Marketingová studie vývoje cestovního ruchu a pozice turistického regionu Severní Morava a Slezsko a Moravskoslezského kraje

Transkript

1 Marketingová studie vývoje cestovního ruchu a pozice turistického regionu Severní Morava a Slezsko a Moravskoslezského kraje Opavské Slezsko Ostravsko Těšínské Slezsko 39 Jeseníky Poodří Moravské Kravařsko Beskydy a Valašsko Zpracovatel: Enterprise plc, s.r.o. Jeremenkova 485/ Ostrava Vítkovice , enterprise.plc@enterpriseplc.cz ve spolupráci s DMMS o.p.s. Jeremenkova 485/ Ostrava Vítkovice , info@tourisms.cz srpen 2007

2 Obsah: 1 Úvod Východiska na mezinárodní úrovni Východiska na národní úrovni Charakteristiky cestovního ruchu na národní úrovni Finanční podpora cestovního ruchu v ČR Vývoj cestovního ruchu v MSK a v SMaS Vývoj počtu turistů Dlouhodobý vývoj za léta Vývoj počtu turistů v letech 2006 a Vývoj cestovního ruchu v 1. pololetí Monitoring návštěvníků Výstupy monitoringu léto Výstupy monitoringu léto Výstupy monitoringu zima 2005/ Výstupy monitoringu léto Výstupy monitoringu zima 2006/ Komparace léto 2005/léto Komparace zima 2005/2006 a zima 2006/ Finanční podpora CR v MSK z ROP NUTS II Moravskoslezsko Poznatky o vybraných cílových trzích Nizozemí Trendy v cestovním ruchu Nizozemska Typické turistické produkty pro Nizozemce Charakteristika nizozemské klientely Pobaltí Estonsko Litva Lotyšsko Statistiky Rusko Charakteristika zájezdů do České republiky Statistiky Závěrečné shrnutí Závěry k situaci v ČR Závěry k situaci v TR SMaS a v MSK...38 Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 1 (celkem 40)

3 1 Úvod V rámci předkládané marketingové studie vycházíme z nejaktuálnějších dostupných statistických dat a výsledků marketingových šetření a monitoringu návštěvníků. Data byla shromážděna a zpracována společností Enterprise plc, s.r.o. Hlavními zdroji dat jsou: WTO (Světová organizace cestovního ruchu) ETC (Evropský komise cestovního ruchu) Český statistický úřad ČCCR-CzechTourism Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Úřad regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko. 2 Východiska na mezinárodní úrovni Podle studie Světové organizace cestovního ruchu (WTO) Vize cestovního ruchu pro rok 2020 bude dlouhodobé cestování zabírat místo nynějších 24 % celých 32 % v zahraničním cestovním ruchu a každá třetí cesta bude dlouhodobým pobytem v jiném regionu světa. Podle informací WTO předpokládá Rada pro cestovní ruch, že turistický průmysl v roce 2020 dosáhne počtu 1,6 mld. zahraničních turistů. To vyžaduje roční přírůstek ve výši 4 5 % mezinárodních. V porovnání s roky 1996 a 1997 je to trojnásobek, přičemž odhady hovoří o dalším velkém rozvoji po roce Příjmy z mezinárodní turistiky vzrostou více než pětkrát, aby dosáhly 2 triliony USD. Do roku 2020 bude každý den utraceno za zahraniční turistiku více než 5 mil. USD, včetně nákladů na mezinárodní přepravu. Graf 1 - Vývoj příjezdového cestovního ruchu Poznámka: graf převzat z WTO Podle populačních projekcí OSN pro WTO po vyřazení lidí, kteří nemohou být považování za reálné potencionální cestovatele (osoby velmi staré a velmi mladé, osoby nemocné a osoby s neadekvátními finančními možnostmi) je zřejmé, že největší podíl na mezinárodním cestovním ruchu budou představovat Evropané, a to 14 % (tedy jeden ze sedmi), zatímco kupř. v jižní Asii to bude pouze jeden ze sta. Celosvětově se bude v roce 2020 účastnit mezinárodní turistiky 7 % lidí (tedy jeden ze čtrnácti). Předpokládá se, že Evropa bude nadále nejnavštěvovanější destinací na světě. Pravděpodobný přísun turistů v roce 2020 se předpokládá 717 mil., což je o 381 mil. více než v roce V roce 2020 bude mít Evropa podíl na mezinárodních příjezdech 46 %. Největší přísun turistů bude především do oblastí střední a východní Evropy (223 mil.) a do jižního a východního Středomoří (212 mil.). Před rokem 2020 předstihnou země východní Asie a Pacifiku Ameriku a stanou se druhou nejnavštěvovanější destinací na světě. Do r bude jejich podíl na mezinárodních příjezdech činit 25 %. Amerika se na celkovém počtu bude podílet 18 %. Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 2 (celkem 40)

4 Podle WTO se cestovní ruch stává zranitelnějším a více podléhá reakcím na ekonomické problémy, na nedostatek bezpečnosti a jistoty, stejně jako na ohrožení životního prostředí a zdraví. Tyto potíže mají dopad na konkrétní destinace a regiony. Chování spotřebitelů bude ovlivněno narůstajícím znečištěním přírodního prostředí a náklady spojenými s neúměrnou frekvencí dopravy. Většina populace ve vyspělých zemích má zájem o cestování a disponuje prostředky, které jí to umožňují. starších osob v těchto zemích vytvoří vyšší procento celkové populace, což bude pozitivní pro zahraniční cestovní ruch, především pro dlouhodobé pobyty. To umožňuje výrazný růstový potenciál. Pokud jde o mezinárodní trendy v marketingu cestovního ruchu, bude podle průzkumů NTA (Národních turistických centrál) jedním ze základních požadavků na budoucí marketing odklon od masového marketingu k strukturovaněji zaměřenému přístupu. Řádné propojení mezi produktem a poptávkou bude determinovat stupeň konkurenceschopnosti destinace společně s vyvážeností vztahu mezi kvalitou a cenou. Národní turistické centrály jednotlivých států neustále zvyšují své propagační aktivity a jejich kampaně jsou neustále agresivnější. Stále větší počet těchto centrál vstupuje do společných podniků se soukromým sektorem a snaží se obohatit svou nabídku o nové produkty cestovního ruchu, aby zasáhly nové trhy a poptávku přesunuly mimo tradiční centra a oblasti. Tato skutečnost představuje výzvu k založení regionálně marketingových iniciativ po celém světě. Technologický pokrok, hlavně v informačních a rezervačních systémech, zrychluje změny a přispívá k větší flexibilitě. Cestovatelé jsou v narůstající míře schopni organizovat si své cesty sami a přáli by si cestovat více, pokud by byl nákup a výběr větší a jednodušší. Jelikož jsou technologie stále přístupnější jak na pracovištích tak v domácnostech, vzroste počet přímých rezervací. S rozvojem cestovního ruchu ve vyspělých státech se předpokládá pokles potřeby státní kontroly a vzroste partnerství veřejného a soukromého sektoru, především v oblasti marketingu. Respondenti NTA kladou stále větší důraz na potřeby rozvoje cestovního ruchu, který by byl v rámci zachování přírodního prostředí společensky přijatelný a garantoval maximální spokojenost ze strany návštěvníků. To si vyžaduje dlouhodobý strategický přístup. Tab. 1 - Mezinárodní příjezdy turistů podle regionů a subregionů v letech Celkové příjezdy v mil. Nárůst v Nárůst v Podíl na Země % % trhu v * 2005/ /2005 % 2006 Afrika ,5 8,1 4,8 severní Afrika ,9 5,8 1,7 subsaharská Afrika ,2 9,4 3,0 Amerika ,0 2,1 16,2 severní Amerika ,7 0,5 10,7 Karibik ,4 3,2 2,3 střední Amerika ,4 6,1 0,8 jižní Amerika ,2 7,2 2,3 Asie a Pacifik ,7 7,6 19,8 severovýchodní Asie ,3 7,4 11,2 jihovýchodní Asie ,8 9,0 6,4 Oceánie ,7 0,3 1,2 jižní Asie ,8 10,1 1,0 Evropa ,0 3,9 54,4 severní Evropa ,5 6,6 6,7 západní Evropa ,6 4,3 17,6 stř. a vých. Evropa ,4 1,0 10,4 jižní Evropa ,0 4,2 19,6 Střední Východ ,4 3,9 4,8 Celkem ,4 4,5 100 Pramen: WTO * za rok 2006 předběžné údaje Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 3 (celkem 40)

5 3 Východiska na národní úrovni Základními východisky pro vývoj cestovního ruchu v MSK a v turistickém regionu SMaS jsou kromě trendů na mezinárodní úrovni trendy národní. 3.1 Charakteristiky cestovního ruchu na národní úrovni V České republice se stále ne úplně daří realizovat standardizaci kvality poskytovaných služeb, zvyšovat kvalifikaci pracovníků v cestovním ruchu či dobudovat infrastrukturu cestovního ruchu, především ve venkovských oblastech. Základní podmínkou pro uplatnění českého produktu na mezinárodním trhu cestovního ruchu bude, vedle odpovídající infrastruktury a očekávané úrovně nabízených služeb, především intenzivní marketing, aktivnější politika a podpora prodeje. Předpokladem úspěchu je tvorba skutečného produktu cestovního ruchu, komplexu vnitřně skloubených služeb. Vytvoření opravdu úspěšného udržitelného strategického plánu vyžaduje pohled na turistický produkt očima klienta (tvůrce vidí hotel klient vidí personál). Při tvorbě nových produktů cestovního ruchu by měly být zohledněny principy trvale udržitelného rozvoje. Zahraniční účastník cestovního ruchu v České republice je v zahraničních statistikách na předních místech ve svých výdajích. V případě českých statistik se dá předpokládat, že se jedná o návštěvníka na střední nebo dolní hranici středního příjmu. Toto může být ovlivněno větším objemem seniorů v měsících s nižší poptávkou. Ekonomický tlak při koupi služeb cestovního ruchu u střední příjmové kategorie je obecně větší, a proto se tento zákazník stává výrazně náročnějším v hodnocení vyváženosti nabízeného produktu, jeho ceny a obdržené kvality. Profil zahraničního návštěvníka na českém trhu cestovního ruchu (rok 2006): více než 90% zahraničních návštěvníků přijíždí po silnici; více než 60% zahraničních návštěvníků přijíždí přes hranice SRN a Rakouska; 25% ubytovaných zahraničních návštěvníků je ze SRN, podíl ostatních nepřevyšuje jednomístné číslo; průměrná doba pobytu je 4,1 dne, přičemž průměrná doba pobytu v hotelech a penzionech představuje 3,9 dne; nižší sezónní návštěvnost se v České republice i ve většině regionů projevuje v listopadu, prosinci, lednu a únoru. Profil preferencí zahraničních turistů podle údajů prezentovaných agenturou CzechTourism v lednu 2007: více individuálních, rodinných cest, prarodiče + vnoučata; zdravá dovolená - spa/wellness, venkovní (tzv. outdoor) aktivity, cesty lodí, vzdělávací cesty; turisté hledají kreativní cesty se zážitkem, méně jim záleží na destinaci, kterou navštíví; vyhledávají lepší kvalitu služeb za přijatelnou cenu; turisté hledají autenticitu, chtějí více vědět o místní kultuře a lidech. Domácí cestovní ruch představuje nezastupitelnou část poptávky zejména v regionech, které nebyly zatím zahraničními návštěvníky objeveny nebo nemají potřebnou infrastrukturu. Profil domácího návštěvníka (rok 2006): na dovolené (delší cesta) 1 v tuzemsku Češi strávili v průměru 8,1 nocí; utratili v České republice ,6 v mil. Kč, což představuje pouze 21,6% z celkových výdajů na cestovní ruch v ČR; průměrné výdaje Čechů na 1 dovolenou v ČR byly Kč; 55,8% delších cest Čechů bylo uskutečněno v tuzemsku a 44,2% v zahraničí; nejvíce tuzemských delších cest bylo uskutečněno do těchto krajů: Jihočeský (14,3%), Královéhradecký (12,8%) a Liberecký (11,2%); nejpoužívanějším dopravním prostředkem českých občanů na dovolené v ČR byl automobil (na více než 70% delších cest jeli Češi automobilem); při delších cestách po ČR se čeští turisté nejčastěji ubytovávají u příbuzných a známých (31,4%), na druhém místě je ostatní hromadné ubytování (26,9%); dovolenou v ČR si Češi organizují především individuálně (87,3% z delších cest po ČR). V kontextu světového a evropského vývoje cestovního ruchu se Česká republika dosud na přední místa neřadí. V roce 2006 se Česká republika podílela na celosvětových příjezdech jen 0,8% (na evropských 1 Delší cesty = 4 a více přenocování Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 4 (celkem 40)

6 příjezdech 1,4%). Devizové příjmy dosáhly v roce 2005 částky 4,6 mld. USD, což je 1,3% z celoevropských devizových příjmů z cestovního ruchu. V roce 2006 se devizové příjmy zvýšily na 5 mld. USD. Cestovní ruch se v roce 2005 podílel na tvorbě HDP 3,8%, podíl na celkovém exportu činil 5,9%, podíl na příjmech v bilanci služeb pak 43,0%. Tato čísla dokládají význam cestovního ruchu z hlediska platební bilance ČR i to, do jaké míry přispívá k celkové bilanci zahraničního obchodu. Tab. 2 - Základní ukazatele vývoje CR v ČR (1992, 2001 a 2006) Ukazatel zahraničních návštěvníků (mil. osob) 69,4 103,1 100,1 ubytovaných zahraničních turistů (mil. osob) 2,6 5,2 6,4 Průměrná délka pobytu (ve dnech) 3,5 4,2 4,1 Podíl ČR na evropském trhu CR (v %) 0,9 1,3 1,4 Podíl ČR na světovém trhu CR (v %) 0,5 0,8 0,8 Pramen: MMR, CzechTourism, WTO Tab. 3 - Země s nejvyššími devizovými příjmy z CR (srovnání 1999 a 2005) Země mld. USD (1999) mld. USD (2005) USA 74,4 81,7 Španělsko 32,9 47,9 Francie 31,7 42,3 Itálie 28,4 35,4 Velká Británie 21,0 30,7 Čína 14,1 29,3 Německo 16,8 29,2 Rakousko 11,1 15,5 Řecko 8,8 13,7 Kanada 10,0 13,6 Austrálie 7,5 15,0 Mexiko 7,6 11,8 Švýcarsko 7,4 11,0 Rusko 7,8 5,5 Česká republika 3,0 4,6 Pramen: WTO Tab. 4 - Podíl vybraných evropských zemí na světovém trhu CR (2000 a 2005 v %) Země Francie 11,1 9,4 Španělsko 6,9 6,9 Itálie 5,9 4,5 Velká Británie 3,6 3,7 Německo 2,7 2,7 Rakousko 2,6 2,5 Polsko 2,5 1,9 Řecko 1,9 1,8 Maďarsko - 1,2 Česká republika 0,7 0,8 Pramen: WTO Tab. 5 - Podíl devizových příjmů z CR na HDP (2005) Region Podíl v % Evropská unie 5,0 Evropská unie (včetně nepřímé tvorby HDP) 10,0 Česká republika 3,8 Pramen: ETC Tab. 6 - Vývoj devizových příjmů a výdajů z CR v České republice (v mld. Kč) Devizové příjmy 45,4 64,2 76,3 110,6 115,7 124,9 109,1 Devizové výdaje 15,4 45,6 43,3 80,2 75,5 61,1 51,8 Saldo 30,1 18,6 33,0 30,5 40,2 63,8 57,4 Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 5 (celkem 40)

7 Devizové příjmy 115,1 118,1 96,3 100,3 107,1 110,9 113,1 Devizové výdaje 49,4 52,8 51,5 54,4 58,4 57,8 60,0 Saldo 65,7 65,3 44,7 45,9 48,8 53,2 53,1 Pramen: ČNB, za rok 2006 předběžné údaje Tab. 7 - Vývoj podílu devizových příjmů z CR na ekonomice České republiky (v %) Podíl na HDP 5,5 7,1 6,9 6,5 5,6 5,6 5,3 Podíl na exportu 13,4 18,6 16,3 14,4 11,6 9,9 8,9 Podíl na příjmech ze služeb 42,8 49,8 50,9 49,6 43,8 42,5 42, Podíl na HDP 4,2 4,2 3,9 3,8 3,5 Podíl na exportu 7,7 7,3 6,3 5,9 5,3 Podíl na příjmech ze služeb 41,7 45,8 43,1 43,0 42,6 Pramen: ČNB, za rok 2006 předběžné údaje Od roku 1996 docházelo k poklesu příjezdového cestovního ruchu, nejmarkantněji v r (k mírnému nárůstu došlo pouze v r. 2000), což se odrazilo i v celkové devizové bilanci. Ke zlomu hraniční statistiky došlo v roce 2003, kdy hranici směrem do ČR překročilo 95 mil. nerezidentů. V letech hraniční statistika rostla až k hodnotě 100,5 mil. os. v roce V roce 2006 došlo k poklesu na 100,1 mil. os. Dosavadní vývoj od roku 1995 dokumentují následující údaje: Tab. 8 - Vývoj příjezdového cestovního ruchu do ČR (hraniční statistika) V mil. osob 98,1 109,4 107,9 102,8 100,8 104,2 103,1 97,6 Změna/předch.rok v % 97,0 111,6 98,6 95,3 98,0 103,4 98,9 94,7 Pramen: ČSÚ, Enterprise plc, s.r.o V mil. osob 95,0 95,9 100,5 100,1 Změna/předch. rok v % 97,3 100,9 104,8 99,6 Graf 2 - Vývoj příjezdového cestovního ruchu ČR v letech (mil. os.) Příznivá je pro ČR prognóza WTO, podle jejíchž odhadů bude patřit Česká republika v r k desítce nejnavštěvovanějších zemí světa. V tomto roce by k nám mělo přicestovat 44 mil. turistů, což by znamenalo 2,7% podílu na trhu cestovního ruchu (zajímavostí je, že největší velmocí v cestovním ruchu by se měla stát Čína se 130 mil. turistů, hranici 100 mil. by měly překročit ještě Francie a USA). Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 6 (celkem 40)

8 Optimistické prognózy WTO potvrzuje vývoj v letech , kdy v roce 2002 došlo k zastavení propadu klíčového ukazatele nerezidenti v HUZ na hodnotě 4,7 mil. V následujících letech hodnota ukazatele výrazně rostla až k 6,4 mil. v roce Optimistické jsou i prognózy agentury CzechTourism pro rok 2007, přestože se očekává mírné zpomalení růstu. Další zajímavé údaje o příjezdovém cestovním ruchu nabízí Satelitní účet cestovního ruchu v České republice. Dle TSA si v roce 2005 jako cíl své cesty zvolilo Českou republiku přes 23 mil. návštěvníků, z nichž bylo 40% jednodenních návštěvníků 2 a 39% turistů 3. Zbylých 21% tvořily osoby tranzitující, které Českou republikou pouze projížděly. Hlavními zdrojovými zeměmi jednodenních návštěvníků jsou sousední státy Německo, Polsko, Slovensko a Rakousko. Převažujícími důvody jejich návštěvy jsou nákupy (53%) a pracovní cesta (21%). U turistů je převažujícím důvodem návštěvy rekreace a zábava (56%) a nejatraktivnější destinací Praha. Nejvýznamnější zdrojové země turistů jsou Německo (25%), Velká Británie (18%), Slovensko (7%), Polsko (7%) a Rakousko (6%). Tab. 9 a přenocování návštěvníků v letech (v tis.) v % v % 2004/ /2004 Jednodenní návštěvníci ,5 104,1 Turisté ,5 104,0 Tranzitující ,4 103,2 Návštěvníci celkem ,5 103,9 Přenocování celkem ,7 103,0 Pramen: ČSÚ Satelitní účet cestovního ruchu v ČR , Enterprise plc, s.r.o. Podle průzkumu Vnímání ČR, který v roce 2003 provedla společnost General Marketing, je ČR vnímána jako přátelská a vyspělá země se vstřícnými a tolerantními obyvateli. Z hlediska faktorů souvisejících s dovolenými je ČR nejvíce spojovaná s Prahou coby jedním z nejkrásnějších měst v Evropě, dalšími krásnými městy, historickými a kulturními památkami různého typu (hrady a zámky, galerie a muzea, památné domy, technické památky, skanzeny apod.). V kontextu dalších hodnocených zemí ČR zaostává z hlediska vhodnosti pro odpočinek (regeneraci), rekreaci, dobrodružství, adrenalinové sporty nebo cykloturistiku a agroturistiku. ČR obecně není spojována s přírodou, veškeré asociace jsou "městské". Relativním problémem pro turisty jsou vyšší úroveň kriminality, šizení zahraničních turistů a rezervy v jazykové vybavenosti obyvatel. V souhrnu je obraz ČR pozitivní, ale poměrně konzervativní. ČR je zemí minulosti, památek a kultury, avšak zaostává či zcela postrádá aspekty odvozené od přírody a intenzivněji prožívaných aktivnějších a "dobrodružnějších" činností. Ze sledovaných velmi oblíbených aktivit pro ČR skýtají největší potenciál poznávání měst, dějin země a památek, a "noční život". ČR je primárně spojována s Prahou a českým pivem. Dalšími významnými asociacemi jsou český lední hokej, bývalý prezident Václav Havel a atraktivní české dívky (primárně obecně, specificky ve vztahu k nočnímu životu ale rovněž). Výzkum příjezdového cestovního ruchu byl proveden v roce 2003 firmou General Marketing na základě zadání České centrály cestovního ruchu - CzechTourism. Cílem výzkumu, který probíhal v období březen až srpen 2003, bylo zjištění spotřebního chování zahraničních návštěvníků ČR. Průzkum se uskutečnil na vybraných přechodech, včetně letiště Praha-Ruzyně a na 2 železničních nádražích v Praze. Celkem bylo dotázáno respondentů ze 17 zemí světa, a to: Německo, Polsko, Slovensko a Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Nizozemsko, Itálie, Rusko, Španělsko, Švýcarsko, Velká Británie, Izrael, Japonsko, USA, Kanada. Z výsledků tohoto průzkumu vyplývá: hlavním informačním zdrojem turistů pro návštěvu ČR byly informace z cestovních kanceláří (56,8%), druhým významným zdrojem informací byly informace od příbuzných, přátel a známých (51,9%), poznatky z vlastních předchozích návštěv ČR přiměly k cestě 44,6% turistů jednodenní návštěvníci čerpali informace o ČR nejčastěji na základě vlastních poznatků z předchozích návštěv (71,1%), druhým nejčastěji jmenovaným zdrojem informací byly pro jednodenní návštěvníky informace od příbuzných, přátel a známých (60,3%), na základě informací z 2 Jednodenní návštěvník se účastní cestovního ruchu (cestuje do míst mimo své obvyklé prostředí) bez přenocování. 3 Turista je účastník cestovního ruchu, který alespoň jednou přenocuje mimo své obvyklé prostředí. Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 7 (celkem 40)

9 cestovních kanceláří přicestovalo 20,5% jednodenních návštěvníků nejčastějšími důvody návštěvy ČR byly pro turisty dovolená, odpočinek, sport, zábava a poznávání (77%), nákupy (24%), návštěva u známých a příbuzných (20%), služební cesta byla důvodem návštěvy ČR pro 19% turistů rozhodujícím důvodem cesty do ČR byly u jednodenních návštěvníků nákupy (72%), v menší míře dovolená, odpočinek, sport, zábava a poznání (21%), návštěvy u známých a příbuzných (15%) a služební cesta (12%) přes dvě třetiny turistů (71,0%) si cestu do ČR organizovaly individuálně, služeb cestovní kanceláře využilo 20,3% turistů a 8,7% si zajistilo cestu jiným způsobem, naprostá většina jednodenních návštěvníků (98,5%) přijela do ČR individuálně s cestovní kanceláří přicestovalo pouze 0,6% jednodenních návštěvníků a 0,9% si zajistilo cestu jiným způsobem přes dvě třetiny dotázaných turistů (71,0%) strávily v ČR dobu kratší než 7 dní, jedna čtvrtina turistů (24,0%) pobývala v ČR 7-14 dnů a zbývajících 5% turistů zvolilo pobyt delší než 15 dnů, průměrná délka pobytu turisty je 5,3 dne zahraniční turisté se v ČR nejčastěji ubytovávali v hotelech (53,4%), v penzionech (14,3%) a u příbuzných a známých (10,9%) nejnavštěvovanějším místem pobytu zahraničních turistů byla po celou turistickou sezonu Praha, kde strávilo nejvíce času 76% respondentů, druhým nejvyhledávanějším cílem cesty byly Karlovy Vary (21%) a třetím Brno (15%) míra spokojenosti respondentů byla vysoká, ve skupině turistů bylo plně spokojeno 90,2% dotazovaných, částečně 8% a pouze 1,8% turistů vyslovilo přímo nespokojenost, nejčastěji uváděnou příčinou nespokojenosti byla úroveň komunikací (silnice, dálnice), informace pro turisty a úroveň jazykových schopností u českých občanů jednodenních návštěvníků bylo plně spokojeno 81,8%, částečně 16,5% a zcela nespokojeno 1,7% turisté nejvíce utratili za ubytování, nákupy a stravování, náklady turisty během pobytu v ČR činí 107 USD na osobu a den, celkové náklady turisty činí 140 USD na osobu a den největší položkou výdajů jednodenních návštěvníků byly nákupy, jiné výdaje, stravování a doprava, náklady jednodenního návštěvníka během pobytu v ČR činí 77 USD na osobu a den, celkové náklady jednodenního návštěvníka činí 95 USD na osobu a den průměrné výdaje turisty v ČR (v USD na osobu a den) podle jednotlivých národností byly: Japonsko 147, Rusko 144, Izrael 131, Dánsko 125, Belgie 120, Velká Británie 114, Španělsko 111, USA 103, Kanada 92, Rakousko - 86, Itálie 86, Nizozemsko 85, Francie 80, Německo 76, Švýcarsko 72, Polsko 68, Slovensko - 28 Z výsledků marketingového výzkumu společnosti STEM/MARK (Motivace k návštěvě turistických regionů v ČR, 05/2004), týkajícího se domácího cestovního ruchu, vyplývá, že většina turistických regionů vyvolává pozitivní asociace. Mapa 1 Mapa atraktivnosti turistických regionů České republiky Poznámka: mapka převzata z výzkumu společnosti STEM/MARK - Motivace k návštěvě turistických regionů v ČR, 05/2004 Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 8 (celkem 40)

10 Tab. 10 Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních ČR v roce 2006 Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních ČR podle zemí v roce 2006 hostů % podíl Průměrná doba pobytu ve dnech přenocování % podíl Zahraniční hosté celkem ,0% 4, ,0% Belgie ,2% 3, ,0% Bulharsko ,2% 3, ,2% Dánsko ,8% 4, ,8% Estonsko ,2% 3, ,2% Finsko ,7% 4, ,7% Francie ,7% 3, ,1% Chorvatsko ,6% 3, ,6% Irsko ,6% 3, ,6% Island ,1% 4, ,1% Itálie ,2% 3, ,7% Srbsko a Černá Hora ,1% 3, ,1% Kypr ,1% 4, ,2% Litva ,8% 2, ,4% Lotyšsko ,2% 2, ,1% Lucembursko ,1% 3, ,1% Lichtenštejnsko ,0% 3, ,0% Maďarsko ,5% 3, ,1% Malta ,0% 5, ,1% Německo ,1% 4, ,1% Nizozemsko ,4% 4, ,2% Norsko ,4% 4, ,3% Polsko ,3% 3, ,0% Portugalsko ,3% 4, ,3% Rakousko ,7% 3, ,8% Rumunsko ,4% 3, ,3% Rusko ,7% 6, ,8% Řecko ,9% 4, ,8% Slovensko ,4% 3, ,0% Slovinsko ,3% 2, ,2% Spoj. král. V. Británie a Sever. Irska ,8% 3, ,6% Španělsko ,4% 4, ,5% Švédsko ,3% 3, ,1% Švýcarsko ,1% 3, ,9% Turecko ,5% 4, ,5% Ukrajina ,8% 5, ,1% Ostatní evropské země ,3% 3, ,2% Kanada ,8% 3, ,7% USA ,0% 4, ,8% Brazílie ,3% 3, ,2% Mexiko ,3% 3, ,2% Ostatní stř. a jižní Amerika ,5% 3, ,4% Čína ,5% 3, ,3% Izrael ,9% 4, ,1% Japonsko ,3% 3, ,5% Jižní Korea ,2% 2, ,6% Ostatní asijské země ,9% 3, ,4% Jihoafrická republika ,1% 3, ,1% Ostatní africké země ,2% 5, ,3% Austrálie ,7% 3, ,6% Nový Zéland ,1% 3, ,1% Oceánie ,0% 3, ,0% Zdroj: ČSÚ Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 9 (celkem 40)

11 Graf 3 - Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR v letech Vývoj počtu hostů v ČR hostů Rok počet hostů celkem nerezidenti rezidenti Tab. 11 Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních ČR podle krajů v roce 2006 Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR podle krajů, 2006 Území hostů, 2006 % podíl přenocování % podíl Průměrný počet přenocování hostů, 2005 počet hostů 2006/ 2005 ČR ,0% ,0% 4, ,6 Praha ,5% ,4% 3, ,4 Středočeský kraj ,5% ,9% 3, ,1 Jihočeský kraj ,2% ,2% 3, ,0 Plzeňský kraj ,4% ,2% 3, ,8 Karlovarský kraj n ,5% ,7% 7, ,2 Ústecký kraj n ,6% ,5% 4, ,4 Liberecký kraj ,8% ,6% 4, ,3 Královéhradecký kraj ,2% ,4% 4, ,3 Pardubický kraj ,9% ,0% 4, ,1 Kraj Vysočina ,9% ,0% 4, ,2 Jihomoravský kraj ,2% ,8% 2, ,1 Olomoucký kraj ,5% ,4% 3, ,3 Zlínský kraj ,1% ,2% 4, ,4 Moravskoslezský kraj ,8% ,6% 3, ,7 Zdroj: CzechTourism 3.2 Finanční podpora cestovního ruchu v ČR Devizové příjmy z cestovního ruchu přesáhly v roce 2006 sumu 113 mld. Kč a podpora dosahovala v průměru 1,5 mld. Kč, tedy cca 1,3%. V novém plánovacím období můžeme vzhledem k prognózám WTO (vývoj ve světě, v Evropě a v jednotlivých částech Evropy) a agentury CzechTourism (předpoklady pro ČR) očekávat další růst devizových příjmů. V uplynulém období byl cestovních ruch v ČR podporován z řady zdrojů. Nejvýznamnější veřejné zdroje, které se podílely na podpoře v letech jsou uvedeny v tabulce č 12. Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 10 (celkem 40)

12 Tab Finanční podpora za léta v mil. Kč Rok CzechTourism Zdroj MMR Zdroj EU Rozvojové programy Státní spolufinancované EU program podpory CR SROP OPRLZ Celkem ,5 238,6 133, ,4 41, , ,2 152, ,2 66, , , ,3 656,6 celkem 756 x 579, , ,1 Roční průměr 252 x 193, ,20 66, ,0 Pramen: MMR ČR, 2006 Pozn.: u CzechTourism není zahrnut projekt Mediální podpora DCR ve výši 35 mil. Kč a čerpání v letech 2006 a 2007 Rovněž pro následující léta jsou připraveny veřejné zdroje pro podporu cestovního ruchu. V tomto období se podpora zejména z fondů Evropské unie přesouvá v převážné míře do kompetence krajů resp. tzv. regionů soudržnosti NUTS II. Zde budou alokovány zdroje pro cestovních ruch v rámci Regionálních operačních programů NUTS II regionů. Tab Plánovaná finanční podpora cestovního ruchu na léta v mil. Kč Státní Celkem Czech program Rok IOP národní ROP Celkem Tourism podpory úroveň CR Průměr na NUTS II region z ROP , ,7 637, , ,6 510, , , , , ,5 3571,43 Roční průměr 351, ,7 637, , ,6 510,20 Pramen: MMR ČR, Vývoj cestovního ruchu v MSK a v SMaS Vývoj cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji lze hodnotit z několika pohledů. Nejlépe měřitelnými charakteristikami jsou statistické údaje, věrohodně odrážející zejména vývoj počtu turistů v regionech. Významným a užitečným zdrojem informací o vývoji cestovního ruchu v kraji jsou rovněž terénní šetření (tzv. monitoring návštěvníků), která jsou od roku 2004 zastřešována na národní úrovni agenturou ČCCR CzechTourism a vytvářejí možnost porovnatelnosti jednotlivých turistických regionů/oblastí a vývoj jejich hodnocení návštěvníky v čase. 4.1 Vývoj počtu turistů Vývoj počtu turistů vychází z podkladů ČSÚ a z ukazatele počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních Dlouhodobý vývoj za léta Vývoj v následující tabulce zachycuje absolutní počet hostů a meziroční srovnání (indexy). Tab. 14 Hosté v hromadných ubyt. zařízeních MSK v letech a dle zemí v letech a Hosté celkem v tom: nerezidenti rezidenti a / / / 2005 Hosté celkem , , ,02 v tom: nerezidenti , , ,05 v tom: Belgie , , ,30 Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 11 (celkem 40)

13 Finsko , , ,51 Francie , , ,94 Itálie , , ,03 Litva , , ,80 Lotyšsko , , ,74 Maďarsko , , ,02 Německo , , ,93 Nizozemsko , , ,94 Polsko , , ,97 Rakousko , , ,96 Rusko , , ,10 Slovensko , , ,02 Slovinsko , , ,83 Velká Británie , , ,19 Španělsko , , ,80 Švédsko , , ,37 Švýcarsko , , ,05 Ukrajina (od 2005) ,49 Ostatní evrop. země , , ,90 Kanada , , ,35 USA , , ,11 Ostatní stř.a již.amerika , , ,82 Izrael , , ,75 Japonsko , , ,07 J. Korea (od 2005) ,28 Ostatní asijské země , , ,05 Česká republika , , ,02 Zdroj: ČSÚ, Enterprise plc, s.r.o. Graf 4 - Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK v letech hostů v hromadných ubytovacích zařízeních MSK hostů Roky Nerezidenti Rezidenti Hosté celkem Pro srovnání uvádíme vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních i v sousedních krajích (Olomouckém a Zlínském), které se částí svých území podílejí s Moravskoslezským krajem na turistickém regionu Severní Morava a Slezsko a které jsou v celé řadě charakteristik nejlépe srovnatelnými destinacemi cestovního ruchu. Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 12 (celkem 40)

14 Graf 5 - Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Olomouckého kraje v letech Vývoj počtu hostů v OLK hostů Rok počet hostů celkem nerezidenti rezidenti Graf 6 - Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Zlínského kraje v letech Vývoj počtu hostů v ZLK hostů Rok počet hostů celkem nerezidenti rezidenti V roce 2006 bylo poprvé po pěti letech poklesu dosaženo zvratu ve vývoji počtu zahraničních turistů (nerezidentů) v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK. Situace v roce 2006 je popsána detailně v tabulce č.15. Tab. 15 Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních MSK v roce 2006 Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních Moravskoslezského kraje podle zemí / 2006 Průměrná doba % podíl hostů pobytu přenocování % podíl Zahraniční hosté celkem ,0% 3, ,0% Belgie ,2% 3, ,8% Bulharsko ,9% 3, ,9% Dánsko ,1% 4, ,1% Estonsko 433 0,4% 3, ,3% Finsko ,3% 3, ,1% Francie ,1% 3, ,7% Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 13 (celkem 40)

15 Chorvatsko 735 0,7% 3, ,6% Irsko 240 0,2% 3, ,1% Island 68 0,1% 3, ,1% Itálie ,9% 3, ,8% Srbsko a Černá Hora 94 0,1% 3, ,1% Kypr 20 0,0% 7, ,0% Litva ,6% 2, ,6% Lotyšsko ,6% 2, ,6% Lucembursko 143 0,1% 3, ,1% Lichtenštejnsko 18 0,0% 2,6 28 0,0% Maďarsko ,9% 3, ,8% Malta 54 0,0% 2, ,0% Německo ,3% 3, ,3% Nizozemsko ,3% 3, ,3% Norsko 666 0,6% 3, ,6% Polsko ,5% 3, ,4% Portugalsko 186 0,2% 3, ,1% Rakousko ,3% 2, ,2% Rumunsko 806 0,7% 3, ,7% Rusko ,2% 4, ,3% Řecko 338 0,3% 3, ,3% Slovensko ,1% 3, ,7% Slovinsko 792 0,7% 2, ,4% Spoj.král.V.Británie a Sev. Irska ,3% 4, ,6% Španělsko 645 0,6% 3, ,5% Švédsko ,7% 4, ,9% Švýcarsko 834 0,7% 3, ,7% Turecko 257 0,2% 4, ,2% Ukrajina ,1% 4, ,3% Ostatní evropské země ,4% 5, ,4% Kanada 562 0,5% 4, ,6% USA ,7% 3, ,2% Brazílie 53 0,0% 3, ,0% Mexiko 48 0,0% 3, ,0% Ostatní stř. a jižní Amerika 177 0,2% 5, ,2% Čína 145 0,1% 4, ,1% Izrael 282 0,3% 3, ,2% Japonsko 623 0,6% 3, ,4% Jižní Korea 916 0,8% 5, ,2% Ostatní asijské země ,8% 12, ,8% Jihoafrická republika 29 0,0% 4, ,0% Ostatní africké země 282 0,3% 3, ,2% Austrálie 216 0,2% 3, ,2% Nový Zéland 65 0,1% 4, ,1% Oceánie 7 0,0% 2,9 13 0,0% Zdroj: ČSÚ Vývoj počtu turistů v letech 2006 a 2007 V 1. čtvrtletí 2007 přijelo do hromadných ubytovacích zařízení v ČR 2,3 milionu hostů, tj. o 1,9 % více než ve stejném období předchozího roku. zahraničních hostů byl vyšší o 7,9 %, počet domácích naopak klesl o 3,8 %. Nejvíce klesl počet hostů v oblastech orientovaných na zimní sporty. Přes nepříznivé sněhové podmínky v zimní sezoně 2006/2007 navázal vývoj počtu zahraničních turistů (tzv. nerezidentů) v Moravskoslezském kraji na úspěšný trend roku První kvartál roku 2007 byl v pořadí již pátým kvartálem za sebou s nepřetržitým růstem počtu zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních. Jen pro srovnání je vhodné připomenout, jak vypadaly nárůsty za uplynulý rok, vždy v porovnání roku 2006 ke stejnému období roku 2005: Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 14 (celkem 40)

16 Tab. 16 Nárůsty počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních MSK v roce Q 2006/ 2.Q 2006/ 3.Q 2006/ 4.Q 2006/ 1.Q Q Q Q 2005 Nárůst počtu zahraničních hostů v hromadných 9,6 % 6,6 % 24 % 15,4 % ubytovacích zařízeních Z droj: ČSÚ, Enterprise plc, s.r.o. Nárůst za 1. kvartál roku 2007 oproti 1. kvartálu roku 2006 činil dle předběžných výsledků šetření ČSÚ u zahraničních hostů 17,7%, a vynesl Moravskoslezský kraj na 1. místo žebříčku krajů v nárůstu počtu zahraničních turistů. Pro srovnání uvádíme v tabulce č. 17 výsledky za všechny kraje (údaje převzaty z ČSÚ): Tab. 17 Nárůsty počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních dle krajů v roce 2006 Území hostů % podíl přenocování % podíl 07/06 Moravskoslezský kraj ,1% ,8% 117,7 Karlovarský kraj ,0% ,0% 113,0 Praha ,4% ,6% 111,5 Jihomoravský kraj ,4% ,0% 109,9 Jihočeský kraj ,3% ,1% 108,6 ČR ,0% ,0% 107,9 Plzeňský kraj ,2% ,1% 107,8 Středočeský kraj ,9% ,4% 105,3 Ústecký kraj ,0% ,9% 102,0 Zlínský kraj ,2% ,4% 99,0 Olomoucký kraj ,5% ,3% 98,2 Kraj Vysočina ,9% ,0% 96,5 Pardubický kraj ,9% ,8% 96,0 Liberecký kraj ,1% ,8% 95,4 Královéhradecký kraj ,1% ,7% 92,6 Tento pozitivní vývoj byl zaznamenán přesto, že dlouhodobě nejvýznamnějš í podíl na zimním turismu v regionu mají právě dvě lyžařské oblasti Beskydy a Jeseníky. Prvopočátky tohoto pozitivního vývoje je nutno hledat ve strategických opatřeních. Moravskoslezský kraj a potažmo celý turistický region Severní Morava a Slezsko byl prvním, který si nechal v roce 2002 zpracovat Marketingovou strategii rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko a až do roku 2005 prováděl zejména formou odborných konferencí její pravidelné roční vyhodnocení. Téměř 90% splněných úkolů vyplývajících z této strategie při závěrečném vyhodnocení v roce 2005 vytvořilo základ současného vývoje. Aktualizaci tohoto dokumentu na období do roku 2010, zpracovanou stejně jako původní dokument společností Enterprise plc, s.r.o., schválilo v prosinci roku 2005 zastupitelstvo Moravskoslezského kraje. Navazujícím významným počinem bylo vytvoření organizace cestovního ruchu turistického regionu Severní Morava a Slezsko - Destinačního managementu Moravsko Slezského, o.p.s. (dále jen DMMS). Prioritou akčních plánů DMMS, které byly od roku 2003 každoročně projednávány se zástupci Moravskoslezského kraje a v rámci Poradního sboru cestovního ruchu, bylo právě zvrátit nepříznivý vývoj počtu zahraničních turistů, přijíždějících do regionu. Nezanedbatelnou roli zde hrálo srovnání průměrné výše výdajů turistů, kde na výdaje 1 nerezidenta připadá součet výdajů až 6 rezidentů. Z výše uvedených statistik je patrné, že realizované aktivity typu aktivní účasti na vybraných zahraničních veletrzích a prezentačních akcích cestovního ruchu, organizace workshopů, famtripů a presstripů pro zahraniční touroperátory a média, příprava propagačně-informačních tiskovin v několika jazykových mutacích, jejich tisk ve velkých objemech (30 50 tisíc kusů) a jejich distribuce k cílové klientele do zahraničí byly velmi vhodně a cíleně zvoleny. Je samozřejmé, že tento úspěch by nebyl možný bez spolupráce širokého spektra partnerů v regionu, a to jak z řad veřejného sektoru (města, obce, mikroregiony atd.), tak z řad soukromého sektoru (ubytovatelé, provozovatelé lyžařských a golfových areálů, provozovatelé lázeňských kapacit atd.), zaštítěné DMMS a bez velmi dobré spolupráce s vládní agenturou ČCCR-CzechTourism. Neopominutelná byla rovněž grantová podpora Moravskoslezským krajem. Vývoj a struktura návštěvnosti za rok 2006 dle zdrojových zemí a realizované nárůsty počtu turistů z těchto zemí poměrně věrně odráží realizované marketingové aktivity celé řady zainteresovaných subjektů v kraji (u zahraničních trhů to byly zejména aktivity DMMS a MSK) v letech (viz následující tabulka č top 15 zdrojových zemí Moravskoslezského kraje). Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 15 (celkem 40)

17 Tab. 18 Nárůsty počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních dle krajů v roce 2006 Průměrná Pořadí doba % podíl hostů pobytu ve přenocování % podíl dnech Zahraniční hosté celkem ,0% 3, ,0% Slovensko ,1% 3, ,7% Polsko ,5% 3, ,4% Německo ,3% 3, ,3% Itálie ,9% 3, ,8% Litva ,6% 2, ,6% Rakousko ,3% 2, ,2% Spoj. král. V. Británie a Sever. Irska ,3% 4, ,6% USA ,7% 3, ,2% Nizozemsko ,3% 3, ,3% Rusko ,2% 4, ,3% Francie ,1% 3, ,7% Ukrajina ,1% 4, ,3% Maďarsko ,9% 3, ,8% Švédsko ,7% 4, ,9% Lotyšsko ,6% 2, ,6% TOP 15 zemí celkem ,6% ,8% Ostatní ,4% ,2% Méně pozitivní vývoj byl zazn amenán v 1. kvartá lu 2007 u počtu domácí ch turistů (tzv. rezidentů). Právě v této kategorii se plně projevily dopady klimatických rozmarů letošní zimní sezony a podstatně snížená návštěvnost lyžařských areálů v Beskydech a v Jeseníkách. Nicméně ve srovnání s průměrem za ČR a s ostatními kraji s významnou rolí zimních sportů nejsou ani u tohoto ukazatele výsledky kraje špatné (viz následující tabulka č. 19). Tab. 19 Nárůsty počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních dle krajů v roce čtvrtletí Q 06 až 1.Q 07/ 1.Q 07/1.Q 06 2.Q 05 až 1.Q 06 celkem nerezirezidenti celke m nerezi- rezi- nerezi- rez i- celkem denti denti denti denti denti ČR celkem ,9 107,9 96,2 102,2 103,1 101,5 v tom Hlavní m. Praha ,9 111,5 114,4 104,1 102,7 117,8 Středočeský kraj , 2 105, 3 102, 3 100, 7 99, 3 101, 3 Jihočeský kraj ,3 108,6 85,8 105,5 102,7 106,8 Plzeňský kraj ,6 107,8 87,9 102,1 101,7 102,2 Karlovarský kraj ,3 113,0 103,8 111,6 115,1 103,4 Ústecký kraj ,4 102,0 92,9 101,0 102,4 100,1 Liberecký kraj ,4 95,4 81,9 100,5 100,2 100,7 Královéhrad. kraj ,4 92,6 90,7 98,7 99,9 98,1 Pardubický kraj ,3 96,0 100,0 103,6 103,8 103,6 Vysočina ,1 96,5 105,6 103,4 96,8 104,6 Jihomoravský kraj ,6 109,9 106,3 101,6 108,2 98,1 Olomoucký kraj ,8 98,2 99,0 102,7 98,1 104,1 Zlínský kraj ,9 99,0 95,4 100,9 98,7 101,3 Moravskoslezský kraj ,1 117,7 96,9 101,8 108,6 100,3 Zejména na trzích c estovního ruchu je práce s cílovou klientelou prací dlouhodobou a výsledky se dostavují až s určitým zpožděním a opravdovou změnu tržní pozice destinace odrážejí teprve dlouhodobější výsledky za 3 až 5 let. Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 16 (celkem 40)

18 4.1.3 Vývoj cestovního ruchu v 1. pololetí 2007 Dle ČSÚ se ve 2. čtvrtletí 2007 ubytovalo v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR 3,4 milionu hostů, tj. o 2,3 % více než ve stejném období předchozího roku, z toho zahraničních bylo o 1,5 % a domácích o 3,3 % více. Počty přenocování se zvýšily jen o 0,6 %, přičemž počet přenocování zahraničních turistů vzrostl o 1,7 %, naopak domácích klesl o 0,7 %. Do hromadných ubytovacích zařízení v ČR přijelo ve 2. čtvrtletí 2007 celkem 3,4 milionu hostů. Oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku to bylo o 2,3 % více. Rostoucí význam příjezdového cestovního ruchu pro ekonomiku charakterizuje i skutečnost, že stejně jako v minulých letech přijelo ve 2. čtvrtletí více zahraničních turistů (1,8 milionu, tj. o 1,5 % více než ve stejném období minulého roku), než domácích (1,6 milionu, tj. o 3,3 % více). Největším ubytovatelem je stále kategorie ostatní hotely a pensiony, kde se ubytovalo nejvíce hostů - 1,8 milionu, což představovalo meziroční přírůstek 3,8 %. Nejrychlejší nárůsty v počtu hostů však opět již tradičně zaznamenaly čtyř a pětihvězdičkové hotely (o 5,4 %, resp. 4,5 %). Výrazně se zvýšil počet rezidentů (tedy domácích turistů) v pětihvězdičkových hotelech (o 54,9 %), jejich podíl na počtu ubytovaných hostů v této kategorii byl však pouze 9,3 % a na celkovém počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních dokonce jen 0,5 %. Vývoj počtu ubytovaných hostů byl při porovnání meziročních přírůstků prvního a druhého čtvrtletí letošního roku v jednotlivých krajích rozdílný. Přesto, že v Praze se růst 11,9 % dosažený v 1. čtvrtletí snížil na 2,3 % ve 2. čtvrtletí, přispěla Praha počtem hostů ve svých ubytovacích zařízeních k celkovému růstu počtu ubytovaných hostů ve 2. čtvrtletí 2007 nejvíce ze všech krajů (35 %). Druhý nejvyšší podíl na přírůstku měl Jihomoravský kraj (31 %) se stabilním růstem v obou čtvrtletích (o 7,6 %, resp. 8,1 %). Moravskoslezský kraj vykázal nejvyšší zrychlení meziročního růstu (z 0,1 % na 15,0 %) a přispěl tak k celkovému růstu ve 2. čtvrtletí téměř 29 %. K nárůstu došlo i u počtu přenocování hostů. Ve 2. čtvrtletí činil 10,1 milionu, což bylo o 0,6 % více než ve stejném období předchozího roku. přenocování nerezidentů se zvýšil o 1,7 %, u rezidentů však došlo ke snížení o 0,7 %. I tento ukazatel potvrzuje význam příjezdového cestovního ruchu pro rozvoj cestovního ruchu v ČR a v jednotlivých krajích. Průměrná doba přenocování rezidentů se z 3,1 snížila na 2,9 a u nerezidentů nepatrně vzrostla na hodnotu 3,0, což v celku znamenalo mírné snížení. Pokud se týká turistických regionů, nejvíce hostů přijelo do Prahy (1 188 tisíc), následovaly Jižní Morava (395 tisíc), Severní Morava a Slezsko (277 tisíc) a Západočeské lázně (205 tisíc). Vývoj počtu zahraničních turistů (tzv. nerezidentů) v Moravskoslezském kraji navázal na úspěšný trend roku 2006 a 1. kvartálu Druhý kvartál roku 2007 je tedy v pořadí již šestým kvartálem za sebou s nepřetržitým růstem počtu zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních. Jen pro srovnání je vhodné připomenout, jak vypadaly nárůsty za uplynulý rok a půl (vždy v porovnání daných kvartálů let 2005, 2006 a 2007): 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 2006/ 2006/ 2006/ 2006/ 2007/ 2007/ 1.Q Q Q Q Q Q 2006 Nárůst počtu zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních 9,6 % 6,6 % 24 % 15,4 % 17, 7% 25, 6% Nárůst za 2. kvartál roku 2007 oproti 2. kvartálu rok u 2006 čin il dle předběžných výsledků šetření ČSÚ u zahraničních hostů 25,6%, a vynesl Moravskoslezský kraj podruhé za sebou na 1. místo v žebříčku krajů v nárůstu počtu zahraničních turistů. Pro srovnání uvádíme výsledky za všechny kraje (údaje převzaty z ČSÚ) a kraje jsou seřazeny dle indexu nárůstu u nerezidentů: Pořadí dle indexu 2. čtvrtletí Q 07/2.Q 06 nárůstu nerezidentů celkem nerezidenti rezidenti celkem nerezidenti rezidenti Moravskoslezský kraj ,0 125,6 103,4 Vysočina ,1 116,3 96,5 Plzeňský kraj ,3 113,9 110,1 Jihočeský kraj ,8 105,6 88,5 Jihomoravský kraj ,8 103,7 99,3 Hlavní město Praha ,7 103,2 96,6 ČR celkem ,6 101,7 99,3 Zlínský kraj ,7 101,4 102,9 Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 17 (celkem 40)

19 Karlovarský kraj ,4 100,5 99,9 Středočeský kraj ,5 98,9 96,9 Pardubický kraj ,6 98,6 96,2 Liberecký kraj ,4 93,9 93,2 Olomoucký kraj ,8 91,5 102,7 Ústecký kraj ,7 87,4 109,3 Královéhradecký kraj ,6 86,2 103,5 Z uvedené tabulky vyplývá, že MSK ve srovnání s ostatními kraji nezaostal ani u nárůstu rezidentů (domácích turistů). Zde se umístil na pomyslném 2. míst ě. V celkovém součtu (rezidenti + nerezidenti) sk ončil Moravskoslezský kraj rovněž na 2. m ístě. Top ten za ČR za 2. kvartál roku 2007 tvořili hosté z následujících zemí: Německo, Spojené království, Itálie, Spojené státy americké, Polsko, Rusko, Slovensko, Francie, Španělsko, Nizozemsko. V MSK byla struktura nerezidentů (zahraničních turistů) za 1. pololetí roku 2007 následující: Hosté pololetí 2007 tj. % z celkového počtu hostů v roce 2006 Hosté celkem ,32% Rezidenti ,41% Nerezidenti ,32% 1. Slovensko ,31% 2. Polsko ,01% 3. Německo ,83% 4. Ukrajina ,20% 5. Litva ,35% 6. Rusko ,58% 7. Itálie ,99% 8. Rakousko ,47% 9. Spojené království ,60% 10. USA ,71% 11. Francie ,08% 12. Ostatní asijské země ,25% 13. Ostatní evropské země ,53% 14. Maďarsko ,13% 15. Belgie ,05% 16. Nizozemsko ,15% 17. Švédsko ,14% 18. Finsko ,66% 19. Dánsko ,30% 20. Lotyšsko ,47% 21. Jižní Korea ,93% 22. Bulharsko ,95% 23. Španělsko ,35% 24. Rumunsko ,98% 25. Chorvatsko ,74% 26. Slovinsko ,36% 27. Estonsko ,37% 28. Japonsko ,13% 29. Švýcarsko ,49% 30. Norsko ,44% 31. Irsko ,17% 32. Kanada ,48% 33. Turecko ,60% 34. Řecko ,83% 35. Srbsko a Černá Hora ,02% 36. Ostatní africké země ,28% 37. Austrálie ,96% 38. Lichtenštejnsko ,11% 39. Portugalsko ,52% Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 18 (celkem 40)

20 Hosté pololetí 2007 tj. % z celkového počtu hostů v roce Čína ,00% 41. Izrael ,36% 42. Mexiko ,17% 43. Ostatní americké země ,85% 44. Lucembursko ,87% 45. Brazílie ,92% 46. Island ,06% 47. Nový Zéland ,69% 48. Jihoafrická republika ,17% 49. Kypr ,00% 50. Malta ,11% 51. Oceánie ,14% 4.2 Monitoring návštěvníků K monitoringu návštěvníků přistoupil v ČR jako první Moravskoslezský kraj, který už při zpracovávání Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko v letech využil metodiky zpracovatele (IRP, s.r.o. a Enterprise plc) a výstupy letního a zimního monitoringu zde sehrály významnou roli při formulaci strategie a akčního plánu. V roce 2004 převzala uvedenou metodiku agentura ČCCR-CzechTourism a začala ji uplatňovat na celém území ČR. Od roku 2005 je monitoring návštěvníků realizován pod koordinací agentury ČCCR-CzechTourism celoplošně. Výhodou tohoto celoplošného pokrytí je možnost vzájemného srovnání jednotlivých turistických regionů a turistických oblastí Výstupy monitoringu léto 2004 V roce 2004 byl monitoring realizován a vyhodnocován samostatně v turistické regionu Severní Morava a Slezsko. Vzhledem k počtu respondentů byl region rozdělen do tří oblastí Beskydy, Jeseníky a Střed (vše mezi uvedenými pohořími). Hlavní výstupy monitoringu: Příjezdová vzdálenost tuzemců: V létě 2004 bylo méně návštěvníků ze vzdálenějších míst nad 50 km než návštěvníků s příjezdovou vzdáleností do 50 km, jejich podíl byl nižší než v předchozím roce (44 % oproti 55 %). Výrazně více se jezdí z větší vzdálenosti do Beskyd a Jeseníků, naopak z bližšího okolí do 50 km se jezdí hlavně na Opavsko-Krnovsko. U jednodenních návštěvníků činí podíl těch, kteří uvedli příjezdovou vzdálenost do 50 km, plné tři čtvrtiny a jako důvod pobytu u nich převažuje relaxace. V průměru jsou také mladší. U návštěvníků z větší vzdálenosti je nejčastějším důvodem pobytu poznání. Procent Příjezdová vzdálenost tuzemců blízké okolí do 50 km nad 50 km Jeseníky Střed Beskydy Cílové skupiny: Nejsilnější skupinou nebyly jako v předchozích letech rodiny s dětmi (pokles z 36 % na 23 %), ale partnerské dvojice (36 %), zejm. v Beskydech (46 %). Silněji než v předchozích letech byli zastoupeni rovněž ti, kteří přijeli s přáteli či známými (26 %). Částečně je to zapříčiněno tím, že v souboru bylo relativně více mladých lidí do 29 let než v předchozích šetřeních. Nejvíce cílové skupiny rodiny s dětmi bylo podchyceno v oblasti Poodří (40 %). Zanedbatelnou skupinu tvořily zájezdy. Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 19 (celkem 40)

21 Procent Marketingová studie vývoje CR a pozice MSK a SMaS, srpen Způsob dopravy Doprava do regionu: Rozhodujícím dopravním prostředkem byl v letní sezóně 2004 automobil, nejvíce v oblasti Poodří a Ostravsko-Karvinska. Oproti předchozím letům příjezdy automobilem poklesly (z asi 70 % v letech 2001 a 2003 na necelých 60 % letos). Turisté (s přenocováním) přijížděli autem ze dvou třetin (loni ze tří čtvrtin), jednodenní návštěvníci v polovině případů. Druhým nejčastějším dopravním 10 prostředkem byl autobus, který uvedlo 18 % respondentů, což je téměř dvojnásobek 0 oproti předchozím letům (částečně je to auto vlak bus cyklo komb. jinak dáno vysokým podílem mladých lidí Jeseníky Střed Beskydy v souboru). Autobusem přijelo nejvíce návštěvníků do Jeseníků, a to v průměru třikrát více než do jiných oblastí kraje. Vysledovat lze tendenci poklesu cestování vlakem (každoroční pokles o 1 2 %, z 12 % v r na 7 % v r. 2004). Cyklistů bylo zaznamenáno nejvíce v Beskydech (7 %). Celkově se v dlouhodobém horizontu pohybuje jejich podíl okolo 5 %. Procent Délka pobytu Celkově tvoří ve zpracovaném souboru za léto 2004 nadpoloviční většinu (53 %) respondenti s délkou pobytu v regionu jeden den (jednodenní návštěvníci). S odchylkou ± 8 % osciloval jejich podíl okolo poloviny ve všech čtyřech letech šetření. U vícedenních návštěvníků s přenocováním (turistů) bylo nejvíce 49 % víkendových pobytů, týdenních bylo 42 % a delších jen zbývajících 9 %. Návštěvníci pobývající v regionu jen jeden den převažovali ve středních oblastech kraje (kromě Ostravska). Nejdelší pobyty mají návštěvníci Jeseníků. Meziročně byly zaznamenány výkyvy neumožňující zatím určit trend Procent Po kolikáté navštívili respondenti region poprvé 1 až 3 krát vícekrát Jeseníky Střed Beskydy Délka pobytu v regionu jednodenní 1 2 noclehy 3 6 noclehů delší Jeseníky Střed Beskydy vývoje délky pobytu, jedině víkendové pobyty zatím vždy meziročně rostly (delší spíše klesaly, celková tendence směřuje spíše ke zkracování délky pobytu). Opakovanost návště v Pro návštěvníky Moravskoslezského kraje zpravidla není tento region neznámý, více než ze dvou třetin přijeli poněkolikáté. Platí to hlavně pro Ostravsko a Poodří, kde je opakovanost návštěv nejvyšší. Nejvíce návštěvníků přijíždějících poprvé bylo v oblasti Beskyd a Hrubého Jeseníku (více než třetina). Těch, kteří přijíždějí do regionu poprvé, bylo více mezi mladými do 29 let než staršími. Více prvonávštěvníků je Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 20 (celkem 40)

22 samozřejmě mezi turisty přijíždějícími z větší vzdálenosti. Převažujícím důvodem příjezdu je poznání regionu. K časovému posunu u tohoto faktoru nedochází. Důvody návštěv Jako převažující důvod návštěvy regionu v létě 2004 uvedlo 40 % respondentů celkovou relaxaci (odpočinek, procházky, koupání, zábava), s odstupem pak poznání regionu (kultura, folklór, historie), které uvedlo 22 % respondentů. Třetím hlavním důvodem byl sport, který uvedlo 13 % respondentů. Podíl ostatních důvodů nepřesáhl 10 %. Oproti předchozím rokům došlo k posunu od aktivnějších forem spojených se zážitky (letos nižší podíl poznávacích a sportovních aktivit) Návštěva známých 9% Obchod 7% Zdraví 2% Jiný 7% Hlavní důvody návštěvy Sport 13% Relaxace 40% Poznání 22% k prostému odpočinku a relaxaci. Důvod návštěvy regionu procenta Odpočinek jako důvod návštěvy je dominantní na Ostravsku a Opavsko- Krnovsku (okolo poloviny ze všech sport uváděných důvodů). Poznávací turistika byla nejčastějším důvodem návštěvy poznání regionu v Poodří, naopak málo ji uváděli celková relaxace respondenti z Hrubého Jeseníku. Sport sehrával nejvýraznější roli u zdraví návštěvníků Hrubého Jeseníku a dále pak Beskyd. komerční důvody Pro drtivou většinu návštěvníků je návštěva příb./známých region cílovou destinací (jen 3 % tranzit respondentů uvedla tranzit). Jednodenní návštěvníci se o něco více než turisté věnovali sportu a Jeseníky Střed Beskydy poznávacím aktivitám, méně naopak byli zaměřeni na celkovou relaxaci. Komerční aktivity byly nejčastější u těch, kteří přijeli sami. Rodiny s dětmi více než jiné skupiny návštěvníků upřednostňují poznávací aktivity. Ti, kteří přijeli do regionu poprvé, uváděli více než ostatní (z jedné třetiny) jako hlavní důvod poznání regionu. Významné závislosti na věku se neprokázaly. Zdroje informací: Návštěvníci Moravskoslezského kraje, tak jako tomu je ostatně i jinde, silně preferují personální zdroje informací před nepersonálními. Celkově se v polovině případů spoléhají na vlastní poznání a zkušenosti, třetina pak čerpá z ústních informací od známých. Nepersonální zdroje informací, tj. různé propagační materiály, publikace, internet, relace v médiích apod., Zdroje informací o regionu procenta využívá zhruba třetina návštěvníků Z nepersonálních informací je pro návštěvníky nejdůležitějším zdrojem informační centra internet. Služeb informačních center využívá relativně málo návštěvníků (jen asi každý dvacátý), takže jejich informační roli nelze přeceňovat (informační centra ovšem sehrávají i jiné důležité role než pouhý informační servis). propagační materiály články v tisku, brožury z rozhlasu či televize z internetu Meziregionální rozdíly u nepersonálních informací nejsou významné, pouze internet více využívají návštěvníci ústní informace přátel vlastní zkušenosti Beskyd a méně využívají návštěvníci Jeseníky Střed Beskydy Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 21 (celkem 40)

23 Jeseníků. Návštěvníci Jeseníků méně staví na ústních informacích od známých, návštěvníci Beskyd zase na vlastní zkušenosti. Vlastní poznání a zkušenosti byly rozhodující téměř pro dvě třetiny návštěvníků ústní informace 33% Zdroje informací o regionu vlastní zkušenosti 59% internet 17% významně neliší (pořadí zůstává dlouhodobě stabilní). infocentra 6% ostatní 9% středních oblastí turistického regionu a téměř pro tři čtvrtiny jednodenních návštěvníků. Obecně platí, že ústní informace jsou významné především pro návštěvníky s delším pobytem a s větší příjezdovou vzdáleností (až pro polovinu z nich). Větší potřebu být informování cítí také návštěvníci, jejichž hlavním důvodem pobytu je poznání regionu. Na věku v tomto případě příliš nezáleželo. Struktura zdrojů informací se v čase Zvláštní pozornost si zaslouží internet jako informační médium využívané v Moravskoslezském kraji stále více. Jako zdroj informací uvedlo v letní sezóně 2004 internet už 17 % návštěvníků, přičemž jejich počet neustále roste (meziroční nárůst činí 2-3 procenta). U turistů s pobytem delším než jeden den a u návštěvníků z jiných krajů již podíl uživatelů internetu jako zdroje informací pro své cesty překročil čtvrtinu. Ještě více je jich ve skupině hotelových hostů. U specifických skupin, jako např. business turistů, může přesahovat třetinu. Z pohledu vnitroregionálního porovnání byl internet jako zdroj informací častěji uváděn v Beskydech (více než čtvrtina), méně často v Jeseníkách, což je výsledek opačný než v předchozích šetřeních. Střední generace návštěvníků uváděla tento zdroj častěji než mladí do 29 let. Ubytování: Z celkového souboru respondentů za léto 2004 byla ubytována méně než polovina (47 %), což koresponduje s podílem jednodenních návštěvníků, kterých bylo 53 %. Zdaleka nejčastější formou je ubytování v soukromí (rozumí se jím i ubytování u příbuzných nebo známých), které celkově představovalo 35 % z počtu ubytovaných. V hotelech bylo ubytováno 20 % respondentů, z toho 65 % v hotelech vyšší kategorie (alespoň tříhvězdičkových). V kempech bylo ubytováno 18 % návštěvníků, v penzionech rovněž 18 % a v turistických chatách či ubytovnách 9 %. V Beskydech uváděli respondenti výrazně častěji ubytování v penzionu, méně často než jinde uváděli kempy a hotely. Častější bylo hotelové ubytování v Jeseníkách. Procent Ubytování návštěvníků 0 hotel ***+hotel **,* penzion ubytovna kemp soukromí Typ ubytování (procenta z počtu ubytovaných) Jeseníky Střed Beskydy pěší turistika cykloturistika hipoturistika koupání zimní sporty kulturní akce návštěvy památek zábava péče o zdraví Nejlákavější aktivity v regionu procenta Jeseníky Střed Beskydy Nejlákavějšími aktivitami pro návštěvníky Moravskoslezského kraje byly v letní sezóně 2004 pěší turistika (41 %), poznávací turistika (35 %), cykloturistika (28 %) a zábava (27 %). Nad 20 % respondentů uvedlo ještě koupání. Pěší turistiku uváděli nejvíce návštěvníci Jeseníků (více než polovina), cykloturistiku návštěvníci Beskyd, Jeseníků a Poodří (okolo třetiny), společenský život a zábavu návštěvníci středních oblastí kraje (více než třetina, což je dvojnásobek oproti Jeseníkům a Beskydám). Pro návštěvníky Jeseníků byly významné ještě zimní sporty (uvedla třetina respondentů, v Beskydech necelá pětina). V Jeseníkách je významným Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 22 (celkem 40)

24 fenoménem ještě hipoturistika, kterou uvedl jako lákavou aktivitu každý čtvrtý respondent. Graf ukazuje, s čím by návštěvníci rádi spojovali svůj pobyt v jednotlivých agregovaných oblastech kraje. Související otázka je zaměřená na zjištění toho, co brání lepšímu využití turistického potenciálu. Podle vyjádření respondentů regionu nejvíce schází kvalitnější dopravní infrastruktura týkající se silnic, parkovišť, servisu atd. (37 %). Následují faktory více míst poskytujících informace (každoročně se zvyšuje), společenská a zábavní centra, vybavenost pro sportovní vyžití a lepší dostupnost hromadnou dopravou (uvedlo vždy více než 20 %). Oproti předchozím letům se výrazně zvýšil podíl respondentů, kterým chybí špičková zařízení a služby pro náročné a snížil podíl těch, kterým leží na srdci péče o kulturní památky a turistické atraktivity. více host. zařízení špičková zařízení péče o památky dopravní infrastruktura lepší dostupnost informační centra sportovní vybavenost zábavní centra atrakce pro děti Co regionu nejvíce schází Jednodenním návštěvníkům kupř. více vadí špatná dostupnost hromadnou dopravou, turistům více chybí špičková zařízení či atrakce pro děti. Rozdíly ale nejsou příliš výrazné. Obdobné jsou rozdíly mezi obyvateli Moravskoslezského kraje a návštěvníky odjinud. V tomto porovnání je výrazně rozdílný postoj ke sportovní vybavenosti, kde na její vybavenost kriticky poukazovalo 28 % návštěvníků z řad obyvatelstva MSK oproti 16 % návštěvníků odjinud. Očekávané je i kritické hodnocení péče o památky a turistické atraktivity ze strany těch, pro které je hlavním důvodem pobytu poznávací turistika (chybí jim ve čtvrtině případů, u ostatních jen každému desátému) nebo větší problém spatřovaný v nedostatku příležitostí pro zábavu u těch, více host. zařízení špičková zařízení péče o památky dopravní infrastruktura lepší dostupnost informační centra sportovní vybavenost zábavní centra atrakce pro děti procenta jednodenní návštěvníci turisté ubytování stravování personál informace Co regionu nejvíce schází čistota přátelskost lidí procenta Jeseníky Střed Beskydy Z hlediska vnitroregionálního členění je dopravní infrastruktura a dostupnost největším problémem Jeseníků. K tomu ještě přistupuje problém řídké sítě stravovacích a ubytovacích zařízení (22 %), který takřka není problémem Beskyd (5 %). V Beskydech je ale silně voláno po špičkových zařízeních a službách pro náročné (24 %, jinde pod 10 %). Ve středních oblastech kraje je více než jinde pociťován nedostatek míst poskytujících informace (v tom jsou na tom nejlépe Beskydy). Vcelku logické vysvětlení mají rozdílné postoje k problémům regionu podle délky pobytu, resp. rozdíly mezi názory jednodenních návštěvníků a turistů. Hodnocené faktory kvality služeb Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50 Jeseníky Střed Beskydy Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 23 (celkem 40)

25 kteří uvádějí jako hlavní důvod pobytu relaxaci a odpočinek. Celkové hodnocení kvality služeb poskytovaných návštěvníkům regionu s porovnáním podle agregovaných oblastí ukazuje následující graf. Ze sledovaných faktorů bylo v letní sezóně 2004 nejhůře hodnoceno poskytování informací o regionu, přičemž v oblasti Opavsko-Krnovsko došlo dokonce k převaze negativního hodnocení nad kladným (index 2,65). Hodnocení ostatních sledovaných faktorů nepřesáhlo index 2,00 (kromě úrovně personálu a péče o čistotu ve středních částech kraje). Všude má nejlepší hodnocení přátelskost místních lidí k návštěvníkům. V Jeseníkách bylo hodnocení všech faktorů příznivější. Ve sledovaném horizontu posledních čtyř let docházelo k určitým výkyvům, neprokázaly se ale jako statisticky významné. Oproti loňsku došlo ke zhoršení hodnocení poskytování informací o regionu (zatím nejhorší hodnocení). Horší než u poskytovaných služeb bylo hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu, opět podle předem daných faktorů. Z jiného pohledu se potvrdily nedostatky pociťované návštěvníky regionu týkající se vybavení pro sport, dopravní dostupnosti a příležitostí pro zábavu. Převaha negativního hodnocení (index vyšší než 2,5) byla celkově zaznamenána u dopravní dostupnosti (2,52), zejména v Jeseníkách. V Jeseníkách byly velmi kriticky hodnoceny příležitosti pro zábavu. Lépe než jinde bylo hodnoceno vybavení regionu pro sportovní aktivity v Beskydech. Hodnocené faktory vybavenosti regionu Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50 2,75 3,00 hostinské kapacity dostupnost regionu značení tras značení atraktivit vybavení pro sport drobný prodej možnosti zábavy Jeseníky Střed Beskydy Obecně u těchto faktorů vybavenosti regionu ke zlepšení nedochází. Postupné zhoršování lze vysledovat v posledních letech u hodnocení příležitostí pro zábavu a dopravní dostupnosti regionu. Lépe než v posledních letech bylo hodnoceno značení turistických atraktivit a tras. Celkový profil letního návštěvníka MSK v r. 2004: o Téměř 60 % návštěvníků představovali obyvatelé Moravskoslezska. Do horských oblastí Severní Moravy a Slezska přijelo více návštěvníků z větší vzdálenosti. o Nejčastější byly partnerské dvojice (třetina), které převážily nad rodinami s dětmi (čtvrtina). o Na úkor dopravy automobilem (60 %) se zvýšil podíl návštěvníků, kteří použili autobus (18 %). o Podíl jednodenních a vícedenních návštěvníků je zhruba vyrovnaný. Vícedenní pobyty byly typičtější v Beskydech. o Třetina turistů je ubytována v soukromí, u příbuzných či známých, hotely využívá každý pátý. o Pro více než dvě třetiny návštěvníků je region známý již z dřívějších pobytů. o Hlavním důvodem návštěvy regionu byla celková relaxace (40 %). Následuje poznání a sport. o Téměř každý šestý návštěvník již využívá pro svou informovanost internet. o Pro návštěvníky je region přitažlivý především svými možnostmi pro pěší a poznávací turistiku. o Největšími slabinami regionu je v očích návštěvníků špatná dopravní infrastruktura, nedostatečný informační servis, málo příležitostí pro zábavu a zázemí pro sportovní aktivity. o Skoro pro každého pátého návštěvníka je Moravskoslezsko levnější než jiné regiony ČR. Typický návštěvník nemá tendence výrazně měnit své postoje k turismu v regionu, jeho celkové hodnotící soudy se v zásadě nezlepšují. Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 24 (celkem 40)

26 4.2.2 Výstupy monitoringu léto 2005 Nejlákavější aktivity v regionu: Češi zahraniční návštěvníci poznávací turistika pěší turistika zábava cykloturistika koupání, vodní sporty kulturní akce Největší rezervy regionu: chybí informace o regionu, špatné značení (5%) nedostatečné společenské a kulturní vyžití (3%) chybí aktivity, atrakce pro děti (2%) nevyhovující dostupnost (2%) nevyhovující stav komunikací (2%) Shrnutí hlavních výsledků: Zahraniční návštěvníci byli v regionu zastoupeni více než desetinou (14%), nejvíce z nich bylo z Polska (35%), Německa (17%) a Slovenska (16%). Nejvíce domácích návštěvníků přijelo z Ostravy a dalších větších měst v regionu a jeho blízkém okolí. Návštěvníci nejčastěji využívali k přepravě do regionu automobil (57%) a vlak (16%). Zahraniční hosté využívali i zájezdové autobusy (8%) a jiné dopravní prostředky (11%), pravděpodobně letadlo. Domácí hosté preferovali jednodenní zájezdy (50%), zahraniční hosté na místě strávili častěji více než 3 noci (57%). Téměř polovina návštěvníků pobývala na místě bez ubytování (45%) nebo bydleli u příbuzných a známých, případně na vlastní chatě (17%). Návštěvníci přijížděli se známými nebo s přáteli (52%), 28% s dětmi, 20% sama. Důvody návštěvy regionů ČR jsou pro Čechy i zahraniční návštěvníky podobné. Pro nejvíce návštěvníků je důvodem pobytu v regionu poznání (34% zahraničních, 24% Čechů). Dalším významným důvodem k pobytu je relaxace (16% zahraničních, 23% Čechů). Zahraniční turisté na Severní Moravu a Slezsko přijíždí také z důvodu návštěvy známých či příbuzných (16%). Pro 42 % návštěvníků z Čech je v regionu nejlákavější aktivitou pěší turistika. Zahraniční návštěvníci (51%) dávají přednost turistice poznávací, ale je pro ně atraktivní i společenský život a zábava (26%) Češi více vyhledávají sport, především koupání a vodní sporty (24%) a cykloturistiku (23%). Mezi místy, které zahraniční návštěvníci navštívili, dominuje jednoznačně Praha (31%), dále následuje Jižní Morava (19%) a Střední Morava (14%). Téměř polovina (42%) zahraničních návštěvníků byla v regionu poprvé, naopak 52% Čechů se sem vracelo více než potřetí. Téměř Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 25 (celkem 40)

27 polovina domácích návštěvníků předpokládá opakování návštěvy regionu v brzké době do 0,5 roku (48%). Do regionu by se v budoucnu chtělo znovu podívat i 84% zahraničních návštěvníků. V souvislosti se službami většina českých návštěvníků hodnotila kladně jejich cenovou úroveň, úroveň veřejného stravování a rozsah a dostupnost stravovacích kapacit. Návštěvníci byli spokojeni i s nákupními možnostmi a přátelskostí místních lidí. Naopak nepříznivě byla hodnocena dopravní infrastruktura a péče o čistotu a pořádek. Zahraniční návštěvníci měli celkově vyšší výdaje než Češi. Většina (55%) zahraničních respondentů odhadla své denní náklady na více než 500 Kč, 22% denně utratí více než 1000 korun. Češi utráceli méně, 75% vydá denně méně než 500 Kč. Nejhojněji využívaným zdrojem informací jsou příbuzní a známí (66%). Mezi často užívané zdroje dále patří: turistická informační centra, propagační materiály a internet. Mezi nejčastěji spontánně uváděné výtky patří: chybí informace o regionu a je zde špatné značení, v regionu je nedostatečné společenské a kulturní vyžití, chybí atrakce pro děti, nevyhovující dostupnost regionu, je zde nevyhovující stav komunikací Výstupy monitoringu zima 2005/2006 Hlavní důvod návštěvy: turistika a sport (31%), práce (15%), návštěva příbuzných a známých (11%) poznávání (11%) Nejlákavější aktivity v regionu: Češi zahraniční návštěvníci lyžování poznávací turistika pěší turistika zábava cykloturistika kultura Největší rezervy regionu: nevyhovující stav komunikací (7%) nedostatečné společenské a kulturní vyžití (5%) nevyhovující dostupnost (4%) horší čistota (3%) chybí aktivity pro děti (3%) chybí více informací o regionu (3%) Shrnutí hlavních výsledků: Zahraniční návštěvníci byli v regionu zastoupeni z 16%, nejvíce z nich bylo z Polska (29%), Slovenska (25%) a Německa (11%). Nejvíce domácích návštěvníků přijelo z Opavy (12%), Ostravy (10%) a dalších větších měst v regionu a jeho blízkém okolí. Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 26 (celkem 40)

28 Návštěvníci nejčastěji využívali k přepravě do regionu automobil (61%) a vlak (17%). Zahraniční hosté využívali i zájezdové autobusy (13%) a jiné dopravní prostředky (22%), pravděpodobně letadlo. Domácí hosté preferovali jednodenní zájezdy (48%), zahraniční hosté na místě strávili častěji 1 až 7 nocí (64%). Téměř polovina návštěvníků pobývala na místě bez ubytování (42%) nebo bydleli u příbuzných a známých, případně na vlastní chatě (17%). Návštěvníci přijížděli se známými nebo s přáteli (53%), 27% sami a 20% s dětmi. Důvody návštěvy regionů ČR jsou pro Čechy i zahraniční návštěvníky podobné. Pro nejvíce návštěvníků je důvodem pobytu v regionu turistika a sport (31%) a práce (15%). Dalším významným důvodem k pobytu je návštěva známých nebo příbuzných (11%) a poznání (11%). Pro 46 % návštěvníků je v regionu nejlákavější aktivitou lyžování a zimní sporty (46%). Dále pak pěší turistika (31%), společenský život a zábava (23%) a poznávací turistika (22%).Zahraniční hosté upřednostňují společenský život a zábavu (31%, Češi 22%) a poznávací turistiku (29%, Češi 21%). Češi více vyhledávají pěší turistiku (33%, cizinci 21%) a cykloturistiku (19%, cizinci 10%). Mezi místy, které zahraniční návštěvníci navštívili, dominuje jednoznačně Praha (31%), dále následuje Jižní Morava (13%) a Střední Morava (8%). Dvě pětiny (40%) zahraničních návštěvníků byla v regionu poprvé, naopak 58% Čechů se sem vracelo více než potřetí. Více než polovina domácích návštěvníků předpokládá opakování návštěvy regionu v brzké době do 0,5 roku (56%). Do regionu by se v budoucnu chtělo znovu podívat i 75% zahraničních návštěvníků. V souvislosti se službami většina návštěvníků hodnotila velmi dobře nebo spíše dobře úroveň veřejného stravování (79%), cenovou úroveň služeb (73%) a dostupnost stravovacích kapacit (78%). Nejvíce byla návštěvníky kritizována dopravní infrastruktura (47% ohodnotilo spíše nebo velmi špatná). Pozitivně všichni návštěvníci hodnotili přátelskost místních lidí (77%) a místní orientační značení (77%). Zahraniční návštěvníci měli celkově vyšší výdaje než Češi. Většina (67%) zahraničních respondentů odhadla své denní náklady na více než 500 Kč, 34% denně utratí více než 1000 korun. Češi utráceli méně, 71% vydá denně v rozmezí 201 až 1000 Kč. Nejhojněji využívaným zdrojem informací jsou pro návštěvníky příbuzní a známí (67%). Zahraniční hosté využívali více internet (72%, Češi 60%), turistická informační centra (59%, Češi 48%), cestovní kanceláře (32%, Češi 25%) a personál ve službách (49%, Češi 42%). Mezi nejčastěji spontánně uváděné výtky patří: nevyhovující stav komunikací (7%), nedostatečné společenské a kulturní vyžití (5%), nevyhovující dostupnost regionu (4%), horší čistota (3%), chybí aktivity pro děti (3%) a chybí informace o regionu (3%) Výstupy monitoringu léto 2006 Hlavní důvod návštěvy: relaxace (25%), poznání (20%), turistika a sport (16%) zábava (10%). Nejlákavější aktivity v regionu: Češi zahraniční návštěvníci pěší turistika poznávací turistika cykloturistikavodní sporty zábava kultura Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 27 (celkem 40)

29 Shrnutí hlavních výsledků: Zahraniční návštěvníci byli v regionu zastoupeni z 8%, nejvíce z nich bylo z Polska (44%), Slovenska (36%), Německa (10%) a Velké Británie (3%). Nejvíce domácích návštěvníků přijelo z Karviné (14%), Nového Jičína (13%) a dalších větších měst v regionu a jeho blízkém okolí. Návštěvníci nejčastěji využívali k přepravě do regionu automobil (52%) a vlak (16%). Zahraniční hosté využívali i zájezdové autobusy (9%). Domácí hosté preferovali jednodenní zájezdy (51%), zahraniční hosté na místě strávili častěji 1 až 7 nocí (60%). Téměř polovina návštěvníků pobývala na místě bez ubytování (48%). Návštěvníci přijížděli se známými nebo s přáteli (54%), s dětmi (30%) nebo sami (15%). Důvody návštěvy regionů ČR jsou pro Čechy i zahraniční návštěvníky podobné. Pro nejvíce návštěvníků je důvodem pobytu v regionu relaxace (25%) a poznání (20%). Dalším významným důvodem k pobytu je turistika a sport (16%) a zábava (10%). Mezi místy, která zahraniční návštěvníci navštívili, dominuje Praha (17%), dále následuje Jižní Morava (12%) a Střední Morava (10%). 35% zahraničních návštěvníků bylo v regionu poprvé, naopak 59% Čechů se sem vracelo více než potřetí. 49% domácích návštěvníků předpokládá opakování návštěvy regionu v brzké době do půl roku. Do regionu by se v budoucnu chtělo znovu podívat i 39% zahraničních návštěvníků. V souvislosti se službami většina návštěvníků hodnotila velmi dobře nebo spíše dobře cenovou úroveň služeb (81%), úroveň veřejného stravování (76%) a péči o čistotu a pořádek (76%). Nejvíce byla návštěvníky kritizována dopravní infrastruktura (negativně ji hodnotilo 36%). Pozitivně návštěvníci hodnotili přátelskost místních lidí (87%) a místní orientační značení (77%). Zahraniční návštěvníci měli celkově vyšší výdaje než Češi. Většina (54%) zahraničních respondentů odhadla své denní náklady na více než 500 Kč, 18% denně utratí více než 1000 korun. Češi utráceli méně, 27% vydá denně méně než 200Kč. Nejhojněji využívaným zdrojem informací jsou pro návštěvníky příbuzní a známí (67%). Zahraniční hosté využívali více internet (63%, Češi 48%), propagační materiály (61%, Češi 50%), turistická informační centra (43%, Češi 32%) a personál ve službách (39%, Češi 34%). Mezi nejčastěji spontánně uváděné výtky patří: nedostatečné společenské a kulturní vyžití (3%), malé nákupní možnosti (3%), chybí atrakce pro děti (2%), nedostatek bazénů a koupališť (2%) a chybí informace o regionu (2%) Výstupy monitoringu zima 2006/2007 Specifikou této zimy bylo zcela nezimní počasí s minimem dnů se sněhovou pokrývkou a s vysokými průměrnými teplotami, což se odrazilo i v zimní cykloturistice. Hlavní důvod návštěvy: turistika a sport (25%), relaxace (13%), návštěva příbuzných a známých (11%) poznávání (11%). 50 Nejlákavější aktivity v regionu: Češi zahraniční návštěvníci pěší turistika společenský život a zábava lyžování, zimní sporty poznávací turistika péče o fyzickou a duševní kondici cykloturistika, horská cyklistika Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 28 (celkem 40)

30 Shrnutí hlavních výsledků: Zahraniční návštěvníci byli v regionu zastoupeni z 8%, nejvíce z nich bylo ze Slovenska (72%), Polska (21%) a Německa (4%). Nejvíce domácích návštěvníků přijelo z Opavy (16%), Frýdku-Místku (15%) a dalších větších měst v regionu a jeho blízkém okolí. Návštěvníci nejčastěji využívali k přepravě do regionu automobil (55%) a vlak (16%). Zahraniční hosté využívali i zájezdové autobusy (20%). Domácí hosté preferovali jednodenní zájezdy (58%), zahraniční hosté na místě strávili častěji 1 až 7 nocí (84%). Více než polovina návštěvníků pobývala na místě bez ubytování (52%) nebo bydleli u příbuzných, známých či ve vlastní chatě (15%). Návštěvníci přijížděli s partnerem, se známými nebo s přáteli (55%), 19% sami a 26% s dětmi. Důvody návštěvy regionů ČR jsou pro Čechy i zahraniční návštěvníky podobné. Pro nejvíce návštěvníků je důvodem pobytu v regionu turistika a sport (25%) a relaxace (13%). Dalším významným důvodem k pobytu je návštěva známých nebo příbuzných (11%) a poznání (11%). Pro 33 % návštěvníků je v regionu nejlákavější aktivitou pěší turistika. Dále pak společenský život a zábava (32%) a zimní sporty (28%). Zahraniční hosté upřednostňují poznávací turistiku (52%, Češi 22%). Češi více vyhledávají cykloturistiku (17%, cizinci 11%). Mezi místy, které zahraniční návštěvníci navštívili, dominuje jednoznačně Severní Morava a Slezsko (29%), dále následuje Jižní Morava (15%) a Střední Morava (14%). Asi pětina (22%) zahraničních návštěvníků byla v regionu poprvé, naopak 71% Čechů se sem vracelo více než potřetí. Téměř dvě třetiny (64%) domácích návštěvníků předpokládá opakování návštěvy regionu v brzké době do 0,5 roku. Do regionu by se v budoucnu chtělo znovu podívat i 71% zahraničních návštěvníků. V souvislosti se službami většina návštěvníků hodnotila velmi dobře nebo spíše dobře úroveň veřejného stravování (79%), cenovou úroveň služeb (79%) a dostupnost stravovacích kapacit (80%). Nejvíce byla návštěvníky kritizována dopravní infrastruktura (35% ohodnotilo jako spíše nebo velmi špatnou). Pozitivně všichni návštěvníci hodnotili přátelskost místních lidí (89%) a místní orientační značení (82%). Zahraniční návštěvníci měli celkově vyšší výdaje než Češi. Většina (88%) zahraničních respondentů odhadla své denní náklady na více než 500 Kč, 68% cizinců denně utratí více než 1000 korun. Češi utráceli méně, 62% vydá denně v rozmezí 201 až 1000 Kč. Nejhojněji využívaným zdrojem informací jsou pro návštěvníky příbuzní a známí (70%). Zahraniční hosté využívali více propagační materiály (71%, Češi 50%), internet (65%, Češi 57%), turistická informační centra (39%, Češi 30%), cestovní kanceláře (33%, Češi 26%) a personál ve službách (64%, Češi 40%). Mezi nejčastěji spontánně uváděné výtky patří: horší kvalita služeb (4%), nedostatek nákupních možností (4%), nedostatek aktivit pro děti (4%), horší čistota (4%), znečištění životního prostředí (4%), problémy s dopravou (4%) Komparace léto 2005/léto 2006 Léto respondentů (z toho 338 zahraničních návštěvníků). Léto respondentů (z toho 175 zahraničních návštěvníků). V létě 2006 byl nižší podíl zahraničních hostů (16%, léto %), Čechů bylo naopak více (84%, léto %). Ze zahraničních návštěvníků tento region navštívilo v létě 2006 více hostů ze Slovenska (31%, léto %). Naopak v létě 2005 přijelo více cizinců z Německa (21%, léto %). Skladba návštěvníků dle věku zůstala v obou letních sezónách podobná. V létě 2006 přijelo více hostů samotných (25%, léto %). Naopak v létě 2005 tento region navštívilo o 6% více návštěvníků s dětmi. Návštěvníci k přepravě na místo pobytu využívali nejvíce auto a to především Češi v létě 2005 (62%, léto %). V létě 2006 přijelo více zahraničních návštěvníků zájezdovým autobusem (31%, léto %) a rovněž více Čechů (11%, léto %). Hlavním důvodem návštěvy tohoto regionu je poznání. Češi přijeli za poznáním více v létě 2005 (49%, léto %). Zahraniční návštěvníci přijeli v létě 2005 častěji za turistikou a sportem (14%, léto %). Návštěvníci byli v souvislosti se službami většinou spokojenější v létě 2006 a to především se službami pro cykloturisty (35%, léto %). V létě 2006 byla hodnocena pozitivněji příležitost pro zábavu (61%, léto %), vybavení regionu pro sportovní aktivity (48%, léto %), vybavení regionu atrakcemi pro děti (43%, léto %) a nákupní možnosti (66%, léto %). Nejvíce byla kritizována dopravní infrastruktura (27% spíše nebo velmi špatně). V souvislosti s péčí o rozvoj cestovního ruchu byli v létě 2006 návštěvníci spokojenější s nabídkou programů pro Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 29 (celkem 40)

31 volný čas (54% spíše nebo velmi dobře, léto %) a s poskytováním informací o regionu (75%, léto %). Průměrné denní výdaje Kč byly častější u zahraničních hostů v létě 2005 (60%, léto %); v létě 2006 mělo 19% cizinců výdaje do 200 Kč na den (léto %). V létě 2005 měl větší podíl Čechů výdaje do 500 Kč (78%, léto %). Zahraniční návštěvníci v létě 2006 více využívali jako zdroj informací cestovní kanceláře a agentury (42%, léto %). V létě 2005 naopak cizinci upřednostňovali turistická informační centra (58%, léto %). Češi využívali stejné zdroje informací jako v létě Komparace zima 2005/2006 a zima 2006/2007 Zima 2006/ respondentů (z toho 205 zahraničních návštěvníků). Zima 2005/ respondentů (z toho 472 zahraničních návštěvníků). Podíl zahraničních návštěvníků oproti zimě 2005/2006 poklesl (8%, zima 05/06 16%). Ze zahraničních návštěvníků tento region navštívilo v zimě 2006/2007 více hostů ze Slovenska (72%, zima 05/06 25%), méně hostů přijelo z Polska (21%, zima 05/06 29%) a Německa (4%, zima 05/06 11%). V zimě 2006/2007 přijíždělo méně hostů ve věku do 25 let (19%, zima 05/06 22%), jinak se struktura návštěvníků z hlediska věku příliš nezměnila. Návštěvníků, kteří přijeli sami bylo v zimě 2006/2007 oproti předešlému roku méně (19%, zima 05/06 27%). V zimě 2006/2007 přijíždělo více zahraničních návštěvníků autem (63%, zima 05/06 49%) a zájezdovým autobusem (21%, zima 05/06 13%). Méně domácích hostů přijíždělo autem v zimě 2006/2007 (54%, zima 05/06 64%), více jich přijelo na kole (5%, zima 05/06 0%). Důvody návštěvy: V zimě 2006/2007 přijelo více zahraničních návštěvníků za poznáním (28%, zima 05/06 16%) a za turistikou a sportem (34%, zima 05/06 23%), naopak výrazně méně jich přijelo za prací (1%, zima 05/06 27%). Méně Čechů přijelo za turistikou a sportem (24%, zima 05/06 33%) a více za zábavou (10%, zima 05/06 5%). Nejlákavější aktivity: U zahraničních návštěvníků se zvýšil zájem o poznávací turistiku (52%, zima 05/06 29%) a o pěší turistiku (34%, zima 05/06 21%). Čeští hosté ve srovnání se zimou 2005/2006 více vyhledávali zábavu (32%, zima 05/06 22%) a jiné aktivní sporty (13%, zima 05/06 6%). V souvislosti se službami byli návštěvníci v zimě 2006/2007 spokojenější se službami pro cykloturisty (60%, zima 05/06 34% velmi či spíše dobře) a se službami pro motoristy (61%, zima 05/06 43% velmi či spíše dobře). Vybavenost regionu atrakcemi pro děti byla lépe hodnocena v zimě 2006/2007 (47%, zima 05/06 28% velmi nebo spíše dobře). Hosté v zimě 2006/2007 hodnotili pozitivněji také množství příležitostí pro zábavu (73%, zima 05/06 54% velmi nebo spíše dobře). Lépe hodnotili návštěvníci v zimě 2006/2007 rovněž nabídku programů pro volný čas (71%, zima 05/06 50%) a péči o životní prostředí (68%, zima 05/06 52%). V zimě 2006/2007 bylo více zahraničních hostů, kteří utratili více než 1000 Kč denně (68%, zima 05/06 34%), totéž lze říci o Češích (17%, zima 05/06 9%). Výrazně ubylo cizinců, jejichž útraty se pohybovaly v rozmezí 200 až 1000 Kč denně (27%, zima 05/06 60%). Zahraniční návštěvníci v zimě 2006/2007 více jako informační zdroje využívali propagační materiály (71%, zima 05/06 52%) a personál ve službách (64%, zima 05/06 49%). Češi (30%, zima 05/06 48%) i cizinci (39%, zima 05/06 59%) v zimě 2006/2007 podstatně méně využívali turistických informačních center. 4.3 Finanční podpora CR v MSK z ROP NUTS II Moravskoslezsko Pro období let je v Moravskoslezském kraji nejvýznamnějším zdrojem financování cestovního ruchu z veřejných prostředků Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko. Tab. 20 Plánovaná finanční podpora cestovního ruchu z ROP NUTS II Moravskoslezsko na léta v mil. Kč Rok ROP, podpora cestovního ruchu Průměr na NUTS II region z ROP Alokace prostředků na podporu CR za 7 regionů soudržnosti ( ) Průměrná výše podpory CR za 7 regionů soudržnosti Průměrná výše podpory CR v NUTS II Moravskoslezsko cca cca 257 Pramen: MMR ČR, 2006, ÚRR Regionu soudržnosti Moravskoslezsko Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 30 (celkem 40)

32 5 Poznatky o vybraných cílových trzích DMMS se v roce 2007 zúčastnil 3 zahraničních veletrhů. Z účasti na těchto veletrzích byly zpracovány a zveřejněny podrobné zprávy ( Zástupci DMMS se na účast na těchto veletrzích svědomitě připravovali a následně v rámci podrobných zpráv byly uvedeny i hlavní získané informace o těchto trzích. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi zajímavé trhy, což potvrzují i výše uvedené statistiky, zahrnujeme do této marketingové studie i výběr informací o těchto trzích (Nizozemí, Pobaltí, Rusko). 5.1 Nizozemí Nizozemský trh je velmi zajímavý jak pro ČR, tak pro náš turistický region či Moravskoslezský kraj. Toto potvrzují i následující informace, shrnující hlavní postřehy o trhu cestovního ruchu v Nizozemí. Nizozemí se v letech umístilo na 3. místě z hlediska počtu turistů přijíždějících do ČR. V roce 1999 kleslo na 5. místo a v roce 2000 se vrátilo opět na 3. místo. V roce 2001 patřilo Nizozemsku opět 5.místo a v roce 2002 a 2003 spadlo na 6. místo. V letech 2004 i 2005 se Nizozemí umístilo na 5. místě z hlediska počtu turistů přijíždějících do ČR. V Moravskoslezském kraji se Nizozemí v roce 2004 umístilo až na 12. místě, v roce 2005 na 8. místě. Nizozemci jezdí na dovolenou častěji, než obyvatelé ostatních zemí Evropské Unie. Sklon k cestování překračuje hranici 100 %, činí 107,6 %. To znamená že průměrně jede každý obyvatel Nizozemí na zahraniční dovolenou alespoň jednou do roka. Sklon k cestování u dlouhodobější dovolené (více než 4 noci) dosahuje 74 %. V roce 2004 vydali Nizozemci 16,68 mld. USD na výjezdový cestovní ruch. Nizozemské království patří k zemím s nejvyšší životní úrovní na světě. Vysoká životní úroveň spolu s tradiční chutí cestovat a poznávat nové země, min. petitýdenní dovolená a celá řada státních svátků, to jsou všechno důvody, proč Nizozemci rádi cestují a proč jsou v každé zemi vítanými hosty. V zahraničí Nizozemci vyhledávají to, co sami doma nemají - aktivní dovolenou ve volné přírodě a na horách, zimní sporty a malebná historická města. Nizozemci jsou v zahraničí známí jako spořiví, ale zároveň slušní turisté. Příčinu jejich obezřetného zacházení s penězi můžeme najít v jejich obchodní minulosti. Jako malý národ si museli respekt a uznání získávat zejména svou šikovností při uzavírání obchodů. Rovněž díky minulosti mají cestování v krvi, v posledním roce si dovolenou dopřálo téměř 81% Nizozemců. Nejsilnějším trendem patrným v roce 2003 byl nárůst zájmu o dovolenou doma v Nizozemí. Důvodů bylo více nezvykle teplé počasí v Nizozemí, nárůst cen za ubytování a zábavu ve Středomoří a Francii a také marketingová kampaň Nizozemské centrály cestovního ruchu (Toerisme Recreatie Nederland). Ta připravila ve spolupráci s nizozemskou sítí prázdninových parků Landal GreenPark a mediální skupinou RTL třináctidílný cyklus reportáží, jejímž cílem bylo podpořit domácí cestovní ruch. Holanďané rádi cestují individuálně, částečně s přípravou pobytu před jeho zahájením. Předpokládá se zkrácení pracovní doby a nárůst placené dovolené. Očekává se zkracování délky hlavní dovolené, ale nárůst frekvence dovolené. Vzdálené destinace budou narůstat více než blízké destinace a domácí cestovní ruch, poroste poptávka po cestovním ruchu spojeném s přírodou, kulturou a zdravým životním stylem. Očekává se zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu, starobní důchody se však nezvýší. Na základe údajů ANVR, Nizozemského sdružení podnikatelů v cestovním ruchu, byl výjezdový cestovní ruch holandských turistů v roce 2004 organizován následujícím způsobem: o 38 % cest bylo organizováno samotnými holandskými turisty, o 25 % cest bylo koncipováno formou package tours, o ve 24 % případů bylo organizováno pouze ubytování, o v 10 % pouze doprava o a 7 % cest představovaly sestavené dovolené. Z hlediska použitého dopravního prostředku při zahraničních cestách holandských turistů v roce 2004 zaujímá dominující postavení letecká doprava, kdy letadlo přepravilo nadpoloviční většinu holandských turistů. Na druhé pozici se s nepříliš velkým odstupem umístil automobil. Informační zdroje nizozemských turistů: Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 31 (celkem 40)

33 Nizozemské sdružení podnikatelů v cestovním ruchu odhaduje, že největšího nárůstu počtu prodaných dovolených dosáhla za zimní sezónu právě Česká Republika. ČR stále těží ze své velké konkurenční výhody ve své poloze. Autem je dosažitelná za jeden den a nabízí přesně to, co v Nizozemí není k vidění: malebná města s bohatou kulturou, hrady a zámky, jeskyně, skály, jezera a vodní nádrže, ale taky český a moravský folklór. Ale i takové věci, které jsou pro běžného Čecha skoro samozřejmé Nizozemec ocení, např. dostatek parkovacích míst (v hustě osídleném Nizozemí problém), téměř ničím neomezený a bezplatný pohyb ve volné přírodě (např. do pískových dun u Severního moře se musí platit vstupné) a samozřejmě příznivé ceny za zboží a služby, což Nizozemci všeobecně oceňují, zejména pak rodiny s dětmi Trendy v cestovním ruchu Nizozemska Typickým znakem pro turisty z Nizozemí je jejich zájem o regiony - Jižní Čechy, Krkonoše, konkrétně okolí Lipna a Špindlerova Mlýna jsou nejoblíbenější. Nizozemci jsou v ČR známí jako milovníci kempů a cest karavanem a to bez ohledu na sociální ostavení a finanční možnosti. Je běžné, že se v kempu sejde rodina ředitele velké firmy s rodinou prodavače v supermarketu. Kromě hotelů a penzionů, které vyhledává finančně dobře zabezpečená klientela, je nizozemským fenoménem touha strávit dovolenou v chatách a chalupách na českém venkově Typické turistické produkty pro Nizozemce Cesty za sluncem cesty jsou realizovány z velké části letadlem, nejoblíbenější destinací je středomoří. Městská turistika typickým produktem jsou autobusové zájezdy do hlavních evropských měst. Městská turistika je spojována zejména se skupinou movitých turistů starších 55 let. Kempování a aktivní turistika do této kategorie patří cesty karavanem a aktivní turistika, které jsou oblíbené bez ohledu na sociální zázemí a věk turistů Charakteristika nizozemské klientely Holanďané mají vysoký sklon k cestování ve volném čase, na jednoho obyvatele staršího 15-ti let připadá ročně 1,1 cest. Pro srovnání ve Velké Británii připadá na jednoho obyvatele 0,7 cest a v Německu 0,8 cest. Vnímání ceny v návaznosti na ekonomickou situaci země a váhání okolo bezpečnosti mají velký vliv na rozhodování o plánované cestě a na výběr cílové destinace. Doba mezi rozhodnutím a realizací cesty se proto zkracuje. Turisté se také stále více přiklánějí k pobytům v Nizozemí a více využívají ubytování ze nižší cenu kempy, chaty, chalupy. V posledních letech roste počet cest uskutečněných vlastním autem. Hlavní důvody volby vlastního automobilu jsou, že turisté tak lépe dojedou až k cíli a sníží náklady na cestu. Struktura výdajů nizozemských turistů v ČR: Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 32 (celkem 40)

34 Statistiky počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních za ČR a MSK hostů v HUZ Česká republika rok Hosté celkem z toho cizinci z toho Nizozemci z toho tuzemci hostů v HUZ Moravskoslezský kraj rok Hosté celkem z toho cizinci z toho Nizozemci z toho tuzemci Pobaltí Veletrh v Rize patří v pobaltí k největším a zatím je rovněž jediným veletrhem cestovního ruchu v Pobaltí s oficiální účastí ČR Estonsko Populace: obyvatel Národnostní složení: Estonci 64% Rusové 30%, Estonsko ležící v severní Evropě je nejsevernější z pobaltských zemí. Členem Evropské unie a NATO je od roku Od Finska ho na severu dělí zhruba 80 km široký Finský záliv. Na západě se nachází Baltské moře. Suchozemskou hranici má Estonsko na východě s Ruskem, ovšem převážná část této hranice prochází rozlehlým Čudským jezerem. Nejdelší suchozemská hranice je na jihu s Lotyšskem. Estonsko leží na východním pobřeží Baltského moře (estonsky Läänemeri) v severozápadní části Východoevropské roviny mezi 57,3 a 59,5 severní šířky a 21,5 a 28,1 východní délky. Průměrná nadmořská výška činí pouhých 50 m n. m. Nejvyšším bodem země je Suur Munamägi na jihozápadě (318 m). Úředním jazykem je estonština, uralský jazyk blízký finštině. Ruština nemá status úřední řeči, ale většina lidí v věku let jí alespoň rozumí, neboť byla povinným jazykem ve školách v době okupace Sovětským svazem. Mladší lidé většinou mluví dobře anglicky. Estonsko 26% výjezdů Estonců do zahraničí je za trávením dovolené, zbytek tvoří pracovní cesty a návštěvy příbuzných a známých. Důvody Profesní (pracovní cesta) 28% 30% Dovolená 27% 26% Návštěva známých a příbuzných 35% 34% Ostatní 9% 9% Celkem 100% 100% Pro letní výjezdy využívají ve 33% k výjezdům na dovolenou nákupu balíčků, pro zimní výjezdy asi 40% tvoří nákup balíčků. Zahraniční pobyty Estonců jsou relativně dlouhé v průměru 10 dnů. 2/3 vyjíždějících je ve věku mezi lety. V posledních 3 letech stoupá podíl mimotalinských cestovatelů. V létě 2000 činil podíl obyvatel estonské metropole na výjezdech do zahraničí 45%, v létě 2002 už jen 38%. Hlavní cílové destinace estonců: o Finsko o Rusko (zpravidla na návštěvu přátel a rodiny) o Lotyšsko (nejčastěji z pracovních důvodů s převážně 3 denní délkou pobytu) Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 33 (celkem 40)

35 o Litva (nejčastěji z pracovních důvodů s převážně 3 denní délkou pobytu) o Švédsko o Německo V roce 2002 estonci utratili na zahraničních výjezdech 3,8 miliard estonských korun tj. cca 6,83 miliard Kč (bez započtení mezinárodní přepravy), průměrná útrata na den (na jedno přenocování v zahraničí bez mezinárodní přepravy) byla 3000,- EK tj cca 5394,- Kč. Hlavní důvod Lotyšsko, Rusko, Ostatní Finsko Švédsko Ostatní výjezdu Litva CIS země EU Zima Léto Zima Léto Zima Léto Zima Léto Zima Léto Zima Léto Profesní (pracovní cesta) 38% 29% 32% 14% 67% 30% 13% 13% 62% 49% 39% 24% Dovolená 14% 15% 39% 38% 7% 38% 2% 10% 26% 36% 51% 60% Návštěva známých a 37% 48% 22% 38% 16% 9% 75% 64% 5% 7% 6% 10% příbuzných Ostatní 11% 7% 6% 10% 11% 23% 10% 14% 7% 9% 5% 6% Celkem % % % % % % % % % % % % Litva Litva je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí. Hraničí s Lotyšskem (délka hranic 588 km) na severu, s Běloruskem (660 km) na jihovýchodě, s Polskem (103 km) a ruskou Kaliningradskou oblastí (273 km) na jihozápadě. Litevské pobřeží měří 91 km. Populace: obyvatel Obyvatelstvo o z asi 83 % Litevci, o významná je ruská (6 %) a polská (6 %) menšina. Litevština, která je úředním jazykem, patří spolu s lotyštinou do skupiny baltských jazyků. Kromě Vilna (Vilnius) jsou dalšími významnými litevskými městy přístav Klajpeda, na soutoku řek Nemunas a Neris ležící Kaunas a v severní části země Panevéžys. Přírodní podmínky: o Povrch Litvy tvoří převážně rovina, průměrná nadmořská výška činí 99 m n. m. o Nejvyšším místem je vrch Juozapines Kalnas (Hora Josefova) s výškou 293,6 m n. m., který se nachází na jihovýchodě Litvy. o o Cestování Litevců o Největší řekou je Nemunas pramenící v Bělorusku. Litvě patří i severní část známé Kurské kosy, úzkého písečného poloostrova vybíhajícího z Kaliningradské oblasti. v roce 2005 bylo zaznamenáno do ČR z toho: do MSK 1447 do OLK 239 do ZLK Lotyšsko Populace: obyvatel Obyvatelstvo o Asi 58,8 procent obyvatel Lotyšska jsou etničtí Lotyši. o Významná je menšina tvořená Rusy (cca 28,7 %), zhruba polovina z nich však nemá lotyšské občanství, nemůže volit a je pod značným tlakem ze strany úřadů, aby Lotyšsko opustila. Většina z nich to však odmítá a Rusko se k této možnosti také staví odmítavě. o Další národnostní menšiny představují Bělorusové, Ukrajinci, Poláci a Litevci. o Ve městech žije zhruba 70 % populace, na venkově 30 %. V zemi neexistuje žádné výrazně dominantní náboženství. Největší zastoupení (čísla se vztahují k roku 2003) mají luteráni (cca ), následují římští katolíci ( ) a pravoslavní ( ). Cestování Lotyšů: o V roce 2005 bylo zaznamenáno výjezdů z Lotyšska celkem, z toho bylo výjezdů do 25 zemí EU z toho: Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 34 (celkem 40)

36 bylo do ČR, z toho: o 467 do MSK o 355 do OLK o 53 do ZLK Přírodní podmínky: o Povrch Lotyšska tvoří převážně nížina. Nejvyšším bodem je vrch Gaizinkalns ve Vidzemských pahorcích s nadmořskou výškou 311 metrů. o Vodstvo: Lotyšskem teče přes řek (největší jsou Daugava, Lielupe, Gauja a Venta. V zemi se nachází přes 3000 jezer. o Vegetace: Značná část (údaje kolísají mezi 41 až 46 %) lotyšského území je pokryta borovicovými a smíšenými lesy Statistiky Pobaltští turisté v ČR v Moravskoslezském kraji, Olomouckém kraji a ve Zlínském kraji. Česká republika a Hosté celkem Z toho cizinci v tom: Estonsko Litva Lotyšsko Moravskoslezský kraj a Hosté celkem Z toho cizinci v tom: Estonsko Litva Lotyšsko Olomoucký kraj a Hosté celkem Z toho cizinci v tom: Estonsko Litva Lotyšsko Zlínský kraj a Hosté celkem Z toho cizinci v tom: Estonsko Litva Lotyšsko Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 35 (celkem 40)

37 5.3 Rusko Vzhledem k celoročnímu chladnému počasí v Rusku jsou hlavními cíly ruských turistů země, které nabízejí možnost dovolené u moře. Tradičně se jedná o Egypt a Turecko, v roce 2003 objevili ruští turisté nově Spojené arabské emiráty. Více než milion ruských turistů navštívilo v prvních devíti měsících roku 2003 Egypt, Turecko (1.280 tisíc), Litvu (1mil.), Estonsko 880 tisíc. Stojí za povšimnutí, že Česká republika je na seznamu nejoblíbenějších destinací pro dovolenou jedinou zemí, která nemá moře. Dovolená v České republice ve většině případů znamená pobyt v Praze a Karlových Varech. Karlovy Vary zůstávají na ruském trhu lázeňských pobytů prestižní destinací a ruští turisté často upřednostní pobyt v Karlových Varech oproti pobytu v jiných levnějších českých lázních. Případně při svém pobytu v České republice často podnikají alespoň jednodenní výlet do Karlových Varů. Hlavní cílové destinace obyvatel (nejoblíbenější turistické destinace obyvatel Ruské federace, TOP 15) Pořadí Destinace % 1. Egypt 17,4 2. Turecko 16,0 3. Rusko 6,5 4. Thajsko 6,4 5. Španělsko 5,2 6. Francie 5,0 7. Itálie 5,0 8. SAE 4,0 9. Řecko 3,3 10. Chorvatsko 3,1 11. Tunis 2,9 12. Kypr 2,9 13. Česká republika 2,1 14. Finsko 1,9 15. Bulharsko 1,8 Zdroj: Průzkum informační služby BANKO Publikováno v коммерсантъ. Первый рейтинг 2003 Hlavními zdrojovými oblastmi pro cesty do České republiky zůstávají hlavní města a města s přímým leteckým spojením do ČR. V roce 2003 se zvýšil počet turistů z Ruské federace do České republiky přibližně o 20%, o 20% se také zvýšil počet víz, které vydalo Velvyslanectví ČR v Moskvě. Hlavní překážkou pro cesty do České republiky zůstávají víza. Náklady na zajištění víz se postupně zvyšují a v některých případech představují až ¼ ceny celého zájezdu. Cena víza je stanovena v Kč (adekvátně k ceně víza pro české turisty cestující do Ruské federace, tj Kč za vízum pro jeden vstup). S vyřizováním víza jsou ovšem spojeny další náklady, které mohou dosáhnout až dvojnásobek ceny víza. Doba vyřízení víza zabírá jeden týden. Při velvyslanectví ČR v Moskvě je akreditováno cca 160 firem, akreditace se každoročně obnovují. Vzhledem k neustálým frontám na vízum je pro ruské turisty jednodušší a pohodlnější využít služeb turistických firem. Individuální turisté potřebují platné pozvání z ČR, potvrzení hotelu apod. Ruští turisté se většinou rozhodují pro dovolenou na poslední chvíli, v případě zájezdu do České republiky je však třeba počítat s týdenní lhůtou na vízum, jedná-li se o turisty ze vzdálenějších regionů Ruska, lhůta je až o týden delší Charakteristika zájezdů do České republiky Do České republiky přijíždí všechny věkové skupiny ruských turistů. Zatímco v polovině 90. let, kdy ruští turisté znovu objevili Českou republiku a začaly hromadněji cestovat, byly cesty do České republiky záležitostí bohatších vrstev obyvatelstva, v současné době se organizují zájezdy pro skupiny studentů, levné autobusové a vlakové zájezdy a také levné letecké zájezdy charterovými linkami. V průběhu roku 2003 začala turistická firma Něva nabízet pravidelné chartery do Pardubic (každou neděli), cena letenky se pohybovala na úrovni cca 170 USD, firma však letenky neprodává samostatně. Zajímavostí je, že během roku 2003 letiště Pardubice odbavilo cca 30 tisíc turistů, z čehož naprostou většinu tvořili turisté z Ruska, přičemž do roku 2002 bylo na letišti odbaveno cca 35 tisíc turistů celkem. Pravidelné linky do České republiky létají z Moskvy, St. Peterburgu a z Jekatěrinburgu (Uralské avialinie), v roce 2004 přibyly pravidelné linky ČSA ze Samary a Jekatěrinburgu. Podle reklamní agentury OliViER, s.r.o. ( která se specializuje na ruský trh a která se rovněž účastnila veletrhu cestovního ruchu MITT Moskva 2007, ruský turista během své dovolené v Česku utratí v průměru bezmála 965 USD, tj. cca Kč (zdroj ČSÚ). Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 36 (celkem 40)

38 Návštěvníci z Ruska jsou na 1. místě podle počtu nocí strávených u nás a na druhém místě vzhledem k počtu utracených peněz na jeden den. Celkově v ČR nejvíce utrácejí Japonci. Ti však v tuzemsku nezůstávají dlouho. V průměru se jedná o 3,4 dne, což znamená, že během své české dovolené utratí 499,8 USD, tedy téměř dvakrát méně než Rusové. Rusů v roce 2006 přijelo do ČR , což je o 46% více než v roce 2004 ( ). Vyššímu růstu brání stávající vízový režim a nedostačující letová spojení Statistiky Ruští turisté v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR, MSK, ZLK a OLK dle ČSÚ. Česká republika Rok / / / 2004 Hosté celkem , , , ,03 v tom cizinci , , , ,02 v tom: Rusko , , , ,29 Tuzemci , , , , / 2005 Moravskoslezský kraj Rok / / / / 2005 Hosté celkem , , , ,02 v tom cizinci , , , ,05 v tom: Rusko , , , ,10 Tuzemci , , , ,02 Zlínský kraj Rok / / / / 2005 Hosté celkem , , , ,04 v tom cizinci , , , ,01 v tom: Rusko , , , ,25 Tuzemci , , , ,05 Olomoucký kraj Rok / / / / 2005 Hosté celkem , , , ,04 v tom cizinci , , , v tom: Rusko , , , ,25 Tuzemci , , , ,06 Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 37 (celkem 40)

39 6 Závěrečné shrnutí Závěrečné shrnutí se skládá z výstupů, charakterizujících situaci za ČR jako celek a z části, zaměřené na situaci v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko a v Moravskoslezském kraji. 6.1 Závěry k situaci v ČR Podle Světového ekonomického fóra, která porovnává prostředí pro turistiku a cestovní ruch ve 124 zemích světa není stávající pozice ČR příliš růžová. Hodnotila se bezpečnost, přírodní a kulturní památky, zákony vztahující se k životnímu prostředí, úroveň hygieny, letecká infrastruktura, úroveň pracovní síly a priority, které těmto sektorům poskytuje vláda. Ze zprávy vyplývá, že České příjmy výrazně zaostávají za státy, které jsou pro návštěvníky přívětivější. Příjmy z cestovního ruchu rostou v Česku jen pomalu zejména proto, že země neumí turistům nabídnout dostatek služeb v potřebné kvalitě, chybí i infrastruktura. Republika se tak ocitla až na pětatřicátém místě čerstvě publikované analýzy. Nejlepší prostředí podle analýzy nabízí Švýcarsko. Těsně v závěsu jsou Rakousko a Německo. Ve studii se říká: "Švýcarsko je domovem prestižních škol pro hotelové manažery. Nabízí výbornou dopravní i turistickou infrastrukturu a je bohaté na přírodní krásy". Na 4. místě se umístil Island a na pátém USA. Do první desítky se ještě dostaly Hongkong, Kanada, Singapur, Lucembursko a Velká Británie. Naopak - nepříliš dobře skončily země, které patří v počtu turistů mezi nejvyhledávanější místa. Itálie se například umístila jen o dvě příčky před Českem. Země má podle studie mnoho slabých stránek, včetně různých politických pravidel a nařízení. Před Českem jsou podle analýzy také Estonsko, Izrael nebo Tunisko, naopak těsně za Českem Slovensko a Chorvatsko. Podle mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamury to dokazuje, že zdaleka nestačí mít jenom hezké památky, ale k tomu jsou potřebné kvalitní a k turistům přívětivé služby. "Nad výsledky analýzy bychom se měli zamyslet, v loňském roce totiž poprvé od roku 1989 ubyl počet zahraničních turistů mířících do Prahy. Pokles turistů by byl ještě vyšší, zachránily ho pouze nárůsty počtů Poláků, Slováků a mimoevropských turistů," uvedl Okamura s tím, že do hlavního města zamířilo o 0,6 procenta návštěvníků méně. Návštěvnost Prahy je přitom pro tuzemský cestovní ruch klíčová, téměř šedesát procent turistů navštěvuje pouze Prahu. "Je tedy potřeba zkvalitnit stávající služby, tedy chování a vzájemná ohleduplnost lidí či ukazatele v turistických centrech alespoň v angličtině. Nutné je též odstranit notoricky známé problémy - okrádání v taxi, v restauracích, kapsáři, klamavé směnárny," uvedl Okamura. To, že turisté nejsou v Česku úplně spokojeni, dokládají i další průzkumy. Domácím i zahraničním turistům v České republice tak nejvíce vadí nízká úroveň péče o veřejnou čistotu a pořádek. Spokojeno bylo pouhých 20 procent z nich. Vyplynulo to z monitoringu návštěvníků, který na národní úrovni zastřešuje agentura CzechTourism, a kterého se v Praze a jednotlivých regionech zúčastnilo téměř 27 tisíc turistů. Problémy tak mají i vyhledávané turistické oblasti mimo Prahu. Lepší dopravní infrastruktura a s tím spojené služby pro motoristy chybí například Českému ráji. V roce 2006 dosáhly příjmy od zahraničních turistů v České republice 113,1 miliard korun, což je asi o dvě procenta více než o rok dříve, a přijelo 6,4 milionů turistů, tedy nárůst přes 1,5 procenta. Tento nárůst je však nižší než průměrný přírůstek ve vyspělých zemích, který činí přibližně 3 procenta. 6.2 Závěry k situaci v TR SMaS a v MSK Stávající vývoj cestovního ruchu, posuzovaný z pohledu vývoje statistik a marketingových šetření (monitoringu návštěvníků) vyznívá pro MSK pozitivně. Po třech letech propadu nastal obrat v počtu přijíždějících zahraničních turistů, vývoj počtu domácích turistů odráží vývoj v celé ČR a podléhá významně klimatických podmínkám v zimní (sněhové podmínky) i v letní sezóně (počet slunečných dnů). Roste rovněž počet těch turistů (domácích i zahraničních), kteří utrácejí zejména za služby více. Z monitoringu návštěvníků vyplývá, že region v žádném z hodnocení není nejlepší, mezi nejlepší patří v hodnocení služeb pro cykloturisty, naopak v řadě hodnocení patří mezi nejhorší, nicméně zejména v posledních dvou letech se hodnocení regionu návštěvníky mírně zlepšuje. Co vnímají návštěvníci jako nejvýznamnější problémy své spokojenosti při návštěvě turistického regionu Severní Morava a Slezsko? Dlouhodobě je vnímáno jako problém poskytování informací o regionu. Jako jeden z problémů je vnímán i nedostatečný drobný prodej (suvenýry, speciality atd.) a kvalita personálu ve službách, což jen potvrzuje závěry za ČR. Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 38 (celkem 40)

40 Z pohledu infrastruktury cestovního ruchu je SMaS nejhůře hodnocený region v souvislosti se spokojeností s ubytovacími službami, tj. rozsah, dostupnost a kvalita ubytovacích kapacit. Dlouhodobě je negativně hodnocena nabídka atraktivit pro děti a v letních obdobích nedostatek možností pro koupání (bazény, koupaliště). Zejména v posledních dvou letech je stále hůře vnímána návštěvníky regionu péče o životní prostředí, památky a turistické atraktivity, ale jako hůře hodnocená se objevuje i péče o čistotu regionu. Dlouhodobě je negativně hodnocena dopravní infrastruktura a dostupnost regionu. V posledním roce se kritika dostupnosti zmírňuje (zejména díky SC Pendolino). Vzhledem ke stávající úrovni vybavenosti, hodnocení návštěvníky, výstupy ze statistik (hosté v HUZ) a požadavky potenciálních trhů se jeví pro nejbližší období jako nejzajímavější trhy: Cílové skupiny, nevyžadující nejvyšší luxus, zaměřené zejména na turistiku, relaxaci a aktivní trávení dovolené. Tomuto nejvíce odpovídají následující zahraniční trhy o Pobaltí výrazný nárůst počtu v roce 2006 se projevil u turistů zejména z Litvy, šlo o 80% nárůst na 4010 turistů, ještě výraznější bal nárůst počtu turistů z Lotyšska - o 274%, nicméně v absolutních počtech se jednalo o 1747 turistů v roce o Polsko o Rusko (zejména střední třída, v roce 2006 přijelo do MSK 2479 turistů). Vedle Karlovarského kraje došlo v uplynulých dvou letech k největšímu nárůstu ruských turistů v těch krajích, které otevřely přímé letecké linky. o Slovensko (dlouhodobý růst, turistů v roce 2006) o Ukrajina (nárůst v roce 2006 o 49% na 2373 turistů). Stále významnými zůstávají trhy sousedních zemí. o Významným je pro turistický region dlouhodobě Polský trh. Pokud bude v Polsku zrušena podpora domácí dovolené (dle informací je to jedno z témat, které se stávají stále aktuálnější), může dojít k opětovnému nárůstu zájmu o ČR a tím i v TR SMaS. Zavedení této podpory způsobilo v roce 2004 propad o 35% (na turistů) a tento pokles pokračoval i v dalších letech až na turistů v roce Pozitivní obrat bude podporován i vstupem obou zemí do Schengenského prostoru a odstraněním posledních administrativních překážek příhraničního cestovního ruchu (gastronomie, nákupy, krátkodobé pobyty). o Byť mírný, nicméně už 4-letý nárůst vykazují turisté z Maďarska (téměř o 15% za 4 roky na 2141 turistů v roce 2006). Dle vlastních šetření je největší překážkou nárůstu počtu turistů z Maďarska nedostatek informací o regionu a zejména v jejich rodné řeči. o Dle vlastního šetření a informací z IC v regionu se v letošním roce (léto 2007) ukazuje možný nárůst počtu turistů z Německa. Zpravidla se jedná o klientelu vyššího středního věku. V roce 2006 přijelo do MSK německých turistů. Tradičním je trh Nizozemí, nicméně zde je stále nedostatečná nabídka kvalitních ubytovacích kapacit typu kempů a ubytování na venkově. Pro organizované skupiny (senioři, sportovci, poznávací zájezdy) je rovněž nabídka relevantních ubytovacích kapacit nedostatečná (hotely *** a ****). Ze vzdálenějších trhů: o vykazuje snad nejzajímavější vývoj počet turistů z USA, který rovněž vytrvale 4 roky roste (o 58,5% za 4 roky na 3061 turistů v roce 2006), o v roce 2006 došlo k dramatickému nárůstu počtu u jihokorejských turistů (o 328%), nicméně v absolutním počtu je to nárůst z 214 na 916 turistů za rok, což je jednoznačně spojeno s investicemi jihokorejských společností v MSK. Z pohledu trendů v cestovním ruchu se jeví jako problémové pro rozvoj cestovního ruchu v MSK následující oblasti: Dopravní spojení (dostupnost regionu). Zde je slabinou kraje zejména omezená silniční dostupnost a velmi omezená letecká dostupnost (neexistence pravidelných mezinárodních spojů). o Silniční spojení v nejbližších letech by mělo dojít k napojení na dálniční systém ČR, stále více problémovější D1 v úseku mezi Prahou a Brnem a nepropojení na polský dálniční systém však poněkud snižují přínos pro dopravní dostupnost regionu. Enterprise plc, s.r.o. ve spolupráci s DMMS, o.p.s. Strana 39 (celkem 40)