Základní ustanovení: Vyhláška definuje následující pojmy: Příkazce je to osoba, která dává bance příkaz k provedení úhrady nebo inkasního způsobu plac

Transkript

1 Vyhláška České národní banky č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provádění platebního styku bankami a technické postupy bank při opravném zúčtování. Tato vyhláška zrušuje vyhlášku č. 51/1992 Sb., o platebním styku a zúčtování mezi bankami. Vyhláška upravuje: Způsob provádění platebního styku na území České republiky v české měně bankami a pobočkami zahraničních bank; A dále technické postupy bank při opravném zúčtování; 1

2 Základní ustanovení: Vyhláška definuje následující pojmy: Příkazce je to osoba, která dává bance příkaz k provedení úhrady nebo inkasního způsobu placení; Plátce je to osoba, z jejíhož účtu banka odepisuje peněžní prostředky nebo která skládá hotovost; Základní ustanovení: Vyhláška definuje následující pojmy pokračování: Příjemce je to osoba, v jejíž prospěch banka peněžní prostředky převádí a která je konečným příjemcem peněžních prostředků; Plátce a příkazce nebo plátce a příjemce mohou být tytéž osoby. 2

3 Základní ustanovení: Tuzemský platební styk je prováděn Formou úhrady; Inkasní formou placení; Úhradou se rozumí operace prováděna na základě příkazu, který dal plátce své bance za účelem převedení peněžních prostředků ve prospěch příjemce; Základní ustanovení: Inkasní formou placení se pak rozumí operace, která je prováděna na základě příkazu, který dal příkazce, jež je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na účtu příjemce, bance příjemce za účelem převedení peněžních prostředků z účtu plátce ve prospěch účtu příjemce. 3

4 Náležitosti platebních příkazů: Příkazy k zúčtování (příkazy k úhradě a příkazy k inkasu) musí obsahovat (obligatorní náležitosti): Označení příkazu k zúčtování, zda jde o inkaso nebo úhradu ( příkaz k úhradě, příkaz k inkasu ); Bankovní spojení plátce a příjemce; Částku v české měně; Konstantní symbol, pokud to stanoví zvláštní právní předpis; Náležitosti platebních příkazů pokračování: Podpis nebo jiný kód zajišťující identifikaci a autentifikaci příkazce; Konstantní symbol podle nové úpravy není vždy obligatorní, ale jen tehdy, stanoví-li to zvláštní předpis (např. vyhláška č. 514/2002 Sb.) nebo se jedná o platbu, která je příjmem nebo výdajem státního rozpočtu podle přehledu MF ČR (viz Finanční zpravodaje); 4

5 Náležitosti platebních příkazů pokračování: Příkazy k zúčtování (příkazy k úhradě a příkazy k inkasu) mohou obsahovat (fakultativní náležitosti): Datum splatnosti; Variabilní symbol; Specifický symbol; Textová zpráva; Datum vystavení příkazu k zúčtování; Náležitosti platebních příkazů pokračování: Datum splatnosti je den, kdy mají být peněžní prostředky odepsány z účtu plátce (pozor na pojem den účinnosti příkazu k převodu viz zákon o platebním styku). Variabilní a specifický symbol a dále textová zpráva jsou náležitosti, které jsou určeny k identifikaci platby. 5

6 Náležitosti platebních příkazů pokračování: Vyhláška definuje, že každý ze symbolů může mít až deset znaků (pozor změna u konstantního symbolu, bývalo max. 8 znaků, z čehož klienti používali jen 4). Dále může textové pole obsahovat max. 140 znaků. Bankám je však dána možnost, že si může do svých obchodních podmínek dohodnout uvádění ještě dalších náležitostí. Náležitosti platebních příkazů pokračování: Banka je oprávněna neprovést platební příkaz, pokud neobsahují příslušné náležitosti. Není tedy uloženo bankám, že pokud chybí obligatorní náležitost, nelze příkaz k zúčtovaní provést. Úprava je provedena tak, že banka se sama rozhodne, zda příkaz provede či nikoliv, pokud je vůbec realizovatelný. 6

7 Bankovní spojení v tuzemském platebním styku: Bankovní spojení je tvořeno číslem účtu a kódem banky. Číslo účtu musí splňovat následující zásady: Obsahuje maximálně 16 číselných znaků v členění na Předčíslí (max. 6 znaků); Základní část čísla účtu (nejméně dva, nejvíce 10 číselných znaků, přičemž alespoň dva z nich nesmějí být nulové); Bankovní spojení v tuzemském platebním styku pokračování: Úvodní nuly v obou částech čísla účtu jsou nevýznamové; Obě části čísla účtu jsou v písemné podobě zřetelně odděleny; Každá část čísla účtu je samostatně zajišťována kontrolou (kontrolní číslicí); Identifikační kód banky obsahuje čtyři znaky. 7

8 Zásady provádění inkasní formy placení: 1. Banka může v OP stanovit povinnost příkazce předat příkaz k inkasu přede dnem účinnosti. 2. Banka nepřevezme příkaz k inkasu dříve než 30 kalendářních dnů přede dnem splatnosti. 3. Banka, která příkaz k inkasu převzala, nezkoumá při jeho převzetí oprávněnost použití inkasní formy placení. 4. Banka plátce zkoumá oprávněnost použití inkasní formy placení. Zásady provádění inkasní formy placení: 5. Banka plátce v den splatnosti, pokud je v neúčetní žádosti uveden dále zkoumá: - zda je na účtu zajištěno krytí příkazu k inkasu; - Zda obdržela banka všechny podklady k provedení příkazu k inkasu; Den účinnosti příkazu k inkasu je den, kdy byly splněny všechny stanovené podmínky. 8

9 Zásady provádění inkasní formy placení: 6. Nenastane-li den účinnosti příkazu k inkasu k převodu, může banka neúčetní žádost odmítnout nebo ji evidovat, dokud nenastane den účinnosti, nejdéle však 5 bankovních pracovních dnů ode dne splatnosti nebo ode dne obdržení neúčetní žádosti. Po marném uplynutí lhůty banka plátce neúčetní žádost odmítne a informuje o tom nejpozději následující bankovní pracovní den banku příjemce. Zásady provádění inkasní formy placení: V textu odmítnutí neúčetní žádosti bude uvedeno: N e a u t o r i z o v á n o. 9

10 Lhůty při zúčtování příkazu k inkasu: V rámci mezibankovního platebního styku: - banka plátce zajistí připsání částky ve prospěch banky příjemce a předá ji podklady nutné k poskytnutí částky příjemci nejpozději následující bankovní pracovní den po dni účinnosti příkazu k inkasu, nebyla-li dohodnuta kratší lhůta. Lhůty při zúčtování příkazu k inkasu: V rámci vnitrobankovního platebního styku: - banka plátce připíše částku příkazu k inkasu příjemci v den, kdy nastala účinnost příkazu k inkasu nebo následující bankovní pracovní den, není-li den účinnosti bankovním pracovním dnem. 10

11 Lhůty při zúčtování příkazu k inkasu: Banka příjemce pak připíše částku příkazu k inkasu ve prospěch účtu příjemce nejpozději následující bankovní pracovní den po dni, kdy byla částka příkazu k inkasu připsána ve prospěch účtu banky příjemce a kdy obdržela podklady nutné k poskytnutí částky příkazu k inkasu (po dohodě i lhůta kratší). Náležitosti výpisu z účtu: O provedení úhrady nebo inkasní formy placení informuje banka svého klienta jasně a srozumitelně tzv. výpisem z účtu. Výpis z účtu může být předáván na tiskopisech banky nebo formou elektronické informace a musí obsahovat dané náležitosti. 11

12 Náležitosti výpisu z účtu: Údaje umožňující klientovi identifikovat platbu: Bankovní spojení plátce a příjemce Konstantní symbol, je-li uveden na příkazu; Variabilní symbol, je-li uveden na příkazu; Specifický symbol, je-li uveden na příkazu; Textová zpráva, byla-li uvedena na příkazu; Název účtu plátce; Náležitosti výpisu z účtu: Částka, která byla uvedena na příkazu; Den, kdy byla částka odepsána z účtu plátce nebo připsána ve prospěch účtu příjemce; Počáteční a konečný zůstatek peněžních prostředků na účtu; 12

13 Bankovní konstantní symboly: Slouží k identifikaci prvotního podnětu k platbě a stanoví je Česká národní banka. Zveřejňují se ve Věstníku ČNB. Bankovní konstantní symboly jsou určeny pouze bankám a banky zajišťují, aby je klienti neuváděli na příkazech k zúčtování. Bankovní konstantní symboly: 5 opravné zúčtování; 6 neexistující účet; 51 platby na podkladě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí příslušného orgánu; 1178 zúčtování platby platební kartou; 2178 zúčtování platby nezaručeným šekem; 3178 zúčtování platby bankovním šekem; 13

14 Neprovedení platby: Jestliže v tuzemském platebním styku nebylo uvedeno existující bankovní spojení příjemce, vrátí banka příjemce platbu bance plátce nejpozději následující pracovní bankovní den po dni, kdy platbu obdržela. Banka označí položku textem N E E X. Příslušný bankovní konstantní symbol se umístí na první pozici zprava. Jde o číslici 6. Technické postupy bank při opravném zúčtování: Znění ve vyhlášce nahrazuje doporučení uvedené ve Věstníku ČNB č. 5/1998. Jestliže banka neprovedla zúčtování v souladu s příkazem klienta v částce nebo bankovním spojení, je povinna ji opravit opravným zúčtováním (ve formě storna ) a uvést tak zúčtování do souladu s příkazem klienta. 14

15 Technické postupy bank při opravném zúčtování: Banka n e s m í provést opravné zúčtování, pokud byla chyba v zúčtování částky nebo bankovního spojení způsobena správným zúčtováním chybně vystaveného příkazu klienta. Technické postupy bank při opravném zúčtování: Zúčtováním se rozumí jak provedení úhrady, tak také předání neúčetní žádosti. Chybou v zúčtování bankovní spojení se rozumí pak chyba v bankovním spojení jak plátce, tak příjemce. Chybou ve zúčtované částce se také rozumí dvojí (i víceré) zpracování téhož příkazu. 15

16 Technické postupy bank při opravném zúčtování: Banka, která způsobila chybu v bankovním spojení příjemce, neprodleně převede na účet oprávněného příjemce peněžní prostředky ve správné výši a úroky za období, kdy s nimi nemohl nakládat (tj. druhý bankovní pracovní den po dni odepsání chybně zúčtované částky. Technické postupy bank při opravném zúčtování: Banka, která způsobila chybu v bankovním spojení plátce nebo odepsáním vyšší částky, než byla uvedena na příkazu k zúčtování vystaveném klientem, vrátí neprodleně na účet plátce chybně odepsané peněžní prostředky a ušlé úroky. Ušlé úroky se nepřevádějí, nepřesahují-li částku 10 korun českých s výjimkou, kdy jejich vrácení oprávněný příjemce výslovně žádá. 16

17 Technické postupy bank při opravném zúčtování: Banka, která vede účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby, je oprávněna do 3 měsíců ode dne vzniku chyby v zúčtování bez jeho souhlasu odepsat z jeho účtu částku ve výši opravného zúčtování a přepočítat a odepsat úroky. Dnem vzniku chyby se rozumí den, kdy byla částka chybně odepsána z účtu plátce. Technické postupy bank při opravném zúčtování: Mezibankovní platební styk: Banka, která vede účet neoprávněného příjemce, odepíše pak částku opravného zúčtování na základé podnětu banky, která chybu způsobila. Této bance také předá týž nebo následující bankovní pracovní den poté, co obdržela podnět k odepsání částky z účtu neoprávněného příjemce. 17

18 Technické postupy bank při opravném zúčtování: Mezibankovní platební styk: Pokud banka plátce má odůvodněné pochybnosti o tom, že ji vznikla povinnost vůči bance, která chybu způsobila, lhůta pro odepsání peněžních prostředků se prodlužuje za účelem projednání postupů opravného zúčtování mezi oběma bankami. Důvody pro prodloužení lhůty musí být bankou plátce sděleny chybující bance. Technické postupy bank při opravném zúčtování: Pokud příjemce platby obdržel platbu řádně a banka způsobila chybu pouze v bankovním spojení plátce, provádí se opravné zúčtování pouze na účtech plátců. 18

19 Technické postupy bank při opravném zúčtování: Banka, která dává podnět k opravnému zúčtování, označí položku opravného zúčtování mj. příslušným bankovním konstantním symbolem. Jedná se o symbol 5. Technické postupy bank při opravném zúčtování: Nejsou-li na účtu neoprávněného příjemce peněžní prostředky, vyrozumí o tom banka plátce týž nebo následující bankovní pracovní den po dni, kdy obdržela podnět, chybující banku písemně bez zúčtování. Takto se postupuje i v případě, že účet byl zrušen. Banka plátce pak eviduje podnět k opravnému zúčtování, ale nejdéle po dobu 3 měsíců ode dne vzniku chyby. 19

20 Technické postupy bank při opravném zúčtování: Částku opravného zúčtování banka plátce však odepíše i tehdy, pokud v ostatních případech platby k tíži účtu klienta z podnětu jiné banky (klienta) neprovádí nebo pokud je na účtu blokována částka na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu. Technické postupy bank při opravném zúčtování: Banka plátce (tj. neoprávněného příjemce) může mít pochybnosti o zákonnosti opravného zúčtování. Je oprávněna žádat na bance, která chybu způsobila, doložení této chyby různými doklady. 20

21 Technické postupy bank při opravném zúčtování: Klienti, kterých se opravné zúčtování týkalo, musejí být neprodleně informováni o provedení opravného účtování. Je-li účet klienta veden v jiné bance, vyrozumí banka, která chybu způsobila, prostřednictvím klientovy banky (např. Opravné zúčtování převod částky Kč z účtu plátce č ; Storno částky Kč. ze dne pod položkou č. z účtu č., apod.). Technické postupy bank při opravném zúčtování: Uplyne-li tříměsíční lhůta od vzniku chyby ve zúčtování, není banka, která chybu způsobila, oprávněna provést tzv. storno, avšak může požádat banku, která vede účet neoprávněného příjemce, aby zprostředkovala vrácení chybně zúčtované částky z podnětu klienta neoprávněného příjemce. 21

22 Technické postupy bank při opravném zúčtování: Banka, která vede účet neoprávněného příjemce, je oprávněna od klienta požadovat kromě vrácení chybně zúčtované částky též příslušný úrok. Opravné zúčtování k tíži účtů státního rozpočtu s výjimkou účtů správců daní musí být provedeno v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští. Lze však požádat o vrácení chybně zúčtované částky příslušného správce daně. Platnost a účinnost vyhlášky: Platnost bude dána dnem publikace ve sbírce zákonů a lze ji předpokládat v průběhu I. čtvrtletí roku Účinnost pak bude stanovena pravděpodobně datem 1. července