Studie rozvoje rekreačního potenciálu mikroregionu Tišnovsko s cílem zvýšení příjmů z turistického ruchu. Diplomová práce

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie Studie rozvoje rekreačního potenciálu mikroregionu Tišnovsko s cílem zvýšení příjmů z turistického ruchu Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Jan Prudký, Ph.D. Vypracovala: Bc. Jana Valová Brno 2011

2 ZADÁNÍ

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Studie rozvoje rekreačního potenciálu mikroregionu Tišnovsko s cílem zvýšení příjmů z turistického ruchu vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. Dne Podpis diplomanta.

4 PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu práce Ing. Janu Prudkému Ph.D. za odborné rady a připomínky při zpracování této studie, za jeho ochotu a čas při konzultacích. Poděkování patří také členům Turistického informačního centra v Tišnově, za poskytnutí potřebných materiálů a podkladů pro zpracování práce a starostům dotčených obcí za spolupráci při získávání informací. Velký dík patří především celé mé rodině za podporu a trpělivost během mého celého studia.

5 ABSTRAKT Tato diplomová práce na téma Studie rozvoje rekreačního potenciálu mikroregionu Tišnovsko s cílem zvýšení příjmů z turistického ruchu analyzuje faktory ovlivňující cestovní ruch, hodnotí stávající úroveň turistické nabídky a současně se zabývá možnostmi budoucího rozvoje cestovního ruchu v západní části Tišnovska. Zároveň posuzuje zdroje získání finančních prostředků prostřednictvím národních i unijních fondů k naplnění uvažovaných aktivit. Řešené území disponuje množstvím předpokladů pro rozvoj šetrného cestovního ruchu. Je to dáno především jeho příznivou polohou, členitým reliéfem, vysokou lesnatostí, zachovalým prostředím a příjemnou krajinou s dobrou dopravní dostupností v blízkosti Brna. Pro úspěšné dlouhodobé udržení a zvýšení turistické návštěvnosti bude nutné zabezpečit základní a doprovodnou turistickou infrastrukturu včetně přístupových tras, vytvořit specifické turistické produkty a zajistit vhodnou propagaci území. Klíčová slova: Tišnovsko, rozvoj cestovního ruchu, rekreace a turistika, rekreační potenciál, venkovský cestovní ruch, obec, finanční zdroje ABSTRACT This diploma thesis is aimed at Study of recreational potential development of micro-region Tisnovsko to increase revenues from tourism. The thesis analyzes the factors that affects tourism, evaluates current level of tourist offer and deals with the development of western part of Tisnovsko to the future. It also assesses the resources to obtain funds through national and EU funds to meet the planned activities. Studied area has a number of prerequisites for the development of nature-friendly tourism. It is primarily due to its favourable location, rugged topography, dense forests, preserved environment and pleasant countryside with good transport links close to Brno. To ensure successful long-term sustainment and further increase of visit rate, will be necessary to provide basic and supporting tourism infrastructure including access routes. It is also necessary to create specific tourist products and to ensure the proper promotion of the region. Key words: Tisnovsko, development of tourism, recreation and tourism, recreational potential, countryside tourism, village, financial resources

6 Obsah 1 ÚVOD LITERÁRNÍ REŠERŠE Cestovní ruch jako forma rekreace Definice cestovního ruchu Specifické rysy cestovního ruchu Členění nabídky cestovního ruchu v ČR Ekonomické aspekty hodnocení cestovního ruchu Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na regionální úrovni Legislativa cestovního ruchu v ČR Rekreace Charakteristika rekreace Společenský význam rekreace Rekreační potenciál území Venkovský cestovní ruch Ekoturistika Agroturistika Ekoagroturistika Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období CÍL PRÁCE METODIKA PRÁCE SOUČASNÝ STAV ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Bližší charakteristika Tišnovska Vymezení řešeného území Základní informace o obcích Přírodní poměry Zemědělství a lesnictví Ochrana přírody a krajiny Sociodemografické podmínky Technická vybavenost Veřejná vybavenost a služby... 27

7 5.2.8 Spolkový život Dopravní dostupnost území Silniční doprava Železniční doprava Veřejná doprava Pěší a cyklistická doprava Rekreační a turistický potenciál západní části Tišnovska Možnosti ubytování a stravování Přírodní atraktivity Kulturně-historické a technické památky Sportovní příležitosti a volnočasové aktivity Turistika, Cykloturistika, Naučné stezky Agroturistika a hipoturistika Podmínky pro zimní rekreaci Významné osobnosti a rodáci NÁVRH OPATŘENÍ PRO ROZVOJ TURISTIKY NA TIŠNOVSKU Prioritní opatření pro rozvoj cestovního ruchu Marketingová opatření Zlepšení dopravní přístupnosti Obnova a rozvoj obcí a sídel Podpora aktivity podnikatelů Konkrétní návrhy pro zvýšení rekreačního potenciálu v západní části území Rozšíření kapacit a kvality ubytování a stravování Rozšíření a úprava stávajících cykloturistických a turistických tras Zřízení naučné stezky Po stopách továrny Diana Zajištění doprovodné infrastruktury pro turisty Vybudování přírodního koupaliště Rozvoj agroturistiky a hipoturistiky Zřízení a označení trasy pro běžecké lyžování Dotační příležitosti v oblasti cestovního ruchu Fondy Evropské unie Program rozvoje venkova (PRV)... 54

8 6.3.3 Dotace Jihomoravského kraje v roce Zdroje možného financování k vlastním návrhům DISKUSE Záměry strategické rozvojové studie regionu Porovnání vlastních návrhů se záměry ve strategické rozvojové studii regionu Pohled ze strany starostů jednotlivých obcí ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH... 66

9 1 ÚVOD Cestovní ruch je v dlouhodobých trendech stále rostoucím, podporovaným hospodářským odvětvím. Stává se stále významnějším oborem z hlediska podílu na hrubém domácím produktu, vytváří pracovní příležitosti, přináší potřebné investice, zvyšuje životní úroveň apod. Celé území České republiky má předpoklady a dosud nevyužitý potenciál k téměř celoplošnému rozvoji cestovního ruchu, který zejména ve venkovských oblastech může sehrát významnou úlohu při jejich ekonomickém oživení. V současné době je na vzestupu tzv. odpovědný cestovní ruch. Nárůst odpovědného cestovního ruchu (někdy označovaného jako šetrný, zelený, udržitelný, integrativní apod.), kam lze zařadit i venkovský cestovní ruch, cykloturistiku, pěší turistiku, hipoturistiku, místní neopakovatelné zvyky apod., zaznamenává roční nárůst dokonce přes 10%. Předkládané návrhy se proto zaměřují především na tyto formy cestovního ruchu. Studie je zaměřena na oblast Tišnovska, které se nachází na východním okraji Českomoravské vrchoviny, na severozápadním okraji okresu Brno-venkov i Jihomoravského kraje. Území má velmi dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Nejvýznamnější turistickou atraktivitou území je jeho kulturní krajina, zahrnující množství významných přírodních lokalit, kulturních i technických památek. K vysoké scénické hodnotě a turistické atraktivitě zdejší krajiny přispívá vysoká lesnatost, zvlněná krajina skýtá dobré podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku, jízdy na koni a poznávací pobyty v ekologicky čisté oblasti. Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu zvyšuje i relativní blízkost krajského města Brna. Rozvojem cestovního ruchu v oblasti Tišnovska dojde ke zvýšení návštěvnosti, zaměstnanosti, a tím i k lokálnímu zvýšení HDP, což by vedlo ke zvýšení konkurenceschopnosti této oblasti. Vzhledem k značné rozsáhlosti území by nebylo možné diplomovou práci zpracovat v dostatečně konkrétní podobě. Po domluvě s vedoucím práce se tedy podrobně zaměřuji na západní část území, tvořenou obcemi Dolní Loučky, Kuřimské Jestřabí (osada Blahoňov), Kuřimská Nová Ves, Újezd u Tišnova (osada Chytálky), Katov, Níhov, Lubné, Rojetín, Vratislávka, Žďárec, Tišnovská Nová Ves, Řikonín (osada Kutiny). Většina těchto obcí západně od Tišnova, byla v roce 2005 z kraje Vysočina přeřazena do Jihomoravského kraje. 9

10 2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Cestovní ruch jako forma rekreace Definice cestovního ruchu Definicí cestovního ruchu existuje několik. Všeobecně uznávanou definicí je definice vytvořená Světovou organizací cestovního ruchu (WTO), která zní: Cestovní ruch je činnost lidí spočívající v cestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobytu do doby kratší jednoho uceleného roku za účelem využití volného času, obchodu a za jinými účely. Zřejmě nejdůkladnější definici najdeme ve výkladovém slovníku cestovního ruchu od autorů Ing. Páskové a doc. Zelenky, kteří definici WTO rozšiřují tak, že do cestovního ruchu zahrnují i souhrn procesů budování a provozování zařízení služeb pro účastníky cestovního ruchu včetně aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním a ochranou zdrojů pro cestovní ruch a dále souhrn politických a veřejně právních aktivit a reakci místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity. Stručně řečeno zahrnují do pojmu cestovní ruch i tzv. průmysl cestovního ruchu a další složky. (Pásková, Zelenka, 2002) Specifické rysy cestovního ruchu Následující rysy cestovního ruchu ovlivňují celý mechanismus trhu cestovního ruchu, jeho jednotlivé složky a vztahy mezi nimi. vysoká míra závislosti na přírodních a kulturně-historických atraktivitách, ekonomické využití atraktivit cestovního ruchu se většinou děje formou poskytování služeb, služby cestovního ruchu mají pomíjivý charakter a nelze je skladovat, tvorba realizace a spotřeba služeb cestovním ruchu je místně a časově spojena, uspokojení potřeb i samotná spokojenost účastníků cestovního ruchu, vysoká míra subjektivního vnímání a posuzování, místní a časové oddělení nabídky, poptávky a spotřeba produktu cestovního ruchu, 10

11 vysoká míra sezónnosti, významný vliv mimoekonomických faktorů (přírodní katastrofy, terorismus, válečné konflikty), trh cestovního ruchu má mezinárodní charakter. (Schneider et al. 2008) Členění nabídky cestovního ruchu v ČR Česká republika je významnou evropskou turistickou destinací založenou na atraktivitě svých historických památek, přírodních krás a zajímavostí, kultury jakož i na významném postavení městského cestovního ruchu. Nabídku cestovního ruchu ČR je možné členit do následujících tematických oblastí: Kulturní cestovní ruch (historická města, kulturně-historické památky, včetně technických a církevních, muzea, veletrhy, koncerty, výstavy, divadla), Dovolená v přírodě (kempink, dovolená u vody, letní a zimní pobyty v horách, regionální a speciální turistické produkty), Sportovní a aktivní dovolená (všechny formy nejrozšířenějších sportů, turistika, cykloturistika, zimní sporty, vodní sporty, hipoturistika, lov, golf aj.), Lázeňský cestovní ruch (wellness a zdravotní pobyty v lázních), Kongresový a incestivní cestovní ruch (návštěvy měst spojené s obchodním cestovním ruchem). (Schneider et al. 2008) Ekonomické aspekty hodnocení cestovního ruchu V oblasti cestovního ruchu se v současnosti hodnotí zejména ekonomické ukazatele. Jsou to ukazatele výkonu turismu a jeho přínosu pro ekonomiku země: příjmy podnikatelské sféry a příjmy veřejného sektoru, vyjadřované jako podíl na tvorbě HDP, výdaje návštěvníků (zájezdy, doprava, ubytování, jídlo a nápoje, výdaje na sport, kulturu a rekreaci, nákupy), zaměstnanost v cestovním ruchu přímá i nepřímá, doplňkový ukazatel investiční aktivity. 11

12 Mezi negativní jevy nekontrolovatelného kvantitativního růstu cestovního ruchu patří: ekonomické úniky (pokles příjmů státu nebo regionu způsobený dovozem služeb a zboží na úkor místní produkce), sezónní a jádrová inflace (zvýšení cenové hladiny v období sezóny v centru destinace), dlouhodobé znehodnocování vlastního kapitálu (kulturní a přírodní hodnoty regionu) nevhodnými a agresivními podnikatelskými činnostmi nebo nečinností, vytlačování obytné funkce v přitažlivých jádrech historických měst (hotely a podobné služby, zvyšování cen, nedostupnost běžných potřeb pro obyvatele). (Schneider et al. 2009) Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na regionální úrovni Základními nástroji pro realizaci udržitelného rozvoje jsou strategické plánování a indikátory. Oba nástroje jsou vzájemně na sobě závislé, doplňují se a umožňují zapojit širokou škálu zájmových skupin tak, aby realizace probíhala za aktivní účasti všech. Strategický plán hledá možnosti, jak lze na jedné straně zamezit důsledků negativního vývoje a jak lze na druhé straně podpořit pozitivní možnosti nebo předpoklady rozvoje. (Perlín, 2002). Zpracování strategie na úrovni regionu předpokládá aktivní účast: veřejné správy, která má prvořadý úkol zpracovat strategii udržitelného rozvoje s ohledem na vyváženost opatření, aby se zachovala rovnováha mezi požadavky ekonomickými, ekologickými a sociálními, podnikatelské sféry, která přispívá svými ekonomickými aktivitami, které musí být v souladu s požadavky ekologickými a sociálními, neziskové sféry, která podporuje veškeré aktivity, vhodné pro destinaci, její obyvatele a návštěvníky, místních obyvatel a zájmových skupin, kteří svou spokojeností nebo nespokojeností podstatně ovlivní výsledky realizace plánované strategie. (Schneider et al. 2009) 12

13 2.1.6 Legislativa cestovního ruchu v ČR Legislativní ošetření rekreačního využívání krajiny obecně souvisí s využíváním krajinného prostoru. Je proto vázáno zejména ustanoveními týkající se rozvoje rekreačních zařízení. Dále jsou to právní normy ošetřující stav a provoz technických zařízení, týká se to např. zákona o drahách, zahrnujícího ustanovení týkající se lanovek a vleků. Další oblastí jsou normy týkající se zdraví lidí a bezpečnostní předpisy. Hlavními zákony dotýkající se této problematiky tedy jsou: Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Zákon č. 100/ 2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Zákon č. 248/ 2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce aj. ( 2.2 Rekreace Charakteristika rekreace Rekreace je forma odpočinku nebo činnosti ve volném čase, která je nezbytná pro existenci a rozvoj fyzické a psychické energie člověka. Poskytuje změnu prostředí, monotónní práce i způsobu života k rozvoji tělesné kultury a často i přímému styku s přírodou. Není však pouze nezbytnou složkou obnovy sil, neboť doplněná vhodnými zájmy a zálibami poskytuje člověku vnitřní uspokojení, obohacuje jeho intelekt a přispívá k růstu jeho osobnosti. Největší význam má zdravotně preventivní funkce rekreace, neboť kompenzuje negativní důsledky pracovního procesu, nevhodného životního prostředí a četných tlaků, vyvolaných nevhodným způsobem života. (Mejsnarová, 2004) 13

14 2.2.2 Společenský význam rekreace Sociologický a psychologický význam rekreace Primární regenerace duševních a fyzických sil jedince jako člena společnosti Sekundární prostřednictvím cestovního ruchu či realizace rekreačních aktivit Rozvoj služeb ekonomické ukazatele (zaměstnanost, atd.) Regionální rozvoj Vliv na krajinu, její obyvatelnost a životní prostředí obecně Environmentální význam rekreace Modifikace krajinné struktury, kvality a ekologické stability krajiny a jejich složek Rozvoj infrastruktury dopady na krajinu (kladné i záporné) Ekonomický význam rekreace Primární zvýšená pracovní efektivita Sekundární rozvoj regionů v důsledku rozvoje ekonomických aktivit Rozvoj ekonomických činností vývoj a realizace služeb a výrobků přímo či nepřímo vázaných na cestovní ruch (Schneider et al.2008) 2.3 Rekreační potenciál území Rekreační potenciál území definujeme jako souhrn ekologických, vegetačních, kulturních a sociálních faktorů určujících maximální schopnosti působení území na člověka a jeho rekreační aktivity. Rekreační potenciál území je tvořen rekreační atraktivitou území a rekreační infrastrukturou. Rekreační atraktivitou rozumíme souhrn rekreačně vysoce vhodných přírodních, historických, kulturních a sociálních podmínek území. Rekreační infrastrukturu představují prvky umožňující rekreační utilizaci území zpřístupnění, ubytovací a pohostinské kapacity, informační centra aj. 14

15 Rekreační efekt území vyjadřuje míru využití potenciálních rekreačních schopností území, tzv. rekreační utilizaci. Intenzita využívání rekreačního potenciálu krajiny je limitována únosností krajiny rekreační kapacitou území. Ta je dána obecnými limity využití území a navíc dalšími sociologickými a kulturními aspekty, představovanými zejména dochovaných krajinným rázem či tradicemi. (Schneider et al. 2009) Limity využití území jsou závazné podmínky realizovatelnosti záměrů vyplývajících z územního plánování. Určují účel, způsob, ohraničení a podmínky uspořádání a využití území. Stanovují nepřekročitelnou hranici nebo rozpětí pro využití a uspořádání území. Jsou pro pořizovatele a projektanty územně plánovací dokumentace závazné a musí je respektovat. (Hyvnar et al in Schneider et al. 2009) Rekreační potenciál území představuje tzv. lokalizační podmínky cestovního ruchu. Umožňuje umístění a rozvíjení aktivit cestovního ruchu v určitém území na základě jeho charakteristik. Jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Pro rekreační efekt a utilizaci území jsou zásadní realizační podmínky cestovního ruchu. Obecně se člení na předpoklady dopravní (dostupnost resp. časová dosažitelnost) a materiálně technické, které vyjadřují vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. (Bína in Schneider et al. 2009) 2.4 Venkovský cestovní ruch Pro venkovský cestovní ruch je typický ohleduplný vztah k přírodě, dále decentralizované ubytování s omezenou kapacitou v takřka rodinném zázemí. Je známý pochopením pro individuální aktivity návštěvníků a turistů. Cestovní ruch je pro venkov velmi důležitý. Má zde řadu funkcí a pozitivních vlivů: podporuje kulturní a ekonomické změny a zejména novou výstavbu a investiční činnost, vytváří pracovní příležitosti a tak stabilizuje venkovské obyvatelstvo, umožňuje vznik pozitivních partnerských vztahů mezi veřejným a soukromým sektorem, přináší do obcí a malých měst potřebný rozvojový kapitál, podporuje rozvoj malého a středního podnikání. (Schneider et al.2009) 15

16 2.4.1 Ekoturistika Program Organizace spojených národů pro životní prostředí (United Nation Environmental Program, UNEP), který v současnosti zastřešuje základní pravidla ekoturistiky, ji definuje jako formu udržitelné turistiky, která aktivně přispívá k ochraně přírodního a kulturního dědictví; v plánování, rozvoji a provozu zahrnuje místní a domorodé komunity, přispívá k jejich prosperitě. S jednou z prvních a stále používaných definic přišla v roce 1991 Společnost pro ekoturistiku (The International Ecotourism Society), podle které je ekoturistika: Odpovědné cestování do přírodních oblastí, které zachovává životní prostředí a udržuje dobré životní podmínky místních lidí Agroturistika Agroturistika je formou venkovské turistiky, která je provozována farmářem, jemuž nejčastěji slouží jako vedlejší finanční zdroj k udržení či rozšíření jeho pracovní činnosti, přičemž dominantní činností by měla zůstat zemědělská výroba. Tato specifická forma venkovského cestovního ruchu se vyznačuje přímým vztahem k zemědělským pracím a nabízí turistům možnost stát se součástí chodu venkovské usedlosti v soužití s farmářskou rodinou. Hosté se mohou například připojit k péči o domácí a hospodářská zvířata a zakoupit na farmě domácí produkty. (spol. ROSA, 2002) Ekoagroturistika Je-li agroturistika provozována na certifikované ekologické farmě, mluvíme o ekoagroturistice spojené s ekologickým zemědělstvím. Takový způsob hospodaření upravuje zvláštní zákon (Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství) mající přísná kritéria pro výrobu biopotravin. Nepoužívají se žádná průmyslová hnojiva ani pesticidy, zvířata jsou chována v souladu s jejich přirozenými potřebami a zásadně venku. Jsou-li všechna pravidla splněna, hospodářství získá právo používat pro své výrobky zvláštní symbol - pruhované zeleno-bílé logo s nápisem Produkt ekologického zemědělstí. (ECEAT CZ, 2006) 16

17 Venkovský cestovní ruch je podporován nejen státem, ale také Evropskou unií nebo nevládními organizacemi. Forma této pomoci se uskutečňuje ze strany EU dotacemi na základě různých programů a následných projektů, které vypracovávají již žádající subjekty. Na těchto projektech se do určité výše finančně podílí i stát. Cíle podpory venkovské turistiky v ČR jsou formulovány v Programu pro obnovu venkova pro období a Koncepci státní politiky cestovního ruchu. Mezi organizace, které působí v ČR a pomáhají venkovské turistice formou různých školení a realizací patří: Česká centrála cestovního ruchu, ECEAT CZ a Svaz venkovské turistiky. (Schneider et al.2009) 2.5 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období Koncepce představuje střednědobý strategický dokument, který vychází především z rozvojových možností cestovního ruchu v ČR a účinnými nástroji podněcuje jeho další rozvoj. Základním atributem Koncepce je rozvoj odvětví cestovního ruchu, který vychází z mobilizace zejména privátních zdrojů zaměřených na cestovní ruch a dále také rozvoj systémového a koncepčního přístupu veřejné správy na všech úrovních jako zdroje konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a hospodářského růstu zejména v územích s vhodným potenciálem pro efektivní rozvoj tohoto odvětví. Hlavní strategické cíle Koncepce jsou vyjádřeny v následujících čtyřech prioritách: Priorita 1: Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu Priorita 2: Rozšiřování a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu Priorita 3: Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů Priorita 4: Vytváření organizační struktury cestovního ruchu Systém priorit Koncepce vychází z předpokladu, že odvětví cestovního ruchu je jedním z mnoha nástrojů regionální politiky. Koncepce je rovněž východiskem pro zpracování Integrovaného operačního programu (IOP) a regionálních operačních programů (financovaných ze strukturálních fondů EU) v oblasti cestovního ruchu, jež tvoří významné nástroje její realizace. Současně bude sloužit k inovaci rozvojových programů cestovního ruchu v jednotlivých krajích ČR. ( 17

18 3 CÍL PRÁCE Tato diplomová práce je připravována s cílem najít a využít nejsilnějších témat pro větší rozvoj v oblasti cestovního ruchu na Tišnovsku, zejména pak v jeho západní části. Rozvoj spočívá hlavně ve zvýšení atraktivity území pro turistické návštěvníky a dosažení jeho konkurenceschopnosti ve srovnání s oblastmi s podobnou nabídkou. Hlavní myšlenkou je určení hlavních priorit pro zvýšení rekreačního potenciálu oblasti, následně specifikace konkrétních návrhů, včetně jejich vhodné lokalizace a navržení vhodného směru propagace turistické nabídky zájmové oblasti. Potřebné finanční prostředky k realizaci navrhovaných záměrů, mohou být čerpány v současné době z různých dotačních titulů, kterým je věnována pozornost v části této práce. Tento materiál by měl být podloženou inspirací, východiskem pro další rozvoj cestovního ruchu zájmové oblasti. Může sloužit i jako podklad pro doplnění či zpřesnění rozvojových záměrů ve Strategické rozvojové studii Tišnovska. Konkrétní náměty a zvolená řešení, ale budou především záležet na dotčených obcích, podnikatelských subjektech, místních komunitách apod. Realizace navrhovaných aktivit by měla přinést oživení a zatraktivnění této lokality a vést k vyšším finančním příjmům z turistického ruchu. 18

19 4 METODIKA PRÁCE Prvním krokem při zpracování diplomové práce bylo nastudování materiálů o řešeném území, získání informací o přírodních poměrech, kulturně-historických památkách a dopravní dostupnosti území. Potřebné materiály i mapové podklady mi poskytlo Turistické informační centrum v Tišnově a místní knihovna. Dále jsem čerpala ze Strategické rozvojové studie Tišnovska, webových stránek města Tišnova a jednotlivých obcí, internetových stránek týkajících se dotačních titulů a z dalších zdrojů, které uvádím v seznamu použité literatury. Na základě těchto materiálů a především informací získaných vlastním průzkumem byla vyhodnocena dosavadní úroveň rekreačních aktivit v západní části území, základní a doprovodná rekreační infrastruktura, přírodní a kulturně-historický potenciál oblasti. Při stanovení hlavních priorit ke zvýšení rekreačního potenciálu na Tišnovsku a při zpracování konkrétních návrhů v řešeném území, byly využity poznatky získané vlastním terénním průzkumem. Byla brána v úvahu přírodní a kulturní charakteristika oblasti, aktuální turistická nabídka a míra jejího využívání. Během terénního průzkumu byla pořízena i příslušná fotodokumentace a zjištěny názory zástupců jednotlivých obcí na uvažované rekreační aktivity. Návrhy byly lokalizovány a zakresleny do mapky (Příloha 17). Dále byly posouzeny možnosti získání finančních zdrojů z různých dotačních titulů na realizaci konkrétních turistických projektů. Závěrem bylo provedeno porovnání vlastních námětů se záměry ve Strategické rozvojové studii Tišnovska. 19

20 5 SOUČASNÝ STAV ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ 5.1 Bližší charakteristika Tišnovska Tišnovsko sdružuje obce v severní části jižní Moravy, severozápadně od Brna v okolí města Tišnova, ke kterému se obce přiřazují z hlediska jejich přirozené spádovosti. Území se rozkládá na severozápadním okraji okresu Brno-venkov i Jihomoravského kraje. Na západě sousedí s krajem Vysočina, na severozápadě s obcemi správního obvodu Bystřice nad Pernštejnem. Ostatní hranice sdílí s obcemi správních obvodů Jihomoravského kraje (Blansko, Kuřim, Rosice). Území má rozlohu 270,2 km 2. K mělo trvale bydlících obyvatel. Tišnovsko vzniklo jako Dobrovolný svazek obcí dle zákona č. 128/2000 Sb. O obcích, ve znění pozdějších předpisů, dne Svazek obcí byl založen za účelem ochrany a prosazování společných zájmů přesahujících svým rozsahem a významem jednotlivou účastnickou obec. Svazek je v současné době tvořen 43 obcemi. Mezi členské obce patří: Borač, Braníškov, Brumov, Březina, Bukovice, Černvír, Deblín, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Drásov, Hluboké Dvory, Horní Loučky, Hradčany, Kaly, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lažánky, Lomnice, Lomnička, Lubné, Malhostovice, Nedvědice, Nelepeč-Žernůvka, Níhov, Olší, Pernštejnské Jestřabí, Předklášteří, Rojetín, Sentice, Skalička, Svatoslav, Synalov, Štěpánovice, Tišnov, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova, Vohančice, Vratislávka, Žďárec, Železné. Území má přirozené funkční regionální středisko město Tišnov, které je jak svojí populační velikostí, tak koncentrací nabídky služeb a práce, významným střediskem osídlení v rámci celého Jihomoravského kraje. (Strategická rozvojová studie, 2007) 5.2 Vymezení řešeného území Práce je podrobněji zaměřena na západní část Tišnovska. Řešené území tvoří obce Dolní Loučky, Kuřimské Jestřabí (osada Blahoňov), Kuřimská Nová Ves, Újezd u Tišnova (osada Chytálky), Katov, Níhov, Lubné, Rojetín, Vratislávka, Žďárec, Tišnovská Nová Ves, Řikonín (osada Kutiny). Kvůli přirozené spádovosti byla většina těchto obcí od přeřazena z kraje Vysočina k Jihomoravskému kraji a okresu Brno-venkov. Území se nachází na východním okraji Českomoravské vrchoviny, na 20

21 severozápadních hranicích okresu Brno-venkov a na západních hranicích Jihomoravského kraje. V souvislosti se začleněním do Jihomoravského kraje, jsou obce napojeny na Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) Základní informace o obcích Dolní Loučky se nachází na úpatí Českomoravské vrchoviny a leží v kopcovitém terénu Bítešské vrchoviny, asi 6 km západně od města Tišnova. Obec leží v údolí, s nadmořskou výškou okolo 280 m, obstoupeném třemi kopci, které dosahují výšky okolo 400 m. K obci patří místní část Střemchoví a část osady Chytálky. Výměra katastrálního území obce činí 840,61 ha a počet obyvatel ( Katov je obcí, ležící asi 8 km severovýchodně od Velké Bíteše a 14 km západně od Tišnova, v nadmořské výšce 474 m nad mořem. Katastrální území má výměru 300 ha a v současné době zde žije 194 obyvatel. ( Kuřimská Nová Ves se nachází asi 12 km západně od Tišnova. Leží v průměrné výšce 457 m nad mořem a celková katastrální plocha je 327 ha. K obci patří místní část Prosatín. Na katastru obce najdeme přírodní památku Pláně o rozloze 9,6 ha. Kuřimská Nová ves má v současné době 124 obyvatel. ( Kuřimské Jestřabí leží asi 11 km západně od Tišnova v průměrné nadmořské výšce 434 m nad mořem. Ke Kuřimskému Jestřabí patří místní část Blahoňov a část osady Chytálky. Katastrální území obce zaujímá 528 ha. V obci žije 144 obyvatel. ( Lubné je malá vesnička s 56 trvale žijícími obyvateli, ležící 15 km západně od Tišnova. Vesnička, zejména údolí potoka Haldy a osada Kutiny je oblíbeným trampským, turistických a rekreačním místem. ( Níhov leží asi 10 km severně od Velké Bíteše a 16 km západně od Tišnova v průměrné nadmořské výšce 475 m. Katastrální území zaujímá 493 ha. Níhov má v současné době 206 obyvatel. ( Rojetín se nachází 15 km západně od města Tišnova, leží v nadmořské výšce 476 m. Katastrální území tvoří 428 ha. Na území v současnosti žije 76 obyvatel. ( Řikonín je velmi malou obcí s 35 obyvateli, rozkládá se na 261 ha, na levém břehu řeky Libochovky v nadmořské výšce 355 m a je obklopena pěknými lesy. ( 21

22 Tišnovská Nová Ves leží v nadmořské výšce 431 m. Rozloha katastru obce je 427 ha a žije v ní v současnosti 65 obyvatel. ( Újezd u Tišnova leží v nadmořské výšce 303 m. Katastrální území tvoří 360 ha. Obec má 133 obyvatel. K obci patří část osady Chytálky. ( Vratislávka leží v nadmořské výšce 544 m. Její katastrální území má výměru 394 ha a má v současné době 86 obyvatel. ( Žďárec se nachází 14 km západně od Tišnova v nadmořské výšce 462 m. Katastrální výměra je 803 ha. Spolu s osadami Ostrovem a Víckovem má 360 obyvatel.( Přírodní poměry Geomorfologický a biogeografický profil území Podle geomorfologického členění se území Tišnovska řadí do provincie České Vysočiny, subprovincie Česko-moravské soustavy. Řešená část území se pak řadí k členité oblasti Českomoravské vrchoviny, celku Křižanovská vrchovina, podcelku Bítešská vrchovina (Demek a kol., 1987). Podle biogeografického členění ČR území leží při jihovýchodním okraji hercynské podprovincie a spadá do Sýkořského bioregionu, který zabírá právě východní okraj Křižanovské vrchoviny v okolí údolí Libochůvky. Pro region je typické střídání bioty 4. a 5. vegetačního stupně Českomoravské vrchoviny a teplejších údolí s panonským vlivem, náležících až do 2. bukovo-dubového vegetačního stupně. Bioregion má vysokou biodiverzitu, se zastoupením velmi rozmanitých fytochorotypů. (Culek, 1995) Geologická stavba a reliéf Tišnovsko má velice pestrou geologickou stavbu. Základ geologické stavby řešeného území tvoří krystalinické břidlice moldanubika, kde převládají ruly a migmatity. V údolí Loučky a Libochůvky vystupují četné pásy amfibolitů, granulitové ruly a malý syenitový masív. Velmi pestrá a složitá geologická stavba se odráží i v rozmanitosti výskytu minerálů. Na Tišnovsku se vyskytují minerály vyvřelých hornin, jako jsou allanit, chalkopyrit, titanit, magnetit. Poměrně hodně jsou zde zastoupeny 22

23 minerály muskovit, křemen, albit, skoryl, arzenopyrit. K minerálům zvětralin patří opál, který se nachází v okolí Níhova. Tišnovský reliéf se vyznačuje mimořádnou pestrostí. Podílí se na ní jak geologická stavba území, tak výšková členitost. Na severozápadě ve Svratecké hornatině dosahuje členitost až hornatinné úrovně, zatímco na jihovýchodě se snižuje až na pohorkatinnou úroveň brněnské kotliny. Nejvyšším bodem Tišnovska je Sýkoř (704 m n.m.) a nejnižším bodem je místo s nadmořskou výškou 230 m n.m., kde Svratka ústí do Brněnské přehrady a opouští Tišnovsko. Výraznou ostrovní horou vystupující nad okolní reliéf je vrchol Květnice (470 m n.m.), tvořený devonskými vápenci, křemenci a granity. (Fic a Zacpal, 1999) Klimatické poměry Z hlediska klimatogeografického členění studované území patří do mírně teplé klimatické oblasti. Dle Guitta se na Tišnovsku stýkají čtyři klimatické oblasti. V řešeném území převažuje klimatická oblast MT 9. Tato oblast se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je mírná, krátká, suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Teploty dosahují ročního průměru 7 až 8,5 C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 17 až 18 C a nejchladnějším měsícem leden, kdy průměrné teploty dosahují -2 až -3 C. Roční úhrn srážek v dlouhodobém průměru činí mm, v jižní části regionu do 600 mm (Quitt, 1975) Hydrologické poměry Území leží v povodí řeky Moravy, které hydrologicky přísluší k úmoří Černého moře. Hlavním vodním tokem, který protéká krajinou Tišnovska, je řeka Svratka, pramenící na severovýchodních svazích Žákovy hory. Území tedy přísluší do povodí Svratky. Levostranným přítokem Svratky je řeka Loučka, která vzniká v obci Dolní Loučky soutokem svých zdrojnic Bobrůvky a Libochůvky. Do Libochůvky se vlévá potok Halda. Hustotu vodní sítě doplňují malé toky a několik rybníčků, z nichž největší plochu zaujímá Níhovský rybník. 23

24 Pedologické poměry Nejrozšířenějším půdním typem v řešeném území jsou hnědé půdy (kambizemě). Nejčastěji jsou zastoupeny hnědé půdy se surovými půdami, které se vyskytují zejména podél ostře zaklesnutých říčních údolí. V plošších místech a sníženinách se zpomaleným odtokem vody se nacházejí pseudogleje. Ve stále zamokřených dnech údolí podél vodních toků se vytvořily gleje. (Fic a Zacpal, 1999) Biota Díky výhodné poloze představuje Tišnovsko velmi cennou oblast charakterizovanou pestrou mozaikou rostlinných i živočišných společenstev. Druhovou pestrost určuje velmi členitý reliéf a především hluboké údolní zářezy Svratky a Libochůvky. Zářezy mají zásadní význam pro oboustrannou migraci živočichů a rostlin. Po slunných svazích putují některé teplomilné druhy k severu, do nitra Českomoravské vrchoviny a naopak chladným, stinným úpatím a údolním dnem některé horské druhy sestupují k jihu. ( Stav životního prostředí Celkový stav životního prostředí je uspokojivý. Kvalitu ovzduší ovlivňují zejména emise z lokálních topenišť, z dopravy a z výrobních podniků. Celkově však území náleží k málo znečištěným lokalitám. Na kvalitu povrchových a podzemních vod v území působí především produkce komunálních odpadních vod, zemědělství a skládky. Způsob likvidace komunálních odpadních vod patří k základním problémům řešeného území. V zalesněných částech katastrů obcí je půda chráněna trvalým vegetačním krytem, takže je ušetřena přímých negativních vlivů eroze rozsáhlejšího rázu. V zemědělsky využívané části krajiny jsou některé velkoplošně obhospodařované plochy orné půdy postižené půdní erozí. Plošně rozšířenější je eroze vodní, pozemky v otevřeném území ploššího reliéfu postihuje i eroze větrná Zemědělství a lesnictví V západní části Tišnovska, nacházející se v reliéfu Křižanovské vrchoviny, jsou pro intenzivní zemědělství příznivé předpoklady. Jedná se o intenzivně zemědělsky využívanou krajinu s intenzivním chovem hospodářských zvířat. Rostlinná produkce je 24

25 zaměřena na pěstování zemědělských plodin typických pro oblast vrchovin, a to obiloviny a pícniny. Podíl zemědělské půdy na celé výměře regionu je spíše podprůměrný. Činí 48,4%, což je mnohem méně než průměry za celý okres Brno venkov (55,7%), Jihomoravský kraj (60%) i Českou republiku (54%). Nutno ale podotknout, že mezi jednotlivými katastry obcí jsou značné rozdíly. Cena půdy v tomto území se pohybuje okolo 4 Kč/m 2. Pro Tišnovsko je charakteristický nadprůměrný podíl lesních ploch na výměře regionu, který činí 41,8%. Pro srovnání v okrese Brno-venkov činí 33,4%, v Jihomoravském kraji 27,9 a celé ČR 33,6%. Druhová skladba porostů je proměnlivá, ve většině katastrů obcí jsou značné porosty smrkových monokultur, ale najdeme zde i kvalitní porosty doubrav a bukových doubrav. V rozsáhlejších lesních komplexech jsou časté porosty s přírodě blízkou až přirozenou dřevinnou skladbou, v nichž je dominantní dřevinnou buk, významně doplňovaný zejména habrem a javory. (Strategická rozvojová studie Tišnovsko, 2007) Ochrana přírody a krajiny Krajinářská hodnota Tišnovska je zdůrazněna včleněním jeho částí do tří přírodních parků - Svratecká Hornatina, Údolí Bílého potoka a Lysicko. Řešená část území z části zasahuje do přírodního parku Svratecká Hornatina. Celkově lze území přírodního parku charakterizovat jeho harmonickou členitou kulturní krajinou s celkově velmi pestrou strukturou využití, s vysokým zastoupením lesních porostů i jiných ekologicky cenných vegetačních formací, se zachovalými kulturně-historickými hodnotami a velkým rekreačním významem. Na Tišnovsku se nachází řada maloplošných zvláště chráněných území. V příloze 4 je uveden výčet přírodních rezervací a přírodních památek s jejich stručnou charakteristikou. Kromě jmenovaných zvláště chráněných území dotváří přírodní a krajinnou atraktivitu řada dalších přírodních zajímavostí, státem chráněných památných stromů a významných krajinných prvků. Na území Tišnovska se nachází 9 lokalit zařazených na seznam evropsky významných lokalit NATURA 2000, z toho se 3 nachází v řešené západní části území. Jejich výčet se stručnou charakteristikou je uveden v příloze 5. 25

26 5.2.5 Sociodemografické podmínky Sídelní struktura je charakteristická poměrně velkou rozdrobeností a také hustotou, což jsou typické znaky osídlení pro východní část Českomoravské vrchoviny. Dominujícím znakem řešeného území je výskyt populačně malých obcí. Hustota zalidnění je zde výrazněji podprůměrná. Většinu obcí v řešeném území můžeme zařadit do kategorie s počtem obyvatel do 200. Níhov a Žďárec řadíme do kategorie do 500 obyvatel. Jedinou větší obcí jsou Dolní Loučky s 1220 obyvateli. V nejmenších obcích (Lubné, Rojetín, Řikonín, Tišnovská Nová Ves) zaznamenáváme úbytek obyvatelstva a zvyšující se podíl obyvatel starších 60 let. Naopak přírůstek obyvatel je zaznamenán v obcích Níhov, Katov, Dolní Loučky, což je způsobeno zejména možností výstavby nových bytových jednotek a dobrou dopravní dostupností. V malých sídlech (Kutiny, Chytálky, Blahoňov) může hrozit v budoucnu úplné vylidnění obyvatel. Většina obyvatel vyznává římskokatolickou církev, zbytek je bez vyznání. Ve vzdělanostní struktuře obyvatel dominuje skupina obyvatel s neúplným středoškolským vzděláním, výrazněji jsou zastoupeni obyvatelé středoškolsky vzdělaní s maturitou, dále se základním vzděláním. Nejmenší podíl mají vysokoškolsky vzdělaní obyvatelé. Pracovních příležitostí je v obcích minimum. Nejvyšší procento obyvatel směřuje za prací do Tišnova, dále pak do Velké Bíteše, Kuřima a Brna Technická vybavenost V oblasti zásobování elektrickou energií jsou obce vybaveny standardně. S jistými problémy se potýká Kuřimská Nová Ves, Níhov a Katov, kde nevyhovuje kapacita rozvodné sítě. Řešené území je dostatečně protkáno trasami VTL plynovodů, čímž je dosaženo plynofikace ve většině obcí (chybí v obci Lubné a Rojetín). Situace z hlediska zásobování vodou je příznivá. Na skupinové nebo místní vodovody je napojena většina obcí. Vlastní studny jsou zdrojem pitné vody v obcích Dolní Loučky, Rojetín, Vratislávka, Žďárec, Katov, Kuřimská Nová Ves. Méně příznivá situace panuje v odkanalizování obcí. Zanedbanost této problematiky je bohužel srovnatelná s ostatními regiony, neboť jí v minulosti nebyla věnována náležitá pozornost. Vlastní ČOV mají obce Dolní Loučky, Žďárec a Níhov. Na nedostatečné pokrytí signálem mobilních telefonů si stěžují obce Lubné, Kuřimské Jestřabí, Katov a Dolní Loučky. 26

27 5.2.7 Veřejná vybavenost a služby Veřejná vybavenost obcí v základních oblastech (zdravotnictví, školství, sociální péče) je ve většině případů podprůměrná. Sídla jsou vybavena pouze základním občanským vybavením. Převážná část veřejného vybavení je soustředěna do centra - Tišnova. Občanské vybavení na dobré úrovni má obec Dolní Loučky. Ve zbývajících sídlech je zastoupeno v menší míře nebo zcela chybí (Lubné, Rojetín, Vratislávka, Újezd u Tišnova). Základní škola do prvního stupně je v Katově, žáci druhého stupně dojíždí do školy do Dolních Louček, Žďárce nebo Velké Bíteše. Mateřská škola se nachází v Níhově, Žďárci a Dolních Loučkách. Praktický lékař sídlí v Dolních Loučkách, dále pak ve Velké Bíteši a Tišnově. Pošta je v obci Dolní Loučky. Kulturní zařízení v obcích jsou zastoupeny nejvíce kulturními domy a knihovnami. V řešeném území je rozmístěn dostatečný počet hřišť a dětských hřišť, což je dobrým předpokladem rozvoje volnočasových aktivit dětí. Většina subjektů hospodářských a obchodních služeb je soustředěna v Tišnově. V obcích jsou zastoupeny pouze takové druhy služeb, které tvoří jejich základní obslužnou vybavenost, jako je maloobchodní síť, vybrané řemeslné služby a služby pro obyvatelstvo. Jako nedostatečná se jeví kapacita obchodních zařízení a nabídka ubytování a stravování vyšší kategorie Spolkový život Spolkový život a zapojení občanů do veřejného života zvyšuje sepětí s domovskou obcí, posiluje sousedské vztahy a přispívá k prosperitě obce. Ve všech obcích působí nějaké zájmové sdružení, které organizuje nejrůznější kulturní, sportovní a jiné akce, které slouží k uchovávání tradic a posilování místní identity. Mezi nejčastěji pořádané kulturně společenské akce a zvyky v obcích patří hody, poutě, plesy, masopust, hrkání o Velikonocích, mikulášské besídky, pálení čarodějnic, oslavy Dne matek, taneční zábavy aj. Mezi nejčastěji pořádané sportovní akce patří fotbalové a nohejbalové turnaje, hasičské soutěže, turistické pochody a tenisové turnaje. Udržování místních kulturních, společenských a sportovních zvyklostí přispívá rovněž ke zviditelnění oblasti, což lze dobře využít k podpoře cestovního ruchu. 27

28 5.3 Dopravní dostupnost území Jednoduchost, bezpečnost, rychlost a pohodlnost dopravy za přiměřenou cenu je jednou ze základních klíčových otázek při rozhodování cestovatele. Velkou roli hraje také rozvoj cyklistiky jako volnočasové aktivity, cykloturistiky i dalších šetrných způsobů dopravy. Řešená oblast se nachází asi 35 kilometrů severozápadně od Brna, zdejší krajina není narušována vlivem velkoměsta, ale zároveň je dobře dopravně dostupná turistům Silniční doprava Řešeným územím neprochází silnice z nadřazené silniční sítě. Chybí zde napojení na dálniční síť, rychlostní komunikaci či silnici I. třídy. Základní silniční síť Tišnovska tvoří silnice II.třídy. Silnice II/385, procházející západním okrajem Tišnova, zajišťuje plynulé propojení s krajským městem Brnem. Řešeným územím vede silnice II/389, procházející obcemi Dolní Loučky, Újezd u Tišnova, Žďárec a Vratislávka a silnice II/391, procházející obcí Žďárec. Velký význam má silnice II/379, jedná se o strategické napojení regionu na jednu z nejdůležitějších silničních tepen ČR dálnici D1, u Velké Bíteše. Silniční síť ve zbývajícím území je doplněna silnicemi nejvýše III.třídy. Stav místních komunikací Technický stav silniční sítě lze označit za nevyhovující, ve všech obcích by byla vhodná oprava nebo rekonstrukce menší nebo větší části místních komunikací, mnohé úseky jsou již v havarijním stavu. Jedná se například o komunikaci z Tišnovské Nové Vsi do Žďárce Železniční doprava Sledovaným územím prochází železniční trať, jedná se o dvoukolejnou elektrifikovanou železniční trať č. 250 Kúty - Břeclav Brno Tišnov- Havlíčkův Brod - Praha, s celostátním významem. V řešeném území má zastávky v obcích Dolní Loučky, Říkonín, Níhov. Výhodou je skutečnost, že trať prochází středem zájmového území, množství míst tedy velice dobře dostupné železniční dopravou, jež umožňuje i přepravu jízdních kol. Trať je začleněna do Integrovaného dopravního systému JmK. 28

29 5.3.3 Veřejná doprava Veřejná doprava je zajištěna spoji regionálních linek Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK), a to jak autobusovými, tak i vlakovými. Jednotlivé druhy dopravy vzájemně spolupracují, navazují na sebe a vytváří tak přehledný a jednoduchý systém provázaných linek s jednotným tarifem. Cílem jeho zavedení je snížit počet cestujících a zabránit tak nadměrnému znečišťování životního prostředí. Hlavní dopravní přestupní uzel veřejné dopravy je v Tišnově u železničního nádraží, ve vazbě na nově zbudované autobusové nádraží. Dopravní obslužnost v zájmovém území zajišťuje linka č. 163 Tišnov Níhov - Velká Bíteš, linka č. 336 Tišnov - Dolní Loučky Řikonín - Vratislávka a linka č. 350 Řikonín Žďárec - Milešín. Z velkých center je logickým spádovým centrem Brno, kam nejčastěji vyjíždí obyvatelé regionu za prací, za nákupem průmyslového zboží a do středních a vysokých škol. Se stavem dopravní obslužnosti je spokojena většina obcí, nedostatečná úroveň dopravní obslužnosti panuje v koncových obcích regionu (Vratislávka, Rojetín). Celkově méně příznivá situace s četností spojů je o víkendech. Obr. 1: Plán regionálních linek IDS JMK Zdroj: 29

30 5.3.4 Pěší a cyklistická doprava Poměrně nízká vzdálenost od Brna není překážkou ani pro cestující na kole. Tento způsob přepravy se v posledních letech stává stále populárnějším. Velice častá je i kombinace pěší turistiky a vlakové přepravy, což využívají především senioři a rodiny s dětmi. Přes řešené území prochází řada značených turistických a cykloturistických tras. Tišnov protíná nadregionální dálková cyklotrasa č. 1, zvaná Pražská stezka, trasována je po stávajících silnících, od Prahy, přes Tišnov na Drásov do Brna a Vídeň. Ostatní cyklistické trasy v řešeném území vedou převážně po silnicích III. třídy, málo zatížených silnicích II. třídy a účelových komunikacích. Řešenou oblastí procházejí dvě dálkové turistické trasy. Žlutá začíná v železniční zastávce Rožná na trati ČD Tišnov - Nové Město na Moravě Žďár nad Sázavou, zájmovým územím prochází Níhovem, Žďárcem do železniční zastávky Dolní Loučky na trati ČD Brno Havlíčkův Brod. Zelená trasa je vedena z Tišnova, přes Dolní Loučky, Řikonín, Níhov dále pak do Velké Bíteše. 5.4 Rekreační a turistický potenciál západní části Tišnovska Z průzkumu návštěvnosti provedeného společností Confima v rámci projektu Průzkum návštěvnosti regionu Tišnovsko vyplývá, že se zde návštěvníci zdržují převážně v letní sezóně a to krátkodobě. Zájmové území je dnes vnímáno jako cíl jednodenních individuálních výletů Brňanů a návštěvníků jižní Moravy Možnosti ubytování a stravování Oblast nedisponuje nabídkou vysoce kvalitních ubytovacích a stravovacích kapacit. Převládá zde spíše nízký standard. Oblast nemá nebo se dosud neprezentuje vyhraněnou regionální kuchyní, není to ani vinařský ani pivní region. Většina ubytovacích kapacit v řešeném území se spíše specializuje na skupinové pobyty, jako jsou tábory, školní výlety, různé kurzy a semináře, sportovní setkání apod. Spíše nedostatek ubytovacích kapacit je zde pro individuální a rodinnou rekreaci. V řešeném území poskytují ubytování tyto zařízení: 30

31 Ranč u Bizona Kutiny u Řikonína Ranč u Bizona má k dispozici 10 vícelůžkových pokojů s celkovou kapacitou 45 lůžek. Ubytování je na velmi dobré úrovni, pokoje jsou vkusně zařízeny a vybaveny sociálním zařízením. Součástí penzionu je stylově zařízená westernová restaurace s krbem a barem (kapacita 30 osob), stylový saloon (kapacita 35 osob) a rančerova terasa (kapacita osob) s dětským hřištěm. Restaurace nabízí celoročně velký sortiment výborných jídel. Je zde možnost objednání polopenze či plné penze. Ranč nabízí pro turisty širokou škálu aktivit - petangue, stolní tenis, badminton, hřiště na míčové hry, kulečník, půjčovna kol, rybaření atd. ( Vzhledem k rozsáhlé propagaci a zajímavé nabídce poskytovaných služeb (oslavy, svatby, firemní akce) je ranč hojně navštěvován turisty převážně z Brna a celé Moravy, ale také návštěvníky z Prahy a okolí. (Příloha 9, Obr. 9.1 a Obr. 9.2) Rekreační středisko pro děti a mládež Kutiny u Řikonína Rekreační středisko zajišťuje pobyty převážně pro školy v přírodě, školní výlety, sportovní pobyty, letní tábory, ale i rodinnou rekreaci. V ceně pobytu je stravování s plnou penzí. V hlavní budově je k dispozici 35 lůžek v dvoulůžkových, třílůžkových, čtyřlůžkových a pětilůžkových pokojích. Středisko nabízí i ubytování v chatkách kapacita 53 lůžek (Příloha 9, Obr. 9.3 a 9.4). K dispozici je víceúčelové hřiště s písčitým povrchem, hřiště na basketbal a malou kopanou, stoly na stolní tenis, ohniště s venkovním grilem, pískoviště, půjčovna sportovních potřeb. Středisko je v provozu od března do října. Penzion Slunečnice Kuřimská Nová Ves Příjemný penzion Slunečnice s rodinnou atmosférou stojí na samotě asi 100 m. od lesa a nádherného kaňonu říčky Haldy. Penzion nabízí ubytování ve dvoulůžkových, třílůžkových a čtyřlůžkových pokojích s celkovou kapacitou 27 lůžek. Pronájem je pouze pro skupiny nad 15 osob. Je zde možnost využití meditační místnosti (spíše v letních měsících) kapacita 20 osob nebo tělocvičny (celoročně) kapacita 15 osob na cvičení, 30 osob na meditace. Je zde možnost ubytování bez stravy či s plnou penzí. Penzion nabízí výbornou domácí kuchyni, i vegetariánská jídla. Pobyt je vhodný 31

32 především pro skupinová setkání, jako cvičení jógy, meditační kurzy, prožitkové semináře, školení apod (Příloha 9, Obr. 9.5). Šafránkův mlýn Šafránkův mlýn se nachází na břehu řeky Loučky, za obcí Tišnovská Nová Ves mezi zříceninami hradů Víckov a Košíkov. Nabízí pro své návštěvníky ubytování v deseti čtyřlůžkových chatkách a dále také zajištění jejich potřeb v nově zrekonstruovaném sociálním zařízení. Zařízení umožňuje vlastní vaření návštěvníků a uložení potravin. K dispozici je nohejbalové a volejbalové hřiště, hřiště pro mini pingpong, popřípadě rybníček ke sportovnímu rybaření. Rekreační zařízení tvoří také hlavní budova původní mlýn, která nyní prodělává rekonstrukci. Po znovuobnovení do provozu vznikne penzion, který nabídne ubytování pro cca 60 návštěvníků (Příloha 9, Obr. 9.6). Chaty a chalupy Celé řešené území je protkáno velkým množstvím chat. Chatové lokality se vyskytují víceméně po celém území, ale především v návaznosti na možnost koupání chatová rekreační oblast u Níhovského rybníka. Některé chaty slouží i k pronajmutí (Příloha 9, Obr. 9.9). Velké oblibě se v této oblasti těší i chalupaření. Postupný úbytek trvale bydlících obyvatel menších sídel a jejich náhrada za chalupáře je částečně vyvážena zachováním kulturních hodnot území a údržbou bytového fondu. Neobydlené jednotky slouží k rekreaci a jsou tedy udržovány. Trempské osady Řešené území patří k oblíbeným lokalitám fenoménu trampování. Trempské osady se nachází především v údolí říčky Libochůvky a Haldy - Kutiny, okolí Lubného a Rojetína (Příloha 9, Obr. 9.12). 32

33 Stravovací (občerstvovací) zařízení: Nenabízí se zde žádná vysoká gastronomie, jde spíše o podniky, jež odpovídají kategorii hostinec či hospoda. Takové podniky vyhoví především individuálním turistům, zejména cyklistům. Mezi stravovací provozy na vyšší úrovni, které uspokojí náročnější a lépe situované zákazníky patří již výše zmíněný Ranč u Bizona. V řešeném území se nachází tyto objekty: - Restaurace U Suchánků - v objektu také cukrárna (Příloha 9, Obr. 9.7), Restaurace U Lepků, Restaurace Peklo kuřácká i nekuřácká část (Dolní Loučky) - Pohostinství Aleš Kožina Žďárec (Příloha 9, Obr. 9.8) - Hospůdka Níhov - Jan Řihák; Kiosek u níhovského rybníka - v provozu pouze v letních měsících (Příloha 9, Obr. 9.10) - Hospůdka U Trempů Kutiny (Příloha 9, Obr. 9.11) - Hospůdka U Klementů - Kuřimské Jestřabí - Hospoda U kapličky - Katov Z těchto zařízení nabízí teplá jídla ve Žďárci, Kuřimském Jestřabí, možnost poledního menu navíc nabízejí restaurace v Dolních Loučkách Přírodní atraktivity Nejvýznamnější atraktivitou zájmového území je kromě jedinečné morfologie terénu i jeho neporušená krajina, zahrnující množství významných přírodních lokalit. Vzhledem ke konfiguraci terénu je krajina obohacena o množství míst dalekých rozhledů a výhledů do krajiny. Přírodní památka Pláně o rozloze 9,6 ha leží severovýchodně od obce Kuřimská Nová Ves. Na příkrém svahu v komplexu bývalých pastvin s velmi členitým reliéfem se zachovala teplomilná společenstva krátkostébelných trávníků, travinobylinných lemů a křovin s roztroušenými keři jalovců. (Příloha 10, Obr. 10.6) Přírodní památka byla vyhlášena v roce 1989, je celoročně volně přístupná. (Martiško J. a kol., 2007, Chráněná území okresu Brno-venkov) 33

34 Níhovský rybník je největší vodní plocha na Tišnovsku, přitahuje turisty již od dob první republiky. Je hojně využíván ke koupání a rekreaci jak místními obyvateli a lidmi z okolních vesnic, tak turisty a rekreanty, kteří zde vlastní nebo pronajímají chaty. (Příloha 10, Obr. 10.1) V zájmovém území se nachází 3 lokality zařazené na seznam evropsky významných lokalit NATURA Jedná se o tyto lokality: Trenckova rokle je krajinářskou perlou údolí říčky Loučky, nedaleko Drahonína. Jedná se o tajemnou skalní soutěsku s horskými druhy rostlin, je známá svou romantickou a divokou přírodou. Nechybí kaskády, vodopády ani fixní lano. Podle pověsti se v Trenckově rokli před vojáky císařovny Marie Terezie skrýval známý pandur baron Trenc ( ), který se měl zodpovídat za zlé skutky, jichž se dopustil (Příloha 10, Obr. 10.7, 10.8, 10.9). Je to významná lokalita mechu šikouška zeleného (Buxbaumia viridis). Loučka je říčka protékající řešeným územím, významná lokalita malé rybky vranky obecné (Cottus gobio). Její přítomnost vykazuje vysokou kvalitu toku (Příloha 10, Obr.10.5). Rojetínský hadec vyskytuje se zde populace kriticky ohroženého sleziníku nepravého (Asplenium adulterinum) na hadcových skalách ve stinném údolí východně od obce Rojetín Kulturně-historické a technické památky Soustava zřícenin hradů podél říčky Loučky Již od pradávna, kdy se zde dobývala železná i stříbrná ruda a hledaly drahé kameny, bylo třeba toto vzácné území střežit. O tom, že zde musela kdysi být střežena významná zemská stezka, dnes vypovídají zbytky středověkých hradů a hrádků. Všechny zříceniny hradů jsou volně přístupné. O několik let později zde byla postavena dvoukolejná trať z Tišnova do Žďáru nad Sázavou, která svými viadukty, náspy, výkopy a dlouhými tunely má parametry horských železnic. 34

35 Hrad Lúčka - na vysoké ostrožně zvané Hradisko v Dolních Loučkách, lze doposud spatřit poměrně rozsáhlé zbytky gotického hradu Lúčka (někde nesprávně uváděno Střemchov). První zprávy a doklady o hradu jsou ze 13. století. Není známo, kdo hrad Lúčka i samotné Dolní Loučky založil. Přestože byl hrad zcela opuštěn již roku 1497, jeho základní zdivo se dochovalo téměř celé dodnes. Hradní zřícenina je chráněnou kulturní památkou (Příloha 11, Obr. 11.5). Hrad Újezd u Tišnova nad stejnojmennou vesničkou na nevelikém kopci lze nalézt skromné zbytky zdí a příkopy hrádku ze 14. století (Příloha 11, Obr. 11.2). Hrad Rysov vznikl patrně jako zeměpanský v druhé polovině 13. století v době Přemysla Otakara II. Vlastní hrad tvořil palác s mohutnou válcovou věží, zabezpečný předhradím a příkopem. Hrad zanikl za česko-uherských válek, dochoval se jen příkop a nepatrné zbytky hradeb a hradní budovy (Příloha 11, Obr. 11.4). Hrad Víckov - nevelká zřícenina gotického hradu 0,7 km západně od vísky Víckov. Postaven v 1. polovině 14. století pány z Víckova. Uvnitř opevněného areálu byl palác, z něhož se zachovala jen malá část s klenutým sklepem a kamenným zdivem s úzkým střílnovým okénkem. Z ostatních hradních budov zůstalo jen základové zdivo a zbytky dvou hranolových věží. Kolem roku 1490 už byl hrad pustý (Příloha 11, Obr. 11.3) Hrad Košíkov nad hradním příkopem stál hrad Košíkov, založen roku Poprvé byl připomenut roku 1437 jako majetek Pernštejnů a v roce 1482 se již uvádí jako pustý. Do dnešní doby se zachoval jen příkop, zavalený zříceným zdivem a nepatrné zbytky hradních budov (Příloha 11, Obr. 11.1). Hrádek - Žďárec nepatrné zbytky žďárecké tvrze, nazývané dnes Hrádek. O tvrzi nejsou žádné písemné doklady. Její existence se s největší pravděpodobností klade do 14. století a zánik do období husitských válek. Dochovala se amorfní část hradby, valy a příkopy (Příloha 11, Obr. 11.6). 35

36 Dochované mlýny Ve vísce Skryje (nedaleko zříceniny hradu Rysov) v údolí říčky Loučky se dochovaly dva staré mlýny. Mašíčkův mlýn je postaven ve stylu zlidovělého baroka s ozdobami a vročením Buchalův mlýn je datován letopočtem 1820 na štítu hlavní budovy. Nad obcí Řikonín za řekou Libochovkou se nachází historický Balákův mlýn, dříve Severův mlýn, na jehož území byla původně obecní pazderna, ve které bydlel obecní pastýř (Příloha 11, Obr ). Dalším dochovaným mlýnem je již zmíněný Šafránkův mlýn. První zmínky o mlýnu lze najít již roku 1666, kdy ho po svém otci koupil pan Blažek Buchal. V současné době probíhá rekonstrukce objektu a mlýn slouží jako rekreační zařízení. Farní kostel sv. Martina Dolní Loučky Jádro kostela pochází z poloviny 13. století. Je to jednolodní stavba s presbytářem s trojbokým závěrem. Zděný kostel sv. Martina byl dostavěn roku V roce 1572 byl přestavěn ve slohu pozdní gotiky, avšak brzy poté vyhořel. Dnešní podobu daly kostelu stavební úpravy v 18. a 19. století. Vstupní brána je od roku 1986 vyzdobena rozsáhlou freskou Příchod sv. Cyrila a Metoděje od Jana Floriana (Příloha 11, Obr. 11.9). Kostel sv. Petra a Pavla Žďárec Původně gotický kostel asi z přelomu 13. a 14. století. Koncem 18. století prošel pozdně barokní přestavbou. V interiéru jsou zbytky nástěnných maleb ze 14. století (Příloha 11, Obr. 11.7). Kostel sv. Jiljí Újezd u Tišnova Kostel je státem chráněná kulturní památka, původní jádro je gotické s románskými prvky. Asi v roce 1854 byla stará dřevěná zvonice nahrazena novogotickou. Kostel sv. Antonína Kuřimská Nová Ves Dominantou této obce je kostel svatého Antonína Peduánského, pocházejícího z roku 1937 (Příloha 11, Obr. 11.8). U kostela rostou dvě památné lípy, stáří je odhadováno na 250 let. 36