Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Hradec Králové

Transkript

1 Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Hradec Králové Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) GEOS LASER STAR, spol. s.r.o. Jižní 810, Hradec Králové vedoucí zpracovatel úkolu: Ing. Jiří Fiedler KPZ, Lucemburská 16, Praha 3 Hlavní kooperant zpracovatel RURÚ: Mgr. Michael Pondělíček Hradec Králové / Praha říjen / listopad

2 Kolektiv zpracovatelů Ing. Jiří Fiedler Mgr. Michael Pondělíček Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. Mgr. Michael Pondělíček RNDr. Zita Kučerová Ing. Táňa Karlíková Ing. Martin Maštálka Bc. Hana Chládková Bc. Zuzana Hepnerová Bc. Jana Baťková Bc. Petra Štěpánková Bc. Tomáš Netolický Bc. Petr Kučera Klára Malířová Daniela Čepová hlavní nositel zakázky hlavní kooperant (urbanismus, územní pilíř UR) (environmentální pilíř UR) (sociální pilíř UR) (ekonomický pilíř UR) (místní expert konzultace) (sběr dat a jejich zpracování) (sběr dat a jejich zpracování) (zpracování dat) (sběr dat) (sběr dat) (sběr dat) (sběr dat) (sběr dat) 2

3 Obsah 1. Úvod SWOT analýza v tematickém členění dle vyhlášky SWOT analýza za celé území ORP Vyhodnocení SWOT analýzy města Hradce Králové z roku SWOT analýza pro město Hradec králové v tematickém členěné dle vyhlášky Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Komplexní expertní SWOT analýza Vyhodnocení vyváženosti vazeb pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území (vazby mezi pilíři UR) Určení problémů k řešení (hlavní témata regionu) Rozbor dostupnosti a percepce kvality života v sídlech (k.ú.) Dopravní infrastruktura Dostupnost a kvalita technické infrastruktury Zásobování vodou Kanalizace Zásobování energiemi Telekomunikace Odpadové hospodářství Plynovod Kvalita ovzduší Dostupnost a kvalita v oblasti bydlení Dostupnost a kvalita občanské vybavenosti Školství a sociální péče Cestovní ruch Socioekonomické podmínky Hlavní témata regionu (problémy k řešení v ÚPD) Vyhodnocení hlavních témat regionu z hlediska udržitelnosti Celkové vyhodnocení udržitelnosti Limity využití území z hlediska udržitelného rozvoje území a doporučení k nakládání s územím a dalšími neobnovitelnými zdroji v území Charakteristika území z pohledu UR Vybrané limity území z pohledu RURÚ Kvalita ovzduší s ohledem na problematiku dopravy v regionu Doprava (hlučnost,bezpečnost) Ochrana přírody a krajiny Technická infrastruktura Sociálně ekonomické limity Investiční záměry Závěr Indikátory udržitelného rozvoje a neudržitelnosti (mezních limitů) pro rozvoj území ORP HK

4 1. Úvod V následujícím textu jsou předkládány teze a výsledky analýz rozboru udržitelnosti regionu (RURÚ) v členění tak, jak jsou uvedeny dle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č.500/2006 Sb., včetně analýz území, datových sběrů, číselných i prostorových analýz a samozřejmě SWOT analýz. K pracím na rozboru udržitelného rozvoje území pro ORP Hradec Králové byla využita vedle dat dostupných z územně analytických podkladů zejména autentická data sbíraná v obcích a na místě ověřovaná, a to ve všech obcích ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Hradec Králové. Bylo dále provedeno terénní šetření v jednotlivých obcích a vedeny řízené rozhovory se starosty případně dalšími odpovědnými osobami v obcích tak, aby byla zjištěna nejen exaktní data o obci, ale také za účelem zjištění percepce kvality života v jednotlivých obcích. Z analýzy širších vztahů v území pak vyplynulo, že území ORP Hradec Králové se skládá v podstatě ze čtyř sektorů - subregionů až mikroregionů. Pro analytickou část bylo území ORP proto bylo využíváno rozdělení do těchto 4 základních sektorů: - jihozápadní část (Urbanická Brána a Chlumecko); - západní část (Nechanicko); - severní a severozápadní část (Smiřicko až po Chlum); - východní až severovýchodní část (Třebechovicko). Samostatně pak bylo vyhodnocováno město Hradec Králové. Viz kartogram rozdělení regionu ORP na subregiony. Základní jednotkou pro analýzy bylo stanoveno katastrální území, neboť je historicky nejstabilnější jednotkou pro analýzy v území. Ve valné většině případů se katastrální území shoduje i s rozložením sídel v území (dále je proto používáno označení k.ú. resp. sídlo). Vedle toho je v RURÚ používán i termín obec, kterým jsou charakterizovány administrativně správní celky dle zákona č. 128/2000 Sb. o obecním uspořádání (Zákon o obcích). Protože ale v budoucnu může dojít je slučování či rozdělování obcí není aktuální forma administrativně správního rozdělení území nejvhodnější pro založení časové řady pro vyhodnocování udržitelného rozvoje území v budoucnosti. 4

5 Sebraná základní data umožnila vyhodnotit části regionu odděleně a také zjistit, nakolik jsou validní dostupná data z pramenů OP Hradec Králové a ČSÚ a dalších. Sebraná data byla doplněna daty o krajině, objektech a sítích při prozkoumání komplexního krajinného prostoru ORP HK s přesahem do okolních ORP, aby byla zajištěna návaznost vstupních podkladů. K vyhodnocení dat a jejich mapových výstupů a následných analýz bylo využito jednak zkušeností z širšího odborného týmu okolo zpracovatelů a také užší skupiny odborníků sestavené pro potřebu vyhodnocení jednotlivých pilířů udržitelnosti navazující na otestovanou metodu DHV Sam. Po sběru úvodních dat, doplnění podkladů z mapového skladu a sestavení výkresu problémů, výkresu územních limitů a navazující výkresové syntetické sestavy pro potřeby posouzení bylo přikročeno k vyhodnocení podinvestovaných míst, přírodních oblastí, oblastí zhoršeného prostředí a střetů a situace byla konzultována a komentována expertním týmem. Finální výsledky SWOT analýz (již opět syntetizované za všechny sektory + samostatně za město Hradec Králové) byly sestaveny až na závěr prací a navazuje na ně také škála indikátorů, někdy i s navrženými mezními limity, které by měly být dále sledovány a testovány. Na závěr je nutno podotknout, že posouzení území 81 obcí se 151 katastrálními územími v rámci ORP Hradec Králové, které se nacházejí v inundační rovině a na štěrkových terasách, případně kopcovitých hřbetech a výchozech v okolí tří větších řek (Labe, Orlice, Cidlina) rozhodně nebylo jednoduché a znamenalo zpracování desítek různých podkladů, koncepcí a jiných materiálů, které často od doby svého vzniku zastaraly a jejich výsledky jsou dnes relevantní jen zčásti. Součástí prací byla tedy i selekce informací a převzetí pouze relevantních vybraných zdrojů podle názoru expertů. V rámci práce na RURÚ bylo využito i některých matematických postupů vyhodnocení a výstupy byly uvedeny v grafické podobě, kromě invence a znalosti terénu byly do prací zapojeny i dostatečné prostředky soudobé výpočetní techniky, které se ukázaly jako efektivní zejména v oblasti zpracování a analýzy map. Následující rozbor udržitelného rozvoje území je tedy souhrnem dostupných údajů, mapových i jiných podkladů a odborných znalostí zpracovatelského týmu, který otázky konzultoval s řadou dalších odborníků, včetně vysokých škol. Za kolektiv autorů Mgr.Michael Pondělíček Beroun

6 2. SWOT analýza v tematickém členění dle vyhlášky 2.1 SWOT analýza za celé území ORP Na základě požadavků vyhlášky č. 500/2006 byla vypracována expertní SWOT analýza v následujícím tematickém členění: 1. horninové prostředí a geologie 2. vodní režim 3. hygiena životního prostředí 4. ochrana přírody a krajiny 5. zemědělský půdní fond 6. pozemky určené k plnění funkcí lesa 7. veřejná doprava 8. technická infrastruktura 9. sociodemografické podmínky 10. bydlení 11. rekreace 12. hospodářské podmínky 6

7 2.2 Vyhodnocení SWOT analýzy města Hradce Králové z roku 2004 S ohledem na strukturu regionu ORP - výrazná dominantnost jeho jádra města Hradce Králové a drobné struktury spíše menších obcí (zejména v jeho zázemí) byly některé části SWOT analýzy vypracovány samostatně pro území ORP jako celku a některé samostatně pro město Hradec Králové. Pro město Hradec Králové byla SWOT analýza zpracována s ohledem na dřívější práce tohoto druhu, a to zejména ve vazbě na SWOT analýzu zpracovanou v roce 2004 v rámci procesu tvorby strategického plánu města. V první fázi byla vyhodnocena stávající SWOT analýza v tematickém členění dle Strategického plánu města: 1. Urbanismus a bydlení 2. Doprava 3. Podnikání a zaměstnanost 4. Infrastruktura 5. Vzdělávání a školství 6. Životní prostředí 7. Sociální oblast a zdraví obyvatel 8. Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch Jednotlivé položky byly vyhodnoceny v následující struktuře: a) téma je stále aktuální, zůstává v platnosti b) situace v tomto tematické okruhu se změnila nebo mění, je třeba analyzovat zda téma dále sledovat a zda jej sledovat v daném segmentu SWOT analýzy, event. zda není třeba jej aktualizovat c) téma již není aktuální např. slabá stránka byla odstraněna opatřeními realizovanými ve městě, silná stránka byla natolik oslabena, že již ji nelze považovat za silnou stránku apod. Pro vyhodnocení v jednotlivých tabulkách SWOT analýzy je použita následující legenda: Ad a) zůstává v platnosti Ad b)? sporné, je potřeba aktualizovat Ad c) x již neplatí 7

8 2.3 SWOT analýza pro město Hradec Králové v tematickém členění dle vyhlášky Vyhodnocením starších zdrojů a na základě aktuálních dostupných dat byla expertně vypracována byla SWOT analýza pro město Hradec Králové ve struktuře dle vyhlášky č. 500/2006 pro následující tematické okruhy: 4. ochrana přírody a krajiny 7. veřejná doprava 8. technická infrastruktura 9. sociodemografické podmínky 10. bydlení 11. rekreace 12. hospodářské podmínky SWOT analýzy v tematické členění, tak jak jsou zde popsány, jsou uvedeny v následujících kapitolách. Tyto SWOT analýzy se staly podkladem pro vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území tj. pro vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje po jednotlivých jeho pilířích. 8

9 3. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Principy udržitelného rozvoje jsou založeny na principu vyváženosti mezi jednotlivými pilíři udržitelnosti, a to pilířem ekonomickým, environmentálním a sociálním. Všechny tyto oblasti se promítají do území, a proto bylo vytvořeno vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje ve vztahu k jejich průmětu do území. Pro expertní část prací byl vytvořen tým expertů v profesním složení: environmentalistaekolog, sociální geograf, ekonom (specialista na územní ekonomii a veřejné finance), urbanista a znalec místních poměrů. Základem pro vyhodnocování vyváženosti podmínek se stala expertní SWOT analýza v tematické členění a dále expertní analýza doplněná o závěry SWOT analýzy a identifikací problémů získané terénním šetřením a řízenými pohovory se starosty. V komplexní SWOT analýze byly identifikovány následující silné a slabé stránky a příležitosti a hrozby v rámci regionu ORP: 3.1 Komplexní expertní SWOT analýza Silné stránky: Dobrá dopravní dostupnost -napojení na dálnici, vyhovující napojení na silniční síť Dobré napojení na veřejnou dopravu, dobrý systém hromadné dopravy (železniční stanice, autobus) Dobrá poloha v rámci kraje - nejsilnější regionální jádro v rámci NUTS II Severovýchod Migračně ziskové zázemí města Hradec Králové - zájem o bydlení v zázemí města Nízká dlouhodobá nezaměstnanost v průměru ORP Kvalitní protipovodňová ochrana a možnosti rozlivu vodních toků do chráněných území Vysoká míra podnikatelské aktivity (MSP) v průměru ORP Velká koncentrace kulturních památek a zařízení pro trávení volného času dětí a mládeže Kvalitní ŽP a dobrá dostupnost zeleně Dostatečné množství lokalit pro podnikání Kvalitní rekreační (přírodní) zázemí velké části ORP Relativně malé množství brownfields Dostatek průmyslových a rozvojových zón vybavených technickou infrastrukturou, dostatek objektů vhodných k podnikání Vysoká absorpční kapacita obce (alespoň 50% průměrný podíl objemu dotací z fondů EU na celkovém počtu) v letech Nízká zadluženost obce (tj. nízká dluhová služba obce) Dostatek projektových záměrů k financování z fondů EU v pokročilém stadiu připravenosti Největší populační síla ORP HK v rámci Královéhradeckého kraje (26,1% obyvatel kraje k ) Nejvyšší podíl obyvatel žijících ve městech v krajském srovnání Nejvyšší podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním v rámci kraje ze všech ORP v kraji (11,5% v r.2001) Největší podíl obyvatel s nejvyšším ukončeným vzděláním úplné střední s maturitou (28,6% v r.2001 a největší podíl obyvatel s nejvyšším ukončeným vzděláním vyšší odborné a nástavbové (4,3% v r.2001) v rámci kraje Nejvyšší koncentrace vzdělávacích a výzkumných pracovišť v sídle ORP v rámci NUTS II. 9

10 Vyšší podíl zapojení občanů do voleb (v r.2004 volba do EP o 10% nad průměrem kraje) Kvalitní občanská vybavenost v řadě obcí Klidné prostředí pro život obyvatel Velké množství akcí a kvalitní kulturně společenský život v řadě obcí Zabezpečené odpadové hospodářství Přibývání lesů a místy i luk Malé průmyslové znečištění ovzduší Nízké znečištění hlukem (mimo území města HK) Neroztěžené území Bonitní půdy a dlouhodobě rozvinuté zemědělství Relativně osvícená správa ŽP Rozvinuté vytápění parou a existující síť produktovodů Slabé stránky: Nerozvinutá TI v některých obcích (kanalizace, ČOV) a vysoký podíl nevyhnutelných investic v nejbližších letech Nedostatek kapacitních komunikací, snížená dopravní dostupnost některých území Zhoršená dostupnost HD do některých území, pomalý rozvoj integrovaného dopravního systému (IDS) Špatná kvalita komunikací (silnice III. třídy a místní komunikace) Slabá vazba na lokální stavební tradice Obsluha hromadnou dopravou v řadě obcí Nedostatečná absorpční kapacita obce (méně než 20-30% průměrný podíl objemu dotací z fondů EU na celkovém počtu) v letech Vysoká dluhová služba obce (zadluženost) bránící realizaci potřebných investic Absence velkých zaměstnavatelů v obci vyvolávající nutnost dojížďky za zaměstnáním - Nedostatečná diverzifikace pracovních míst v obci (nabídka práce s různou požadovanou kvalifikací) jako jedna z příčin vysoké dojížďky za zaměstnáním Přítomnost velkých nevyužitých objektů a ploch bez budoucího využití (tj. neexistence projektu / záměru) vyžadujících provozní náklady Nedostatečná infrastruktura pro cestovní ruch - Ubytovací kapacity - Stravovací kapacity Nedostatek průmyslových a rozvojových zón vybavených technickou infrastrukturou - Nedostatek objektů vhodných k podnikání Špatná dopravní dostupnost hromadnou dopravou (železniční stanice, autobus, dálnice) - neexistence zastávky (resp. její nevyhovující poloha) - velká vzdálenost - malá četnost spojení Výrazný nárůst indexu stáří obyvatel ORP v letech (z 63,7 na 106,8) Úbytek počtu obyvatel sídla ORP v letech (-2,8 %) Záporný přirozený a migrační přírůstek v letech Nejvyšší průměrný věk obyvatel ORP v rámci kraje (v roce ,6 let) Druhá nejvyšší potratovost v kraji v letech Vyšší míra rozvodovosti v krajském srovnání v letech Snížení pocitu kvality života v důsledku výstavby a provozu dálnice D11 Chybějící komunitní život a pořádání kulturně-společenských akcí v obcích Znečištění, nepořádek, špatný vzhled některých obcí Silná závislost na zdrojích podzemních vod mimo ORP Zranitelnost podzemních vod zemědělstvím Excesy v plynofikaci a ve vodovodech (StředoZ + Roudnice) 10

11 Silná dopravní zátěž vlivem nedokončeného dopravního systému v HK směr J-S Silná závislost na transportu energií a paliv odjinud Regionalizace služebního komfortu do center (plyn, voda, vytápění, odpady, dopravní tepny) Řídký ÚSES a síť ZCHÚ v krajině Snížená retence krajiny úbytky luhů Příležitosti: Dostatek lokalit připravených pro bytovou výstavbu, zájem o bydlení a noví obyvatelé Atraktivita pro (lokální) CR na regionální úrovní vč. rozvoje OV pro CR Možnost získání financí ze zdrojů EU (zejm. v rámci členství v mikroregionu) Zemědělský potenciál Zapojení neziskového sektoru do poskytování sociálních služeb Rozvoj logistiky při křižovatce D11xR35 Rozšiřování ploch lesů Rozšířená plynofikace zčásti i zásobování vodou Prostor pro alternativní dopravu a turistiku cyklo, vodní, aj. Potenciál pro tvorbu obytné krajiny Podpora mladých rodin s dětmi ze strany kraje a státu Podpora HD ve větší části území Nízké znečištění ŽP plošně Koordinace rozvoje se sousedícími administrativními jednotkami (aglomerační tendence HK-Pce) Kompaktní území ochrany přírody dopravní napojení na nadřazený systém (D11XR35) Dobře organizované území logická spádová centra Dobrá infrastruktura sítí a prostor pro rozšíření v rovině Hrozby: Nekoordinace rozvoje města a jeho zázemí, suburbanizace Snižující se počet obyvatel a zvyšující se věkový průměr Nezájem ze strany turistů a návštěvníků o turistické atraktivity v ORP Nevhodné napojení dopravních tepen na navazující komunikace, tranzitní doprava vedená obcí Rozvoj logistiky a obchodu v souvislosti s dopravou a úbytkem půdy (např. logistické centru Plačice - Vlčkovice) Budování nových zdrojů znečištění spalovna Opatovice Snížená dopravní dostupnost sev.části ORP Riziko vzniku dalších brownfields Splavnění Labe pro nákladní lodě Nedostatečná podpora rozvoje ORP z krajské úrovně Nespolupráce obcí v rámci MCR, neprofesionalita samosprávy Nedostatek a ohrozitelnost vodních zdrojů Minimum zdrojů a ploch pro alternativní energie Dopravní kolapsy a následné znečištění ŽP Nedostatek zařízení na likvidaci odpadů Zvýšené nároky na transport energií a dalších zdrojů z dálky Blízkost dalších větších center Pardubicko, Polsko a jejich tlak na území Riziko růstu nezaměstnanosti Příliv sociálně problémových skupin 11

12 Při definování silných a slabých stránek pak dále byla sledována četnost kolikrát se dané téma opakovalo, jak mezi jednotlivými experty, tak k percepci místních. Témata, která se objevila více než 2x byla vyhodnocena jako významná hlavní témata regionu ORP a dále pak rozpracována jako hlavní témata regionu. 3.2 Vyhodnocení vyváženosti vazeb pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území (vazby mezi pilíři UR) Komplexní SWOT analýza byla dále vyhodnocována. Kromě tradičního posouzení po jednotlivých pilířích byla využita metoda interakcí mezi jednotlivými pilíři udržitelnosti. Aplikací této metody pak lze ze SWOT analýzy vzít jednotlivé okruhy a zařadit je do oblastí interakcí mez pilíři UR následovně : Environmentálním x sociálním (Env x S); Environmentálním x ekonomickým (Env x Ek); Sociálním x environmentálním (S x Ek). Každý expert posoudil pro každé téma SWOT analýzy interakce mezi pilíři udržitelnosti na škále -2 až +2. Vazby mezi pilíři pak byly agregovány do škály ++ výrazně pozitivní korelace + mírně pozitivní korelace 0 neutrální - záporná korelace -- výrazně záporná korelace 12

13 4. Určení problémů k řešení (hlavní témata regionu) Na základě rozboru údajů o území a provedených SWOT analýz byla provedena analýza percepce kvality života v jednotlivých sídlech (k.ú.) a dále vyhodnocena hlavní témata regionu - stanoveny hlavní problémy k řešení v ÚPD. 4.1 Rozbor dostupnosti a percepce kvality života v sídlech (k.ú.) Dopravní infrastruktura Rozbor dopravního napojení a percepce kvality tohoto napojení do jednotlivých sídel (k.ú.) ORP je uveden v následující tabulce: Dopravní dostupnost Dostupnost sídla (k.ú.) individuální (automobilovou) dopravou Dostupnost autobusového spojení do sídla (k.ú.) Dostupnost vlakového spojení do sídla (k.ú.) Dostupnost zastávek hromadné dopravy v obci Kvalita místních komunikací v obci Celková kvalita dopravní infrastruktury v obci Možnosti cyklistické dopravy v obci Cyklostezky a jejich stav v obci Počet sídel (k.ú.) % sídel (k.ú.) zcela vyhovující 17 18,68 vyhovující 36 39,56 nutno zkvalitnit 33 36,26 zcela nevyhovující 9 9,89 zcela vyhovující 21 23,08 vyhovující 46 50,55 nutno zkvalitnit 19 20,88 zcela nevyhovující 4 4,40 není v obci 1 1,10 zcela vyhovující 17 18,68 vyhovující 16 17,58 nutno zkvalitnit 0 0,00 zcela nevyhovující 2 2,20 není v obci 22 24,18 zcela vyhovující 43 47,25 vyhovující 47 51,65 nutno zkvalitnit 5 5,49 zcela nevyhovující 0 0,00 zcela vyhovující 8 8,79 vyhovující 31 34,07 nutno zkvalitnit 49 53,85 zcela nevyhovující 4 4,40 zcela vyhovující 13 14,29 vyhovující 29 31,87 nutno zkvalitnit 37 40,66 zcela nevyhovující 6 6,59 vůbec 1 1,10 výjimečně 16 17,58 často 47 51,65 velmi často 31 34,07 ano 50 54,95 ne 46 50,55 zcela vyhovující 8 8,79 vyhovující 20 21,98 nutno zkvalitnit 15 16,48 zcela nevyhovující 0 0,00 13

14 Z výše uvedeného vyplývá, že dopravní dostupnost pro individuální automobilovou dopravu je velmi dobrá nebo dobrá v 58,24% sídel (k.ú.). Jako zcela nevyhovující je hodnocena v 9,89% sídel (k.ú.). Kvalita dopravní dostupnosti je nejlepší u sídel (k.ú.) v přímém kontaktu s nadřazeným dopravním systémem (dálnice D11, silnice 1. třídy) a výrazně se zhoršuje u sídel (k.ú.) v odlehlejších částech ORP zejména v severním a severovýchodním segmentu území. Na druhou stranu dobré dopravní napojení s sebou u většiny sídel (k.ú.), které jej mají, přináší problémy s kvalitou prostředí (zejména tam, kde silnice 1.třídy prochází zastavěnou částí sídla (k.ú.)). Zmiňovány jsou problémy s nadměrným zatížením hlukem, prašnost a kvalita ovzduší a v neposlední řadě i bezpečnost v okolí těchto komunikaci (přechody pro chodce, riziko pro děti apod.), a to u 28 ze sledovaných sídel (k.ú.). Dostupnost území z pohledu veřejné hromadné dopravy je hodnocena z hlediska dostupnosti autobusovou dopravou a železniční dopravou. Zcela vyhovující a vyhovující napojení na autobusovou dopravu má 73,63% sídel (k.ú.) v regionu ORP. Jen jedno sídlo (k.ú.) nemá autobusové spojení (Michnovka) a 4 sídla (k.ú.) (Lučice, Libčany, Stračov, Hoříněves) považují autobusové spojení za zcela nevyhovující. Na železnici je napojeno 35 sídel (k.ú.), z nichž jen 2 nepovažují dostupnost po železnici za vyhovující. Jen 5% sídel (k.ú.) vyhodnotilo jako nevyhovující dostupnost zastávek hromadné dopravy. Dostupnost zastávek MHD nutno zkvalitnit 5% zcela nevyhovující 0% zcela vyhovující 45% vyhovující 50% 14

15 I přesto, že převážná část sídel (k.ú.) považuje dopravní napojení veřejnou hromadnou dopravou za vyhovující na druhou stranu z hodnocení percepce problémů v obci vyplývá, že dostupnost hromadnou dopravou vytipovalo jako problematické 29 sídel (k.ú.). Zároveň celkovou kvalitu dopravní infrastruktury v obci hodnotilo jako zcela vyhovující či vyhovující 46,77 % sídel (k.ú.). Tento rozpor je zřejmě možné vyložit tak, že na současnou úroveň dopravního napojení jsou místní víceméně přivyklí, jeho zkvalitnění by ale uvítali. Kvalita dopravní infrastruktury zcela nevyhovující 7% zcela vyhovující 15% nutno zkvalitnit 44% vyhovující 34% Dostupnost a kvalita technické infrastruktury Problematika zásobování obyvatelstva technickou infrastrukturou patří mezi významné činitele prakticky ve všech pilířích udržitelného rozvoje. Zasahuje jak sféru sociální, tak ekonomickou a samozřejmě i environmentální. V rámci rozboru udržitelného rozvoje byla sledována dostupnost a kvalita jednotlivých prvků technické infrastruktury vodovodní síť, kanalizace vč. napojení na čistírny odpadních vod (ČOV), elektrifikace a plynofikace území, dostupnost sdělovacích signálů a řešení problematiky svozu a likvidace tuhého komunálního odpadu. 15

16 4.1.3 Zásobování vodou Jedním ze základních kamenů zásobování obyvatelstva je dostupnost kvalitní pitné vody. Jako zcela vyhovující či vyhovující hodnotilo zásobování vodou a kvalitu pitné vody 91,21% sídel (k.ú.) v ORP. Na vodovod není napojeno jen několik sídel (k.ú.), a to zejména v jihovýchodní a východní části ORP. Bez vodovodu stále jsou následující k.ú.: Osice, Osičky, Sendražice, Račice, Lužany, Benátky, Střezetice, Světí, Lišice. Vodovodní síť zcela nevyhovující 0% není v obci 3% nutno zkvalitnit 5% vyhovující 29% zcela vyhovující 63% Kanalizace Kanalizační soustava bohužel není v regionu ORP dosud plně rozvinuta. Za zcela vyhovující či vyhovující ji považuje pouze 30,77% sídel (k.ú.). Naproti tomu 26,37% by potřebovalo kanalizační soustavu zkvalitnit a 17,58% sídel (k.ú.) ji považuje za naprosto nevyhovující. 15 sídel (k.ú.) a jejich místních částí dokonce kanalizaci vůbec nemá. 16

17 Kanalizační síť není v obci 18% zcela vyhovující 14% vyhovující 19% zcela nevyhovující 19% nutno zkvalitnit 30% Při analýze napojení kanalizace na ČOV docházíme ještě k horším výsledkům. Na ČOV není napojeno 83,52% sídel (k.ú.). Dostačující napojení na kanalizaci vč. ČOV mají v ORP pouze následující sídla (k.ú.): Chlumec nad Cidlinou, Rusek, Libčany, Urbanice, Dolní Přím, Horní Přím, Probluz, Lodín, Smiřice, Černožice, Holohlavy, Černilov, Divec, Blešno a Třebechovice pod Orebem, Dobřenice, Nechanice, Lubno, Chudeřice, Krásnice, Kosice, Lhota pod Libčany, Osičky, Sedlice u Hradce Králové, Vysoká nad Labem. Paradoxem v této souvislosti je, že neexistenci kanalizace s ČOV identifikovalo jako problém pouze 9 sídel (k.ú.)!!! Čistírna odpadních vod zcela vyhovující 16% vyhovující 3% nutno zkvalitnit 2% zcela nevyhovující 0% zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci není v obci 79% 17

18 Vodovod a kanalizace - kvalita a dostupnost Počet sídel Kvalita vodovodní sítě Kvalita kanalizační sítě ČOV Kvalita čistění odpadních % sídel (k.ú.) (k.ú.) zcela vyhovující 57 62,64 vyhovující 26 28,57 nutno zkvalitnit 5 5,49 zcela nevyhovující 0 0,00 není v obci 3 3,30 zcela vyhovující 12 13,19 vyhovující 16 17,58 nutno zkvalitnit 24 26,37 zcela nevyhovující 16 17,58 není v obci 15 16,48 Ano 18 19,78 ne 76 83,52 zcela vyhovující 15 16,48 vyhovující 3 3,30 nutno zkvalitnit 2 2,20 zcela nevyhovující 0 0,00 není v obci 76 83, Zásobování energiemi Kvalita elektrorozvodů Kvalita plynovodů Kvalita rozvodu tepla Kvalita veřejného osvětlení Zásobování energiemi Počet sídel (k.ú.) % sídel (k.ú.) zcela vyhovující 32 35,16 vyhovující 46 50,55 nutno zkvalitnit 11 12,09 zcela nevyhovující 1 1,10 není v obci 0 0,00 zcela vyhovující 70 76,92 vyhovující 17 18,68 nutno zkvalitnit 2 2,20 zcela nevyhovující 0 0,00 není v obci 5 5,49 zcela vyhovující 1 1,10 vyhovující 0 0,00 nutno zkvalitnit 0 0,00 zcela nevyhovující 1 1,10 není v obci ,10 zcela vyhovující 26 28,57 vyhovující 38 41,76 nutno zkvalitnit 26 28,57 zcela nevyhovující 3 3,30 není v obci 0 0,00 18

19 4.1.6 Telekomunikace telekomunikační síť Internet GSM T-Mobile GSM O2 GSM Vodafone TV ČT 1 TV ČT 2 TV Nova TV Prima TV kabelová Telekomunikace Počet sídel (k.ú.) % sídel (k.ú.) zcela vyhovující 48 52,75 vyhovující 43 47,25 nutno zkvalitnit 2 2,20 zcela nevyhovující 0 0,00 není v obci 0 0,00 zcela vyhovující 42 46,15 vyhovující 31 34,07 nutno zkvalitnit 3 3,30 zcela nevyhovující 0 0,00 není v obci 5 5,49 zcela vyhovující 46 50,55 vyhovující 26 28,57 nutno zkvalitnit 14 15,38 zcela nevyhovující 3 3,30 není v obci 0 0,00 zcela vyhovující 49 53,85 vyhovující 28 30,77 nutno zkvalitnit 11 12,09 zcela nevyhovující 1 1,10 není v obci 0 0,00 zcela vyhovující 44 48,35 vyhovující 33 36,26 nutno zkvalitnit 12 13,19 zcela nevyhovující 0 0,00 není v obci 0 0,00 zcela vyhovující 63 69,23 vyhovující 29 31,87 nutno zkvalitnit 0 0,00 zcela nevyhovující 0 0,00 není v obci 0 0,00 zcela vyhovující 62 68,13 vyhovující 28 30,77 nutno zkvalitnit 2 2,20 zcela nevyhovující 0 0,00 není v obci 0 0,00 zcela vyhovující 62 68,13 vyhovující 27 29,67 nutno zkvalitnit 3 3,30 zcela nevyhovující 0 0,00 není v obci 0 0,00 zcela vyhovující 54 59,34 vyhovující 23 25,27 nutno zkvalitnit 12 13,19 zcela nevyhovující 3 3,30 není v obci 0 0,00 zcela vyhovující 1 1,10 vyhovující 0 0,00 nutno zkvalitnit 1 1,10 zcela nevyhovující 0 0,00 není v obci ,00 19

20 Kvalita napojení sídel (k.ú.) na sdělovací sítě (příjem TV signálu, telekomunikační síť vč. zavedení internetu) je ve většině sídel (k.ú.) zcela vyhovující či vyhovující. Obdobně velmi dobrá je situace v přístupu na sítě mobilních operátorů. Jedinou nerozvinutou sítí je síť kabelové televize, která je realizována prakticky pouze v Hradci Králové. Telekomunikační síť a internet Telekomunikační síť Internet 0 zcela vyhovující vyhovující nutno zkvalitnit zcela nevyhovující není v obci Odpadové hospodářství V oblasti nakládání s odpady je situace v regionu ORP stabilizovaná. Standardní svoz tuhého komunálního odpadu (TKO) funguje ve všech sídlech (k.ú.) a žádné sídlo (k.ú.) jej nehodnotí jako nevyhovující. Potřebu zkvalitnit tuto službu cítí jen 3,3% sídel (k.ú.). Ostatní považují situaci za zcela vyhovující či vyhovující. Z hlediska hodnocení trvale udržitelného rozvoje je ale zajímavější sledovat situaci v třídění odpadu. Nádoby na základní třídění odpadu (papír, plasty, sklo) nejsou umístěny ve 2 sídlech (k.ú.) regionu ORP. Potřebu zkvalitnit tuto službu pociťuje pouze 16,48% sídel (k.ú.), ostatní hodní situaci jako vyhovující či zcela vyhovující. Obdobně je tomu i při hodnocení využívání nádob na tříděný odpad a lokalizaci jejich stanovišť. 20

21 Kvalita svozu tuhého komunálního odpadu ( TKO) Kvalita svodu nebezpečného odpadu (NO) Existence a kvalita sběrných dvorů a skládky Nádoby pro tříděný odpad (TřO) Využívání nádob pro tříděný odpad (TřO) Stanoviště pro tříděný odpad (TřO) Sběrný dvůr černé skládky Odpadové hospodářství Počet sídel (k.ú.) % sídel (k.ú.) zcela vyhovující 61 67,03 vyhovující 32 35,16 nutno zkvalitnit 3 3,30 zcela nevyhovující 0 0,00 Není v obci 0 0,00 zcela vyhovující 60 65,93 vyhovující 34 37,36 nutno zkvalitnit 0 0,00 zcela nevyhovující 0 0,00 Není v obci 2 2,20 zcela vyhovující 7 7,69 vyhovující 9 9,89 nutno zkvalitnit 4 4,40 zcela nevyhovující 1 1,10 Není v obci 73 80,22 zcela vyhovující 40 43,96 vyhovující 35 38,46 nutno zkvalitnit 15 16,48 zcela nevyhovující 0 0,00 Není v obci 2 2,20 zcela vyhovující 51 56,04 vyhovující 23 25,27 nutno zkvalitnit 0 0,00 zcela nevyhovující 1 1,10 Není v obci 0 0,00 počet 0 0,00 vyhovující rozmístění 90 98,90 nevyhovující rozmístění 4 4,40 Ano 18 19,78 Ne 78 85,71 ne, v obci žádné nejsou 38 41,76 občas náprava bez problémů 35 38,46 občas, problém s odstraněním 19 20,88 alespoň jedna, nic se nedělá 2 2,20 alespoň jedna, nedaří se 3 3,30 odstranit S odpadovým hospodářstvím souvisí i problematika černých skládek. 80,22% sídel (k.ú.) hodnotí situaci jako dobrou tj. buď se v obci černé skládky nevyskytují či pokud se příležitostně objeví tak se je daří bez problémů eliminovat. Výrazněji si na problematiku černých skládek stěžuje jen 5,5% sídel (k.ú.). 21

22 Černé skládky alespoň jedna, nedaří se odstranit alespoň jedna, nic se nedělá 3% 2% občas, problém s odstraněním 20% ne, v obci žádné nejsou 39% občas náprava bez problémů 36% Plynovod Dalším významným ukazatelem rozvoje a fungování území v souladu s principy udržitelného rozvoje je zásobování obyvatelstva plynem. V této oblasti přes 95% sídel (k.ú.) hodnotí stav jako zcela vyhovující či vyhovující. Plyn ale chybí v následujících sídlech (k.ú.) či jejich místních částech: Pamětník, Horní Černůtky, Sovětice, Divec,Výrava a Vysoký Újezd.. Plynovod nutno zkvalitnit 2% zcela nevyhovující 0% není v obci 5% vyhovující 18% zcela vyhovující 75% 22

23 4.1.9 Kvalita ovzduší Z hlediska vytápění a znečištění ovzduší z lokálního vytápění lze hovořit o extrémně čistém regionu, protože Hradec Králové jako největší město je vytápěn dálkově přiváděným teplem a většina sídel (k.ú.), až na několik výjimek má zaveden plynovod a vytápí tedy domy plynem. To znamená značné snížení emisí z lokálního vytápění domácností a značný úbytek vypouštěných skleníkových plynů Následující tabulka shrnuje výsledky průzkumů v sídlech (k.ú.) Hradecka. Kvalita ovzduší Počet sídel (k.ú.) % sídel (k.ú.) vytápění plynovod 53 58,24 teplovod 0 0,00 dřevo a zbytky + elektřina 25 27,47 eko vytápění ano 24 26,37 ne 68 74,73 počet 0 0,00 silnice I. Třídy ano 10 10,99 ne 83 91,21 je na ní měřeno 6 6,59 není na ní měřeno 3 3,30 registrovaný zdroje znečištění ano 3 3,30 v obci ne 85 93,41 další zdroje znečištění v obci ano 1 1,10 ne 59 64,84 stará ekozátěž ano, potvrzená 6 6,59 ano, předpokládaná 6 6,59 ne 79 86,81 vypracování EIA ano 44 48,35 ne 50 54, Dostupnost a kvalita v oblasti bydlení V oblasti bydlení je patrný rozvoj bytové výstavby jak v samotném městě Hradci Králové, tak i ve většině sídel (k.ú.). Zájem o bydlení a nový bytová zástavba se tak soustředí do města a jeho zázemí. Výrazný rozvoj zaznamenávají sídla (k.ú.) jako Divec, Librantice, Blešno, Běleč nad Orlicí, Vysoká nad Labem, Stěžery, Dolní Přím, Všestary, Předměřice nad Labem). 50 z sídel (k.ú.) ORP charakterizuje zájem nově příchozích o bydlení v obci jako vysoký a jen 4 velmi malé sídla (k.ú.) (Vrchovnice, Michnovka, Štít a Trávník u Osic) neevidují žádný zájem nově příchozích o bydlení v obci. Jen 8 sídel (k.ú.) nemá nebo nepřipravuje nové lokality pro bydlení, i když jen 11 z 83 sídel 23

24 (k.ú.) má tyto lokality i zainvestovány technickou a dopravní infrastrukturou. Přestože zájem sídel (k.ú.) o rozvoj funkce bydlení je veliký, vlastní investice do bydlení a vybudování nových obecních bytů plánuje jen 8 sídel (k.ú.) v ORP. Přibližně polovina sídel (k.ú.) má dosud svůj bytový fond, problém s neplatiči řeší pak pouze 9 z nich, mezi nimi i město Hradec Králové. Bydlení Počet sídel (k.ú.) % sídel (k.ú.) Nové (po r. 1989) ucelené ano 34 37,36 zóny bydlení ne 53 58,24 Zájem o bydlení v obci vysoký 50 54,95 průměrný 29 31,87 malý 12 13,19 žádný 4 4,40 Připravenost sídla (k.ú.) ano 83 91,21 pro novou bytovou ne 8 8,79 výstavbu - lokality pro zainvestovány 11 12,09 bytovou výstavbu nezainvestovány 65 71,43 vysoký zájem 32 35,16 průměrný zájem 22 24,18 malý zájem 8 8,79 žádný zájem 1 1,10 Byty ve vlastnictví sídla ano 45 49,45 (k.ú.) ne 44 48,35 Problémy s neplatiči ano 9 9,89 ne 48 52,75 Plán na stavbu sídlo ano 8 8,79 (k.ú.)ních bytů ne 64 70, Dostupnost a kvalita občanské vybavenosti Dostupnost služeb je nově zmiňovaným problémem i v oblasti hodnocení udržitelného rozvoze, a to zejména v sociálním a ekonomickém pilíři udržitelnosti resp. v jejich vzájemné interakci. Hodnotí se zejména dostupnost obchodu se základními potravinami, dále dostupnost základní zdravotní péče a dostupnost základní resp. mateřské školy. Z hlediska dostupnosti maloobchodní sítě není žádný obchod ve 24 sídlech (k.ú.). S úrovní existující maloobchodní sítě jsou ale sídla (k.ú.) převážně spokojeny. Obdobná situace je i z hlediska existence restaurace či hospody v obci. Její neexistence v 21 sídle (k.ú.) je negativně vnímána, protože s existencí restaurace či hospody je v malých sídlech (k.ú.) svázána i s možností setkávání se obyvatel, pořádání kulturních a společenských akcí apod. Absence komunitního či spolkového života (právě ve vazbě na neexistenci restaurace) byla zmiňována jako problém v 8 sídlech (k.ú.). 24

25 Maloobchod a stravování Druhová skladba obchodů v obci Úroveň maloobchodní sítě Restaurace, hospoda Počet sídel (k.ú.) % sídel (k.ú.) smíšené zboží 56 61,54 potraviny 14 15,38 drogerie 6 6,59 domácí potřeby 3 3,30 jiné 2 2,20 nemáme obchod 24 26,37 zcela vyhovující 17 18,68 vyhovující 38 41,76 nutno zkvalitnit 11 12,09 nevyhovující 2 2,20 nemáme obchod 25 27,47 ano 75 82,42 ne 21 23,08 vaří 23 25,27 nevaří 46 50,55 Úroveň maloobchodní sítě nemáme obchod 27% zcela vyhovující 18% nevyhovující 2% nutno zkvalitnit 12% vyhovující 41% 25

26 Školství a sociální péče Školství a sociální péče Mateřská škola Zájem o MŠ vs. její kapacita Vybavenost MŠ Základní škola Zájem rodičů o umístění dětí v místní ZŠ Vybavenost ZŠ Střední škola Zdravotní služby Sociální služby Úroveň sociálních služeb Duchovní zařízení Členství sídla (k.ú.) v DSO Počet sídel (k.ú.) % sídel (k.ú.) ano 33 36,26 ne 61 67,03 zájem převyšuje kapacitu 14 15,38 zájem a kapacita v rovnováze 15 16,48 zájem je nižší než kapacita 3 3,30 zájem je nízký 0 0,00 zcela vyhovující 11 12,09 vyhovující 14 15,38 nutné zkvalitnění 7 7,69 nevyhovující 0 0,00 1. stupeň 16 17,58 1. i 2. stupeň 10 10,99 ne 68 74,73 všechny místní děti chodí do místní 3 3,30 školy převážná část dětí 14 15,38 hodně dětí jezdí mimo 2 2,20 zcela vyhovující 5 5,49 vyhovující 14 15,38 nutné zkvalitnění 3 3,30 nevyhovující 0 0,00 ano 1 1,10 ne 90 98,90 praktický lékař 16 17,58 Dětský lékař 6 6,59 Zubní lékař 14 15,38 Gynekolog 4 4,40 Lékárna / výdejna 8 8,79 jiné 0 0,00 žádné 35 38,46 Domov důchodců 3 3,30 Dům s pečovatelskou službou 5 5,49 Rozvoj obědů 40 43,96 Pomoc s nákupy a úklidem 28 30,77 Doprovod na úřady, k lékaři apod ,99 Jiné 0 0,00 zcela vyhovující 20 21,98 vyhovující 28 30,77 nutné zkvalitnění 14 15,38 nevyhovující 2 2,20 církve 0 0,00 kostel 13 14,29 kaple 11 12,09 modlitebna 1 1,10 jiné 0 0,00 ano 89 97,80 ne 6 6,59 Členství v jiném ano 16 17,58 sdružení sídel (k.ú.) ne 71 78,02 26

27 Jako problém identifikovalo nedostatečnou občanskou vybavenost 35 sídel (k.ú.), což byl nečastě se opakující problém v sídel (k.ú.). Naproti tomu, ale existuje skupina zejména větších sídel (k.ú.) a měst, kde byla kvalita dostupnost všech typů občanské vybavenosti jako velmi vysoká. Obecně lze konstatovat, že kvalita a dostupnost občanského vybavení souvisí přímo úměrně s velikostí sídla (k.ú.) a její dopravní dostupností. Percepce nedostatečné dostupnosti základní OV byla identifikována v následujících sídlech (k.ú.) a jejich místních částech:levín, Osičky, Pamětník, Písek, Polizy, Sedlice, Štít, Trávník, Vlčkovice, Boharyně (Homyle, Trnava, Zvíkov, Budín), Benátky, Dohalice, Dolní Neděliště, Horní Neděliště, Hněvčeves, Hoříněves, Lužany, Máslojedy, Pšánky, Račice, Sendražice, Sovětice, Horní Černůtky, Stračov, Vrchovnice, Všestary + místní části Rozběřice, Chlum u Hradce Králové, Lípa, Beleč nad Orlicí, Černilov, Čibuz, Divec, Hubiles, Jeníkovice, Skalička, Vysoký Újezd Cestovní ruch Zařízení pro cestovní ruch Počet sídel ubytování rekreační objekty nabídka pro cestovní ruch zájem ze strany turistů a návštěvníků způsoby propagace důvody propagace % sídel (k.ú.) (k.ú.) ano 14 15,38 ne 80 87,91 ano 40 43,96 ne 54 59,34 pobyt víkendový 21 23,08 pobyt sezónní 12 13,19 pobyt celoroční 3 3,30 stravování 26 28,57 ubytování 11 12,09 koupání, sporty 25 27,47 památky, muzea, výstavy 19 20,88 přírodní zajímavosti 16 17,58 pěkné a zdravé prostředí 74 81,32 udržované turistické trasy 17 18,68 udržované cyklotrasy 48 52,75 udržované lyžařské stopy 0 0,00 další nabídka 0 0,00 plánovaná nabídka 0 0,00 vysoký 8 8,79 průměrný 24 26,37 malý 47 51,65 žádný 17 18,68 informační středisko 6 6,59 webové stránky 85 93,41 propagační materiály 24 26,37 veletrhy 0 0,00 jiné 1 1,10 turistika 44 48,35 noví investoři 19 20,88 noví obyvatelé 47 51,65 jiné 1 1,10 27

28 Jednou z příležitostí pro rozvoj regionu ORP je zmiňována atraktivita pro cestovní ruch. Zároveň je ale připomínáno, že v oblasti cestovního ruchu, ale i rekreace není dostatečně vyvinuta příslušná nutná infrastruktura. Některé sídla (k.ú.) oplývají památkami celosvětového významu např. Třebechovický Betlém či zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou. Samotným produktem cestovního ruchu by pak samozřejmě mohl být Hradec Králové se svými památkami od raného středověku až po moderní architekturu 20. století. Specifický je pak prostor bojiště války 1866 na Chlumu. Vysoký zájem o sídlo (k.ú.) z hlediska atraktivity v cestovním ruchu ale hodnotilo jen 8 sídel (k.ú.). Většinou je zájem o sídlo (k.ú.) průměrný či malý, což samozřejmě souvisí s existencí atraktivit cestovního ruchu a rekreace jen místního či regionálního významu. S ohledem na rovinný terén je možné uvažovat o rozvoji tras pěší turistiky a cykloturistiky, případně možnosti letního venkovního koupání. Nabídka pro cestovní ruch další nabídka 10% udržované lyžařské stopy 0% plánovaná nabídka 8% stravování 9% ubytování 4% koupání, sporty 9% udržované cyklotrasy 16% památky, muzea, výstavy 7% přírodní zajímavosti 6% udržované turistické trasy 6% pěkné a zdravé prostředí 25% 28

29 Socioekonomické podmínky Ekonomická situace obcí dotace samostatně dotace s dalšími sídla (k.ú.)mi stav hospodaření sídla (k.ú.) Počet sídel (k.ú.) % sídel (k.ú.) z EU 16 17,58 ze státního rozpočtu 33 36,26 z kraje 81 89,01 Jiné 1 1,10 Nezískala 4 4,40 z EU 21 23,08 ze státního rozpočtu 5 5,49 z kraje 68 74,73 Jiné 0 0,00 Nezískala 14 15,38 prostředky pokryjí potřeby 38 41,76 sídla (k.ú.) zbývají nevelké prostředky 13 14,29 zbývají velké prostředky 7 7,69 nevelké dluhy 13 14,29 značné, reálně splatitelné 4 4,40 dluhy značné, obtížně splatitelné 3 3,30 dluhy značné, nesplatitelné dluhy 0 0,00 Ekonomická situace obcí v regionu ORP Hradec Králové odpovídá situaci postzemědělského vývoje regionu, který mimo města a suburbanizační zóny postupně stárne (průměrný věk v regionu je 40,6 let) a starší občané a důchodci již nejsou schopni udržet ekonomickou dynamiku sídla (k.ú.) nebo pomoci obci jinak (zkušeností, znalostí), aby dosáhla na odpovídající finanční zdroje pro rozvoj vnitřní infrastruktury potřebné (např. ČOV, vodovod). I přes tento handicap však je nutno konstatovat, že z hlediska úspěšnosti grantových požadavků si region nevede špatně na zdroje z EU dosáhlo cca 17,5% obcí, na zdroje ze státního rozpočtu dosáhlo celkem 36 % obcí a na zdroje z krajských fondů pak prakticky 90% obcí. Při srovnání úspěšnosti ve spolupráci s ostatními sídly (k.ú.) získalo jen 23 % obcí dotaci z EU (což je relativně malá úspěšnost) a i v této položce vedou dotace z K.Ú.KHK, které ovšem nejsou objemově velké. Celkem přes 4 % obcí žádnou dotaci nezískalo vůbec a ve společných projektech je to 15%. Na vině je pravděpodobně nízká podpora propagace dotačních zdrojů na úrovni EU a ČR v regionu. Motorem regionu v dotační politice se jeví nejen HK a okolí, ale i Chlumec n.c. a celý okolní mikroregion, který dostal silný impuls k rozvoji vybudováním obchvatu a dálnice D11 a nyní dokončuje infrastrukturu. Z hlediska dostatečnosti finančních prostředků lze konstatovat, že u cca 41% obcí prostředky postačí na provoz sídla (k.ú.)(!) a jen u 22% obcí je každoročně menší, či větší převis financí do obecních rozpočtů. 29

30 Naproti tomu deficit veřejných prostředků v rozpočtu obce naštěstí hlásí pouze 22% obcí, tedy opět asi 1/10 počtu. Z uvedeného výsledku grantové politiky obcí a rozpočtových odhadů vyplývá, že region spíše stagnuje, než že by se jako celek rozvíjel a současně, že nejsou dostatečně čerpány finanční prostředky z EU i z fondů ČR. V problému lze spatřovat nedostatečnou koordinaci mezi obcemi v mikroregionech a také koordinaci obcí mezi sebou a pravděpodobně nedostatek motivace starostů k této činnosti. Míra zadluženosti obcí je podle všeho relativně nízká a stejně tak mají obce ještě další potenciál pro rozvoj, ale jen málokteré svazky obcí dosahují výsledků jako Chlumecko. Finanční prostředky přerozdělované z daní se zřejmě nedaří racionálněji využít a obce je nutno naučit s investicemi (zejména s přebytkem rozpočtu) na svém území hospodařit a zvyšovat tak kvalitu života i prostředí. 4.2 Hlavní témata regionu (problémy k řešení v ÚPD) Jak již bylo uvedeno výše témata ze SWOT analýzy, která se opakovala více než dvakrát, byla zpracována do tzv. hlavních témat regionu. Identifikováno bylo 11 hlavních téma regionu ORP: 1. Dopravní dostupnost regionu (ORP) -napojení na dálnici, napojení na silniční síť 2. Kvalita života ve vazbě na provoz na hlavních komunikacích (hlučnost, prašnost, bezpečnost) 3. Dopravní dostupnost celého území ORP, kvalita komunikací (III.třídy a místní komunikace) 4. Obsluha regionu veřejnou dopravu (železniční stanice, autobus) 5. Suburbanizace a její dopady sociální-sousedské vazby, volná krajina, úbytek půdy 6. Míra podnikatelské aktivity (MSP) a zaměstnanost v regionu 7. Protipovodňová ochrana a možnosti rozlivu vodních toků do chráněných území 8. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu v regionu 9. Kvalita ŽP a dostupnost zeleně 10. Zajištění základních služeb občanské vybavenosti 11. Stav a kvalita TI v obcích (kanalizace, ČOV) Podrobný popis problémů k řešení v ÚPD je uveden v kapitole 9. textové části ÚAP (sešit 1). 30

31 4.2 Vyhodnocení hlavních témat regionu z hlediska udržitelnosti Hlavní témata regionu byla opět vyhodnocena vazbami mezi pilíři udržitelnosti a stanoven jejich aktuální stav v regionu ORP na škále: Výrazně udržitelné Udržitelné Neudržitelné Výrazně neudržitelné Hlavní témata regionu Dopravní dostupnost regionu (ORP) - napojení na dálnici, napojení na silniční síť Soc x Eko Soc. x Envi Envi x Eko Hodnocení výrazně udržitelné Kvalita života ve vazbě na provoz na hlavních komunikacích (hlučnost, prašnost, bezpečnost) neudržitelné Dopravní dostupnost celého území ORP, kvalita komunikací (III.třídy a místní komunikace) výrazně neudržitelné Obsluha regionu veřejnou dopravu (železniční stanice, autobus) neudržitelné Suburbanizace a její dopady sociálnísousedské vazby, volná krajina, úbytek půdy Míra podnikatelské aktivity (MSP) a zaměstnanost v regionu Protipovodňová ochrana a možnosti rozlivu vodních toků do chráněných území výrazně neudržitelné výrazně udržitelné výrazně udržitelné Rozvoj rekreace a cestovního ruchu v regionu udržitelné Kvalita ŽP a dostupnost zeleně udržitelné Zajištění základních služeb občanské vybavenosti neudržitelné Stav a kvalita TI v obcích (kanalizace, ČOV) výrazně neudržitelné 4.3 Celkové vyhodnocení udržitelnosti Celkově lze konstatovat, že z 11-ti posuzovaných hlavních témat regionu lze tři považovat za výrazně udržitelné (dopravní dostupnost regionu, míra podnikatelské aktivity a protipovodňová ochrana) a dvě za udržitelné (rozvoj rekreace a cestovního ruchu a kvalita životního prostředí a dostupnost zeleně). Výraznější udržitelnosti dosahují tato témata ve vazbě mezi sociálním a ekonomickým pilířem, částečně pak mezi pilíři environmentálním a ekonomickým. 31

32 Jako výrazně neudržitelná byla vyhodnocena tři témata (dopravní dostupnost celého území ORP a kvalita komunikací, suburbanizace a stav a kvalita technické infrastruktury). Jako neudržitelné jsou pak hodnoceny tři zbývající oblasti, a to kvalita života ve vazbě na provoz na hlavních komunikacích, obsluha regionu veřejnou dopravou a zajištění základních služeb občanské vybavenosti. Výrazná neudržitelnost těchto témat se projevila rovnoměrně mezi jednotlivými pilíři. Z výše uvedeného hodnocení vyplývá, že celkově lze území regionu ORP posoudit jako víceméně neutrální s mírným sklonem k neudržitelnému vývoji. V budoucnosti je třeba proto provést opatření eliminující neudržitelné tendence v území(zhoršování obslužnosti území, zhoršování kvality a dostupnosti služeb, plýtvání neobnovitelnými zdroji jako je půda a volná krajina apod.) a naopak podpořit rozvoj pro-udržitelně orientovaných opatření, technik a plánovacích postupů (např. administrativní omezování suburbanizačních tendencí v zázemí města Hradce Králové, podpora místních podnikatelských aktivit, podpora rozvoje rekreace a cestovního ruchu atd.). 5. Limity využití území z hlediska udržitelného rozvoje území a doporučení k nakládání s územím a dalšími neobnovitelnými zdroji v území 5.1 Charakteristika území z pohledu UR Území regionu je protáhlé od západu k východu a nachází se v povodí a v nížině řek Cidlina, Labe a Orlice (protékají tu menší přítoky těchto toků, jako je Bystřice, Piletický potok, Dědina). Jedná se o území sedimentární tabule většinou rázu akumulační roviny s rozsáhlými údolními nivami a plošinami říčních teras (okolí Hradce Králové a Třebechovic pod Orebem), místy vystupují po okrajích z roviny svědecké vrchy, hřbety a plošiny a území se mění v plochou pahorkatinu (okolí Chlumu). Z hlediska biogeografického umístění území dobře zapadá do bývalého sosiekoregionu I/3 Polabské tabule, v současnosti je ORP z větší západní části začleněno do bioregionu 1.9a Cidlinsko Chrudimského (je tvořen nízkou křídovou tabulí s typickým přechodem z 2. bukovodubového do 3.dubovo-bukového vegetačního stupně, termofytikum) a ve východní části pak jen okrajově do přechodové zóny bioregionu 1.10 Třebechovického (menší bioregion termofytika tvořený terasami štěrkopísků a také výchozy slínů ve 3 dubovo-bukovém stupni s absencí teplomilných prvků). 32

33 Ve většině území ORP převažuje v krajině jasně orná půda 77,3 %, což je dáno původní zaměřením na produkční intenzivní zemědělskou výrobu, která jen pozvolna v oblasti s řepařským nížinným hospodářstvím klesá. Naproti tomu lesů podle statistik přibývá jako i jinde v republice, ale tvoří je jen 12 % plochy území. Z uvedeného stavu a nedostatku luk a pastvin v území a nárůstu zastavěných nebo odlesněných ploch vyplývá i velmi nízký celkový koeficient ekologické stability (podíl ploch luk, lesů a travnatých niv k orné a zastavěné půdě v území) na úrovni cca 0,5, což celý region posouvá do nejnižší kategorie krajin na hranici mezi krajinu území nadprůměrně využívané a středně pozměněné území. Fakticky patří území ORP Hradec Králové do středně pozměněných území s nízkou ekologickou stabilitou, v nichž jsou technické objekty v relativním souladu s dochovanými přírodními strukturami a převažují zde území řazená mezi krajinu harmonickou. Krajinářská hodnota území je hodnocena jako základní, tedy biocentra v krajině jsou izolovaná, ale návaznost biokoridory mezi nimi existuje alespoň na lokální úrovni a může být ve výhledu dále realizována. Vzhledem k tomu, že v území převažují zemědělské nížiny, tak samozřejmě nese tento fakt s sebou, že není zcela dostatečná síť funkčního územního systému ekologické stability, zejména v jižní části území, přírodní prvky krajiny jsou koncentrovány v údolích zaplavovaných částí nivy řek a lesy jsou spíše v okolí sídel, jako součást vlastnictví. Síť chráněných území regionu je značně rozptýlená a to i po doplnění o soustavu Natura 2000 a některé prvky krajiny. 5.2 Vybrané limity území z pohledu RURÚ Kvalita ovzduší s ohledem na problematiku dopravy v regionu Zásadním znečištěním regionu je znečištění území vlivem dopravy a současné zhoršení kvality života. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (bez znečištění přízemním ozonem) podle kritérií ČHMI jsou jen velmi omezené a koncentrované do těsného okolí měst. Jde o širší oblast Hradce Králové, území okolo Chlumce nad Cidlinou a okolo daného úseku dálnice D11, dále pak malá území měst Smiřice, Třebechovice pod Orebem a Předměřice nad Labem. Všechna území zhoršené kvality ovzduší prakticky souvisejí s automobilovou dopravou. Odlišná situace je v oblasti měření radonového rizika (úniky radonu z podloží), kdy celé území je prakticky shodné s územím nízkého radonového rizika, jen místně (v několika lokalitách mimo větší sídla) bylo naměřeno riziko střední, vysoké radonové riziko z hlediska udržitelnosti regionu je naměřeno pouze na jedné lokalitě v centru Chlumce nad Cidlinou. 33