Doménová jména a spory v cctld.cz

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra obchodního práva Doménová jména a spory v cctld.cz Diplomová práce Vojtěch Novotný 2015/2016

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Doménová jména a spory v cctld.cz zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. 1

3 Tímto bych chtěl poděkovat JUDr. Evě Večerkové, Ph.D. za konzultace, odborné rady a podněty, které mi jako vedoucí práce poskytla. Dále bych chtěl poděkovat své rodině a přítelkyni za podporu, které se mi během celého studia dostalo. 2

4 ANOTACE Tato diplomová práce se zabývá problematikou doménových jmen a doménových sporů v české národní doméně. V úvodní kapitole se autor zaobírá pojmem doménové jméno, jeho právní povahou a způsobem registrace v cctld.cz. Následující kapitola popisuje možnosti zneužití doménových jmen a kolize doménového jména s jinými označeními podnikatelů. Poslední kapitola práce se zaměřuje na popis způsobů řešení doménových sporů v České republice, včetně řešení dle nových pravidel alternativního řešení sporů správce domény, CZ.NIC, a možnosti ochrany doménového jména. Kapitola rovněž představuje způsoby řešení doménových sporů ve Spojených státech amerických. Klíčová slova: Doménové jméno, doménové spory, doména, TLD, kolize, CZ.NIC, cctld.cz, veřejná rozhodčí nabídka, ADR, cybersquatting ABSTRACT This thesis deals with the issue of a domain names and domain disputes under Czech national domain. In the introductory chapter author deals with the concept of domain name, its legal nature and a way of registration under cctld.cz. The following chapter describes the possibilities for abuse of domain names and collisions of domain name with other designations of entrepreneurs. The last chapter focuses on description of dispute resolutions in Czech Republic, including resolutions according to new dispute resolution policy of the domain registry, CZ.NIC, and possibilities of domain name protection. Chapter also introduces domain name s dispute resolution in the United States of America. Key words: Domain name, domain disputes, domain, TLD, collision, CZ.NIC, cctld.cz, Public Arbitration Offer, ADR, cybersquatting 3

5 Obsah Seznam použitých zkratek a pojmů... 5 Úvod Doménová jména a jejich registrace Vymezení pojmu a funkce doménového jména Struktura a kategorizace doménových jmen Právní povaha doménových jmen v ČR Registrace doménových jmen v cctld.cz a její zásady Kolize a formy zneužití doménových jmen Formy zneužití doménových jmen Kolize doménového jména a obchodní firmy Kolize doménových jmen Kolize doménového jména a ochranné známky Řešení sporů o doménová jména Mimosoudní řešení sporů o doménová jména Soudní řešení sporů o doménová jména Řešení sporů o doménová jména ve Spojených státech amerických Závěr Seznam použitých pramenů a literatury

6 Seznam použitých zkratek a pojmů ACPA The Anticybersquatting Consumer Protection Act (15 U.S.C. 1125(d)) ADR Alternativní řešení sporů cctld country code Top Level Domain DNS Domain name system gtld generic Top Level Domain ICANN Internet Corporation for Assigned Names and Numbers Nejvyšší soud Nejvyšší soud České republiky OZ zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Pravidla Pravidla registrace doménových jmen v cctld.cz Pravidla ADR Pravidla alternativního řešení sporů RUDRP Rules for Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy Řád Řádu pro řešení sporů o domény.cz SLD Second Level Domain TLD Top Level Domain UDRP Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy USA Spojené státy americké usdrp ustld Dispute Resolution Policy 5

7 Úvod Začátkem 21. století došlo k masivnímu rozšíření užívání internetu, který se v posledních letech stal takřka nepostradatelnou součástí našich životů. Se zvyšujícím se počtem uživatelů internetu současně narůstá i jeho důležitost v podnikatelském prostředí a doménová jména nabývají stále většího ekonomického významu. Současně prudce narůstá i počet registrovaných doménových jmen, což má za následek častější vznik sporů mezi vlastníky doménových jmen, popř. vlastníky práv k chráněným označením. Právě rozbor problematiky doménových jmen a jejich ochrany v České republice je hlavním cílem této práce, přičemž se zaměřuji především na spory, jež mohou vznikat v rámci činnosti podnikatelů. Jak již název napovídá, v této práci se chci zaměřit zejména na doménová jména a spory v cctld.cz, tedy české národní doméně, a odpovědět na otázku, jakým způsobem je možné doménová jména chránit. Vynechám naopak problematiku doménových jmen registrovaných v generických doménách, např. doméně.eu, na kterou se vztahuje právní úprava Evropské unie a dále problematiku přeshraničních registrací doménových jmen, která je upravena normami mezinárodního práva soukromého. Úvodní kapitolu této práce věnuji pojmu doménové jméno, jeho funkcím, povaze a struktuře. Vynechat pak nemůžu ani samotný proces registrace doménového jména v České republice. Technické stránce internetu a doménových jmen bych se chtěl naopak věnovat pokud možno co nejméně, jelikož technický popis fungování internetu a doménových jmen není cílem této práce. V druhé kapitole rozeberu hlavní příčiny vzniku doménových sporů, tedy úmyslné zneužívaní doménových jmen za účelem zisku, a dále kolize doménových jmen a jiných chráněných označení, bez ohledu na úmysl stran. Jelikož internet nabývá na významu zejména v podnikatelském prostředí, chci zmínit a rozebrat kolize, ke kterým dochází mezi podnikateli v praxi nejčastěji. Mám v úmyslu najít hlavní faktory, které ovlivňují výsledek doménových sporů, a na tyto poukázat za využití příkladů z rozhodovací praxe českých soudů. Mým cílem však není provádět dlouhé a podrobné rozbory jednotlivých rozhodnutí, současně s detailním vylíčením skutkového stavu, nýbrž spíše poukázat na postupy a výsledky rozhodování, spolu s jejich možnými dopady. V poslední kapitole se potom zaměřím na možnosti řešení doménových sporů v České republice a nároky, jichž se lze jejich prostřednictvím domoci. Uvedu nejčastěji 6

8 využívané formy mimosoudního řešení doménových sporů i řešení soudní. Část kapitoly chci rovněž věnovat institutům, které lze využít k ochraně doménových jmen. Na závěr kapitoly pak mám v úmyslu v krátkosti popsat řešení doménových sporů ve Spojených státech amerických, jako zemi, která jako jedna z prvních přijala speciální právní úpravu týkající se doménových jmen a zároveň zemi, ve které mají své sídlo nejvyšší doménové autority. 7

9 1. Doménová jména a jejich registrace 1.1. Vymezení pojmu a funkce doménového jména K vymezení a pochopení pojmu doménové jméno je nutné, alespoň ve zkratce popsat a vysvětlit i technickou stránku domén a jejich fungování, o což se pokusím hned ze začátku této podkapitoly. V případě, že se chceme prostřednictvím internetu připojit ke konkrétnímu počítači v síti, je nutné znát jeho virtuální adresu. Virtuální adresou rozumíme tzv. IP adresu 1, která je představována řadou čísel, které jsou vzájemně odděleny tečkami a do jisté míry se tak podobají běžnému telefonnímu číslu. Konkrétní IP adresu má přidělenu každý počítač, či jiný přístroj (např. tablet, mobilní telefon apod.), který je připojen k internetu. Stejně jako telefonní číslo je tato řada čísel jedinečná a představuje konkrétní umístění, ke kterému se chceme připojit. Taková podoba IP adresy je však, do určité míry, pro běžného uživatele značně nepraktická a nelze předpokládat, že běžný uživatel internetu by si byl schopen zapamatovat větší množství adres v této formě. Především z tohoto důvodu je v praxi využíváno slovního přepisu, přičemž právě slovní vyjádření IP adresy nazýváme doménovým jménem. 2 Doménové jméno tedy, stejně jako IP adresa, odkazuje na konkrétní umístění v síti a jako takové musí být stejně jako IP adresa jedinečné. Převod mezi doménovým jménem a IP adresou je zajišťován převodním systémem DNS 3. Prohlížeč se podobně jako telefon podívá do "seznamu" (DNS pozn. autora), najde správný záznam a automaticky se připojí na IP adresu, odpovídající doménovému jménu a stránku uživateli zobrazí. 4 1 Internet Protokol address 2 PELIKÁNOVÁ, Radka. Ekonomické, právní a technické aspekty doménových jmen v globální perspektivě. 1. Vyd. Ostrava: Key Publishing, 2012, s Domain Name System 4 CZ.NIC. O doménách a DNS. nic.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 8

10 Doménová jména však postupem času nabyla nový rozměr, když se z pouhého přepisu IP adresy staly obchodním identifikátorem podobně jako např. obchodní firmy či ochranné známky. 5 Legální definici doménového jména v českém právním řádu bychom hledali bohužel zatím marně, a to přesto, že k došlo ke komplexní rekodifikaci českého soukromého práva. Z výše uvedeného můžeme dovodit základní funkci doménového jména, kterou je identifikace konkrétního místa v síti, jež je určeno IP adresou, ke které je přiřazeno konkrétní doménové jméno. Tuto funkci nazýváme funkcí technicko-identifikační. Jako další z funkcí doménového jména musím zmínit funkci uživatelskou, tedy zjednodušení a zpříjemnění používání internetu pro uživatele. Uživatel není nucen zapamatovat si velké množství nic neříkajících IP adres, ale postačí mu zapamatovat si mnohdy krátké a jednoduše zapamatovatelné doménové jméno. Prostředí internetu je tak uživatelsky příjemnější a lze se v něm snáze orientovat. Opomenout nesmíme ani funkci propagační, představující možnost propagovat konkrétní subjekt, zboží či myšlenku pomocí internetové prezentace, která je zobrazena po zadání doménového jména do internetového prohlížeče. I díky této funkci se internet stává součástí soutěžního prostředí, a jeho obrovský potenciál se soutěžitelé snaží beze zbytku využít. To však s sebou přináší riziko vzniků sporů mezi jednotlivými subjekty, a to jak v rámci internetového prostředí, tak obecně. Dalšími funkcemi doménového jména jsou funkce identifikační a informační. Díky správně zvolenému doménovému jménu je totiž uživatel mnohdy schopen určit držitele domény, popř. odhadnout, co je obsahem internetové prezentace. Je však důležité zmínit, že doménové jméno vůbec nemusí s obsahem prezentace korespondovat, stejně jako nemusí jasně identifikovat držitele doménového jména. Některá doménová jména jsou zvolena právě s úmyslem uživatele internetu zmást a odkázat jej na prezentaci se zcela odlišným obsahem, nebo naopak s obsahem velmi podobným, avšak náležící jinému subjektu. S funkcí informační je úzce spojena i funkce vyhledávací, kdy při vyhledávání konkrétního obsahu využíváme právě shody obsahu a samotného doménového jména. 5 RABAN, Přemysl.; MORAVCOVÁ, Marie. a kol..eu domain name,.eu doména. 1. vyd. Praha. C.H.Beck, 2006, s. 40 9

11 V případě neexistence doménových jmen by bylo vyhledání požadovaného obsahu, jen za pomocí IP adresy, de facto nemožné Struktura a kategorizace doménových jmen Výše zmíněný systém DNS je systémem hierarchickým, ve kterém jsou doménová jména rozdělena na domény o několika úrovních. Jednotlivé úrovně domény se oddělují tečkou a jako celek představují plně kvalifikované doménové jméno 6, přičemž doména nejvyššího řádu je uvedena na konci doménového jména a další úrovně jsou pak postupně uvedeny zprava doleva, vždy odděleny již výše zmíněnou tečkou. Nejvýše v hierarchii systému domén stojí tzv. domény nejvyššího řádu Top level domain (TLD), na druhé nejvyšší úrovni stojí tzv. Second level domain (SLD) 7, po které se mohou domény dále rozvětvovat do subdomén. Díky zavedení hierarchického systému byla do jisté míry narušena jedinečnost doménového jména, jelikož v hierarchickém systému postačuje, když daný řetězec znaků bude jedinečný pouze v konkrétní úrovni. V praxi tak vedle sebe mohou existovat domény lišící se pouze v úrovni domény nejvyššího řádu, tedy např. vlada.cz či vlada.sk, kdy každé z těchto doménových jmen nás odkáže na jiné umístění a tím i na jinou internetovou prezentaci, v tomto případě tedy na internetovou prezentaci Úřadu vlády České republiky a Úřadu vlády Slovenské republiky. Ke kategorizaci domén nejvyššího řádu je nutné uvést, že jich rozlišujeme několik typů, a to domény infrastrukturní, generické a národní, přičemž těmto pojmům se věnuji dále v této podkapitole. Infrastrukturní doménou nejvyššího řádu je např. doména.arpa, která je využívána pro uchovávání informací vnitřní infrastruktury a další potřeby internetové sítě 8, či doména.root, která však nemá doposud jasně určený účel existence. 9 Běžný uživatel internetu se s tímto druhem domény mnohdy vůbec nesetká a z domén nejvyšší úrovně proto bývají často zmiňovány pouze domény generické a národní, zatímco domény infrastrukturní zůstávají opomenuty. 6 CZ.NIC. O doménách a DNS. nic.cz [online]. CZ.NIC, z. s. p. o., 2016 [cit ]. Dostupné z: 7 PELIKÁNOVÁ, Radka. Ekonomické, právní a technické aspekty doménových jmen v globální perspektivě. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2012, s TALÍŘ, Jaromír. DNSSEC v poslední nezabezpečené poddoméně.arpa. blog.nic.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 9 Just law Rechtsanwälte. Top-Level-Domain (TLD). justlaw.de [online].[cit ]. Dostupné z: 10

12 Generické domény generic Top level domain (gtld), někdy nazývané jako druhové, či nadnárodní, nejsou až na některé výjimky, na rozdíl od národních domén, spojeny s konkrétním státem. Většina generických domén je otevřena k registraci bez dalších omezení a představují tak nejuniverzálnější typ TLD. Právě proto je tento typ TLD velmi často využíván mezinárodními organizacemi či nadnárodními společnostmi. Mezi nejznámější generické domény patří např. doména.com,.net,.org apod. Některé generické domény však nejsou bez dalšího určeny k volné registraci a můžeme je tak považovat za uzavřené. Příkladem takové domény může být např. doména.museum, která je určena provozovatelům muzeí, muzejním asociacím nebo profesionálům v oboru. 10 Národní domény nejvyššího řádu country code Top Level Domain (cctld) jsou doménami spojenými s konkrétním státem, přičemž koncovka cctld je tvořena dvěma znaky, které představují první dva znaky kódu pro jednotlivé státy dle normy ISO (Codes for the Representation of Names of Countries", ISO-3166, International Standards Organization). 11 Českou národní doménou nejvyššího řádu je tedy doména.cz, slovenskou cctld je doména.sk atd Právní povaha doménových jmen v ČR Vzhledem k tomu, že legální definici doménového jména český právní řád, ani nový občanský zákoník neobsahuje, odpověď na otázku: Jaká je právní povaha doménového jména?, není zcela jednoduchá a už vůbec ne jednoznačná. Názory odborné veřejnosti na povahu doménových jmen se neustále vyvíjejí a mění, přičemž názory, které byly považovány za již překonané či vyloženě nesprávné se opět vracejí na scénu. Právní povaha doménových jmen dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku V minulosti, za účinnosti předchozího občanského zákoníku, převažoval názor, že doménové jméno není věcí v právním slova smyslu, jelikož se nejedná o hmotný předmět. P. Mališ k tomuto uvedl: Chápání domény jakožto věci je založena na značně extenzivním výkladu pojmu věc, a nemá oporu v platné právní úpravě ani ve výkladové 10 SEKERA Miroslav. Nové doménové koncovky se blíží. S čím počítat a jak se připravit. tyinternety.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 11 REYNOLDS. J, POSTEL. J. Domain Requirements. RFC-BASE.org [online] [cit ]. Dostupné z: 11

13 praxi (tato otázka je však v odborné literatuře stále živá). 12 Podobně se ve svém článku o právní povaze doménového jména vyjadřuje i D. Sehnálek: Česká odborná veřejnost i Světová organizace duševního vlastnictví však toto stanovisko nesdílí. Takové pojetí věci je, dle jejich názoru, příliš extenzivní a jako takové pro doménové jméno nevhodné. 13 Podobné názory se objevovaly i jako reakce na rozhodnutí soudu pro Kalifornii týkající se doménového jména sex.com, ve kterém soud mimo jiné rozhodl, že doménové jméno je věcí, ke které se váže vlastnické právo, a stejně jako ostatní formy majetku bývá oceňována, kupována a prodávána. 14 Zcela jasně se k věci postavil i Nejvyšší soud České republiky (Nejvyšší soud), který ve svém rozsudku vyvrátil tezi, že doménové jméno je věcí v právním smyslu, a uvedl: právo k doméně není vlastnickým právem, neboť nejde o věc v právním smyslu, ale jde o smluvně získané právo soukromoprávní povahy. 15 Přestože jde o klíčové rozhodnutí ve vztahu k povaze doménového jména v České republice, odbornou veřejností bývá v současnosti kritizováno a někteří jej označují za zcela chybné. Trnem v oku kritiků není ani tolik samotný fakt, že soud nepovažuje doménové jméno za věc, nýbrž to, že soud neuznal existenci vlastnického práva k němu. Nejvyšší soud tak vytvořil procesně prakticky neřešitelnou situaci pro oprávněného, když neumožnil převod doménového jména na něj a požadoval pouze registrační odhlášení protistrany. 16 Ústavní soud sice ústavní stížnost ve stejné věci odmítnul, nicméně ve svém usnesení hovoří o doménovém jménu jako o majetku, když uvádí: Ústavní soud je toho názoru, a účastníci to zřejmě nepopírají, že předmětné doménové jméno "globtour.cz" bylo majetkem ve smyslu citovaných článků Listiny a Úmluvy. Zjevné zasahování do práva stěžovatelky na pokojné užívání svého majetku by mohlo být spatřováno ve skutečnosti, že byť stěžovatelka (po rozhodnutí dovolacího soudu) svého 12 MALIŠ Petr. Právní povaha doménových jmen - I. díl. pravoit.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 13 SEHNÁLEK, David. Právní povaha doménového jména. pravoit.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 14 United States Court of Appeals,Ninth Circuit dne No findlaw.com [online] Justia, 2015 Dostupné z: 15 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne Sp.zn. 23Cdo3407/2010. Nejvyšší soud [online] Nejvyšší soud, Dostupné z: 16 PELIKÁNOVÁ, Radka. (Ne)jasné pojetí doménových jmen a jejich režimu v novém občanském zákoníku. Rekodifikace & praxe. 2015, roč. 3, s

14 majetku nebyla přímo zbavena, bylo jí zakázáno užívání a nakládání s doménovým jménem globtour.cz, vyjma jeho převodu na žalobkyni. 17 Právní povaha doménových jmen dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku Do problematiky povahy doménových jmen významně zasáhl nový občanský zákoník (OZ), když s jeho účinností došlo k výrazné změně v chápání pojmu věc tím, že autoři zákoníku definovali pojem věc v právním slova smyslu. Dle nové právní úpravy je věcí v právním smyslu vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. 18 Věcí tedy mohou nově být i nehmotné objekty a dokonce i práva, jejichž povaha to připouští. 19 Oproti předchozí právní úpravě je tak věc v právním smyslu chápána jako pojem mnohem širší, na základě čehož je dle některých doménové jméno nepochybně věcí v právním slova smyslu. R. Pelikánová přikládá změně v definici věci přímo revoluční potenciál a rozhodně dodává: Tudíž doménové jméno je věcí v právním smyslu, protože je rozdílné od osoby, není ani lidským tělem, ani orgánem ani zvířetem a slouží potřebě lidí. 20 Podobně argumentuje i K. V. Lavrushin, který z výše zmíněné definice dovozuje, že doménové jméno je věcí v právním smyslu, přičemž jde o věc movitou a nehmotnou. V tomto pak spatřuje zásadní posun, když s doménovým jménem spojuje existenci věcných práv. 21 Naopak I. Telec ve své práci uvádí, že povaha doménového jména jako relativního majetkového práva zůstává i v novém občanském zákoníku nezměněna. 22 S tímto názorem však nemohu souhlasit už jen na základě skutečnosti, že existence doménového jména není závislá na osobě registrátora domény, ba dokonce ani na osobě držitele/vlastníka doménového jména. Doménové jméno v případě zániku jedné z výše uvedených osob nezaniká, stejně jako nemůže zaniknout ani z jejich vůle. 17 Usnesení Ústavního soudu ze dne , sp. zn. III.ÚS 2912/12. Ústavní soud [online] AutoCont CZ, a.s., zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit ] odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit ]. 20 PELIKÁNOVÁ, Radka. (Ne)jasné pojetí doménových jmen a jejich režimu v novém občanském zákoníku. Rekodifikace & praxe. 2015, roč. 3, č. 1, s LAVRUSHIN, V. Konstantin. Doménové jméno ve světle NOZ. Rekodifikace & praxe. 2015, roč. 3, č. 5, s TELEC, Ivo. Nový občanský zákoník ve společnosti sítí. Právní rozhledy, 2012 roč. 20, č , s

15 Osobně souhlasím s názorem, že doménové jméno lze podřadit pod pojem věc a zároveň dle mého není důvod pochybovat o tom, že s touto věcí lze spojovat i věcná práva. Teze, že s doménovým jménem věcná práva spojovat nelze, je dle mého názoru ve světle aktuální právní úpravy neudržitelná. Vycházím přitom i z 979 NOZ, který o věcných právech výslovně stanoví: Ustanovení této hlavy (hlava II, Věcná práva pozn. autora) se použijí na věci hmotné i nehmotné, na práva však jen potud, připouští-li to jejich povaha a neplyne-li ze zákona něco jiného. Není tak rozhodující, zda budeme považovat doménové jméno za věc bez hmotné podstaty nebo za právo, neboť povaha doménového jména připouští, ba přímo vyžaduje použití právní úpravy věcných práv. Doménové jméno jako věc trvalá, nespotřebitelná, nezničitelná a v některých případech navíc velmi hodnotná je zcela jistě hodná ochrany stejně jako věci jiné. Dalším ustanovením občanského zákoníku, z kterého usuzuji, že absolutní práva se vážou k doménovým jménům, je 1011 OZ, který stanoví: Vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. Z tohoto ustanovení lze dle mého dovodit možnost vlastnit doménové jméno, jelikož aktivní doménové jméno vždy někomu patří. Tato osoba doménové jméno využívá, hradí náklady na provoz, popř. se může rozhodnout, že se doménového jména vzdá. A je to právě vlastnické právo, které považuji za nejširší a nejdůležitější věcné právo a jako takové i právo absolutní. Jestliže tedy přistoupíme na tezi, že doménové jméno je věc, na kterou se vztahuje ustanovení 1011, a lze jej tedy vlastnit, dospějeme rovněž k závěru, že se na něj vztahují i ustanovení o dalších věcných právech, která jsou od práva vlastnického do jisté míry odvozena (např. držba). Proti tomuto pojetí se ve své diplomové práci staví K. Hlaváčová, která píše: Vidí li tedy někteří z řad odborné veřejnosti zásadní posun v chápání doménových jmen implikací věcných práv k doménovým jménům, nemůžu se s tímto ztotožnit. 23 Jako argument odkazuje na 977 NOZ, který zakládá zásadu numerus clausus absolutních práv. (Jen zákon stanoví, která práva k majetku jsou absolutní.) Na tento argument reaguje ve svém článku R. Pelikánová, se kterou se v této věci ztotožňuji: České zákonodárství sdílí kontinentální právní tradici a používá abstraktní, dedukční mechanismy, kdy obecné ustanovení je aplikováno na konkrétní situaci. Tudíž nejde o kasuistickou indukci typickou pro common law. Rozhodně tedy nelze očekávat, že bude 23 HLAVÁČOVÁ, Kateřina. Úprava doménových jmén v českém právním řádu. Brno, s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Michal KOŠČÍK. 14

16 existovat nějaký dlouhý výlučný seznam předmětů, ke kterým jsou absolutní majetková práva Registrace doménových jmen v cctld.cz a její zásady Registrace a správa doménových jmen v internetové síti by s ohledem na jejich počet (jen v doméně CZ je registrováno více než doménových jmen) 25 nebyla možná bez organizace, která bude zajišťovat koordinovaný postup jednotlivých správců a registrátorů domén. Direktivní řízení těchto procesů však není s ohledem na povahu internetové sítě dost dobře možné. Internet si totiž není možné jednoduše představit jako jednu velkou počítačovou síť, nýbrž je nutné na ni nahlížet spíše jako na velké množství jednotlivých sítí, jež jsou navzájem provázány a které spolu komunikují, avšak stále si udržují jistou míru nezávislosti. Logickým důsledkem je absence centrálního řízení či správy internetu a naopak aktivní přítomnost hlavního koordinátora Internet Corporation for Assigned Names and Numbers (ICANN) 26 ICANN je soukromou neziskovou organizací, která vznikla v roce 1998, přičemž jejím úkolem je především koordinace přidělování doménových jmen a s tím spojená kontrola systému DNS. Jako taková má tedy tato organizace značný vliv na rozvoj a především vývoj internetu. 27 ICANN je tvořen mnoha skupinami či organizacemi s mnohdy rozdílnými zájmy, přičemž právě jejich činnost se snaží ICANN koordinovat a ovlivňovat, a naopak jsou to právě tyto skupiny, které mají vliv na rozhodovací činnost ICANN. Co se týče správy jednotlivých domén, ta stále zůstává v rukou jednotlivých správců, kteří s ICANN více či méně spolupracují a představují tak další neopomenutelný stupeň v hierarchii doménových autorit, jak subjekty se zásadním vlivem na fungování společenských vztahů v prostoru sítě internet označujeme. 28 Mezi tyto subjekty patří i správce české národní domény vrcholné úrovně, sdružení CZ.NIC. 24 PELIKÁNOVÁ, Radka. (Ne)jasné pojetí doménových jmen a jejich režimu v novém občanském zákoníku. Rekodifikace & praxe. 2015, roč. 3, č. 1, s CZ.NIC. Počet.cz domén. nic.cz [online]. CZ.NIC, z. s. p. o., 2016 [cit ]. Dostupné z: 26 PELIKÁNOVÁ, Radka. Ekonomické, právní a technické aspekty doménových jmen v globální perspektivě. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2012, s Internet Corporation for Assigned Names and Numbers. I Am New to ICANN Now What?. ICANN.org [online]. Internet Corporation For Assigned Names and Numbers 2014 [cit ]. Dostupné z: 28 POLČÁK, Radim. Doménová autorita - pojem, význam, kritika. itpravo.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 15

17 EU. 29 Do kontaktu se sdružením se však běžný uživatel internetu ani držitel domény ve Registrace doménového jména v cctld.cz Správce české národní domény, sdružení CZ.NIC je zájmovým sdružením právnických osob. Stejně jako ICANN bylo založeno v roce 1998, přičemž jeho hlavním úkolem je především zabezpečení provozu české národní domény CZ. Kromě tohoto úkolu sdružení rovněž podporuje nové projekty a technologie prospěšné pro internetovou infrastrukturu. CZ.NIC je také členem sdružení EURid spravujícího evropskou doménu velké většině případů vůbec nedostane. Samotnou registraci doménových jmen totiž sdružení CZ.NIC přímo nezajišťuje a zájemce o registraci doménového se musí obrátit na akreditovaného registrátora. Těch je v současné době kolem čtyřiceti, přičemž jejich seznam nalezneme na internetových stránkách sdružení CZ.NIC. 30 Registrátoři si navzájem konkurují, a to nejenom cenou registrace, nýbrž i službami, které svým klientům poskytují. Nejčastěji jde o služby související se zabezpečením domény popř. poskytováním technické podpory. Rozdíly nalezneme rovněž v nabídce domén, ve kterých je možné si doménové jméno zaregistrovat. Cena registrace doménového jména v cctld.cz se u většiny registrátorů pohybuje okolo 150,00 Kč za rok a doménové jméno si tak může levně, rychle a jednoduše registrovat prakticky každý. Nízká cena za registraci doménového jména však spolu s možností držet neomezený počet doménových jmen, přináší riziko spekulativních registrací za účelem jejich následného prodeje, a dále riziko zneužití registrace doménového jména v konkurenčním boji. Samotnými spory o doménová jména se pak budu více zabývat zejména v třetí kapitole. Přestože sdružení CZ.NIC přímo neprovádí registraci doménového jména, má na ni jako správce domény CZ značný vliv. CZ.NIC totiž určuje pravidla, dle kterých bude tato registrace a následná manipulace s doménovým jménem probíhat. Tato pravidla dopadají na všechny držitele doménových jmen v doméně CZ, a s ohledem na neexistenci právní úpravy této oblasti představují klíčový dokument, který je ve vztahu k držitelům doménových jmen závazný. Přestože Pravidla registrace doménových jmen 29 CZ.NIC. O sdružení. nic.cz [online]. CZ.NIC, z. s. p. o., 2016 [cit ]. Dostupné z: 30 CZ.NIC. Registrátoři poskytující také služby koncovým držitelům. nic.cz [online]. CZ.NIC, z. s. p. o., 2016 [cit ]. Dostupné z: 16

18 v cctld.cz (dále jen Pravidla ) nejsou formálním pramenem práva, je zájemce o registraci doménového jména nucen je přijmout a následně se jimi řídit. Bez přijetí Pravidel není registrace umožněna, a s ohledem na monopol sdružení CZ.NIC v této oblasti není ani možné registrovat doménové jméno prostřednictvím jiného subjektu s odlišnými pravidly. Zásady při registraci doménových jmen Samotnou registraci doménového jména ovlivňují především dvě základní zásady, jež s registrací spojujeme, zásada jedinečnosti a zásada priority. S ohledem na výše zmíněnou technickou povahu doménového jména je nemožné aby jedno doménové jméno odkazovalo na různá umístění v internetové síti. Jako takové musí tedy být doménové jméno jedinečné. Právě zásadu jedinečnosti považuji za základní a zásadu priority od ní pouze odvozenou. V případě, že by bylo možné registrovat stejné doménové jméno vícekrát, zásada priority by zcela ztratila svůj smysl, kterým je neumožnit registraci subjektu, který o ni požádal později. V angličtině zásadu priority představuje přiléhavé sousloví first-come, first-served. 31 Zásada priority při registraci doménového jména se s ohledem na jeho povahu jeví jako logická a sama o sobě neproblematická. Jako problematickou však vidím tuto zásadu ve spojení s velice nízkou cenou za registraci a zejména s podmínkami, které musí doménové jméno či zájemce o něj splňovat. Tyto podmínky totiž nejsou zákonem, ani jiným právním předpisem stanoveny, a k registraci tedy není nutné splnit další podmínky, kromě těch, jež musí být splněny při jakémkoli jiném právním jednání. Registrátor tak již nezkoumá důvody, proč je dané doménové jméno registrováno, kým je registrováno a zda nezasahuje do práv třetích osob, popř. zda registrace daného doménového jména není v rozporu s právními předpisy. 32 Tímto se registrace doménových jmen značně odlišuje např. od registrace ochranných známek, která je také založena na zásadě priority, avšak u které jsou na konkrétní označení kladeny dosti přísné požadavky. Důvodem odmítnutí známkové ochrany je např. skutečnost, že označení je tvořeno výlučně označeními nebo údaji, jež se staly obvyklými v běžném 31 RADACK, V. David. Understanding Some Ground Rules in Internet Domain Name Disputes. tms.org [online]. The Minerals, Metals & Materials Society 1998 [cit ]. Dostupné z: 32 MALIŠ, Petr. Je užívání druhově pojmenované domény nekalou soutěží? pravoit.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 17

19 jazyce nebo v poctivých obchodních zvyklostech, popř. že označení nemá rozlišovací způsobilost. 33 Do registrace mají v případě ochranných známek možnost zasáhnout rovněž třetí osoby, a to připomínkami či námitkami a registraci ochranné známky tak zamezit, čímž se tento proces rovněž odlišuje od procesu registrace doménového jména. Za zmínku stojí také fakt, že registrace ochranné známky je ve srovnání s registrací doménového jména mnohonásobně dražší záležitostí, což samo o sobě do jisté míry znemožňuje spekulativní registrace ochranných známek ve velkém měřítku. Jako další zásadu, kterou bych v souvislosti s registrací doménových jmen rád zmínil, a která zůstává mnohdy opomenuta, je zásada časově omezené registrace. Jak již ze samotného názvu vyplývá, doménové jméno si není možné registrovat na neomezeně dlouhou dobu. Maximální doba registrace činí deset let, přičemž registraci jde opětovně obnovovat. 34 Právě nemožnost registrovat doménové jméno na delší dobu představuje riziko, že držitel doménového jména na obnovení registrace zapomene, čehož využije třetí subjekt a volné doménové jméno si zaregistruje sám. Tomuto nežádoucímu a mnohdy i protiprávnímu jednání se snaží jak registrátoři, tak i samotní správci domén předcházet. Vedle zasílaných upomínek, které držitele doménového jména upozorňují na blížící se den expirace doménového jména, chrání držitele tzv. ochranná lhůta v délce 60 dnů. 35 V ochranné lhůtě je držiteli umožněno prodloužit registraci doménového jména, a to zpětně ke dni expirace, a zároveň je registrace znemožněna třetím subjektům. V případě, že registrace nebude prodloužena ani v ochranné lhůtě, jejím uplynutím registrace zaniká a doménové jméno si může zaregistrovat kdokoli, stejným způsobem, jako by dané doménové jméno nikdy registrováno nebylo. 33 Blíže viz 4 zákona č. 441/2003 Sb., Zákon o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit ]. 34 Internet Corporation for Assigned Names and Numbers. Beginners s Guide to Domain Names. ICANN.org [online]. Internet Corporation For Assigned Names and Numbers 2014 [cit ]. Dostupné z: 35 CZ.NIC. Pravidla registrace doménových jmen v cctld.cz. nic.cz [online]. CZ.NIC, z. s. p. o., 2016 [cit ]. Dostupné z: 18

20 2. Kolize a formy zneužití doménových jmen Jako většina jiných věci či institutů jsou i doménová jména často předmětem snahy některých osob obohatit se na úkor druhých, či snahy ostatním alespoň škodit. Příčiny tohoto negativního jevu spatřuji zejména ve skutečnosti, že samotná registrace doménových jmen není v českém právním řádu upravena, přičemž právě podrobnější právní úprava by byla s to časté zneužívání doménových jmen omezit. Jako druhou hlavní příčinu vidím mnohdy několikanásobné rozdíly mezi reálnou hodnotou doménového jména a cenou registrace, což ve výsledku vede ke spekulativním registracím a následným prodejům doménových jmen osobám, které na jejím provozování mají legitimní zájem. Zneužití doménových jmen je tedy relativně jednoduché a navíc i levné, zatímco výnosy mohou být naopak poměrně vysoké, což má za následek vymýšlení nejrůznějších způsobů, jakými lze doménové jméno zneužít k vlastnímu prospěchu. Právě způsoby zneužití doménových jmen stručně zmíním v první části této kapitoly. Ve druhé části kapitoly bych se chtěl věnovat kolizím doménových jmen, které mohou vznikat jako důsledek cybersquattingu, nebo jako důsledek předem nezamýšlené a neúmyslně způsobené podobnosti či shody doménových jmen, popř. doménového jména a jiného označení. Vzhledem k absenci speciální právní úpravy regulující tuto oblast, považuji za nutné zmínit právní úpravu chránící práva, jež se mohou dostat do konfliktu s doménovým jménem. Ať už jde totiž o úmyslné zneužití doménového jména, či nezamýšlenou podobnost či shodu, je nutné vždy a jasně určit, do kterých práv dotčené osoby bylo registrací doménového jména zasaženo popř., zda bylo zasaženo do práv vlastníka doménového jména. Vzhledem ke skutečnosti, že mnoho sporů vzniká mezi podnikajícími osobami, chtěl bych se v této kapitole zaměřit zejména na kolizi doménového jména s obchodní firmou, se zapsanou ochrannou známkou a rovněž kolizi dvou doménových jmen Formy zneužití doménových jmen Způsoby zneužití doménových jmen jsou rozličné, avšak všechny můžeme podřadit pod pojem cybersquatting (v širším slova smyslu), přičemž jednotlivými způsoby se budu zabývat dále. Přestože se jednotlivé níže zmíněné formy cybersquattingu liší, lze uvést, 19

21 že všechny mají společného jmenovatele, kterým je zlá víra a snaha o majetkový prospěch. 36 O cybersquattingu lze pak obecně říci, že jde o negativní důsledek využívání zásady priority při registraci doménových jmen, což ve spojení s výše uvedenými příčinami nevyhnutelně vede k jeho aplikaci v praxi. Cybersquatting a Typosquatting Pojmem cybersquatting v užším slova smyslu rozumíme registraci doménového jména, které zasahuje do práv jiné osoby k tomuto označení, (např. doménové jméno je stejné jako obchodní firma jiné společnosti, registrovaná ochranná známka, či shodné s označením výrobků a služeb, které daná společnost vyrábí a poskytuje) přičemž registrace je provedena ve zlé víře s čistě spekulativním záměrem. 37 Osoba, která se stala obětí cybersquattera si z důvodu jedinečnosti doménového jména toto doménové jméno již zaregistrovat nemůže. Je tedy nucena doménové jméno odkoupit a to mnohdy za částku, která mnohonásobně překračuje samotnou cenu registrace. V případě, že se pro takovéto jednání nerozhodne, nezbývá jí mnohdy nic jiného než se svými nároky obrátit na soud či rozhodčí orgán. Tato cesta ke spravedlnosti však bývá mnohdy velmi zdlouhavá a zároveň nákladná. Mnozí proto raději volí cestu vyjednávání se squatterem, přičemž jím požadovanou sumu raději zaplatí, než aby na verdikt soudu či rozhodce čekali několik měsíců, či dokonce let, během kterých by doménu využívat nemohli. Nemůžu nezmínit fakt, že právě ochota oprávněných osob přistoupit na jednání squatterů jen zvyšuje četnost tohoto jednání. Typosquatting je jednou z dalších forem cybersquattingu v širším slova smyslu. V tomto případě dochází k registraci doménového jména, které se blízce podobá již existujícímu doménovému jménu, často s velkou návštěvností. Typosquatter spoléhá na překlepy, pravopisné chyby popř. pouze změní doménu, ve které je dané jméno registrováno. Uživatel je při chybném zadání doménového jména přesměrován na internetové stránky s odlišným obsahem, než který chtěl původně zobrazit. Tyto internetové stránky nejčastěji obsahují reklamu, za jejíž zobrazování uživateli je squatter odměňován. Vedle stránky s reklamou však může být uživatel rovněž 36 JANSA, Lukáš. Cybersquatting a jeho podoby. pravoit.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 37 Internet Corporation for Assigned Names and Numbers. Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy. ICANN.org [online]. Internet Corporation For Assigned Names and Numbers 2014 [cit ].dostupné z: 20

22 přesměrován na stránky obsahující škodlivý software, který může být provozovatelem stránek zneužit k získání citlivých údajů uživatele, zejména hesel, čísel bankovních účtů, či osobních údajů uživatele. Výjimkou nejsou ani případy, kdy se typosquatter snaží napodobit internetové stránky, na které se chtěl uživatel skutečně dostat, což ohrožuje zejména uživatele internetového bankovnictví. Jestliže uživatel svůj omyl včas neodhalí a na podvodné stránce uloží uživatelské jméno a heslo, riskuje, že typosquatter získá přístup k jeho internetovému bankovnictví, a tím zároveň i jeho finančním prostředkům. Domain grabbing a Reverse domain hijacking Domain grabbing se oproti výše zmíněným druhům cybersquattingu vyznačuje zejména velkým množstvím registrovaných doménových jmen, které squatter považuje za hodnotné a dobře prodejné. Squatter v tomto případě disponuje mnohdy stovkami či tisíci doménových jmen, která blokuje, avšak vzhledem k jejich počtu není často schopen spravovat jejich obsah. Internetové stránky, na které tyto doménová jména odkazují, proto obvykle žádný obsah nemají, popř. je jejich obsah stejný jako je tomu v případě typosquattingu. Za jednu z nejzávažnějších forem cybersquattingu pak považuji Reverse domain hijacking, neboli doménový únos, a to z důvodu, že předem vybrané osobě lze tímto způsobem omezit, či zcela znemožnit vykonávání ekonomické činnosti, tím ji de facto zcela ochromit a vážně, mnohdy nenapravitelně, poškodit. Podstata doménového únosu spočívá ve zneužití institutu předběžného opatření vydávaného soudem. Squatter si zřídí obchodní firmu či ochrannou známku, která je stejná či alespoň velmi podobná konkrétnímu doménovému jménu a následně podá k soudu žalobu s návrhem na vydání předběžného opatření, které spočívá v zákazu užívání konkrétního doménového jména či domény. V případě, že soud tomuto návrhu vyhoví, je pro žalovaného prakticky nemožné v krátké době toto rozhodnutí zrušit, doména tak může zůstat i několik měsíců blokována. Jestliže napadený subjekt podá odvolání proti předběžnému opatření, pak trvá odvolacímu soudu i několik měsíců než nezákonné předběžné opatření zruší. V takových případech lze doporučit přesné mapování vzniku škod (vč. ušlého zisku), které jsou následně uplatněny soudně a 21

23 samozřejmě snahu o obranu v jakékoliv legální podobě od podání žaloby na náhradu škody až po podání trestního oznámení Kolize doménového jména a obchodní firmy Pojem obchodní firma je definován v občanském zákoníku, konkrétně v 423 odst. 1: Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel nesmí mít víc obchodních firem. V 423 OZ je rovněž upravena ochrana práv k obchodní firmě, konkrétně v druhém odstavci, dle kterého ochrana práv k obchodní firmě náleží tomu, kdo ji po právu použil poprvé. Kdo byl dotčen ve svém právu k obchodní firmě, má stejná práva jako při ochraně před nekalou soutěží. Co se týče samotné povahy obchodní firmy, podobně jako v případě doménového jména došlo k zásadnímu posunu s přijetím nového občanského zákoníku. Dle mého názoru lze, stejně jako doménové jméno, obchodní firmu považovat za věc v právním slova smyslu a rovněž předmět vlastnického práva. Toto dovozuji zejména z již dříve zmíněného 1011 OZ, dle kterého vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. Dotčenému vlastníkovi obchodní firmy tak náleží práva a žalobní legitimace stejně jako by šlo o věc jinou. Vlastník firmy je oprávněn vyloučit každý jiný subjekt z užívání totožného nebo podobného označení, ať již jde o firmu jiného podnikatele nebo označení podnikatele, který firmu nemá, nebo zvláštní označení využívaná při podnikatelské činnosti. 39 V případě porušení práv k obchodní firmě registrací doménového jména disponuje aktivní žalobní legitimací nejčastěji osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Pasivně legitimován je vlastník doménového jména. Ke kolizi doménového jména a obchodní firmy dochází v případě, kdy se obchodní firma, resp. její kmen shoduje s doménovým jménem či jeho částí, nebo jsou alespoň podobné, a to do té míry, že se stávají navzájem zaměnitelnými. Vzhledem k počtu zapsaných obchodních firem nelze vyloučit, že navzájem podobné budou i samotné obchodní firmy různých subjektů, natož doménová jména v jejich vlastnictví. Důležité je proto nalézt hranici toho, jaká podobnost je z hlediska práva akceptovatelná a jaká již 38 JANSA, Lukáš. Cybersquatting a jeho podoby. pravoit.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 39 POKORNÁ, Jarmila; VEČERKOVÁ, Eva. Firma v nových podmínkách. In: KOTÁSEK, J. et al. Dny práva 2012 Days of Law [online]. Brno: Masarykova univerzita 2012 [cit ]. 22

24 nikoli. Dále je potřeba vyřešit otázku, zda má vlastník doménového jména slabší postavení a tedy i povinnost ustoupit majiteli obchodní firmy, popř. zda je tomu naopak. Pojem zaměnitelnosti obchodní firmy není v zákoně vymezen, občanský zákoník pouze uvádí, že obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě. 40 Zmíněné ustanovení lze dle mého názoru do jisté míry analogicky uplatnit i na vztah obchodní firmy a doménového jména. Vzhledem k subjektivnosti názoru na zaměnitelnost je však určení, zda jsou doménové jméno a obchodní firma navzájem zaměnitelné značně problematická a odpověď není často zcela jednoznačná. K hodnocení zaměnitelnosti byl proto v české právní praxi využit pohled průměrného spotřebitele, který ve své judikatuře využívá i Nejvyšší soud. K námitkám dovolatele týkajícím se zaměnitelnosti obchodní firmy Nejvyšší soud připomíná, že závěr, podle něhož při posouzení zaměnitelnosti obchodní firmy je nutno přihlížet k dojmu, který vzniká u průměrného zákazníka, je judikaturou dlouhodobě zastáván. 41 Samotné zaměnitelnosti z pohledu průměrného spotřebitele se pak týká rozsudek Nevyššího soudu, v němž rozhodl o povinnosti žalovaného zdržet se užívání doménového jména, které bylo shodné s obchodní firmou i ochrannou známkou žalobkyně. Nejvyšší soud v tomto případě zamítl dovolání žalovaného s tím, že popsané jednání žalovaného, spočívající v zaregistrování domény, jakož i v provozování internetových stránek pod touto doménou, navíc ke shodnému předmětu podnikání žalovaného a žalobkyně porušilo práva žalobkyně. 42 Soud odmítl argumentaci dovolatele, že doménové jméno se liší v TLD s tím, že kmenovým základem zapsané obchodní firmy žalobkyně je slovo bilezbozi. Stejně tak kmenovým základem domény žalovaného je slovo bilezbozi. Tento kmenový základ je v obchodní firmě i v doméně dominantní. Pro běžného spotřebitele dovětky cz a com dostačující rozlišovací schopnost pro svoji nevýraznost nemají. Právě s ohledem na charakter internetového obchodu realizovaného shodně oběma účastníky pro stejné druhy výrobků je třeba dovodit, že běžný spotřebitel může být v otázce obchodní firmy a označené domény na internetové stránce uveden v omyl o tom, komu jím navštívené internetové stránky patří zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit ]. 41 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne sp. zn. 29 Cdo 3580/2009, Nejvyšší soud [online] Nejvyšší soud, Dostupné z: 42 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 32 Odo 447/2006, Nejvyšší soud [online] Nejvyšší soud, Dostupné z: 23

25 a se kterým podnikatelem obchod uzavírá. 43 Na základě tohoto rozsudku byl žalovaný povinen se zdržet užívání doménového jména, a zároveň zaplatit žalobkyni částku ,- Kč. Na základě výše uvedeného lze tedy dovodit, že za zaměnitelné lze považovat takové doménové jméno, které ve svém kmeni obsahuje obchodní firmu dotčené osoby, přičemž není rozhodné, v jaké TLD je doménové jméno registrováno. Z výše uvedeného však nelze dovozovat skutečnost, že majitel nové obchodní firmy může po vlastníkovi dříve registrovaného doménového jména automaticky požadovat, aby se užívání doménového jména zdržel. Taková skutečnost by s sebou totiž přinášela jednoduchý způsob, jak jiné osobě znemožnit nakládání s doménovým jménem, a to nikoli dočasně, jako je tomu v případě doménového únosu, nýbrž s největší pravděpodobností natrvalo. V případě kolize má proto velký význam čas registrace doménového jména či obchodní firmy, s tím, že obecně má přednost věc zaregistrovaná dříve (princip priority). Stejný nárok jako majitel obchodní firmy může uplatňovat rovněž i majitel doménového jména vůči majiteli obchodní firmy. Je proto nutné rozlišovat situace, kdy je dříve zaregistrováno doménové jméno a situace, kdy je nejdříve zapsána obchodní firma. V případě dřívější registrace doménového jména, by registrace obchodní firmy shodného názvu znamenala její klamavost a působení podnikatele pod touto firmou naplnění některého ze skutků nekalé soutěže. Nároky by pak byly shodné s ochranou firmy podnikatele či ochranou před nekalou soutěží. 44 Při řešení sporů o doménové jméno či jiné označení (obchodní firma, ochranná známka) tedy obecně rozhoduje časová priorita, moment od kdy se ochrana označení stala účinnou. Vyloučit, že se mladší označení proti staršímu prosadí, však nelze, a to zejména v případech, kdy se starší označení fakticky neužívalo, zatímco novější vešlo ve známost a získalo si příznačnost např. na základě masivní reklamy. 45 K samotné ochraně obchodní firmy dle občanského zákoníku lze potom dále uvést následující: Ochrana proti zásahům do práv k obchodní firmě vychází ze dvou zdrojů - 43 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 32 Odo 447/2006, Nejvyšší soud [online] Nejvyšší soud, Dostupné z: 44 JANSA, Lukáš. Konflikt domény s ochrannou známkou nebo obchodní firmou. ochranne-znamky.com [online]. Lawyer.cz 2009 [cit ]. Dostupné z: 45 HAJN, Petr. NOZ v praxi: vyvolání nebezpečí záměny ( 2981) bulletin-advokacie.cz [online] [cit ]. Dostupné z: ?browser=full 24

26 absolutní ochrana je spojena s ochranou vlastníka proti neoprávněným zásahům do vlastnického práva, relativní ochrana bude i nadále využívat úpravy nekalé soutěže. 46 Kolize obchodní firmy, doménového jména a nároků, jež je možné vznášet, se týkal známý případ ceskapojistovna.cz. V této věci si první žalovaný zaregistroval doménové jméno obsahující kmen obchodní firmy žalobce, České pojišťovny a.s. Druhým žalovaným ve věci pak byl správce cctld.cz, sdružení CZ.NIC. Žalobce v žalobě, vedle jiného, uplatnil jak nárok zdržovací, tedy požadoval, aby soud uložil prvnímu žalovanému zdržet se dispozice s doménou, tak nárok odstraňovací, kdy po druhém žalovaném požadoval odstranění závadného stavu převodem registrace doménového jména. Soud žalobci v obou nárocích vyhověl, když rozhodl, že žalovaný č. 1 je povinen se zdržet jakékoli dispozice s doménou druhého stupně ceskapojistovna, registrovanou pod doménou nejvyššího stupně cz a žalovaný č. 2 (CZ.NIC, zájmové sdružení právnických osob pozn. autora) je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku provést změnu registrace subjektu držitele internetové domény druhého stupně ceskapojistovna pod doménou nejvyššího stupně cz tak, aby jako držitel domény ceskapojistovna.cz byl zapsán namísto žalovaného č. 1 žalobce. 47 Tímto rozhodnutím však soud mimo jiné znemožnil registraci doménového jména třetím subjektům, když nařídil, aby správce domény doménu přeregistroval na žalobce, čímž nepřímo určil Českou pojišťovnu a.s. jako de facto vlastníka domény, a to bez toho, aby společnost měla toto doménové jméno dříve registrováno a bez ohledu na práva dalších osob. Zejména s ohledem na již výše zmíněnou povahu doménového jména dle tehdy účinné právní úpravy, byl rozsudek přijat odbornou veřejností spíše negativně. Ve světle nové právní úpravy by tak z tohoto rozsudku bylo možné dovodit, že právo k doméně existuje i vůči doposud neaktivním doménám, a oprávněný může svůj nárok uplatnit až v případě registrace domény třetím subjektem. Práva k doménám dle mého názoru nevznikají až samotnou registrací domény oprávněnou či jinou osobou, nýbrž existují bez ohledu na fakt, zda již byla doména registrována. Soud tak nepřímo říká, že registrací obchodní firmy vzniká majiteli současně nárok na doménové jméno. 46 POKORNÁ, Jarmila; VEČERKOVÁ, Eva. Firma v nových podmínkách. In: KOTÁSEK, J. et al. Dny práva 2012 Days of Law [online]. Brno: Masarykova univerzita 2012 [cit ]. 47 AUJEZDSKÝ Josef. Rozsudek ohledně domény ceskapojistovna.cz. Co je špatně?. Lupa.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 25