Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2014

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2014) 408 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2014 {SWD(2014) 408 final} CS CS

2 Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2014 RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1, a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy 2, a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení, s ohledem na doporučení Evropské komise 3, s ohledem na usnesení Evropského parlamentu 4, s ohledem na závěry Evropské rady, s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost, s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru, s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu, s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku, vzhledem k těmto důvodům: (1) Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost. (2) Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období ) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států, které společně tvoří integrované hlavní směry Úř. věst. L 209, , s. 1. Úř. věst. L 306, , s. 25. COM(2014) 408 final. P7_TA(2014)0128 a P7_TA(2014)0129. CS 2 CS

3 Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti. (3) Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům. (4) Irsko do prosince 2013 podléhalo makroekonomickému ozdravnému programu. Podle článku 12 nařízení (EU) č. 472/2013 bylo po dobu trvání tohoto programu osvobozeno od sledování a posuzování v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik. S ohledem na skutečnost, že Irsko makroekonomický ozdravný program úspěšně dokončilo, mělo by být nyní plně začleněno do rámce evropského semestru. (5) Dne 13. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu 5, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování 6. (6) Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy. (7) Dne 5. března 2014 Komise zveřejnila výsledky hloubkového přezkumu Irska 7, který provedla podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, přičemž zohlednila úspěšné dokončení ekonomického ozdravného programu Irska a tedy skutečnost, že Irsko by nyní mělo být plně začleněno do rámce evropského semestru. Komise na základě analýzy dospěla k závěru, že nedávno dokončený irský makroekonomický ozdravný program výrazně přispěl k řešení hospodářských rizik a ke snížení nerovnováh. Přetrvávající makroekonomické nerovnováhy však vyžadují zvláštní sledování a rozhodná politická opatření. Zejména vývoj ve finančním sektoru, zadluženost soukromého a veřejného sektoru a s tím související vysoké hrubé a čisté závazky vůči zahraničí, jakož i situace na trhu práce ukazují, že rizika stále přetrvávají. (8) Dne 17. dubna 2014 předložilo Irsko svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 29. dubna 2014 svůj program stability z roku Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně. (9) Hlavními cíli rozpočtové strategie nastíněné v programu stability na rok 2014 je napravit nadměrný schodek do roku 2015 a dosáhnout střednědobého cíle do roku Cílem programu je snížit schodek v souladu s doporučeními v rámci postupu při nadměrném schodku pod 3 % HDP do roku Program potvrzuje střednědobý rozpočtový cíl v podobě vyrovnaného strukturálního rozpočtu, což je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Pokud jde o období po roce 2015, program na období předpokládá snížení celkového rozpočtového schodku o přibližně 1 procentní bod HDP ročně. Jeho cílem je snížit míru zadlužení z téměř 124 % HDP COM(2013) 800 final. COM(2013) 790 final. SWD(2014) 79 final. CS 3 CS

4 v roce 2013 na 107 % HDP v roce Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je z velké míry v souladu s prognózami Komise na rok 2014 a 2015, přičemž existují určité rozdíly, pokud jde o příspěvky složek poptávky. Program byl schválen nezávislým orgánem (Irish Fiscal Advisory Council irská rada pro fiskální záležitosti). Prognózy orgánů na další roky programu jsou však optimistické. Navíc dosažení rozpočtových cílů pro rok 2015 není podporováno dostatečně podrobnými opatřeními. V důsledku toho je prognóza Komise týkající se schodku na rok 2015 vyšší než cíl doporučený Radou. Na základě hodnocení programu a prognózy Komise podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97 dospěla Rada k závěru, že programové cíle jsou v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu, nicméně od roku 2015 je nutné podpořit je zvláštními opatřeními. Byly učiněny významné kroky ke zlepšení důležitých aspektů irského fiskálního rámce a kvality a včasného poskytování údajů. Střednědobé rozpočtové plány však nejsou podpořeny dostatečně definovanými ozdravnými opatřeními a podléhají změnám v rámci ročních rozpočtových rozhodnutí. Střednědobé výdajové stropy nejsou dostatečně vymezeny právně závaznými zvláštními úpravami. (10) Reformy v oblasti daní přispěly k fiskální korekci, avšak existuje další prostor pro zlepšení účinnosti a prorůstové orientaci daňového systému. U zdanění majetku došlo k přechodu z transakční daně na periodickou daň založenou na hodnotě obytné nemovitosti, avšak daňová základna je stále poměrně úzká, neboť některé druhy majetku nepodléhají daním. Zdanění práce je roztříštěné a složité a daňové základny daní podporujících růst, jako jsou např. spotřební a environmentální daně, jsou zúženy sníženými sazbami a výjimkami. Z důvodu nulových sazeb a snížených sazeb DPH se účinnost DPH nachází pod průměrem EU. Snížené sazby DPH jsou široce využívány pro dosažení cílů redistribuce, ačkoliv nejsou účinným a dobře zacíleným nástrojem politiky na ochranu zranitelných skupin. Je zde prostor pro zlepšení účinnosti daňových nástrojů v oblasti životního prostředí a pro odstranění dotací poškozujících životní prostředí. (11) Ačkoli má Irsko relativně mladou populaci, veřejné výdaje na zdravotní péči byly v roce 2012 jedny z nejvyšších v EU a dosahovaly 8,7 % HND, což výrazně přesahuje průměr EU v hodnotě 7,3 % HND. Vzhledem k současným obtížím při správě rozpočtu na zdravotnictví mohou být z důvodu očekávaných demografických tlaků způsobených stárnutím obyvatelstva stávající úrovně služeb zachovány pouze tehdy, pokud ve střednědobém až dlouhodobém horizontu bude dosaženo nákladové efektivity. Očekává se, že výdaje související se zdravotnictvím vzrostou do roku 2060 z důvodu demografických tlaků o 1,2 procentního bodu HDP. Odvětví zdravotnictví čelí několika výzvám. Jednotliví poskytovatelé zdravotní péče používají různé systémy a postupy pro finanční řízení a účetnictví. To vede k prodlevám a narušuje shromažďování a zpracování informací. Znesnadňuje to také sledování výdajů v oblasti zdravotní péče a opatření k dosažení nákladové efektivity a odpovídající alokace zdrojů. Další výzvu představuje vysoká úroveň výdajů na léčivé přípravky, poměrně vysoké jsou přitom výdaje na léčivé přípravky v oblasti ambulantní péče. (12) Irsko čelí problémům souvisejícím s nezaměstnaností, zejména dlouhodobou nezaměstnaností a nezaměstnaností mladých lidí, a stále zde existuje velké množství lidí v produktivním věku s nízkou kvalifikací, což vede k nerovnosti a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. Dlouhodobá nezaměstnanost v souvislosti s nedávnými zlepšeními trhu práce postupně klesá, avšak její podíl v rámci celkové nezaměstnanosti zůstává vysoký a dále roste. Na konci roku 2013 CS 4 CS

5 představovali dlouhodobě nezaměstnaní více než 61 % z celkového počtu nezaměstnaných osob. Míra nezaměstnanosti mladých lidí dosáhla na konci roku 2012 a na začátku roku 2013 svého vrcholu a překračovala 30 %. Podíl mladých lidí, kteří nemají zaměstnání, nestudují ani se neúčastní odborné přípravy se mezi roky 2007 a 2012 zvýšil o osm procentních bodů na 18,7 %. Poté se sice snížil na 16,1 %, avšak stále zůstává jedním z nejvyšších v EU. V souladu s cíli záruky pro mladé lidi je nutné zahrnout všechny dotčené mladé lidi do čtyřměsíční lhůty. S obnovením ekonomické rovnováhy se objevil nesoulad mezi nabízenými a poptávanými dovednostmi, který vyvolal potřebu rekvalifikací a zvyšování kvalifikací, což představuje výzvu pro systémy vzdělávání a odborné přípravy. Účast na celoživotním učení je nižší než průměr EU (7,3 % ve srovnání s 10,7 % v roce 2013). (13) Irsko má v rámci EU jeden z nejvyšších podílů osob žijících v domácnostech s nízkou intenzitou práce, což představuje závažný sociální problém. Již před krizí byl podíl vyšší než průměr EU, přičemž mezi roky 2007 a 2011 vzrostl z úrovně 14,3 % na 24,2 %. Nízká intenzita práce je závažným problémem zejména v domácnostech rodičů samoživitelů. To přispělo k rostoucímu riziku chudoby nebo sociálního vyloučení dětí v Irsku a prohlubuje problém nerovné účasti žen na trhu práce, která v roce 2013 dosáhla 67,2 %, zatímco v případě mužů to bylo 83,4 %. Z toho důvodu se pozornost obrátila na přístup k zařízením pro péči o děti a její finanční dostupnost, což představuje značnou překážku pro rodiče hledající zaměstnání, aby se vyhnuli riziku chudoby. Na trh práce má též dopad past nezaměstnanosti. Plochá struktura dávek v nezaměstnanosti v rámci systému dávek a příspěvků při hledání zaměstnání, neomezená doba trvání příspěvků při hledání zaměstnání a ztráta dalších příspěvků (zejména příspěvek na nájem a zdravotních karet) po návratu do zaměstnání vedou k tomu, že náhradové poměry jsou pro dlouhodobě nezaměstnané, u kterých je pravděpodobné, že budou mít nízký příjem, a v závislosti na rodinných okolnostech i pro ostatní kategorie pracovníků poměrně vysoké. (14) Poskytování úvěrů malým a středním podnikům zůstává slabé, což je dáno nízkou poptávkou po úvěrech ve spojení s omezenou nabídkou zdrojů, protože na malé a střední podniky má i nadále dopad nadměrný pákový efekt a slabá domácí poptávka a banky musí dosáhnout dalšího pokroku, aby udržitelným způsobem vyřešily nesplácené úvěry malých a středních podniků. Z posledního průzkumu provedeného institutem Red C vyplynulo, že z 40 % malých a středních podniků, které požádaly v období od října 2012 do března 2013 o bankovní úvěr, nedostalo úvěr 19 %. Na konci roku 2009 byl zřízen úřad pro přezkum úvěrů (Credit Review Office), který má urovnávat spory mezi poskytovateli úvěrů a potenciálními příjemci úvěrů z řad malých a středních podniků, kterým byl úvěr zamítnut. Ačkoliv je dopad úřadu pro přezkum úvěrů pozitivní, působí dosud pouze v omezené míře, což je částečně dáno malým počtem stížností. Malé a střední podniky při investování spoléhají silně na bankovní financování a nebankovní zdroje financování jsou relativně málo rozvinuté, ačkoliv v současné době jsou posuzovány některé alternativy, včetně úvěrových fondů. S posilujícím oživením a obnovující se domácí poptávkou dojde pravděpodobně ke zvýšení omezené nabídky zdrojů, pokud dojde k odpovídající nápravě úvěrových kanálů, což je zásadní předpoklad pro perspektivu růstu. Za účelem zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování byly vytvořeny zvláštní mechanismy a fondy jako například mechanismus úvěrových garancí, úvěrový fond pro mikropodniky a tři fondy pro malé a střední podniky, které jsou však dosud využívány pouze v omezené míře. CS 5 CS

6 (15) Ačkoli v rámci nedávno dokončeného programu finanční pomoci byly provedeny reformy bankovního sektoru, existují stále závažné výzvy. Tyto výzvy byly podrobně analyzovány v hloubkovém přezkumu Irska provedeném Komisí v roce V červnu 2013 představovaly úvěry v selhání u tří největších domácích bank téměř 27 % celkových úvěrů. Zadluženost soukromého sektoru zůstává i přes nedávné snižování finanční páky stále jednou z nejvyšších v EU, což znamená přetrvávající riziko pro finanční stabilitu a zátěž pro ekonomiku. Snižování zadlužení domácností a malých a středních podniků je neúplné a korekce rozvah bank a malých a středních podniků má zásadní význam pro obnovení úvěrových kanálů. Poskytování úvěrů bankami dále klesá a bankovní sektor stále bojuje o ziskovost, což je částečně dáno vysokým počtem hypoték s variabilní sazbou kopírující pohyb jiné sazby, tzv. tracker mortgages (aktiva z dřívější doby s nízkým výnosem) v bankovních rozvahách. (16) Náklady na vymáhání smluv jsou vysoké. Většinu těchto nákladů tvoří náklady na právní poradenství, které dosahují 18,8 procentního bodu, a vysoké náklady na právní služby mají dopad na nákladovou strukturu všech podniků, včetně malých a středních podniků. Na rozdíl od nákladů na ostatní profesionální služby se náklady na právní služby od začátku krize nepřizpůsobily směrem dolů, což je částečně způsobeno nedostatečnou konkurencí. Orgány se zavázaly, že jako součást makroekonomického ozdravného programu zavedou reformy v odvětví právních služeb. V roce 2011 zveřejnily zákon o regulaci právních služeb, který musí být ještě přijat. Zdroje soudnictví a soudní správy pro zavedení aktivního vyřizování případů ve fázi před soudním řízením jsou velmi omezené, což může přispívat k prodlevám při výkonu spravedlnosti a zvyšovat náklady. Dále existují značné nedostatky ve schopnosti Irska shromažďovat údaje o kvalitě a účinnosti soudního systému. (17) V souvislosti s evropským semestrem provedla Komise podrobnou analýzu irské hospodářské politiky. Posoudila program stability a národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Irsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k tomu, že je potřeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí Evropské unie tím, že budou do vnitrostátních rozhodnutí zahrnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 7. (18) Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability Irska a její stanovisko 8 je promítnuto zejména do níže uvedených doporučení č. 1 a 2. (19) Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1, 3, 5 a 6. (20) V kontextu evropského semestru provedla Komise analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na základě této analýzy Rada vydala zvláštní doporučení pro členské státy, jejichž měnou je euro. Irsko by mělo rovněž zajistit úplné a včasné provedení těchto doporučení. DOPORUČUJE, aby Irsko v období provedlo tato opatření: 1. Plně provést rozpočet na rok 2014 a zajistit nápravu nadměrného schodku udržitelným způsobem do roku 2015, a to tím, že rozpočtová strategie bude podpořena dalšími strukturálními opatřeními, a dosáhnout strukturální korekce uvedené v doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Po nápravě nadměrného schodku pokračovat v úsilí o strukturální korekci za účelem dosažení 8 Podle čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97. CS 6 CS

7 střednědobého cíle na úrovni nejméně 0,5 % HDP ročně (za příznivých ekonomických podmínek nebo v případě, že je to nutné pro splnění pravidel pro dluh, více) za účelem trvalého snížení vysoké míry celkového veřejného zadlužení. Zvýšit důvěryhodnost strategie rozpočtové korekce, účinně provádět víceleté rozpočtové plánování a definovat všeobecná rozpočtová opatření, která jsou základem pro střednědobé fiskální cíle. Učinit strop vládních výdajů závaznějším, a to omezením zákonného rozsahu pro diskreční změny. Za účelem podpory fiskální konsolidace by měla být vzata v úvahu možnost zvýšení příjmů prostřednictvím rozšíření daňové základny. Rozšířit prorůstovou orientaci daňového systému a jeho šetrnost vůči životnímu prostředí. 2. Pokročit v reformě odvětví zdravotní péče, která byla zahájena v rámci strategického rámce Future Health, s cílem zvýšit nákladovou efektivitu. Provádět další opatření na snížení výdajů na léčiva, včetně prostřednictvím častějších úprav cen patentovaných léčiv, větším pronikáním generických léčiv na trh a zlepšením postupů v oblasti předepisování léčiv. Reformovat systémy finančního řízení vnitrostátního zdravotního orgánu za účelem harmonizace systémů u všech poskytovatelů a podpory lepší správy pohledávek. Od ledna 2015 mít zavedeny jednotlivé zdravotní identifikační kódy. 3. Dosáhnout dalších zlepšení v oblasti aktivních politik na trhu práce, se zvláštním zaměřením na dlouhodobě nezaměstnané, pracovníky s nízkou kvalifikací a na mladé lidi v souladu s cíli záruky pro mladé lidi. Pokročit v probíhající reformě systému dalšího vzdělávání a odborné přípravy (FET), programech podpory zaměstnanosti a programech učňovské přípravy. Nabídnout více vzdělávání na pracovišti; zlepšit a zajistit relevantnost kurzů dalšího vzdělávání a odborné přípravy a učňovské přípravy s ohledem na potřeby trhu práce. Zvýšit úroveň a kvalitu podpůrných služeb poskytovaných pracovními úřady Intreo. V rámci systému dalšího vzdělávání a odborné přípravy vytvořit hladce fungující systém postoupení případů mezi úřady Intreo a výbory pro vzdělávání a odbornou přípravu. 4. Řešit nízkou intenzitu práce domácností a ohrožení dětí chudobou prostřednictvím degresivního vyplácení dávek a doplatků po návratu do zaměstnání. Usnadnit účast žen na trhu práce zlepšením přístupu k finančně dostupnější a celodenní péči o děti, zejména pro nízkopříjmové rodiny. 5. Vytvořit další politické iniciativy pro odvětví malých a středních podniků, včetně politických iniciativ na řešení problémů v oblasti dostupnosti bankovního a nebankovního financování a restrukturalizace dluhů. Pokročit v iniciativách na zlepšení přístupu malých a středních podniků k bankovním úvěrům a nebankovnímu financování. V bankovním odvětví zavést systém monitorování pro úvěry pro malé a střední podniky. Současně pracovat na tom, aby bylo zajištěno, že budou více využívány dostupné nebankovní úvěrové nástroje, včetně tří fondů pro malé a střední podniky financovaných národním důchodovým rezervním fondem (National Pensions Reserve Fund), společností Microfinance Ireland a časově omezeným systémem úvěrových záruk. Podporovat, aby malé a střední podniky tyto nástroje a další nebankovní režimy využívaly. Zvýšit viditelnost a kapacity úřadu pro přezkum úvěrů při urovnávání sporů mezi bankami a potenciálními příjemci úvěrů z řad malých a středních podniků, kterým byl úvěr zamítnut. 6. Sledovat výkonnost bank, pokud jde o pokrok dosažený v plnění cílů restrukturalizace nedoplatků u hypoték. V zájmu podstatného snížení nedoplatků z hypoték do konce roku 2014 oznámit ambiciozní cíle pro třetí a čtvrté čtvrtletí roku CS 7 CS

8 2014 pro hlavní hypoteční banky, na jejichž základě největší hypoteční banky navrhnou a přijmou řešení pro restrukturalizaci hypotečních úvěrů, které jsou v prodlení déle než 90 dnů. Pokračovat v hodnocení udržitelnosti přijatých opatření pro restrukturalizaci prostřednictvím auditů a cílených přezkumů na místě. Vypracovat pokyny pro trvalost řešení. Pravidelně zveřejňovat údaje o portfoliích nesplácených bankovních úvěrů malých a středních podniků za účelem zvýšení transparentnosti. Vytvořit strategii na řešení problému ohrožených úvěrů u komerčních nemovitostí. Vytvořit centrální registr úvěrů. 7. Snížit náklady na právní řízení a služby a posílit konkurenci, a to například přijetím zákona o regulaci právních služeb do konce roku 2014, který obsahuje ustanovení povolující vytvoření multidisciplinárních postupů, a usilovat o zrušení zadržovacího práva právních zástupců. Sledovat dopad tohoto zákona, včetně dopadu na náklady právních služeb. Přijmout prováděcí opatření k zajištění, aby orgán pro regulaci právních služeb byl bezprostředně funkční a aby plnil své závazky podle právních předpisů, a to i v oblasti zveřejňování nařízení nebo pokynů pro multidisciplinární postupy a řešení stížností. Zlepšit systémy shromažďování údajů za účelem umožnění přesného posouzení kvality a účinnosti soudních řízení. V Bruselu dne Za Radu předseda CS 8 CS