významně liší i co do struktury spotřeby energie podle druhů. Značný podíl české spotřeby tvoří spotřeba domácích pevných paliv (hnědého a černého uhlí). Tato skutečnost se promítá i do struktury výroby elektřiny. Tab. 3.7 Struktura výroby elektřiny vybraných zemí (%) JE TP KP PP VE OZE Česká republika 29,9 64,0 0,3 1,3 3,7 0,8 Rakousko 0,0 12,6 2,9 20,6 61,7 2,2 Německo 27,4 47,6 1,6 11,9 4,8 6,6 Polsko 0,0 94,4 0,0 2,7 2,6 0,4 Slovensko 55,5 18,4 1,4 10,6 14,1 0,0 EU-25 32,5 25,8 4,6 20,7 11,8 4,6 JE výroba z jaderného paliva TP výroby z pevných paliv KP výroba z kapalných paliv PP výroba z plynných paliv VE výroba z vodní energie OZE výroba z ostatních obnovitelných zdrojů (vítr, slunce, biomasa, odpady, bioplyn) Česká republika JE TP KP PP VE OZE EU-25 JE TP KP PP VE OZE strana 20 srpen 2007

23 Tab. 3.8 Agregovaná bilance elektřiny ČR v roce 2005 Rok 2005 Výroba elektřiny brutto Instalovaný výkon Využití instalovaného výkonu GWh % MW % hod./rok % Jaderné elektrárny , , ,1 Uhlí , , ,8 Kapalná paliva 236 0,3 75 0, ,0 Zemní plyn , , ,0 Biomasa 552 0, , ,7 Bioplyn 85 0,1 30 0, ,5 Vodní elektrárny , , ,0 Větrné elektrárny 21 0,0 22 0, ,9 Celkem , , ,1 Obnovitelné zdroje , , ,3 rok 2005 GWh % Saldo import-export ,3 Tuzemská brutto spotřeba ,7 Vlastní spotřeba ,7 Čerpání PVE 867 1,0 Ztráty v sítích ,1 Tuzemská netto spotřeba ,8 Česká republika je významným exportérem elektřiny z hlediska relativního podílu exportu z brutto výroby elektřiny je na prvním místě mezi zeměmi EU. 3.3 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA ČESKÉHO TRHU S ELEKTŘINOU V ČR se uskutečňuje trh s elektřinou na základě regulovaného přístupu k přenosové soustavě a k distribučním soustavám. Český trh s elektřinou je plně otevřen od 1. ledna 2006 a tedy v současnosti jsou oprávněnými zákazníky, s možností svobodného výběru dodavatele, všichni koneční zákazníci. Základní pravidla českého trhu s elektřinou vymezuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Podnikat v elektroenergetice na území ČR za podmínek stanovených energetickým zákonem mohou fyzické či právnické osoby pouze na základě státního souhlasu, kterým je licence udělená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). V ČR v roce 2006 bylo registrováno více než držitelů licence na výrobu elektřiny. Valná většina z tohoto počtu jsou drobní výrobci, jejichž podíl na elektroenergetické bilanci státu je málo významný. Největším (dominantním) výrobcem elektřiny v ČR je ČEZ, a. s. Tato akciová společnost, která vznikla v roce 1992, je z hlediska základního jmění a počtu zaměstnanců jedním z největších podniků v ČR. Instalovaný výkon zdrojů ČEZ v roce 2006 byl 12 GW (70 % instalovaného výkonu české ES). Pozice ČEZ ve výrobě elektřiny je patrná z následující tabulky. Společnost rozšířila majetkově svou působnost i do zahraničí. srpen 2007 strana 21

24 Tab. 3.9 Struktura výroby elektřiny ČR v roce 2005 z hlediska vlastnictví Rok 2005 Výroba elektřiny brutto GWh % ČEZ Nezávislé veřejné elektrárny Závodní elektrárny Celkem V České republice je jednotná přenosová soustava tvořená sítí o napětí 400 kv a 220 kv a jediný provozovatel přenosové soustavy, kterým je společnost ČEPS, a. s., jejímž majoritním vlastníkem je stát. Společnost vznikla v roce 1998 a poskytuje svým zákazníkům kapacitu svých zařízení s cílem zajistit rovnováhu v soustavě při dodržení kvalitní a spolehlivé dodávky elektřiny. Společnost ČEPS, a. s., zajišťuje bezpečný a spolehlivý přenos elektrické energie pro uživatele přenosové soustavy v ČR i v rámci mezinárodní spolupráce. Je odpovědná za údržbu, obnovu a rozvoj přenosové soustavy. Pravidla provozu a rozvoje PS zakotvila ČEPS, a. s., v dokumentu Kodex přenosové soustavy. strana 22 srpen 2007

25 Česká přenosová soustava vzhledem ke své poloze je významným článkem evropské soustavy a kromě vlastního exportu a importu elektřiny zajišťuje i významný tranzit elektřiny (kolem 6 TWh ročně). V ČR je více než 280 držitelů licence na distribuci elektřiny, ale pouze 3 distributoři mají největší význam, a to ČEZ Distribuce, a. s., Redistribuce, a. s., a E.ON Distribuce, a. s. Tito tři distributoři dodávají elektřinu převážné většině konečných zákazníků. Ostatní distributoři mají pouze lokální charakter (např. velké průmyslové podniky). Provozovatel distribuční soustavy vydává lokálně příslušná Pravidla provozování (kodex) příslušné distribuční soustavy. Operátor trhu s elektřinou zpracovává obchodní bilanci elektřiny a předává ji provozovateli přenosové soustavy a provozovatelům distribučních soustav, organizuje tzv. krátkodobý trh s elektřinou a ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy organizuje vyrovnávací trh s regulační energií a na základě vyhodnocení odchylek zajišťuje zúčtování a vypořádání odchylek mezi subjekty zúčtování. Operátor trhu s elektřinou (OTE, a. s.) je akciová společnost, kde většinovým vlastníkem je stát. Obchodníci s elektřinou v ČR mají právo na dopravu dohodnutého množství elektřiny (pokud mají uzavřenu smlouvu o přenosu nebo o distribuci elektřiny) a mají právo nakupovat elektřinu na území ČR (od držitelů licence) a prodávat ji ostatním účastníkům trhu s elektřinou. Nákup elektřiny z jiných států a prodej elektřiny do jiných států není omezen, s výjimkami definovanými energetickým zákonem. V současnosti je v České republice evidováno kolem 250 obchodníků s elektřinou. Obchod s elektřinou se uskutečňuje na základě účasti na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou, dvoustranných obchodů mezi účastníky trhu s elektřinou, účasti na vyrovnávacím trhu s regulační energií, nebo účasti na trhu s podpůrnými službami. srpen 2007 strana 23

26 Dohled nad trhem s elektřinou v České republice provádí státní správa, kterou v energetických odvětvích zajišťuje: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Energetický regulačnímu úřad, Státní energetická inspekce. Česká energetická legislativa se opírá o platnou legislativu EU zejména směrnice 2003/54/ES a 2003/55/ES. Základy této legislativy jsou však hlubší a opírají se o tzv. Energetickou chartu. Od roku 2004 se formuje nová evropská energetická politika, jejíž základ sestává ze tří pilířů: opatření proti změně klimatu, omezování vnější zranitelnosti EU, zejména pokud jde o dovozy uhlovodíků, podpora ekonomického růstu a pracovních míst. Nová energetická politika EU má zajistit, že dostupná energie bude zabezpečeným způsobem poskytována všem spotřebitelům. Důraz na bezpečnost zásobování energií je mj. v náplni směrnice 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury, která se promítá i do české legislativy. Trh s elektřinou v České republice stejně jako v celé EU prošel procesem liberalizace, jejímž hlavním cílem je odstranění cenových deformací (křížových dotací) a minimalizace ceny působením tržních sil (konkurence). V současnosti je však tento cíl plněn ne zcela dokonale, neboť funkce trhu je ovlivňována reálně existujícími omezujícími faktory, které lze členit do dvou skupin: technický faktor - existují tzv. úzká hrdla, tj. silně limitované přenosové kapacity mezi státy a tak trh je doposud spíše národní ; ekonomický faktor - existují silní dominantní výrobci a obchodníci s elektřinou, kteří mohou ovlivňovat cenu silové elektřiny na trhu. Z uvedených důvodů evropské ceny elektřiny po počátečním poklesu mají v poslední době spíše růstovou tendenci, a to vytváří tlak i na ceny na českém trhu. V této situaci je vývoji cen elektřiny věnována zvýšená pozornost ze strany všech subjektů trhu s cílem omezit případný nadměrný růst. Tab Vývoj cen elektřiny pro konečné zákazníky v ČR a v EU (EUR/MWh) Domácnosti Průmysl EU ČR EU ČR Z prezentovaného vývoje cen elektřiny je zřejmé, že ceny elektřiny v České republice se postupně přiblížily průměrným cenám v EU. strana 24 srpen 2007

27 V současnosti v České republice na cenu elektřiny působí 4 základní činitele, a to: Nutnost rekonstrukce výrobního parku v důsledku dožívání výrobního zařízení. Nutnost výstavby nových zdrojů v důsledku rostoucí poptávky po elektřině. Podpora výstavby obnovitelných zdrojů elektřiny a přenášení externalit (náklady na ochranu životního prostředí) do nákladů na výrobu elektřiny. Nemožnost nakupovat levnou elektřinu v zahraničí - rostoucí poptávka po elektřině v celé Evropě. Ekonomiky zemí EU začaly v poslední době opět významně růst a poptávka po elektřině vzrůstá. Další růst cen elektřiny v Evropě včetně ČR je tedy pravděpodobný. 3.4 PERSPEKTIVY ROZVOJE ČESKÉ ELEKTROENERGETIKY Bezproblémová funkce trhu s elektřinou, stejně jako trhu s jakoukoli jinou komoditou, je podmíněna vybilancováním strany poptávky se stranou nabídky. Toto vybilancování se v podmínkách ideálního konkurenčního trhu děje automaticky prostřednictvím ceny, ale v reálných podmínkách, kdy funkce trhu není ideální, je nutná racionální regulace, která je podložená zpracováním a analýzou scénářů a bilancí trhu. Vývoj tuzemské poptávky po elektřině je základní veličinou ovlivňující kvalitu a rizikovost jakýchkoliv koncepčních a finančních (investičních) rozhodnutí v sektoru nabídky, tj. v rámci výrobní základny a sítí elektroenergetiky. Sledování a predikce vývoje poptávky po elektřině je proto prvním a nejdůležitějším předpokladem hladké funkce trhu s elektřinou. Poptávka po elektřině v ČR po stagnaci v 90. létech od roku 1999 roste v průměru o 2 % ročně, jak je patrné z následujícího grafu. V souvislosti s předpokládaným růstem české ekonomiky se očekává, že růstová tendence bude zachována i do budoucna. Obr. 3.2 Retrospektiva vývoje poptávky po elektřině v ČR Tuzemská netto spotřeba elektřiny (TWh) srpen 2007 strana 25

28 V České republice Operátor trhu připravuje a pravidelně aktualizuje scénáře očekávaného vývoje poptávky po elektřině, jejichž verze platná pro rok 2007 je v následující tabulce a grafu. Tab Scénáře očekávaného vývoje poptávky po elektřině v ČR (TWh) Scénář Vysoký Referenční Nízký Obr. 3.3 Scénáře očekávaného vývoje poptávky po elektřině v ČR 90 Tuzemská netto spotřeba elektřiny (TWh) Vysoký Referenční Nízký Uvedené scénáře vychází z těchto předpokladů: roční růst HDP v ČR do roku 2030 meziročně v průměru kolem 4 %, pokles elektroenergetické náročnosti tvorby HDP na cca 50 % současné hodnoty do roku Podmínkou pro reálnost těchto předpokladů je pokračování rozvoje energeticky méně náročných sektorů národní ekonomiky a výrazné úspory elektřiny v konečné spotřebě. Scénáře rozvoje ES ČR, ve shodě se Státní energetickou koncepcí, jsou vesměs založeny na předpokladu dlouhodobé soběstačnosti ČR v zásobování elektřinou. Očekávaný růst poptávky si tak vyžádá do roku 2030 instalovat až MW nových výrobních kapacit. V tomto období bude nutno rekonstruovat nebo vyřadit z důvodu dožití dalších cca MW. Z toho plyne, že kolem roku 2030 by měla být obměněna cca polovina stávající výrobní základny ES ČR. Tento proces je vysoce investičně náročný a střízlivé odhady hovoří o nutnosti investovat do rozvoje výrobní základny kolem 350 mld. CZK (cca 13 mld. EUR) do roku 2030, ale nejsou vyloučeny ani výrazně vyšší investice. strana 26 srpen 2007