Návrh ZÁKON. ze dne 2011,

Transkript

1 Návrh ZÁKON ze dne 2011, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. I Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. /2011 Sb., se mění takto: 1. V 1 odst. 1 písm. a) se slova příznivý vývoj a řádnou výchovu nahrazují slovy všestranný rozvoj a řádnou výchovu v jeho přirozeném prostředí. 2. V 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: d) zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině.. 3. V 4 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: (3) V rozsahu rozhodování o dávkách pěstounské péče a jejich výplatě a v rozsahu výkonu inspekce poskytování sociálně-právní ochrany je orgánem sociálně-právní ochrany také Úřad práce České republiky krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen krajská pobočka Úřadu práce ). (4) Výkon státní správy na úseku sociálně-právní ochrany a) krajský úřad řídí a kontroluje na území kraje, b) ministerstvo řídí, kontroluje a metodicky usměrňuje.. 4. V 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí: (2) Opatření sociálně-právní ochrany jsou vykonávána s využitím metod sociální práce, opatření a postupů odpovídajících současným vědeckým poznatkům a musí být 1

2 zvolena tak, aby na sebe navazovala a vzájemně se ovlivňovala. Při výkonu a realizaci opatření mají přednost ta, která zabezpečí výchovu a všeobecný rozvoj dítěte v jeho rodinném prostředí nebo v náhradním rodinném prostředí. (3) Nastane-li situace, která ohrožuje výchovu a příznivý vývoj dítěte, kterou rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte nemohou nebo nejsou schopni sami řešit, je nezbytné provést na ochranu dítěte a k poskytnutí pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte potřebné opatření sociálně-právní ochrany. (4) Orgány sociálně-právní ochrany a další právnické a fyzické osoby jsou při výkonu své působnosti povinny se řídit standardy kvality sociálně-právní ochrany, které jsou kriterii určujícími úroveň kvality poskytování sociálně-právní ochrany.. 5. V 6 odst. 1 písm. c) se za slovo látky, vkládají slova jsou závislé na hazardních a počítačových hrách,. 6. V 10 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) až e), která znějí: c) vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny, a to zejména z hlediska posouzení, zda se jedná o dítě uvedené v 6 odst. 1, podle druhu a rozsahu opatření nezbytných k ochraně dítěte a poskytnout pomoc rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, d) zpracovat na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny podle písmene c) individuální plán ochrany dítěte, a to v součinnosti s rodiči nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu a za účasti odborníků, kteří se podílejí na řešení problému dítěte a jeho rodiny. Individuální plán ochrany dítěte se zpracovává s důrazem na přijetí opatření, které umožní setrvání dítěte v péči rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte; individuální plán ochrany dítěte se vypracovává od počátku doby poskytování sociálně-právní ochrany, nejpozději do jednoho měsíce od zařazení dítěte do evidence obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Individuální plán ochrany dítěte se pravidelně aktualizuje, zejména v situacích, kdy je nařízena ústavní výchova, ochranná výchova nebo dítě je svěřeno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, do pěstounské péče nebo jiné náhradní výchovy, e) pořádat případové konference pro řešení konkrétních situací ohrožených dětí a jejich rodin, a to za účasti rodičů a jiných osob odpovědných za výchovu dětí, dalších osob a subjektů přizvaných, zejména zástupců škol, školských zařízení, zdravotnických zařízení, orgánů činných v sociální oblasti, orgánů policie, soudců, státních zástupců, odborných pracovníků v oblasti náhradní rodinné péče, poskytovatelů sociálních služeb a pověřených osob; případová konference se koná vždy před podáním návrhu nebo podnětu soudu podle 14 a v průběhu řízení soudu o svěření dítěte do náhradní péče, pokud nebyla uspořádána již před zahájením tohoto řízení; pro účast na případové konferenci platí 38 odst. 7 obdobně.. 7. V 10 odst. 4 se za slova v 39 vkládají slova odst V 10 se doplňuje odstavec 8, který zní: (8) Individuální plán ochrany dítěte obsahuje zejména a) příčiny ohrožení dítěte a důvody zahájení sociálně-právní ochrany, b) vyhodnocení druhu a rozsahu opatření nezbytných k ochraně dítěte a poskytnutí pomoci rodičům a stanovení cíle těchto opatření, 2

3 c) postup spolupráce orgánu sociálně-právní ochrany s ostatními orgány veřejné správy a dalšími subjekty, d) rozsah spolupráce rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte s orgány sociálně-právní ochrany a dalšími subjekty zapojenými do řešení situace dítěte, e) časový plán pro provádění konkrétních opatření v rámci sociálně-právní ochrany, f) způsob hodnocení a ověřování plnění naplánovaných opatření ze strany rodičů, orgánů sociálně-právní ochrany a dalších zapojených subjektů a návrh dalších potřebných opatření.. 9. V 11 se na konci odstavce 2 doplňuje věta Časový rozsah přípravy k přijetí dítěte do rodiny činí nejméně 36 hodin a jde-li o přípravu žadatelů o zařazení v evidenci pěstounů na přechodnou dobu, činí časový rozsah přípravy nejméně 48 hodin V 12 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova odborného poradenského zařízení nahrazují slovy odbornou poradenskou pomoc a na konci písmene b) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: c) nevyužili odborné pomoci potřebné k překonání problémů rodiny a k odvrácení hrozby umístění dítěte do náhradní péče, neplnili povinnost spolupracovat s osobami pověřenými k výkonu sociálně-právní ochrany nebo zejména nesplnili povinnost účastnit se mediačního jednání nebo rodinné terapie.. 11.V 12 odst. 2 se slova Úřadem práce České republiky krajskými pobočkami a pobočkou pro hlavní město Prahu (dále jen krajská pobočka Úřadu práce ) nahrazují slovy krajskými pobočkami Úřadu práce. 12. V 13 se doplňuje odstavec 3, který zní: (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhoduje o opatřeních podle zvláštního právního předpisu 10), neučinil-li tak soud nebo obecní úřad podle odstavce 1, a přihlédne přitom k tomu, že výchovné opatření uložené jinými orgány nevedlo k nápravě. Obecní úřad obce s rozšířenou působností zasílá opis rozhodnutí obecnímu úřadu. Odstavec 2 platí obdobně V 14 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: f) na svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu a jeho zrušení V 14 se na konci odstavce 1 doplňuje věta Návrhy soudu nelze podat, jsou-li pro podání návrhu jen důvody nedostatečných materiálních, sociálních nebo bytových poměrů rodičů, pokud jsou jinak rodiče způsobilí plnit povinnosti vyplývající z jejich rodičovské zodpovědnosti V 14 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen před podáním návrhu soudu podle odstavce 1, nebo byl-li návrh podán jinou osobou nebo orgánem a) projednat s rodiči důvody, pro které došlo k podání návrhu soudu, poučit je srozumitelně a prokazatelně o jejich povinnostech vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti a důsledcích neplnění těchto povinností, b) v případové konferenci projednat důvody podání návrhu podle odstavce 1 a zabývat se možnými způsoby jejich řešení, c) uspořádat případovou konferenci v průběhu řízení soudu o svěření dítěte do náhradní péče, pokud nebyla uspořádána již před zahájením tohoto řízení, 3

4 d) uskutečnit opatření sociálně-právní ochrany vyplývající z vyhodnocení situace dítěte a individuálního plánu práce, zejména poskytnout nebo zprostředkovat poradenství a pomoc při výchově rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, popřípadě uložit povinnost využít odborné pomoci podle 12, e) zvážit uložení výchovných opatření s hodnocením výsledků jejich využití. Součástí návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na nařízení opatření podle odstavce 1 bude zpráva pro soud o projednání a přijetí opatření podle písmen a) až d). Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až V 18 se slova, nebo ministerstvo, jestliže zprostředkovalo svěření dítěte do pěstounské péče nebo osvojení dítěte ( 24a) zrušují. 17. V 19 odst. 1 se slova nebo ministerstva podle 24 odst. 3 nebo 24a odst. 4 zrušují. 18. V 19 odstavec 4 se slova orgán státní sociální podpory, který nahrazuje slovy krajská pobočka práce, která a slova podle zvláštního právního předpisu 20a) se nahrazují slovy, podle tohoto zákona. 19. V 19a odst. 1 písm. a) se slova vhodných k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče nahrazují slovy, kterým je třeba zajistit péči v rodinném prostředí formou pěstounské péče nebo osvojením. 20. V 20 odst. 1 se za slovo dnů vkládají slova anebo, jde-li o občana Evropské unie, který se po dobu nejméně 365 dnů zdržuje na území České republiky,. 21. V 20 odst. 2 písm. a) se slova a ministerstvo zrušují. 22. V 21 odst. 5 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: d) doklad obdobný opisu z evidence Rejstříku trestů vedené ve státech, ve kterých se žadatel zdržoval nepřetržitě déle než 3 měsíce v době od dovršení patnáctého roku věku po podání žádosti, předložený žadatelem; tento doklad nesmí být starší než 3 měsíce;. Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena e) až k). 23. V 21 odst. 5 písmeno k) zní: k) stanovisko kraje nebo pověřené osoby, pokud s některou z nich žadatel uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče, protože žadateli je již svěřeno dítě do pěstounské péče; stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností v případech, v nichž má žadatel uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče proto, že má již svěřeno dítě do pěstounské péče, a dohodu uzavřel s jiným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, než který vede spisovou dokumentaci o žadateli V 22 odst. 7 písmeno b) zní: b) obci, kraji nebo pověřené osobě, s nimiž žadatel uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče,. 25. V 22 odstavce 8 a 9 znějí: (8) Jestliže krajský úřad nezprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči 4

5 a) do 6 kalendářních měsíců od zařazení dítěte do evidence dětí nebo b) do 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů, postoupí kopii údajů z těchto evidencí Úřadu pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině. Údaje o žadateli zašle krajský úřad Úřadu, jen pokud žadatel vyjádřil souhlas podle 21 odst. 5 písm. g) bodu 1. (9) Krajský úřad zašle oznámení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností o zaslání kopie údajů Úřadu podle odstavce se včetně nadpisu zrušuje. 27. V 24 odst. 1 se slovo ministerstvem nahrazuje slovy jiným krajským úřadem. 28. V 24 odstavec 2 zní: (2) Zjistí-li krajský úřad, že v evidenci žadatelů, kterou vede, nebo v evidenci žadatelů, kterou vede jiný krajský úřad, je zařazen žadatel vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte, které je v evidenci dětí vedené tímto krajským úřadem, nebo jiným krajským úřadem, oznámí písemně tuto skutečnost a) žadateli, b) jinému krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo pověřené osobě uvedené v 21 odst. 5 písm. k), c) Úřadu, jde-li o dítě, které je i v evidenci dětí vedené Úřadem, d) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato povinnost splněna oznámením podle písmene b) V 24 se na konci odstavce 3 doplňuje věta Lhůtu 30 dnů může v odůvodněných případech krajský úřad prodloužit až o dalších 30 dnů V 24 odstavec 4 zní: (4) Krajský úřad může dávat podněty ke zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče i v případech, kdy jde o děti, které jsou v evidenci dětí vedené jiným krajským úřadem nebo Úřadem; krajský úřad nebo Úřad je povinen se těmito podněty zabývat a se zrušuje. 32. V 24b v nadpisu se slova nebo ministerstvem zrušují. 33. V 24b odst. 1 písm. b) se slova nebo ministerstvem podle 24a odst. 2 a slova nebo ministerstvem podle 24a odst. 4 zrušují. 34. V 24b odst. 1 písm. d) se slova, nebo ministerstvo v době, kdy žadateli zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči podle 24a zrušují b odstavce 2 a 3 znějí: (2) O přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle odstavce 1 písm. d) vydá krajský úřad rozhodnutí. (3) Žadatel je povinen v žádosti uvedené v odstavci 1 písm. a) uvést důvod, pro který žádá přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče. Žadatel zasílá žádost 5

6 krajskému úřadu, a je-li současně zařazen i do evidence pro zprostředkování osvojení dítěte z ciziny vedené Úřadem, je povinen zaslat žádost současně i tomuto orgánu V 24b odst. 4 písmeno b) zní: b) krajský úřad bezprostředně poté, kdy mu toto datum sdělil obecní úřad obce s rozšířenou působností, Úřadu, jsou-li děti nebo žadatelé vedeni v evidenci Úřadu V 24c odst. 1 písm. a) se slovo nebo na konci bodu 2 a bod 3 zrušují. 38. V 24c odst. 1 písm. b) se slovo nebo na konci bodu 4 a bod 5 zrušují. 39. V 24c odst. 2 se slova bodech 2 a 3 nahrazují slovy bodu V 24c odstavec 3 zní: (3) Krajský úřad zašle do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení žadatele z evidence žadatelů oznámení o tomto vyřazení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, jinému krajskému úřadu nebo pověřené osobě uvedeným v 21 odst. 5 písm. k) V 24c odst. 4 se zrušuje písmeno b) a zároveň se zrušuje označení písmene a) d včetně nadpisu zní: 24d Postup ministerstva při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče (1) Krajské úřady jsou povinny umožnit ministerstvu přístup do evidence dětí nebo evidence žadatelů pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče. Ministerstvo je oprávněno podávat podněty krajským úřadům ke zprostředkování osvojení a pěstounské péče. Krajské úřady jsou povinny se těmito podněty zabývat. (2) Ministerstvo se při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podílí na zpracování metodických postupů při zprostředkování pěstounské péče nebo osvojení V 25 odst. 2 písm. a) se slovo ministerstva nahrazuje slovy krajského úřadu. 44. V 25 odst. 5 se věta druhá zrušuje. 45. V 25 odst. 9 se v písmenu c) slovo a nahrazuje slovy, na základě jehož oznámení Úřad dítě do evidence zařadil. a písmeno d) se zrušuje. 46. V 27 odst. 1 se na konci textu písmene e) čárka nahrazuje tečkou a doplňují se věty Cizozemskému odsouzení lze přiznat účinky odsouzení za trestný čin pouze tehdy, týkáli se činu, který je trestný i podle práva České republiky. V případě pochybností o tom, zda odsouzení cizozemským soudem, na které se nehledí jako na odsouzení soudem České republiky 28a), bylo vydáno pro čin, který je trestný i podle práva České republiky, může krajský úřad, žadatel nebo jiná osoba, jejíž bezúhonnost se posuzuje, požádat Nejvyšší soud o rozhodnutí o této otázce; k žádosti musí být přiložen i opis cizozemského rozhodnutí a jeho úředně ověřený překlad,. 47. V 27 odst. 2 se slovo ministerstvo nahrazuje slovy krajský úřad. 6

7 48. V 27 odst. 3 se písmeno b) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). 49. V 27 odst. 4 se slova Ministerstvo a krajský úřad jsou oprávněny nahrazují slovy Krajský úřad je oprávněn a slova Ministerstvo a krajský úřad přitom spolupracují slovy Krajský úřad přitom spolupracuje. 50. V 27 odst. 5 se slova ministerstva a zaměstnanci a zaměstnanci ministerstva zrušují. 51. V 27 odst. 6 se slova ministerstva a zrušují. 52. V 27 se doplňuje odstavec 7, který zní: (7) Pro účely odvolacího řízení je ministerstvo oprávněno provést nové odborné posouzení žadatele V 27a se v odstavci 6 slova ministerstvu a zrušují. 54. V 31 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: (2) Péče o děti uvedené v 6 odst. 1 písm. c) a d) je v obecním úřadě obce s rozšířenou působností zabezpečována také v rámci sociální kurately pro mládež, která je specificky zaměřenou činností, kterou vykonává kurátor pro mládež na úseku sociálněprávní ochrany dětí. Jde o vykonávání souboru specializovaných opatření směřujících k odstranění, zmírnění, zamezení, prohlubování nebo opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývoje dítěte. Kurátoři pro mládež jsou zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu obce s rozšířenou působností a svou činnost vykonávají na základě zvláštního oprávnění vydaného obecním úřadem obce s rozšířenou působností, v němž je uvedeno jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance, titul a zaměstnavatel a vymezena činnost, kterou může tento zaměstnanec vykonávat V 32 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: (2) Zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu při péči o děti uvedené v 6 odst. 1 a) jsou v osobním styku s dítětem, jeho rodiči nebo osobami odpovědnými za jeho výchovu, b) volí prostředky působení na děti tak, aby účinně působily na děti podle druhu a povahy poruchy v chování dítěte a jeho sociálního postavení, c) řeší problémy dítěte, je-li to účelné, v prostředí, kde se dítě zpravidla zdržuje.. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a V 32 odstavec 4 zní: (4) Kurátor pro mládež při péči o děti vyžadující zvýšenou pozornost a) zaměřuje svou činnost zejména na děti uvedené v 6 odst. 1 písm. c) a d), b) je povinen v nezbytném rozsahu spolupracovat s příslušným střediskem Probační a mediační služby, a to zejména při zjišťování poměrů dítěte pro účely trestního řízení proti mladistvému a při výkonu výchovných opatření uložených mladistvému podle zvláštního právního předpisu 29) ; na požádání sděluje této službě v místě své působnosti údaje [ 51 odst. 5 písm. c)], 7

8 c) působí k tomu, aby byla dítěti zajištěna návazná péče po dosažení jeho zletilosti, zejména při prodloužení ústavní nebo ochranné výchovy, po ukončení ústavní nebo ochranné výchovy nebo po ukončení výkonu opatření odnětí svobody; při zajištění návazné péče je kurátor pro mládež povinen spolupracovat zejména s obcemi v samostatné působnosti, s orgány sociálního zabezpečení a s poskytovateli sociálních služeb, d) pořádá případové konference k projednání situace dítěte a jeho rodiny, e) poskytuje nebo zprostředkovává sociálně-právní, výchovné, případně psychologické poradenství dětem i rodičům při řešení jejich rodinných, osobních a sociálních problémů a akutních krizových situací, f) využívá individuálních pohovorů, šetření poměrů v rodině, informací obecních úřadů, státních orgánů, škol, školských a zdravotnických zařízení, zaměstnavatele apod., g) podává podněty nebo návrhy soudu na výchovná opatření podle zákona o rodině u dětí s výchovnými problémy a sleduje účinnost přijatých opatření, h) navštěvuje děti s uloženou ochrannou výchovou a děti s nařízenou ústavní výchovou z důvodu závažných výchovných problémů, i) analyzuje situaci v oblasti sociálně-patologických jevů u dětí a mládeže a navrhuje preventivní opatření, j) pomáhá nezletilým a mladistvým propuštěným z ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a mladistvým propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody, s cílem působit k obnovení narušených sociálních vztahů dítěte, začlenění dítěte do jeho rodinného a sociálního prostředí a k zamezení opakování protiprávní činnosti dítěte, k) spolupracuje zejména s orgány obce, školami, zdravotnickými a školskými zařízeními, orgány sociálního zabezpečení, krajskými pobočkami Úřadu práce, soudy, orgány činnými v trestním řízení, Probační a mediační službou, pověřenými osobami a poskytovateli sociálních služeb V 34 odst. 5 se za větu první vkládá věta Věznice a zařízení pro výkon zabezpečovací detence jsou povinny informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností o tom, kdy bude dítě propuštěno z vězení nebo z detenčního zařízení V 35 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až k) se označují jako písmena b) až j). 59. V 35 odst. 2 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až m), která včetně poznámek pod čarou č. 55 a 56 znějí: k) plní úkoly ústředního orgánu podle příslušného právního předpisu Evropské unie 55), l) je oprávněn žádat o součinnost třetích osob za účelem zjištění pobytu osoby povinné výživou a ověřování jejich majetkových poměrů, včetně práva přístupu do základních registrů podle zvláštního právního předpisu 56), m) zajišťuje překlady listin potřebných pro výkon působnosti v sociálně-právní ochraně, podle mezinárodních smluv a přímo použitelných předpisů Evropské unie. 55) Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. 56) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů V 38 odst. 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: 8

9 f) pořádá případové konference pro řešení situací ohrožených dětí a jejich rodin V 38 odst. 7 se částka 80 Kč nahrazuje částkou 120 Kč a částka 680 Kč se nahrazuje částkou Kč. 62. V 38b odstavec 1 zní: (1) Ministr práce a sociálních věcí zřizuje pro účely stanovení metodických postupů a postupů při kontrole v oblasti zprostředkování osvojení a pěstounské péče poradní sbor. Poradní sbor má nejméně 5 členů a je usnášení schopný, jestliže je přítomna nadpoloviční většina členů V 39 odst. 1 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 64. V 39 odst. 2 se slovo přiměřeně zrušuje a za slova odst. 6 a 7 se vkládají slova a 49a. 65. V 39 odst. 3 se slova pro děti vyžadující okamžitou pomoc nahrazují slovy sociálněprávní ochrany. 66. Nad označením 42 se vkládá nadpis Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. 67. V 42 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: (3) Počet dětí umístěných v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nesmí přesáhnout a) 4 děti připadající na jednoho zaměstnance zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zajišťujícího přímou péči o děti, b) 10 dětí umístěných v jedné budově zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo v jednom objektu tohoto zařízení; tento počet dětí může být překročen jen v případě, že do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc budou svěřeni sourozenci. (4) Délka pobytu dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může trvat nejdéle po dobu a) 3 měsíců od jeho umístění do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě žádosti zákonného zástupce dítěte. V případě opakované žádosti zákonného zástupce o umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může být dítě přijato do péče zařízení v délce dalších 3 měsíců jen s předchozím písemným souhlasem obecního úřadu obce s rozšířenou působností, b) 6 měsíců, je-li dítě umístěno v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo na základě žádosti dítěte, jestliže s pobytem dítěte vyslovil souhlas rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte, c) stanovenou v rozhodnutí soudu o umístění dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle zvláštního právního předpisu 10).. Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 5 až V 42 odst. 6 písm. b) se slova jen po předchozím písemném souhlasu obecního úřadu obce s rozšířenou působností nahrazují slovy obdobně podle 30,. 9

10 69. V 42a odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: h) je povinno spolupracovat s rodinou dítěte a poskytnout této rodině pomoc při vyřizování a zajišťování záležitostí týkajících se dítěte, zajistit jim rodinnou terapii, nácvik rodičovských a dalších dovedností, které rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte nezbytně potřebuje pro péči a výchovu dítěte,. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i). 70. V 42a se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: (3) Ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je a) oprávněn l. zakázat nebo přerušit návštěvu osob odpovědných za výchovu nebo jiných osob v zařízení v případě jejich nevhodného chování, které by nepříznivě působilo na výchovu dětí, jde-li o děti umístěné v zařízení na základě rozhodnutí soudu, 2. být přítomen při otevření listovní nebo balíkové zásilky dítětem, pokud je důvodné podezření, že zásilka má z výchovného hlediska závadný obsah nebo by mohla ohrozit zdraví či bezpečnost dětí, a uschovat ji na dobu omezenou dnem propuštění dítěte ze zařízení, 3. převzít od dítěte do dočasné úschovy cenné předměty, finanční hotovost a předměty ohrožující výchovu, zdraví či bezpečnost dětí; písemný zápis o převzetí ověřený ředitelem, dalším odborným pracovníkem zařízení a dítětem je založen do spisové dokumentace o dítěti, 4. povolit podle 42 odst. 4 písm. b) dětem starším 15 let cestovat bez dozoru mimo zařízení do místa pobytu rodičů nebo jiných fyzických osob, 5. zastoupit dítě v běžných záležitostech, 6. nařídit vyšetření dítěte, zda není ovlivněno alkoholem nebo jinou návykovou látkou, 7. povolit dítěti, které bylo do zařízení umístěno na základě rozhodnutí soudu, pobyt mimo zařízení u rodičů nebo jiných fyzických osob po předchozím písemném souhlasu obecního úřadu obce s rozšířenou působností, b) povinen 1. seznámit dítě s jeho právy a povinnostmi, 2. předat dítě podle rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany do péče budoucího osvojitele nebo pěstouna, 3. dát příslušnému soudu podnět ke zrušení umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, pokud pominuly důvody pro další pobyt dítěte v tomto zařízení, a vyrozumět o tom příslušný orgán sociálně-právní ochrany, 4. dát příslušnému soudu podnět k úpravě styku rodičů nebo jiných osob s dítětem v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, vyžaduje-li to zájem dítěte, a vyrozumět o tom příslušný orgán sociálně-právní ochrany, 5. podávat informace o dítěti zákonným zástupcům nebo orgánům sociálně-právní ochrany na jejich žádost, 6. projednat předem opatření zásadní důležitosti se zákonnými zástupci dítěte, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, a bezodkladně je informovat o provedeném opatření; nejsou-li dosažitelní, dát soudu podnět k ustanovení opatrovníka, 7. propustit dítě mladší 15 let na pobyt u rodičů nebo jiných fyzických osob mimo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle 42 odst. 4 písm. b) pouze v doprovodu rodičů nebo jiných fyzických osob, u kterých má dítě pobývat. 10

11 Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinen určit zástupce ředitele, který má oprávnění a povinnosti podle písmen a) a b) a který jej bude zastupovat. (4) Ředitel zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy sociálně-právní ochrany, pokud jde o zamítnutí žádosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte o povolení pobytu mimo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Nadřízeným správním orgánem ředitele je krajský úřad. Odvolání proti rozhodnutí ředitele nemá odkladný účinek.. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec V 42a se za odstavec 5 vkládají odstavce 6 až 10, které znějí: (6) Dítě, které bylo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc umístěno rozhodnutím soudu, může být přemístěno do jiného zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pouze na základě změny rozhodnutí soudu. Nadcházející přemístění dítěte je zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinno předem písemně oznámit příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany. Bez rozhodnutí soudu je přípustné přemístit dítě do takového jiného zařízení pouze v případě, že ve stávajícím zařízení není možné zajistit péči o dítě z vážných provozních důvodů a přemístění dítěte nesnese odkladu. V tomto případě je zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinno požádat o souhlas s přemístěním dítěte příslušný orgán sociálně-právní ochrany, a bude-li souhlas tímto orgánem udělen, je zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinno bezodkladně oznámit přemístění dítěte soudu spolu s uvedením důvodů, které vedly k přemístění dítěte, a podat soudu návrh na změnu rozhodnutí soudu. (7) Dítě, které bylo do zařízení po děti vyžadující okamžitou pomoc umístěno na základě žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností se souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, může být přemístěno do jiného zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc se souhlasem příslušného orgánu sociálně-právní ochrany a se souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, která udělila souhlas s pobytem dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Bez předchozího písemného souhlasu orgánu sociálně-právní ochrany a rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte je přípustné přemístit dítě do jiného zařízení pouze v případě, že ve stávajícím zařízení není možné zajistit péči o dítě z vážných provozních důvodů a přemístění dítěte nesnese odkladu. V tomto případě je zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinno bezodkladně oznámit přemístění dítěte příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany a rodiči nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítěte, spolu s uvedením důvodů, které vedly k přemístění dítěte. (8) Dítě, které bylo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc umístěno na základě žádosti zákonného zástupce dítěte, může být přemístěno do jiného zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pouze s předchozím písemným souhlasem zákonného zástupce dítěte, který se zařízením uzavřel dohodu o umístění dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle 42 odst. 5. Bez předchozího písemného souhlasu tohoto zákonného zástupce je přípustné přemístit dítě do jiného zařízení pouze v případě, že ve stávajícím zařízení není možné zajistit péči o dítě z vážných provozních důvodů a přemístění dítěte nesnese odkladu. V tomto případě je zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinno bezodkladně oznámit přemístění dítěte zákonnému zástupci dítěte a příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany, spolu uvedením důvodů, které vedly k přemístění dítěte. 11

12 (9) Stejné podmínky jako pro přemístění dítěte do jiného zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc platí také v případě, že má dojít k přemístění dítěte do jiného pracoviště téhož zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. (10) Fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě pověření k výkonu sociálně-právní ochrany, může zřídit detašované pracoviště zařízení na jiném místě, než se nachází sídlo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, je přitom povinna požádat krajský úřad o změnu místa výkonu sociálně-právní ochrany v rozhodnutí o pověření k výkonu sociálně-právní ochrany. Pověřená osoba může zahájit provoz detašovaného pracoviště zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pouze v souladu s rozhodnutím krajského úřadu o změně pověření k výkonu sociálně-právní ochrany V 42c odst. 1 se číslo 0,8 nahrazuje číslem 1, V 42g odstavec 3 zní: (3) Státní příspěvek a) náleží ve výši Kč, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku do 6 let, Kč, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku od 6 let do 15 let, Kč, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku od 15 do 18 let, Kč, jde-li o zaopatřené dítě ve věku od 15 do 18 let; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře, b) snižuje se o jednu třicetinu za každý den, v němž dítě pobývá mimo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a pobyt mimo toto zařízení trvá po dobu 2 po sobě jdoucích kalendářních dnů; den, ve kterém dítě odejde ze zařízení v době po patnácté hodině nebo vrátí-li se do zařízení před patnáctou hodinou, se do doby 2 dnů po sobě jdoucích nezahrnuje, c) náleží i po právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy dítěte umístěného dosud v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jestliže je dítěti nadále poskytována péče v tomto zařízení, a to až do dne přijetí dítěte do příslušného zařízení pro výkon ústavní výchovy, sjednaného obecním úřadem obce s rozšířenou působností podle V 42g se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: (4) Nárok na státní příspěvek zaniká dnem, a) kterým bylo zrušeno, pozbylo platnosti nebo zaniklo rozhodnutí soudu, kterým bylo dítě svěřeno do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, nejde-li o případ uvedený v odstavci 3 písm. c), b) v němž obecní úřad obce s rozšířenou působností odeslal zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc sdělení, že nepovažuje nadále umístění dítěte v tomto zařízení za důvodné.. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a V 42g se odstavec 6 zrušuje. 12

13 76. V 42h odst. 1 se slova nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci nahrazují slovy nejpozději do 30 dnů od vykonatelnosti rozhodnutí o přiznání státního příspěvku nebo o změně výše státního příspěvku až 47 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 40 až 44 zrušují. 78. Za část čtvrtou se vkládá nová část pátá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 57 až 65 zní: ČÁST PÁTÁ PĚSTOUNSKÁ PÉČE Hlava I Hmotné zabezpečení pěstounské péče Díl 1 47a (1) Dávkami pěstounské péče podle tohoto zákona jsou: a) příspěvek na úhradu potřeb dítěte, b) odměna pěstouna, c) příspěvek při převzetí dítěte, d) příspěvek na zakoupení motorového vozidla. (2) Pro účely nároku na hmotné zabezpečení pěstounské péče se jako pěstounská péče posuzuje i péče o dítě poskytovaná osobou uvedenou v 47e odst. 1 písm. e) a f). Díl 2 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte 47b (1) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do pěstounské péče. (2) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte, který náleží podle odstavce 1 ke dni dosažení zletilosti dítěte, se zachovává i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do 26. roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby 9b) s osobou, která byla do dosažení zletilosti jeho pěstounem. Příspěvek náležející dítěti podle předchozí věty se vyplácí tomuto dítěti. (3) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí a) Kč pro dítě ve věku do 6 let, b) Kč pro dítě ve věku od 6 do 12 let let, c) Kč pro dítě ve věku od 12 do 18 let, d) Kč pro dítě ve věku od 18 let do 26 let. 13

14 (4) Jde-li o dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby podle zvláštního zákona 57) činí příspěvek na úhradu potřeb dítěte Dítě ve věku Jde-li o dítě ve stupni závislosti I (lehká závislost) Jde-li o dítě ve stupni závislosti II (středně těžká závislost) Jde-li o dítě ve stupni závislosti III (těžká závislost) Jde-li o dítě ve stupni závislosti IV (úplná závislost) do 6 let let let let (5) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náležející podle odstavce 1 se vyplácí pěstounovi. 47c Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavu nebo zařízení pro péči o děti nebo mládež nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů. 47d Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu. Díl 3 Odměna pěstouna 47e (1) Nárok na odměnu pěstouna má a) pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče, a má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, b) pěstoun, kterému bylo dítě svěřeno do pěstounské péče, i když nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle 47b, c) osoba, která je vedena v evidenci krajského úřadu pro pěstounskou péči na přechodnou dobu, a to po celou dobu, po kterou tato evidence trvá, d) osoba, které bylo před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče dítě rozhodnutím soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, a to po dobu trvání takové péče, 14

15 e) osoba, která je poručníkem dítěte, jestliže poručník o dítě osobně pečuje a má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, f) osoba, která má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem dítěte; jde-li o totéž dítě, náleží dávka pouze jednou. (2) Nárok na odměnu pěstouna má pěstoun nebo osoba uvedená v odstavci 1, jestliže má uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče podle 47t, nebo v kalendářním měsíci tuto dohodu o výkonu pěstounské péče uzavřenou nemá, avšak jen proto, že v tomto kalendářním měsíci došlo ke změně subjektu, s nímž se nově taková dohoda uzavřela. 47f Výše odměny pěstouna (1) Výše odměny pěstouna nebo osoby uvedené v 47e činí za kalendářní měsíc, neníli dále stanoveno jinak, a) Kč, pečuje-li o jedno dítě svěřené mu do pěstounské péče, b) Kč, pečuje-li o dvě děti svěřené mu do pěstounské péče, c) Kč, 1. pečuje-li alespoň o tři děti svěřené mu do pěstounské péče, 2. pečuje-li alespoň o jedno dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), 3. pečuje-li alespoň o jedno dítě svěřené mu na přechodnou dobu, nebo d) Kč pečuje-li alespoň o jedno dítě, které mu bylo svěřeno na přechodnou dobu a toto dítě je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost). Za každé další dítě svěřené do péče pěstouna nebo osoby uvedené v 47e se odměna pěstouna podle písmene c) bodů 1 a 2 zvyšuje o polovinu sazby uvedené v písmenu a). (2) Pěstounovi nebo osobě uvedené v 47e, který je rodičem nebo prarodičem otce nebo matky dítěte svěřeného do jeho péče odměna pěstouna nenáleží. (3) Odměna pěstouna se poskytuje i po dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény pěstouna, nejdéle však po dobu jednoho kalendářního měsíce jejího trvání. Je-li dítě svěřené pěstounovi nebo osobě uvedené v 47e v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů, odměna pěstounovi za péči o tyto děti nenáleží. 47g Odměna pěstouna nebo osoby uvedené v 47e za výkon pěstounské péče se pro účely jiných právních předpisů považuje za plat 58). Díl 4 Příspěvek při převzetí dítěte 47h 15

16 (1) Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má pěstoun nebo osoba uvedená v 47e, který převzal dítě do pěstounské péče; příspěvek při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou. (2) Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku a) do 6 let Kč, b) od 6 let do 12 let Kč, c) od 12 let do 18 let Kč. (3) Příspěvek při převzetí dítěte se vyplatí jednorázově. Díl 5 Příspěvek při zakoupení motorového vozidla 47i (1) Nárok na příspěvek na zakoupení motorového vozidla má pěstoun nebo osoba uvedená v 47e, který má v pěstounské péči nejméně tři děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o tři děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají pěstounovi nárok na odměnu pěstouna, pokud zakoupil osobní motorové vozidlo nebo zajistil nezbytnou celkovou opravu osobního motorového vozidla a toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost. (2) Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých pěstounovi v období posledních deseti kalendářních let přede dnem podání žádosti nesmí přesáhnout Kč. (3) Pokud pěstoun nebo osoba uvedená v 47e do pěti let ode dne, kdy mu byl příspěvek poskytnut, osobní motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu byl příspěvek poskytnut, prodal, daroval, počal je používat pro výdělečnou činnost nebo přestal vykonávat pěstounskou péči, nejde-li o případ, kdy pěstoun přestal vykonávat pěstounskou péči z vážných zdravotních důvodů, je povinen vrátit poměrnou část příspěvku na zakoupení motorového vozidla odpovídající době z období pěti let, kdy uvedené podmínky nesplňoval. Díl 6 Společná ustanovení o dávkách pěstounské péče 47j (1) Dávky pěstounské péče náleží při splnění dále stanovených podmínek pouze fyzické osobě (dále jen osoba ), jestliže osoba a) je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu 59), jde-li o státní občana České republiky, nebo b) má na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu 60), jde-li o cizince, 16

17 podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště. (2) Dávky pěstounské péče dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba nemá na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu 60), pokud jde o a) cizince hlášené na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu 61), s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení, b) cizince narozené na území České republiky a hlášené na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu 61), s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, do 1 roku jejich věku, c) nezletilé cizince svěřené na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče, d) cizince, kteří jsou držiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie a bylo jim vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu 62), e) rodinné příslušníky cizince uvedeného v písmenu d), kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu 62), f) cizince, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu 63), g) cizince, kterým byla udělena doplňková ochrana 64), h) cizince, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu 65), podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště. (3) Bydlištěm se rozumí území České republiky, na kterém se soustřeďují zájmy nebo aktivity osoby, přičemž jejich vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou. Osoba má bydliště na území České republiky zejména za předpokladu, že se zde dlouhodobě zdržuje, je zde hlášena k pobytu, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, její děti zde plní povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravují na budoucí povolání, je zde registrována u praktického lékaře, popřípadě existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, ze kterých plyne sepětí této osoby s Českou republikou. (4) Krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa pobytu osoby může v odůvodněných případech prominout podmínku trvalého pobytu. Díl 7 Obecná ustanovení o nárocích na dávky pěstounské péče a řízení o těchto dávkách 47k (1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem. 17

18 (2) Nárok na výplatu dávky pěstounské péče vzniká na základě vykonatelnosti rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo soudu o svěření dítěte do předpěstounské péče a podáním žádosti o přiznání dávky pěstounské péče. (3) Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby s poskytnutím a ověřováním údajů rozhodných pro nárok na dávku a její výši. (4) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávku pěstounské péče uvedenou v 47a písm. a) a b) a) jen po část kalendářního měsíce, náleží uvedené dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc, b) po část kalendářního měsíce v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka pěstounské péče ve vyšší výměře. 47l Změna nároku na dávku pěstounské péče (1) Jestliže dávka pěstounské péče byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena anebo byla přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka pěstounské péče se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož dávka pěstounské péče nebo jeho zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku pěstounské péče nebo její zvýšení. (2) Jestliže dávka pěstounské péče byla přiznána ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka pěstounské péče se odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to od prvního dne kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla dávka pěstounské péče vyplacena. (3) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky pěstounské péče tak, že dávka pěstounské péče má být zvýšena, provede se zvýšení dávky pěstounské péče od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato změna nastala. (4) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky pěstounské péče tak, že dávka pěstounské péče má být snížena, provede se snížení dávky pěstounské péče od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí o snížení dávky pěstounské péče. (5) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku pěstounské péče tak, že dávka pěstounské péče nenáleží, dávka pěstounské péče se odejme od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla dávka pěstounské péče vyplacena. 47m (1) Nárok na dávku pěstounské péče nezaniká uplynutím času, není-li dále stanoveno jinak. (2) Nárok na výplatu dávky pěstounské péče uvedené v 47a písm. a) a b) zaniká uplynutím 1 roku ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží. 18

19 (3) Nárok na dávku uvedenou v 47a písm. c) až d) zaniká, nebyl-li uplatněn do 1 roku a) ode dne převzetí dítěte nebo ode dne právní moci rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o příspěvek při převzetí dítěte, b) ode dne zakoupení motorového vozidla nebo zaplacení opravy motorového vozidla, jde-li o příspěvek na zakoupení motorového vozidla, c) ode dne dosažení zletilosti dítěte v pěstounské péči nebo ode dne ukončení nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle 47b. (4) Doby uvedené v odstavci 2 a 3 neplynou po dobu řízení o dávce pěstounské péče. 47n (1) Nárok na dávky pěstounské péče nelze postupovat ani dát do zástavy. (2) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku pěstounské péče, vstupují do dalšího řízení a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby postupně manželka (manžel), děti, a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém. (3) Nároky na dávky pěstounské péče nejsou podle tohoto zákona předmětem dědictví. 47o Výplata dávek pěstounské péče (1) Dávky pěstounské péče, jde-li o příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu pěstouna, se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za které náležely, nejpozději však do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. (2) Dávky pěstounské péče, jde-li o příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla se vyplácí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána. (3) Dávky pěstounské péče vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o dávkách. (4) Dávky se vyplácejí v české měně na účet příjemce u banky v České republice nebo pobočky zahraniční banky vykonávající činnost na území České republiky nebo spořitelního a úvěrového družstva v České republice prostřednictvím elektronického platebního prostředku určeného ministerstvem, poštovní poukázkou nebo v hotovosti. Způsob výplaty určuje plátce dávky. (5) Dávky se do ciziny nevyplácejí. 47p Výplata dávek pěstounské péče zvláštnímu příjemci (1) Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví zvláštního příjemce dávek pěstounské péče, jestliže oprávněná osoba nemůže dávky pěstounské péče přijímat. S ustanovením 19

20 zvláštního příjemce musí oprávněná osoba souhlasit; souhlas této osoby se nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření ošetřujícího lékaře nemůže tento souhlas podat. (2) Krajská pobočka Úřadu práce může ustanovit zvláštním příjemcem pouze fyzickou osobu, která s tímto ustanovením souhlasí. (3) Krajská pobočka Úřadu práce zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustaven. 47r Přeplatky (1) Příjemce dávky pěstounské péče, který přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byly vyplaceny neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, nebo jinak způsobil, že dávky byly vyplaceny neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen přeplatek vrátit. (2) Nárok na vrácení přeplatku zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl vyplacen. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku. (3) O povinnosti vrátit přeplatek podle odstavců 1 a 2 rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která dávky pěstounské péče vyplácela naposledy. (4) Vrácené a vymožené prostředky podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu. 47s Řízení o dávkách pěstounské péče (1) O dávkách pěstounské péče rozhodují krajské pobočky Úřadu práce. (2) O odvolání proti rozhodnutí o dávkách pěstounské péče vydanému krajskou pobočkou Úřadu práce rozhoduje ministerstvo. Odvolání nemá odkladný účinek. (3) Řízení o přiznání dávek pěstounské péče se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopise předepsaném ministerstvem. Žádost o dávku musí obsahovat a) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu a rodné číslo oprávněné osoby, b) souhlas oprávněné osoby podle 47k odst. 3. Je-li nezletilá oprávněná osoba v pěstounské péči, zastupuje tuto osobu pěstoun, c) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné, d) rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče nebo rozhodnutí o ustanovení poručníkem, popřípadě rozhodnutí soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem nebo návrh, který byl podán soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje, jde-li o nároky podle 47e odst.1 písm.e) a f), e) kopii dohody o výkonu pěstounské péče, jde-li o nárok na odměnu pěstouna, 20