Chrupavka vs. kost. Chrupavka a kost. Histogeneza chrupavky. Chrupavka - cartilago. Chondrocyty. Mezibuněčná hmota
|
|
- Roman Šmíd
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Chrupavka vs. kost Chrupavka a kost bezcévná tkáň pevná, drží tvar chondroblasty, -cyty kolagen II. typu ECM nemineralizovaná velmi prokrvená tkáň pevná, ohebná osteoblasty, -cyty osteoklasty kolagen I. typu ECM mineralizovaná Histogeneza chrupavky vývoj z mesenchymu mesenchymové buňky se zakulacují vznik vysoce buněčné tkáně chondroblastů tvorbou matrix - zvětšení mezibb. prostorů dělením bb. vznik izogenetických skupin Chrupavka - cartilago odolná vůči působení tlaku -> nemění tvar buňky: chondroblasty (cyty) mezibuněčná hmota - vlákna + matrix pevnost dána vazbou molekul vody bezcévná tkáň - živiny difúzí (perichondrium, syn. tekutina) Chondrocyty zakulacené bb. ve skupinách izogenetické skupiny v lakunách povrch zoubkovaný - zvětšení povrchu proteosyntetický aparát inkluze glykogenu, tukové kapky funkce řízeny hormonálně (např. STH) Mezibuněčná hmota vlákna - kolagenní (k. II)- 40% agregáty proteoglykanů chondroitin sulfát, keratan sulfát chondronektin teritoriální vs. interteritoriální matrix perichondrium 2 vrstvy fibrózní a chondrogenní 1
2 intersticiální růst Růst hyalinní chrupavky dělení již exist. chondrocytů apoziční růst - významnější diferenciace perichondiálních chondroblastů produkce matrix a vláken Regenerace a degenerace chrupavky s výjimkou malých dětí chrupavka téměř neregeneruje rozsáhlé poškození se hojí kolagenní jizvou degenerace kalcifikací - zástava výživy Hyalinní chrupavka modrobílá, sklovitá nejrozšířenější typ chrupavky u embrya téměř celá kostra epifyzární štěrbina pokrývá kloubní plochy součást dýchacích cest spojuje žebra a sternum Elastická chrupavka v boltci, zevním zvukovodu, epiglottis v matrix kolagen II a elastická vlákna chrupavka žlutá menší izogenetické skupiny plynulý přechod z hyalinní chrupavky Vazivová chrupavka přechod mezi kolag.vaz. a hyalinní chrup. intervertebr. disky, symfýza nemá perichondrium chondrocyty často v dlouhých sloupcích v matrix kolagen I - hrubé svazky Kost - os jedna z nejtvrdších tkání těla kalcifikovaná matrix buňky: osteoblasty, osteoklasty příprava preparátů: výbrusem tenkých plátků - matrix a kanálky dekalcifikací - buňky 2
3 Osteoblasty syntéza matrix, uklád. anorg. komponent uloženy na povrchu kosti epiteloidně proteosyntet. aparát, polarizované jsou spojeny výběžky - zajištění výživy nekalcifikovaná matrix = osteoid Osteocyty osteoblasty zalité do matrix, v lakunách spojují s ostatními - canaliculi ossei výživa méně organel než u osteoblastů udržují matrix Osteoklasty obrovské, mnohojaderné (2-50), rozvětvené původem hemopoetické buňky množství lyzosomů, a mitochondrií polarizované těsnící linie (žíhaný lem) resorbují kost - Howshipovy lakuny H+-ATP áza (dekalcifikace) lysosomální proteázy (osteoid) Regulace funkce osteoklastů parathormon - aktivitu (nepřímo) kalcitonin - aktivitu (přímo) osteoblasty - aktivitu (přímo) porucha fce - osteopetróza Kostní matrix 50% anorganická hmota - hydroxyapatit krystalky podél kolagenu I, kolem vodní film organická část kolagen I. typu GAG - chondroitinsulfát, keratansulfát glykoproteiny - sialoprotein, osteokalcin odvápněná kost zachovává tvar, je ohebná Periost a endost zevní a vnitřní obal kosti periost kolagenní vlákna + fibroblasty Sharpeyova vlákna - kontakt s kostí buňky osteoprogenitorové -> osteoblasty endost jedna vrstva osteoprogenitorových buněk tenká vrstva vaziva výživa a zásobárna buněk 3
4 Typy kostní tkáně kompaktní vs. houbovitá kost,(kostní dřeň) primární vláknitá kost dočasná neuspořádaná kolagenní vlákna méně kalcifikovaná, více osteocytů pouze u lebečních švů, v kostních alveolech, tuberositas ossium sekundární lamelózní kost Lamelózní kost lamely (3-7 um) matrix mezi osteocyty lamely vnitřní a zevní plášťové zóny lamely intersticiální osteony kolagenní vlákna - paralelně v lamelách spirálovitě, lamely mají vlákna na sebe kolmá Stavba kosti Haversův systém Osteon koncentrické uspořádání lamel (4-20) kolem centrálního (Haversova) kanálku s cévami a nervy příčné kanálky - Volkmanovy - přívod cév osteon roste dovnitř neustálá přestavba kosti Histogeneza kosti osifikace desmogenní (intramembranózní) enchondrální vznik primární kosti náhrada sekundární kostí Intramembranózní osifikace ploché a krátké kosti, dlouhé kosti do šířky nahromadění mesench.bb. - prim. osifik. c. diferenciace v osteoblasty - tvorba kostní matrix uzavírání částí vaziva - cévy, buňky dřeně radiální růst center, splynutí 4
5 Enchondrální osifikace dlouhé a krátké kosti - chrupavčitý model první fáze - destrukce chondocytů druhá fáze - do lakun osteoprogen. bb. vrůstají z periostu začnou produkovat kostní matrix kost nevzniká přeměnou, ale náhradou chrupavky Osifikace dlouhé kosti kostní límec - desmogenní osifikací degenerace chondrocytů kalcifikace matrix chrupavky vrůstání cév a průnik buněk osteoblasty epiteloidně kolem chrupavky chodroklasty resorbují zbytky chrupavky primární a sekundární osifikační centrum Epifyzární chrupavka zóna klidu - normální hyal. chrupavka zóna proliferace - sloupcovité izogenet. sk. zóna hypertrof. chrupavky zóna kalcifikované chrupavky zóna osifikační Hojení kosti (zlomeniny) likvidace krevní sraženiny (makrofágy) proliferace periostu a endostu vznik chrupavčitých ostrůvků jejich enchondrální osifikace + intramembr. osifikace = callus přestavba primární kosti Vápník v kosti 99% vápníku je v kostech ukládání vápníku - osteoblasty uvolňování vápníku přímým uvolněním z hydroxyapatitu pomocí osteoklastů osteoporóza vs. osteomalacie diatrózy - pohyblivé Spojení kostí synartrózy- omezený nebo žádný pohyb synostosis synchondrosis syndesmosis 5
6 volné spojení kostí kloubní plochy hyalinní chrupavka kloubní dutina Diartrosis synoviální tekutina ultrafiltrát plasmy bohatá na kys. hyaluronovou, proteoglykany, Leu kloubní pouzdro Kloubní pouzdro zevní fibrózní vrstva husté vazivo vnitřní synoviální vrstva ploché až kubické buňky A - buňky magrofágovité - fagocytují B - buňky fibroblastovité - syntetizují tekutinu tuhé vazivo a tuková tkáň není tu bazální lamina 6
Chrupavka a kost. Osifikace BST-30
Chrupavka a kost Osifikace BST-30 Pojiva Pojiva jsou tkáň, která je složena z buněk a mezibuněčné hmoty. Rozdělení: Vazivo Chrupavka Kost Tuková tkáň Chrupavka Chondroblasty Chondrocyty (Chondroklasty)
VíceChrupavka a kost. Osifikace 605
Chrupavka a kost Osifikace 605 Pojiva Pojiva jsou tkáň, která je složena z buněk a mezibuněčné hmoty. Rozdělení: Vazivo Chrupavka Kost Tuková tkáň Chrupavka Buňky: Chondroblasty Chondrocyty (Chondroklasty)
VícePojivové tkáně - vazivo
Pojivové tkáně - vazivo Původ mezenchym Funkce mechanická /vlákna/ vitální /buňky vaziva/ Stavba: buňky mezibuněčná hmota fibrilární složka interfibrilární /amorfní/ Buňky vaziva Fibroblasty a fibrocyty
VíceObecná anatomie kostí a kloubů. Karel Smetana Anatomický ústav 1. LF UK
Obecná anatomie kostí a kloubů Karel Smetana Anatomický ústav 1. LF UK Endoskelet vs exoskelet Typy kostí Plochá Krátká Dlouhá David B. Fankhauser, Ph.D., Professor of Biology and Chemistry University
VíceTypy kostní tkáně, stavba a funkce Histogenese kosti Dentin a cement
Typy kostní tkáně, stavba a funkce Histogenese kosti Dentin a cement Junqueira C. a Carneiro J., Gartner L.P. a spol., Lüllmann- Rauch R., Maršala J., Ross a Pawlina, Stevens A. a Lowe J., mikrofotografie
VíceAnatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.
Anatomie I přednáška 2 Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení
VíceEPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň
EPITELOVÁ TKÁŇ Epitelová tkáň potní žlázy Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň Epitel tvoří vrstvy buněk, které kryjí vnější a vnitřní povrchy Epitel, kterým cítíme, je běžně nazýván kůže Sekrece
VíceStručný přehled tkání pohybového systému
Stručný přehled tkání pohybového systému Na stavbě kostry se podílí tři typy pojivových tkání vazivo, chrupavka, kost; skládají se z buněk, složky mezibuněčné = složka vláknitá (fibrilární) a amorfní.
VíceCHRUPAVKA A KOST. Petr Vaňhara, PhD. Ústav histologie & embryologie LF MU.
CHRUPAVKA A KOST Petr Vaňhara, PhD Ústav histologie & embryologie LF MU pvanhara@med.muni.cz CHRUPAVKA Chrupavka specializovaná pojivová tkáň se souvislou ECM průžná, mechanicky odolná avaskulární, bez
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Živočišné tkáně I. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce živočišných
VícePojivové tkáně se skládají z buněk a mezibuněčné hmoty, která je hojně zastoupena a určuje vlastnosti pojiv.
Otázka: Pojivové tkáně Předmět: Biologie Přidal(a): Robert Willimetz Histologie = nauka o tkáních a orgánech mnohobuněčných organismů Pojivové tkáně (lat. textus conjuctivus) vyplňují prostory mezi orgány
Více2. Histologie: pojivové tkáně
2. Histologie: pojivové tkáně Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Znaky: nepravidelně uspořádané nepolarizované buňky nevytvářejí souvislé vrstvy:
VícePřehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota
Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 15.10.2013 K
VíceBIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN
BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN Živočišná buňka lysozóm jádro cytoplazma plazmatická membrána centrozom Golgiho aparát ribozomy na drsném endoplazmatickém retikulu mitochondrie Živočišná tkáň soubor
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_07_TKÁNĚ1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceVazivo. Chrupavka. Kost
Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost Mezenchym Mezenchym Vazivo Chrupavka Kost Původ a funkce Původ mezenchym Funkce: - nutritivní (krevní cévy, difuze živin) - protektivní imunocompetentní buňky a produkce
VíceŽivá soustava, hierarchie ž.s.
Téma: Tkáně Živá soustava, hierarchie ž.s. Charakteristiky ž.s.: 1) Biochemické složení 2) Autoreprodukce 3) Dědičnost 4) Složitost, hierarchické uspořádání 5) Metabolismus 6) Dráždivost 7) Růst 8) Řízení
VíceGIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242
GIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242 1 Mikroskopování preparátů: (B 1: ret - viz GIT 2a) B 2: zub (B 3: hrot jazyka
VícePOHYBOVÝ APARÁT (Soustava kosterní)
POHYBOVÝ APARÁT (Soustava kosterní) Mediánn nní řez trupem Frontáln lní řez dutinou břišníb Transversáln lní řez hrudníkem OSTEOLOGIE nauka o kostech kosti jsou pevné,, tvrdé a v jistém rozmezí i pružné
VíceFysiologie pojivové tkáně. Kryštof Slabý RHB a TVL UK 2. LF
Fysiologie pojivové tkáně Kryštof Slabý RHB a TVL UK 2. LF http://tvl.lf2.cuni.cz Pojivová tkáň mesenchym; vazivo (fibro-), chrupavka (chondro-), kost (osteo-), Funkce strukturální funkce mechanická podpora,
VíceMikrostruktura a složení kostní tkáně
Mikrostruktura a složení kostní tkáně Kostní tkáň Kostní tkáň - jedna z pojivových tkání (vazivo, chrupavka) kolagenní tkáň mineralizovaná anorganickou složkou s přítomností (kostních) buněk Při nálezu
VíceSeminář pro maturanty
Úvod do biologie člověka Seminář pro maturanty 2006 Organismy mají hierarchickou strukturu Buňka - tkáň - orgán - orgánová soustava celkem asi 216 typů buněk v lidském těle tkáň = skupina buněk stejné
VícePŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
VíceČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka
ČLOVĚK Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka Fyzická antropologie - studuje lidské tělo, jeho vývoj a genetiku anatomie - zkoumá stavbu těla organismů fyziologie
VíceHISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE
OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum
Více:25 1/5 1. přednáška
2016-08-27 00:25 1/5 1. přednáška 1. přednáška Člověk je vyudován hierarchicky buňka tkáň orgán orgánový systém oranizmus Buňka základni morfologická a funkční jednotka organismu je základní stavební prvek
VícePojivo, mezibuněčná hmota a nárazníková funkce biologických struktur
Pojivo, mezibuněčná hmota a nárazníková funkce biologických struktur Kirsti Witter Histologie a embryologie Department patobiologie Univerzita veterinární medicíny Vídeň, Rakousko Pojivo pojivo bohaté
VíceÚloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE
MUDr. Josef Jonáš Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE 1 V embryonálním vývoji jedince (do ca. 56 dne vývoje) dochází k vytvoření tří zárodečných listů: EKTODERM (vnější zárodečný list) MEZODERM
VíceKostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní
Pohybový aparát Kostra 206 kostí v těle závislé na věku, novorozence 270 Cca 14%hmotnosti Opora těla Ochrana orgány, mozek Pohyb Krvetvorba Zásobárna minerálů Ca (až 1,5 kg), P Kostra Osová kostra Páteř
Více- charakter mezibuněčné hmoty je měkký, tuhý a tvrdý.
POJIVA VÝPLŇOVÁ A OPORNÁ - charakter mezibuněčné hmoty je měkký, tuhý a tvrdý. Podle morfologie a způsobu vzniku je rozdělujeme na: pojiva primitivní (tzv. nepravá); pojiva pravá. POJIVA NEPRAVÁ primitivní
VíceModelování a aproximace v biomechanice
Modelování a aproximace v biomechanice Během většiny lidské aktivity působí v jednom okamžiku víc než jedna skupina svalů. Je-li úkolem analyzovat síly působící v kloubech a svalech během určité lidské
VíceObecná anatomie kostí a kloubů.
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Obecná anatomie kostí a kloubů. Anatomický ústav Autor: Ondřej Naňka Obor: všeobecné lékařství Kosti krátké Kosti dlouhé Kosti ploché Kosti pneumatisované
VíceZákladní stavební složka živočišného těla TKÁŇ
Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají
VíceBuňka --- tkáň --- orgán --- org. soustava --- organismus
Tkáně : literatura : Dylevský, I.: Anatomie a fyziologie člověka. Olomouc: Epava, 1998. Dylevský, I., Trojan,S.: Somatologie 1. Praha : Avicenum, 1990. Machová, J.: Biologie člověka pro učitele. Praha
VíceStavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12-13) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti
S_Kost1a.doc S O U S T A V A K O S T E R N Í Autor textu: RNDr. Miroslav TURJAP, 2004. Určeno: Jako pomocný text pro žáky III. ročníku gymnázia. Odkazy: Novotný, I. - Hruška, M. : BIOLOGIE ČLOVĚKA. Praha,
VíceTéma: Tkáně. Epitely. Praktické cvičení č. 1. Příklady epitelů histologické preparáty. Teoretický úvod:
Praktické cvičení č. 1 2. ročník Téma: Tkáně Teoretický úvod: Tkáně jsou soubory buněk charakteristického tvaru a funkce. Podle typu buněk a množství a charakteru mezibuněčné hmoty, kterou jsou buňky navzájem
VíceNejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
VíceŽivočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ
PL 15 /LP 4 Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ Teorie: Stavba a funkce tkání Tkáně představují soubory buněk stejného původu, metabolismu, funkce i tvaru. Z hlediska vývoje, stavby a funkce je dělíme na tkáně:
VíceOtázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava:
Otázka: Opěrná soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Kostra Kosterní (opěrná) soustava: základem je kost, soubor kostí v těle = kostra 206 230 kostí (novorozenec 300) tvoří pouze 14% tělesné hmotnosti
VíceTkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky
Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky Junqueira C. a Carneiro J., Gartner L.P. a spol., Lüllmann- Rauch R.,
VíceBIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA
BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA FUNKCE ŠLACH A VAZŮ Šlachy: spojují sval a kost přenos svalové síly na kost nebo chrupavku uložení elastické energie Vazy: spojují kosti stabilizace kloubu vymezení
Více7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206
7 (2) Opěrná soustava KOSTRA Kostra představuje pasivní pohybový aparát, který je spojen pomocí vazů a pohybuje se činností svalů. Kostra je soustava 206 kostí, které: umožňují pohyb, nebo tvoří oporu
VícePojivo VAZIVO, CHRUPAVKA, KOST, ZUBNÍ TKÁŇ, rná a pohybová soustava. a) vazivo b) chrupavka c) kost. e) trofická pojiva
BIOLOGIE ČLOVĚKA Opěrn rná a pohybová soustava TKÁNĚ 1. Epitelová tkáň 2. Pojivová tkáň a) vazivo b) chrupavka c) kost d) zubní tkáň e) trofická pojiva 3. Svalová tkáň 4. Nervová tkáň Pojivo VAZIVO, CHRUPAVKA,
VíceBiochemie kosti. Anatomie kosti. Kostní buňky. Podpůrná funkce. Udržování homeostasy minerálů. Sídlo krvetvorného systému
Biochemie kosti Podpůrná funkce Udržování homeostasy minerálů Sídlo krvetvorného systému Anatomie kosti Haversovy kanálky okostice lamely oddělené lakunami Kostní buňky Osteoblasty Osteocyty Osteoklasty
VíceOSIFIKACE A RŮST KOSTÍ
OSIFIKACE A RŮST KOSTÍ Čihák, R. Anatomie Kosti vznikají přestavbou pojivových tkání (vaziva a chrupavky) procesem, který nazýváme kostnatění neboli osifikace. Osifikace v kloubních koncích kostí probíhá
VíceStavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost
Opěrná (kosterní) soustava (skelet) - Tvořena pevnou a pohybovou oporu celého těla - orgán pasívního pohybu - krvetvorba - ochrana ostatních orgánů (např. páteř mícha, hrudník plíce, srdce aj.) Stavba
VícePojiva. Přednáška, 18.října 2011
Pojiva Přednáška, 18.října 2011 Pojiva složena z buněk a mezibuněčné hmoty, vytvářejíce vnitřní i zevní podporu pro všechny orgány rozdělení vazivo chrupavka kost tuková tkáň Pojiva charakteristické rysy
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /
VíceŠablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka
Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.
VíceŽivočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace
Živočišné tkáně Vznik - histogeneze diferenciace proliferace Soudržnost, adhezivita. Mezibuněčná hmota!! - vláknitá kolagen, elastin amorfní voda, anorg, ionty, glykosoaminoglykany a strukturální glykoproteiny
Více2. Pohybová soustava člověka
Tvar kostí 2. Pohybová soustava člověka je rozmanitý a odpovídá vcelku funkci, které kost slouží. Podle převládajících rozměrů rozeznáváme kosti dlouhé, ploché a krátké. - Dlouhé kosti tvoří kostru nejpohyblivějších
VíceBIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU
BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU MECHANICKÉ VLASTNOSTI BIOLOGICKÝCH MATERIÁLŮ Viskoelasticita, nehomogenita, anizotropie, adaptabilita Základní parametry: hmotnost + elasticita (akumulace
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceANATOMIE. ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová... jsou složeny z orgánů orgány se skládají z dásní rozdělení tkání:
nauka o stavbě lidského těla ZS zápočet, aktivita při cvičení ANATOMIE 26. 9. 07/1 ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová... jsou složeny z orgánů orgány se skládají z dásní rozdělení
VíceAnatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.
Anatomie I přednáška 3 Spojení kostí. Klouby. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení
VícePraktikum z histologie. Modul B
Praktikum z histologie Modul B Pracovní protokol 2011 Buňka Odběr tkání a buněk: Ze živého organismu (BIOPSIE) Z mrtvoly (NEKROPSIE) Fyzikální metody: Teplo (mikrovlnná trouba) Zmražení (tekutý dusík 170
VíceFyziologie kosti Milan Vítek
Fyziologie kosti Milan Vítek Kosti tvoří pevnou oporu těla, která se zove kostra tělní. 1. Dělení kostí podle tvaru 1 dlouhé kosti (ossa longa) kosti u kterých výrazně převládá délka nad ostaními rozměry,
VícePRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1
PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 Název cvičení: ŽIVOČIŠNÉ TKÁNĚ Teoretický úvod: Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci. Buňky tvořící tkáň mohou být stejného typu, existují však
VíceBuňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU
Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Dnešní přednáška: Koncept uspořádání tkání Embryonální vznik tkání Typy tkání a jejich klasifikace Orgánové soustavy
VíceHistologický odhad dožitého věku jedince ze spálené a nespálené kompaktní kosti lidského žebra
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Antropologie a genetika člověka Mgr. Karolína Absolonová Histologický odhad dožitého věku jedince ze spálené a nespálené kompaktní kosti
VíceHistologie. 1. Buňka. Jádro. Cytoplazma. Buněčná membr ána. Histologie
Histologie Buňka je základní složkou organismu a vědou, která se zabývá její obecnou stavbou je cytologie. Histologie (v užším slova smyslu) je nauka o stavbě základních tkání (epitelové, pojivové a podpůrné,
VíceTkáně. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Tkáně Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Tkáně 1) 2) 3) 4) jsou tvořeny biliony buněk stejného původu a tvaru a specializují se na výkon jedné hlavní funkce Stavba orgánů podíl různých typů tkání,
VíceDIAGNOSTIKA A LÉČBA OSTEOPORÓZY A DALŠÍCH ONEMOCNĚNÍ SKELETU
UCEBNÍ ˇ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY DIAGNOSTIKA A LÉČBA OSTEOPORÓZY A DALŠÍCH ONEMOCNĚNÍ SKELETU Valér Džupa Jiří Jenšovský (eds.) OBÁLKA KAROLINUM Diagnostika a léčba osteoporózy a dalších onemocnění skeletu
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /
VíceTKÁNĚ POJIVA OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MEZIBUNĚČNÁ HMOTA TVORBA A SLOŽENÍ CHRUPAVKA STAVBA A FUNKCE
TKÁNĚ POJIVA OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MEZIBUNĚČNÁ HMOTA TVORBA A SLOŽENÍ CHRUPAVKA STAVBA A FUNKCE TKÁNĚ 1 TKÁŇ = soubor buněk stejného stupně diferenciace, obdobného tvaru a funkce tkáně nejsou uniformní,
VíceHistologie. 1. Buňka. Jádro. Cytoplazma. Buněčná membr ána. Histologie
Histologie Buňka je základní složkou organismu a vědou, která se zabývá její obecnou stavbou je cytologie. Histologie (v užším slova smyslu) je nauka o stavbě základních tkání (epitelové, pojivové a podpůrné,
VíceHistologie pro bakalářské studium. 1. Buňka. Jádro
Histologie pro bakalářské studium Buňka je základní složkou organismu a vědou, která se zabývá její obecnou stavbou je cytologie. Histologie (v užším slova smyslu) je nauka o stavbě základních tkání (epitelové,
VíceZdraví kostí a osteoporosa doc. RNDr. Ing. P. Stratil, Ph.D.
Zdraví kostí a osteoporosa doc. RNDr. Ing. P. Stratil, Ph.D. stratilpbrno@volny.cz Strana Obsah... 1 Úvod... 3 1 Složení kostry a kostí... 3 1.1 Struktura kostí... 6 1.2 Chemické složení kostí... 7 1.3
VíceOpěrná a pohybová soustava
Kosti kostra (skelet) - dospělý cca 206 kostí, dítě cca 300-13 14% hmotnosti - kosti dlouhé, krátké, ploché - chrupavka, vazivo Funkce: opora ochrana (orgánů) tvorba krve pohyb ukládání minerálních látek
VíceDruhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis
Druhy tkání Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si rozšíří znalosti o tkáních, z kterých se pak vytváří větší celky
VíceTYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ
BIOMECHANIKA KLOUBY TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ SYNARTRÓZA VAZIVO (syndesmóza) sutury ligamenta KOST (synostóza) křížové obratle CHRUPAVKA (synchondróza) symfýza SYNOVIÁLNÍ (diartróza) 1-5 mm hyalinní chrupavka
VícePohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1
Pohybový systém MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 Pohybový systém Svalová tkáň a Pojivové tkáně : vazivo, chrupavka, kost Složené
VíceVariace Soustava tělního pokryvu
Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým
VíceSOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí
SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ Tvoří celek, který plní několik funkcí: - je oporou těla - chrání životně důležité orgány (lebka, páteř, hrudník) - je zásobárnou minerálních látek-vápník - umožňuje pohyb KOSTRA
VíceMendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chemie a biochemie. Výţivové faktory ovlivňující zdraví kostí a kloubů Bakalářská práce
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chemie a biochemie Výţivové faktory ovlivňující zdraví kostí a kloubů Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. RNDr. Ing. Pavel Stratil, Ph.D. Vypracoval:
VícePrvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci).
Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci). Byla dosažena hranice, kdy jedna buňka už nestačila zajistit všechny nároky
VíceVÁPNÍK A JEHO VÝZNAM
VÁPNÍK A JEHO VÝZNAM MUDr. Barbora Schutová, 2009 Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3. LF UK Pozn.: Obrázky byly z důvodu autorských práv odstraněny nebo nahrazeny textem VÁPNÍK A JEHO
Více8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie
VíceÚVOD DO ANATOMIE OBECNÁ OSTEOLOGIE
ÚVOD DO ANATOMIE OBECNÁ OSTEOLOGIE SKELET HRUDNÍKU A PÁTEŘE Vyučující: Mgr. Kateřina Kalová Email: 124011@mail.muni.cz Ochranné pomůcky bílé pláště přezůvky (návleky) sepnuté vlasy sonda PŮJČOVNA KOSTÍ
VíceOběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.
Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:11 Obecná stavba cév tunica intima tunica
VíceUniverzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové katedra biofyziky a fyzikální chemie
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové katedra biofyziky a fyzikální chemie Viskoelastické vlastnosti biologických materiálů (diplomová práce) Hradec Králové, 2006 Zdeněk Cihlář
VíceAnatomické členění. Horní cesty dýchací. Dolní cesty dýchací. Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx
DÝCHACÍ SYSTÉM 2011 Anatomické členění Horní cesty dýchací Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx Dolní cesty dýchací Larynx Trachea Bronchiální strom Respirační oddíl Vývoj dýchacího systému Plicní
VíceMOŽNOSTI ANALÝZY ARCHEOLOGICKÝCH MATERIÁLŮ POMOCÍ ICP-MS
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Fakulta přírodovědecká Katedra analytické chemie MOŽNOSTI ANALÝZY ARCHEOLOGICKÝCH MATERIÁLŮ POMOCÍ ICP-MS DIPLOMOVÁ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Studijní obor: Bc.
Více-v místě zlomeniny vzniká nejprve fibrózní tkáň, která je nahrazena spongiózní kostní tkání a nakonec kostí lamelární
Bioceramics: Properties, characterizations and applications 5. 3. HARD TISSUE HEALING AND REMODELING Hojení a opravné procesy kosti jsou podobně jako hojení kůže regenerativní. Jedinou další tkání s regenerativní
VícePřednáška 3 Biomechanika kosti, materiálové zkoušky, evaluace vnitřní strukruty
6.11.2013 Přednáška 3 Biomechanika kosti, materiálové zkoušky, evaluace vnitřní strukruty Kortikální a trabekulární kost Na povrchu tenká slupka hutné kosti (kortikální kost) Vnitřek distálního i proximálního
VíceBuňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
VíceZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE
OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4
VíceMechl M. Šprláková A., Keřkovský M. Radiologická klinika LF MU a FN Brno Bohunice
Mechl M. Šprláková A., Keřkovský M. Radiologická klinika LF MU a FN Brno Bohunice Skelet -všeobecně četnost : meta - myelom - hemangiom - chordom M,OM M, EG, MY M, OM ABC OB OO ABC OB OO M - metastáza
VíceInterakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková
Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular
VíceBuňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
VíceFunkce Nedostatek (N - ) Nadbytek (P - ) Šišinka (nadvěsek mozkový, epifýza) Endokrinní žláza. hormony. Shora připojena k mezimozku
Tabulka Šišinka (nadvěsek mozkový, epifýza) Shora připojena k mezimozku Melatonin Ladí cirkadiánní rytmy, Ovlivňuje funkci nervové soustavy i celého organizmu, v dětství brzdí tvorbu pohlavních hormonů,
VíceZdravotní nauka 1. díl
Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz
VíceVelikost živočišných buněk
Velikost živočišných buněk Živočišné buňky jsou co do velikosti značně rozmanité. Velikostí se mohou lišit i stejné buněčné typy u různých živočichů. Průměrná velikost živočišné buňky je 10-20 µm. Příklady
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceBiomechanika kosterní soustavy člověka
Biomechanika kosterní soustavy člověka Biomechanika Transdisciplinární obor, který se zabývá mechanickou strukturou, mechanickým chováním a mechanickými vlastnostmi živých organismů a jejich částí, a mechanickými
Více