3) Zásada ústnosti znamená, že jako podklad rozhodnutí lze použít jen to, co bylo při jednání u soudu ústně předneseno.

Transkript

1 OBČANSKÉ PRÁVO PROCESNÍ POJEM: - souhrn právních norem, který upravuje civilní proces = postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení a právní vztahy, které v důsledku toho vznikají, - jedná se o odvětví soukromého práva, úlohou a cílem procesu je ochrana subjektivní občanských práv a zákonem chráněných zájmů. Obecně můžeme rozdělit civilní proces: a) řízení sporné b) řízení nesporné ZÁSADY: 1) Zásada dispozitivní: iniciativa je v rukou účastníků řízení, ( př. typická v řízení sporném znamená, že soud nemůže řízení zahájit z vlastní vůle ani z úřední povinnosti, ale pouze na návrh procesní strany žalobce) Opakem je zásada oficiality typická v řízení nesporném, kdy řízení je v rukou soudu, který je oprávněn zahájit řízení z vlastního podnětu a stanovit jeho předmět. 2) Zásada projednací typická ve sporném řízení znamená, že soud (zpravidla) provádí jen ty důkazy, které navrhnou strany. Opakem je zásada vyhledávací (vyšetřovací) typická v řízení nesporném, kdy odpovědnost za zjištění skutkového stavu nese soud a je jeho povinností zjistit rozhodné skutečnosti. 3) Zásada ústnosti znamená, že jako podklad rozhodnutí lze použít jen to, co bylo při jednání u soudu ústně předneseno. 4) Zásada písemnosti, znamená, že se všechny úkony stran i soudu protokolují 5) Zásada přímosti: soud je v přímém, osobním styku s účastníky řízení 6) Zásada rovnosti stran garantuje všem účastníkům řízení v principu stejná procesní práva. Zásada nestrannosti a nezávislosti soudu (nikdo nesmí být ve své věci soudcem) znamená, že soudcem určité věci nesmí být ten, kdo má zvláštní poměr k účastníkům řízení, tzn. kdo je k nim ve vztahu příbuzenském, přátelském nebo nepřátelském, nebo kdo má zvláštní zájem na výsledku projednávaného sporu, tj. kdo je podjatý. 7) Zásada in dubio pro reo (tzn. v pochybnostech ve prospěch žalovaného) znamená, že dospěje-li soud k závěru, že z provedeného dokazování nelze zjistit, je-li žaloba po právu, musí žalobu zamítnout. Stejná zásada se někdy vyjadřuje pravidlem v případě pochybností mírněji. 8) Zásada formální pravdy znamená, že soud nemusí zjišťovat přesně a úplně skutkový stav, ale spokojí se s takovým stupněm jeho poznání, který vyplyne z provedeného dokazování nebo na němž se shodnou strany řízení. Opakem je zásada materiální pravdy je na soudci, jak zváží danou skutečnost volné hodnocení důkazů. 1

2 9) Zásada hospodárnosti (zásada procesní ekonomie) znamená, že soud při řízení postupuje co nejhospodárněji tak, aby byly náklady řízení i zátěž pro strany minimální možné a přitom nebyl ještě zmařen účel řízení. 10) Zásada volného hodnocení důkazů nestanoví žádná formální pravidla pro to, jak má soud důkazy hodnotit; soudce musí vycházet jen ze svého vnitřního přesvědčení. Opačná zásada, zásada zákonného hodnocení důkazů, se uplatňuje jen u veřejných listin, které, jsouli pravé, dosvědčují nezpochybnitelným způsobem platnost toho, co uvádějí. 11) Zásada veřejnosti stanoví, že řízení je vždy veřejné. Před veřejností lze jednání zcela nebo zčásti uzavřít jen za výjimečných okolností a i v těchto případech musí být veřejně vyhlášen rozsudek. 12) Zásada právní pomoci znamená, že nikdo nesmí utrpět újmu na svých právech proto, že by neznal v řízení před soudem svá procesní práva. Soudy jsou proto povinny ty účastníky řízení, kteří nejsou zastoupeni advokátem, o jejich procesních právech náležitě poučovat. Účastník, který nemá dostatek prostředků, aby si opatřil právní pomoc, má navíc nárok na bezplatné přidělení právního zástupce ex offo, jehož náklady hradí stát. 13) Zásada kontradiktornosti: vše v procesu musí být podrobeno debaty. Účastníci mají právo vyjádřit se ke všem skutečnostem. 14) Princip jednoty řízení: řízení tvoří jeden celek, posloupnost soudních úkonů není stanovena, řízení není rozděleno na určité fáze. Princip koncentrační: princip legálního pořádku, kdy v řízení jsou stanoveny určité úseky, v nichž je zapotřebí učinit určitý procesní úkon, jinak k němu soud nepřihlédne. PRAMENY: Prameny civilního práva procesního Základním a nejvýznamnějším pramenem občanského práva procesního je občanský soudní řád, který se většinou používá subsidiárně i tam, kde část civilního procesu primárně upravuje jiný právní předpis. Občanský soudní řád Ústava LZPS Právo EU Mezinárodní smlouvy, judikatura ESLP (Evropský soud pro lidská práva), úmluva o ochraně základních práv a svobod Pozn: PRAMENY PRÁVA NA SPRAVEDLIVÝ PROCES Prameny Čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod Čl. 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech Hlava pátá Listiny základních práv a svobod 2

3 DRUHY CIVILNÍHO PROCESU a) nalézací b) vykonávací (exekuční) c) insolvenční d) rozhodčí e) zajišťovací Nalézací řízení - vede k vydání soudního rozhodnutí, jímž soud nalézá právo, které buď : a) zjišťuje, co je právem b) právo vytváří - počátkem nalézacího řízení je žaloba. Formy: 1) sporné nalézací řízení - žalobce a žalovaný = vzájemní odpůrci 2) nesporné nalézací řízení - nestojí prosti sobě dva odpůrci, ale okruh účastníků, který je rozdílný, dle druhu řízení - např. řízení dědické, řízení o prohlášení za mrtvého Vykonávací (exekuční) řízení - slouží k zajištění uskutečnění práva zjištěného v řízení nalézacím, pokud nedošlo k dobrovolnému plnění povinnosti rozhodnutí, i proti vůli toho, kdo měl povinnost plnit. Insolvenční řízení - slouží k zjištění existence úpadku a hrozícího úpadku dlužníka a poté k rozhodnutí o zákonném způsobu řešení majetkových vztahů dlužníka k věřitelům. Úpadek je situace, kdy úpadce má více věřitelů a pasiva převyšují aktiva (předlužení) nebo je v platební neschopnosti. Hrozící úpadek je situace, kdy u dlužníka vzhledem k okolnostem lze důvodně předpokládat, že nebude řádně a včas schopen splnit podstatnou část závazků. Právní úprava insolvenční zákon. Rozhodčí řízení -alternativní způsob řešení sporů Rozhodujícím orgánem je rozhodce nebo stálý rozhodčí soud, kdy po uzavření rozhodčí smlouvy, ve které byla stanovena základní pravidla řízení, pravomoc soudce přebírá rozhodce Řízení je: - méně formální, rychlé, jednoinstanční, operativní s vyloučením veřejnosti - typické v obchodních vztazích. Výsledkem je rozhodčí nález, který je pro obě strany závazný a může být i exekučním titulem. Rozhodčí nález je možno nechat přezkoumat Nejvyšším soudem. Právní úprava zákon o rozhodčím řízení. 3

4 Zajišťovací řízení Slouží k předběžnému zajištění práva nebo jeho výkonu v případě ohrožení - např. předběžná opatření (ve věcech nezletilých dětí, domácího násilí, určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů 4

5 Subjekty občanského soudního řízení - osoby, kterou jsou nositeli práv a povinností v civilněprávních vztazích - rozhodovací subjekty: jsou na základě zákona pověřeny poskytováním ochrany subjektivním právům a zákonem chráněným zájmům mají oprávnění autoritativně rozhodovat o právních vztazích, kterou jsou předmětem civilního řízení orgány, které vytváří stát prostřednictvím zákona a které mají zároveň státem vymezený rozsah svých pravomocí (soudy, nestátní orgány, rozhodci) - další subjekty: účastníci řízení (procesní strany = osoby, o jejichž právem a oprávněných zájmech je v řízení jednáno a rozhodováno - od pojmu subjekty řízení je nutno odlišit pojem osoby zúčastněné na řízení (osoby, které se jakkoli řízení účastní např. zapisovatel, svědek, znalec) 1. soudy - hlava IV. Ústavy - soudy jsou státními orgány pověřenými výkonem zvláštní funkce státu, tedy výkonem soudnictví - základním pramenem pro oblast soudnictví je: Ústava ČR, na kterou navazuje z. č. 6/2002 Sb.,o soudech a soudcích, který upravuje činnost soudů. Obsazení soudu v občanském soudním řízení: - jediný soudce (samosoudce) - senát (soudce +přísedící) Soustava soudů Okresní soud rozhoduje samosoudce, vyjma věcí pracovních či těch, které stanoví zákon Krajský soud Vrchní soud (Praha, Olomouc) Nejvyšší soud ČR (Brno) řeší dovolání, dále případě stanovené zákonem a hlavní úloha ve sjednocování judikatury. Ústavní soud 2. Účastníci řízení ( 18 OSŘ) - mají zvláštní postavení, pouze jim zákon přiznává řadu oprávnění, kterými mohou výrazně ovlivnit průběh řízení - OSŘ je založen na zásadě rovného postavení účastníků, což ukládá soudu povinnost: 1) zajistit účastníkům stejné možnosti k uplatnění práv 2) právo jednat ve své mateřštině 3) procesní strany mohou přednést před soudem své návrhy, navrhnout důkazy, vyjádřit se k důkazům, vyjádřit se ke všem okolnostem, které v řízení vyjdou najevo 4) účastníci řízení mohou využít řádné či mimořádné opravné prostředky 3. jiné subjekty 5

6 Vyšší soudní úředník - z. č. 198/1994 SB., o vyšších soudních úřednících - má napomoci soudcům a ulehčit jim v práci, tak aby se mohly soustředit na řešení složitějších případů - jsou to zvláštním způsobem vyškolení pracovníci soudů, kteří jsou na základě zákona pověřeni výkonem přesně definovaných úkonů - podmínky pro výkon: pouze občan ČR, bezúhonný a musíme mít ukončené tříleté studium vyšších soudních úředníků - vykonává úkony soudu na základě rozvrhu práce Soudní komisař - jsou jim pověření notáři, kteří se zabývají řízení o úschovách, o umoření listin a dědickým řízením - notář je povinen v dědickém řízení provést všechny potřebné úkony a předložit soudu všechny podklady tak, aby soud mohl vznést rozhodnutí ve věci samé - ustanovení soudního komisaře je v dědickém řízení povinné a jeho úloha je nezastupitelná Státní zástupce ( 35 OSŘ) - v civilním řízení má značně omezenou účast, civilního řízení se může účastnit po podání návrhu na zahájení nebo vstoupit do již zahájeného řízení, - podat návrh na zahájení řízení může jen v taxativně vymezených případech, např. návrh na popření otcovství) Soudní vykonavatel - pracovník soudu - působí např. při výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, bývá zpravidla pověřen sepisem movitého majetku, zajišťuje sepsané věci, vydává odebrané peníze oprávněnému, - je vázán příkazy soudce 4. osoby zúčastněné na řízení - nemají vliv na průběh či postup procesu, mají však určitá práva a povinnosti: svědek, znalec, advokát, zmocněnec, opatrovník. 5. divák - nemá žádná práva a povinnosti 6