Informace o pohledu obyvatel Ostravy na problémy životního prostředí a zdravotního stavu. PhDr. Ivan Gabal Ostrava (8. dubna 2010)

Transkript

1 Informace o pohledu obyvatel Ostravy na problémy životního prostředí a zdravotního stavu PhDr. Ivan Gabal Ostrava (8. dubna 2010)

2 Sběr dat Terénní sběr agentura MEDIAN leden a únor 2010 ( ) metoda rozhovoru tzatele s respondentem Zkoumaná populace: let včetně; trvale bydlící ve sledovaných částech Ostravy: Ostrava - Radvanice, Bartovice, Ostrava Poruba, Ostrava Mariánské Hory, Hulváky, Fifejdy; alespoň pětina rodičů, tedy respondentů vychovávajících dítě do 15-ti let věku, které s nimi bydlí ve společné domácnosti.

3 Struktura výběru Celkem dotázáno 306 respondentů: 96 žije v Radvanicích či Bartovicích, 100 žije vporubě, 110 žije v Mariánských Horách, Hulvákách či Fifejdách. 49 procent tvořily ženy a 51 procent muži 21,9 procenta mělo základní vzdělání, 35,3 procenta SŠ bez maturity, 34 procent SŠ s maturitou, 8,8 procenta VŠ. 35 procent žilo v domácnosti s dítětem mladším 15ti let.

4 Cíl výzkumu Cílem výzkumného šetření bylouobyvatel výše jmenovaných vybraných ostravských městských částí zmapovat postoje k hlavním problémům města životnímu prostředí v rámci těchto problémů, subjektivní hodnocení zdravotního stavu, vybrané charakteristiky životního stylu, představy o odpovědnosti za situaci a řešení situace.

5 Naléhavost vybraných problémů Naléhavé problémy Vašeho města či obce (údaje v procentech) Stav či nedostatečná ochrana ovzduší a životního prostředí Nedostatek pracovních příležitostí Existence romských ghett Kriminalita či bezpečnost na ulicích Nízká výkonnost úřadů Nedostatečné podmínky pro volný čas a rekreaci Nedostupnost či nízká kvalita zdravotní péče Nedostupnost či nízká kvalita mateřských, základních a středních škol Nedostupnost či nízká kvalita veřejné dopravy Ostrava - vybrané městské části (2010) Praha (2007)

6 Naléhavost stavu životního prostředí v krajích ČR Stav či nedostatečná ochrana přírody a životního prostředí (porovnání výzkumného vzorku se situací v krajích v roce 2007) Vybrané ostravské části Hlavní město Praha Ústecký Olomoucký Karlovarský Moravskoslezský Královéhradecký Zlínský Středočeský Jihočeský Jihomoravský Plzeňský Vysočina Pardubický Liberecký

7 Nejnaléhavější problém ve zkoumaných městských částech Existence romských ghett 13% Nízká výkonnost úřadů 8% Jiný 4% Stav či nedostatečná ochrana ovzduší a životního prostředí 33% Kriminalita či bezpečnost na ulicích 14% Nedostatek pracovních příležitostí 28%

8 Vnímání naléhavosti stavu životního prostředí Muži i ženy vnímají naléhavost stav ŽP přibližně stejně. Statisticky významné rozdíly ve vnímání naléhavosti nejsou ani mezi respondenty s dětmi do 15ti let a bez nich. Nejvíce lidí označilo stav ŽP za velmi naléhavý v městských částech Radvanice, Bartovice (80,2 procent), naopak nejméně v části Ostrava Poruba (49,1 procenta). Jako nejnaléhavější problém pro Ostravu uvádějí ŽP častěji vysokoškolsky vzdělaní respondenti. častěji také lidé, kteří uvedli, že trpí opakujícími se zdravotními obtížemi. Naopak lidé, kteří přiznali vážné finanční obtíže, volí tuto možnost méně často prioritním problémem je pro ně zejména nedostatek pracovních příležitostí. Sledovaná populace je pod komplexním tlakem kumulovaných strukturálních problémů nezaměstnanost, ovzduší, bezpečnost, romské lokality/etnické napětí, s podpůrným pocitem neadekvátní výkonnosti veřejné správy.

9 Jak ovlivňují uvedené okolnosti vaše zdraví? Spíše nepříznivě Velmi nepříznivě Vaše životospráva Zdravotní, lékařská péče, kterou máte k dispozici a využíváte Vrozená náchylnost, zděděné dispozice po rodičích Kvalita potravin a kvalita Vašeho stravování Ovzduší v místě Vašeho bydliště Vaše životospráva Zdravotní, lékařská péče, kterou máte k dispozici a využíváte Vrozená náchylnost, zděděné dispozice po rodičích Kvalita Ovzduší potravin a v místě Vašeho kvalita Vašeho bydliště stravování

10 Vliv ovzduší na lidské zdraví Nejvíce se na negativní zdravotní vliv kvality ovzduší cítí obyvatele Radvanic a Bartovic (63 % uvedlo, že ovzduší ovlivňuje velmi negativně jejich zdravotních stav). V Ostravě Porubě to bylo 41% a v Mariánských Horách, Fifejdách a Hulvákách 34 %. Na hodnocení zdravotního vlivu ovzduší nemá vliv pohlaví, vzdělání, hodnocení zdravotního stavu respondenta ani to, zda respondent kouří.

11 Vliv ovzduší na lidské zdraví II. Lidé, kteří přisuzují ovzduší negativní vliv na své zdraví, častěji uvádějí, že trpí únavou, nepravidelně dušností, záchvaty kašle, dýchavičností a velmi často záněty dýchacích cest. Vyšší nemocnost uvádějí i u svých dětí (zejména jde o rýmu, záněty spojivek, záněty horních i dolních cest dýchacích a kašel). V porovnání s ostatními se také častěji domnívají, že se dožijí nižšího věku než je průměr v ČR.

12 Největší znečišťovatelé v Ostravě 40 Největší znečišťovatelé v Ostravě (spontánní odpovědi respondentů; údaje v procentech) z 4 2 Průmysl ArcelorMittal Ostrava Hutě Doprava Lidská hloupost, nedostatečná práce politiků, současný styl Domácnosti

13 Reakce na stav životního prostředí Máte v úmyslu nějak reagovat na stav životního prostředí ve Vašem okolí (údaje v procentech) určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne Snažit se situaci kompenzovat dobrou životosprávou a zdravým způsobem života Raději se o to nestarám a žiji si po svém Podporovat ekologické organizace, občanská sdružení a další aktivity Přesvědčit své děti, aby se odstěhovaly z Ostravy Veřejně upozorňovat na nedostatky stížnostmi, psaním apod Odstěhovat se jinam Vstoupit do místní politiky a pokusit se ovlivnit situaci touto cestou

14 Reakce na stav životního prostředí II. Respondenty jde v zásadě dělit na dvě skupiny aktivní (v jejich odpovědích se objevuje příklon jak k veřejné angažovanosti, tak i k odstěhování z bydliště) a pasivní, kteří si chtějí žít po svém. Co se týče věku, vzdělání či pohlaví tak se obě skupiny statisticky významně neodlišují. Nicméně odstěhování se z města preferují spíše mladší lidé, ženy se zase více než muži snaží kompenzovat situaci dobrou životosprávou. Více aktivníchnajdeme v městských částech Radvanice, Bartovice a Ostrava-Poruba. Lidé, kteří se o tuto problematiku nezajímají, se také méně zabývají péčí o vlastní zdraví. Méně často se dále vzdělávají, sportují či se věnují kulturním aktivitám. Častěji také nechodí k volbám. Lidé, kteří se do Ostravy přistěhovali, rovněž více inklinují k tomu, aby jejich děti bydlely mimo Ostravu, snaží se také více kompenzovat svou situaci zdravým životním stylem a více projevují tendence k psaní stížností. Lidé, kteří se v Ostravě narodili, naopak ve větší míře deklarují, že by rádi vstoupili do místní politiky.

15 Názory na roli ArcelorMittal Ostrava I. určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne Dokud se situace nezlepší, měl by Mittal výrazně více investovat do ochrany ovzduší Důsledky činnosti Mittalu vážně ohrožují mé zdraví a zdraví mých dětí Státní správa a samospráva selhává při regulaci znečištění způsobeném Mittalem Mittal by měl své provozy zavřít i za cenu zvýšení nezaměstnanosti v regionu Informace o znečištění způsobeném Mittalem jsou jen nafouklé bubliny Mittal dostatečně usiluje o zmírnění dopadů své činnosti na ovzduší v Ostravě

16 Názory na roli ArcelorMittal Ostrava II. Zavření ArcelorMittal Ostrava bez ohledu na možné zvýšení nezaměstnanosti v regionu volí více obyvatelé Bartovic a Radvanic s touto variantou souhlasí 43,7 procenta místních obyvatel (pro porovnání je to osm procent obyvatel části Ostrava Poruba, 26,3 procenta obyvatel částí Fifejdy, Mariánské Hory či Hulváky) Častěji také tuto variantu volí ti, jejichž děti mají opakující se či vážné zdravotní obtíže. Nicméně ani lidé, kteří jsou ke stavu ŽP v Ostravě kritičtí, se k tak radikálnímu kroku nepřiklánějí výrazněji nepřiklánějí.

17 Ohled na životní prostředí ve volbách I. Budete v příštích volbách do místního zastupitelstva brát ohled na to, jak ve Vašem městě zastupitelé řeší problém kvality ovzduší? Nechci či nemohu jít k volbám 23% Rozhodně ano 27% Rozhodně ne 4% Spíše ne 21% Spíše ano 25%

18 Ohled na životní prostředí ve volbách II. Více ohled na ŽP berou ve volbách respondenti s vysokoškolským vzděláním. Stav ŽP také více u volebních uren budou brát v potaz obyvatelé Radvanic, naopak méněcitliví jsou k němu obyvatelé částí Fifejdy, Mariánské Hory a Hulváky. Větší důrazna stav ŽP pro volební chování, také kladou lidé, kteří se do Ostravy přistěhovali nenarodili se v ní. Lidé, kteří budou brát ohled na životní prostředí ve volbách, uvažují o životním o poznání kritičtěji ve větší míře uvažují v případě sebe či svých dětí o vystěhování z Ostravy, více veřejně upozorňují na problémy ŽP a také více inklinují k podpoře ekologických nevládních organizací.

19 Shrnutí Provázanost environmentálně-zdravotních, bezpečnostních a etnických problémů představuje komplexní stres podstatné části populace. Pocit ohrožení je v Ostravě realitou každodenního života podstatné části obyvatel. Podstatným prvkem kumulace zátěže je pocit neřešení komplexu problémů a nedostatečné pozornosti ze strany veřejné správy Pocit ohrožení a nedostatečného řešení může vyústit v další migrací z regionu nebo aktivní veřejnou reakcí zejména u aktivnější, mladší a kvalifikované populace, frustrace veřejnosti samovolně neodezní.

20 Strategická východiska řešení Kumulované a provázané problémynelze zřejmě řešit odděleně, ale v komplexu všech hlavních dimenzí strukturální zátěže (pracovní místa, vyčištění průmyslu, podpory zdraví, zvýšení bezpečnosti a snížení kriminality a zahájení integrace obyvatel romských ghett). Takový komplexní program překonání strukturální zátěže nelze zvládnout vlastními silami města, ale v synergii městoregion-vláda. Nutné je rozčlenění na krátkodobé kroky ke zmírnění problémů a střednědobé i dlouhodobé zásahy směřované k příčinám a kořenům problémů. Program bude zřejmě finančně velmi náročný a musí ho provázet důkladně zpracovaná a oponovaná strategie na všech úrovních, a to v reálném čase. Mezitím je třeba systematicky monitorovat vývoj situace v profilových dimenzích strukturální zátěže a reagovat co nejpružněji v zájmu občanů.

21 Děkuji za pozornost PhDr. Ivan Gabal tel.: