ZDRAVÍ BEZ HRANIC GESUNDHEIT OHNE GRENZEN. ERGEBNISBERICHT Brožura výsledků

Transkript

1 ZDRAVÍ BEZ HRANIC GESUNDHEIT OHNE GRENZEN ERGEBNISBERICHT Brožura výsledků

2 Projektüberblick Wir fahren zu den Nachbarn zum Einkaufen oder sie zu uns. Wir besuchen gegenseitig unsere Städte, Schlösser und Thermen. Und unsere Kinder lernen schon im Kindergarten die Sprache der Nachbarn und können sich im Schulalter bereits in der Sprache der Nachbarn verständigen. In vielen Bereichen verschwindet die Grenze zwischen Niederösterreich und Tschechien, sogar die der Sprachen. Höchste Zeit, dass auch die Gesundheitsversorgung zusammenwächst. Das genau war Aufgabe des EU-Projekts Gesundheit ohne Grenzen, bei dem es um die zukünftige grenzüberschreitende Kooperation im Gesundheitswesen zwischen Niederösterreich, Südmähren und Vysočina ging. Oder anders gesagt um die Bedürfnisse der Bevölkerung in der Grenzregion, und wie sich diese durch Zusammenarbeit der beteiligten Regionen im Gesundheitsbereich am Besten und nachhaltig erfüllen lassen. Hauptaugenmerk des Projekts Gesundheit ohne Grenzen lag auf der Betrachtung folgender Themenbereiche: Humanressourcen im Gesundheitswesen Analysen NÖ, Südmähren und Vysočina Leitung: Region Vysočina Strategische Möglichkeiten der grenzüberschreitenden Krankenhauskooperation Leitung: NÖ Landeskliniken-Holding Innovative Lösungsansätze für das Gesundheitswesen im Bereich des demographischen Wandels und Alterung der Bevölkerung Leitung Südmähren Lead-Partner auf niederösterreichischer Seite war die NÖ Landeskliniken-Holding (NÖ LKH). Weiterer Projektpartner auf niederösterreichischer Seite war das Weinviertel- Management. Für Südmähren waren das Kreisamt Südmähren und die Regionalentwicklungsagentur Südmähren als Projektpartner vertreten. Als weiterer Partner hat sich am Projekt die Region Vysočina beteiligt. Die Hauptziele des Projekts lagen in Ermöglichung eines direkten Kennenlernens der Gesundheitsfachexperten auf beiden Seite der Grenze, Überwinden der Sprachbarriere durch gezielte Sprachkurse in den Krankenanstalten, Analyse der Humanressourcen im Gesundheitswesen und Austausch über Möglichkeiten, Strategien und Handlungsempfehlungen, Maßnahmen gegen Auswirkungen der Überalterung und der Multimorbidität, Aufbau einer langfristigen Kooperation im Gesundheitswesen sowie Entwicklung von strategischen Möglichkeiten der grenzüberschreitenden Krankenhauskooperation Im vorliegenden Bericht werden die Ergebnisse zusammengefasst. Nähere Informationen finden sich auf der Projekthomepage

3 Themenbereich 1: Humanressorucen im Gesundheitswesen ANALYSE DER HUMANRESSOURCEN IM GESUNDHEITSWESEN ZWISCHEN NIEDERÖSTERREICH, VYSOČINA UND SÜDMÄHREN Im Rahmen des Themenbereichs wurde eine Analyse der Humanressourcen der drei Partnerregionen durchgeführt. Dies erfolgte durch eine Kombination quantitativer und qualitativer Methoden (Dokumentenanalyse, Inhaltsanalyse, Gesprächstechnik, Fragebogen, Fokusgruppen, sekundäre Datenanalyse). Des Weiteren wurden Ergebnisse einer Mitarbeiterbefragung der Krankenanstalten der Region Vysočina (Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Nové Město na Moravě und Třebíč), Ergebnisse der Mitarbeiterbefragung der Krankenanstalten des südmährischen Kreises (Břeclav, Hodonín, Ivančice, Kyjov, Letovice, Tišnov, Vyškov und Znojmo), sowie Daten aus den Arbeitsämtern Vysočinas und Südmährens, herangezogen. Für Niederösterreich wurden standardisierte Allgemeindaten aus der NÖ Landeskliniken-Holding internen Erhebung im Rahmen der Mitarbeiterbefragung aus dem Jahr verwendet. Die Analyse gliedert sich in folgende Teile: ARBEITSRECHTLICHE ANALYSE Die arbeitsrechtlichen Rahmenbedingungen in der Tschechischen Republik und in Österreich (mit besonderem Fokus auf das Gesundheitswesen) entstammen den selben Grundsätzen, was sowohl durch die rechtliche und geographische Nähe, als auch durch die unifizierende Rolle des Rechts in der Europäischen Union, gegeben ist. Allgemein ist jedoch anzumerken, dass Rechtsvorschriften in Österreich besser öffentlich einsehbar sind als in der Tschechischen Republik. VERGLEICH DES ÖSTERREICHISCHEN UND TSCHECHISCHEN GESUNDHEITSSYSTEMS Das österreichische Gesundheitssystem bietet viele Vorteile für Versicherte sowie für Arbeitgeber, dies dank der Zahlung eines niedrigeren Versicherungsbeitrags. Das österreichische Gesundheitssystem sollte dem tschechischen als Muster dienen, insbesondere in dessen Wirtschaftlichkeit, weil der Mangel an Finanzmitteln im tschechischen Gesundheitswesen das hohe Maß an Überstundenarbeit bei den ärztlichen Berufen und die gesamte Überlastung der Beschäftigten im Gesundheitswesen, zur Folge hat. ANALYSE DER BERUFSQUALIFIKATION Die Rechtsregelung in der Tschechischen Republik und in Österreich wird beeinflusst durch das EU-Recht, welches im überwiegenden Teil harmonisiert wurde. Deshalb sind die Qualifikationsvoraussetzungen zur Berufsausübung sowie auch die Leistungsbereiche der einzelnen Berufe, praktisch analog definiert.

4 Themenbereich 1: Humanressorucen im Gesundheitswesen MOTIVATION Tschechische Republik Die Hauptmotivation der Ärzte und des Pflegepersonals im Gesundheitswesen zu arbeiten, besteht im Interesse am Fach, gefolgt vom Wunsch, Menschen zu helfen. Wenn sich die tschechischen Ärzte zur Abwanderung ins Ausland entscheiden, resultiert dies vor allem durch die schlechtere finanzielle Entlohung in der Tschechischen Republik. Weiters werden als negative Punkte die vielen Überstunden und die daraus entstehende Überlastung angesehen. Der Hauptgrund für die Beschäftigung von ausländischen Ärzten in den tschechischen Gesundheitseinrichtungen ist der Mangel an spezialisierten Gesundheitspersonal. Die meisten ausländischen Ärzte stammen aus der Slowakischen Republik. Es gilt jedoch allgemein, dass das ausländische Personal nur einen sehr niedrigen Prozentsatz an den Gesamtbeschäftigten bildet und dass dies eher für die an der Grenze liegenden techischen Gesundheitseinrichtungen (Břeclav, Hodonín) charakteristisch ist. Ein entscheidender Motivationsfaktor ist das Gehalt. Aber auch manche Beschäftigungsvorteile und Zusatzleistungen sind für die Beschäftigten in den untersuchten Krankenanstalten in Südmähren und Vysočina interessant. Als Beispiel einer Zusatzleistung wurde die Möglichkeit der Nutzung der Massenhandyvertragsabschlüssen einer Gesundheitseinrichtung mit einem Handynetzbetreiber und dadurch geringere Gebühren genannt. ANALYSE DES ARBEITSMARKTS Tschechische Republik Die meisten offen Stellen in Südmähren und Vysočina lagen im Jahr 2013 in den Bereichen Geriatrie, klinische Biochemie, Urologie und radiologische Assistenz. Die wenigsten offen Stellen sind in folgenden Bereichen verfügbar: Pädiatrie, Gynäkologie, Chirurgie und Innere Medizin. Dies ergibt sich durch eine hohe Zahl von Absolventen. Aus Sicht der übrigen Gesundheitsberufe gibt es in den untersuchten Kreisen der Tschechischen Republik einen Überschuss an Sanitäter und Krankenpfleger. PERSONALANALYSE Tschechische Republik In den untersuchten Gesundheitseinrichtungen sind als größte Fachgruppen des ärztlichen Bereichs Innere Medizin, Chirurgie und Anästhesie vertreten; im Bereich der Pflege allgemeine Gesundheits- und Krankenpflege ohne besondere Spezialisierung. Die höchste Patientenanzahl pro Arzt liegt in beiden Kreisen im Bereich der Langzeitpflege, die niedrigste Patientenanzahl pro Arzt in der Anästesiologie. Zusätzliche Überstunden des Ärztepersonals werden meistens durch Zusatzvereinbarungen geregelt. Die durchschnittlich gearbeitete Stundenanzahl ist in Südmähren beinahe zweimal höher als in Vysočina. Der durchschnittliche Gesamtgehalt in beiden Kreisen ist in den meisten Berufsgruppen ähnlich. Eine bedeutsame Abweichung trat im Berufsfeld der Zahnärzte

5 auf: hier ist das Durchschnittsgehalt in Südmähren um mehr als 6000 tschechische Kronen höher war als in Vysočina. ZUFRIEDENHEIT DES ÄRZTLICHEN- UND NICHTÄRZTLICHEN PERSONALS Aus der Mitarbeiterbefragung zur Arbeitsplatzzufriedenheit in Südmähren und Vysočina des ärztlichen und nichtärztlichen Gesundheitspersonals ging hervor, dass die Befragten ein gutes Arbeitsklima und Motivation als die wichtigsten Erfordernisse betrachten. Im Bereich des Arbeitsklimas haben die Befragten angegeben, dass sie sich bei persönlichen Beschwerden auf ihre Kollegen verlassen können. Über ihre Vorgesetzten behaupten sie meist, dass sie die Erreichung der vereinbarten Ziele fordern, dem gegenüber loben sie ihre Mitarbeiter in geringeren Maß für außerordentliche Leistungen. Im Bereich der Organisation und Prozesse sind sowohl die Arbeitsvorgänge in den Abteilungen, als auch die Kompetenzen klar geregelt. Ein weiteres Thema war Information und Kommunikation: Aus der Meinung der Befragten ging hervor, dass sie genug Informationen erhalten, die sie für ihre Arbeit benötigen. Des Weiteren haben die Befragten angegeben, dass am Arbeitsplatz die Bemühungen erkennbar sind, den Patienten eine komplexe und individuelle Betreuung zukommen zu lassen. Die Führungsebene verfügt jedoch über nicht genügend Übersicht, was in den einzelnen Pflegeschritten vorgeht. Betreffend die Berufsentfaltung, wurden die Beschäftigten auf ihren Arbeitsplätzen gut ausgebildet und eingearbeitet und über Weiterbildungsmöglichkeiten informiert. Im Vergleich zur Mitarbeiterbefragung in Niederösterreich geht hervor, dass zwar die durchschnittliche Bewertung der Zufriedenheit in den einzelnen Bereichen in Südmähren und Vysočina positiver bewertet wurde, jedoch die Gesamtzufriedenheit des niederösterreichischen Gesundheitspersonals höher war.

6 Themenbereich 2: Grenzüberschreitende Krankenhauskooperation Die Hauptziele des Themenbereichs 2 Strategische Möglichkeiten der grenzüberschreitenden Krankenhauskooperation lagen in der Entwicklung von strategischen Möglichkeiten einer grenzüberschreitenden Krankenhauskooperation zwischen den grenznahen Weinviertler Krankenhäusern (Landesklinikum Mistelbach und Landesklinikum Hollabrunn) mit den südmährischen Krankenanstalten in Znojmo und Bréclav sowie den Krankenanstalten Jihlava und Pelhrimov aus der Region Vysočina und Darstellung der Kooperationspotenziale und -strategien für relevante Handlungsfelder. In einem ersten Schritt wurden im Rahmen einer Ist-Analyse gemeinsame vergleichbare Indikatoren in den Bereichen Struktur, Personal und Großgeräte erarbeitet und für die vorab definierten Krankenanstalten der Projektregion für das Jahr 2011 erhoben. Detaillierte Ergebnisse der Bestandsananalyse für die einzelnen Krankenhäuser sind im Ergebnisbericht Gesundheit ohne Grenzen Strategische Möglichkeiten der grenzüberschreitenden Krankenhauskooperation zu finden. ÜBEREINSTIMMENDE KOOPERATIONSBEREICHE Im Zuge von persönlichen Interviews in den sechs Krankenanstalten und eines gemeinsamen Workshops wurden mit den Vertretern der sechs Krankenanstalten mögliche Kooperationspotenziale erarbeitet und akkordiert. Ziel war es, eine Reihe von Themenbereichen zu definieren, die zeitlich priorisiert in der bevorstehenden vertieften Kooperationsphase weiter verfolgt werden können (im Anschluss an die Berichtslegung). Bei den im Folgenden dargestellten Bereichen handelt sich um nichtmedizinische Kooperationspotenziale. Tabelle 1: Allgemeine Kooperationspotenziale, differenziert hinsichtlich ihrer Fristigkeit zur Umsetzung Kurzfristig Mittelfristig Langfristig Vernetzungstreffen: Tagungen/Konferenzen, Erfahrungsaustausch, Exkursionen Erarbeitung eines grenzüberschreitenden Notfallund Katastrophenplans Personalaustausch, Personalrotation, gemeinsame Aus- und Weiterbildung Transparente Darstellung gemeinsamer Ressourcen Weitere medizinische Kooperation bei Planaufenthalten Grenzüberschreitende Patientenversorgung im stationären Bereich mit einheitlichen Standards

7 Quelle und Darstellung: GÖ FP Kurzfristig Mittelfristig Langfristig Informationsaustausch im Bereich Einkauf Einführung von zweisprachiger Dokumentation (Vorbild Gmünd) Ausgewählte medizinische Kooperationen (insbesondere Strahlentherapie bzw. Adipositaschirurgie) Kooperation im Bereich Telemedizin, OP-Management, IT Initiativen zur grenzüberschreitenden Patienteninformation KONKRETE KOOPERATIONSVORSCHLÄGE IM MEDIZINISCHEN BEREICH Allgemein wird im Bereich der medizinischen Kooperation der Telemedizin große Bedeutung beigemessen, wobei in einer ersten Phase mit folgenden Fachrichtungen die telemedizinische Kooperation begonnen werden könnte: Radiologie, Unfallchirurgie, Onkologie sowie Chirurgie. Als Ergebnis der gegenständlichen Projektarbeit wurden medizinische Kooperationsmöglichkeiten zwischen den einzelnen Krankenhäusern definiert, die in der folgenden Kooperationsmatrix dargestellt sind. Quelle und Darstellung: GÖ FP Tabelle 2: Medizinische Kooperationsmöglichkeiten pro Krankenanstalt Hollabrunn Mistelbach Znojmo Strahlentherapie, Radiologie, Gynäkologie/Geburtshilfe, Onkologie, Endoskopie, Hebammenschulung Strahlentherapie, Radiologie, Gynäkologie/Geburtshilfe, Onkologie, Endoskopie, Hebammenschulung, Labor Breclav Adipositas-Chirurgie, Hebammenschulung Neonatologie, Hebammenschulung, Stroke-Unit, Kardiologie, Hals-/Nasen- und Ohrenheilkunde, Orthopädie, Magnetresonanztherapie, Labor

8 Themenbereich 2: Grenzüberschreitende Krankenhauskooperation Darüber hinaus gibt es eine Reihe weiterer Kooperationsideen, die im Ergebnisbericht dokumentiert wurden. EMPFEHLUNGEN FÜR DIE KOOPERATION Entscheidend für den zukünftigen Erfolg der Kooperation Niederösterreich Südmähren Vysočina ist die Definition und Planung der Maßnahmen und deren Abfolge im vertieften Kooperationsprozess. Des Weiteren sind folgende Aspekte im Zuge des bevorstehenden Kooperationsprozesses zu beachten: Netzwerke entstehen durch persönliche Kontakte/Treffen, ein beiderseitiger Bedarf an Kooperation muss bestehen, weniger Themen, aber diese komprimiert bearbeiten, die Kooperationen mit kleinen/überschaubaren (Fach-)Bereichen beginnen, Flexibilität in der Kooperation zulassen. ZUSAMMENFASSUNG UND AUSBLICK Der Themenbereich Strategische Möglichkeiten der grenzüberschreitenden Krankenhauskooperation war gekennzeichnet durch das persönliche Engagement der beteiligten Personen, einen Kooperationsprozess zwischen den sechs teilnehmenden Krankenanstalten zu initiieren. In der derzeitigen Projektphase ist Vertrauen zwischen den Projektteilnehmerinnen und -teilnehmern eine wichtige Grundvoraussetzung. Um dieses Vertrauen zu stärken, ist Struktur-, Leistungs-, Abrechnungs- und Qualitätstransparenz zwischen den Krankenanstalten notwendig. Dazu wurden bereits erste Initiativen gestartet: Ermöglichung eines direkten Kennenlernens der Fachexpertinnen und -experten aus den Krankenanstalten, Ermöglichung eines Erfahrungsaustauschs, gegenseitige Krankenanstalten-Besuche, Fachexkursion in die Region Veneto und Villach zur Besichtigung der Sanicademia (Internationale Fortbildungsakademie für Gesundheitsberufe) und Kennenlernen der grenzüberschreitenden Gesundheitsprojekte der Region Veneto.

9 Themenbereich 3: Demografischer Wandel und Alterung der Bevölkerung ANALYSE DER DEMOGRAFISCHEN SITUATION DER BEVÖLKERUNG UND DES GESUNDHEITSZUSTANDS VON PATIENTEN IN AUSGEWÄHLTEN BETTENSTATIONEN UND PFLEGEHEIMEN IN SÜDMÄHREN, VYSOČINA UND NIEDERÖSTERREICH Im Rahmen des Projekts Gesundheit ohne Grenzen wurde eine Analyse der demografischen Situation der Bevölkerung und des Gesundheitszustands von Patienten in ausgewählten Bettenstationen und Pflegeheimen in Südmähren, Vysočina und Niederösterreich durchgeführt. Zu den ausgewählten Bettenstationen in Tschechien zählten acht Gesundheitseinrichtungen im Kreis Südmähren und fünf Gesundheitseinrichtungen in der Region Vysočina, sowie zwei grenznahe Pflegeheime in Niederösterreich. Die demografische Analyse erfolgte durch die Bearbeitung von Sekundärdaten der drei Projektregionen, die Ergebnisse wurden in einem Bericht zusammengefasst. Ergebnis des Berichts ist überdies ein Vergleich des Gesundheitszustands der Patienten in ausgewählten Bettenstationen und Pflegeheimen in den tschechischen Kreisen Südmähren, Vysočina und in Niederösterreich. DEMOGRAFISCHE BESCHREIBUNG An der Untersuchung nahmen insgesamt 313 Patienten aus ausgewählten Bettenstationen im Kreis Südmähren, 129 Klienten aus ausgewählten Bettenstation der Region Vysočina und 43 Personen aus ausgewählten Pflegeheimen in Niederösterreich teil. In der untersuchten Gruppe waren mehr als zwei Drittel Frauen (65,1 %), der Anteil in Niederösterreich liegt bei 62,6 %, der Anteil in Südmähren und Vysočina liegt bei 61,2 %. Die häufigste Altersgruppe waren Personen im Alter von 80 bis 90 Jahren, in dieser Altersgruppe befanden sich mehr als zwei Drittel der Befragten. In Bezug auf Schul- und Ausbildung traten regionale Unterschiedlichkeiten auf. Ebenso unterscheiden sich die Klassifikationsstrukturen in Niederösterreich und Tschechien etwas, deshalb war ein direkter Vergleich nicht möglich. Jedoch überwogen in den ausgewählten Pflegeheimen in Niederösterreich Patienten mit Grundschulausbildung. Die meisten Befragten aus den Kreisen Südmähren und Vysočina (zwei Drittel) bezogen kein Pflegegeld. Dann folgten die Befragten mit zuerkannter II. Pflegegeldstufe (12,9 % in Südmähren und 8,8 % in Vysočina) und I. Pflegegeldstufe (10,9 % in Südmähren und 12, 8 % in Vysočina). Der größte Anteil der Befragten aus Niederösterreich, mehr als ein Drittel (34,9 %), bezog Pflegegeldstufe IV. Mit zuerkannter Pflegegeldstufe III. gab es mehr als ein Zehntel (14,0 %). Anzumerken ist, dass es in der Tschechischen Republik eine andere Einteilung im Bereich der Pflegegeldstufen als in Niederösterreich gibt, deshalb ist ein aussagekräfitgen Vergleich in diesem Bereich nicht möglich.

10 Themenbereich 3: Demografischer Wandel und Alterung der Bevölkerung In den untersuchten Gruppen aller Regionen überwiegen Nichtraucher, in den Einrichtungen Niederösterreichs gibt es noch weniger Raucher als in den Einrichtungen der Kreise Südmähren und Vysočina. GESAMTZUSAMMENFASSUNG Insgesamt erhöht sich die Zahl der Einwohner im Alter über 65 Jahren in allen drei Projektregionen, also im Kreis Vysočina, Kreis Südmähren und in Niederösterreich Weder im Kreis Südmähren noch im Kreis Vysočina gab es (im Vergleich mit dem Jahr 2002) einen positiven Zuwachs in der Altersgruppe bis 64 Jahre In Niederösterreich ist in einigen Verwaltungsbezirken der Anteil der Altersgruppe bis 19 Jahre höher als die Altersgruppe der Senioren über 65 Jahre Die häufigsten Todesursachen in allen drei Regionen sind Herz-Kreislauf- Erkrankungen, ein erhöhtes Vorkommen wurde bei Frauen verzeichnet Die zweithäufigste Todesursache sind Tumore/bösartige Neubildungen mit einem erhöhten Vorkommen bei Männern In ausgewählten Gesundheitseinrichtungen in den Kreisen Vysočina und Südmähren werden deutlich mehr Raucher verzeichnet als in Niederösterreich, wobei deutlich mehr Männer als Frauen rauchen. Die Unterschiede der befragten Personen in einzelnen Regionen sind gering. Nichtsdestoweniger scheint die Situation so zu sein, dass Personen aus Niederösterreich bei der Bewertung ihres Gesundheitszustandes nicht nur im Vergleich mit der Situation vor einem Jahr, sondern auch hinsichtlich des aktuellen Gesundheitszustandes und der Erwartung des zukünftigen Gesundheitszustands optimistischer sind als Patienten aus den Kreisen Südmähren und Vysočina.

11 Přehled o projektu Jezdíme k sousedům nakupovat nebo oni k nám. Navštěvujeme vzájemně svá města, zámky a lázně. Naše děti se učí už ve školce řeč sousední země a už ve školním věku se dokážou dorozumět jazykem našich sousedů. Hranice mezi Dolním Rakouskem a Českou republikou v mnoha oblastech mizí a mizí dokonce i jazyková bariéra. Nejvyšší čas, aby srostla i zdravotní péče. To přesně bylo úkolem projektu EU Zdraví bez hranic, v němž šlo o budoucí přeshraniční kooperaci mezi Dolním Rakouskem, Jihomoravským krajem a Krajem Vysočina v oblasti zdravotnictví. Nebo jinak řečeno, o potřeby obyvatel příhraničního regionu a způsob, jak tyto potřeby prostřednictvím spolupráce obou zemí ve zdravotnickém sektoru co nejlépe a nejtrvaleji uspokojit. Projekt Zdraví bez hranic se věnoval hlavně následujícím tématům: 1: Lidské zdroje ve zdravotnictví analýza Dolního Rakouska, Jihomoravského kraje, Kraje Vysočina vedení: Kraj Vysočina 2: Strategické možnosti přeshraniční spolupráce nemocnic vedení: Dolnorakouský holding zemských klinik [NÖ Landeskliniken-Holding (NÖ LKH)] 3: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva vedení: Jihomoravský kraj Vedoucím partnerem na dolnorakouské straně byl Dolnorakouský holding zemských klinik. Dalším dolnorakouským partnerem projektu byl Weinviertel-Management. Jihomoravský kraj zastupovali jako projektoví partneři Krajský úřad Jihomoravského kraje a Regionální rozvojová agentura jižní Moravy. Jako další partner se na projektu podílel Kraj Vysočina. Hlavní cíle projektu: umožnění přímého seznámení odborníků na zdravotnictví z obou stran hranice překonání jazykové bariéry cílenými jazykovými kurzy v nemocnicích analýza lidských zdrojů ve zdravotnictví a diskuse o možnostech, strategiích a doporučeních pro další postup opatření proti dopadům stárnutí obyvatelstva a multimorbiditě vybudování dlouhodobé spolupráce ve zdravotnictví a rozvoj strategických možností přeshraniční spolupráce nemocnic V této zprávě jsou prezentovány a shrnuty výsledky tří tématických okruhů. Bližší informace a kompletní zprávy ke stažení najdete v případě zájmu na webových stránkách projektu

12 Tematický okruh 1: Lidské zdroje ve zdravotnictví ANALÝZA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ V KRAJI VYSOČINA, JIHOMORAVSKÉM KRAJI A SPOLKOVÉ ZEMI DOLNÍ RAKOUSKO Zdrojem analýz a výzkumu byla data zajištěná zhotovitelem ve zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina (Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Nové Město na Moravě a Třebíč), Jihomoravského kraje (Břeclav, Hodonín, Ivančice, Kyjov, Letovice, Tišnov, Vyškov a Znojmo), v Dolním Rakousku (Landeskliniken-Holding, Sankt Pölten) a na úřadech práce. Projekt byl řešen tzv. integrovaným metodologickým přístupem s využitím kombinace kvantitativních a kvalitativních metod (analýza dokumentů, obsahová analýza, techniky rozhovoru, dotazníku, focus group ohnisková diskuze, sekundární analýza dat). PRACOVNĚPRÁVNÍ ANALÝZA Úprava pracovněprávních vztahů v České republice a Rakousku (se zaměřením na oblast zdravotnictví) vychází ze stejných zásad a je obdobná, což je dáno jak právní a geografickou blízkostí, tak také unifikující rolí práva Evropské unie. Právní předpisy jsou v Rakousku lépe dostupné než v ČR. Vlastní právní úprava je však více roztříštěná a méně přehledná. SROVNÁNÍ RAKOUSKÉHO A ČESKÉHO SYSTÉMU ZDRAVOTNICTVÍ Rakouský zdravotnický systém je výhodný pro pojištěnce i pro zaměstnavatele, a to zejména díky platbě nižšího pojistného. Rakouské zdravotnictví by mělo být českému vzorem zejména v jeho provozní úspornosti, jelikož nedostatek financí v českém zdravotnictví má za následek vysokou míru práce přesčas u lékařských profesí, celkové přetížení zdravotnických pracovníků a další problémy. ANALÝZA KATALOGŮ PRÁCE Právní úprava České republiky i Rakouska je výrazně ovlivněna právem EU a z převážné části harmonizována, proto byly kvalifikační předpoklady k výkonu povolání i oblasti výkonu jednotlivých povolání prakticky totožné. Případné rozdíly byly zaznamenány v konkrétních profesích v Rakousku se rozlišuje zvláštní odborná příprava ve všeobecném lékařství, v ČR to je naopak jeden ze základních oborů specializačního vzdělávání; v Rakousku je (časově) náročnější specializovaná lékařská odborná příprava. MOTIVACE Hlavní motivací lékařů a všeobecných sester pracovat ve zdravotnictví je zájem o obor následovaný touhou pomáhat lidem. Pokud se čeští lékaři rozhodují k odchodu do zahraničí, činí tak zejména z důvodu nízkého finančního ohodnocení zdravotníků

13 v České republice, dále jako velmi problematickou vnímají přetíženost způsobenou špatně nastaveným systémem ve zdravotnických zařízeních. Hlavním důvodem pro zaměstnávání zahraničních lékařů v českých zdravotnických zařízeních je nedostatek zejména specializovaných lékařů v daném regionu. Nejčastěji zaměstnávanými cizinci jsou lékaři a lékařky ze Slovenské republiky. Obecně však platí, že zahraniční personál tvoří pouze jednotky procent a je charakteristický spíše pro příhraniční zdravotnická zařízení (Břeclav, Hodonín). ANALÝZA TRHU PRÁCE Nejvíce poptávanými lékařskými pozicemi v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina v roce 2013 byli lékař na oddělení dlouhodobě nemocných (geriatr), klinický biochemik a urolog. Mezi obecně scházející pozice v rámci zkoumaných krajů patří střední zdravotnický personál, zejména radiologický asistent. Mezi lékařské nejméně poptávané pracovní profese patří pediatr, gynekolog, chirurg a internista. Tento přebytek je zapříčiněn zejména nadbytkem absolventů. Z hlediska ostatních zdravotnických profesí je obecně ve zkoumaných krajích České republiky nadbytek všeobecných sester a sanitářek/ sanitářů a ošetřovatelek/ošetřovatelů. PERSONÁLNÍ ANALÝZA Česká republika Ve zkoumaných zdravotnických zařízeních bylo v rámci lékařských profesí evidováno nejvíce pracovních úvazků profese internista, chirurg, anesteziolog; v profesi všeobecných sester jsou nejvíce zastoupeny sestry bez specializace. Při zkoumání počtů pacientů na jednoho lékaře byly nejvyšší počty v rámci obou krajů zaznamenány na odděleních léčby dlouhodobě nemocných, nejnižší počty pacientů na jednoho lékaře byly zaznamenány na anesteziologicko-resuscitačních odděleních. Problematická oblast přesčasové práce lékařů a lékařek je nejčastěji řešena pomocí dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Průměrný počet hodin odpracovaných na DPP nebo DPČ je v Jihomoravském kraji téměř dvojnásobně vyšší než v Kraji Vysočina. Průměrný celkový plat byl v rámci obou krajů ve většině profesí srovnatelný. Výrazná odchylka však byla zaznamenána u profese lékařů a zubních lékařů, kde byl průměrný plat v rámci Jihomoravského kraje vyšší o více než 6 tisíc korun. SPOKOJENOST LÉKAŘSKÉHO A NELÉKAŘSKÉHO PERSONÁLU Z průzkumů postojů a spokojenosti lékařského a nelékařského zdravotnického personálu, který probíhal v jednotlivých zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje, vyplynulo, že respondenti považují na svém pracovišti za nejdůležitější oblast pracovní klima, dále pak vedení a motivace. Naproti tomu nejméně důležitou oblastí je pro ně kultura jejich zdravotnického zařízení.

14 Tematický okruh 1: Lidské zdroje ve zdravotnictví V oblasti pracovního klimatu respondenti uvedli, že při potížích se mohou spolehnout na své kolegy a kolegyně. O jejich nadřízeném zase nejvíce vypovídá, že vyžaduje, aby bylo dosaženo dohodnutých cílů, naproti tomu v menší míře chválí zaměstnance za mimořádné výkony. V oblasti organizací a procesů jsou jak pracovní postupy v rámci oddělení, tak kompetence zaměstnanců jasně stanoveny. Dalším hodnoceným tématem byla informovanost a komunikace. Z názoru respondentů vyplynulo, že dostávají informace, které potřebují ke své práci, avšak informace o výsledcích dotazování pacientů nemají podle jejich názoru velkou vypovídající hodnotu. Ke kultuře svého zdravotnického zařízení dotázaní respondenti uvedli, že je u nich na pracovišti patrná snaha poskytovat pacientům komplexní a individuální péči, nicméně vedení má menší přehled o tom, co se děje na nejnižších stupních. Co se týká profesního rozvoje, zaměstnanci byli na svém pracovišti dobře zaškoleni/zapracováni a jsou informováni o možnostech profesního a dalšího vzdělávání. Ze srovnání s výsledky vyplývajícími z průzkumu ve zdravotnických zařízeních spolkové země Dolní Rakousko je patrné, že průměrné hodnocení spokojenosti za jednotlivé oblasti týkající se pracovního klimatu, vedení, organizací a procesů, informovanosti a komunikací, kultury zdravotnického zařízení, profesního rozvoje a motivací bylo ve všech případech hodnoceno pozitivněji zaměstnanci v České republice. Přitom respondenti z České republiky vyjádřili ve srovnání s Rakouskem nižší míru celkové spokojenosti. ZÁVĚR Jak uvádíme výše, rozhodujícím motivačním faktorem pro výkon profese ve zdravotnických zařízeních je mzda. Ale jak dokládají poznatky z empirických šetření, také některé zaměstnanecké výhody a benefity mohou být pro zaměstnance zajímavé. Dobrým příkladem jednoho z benefitů je využití možnosti hromadného smluvního vztahu zdravotnického zařízení s telefonním operátorem. Tento benefit je zajímavý pro zaměstnance tím, že jim, a případně i rodinným příslušníkům, umožňuje využívání telefonické komunikace s minimálními náklady a současně je zajímavý i pro zdravotnické zařízení, které tento benefit téměř nic nestojí. Tento benefit je zaveden v Nemocnici Jihlava, kde je zaměstnanci hodnocen velmi pozitivně.

15 Tematický okruh 2: Přeshraniční kooperace nemocnic Hlavní cíle dílčího okruhu 2 Strategické možnosti přeshraniční spolupráce nemocnic byly následující: rozvoj strategických možností přeshraniční spolupráce mezi příhraničními nemocnicemi ve Weinviertlu (Zemská klinika Mistelbach a Zemská klinika Hollabrunn) a příhraničními jihomoravskými nemocnicemi ve Znojmě a v Břeclavi a dále nemocnicemi v Jihlavě a Pelhřimově v Kraji Vysočina posouzení kooperačního potenciálu a strategií pro relevantní oblasti činnosti V první fázi byly v rámci analýzy současného stavu porovnány srovnatelné ukazatele v oblasti struktury, personálu a velkých zdravotnických přístrojů na základě dat z předem určených nemocnic v projektovém regionu za rok Podrobné výsledky analýzy současného stavu po jednotlivých nemocnicích naleznete ve výsledné zprávě Zdraví bez hranic. Strategické možnosti přeshraniční spolupráce nemocnic. PRŮNIK KOOPERAČNÍCH POTENCIÁLŮ Na základě osobních interview v šesti nemocnicích zapojených do projektu a společného workshopu byla společně se zástupkyněmi a zástupci těchto šesti nemocnic vypracována a prodiskutována analýza kooperačního potenciálu. Cílem bylo definovat řadu tematických okruhů, které by seřazeny podle časové priority byly dále sledovány v následující fázi hlubší kooperace (v návaznosti na předložení zprávy). V případě níže popsaných oblastí se jedná o kooperační potenciál v nemedicínské oblasti. Tabulka 1: Všeobecný kooperační potenciál, diferencováno podle časového rámce realizace Krátkodobě Střednědobě Dlouhodobě Propojovací aktivity: pravidelná propojovací setkání ve formě společných zasedání/konferencí, výměny zkušeností, exkurzí Vypracování přeshraničního plánu pro mimořádné události a hromadná neštěstí Výměna zaměstnanců, rotace personálu, společný odborný výcvik a další vzdělávání Transparentní prezentace společných zdrojů Další medicínská spolupráce při plánovaných hospitalizacích Přeshraniční spolupráce v oblasti lůžkové zdravotní péče s jednotnými standardy

16 Tematický okruh 2: Přeshraniční kooperace nemocnic Krátkodobě Střednědobě Dlouhodobě Výměna informací v oblasti nákupů Zavedení dvojjazyčné zdravotnické dokumentace (vzor Gmünd) Vybrané medicínské kooperace (zejména v oblasti léčby ozařováním, resp. bariatrické chirurgie) Kooperace v oblasti telemedicíny, managementu operací, IT Iniciativy za účelem přeshraničního informování pacientů Zdroj a znázornění: GÖ FP KONKRÉTNÍ NÁVRHY SPOLUPRÁCE V MEDICÍNSKÉ OBLASTI Obecně se v oblasti medicínské spolupráce přikládá velký význam telemedicíně, přičemž v první fázi by se mohlo začít s následujícími obory telemedicínské / radiologické spolupráce: radiologie, úrazová chirurgie, onkologie a chirurgie. Výsledkem práce na předmětném projektu je definování možností medicínské spolupráce mezi jednotlivými nemocnicemi. Tyto možností jsou znázorněny níže pomocí kooperační matrice (tabulka 3.2). Tabulka 2: Možnosti zdravotnické kooperace po jednotlivých nemocnicích Hollabrunn Mistelbach Znojmo Léčba ozařováním, radiologie, gynekologie/porodnictví, onkologie, endoskopie, školení pro porodní asistentky Léčba ozařováním, radiologie, gynekologie/porodnictví, onkologie, endoskopie, školení pro porodní asistentky, laboratoř Břeclav Bariatrická chirurgie, školení pro porodní asistentky Neonatologie, školení pro porodní asistentky, iktová jednotka, kardiologie, ORL, ortopedie, magnetická rezonance, laboratoř Zdroj a znázornění: GÖ FP

17 Kromě toho existuje i celá řada dalších nápadů ohledně budoucí spolupráce, které jsou uvedeny ve výsledné zprávě. DOPORUČENÍ PRO DALŠÍ SPOLUPRÁCI Rozhodující pro budoucí úspěch spolupráce Jihomoravského kraje a Dolního Rakouska je definování a plánování opatření a jejich sled v prohloubeném kooperačním procesu. V souvislosti s nadcházejícím procesem kooperace je nutné dbát na následující aspekty: sítě vznikají prostřednictvím osobních kontaktů / setkání, musí existovat oboustranná potřeba spolupráce, zpracovávat méně témat, ale v komprimované podobě, kooperace by měla začít malými / přehlednými (odbornými) úseky, je třeba zajistit flexibilitu kooperace. SHRNUTÍ A VYHLÍDKY DO BUDOUCNA Dílčí projekt Strategické možnosti přeshraniční spolupráce nemocnic byl charakterizován osobní angažovaností zúčastněných osob a úsilím iniciovat proces kooperace mezi zúčastněnými nemocnicemi. V současné fázi projektu je důležitým základním předpokladem důvěra mezi účastnicemi a účastníky projektu. Pro posílení této důvěry je nezbytná transparentnost v oblasti struktur, výkonů, vyúčtování a kvality. Za tímto účelem už byly zahájeny první iniciativy: umožnění přímého seznámení odbornic a odborníků z nemocnic, umožnění výměny zkušeností, vzájemné návštěvy nemocnic, odborná exkurze do regionu Benátsko a do Villachu za účelem prohlídky vzdělávací akademie Sanicademia (Mezinárodní akademie dalšího vzdělávání pro zdravotnická povolání) a seznámení se s dalšími přeshraničními zdravotnickými projekty v regionu Benátsko.

18 Tematický okruh 3: Demografická proměna a stárnutí obyvatelstva ANALÝZA DEMOGRAFICKÉ SITUACE OBYVATELSTVA A STAVU KLIENTŮ VE VYBRANÝCH LŮŽKOVÝCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, DOLNÍM RAKOUSKU A KRAJI VYSOČINA V rámci projektu Zdraví bez hranic byla vypracována analýza demografické situace obyvatelstva a stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních v Jihomoravském kraji, Dolním Rakousku a Kraji Vysočina. Vybraná lůžková zařízení zahrnovala osm zdravotnických zařízení Jihomoravského kraje apět zdravotnických zařízení Kraje Vysočina. Analýza zahrnuje zpracování sekundárních dat uvedených tří regionů z oblasti demografie a byla zpracována výzkumnou agenturou Sociotrendy. Výsledkem analýzy je porovnání stavu klientů ve vybraných lůžkových zařízeních Jihomoravského kraje, Kraje Vysočina a Dolního Rakouska. DEMOGRAFICKÝ POPIS VÝZKUMNÝCH SOUBORŮ Výzkumného šetření se účastnilo 313 klientů z vybraných lůžkových zařízení Jihomoravského kraje (JMK), 129 klientů z vybraných lůžkových zařízení Kraje (Vysočina) a 43 klientů z vybraných lůžkových zařízení Dolního Rakouska (DR). Ve výzkumném souboru se nacházely více než dvě třetiny žen (65,1 %) výzkumného souboru Dolního Rakouska, téměř dvě třetiny žen (62,6 %) souboru Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina (61,2 %). Nejčetnější věkovou skupinou byly osoby ve věku let, v ní se nacházely více než dvě třetiny respondentů. Vzdělání respondentů bylo diferencované zejména s ohledem na příslušnost klientů ke zkoumanému regionu. Klasifikační struktura v Dolním Rakousku a ČR se mírně liší, proto má porovnání pouze informativní charakter. Ve vybraných nemocnicích Dolního Rakouska převažovali klienti se základním vzděláním. Vyšší odborné vzdělání ve vzdělanostní struktuře není. Většina dotázaných z regionů Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina (dvě třetiny) neměla přiznaný příspěvek na péči. Následovali respondenti s přiznaným příspěvkem II. stupně (12,9 % v JMK a 8,8 % v Kraji Vysočina), I stupně (10,9 % v JMK a12,8 % v Kraji Vysočina). Největší podíl dotázaných z Dolního Rakouska, více než třetina (34,9 %), měl přiznaný příspěvek na péči IV. stupně. Následovala necelá třetina respondentů bez příspěvku na péči (32,6 %), s přiznaným příspěvkem III. stupně byla více než desetina (14,0 %). Ve výzkumných souborech všech regionů převažovali nekuřáci, kuřáků ve vybraných zařízeních Dolního Rakouska se nacházelo ještě méně kuřáků než ve vybraných zařízeních Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina.

19 CELKOVÉ SHRNUTÍ Celkově se zvyšuje počet obyvatel ve věku nad 65 let ve všech třech regionech Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj i Dolní Rakousko V Jihomoravském kraji ani v Kraji Vysočina nebyly vykázány (ve srovnání s rokem 2002) podíly pozitivních přírůstků ve věkových kategoriích do 64 let V Regionu Dolní Rakousko pouze v některých správních okresech je podíl mladších věkových kategorií do 19 let vyšší než věkových kategorií seniorů 65 a více let Nejčastější příčiny úmrtí ve všech regionech i s ohledem na pohlaví jsou nemoci oběhového systému (kardiovaskulární), zvýšeně evidováno u žen Druhou nejčastější příčinou úmrtí jsou novotvary, zvýšeně evidováno u mužů Ve vybraných nemocničních zařízeních Kraji Vysočina a Jihomoravském kraji je evidováno významně více kuřáků než v Dolním Rakousku Významně více kouří muži než ženy Lze říci, že rozdíly mezi klienty jednotlivých regionů jsou malé. Nicméně celkově se situace jeví tak, že klienti z Dolního Rakouska jsou při hodnocení nejen současného zdravotního stavu a stavu před rokem, ale i celkovým pohledem na aktuální zdravotní situaci i očekávání budoucího zdravotního stavu optimističtější než klienti z Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina.

20 ZDRAVÍ BEZ HRANIC GESUNDHEIT OHNE GRENZEN NÖ Landeskliniken-Holding Weinviertel Management Kreis Südmähren Regionalentwicklungsagentur Südmähren Region Vysočina IMPRESSUM: Medieninhaber, Verleger, Herausgeber und für den Inhalt verantwortlich: NÖ Landeskliniken-Holding, 3100 St. Pölten, Stattersdorfer Hauptstraße 6/C Druck: Rutzky Druck