SOUBOR ANTICKÝCH KOVOVÝCH NÁDOB

Transkript

1 Archeologie barbarů 2006 Sborník příspěvků z II. protohistorické konference, České Budějovice SOUBOR ANTICKÝCH KOVOVÝCH NÁDOB Z MUZEA KROMĚŘÍŽSKA V KROMĚŘÍŽI 1 JAN JÍLEK Ze sbírek Muzea Kroměřížska pocházejí tři bronzové nebo mosazné nádoby. Památky muzeum odkoupilo na sklonku dvacátých let 20. století od amatérského archeologa, sběratele a podnikatele J. Slováka ( ), který patřil mezi významné osobnosti moravské archeologie (podrobněji viz Sáhová a kol. 1975, nestr.; Fišer 1976, 214; Chybová 1998, 10, 91; Sklenář 2005, 20, 516). Nálezové okolnosti zkoumaných nádob podobně jako v případě již zpracovaných antických předmětů ze Slovákovy sbírky (Sáhová a kol. 1975, nestr.) jsou nejisté. Katalog 1. Kotel, inv. č. 740/525 (obr. 1-2), výška: 245 mm; průměr ústí: 295 mm; průměr dna: 260 mm. Podle zápisu obsaženém v Slovákově inventární knize založené někdy po roce 1892 pochází kotel (č. 968) z koryta řeky Moravy z Kroměříže. Tato informace je však nejistá, neboť J. Slovák s oblibou ve snaze po historickém zvýraznění regionu přiřazoval nálezy zakoupené mimo území Moravy okolí Kroměříže. Kotel má konický tvar a ven vykloněný okraj, dno je ploché. Nádoba nenese stopy po soustružení. Okraj je na čtyřech místech perforován čtyřmi otvory sloužícími k upevnění ataší. V jednom otvoru se zachoval bronzový či mosazný nýt. Podle výše popsaných perforací a nýtu byl kotel opatřen bronzovými nebo mosaznými atašemi. Kotel zatím nemá na území bývalého Československa obdoby. Tvarově nejbližší analogie nalezneme především v dolním Podunají (Raev 1978, 636, Taf. 11:3), Podněpří (Raev 1986, 24, Pl. 19:7,8) a Saalburgu 2 (Eggers 1955, 46, Taf. 3:6). Na základě těchto podobností patří popisovaná nádoba do skupiny kotlů typu Debelt, jak byla vyčleněna B. A. Raevem (1986, 23-26). Kotle typu Debelt lze zachytit v pompejském materiálu (Tassinari 1993, 100, U 2100, U 2300). Součástí hrobových výbav jsou do počátku 3. století (Raev 1986, 24). 2. Pánev, inv. č A 1251 (obr. 3-4), výška: 45 mm; průměr ústí: 105 mm; průměr dna: 67 mm. Podle záznamu z inventární knihy J. Slováka pochází bronzový kelímek (č. 637) z řeky Moravy z Kroměříže. Podobně jako v případě kotle je však tato informace nejistá. Jímka pánve má konkávní tvar a její vnější povrch nese dva svazky podélných rýh. Dno je strukturováno sedmi reliéfně nevýraznými kružnicemi. Napojení rukojeti k okraji jímky pánve je zvýrazněno dvěma podélnými hrbolky v podobě stylizovaných hlaviček vodních ptáků. Rukojeť se na vnějším konci veslovitě rozšiřuje a na svrchní straně lze spatřit kruhovou prohlubeň. Pánev je litá a na vnější straně dna jsou zřetelné stopy po soustružení. Odpovídající blízké analogie nebyly nalezeny. Popisovaná nádoba se svým tvarem nejvíce blíží k mnohotvaré skupině pánví s rukojetí s veslovitě se rozšiřujícím koncem 3. Toto přiřazení je však pouze rámcové- -provizorní. Podle příbuznosti nádoby k této skupině je vhodné památku připsat 1. století n. l. Bližší datace bude možná až s objevem dalších identických kusů s nálezovými kontexty. 1/ Tento článek vznikl díky grantu GAČR 404/05/H527. Za konzultaci a bohatou literaturu děkuji H. Svobodové. 2/ H. J. Eggers (1955, 46) označil nádobu za pozdní v barbariku neznámou formu kotle östlandského typu. 3/ Nejvýznamnějšími zástupci této skupiny jsou pánve s trojlístkovitým otvorem v rukojeti, pro které byl R. Petrovskym (1993, 85-88) určen výskyt v období: nejčasněji 20/30 až 85/95 n. l. Více k této skupině P. Schauer ( , 49-77). Archeologické výzkumy v jižních Čechách - Supplementum 3 129

2 3. Konev, inv. č. 3763, 1254 (obr. 5-6), výška: 151 mm; průměr ústí: 92 mm; průměr dna: 75 mm. Podle záznamu z inventární knihy J. Slováka pochází pohár (č. 873) z řečiště Moravy na území Kroměříže. Nálezové okolnosti jsou obdobně jako u dříve zmíněných památek nejisté. Nádoba má hruškovitý tvar a široké ústí. Dno je odsazené. Na výduti je možné spatřit stopy po přiletování ataše držadla. Rovněž na vnější straně dna jsou patrné tři obdélníkovité útvary, které ukazují na přiletování nožek. Na nádobě je patrné použití soustruhu. Památka byla bez podrobnější argumentace označena jako pohár a datována do 1. století n. l. (Sáhová a kol. 1975, nestr.). Rovněž na základě formování ústí, tvarů otisků nožek a předpokládané podoby ataše lze zřetelně vyloučit příslušnost kroměřížské konve k pozdně republikánským konvím typu Ornovasso-Ruvo, Ornovasso-Montefiascone, Kelhaim nebo Kjaerumgaard (Boube 1991, 23-45, Fig. 10, 13). Podle dostupných nejbližších analogií z Muzeo Arqueológico de Sevilla 4 (Pozo 2000, 422, Abb. 2) a Museum of Fine Arts Boston (Comstock Vermeule 1971, 319, Fig. 445) však lze nádobu označit za konev tvarově blízkou typu II.b podle M. Castoldi (2000, 411). Konev z Muzea Kroměřížska se od typu Castoldi II.b odlišuje přítomností nožek a také rozdílnou opěrou držadla 5. Helénistické konve typu Castoldi II.b jsou však tvarem vlastní nádoby popisované konvi nejbližší. Vyskytují se v severní a především střední Itálii a jsou kladeny do 3. a 2. století př. n. l. (De Marinis 1998, , Fig. 3:2; Castoldi 2000, 411, 415, Fig. 7). Určit přesnou typologickou příslušnost jakož i přesnější dataci je v našem případě obtížné. Závěr Hodnocená toreutika zřetelně vybočuje z nálezového fondu kovových nádob středního Podunají (Rádnoti 1938; Tejral 1967, ; Kraskovská 1976, ; Krekovič 1987, ; Karasová 1998; Sedlmayer 1999). To by mohlo nasvědčovat tomu, že J. Slovák tyto památky získal mimo toto území a byly tedy jím s Podunajím spojeny až druhotně. LITERATURA Belson, J, D. 1980: The Medusa Rondanini: A New Look, American Journal of Archaeology 84/3, Boardman, J. 1995: Greek Sculpture. The Classical Period. London. Boube, Ch. 1991: Les cruches. In: Feugère, M. Rolley, Cl. (edd.), La vaisselle tardo-républicaine en bronze. Dijon. Castoldi, M. 2000: Vasellame in bronzo d età ellenistica: osservazioni su alcuni tipi di brocche di produzione etrusca, Kölner Jahrbuch für Vor- und Frühgeschichte 33, Comstock, M. Vermeule, C. 1971: Greek, Etruscan & Roman Bronzes in the Museum of Fine Arts. Boston. De Marinis, R. C. 1998: La tomba gallica di Castiglione delle Stiviere (Mantova), Notizie archeologiche Bergomensi 5 (1997), Eggers, H. J. 1955: Die römischen Bronzegefässe von der Saalburg, Saalburg-Jahrbuch 14, Fišer, Z. 1976: Vzpomínka na Jindřicha Slováka, Vlastivědný věstník moravský 28, 214. Chybová, H. 1998: Pravěké a slovanské osídlení Kroměřížska. Průvodce archeologickou expozicí a sbírkami Muzea Kroměřížska. Kroměříž. Karasová, Z. 1998: Die römischen Bronzegefässe in Böhmen. Fontes Archaeologici Pragenses 22. Pragae. Kraskovská, Ľ. 1976: Rímske bronzové nádoby na Slovensku, Slovenská archeológia 24, Krekovič, E. 1987: Rímske importy na Slovensku, Památky archeologické 78, Petrovszky, R. 1993: Studien zu römischen Bronzegefässen mit Meisterstempel. Kölner Studien zur Archäologie der römischen Provinzen 1. Buch am Erlbach. Köln. Pozo, F. S. 2000: La vajilla metálica bronze y plata tardorrepublicana en la provincia Baetica, Kölner Jahrbuch für Vor- und Frühgeschichte 33, / Konev byla nesprávně přiřazena k typu Kjaerumgaard (Pozo 2000, 422), od kterého se odlišuje jak tvarem, tak profilací okraje. 5/ Na základě obrysu ataše (obr. 7) lze rekonstruovat její podobu. Klíčové jsou dva podélné výběžky na vrchní straně a dva svislé výběžky na spodním okraji otisku. Vrchní výběžky představují pravděpodobně křídla a spodní jsou nejspíše hlavičky hadů. V souladu s těmito znaky je zřejmé, že ataše měla podobu hlavy medusy. Obdobná zobrazení se vyskytují na konvích typu Ra. 71 (Rádnoti 1938, Taf. XLVII:1c, XLIV:3). Tvary ataší byly pravděpodobně inspirovány zobrazeními tzv. krásných gorgoneií. K vzorům podrobněji viz Belson 1980, ; Boardman 1995, Fig

3 Radnóti, A. 1938: Die römischen Bronzegefässe von Pannonien. Dissertationes Pannonicae 2. Ser. 6. Budapest Leipzig. Raev, B. A. 1978: Die Bronzegefässe der römischen Kaiserzeit in Thrakien und Mösien. Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 58/2 (1977), : Roman Imports in the Lower Don Basin. British Archaeological Reports International Serie 278. Oxford. Sáhová, V. a kol. 1975: Antika v hanáckých Athénách. Kroměříž. Sedlmayer, H. 1999: Die römischen Bronzegefässe in Noricum. Montagnac. Schauer, P : Zwei römische Bronzekasserollen aus Heddernheim (Nida), Fundberichte aus Hessen 5-6, Sklenář, K. 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. Praha. Slovák, J. po roce 1892: Inventární kniha. Nepublikovaný rukopis uložený v Muzeu Kroměřížska. Kroměříž. Tassinari, S. 1993: Il Vasellame Bronzeo di Pompei. Roma. Tejral, J. 1967: K otázce importu bronzových nádob na Moravu ve starší době římské, Památky archeologické 58, Jan Jílek: A Collection of Ancient Metal Vessels from the Kroměříž (Region) Museum in Kroměříž. Three bronze or brass vessels are placed in the Kroměříž (Region) Museum in Kroměříž. The Museum acquired these artifacts from antiquarian and amateur archeologist J. Slovák ( ) in the late 1920s. J. Slovák is one of the outstanding figures of early Moravian archeological research. Like other described items from Slovák s collection, the find context of the vessels is uncertain. A jug, probably of the Castoldi IIb type of the Helenistic period, is the oldest piece in the collection, a saucepan with an oar-shaped handle comes from the 1 st century AD and a cauldron of the Debelt type dates to somewhere between the 1 st and 3 rd century AD. The described vessels differ from commonly distributed metal vessels found in the Middle Danube region, which indicates their foreign origin. It is quite possible that J. Slovák obtained the artifacts from a different region and that the items have been ascribed to the Middle Danube region arbitrarily. 131

4 Obr. 1. Kotel typu Debelt. Fig. 1. Cauldron of Debelt type. Obr. 2. Kotel typu Debelt. Fig. 2. Cauldron of Debelt type. 132

5 Obr. 3. Pánev s rukojetí s veslovitě se rozšiřujícím koncem. Fig. 3. Saucepan with oar-shaped handel. Obr. 4. Pánev s rukojetí s veslovitě se rozšiřujícím koncem. Fig. 4. Saucepan with oar-shaped handel. 133

6 Obr. 6. Konev tvarově blízká typu Castoldi II.b. Fig. 6. Jug probably of Castoldi II.b. type. Obr. 5. Konev tvarově blízká typu Castoldi II.b. Fig. 5. Jug probably of Castoldi II.b. type. 134 Obr. 7. Stopy po přiletování ataše ve tvaru hlavy medusy na konvi. Fig. 7. Remains of solder up handle attachement in shape of head Medusa at the jug.