MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ (Katedra podpory zdraví) KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ VE FOTBALE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ (Katedra podpory zdraví) KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ VE FOTBALE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ (Katedra podpory zdraví) KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ VE FOTBALE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské práce: MUDr. Kateřina Kapounková Vypracoval: Miroslav Kamiš Regenerace a výţiva ve sportu Brno, 2011

2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně na základě literatury a pramenů uvedených v pouţitých zdrojích. V Brně, dne Miroslav Kamiš

3 Poděkování Děkuji tímto vedoucímu své bakalářské práce paní MUDr. Kateřině Kapounkové za metodickou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi během práce poskytla.

4 Obsah ÚVOD 5 1. CHARAKTERISTIKA FOTBALU Historie fotbalu Stručný přehled pravidel Tréninková jednotka 9 2. FYZIOLOGIE FOTBALU SVALOVÁ SOUSTAVA Posturální svaly Fázické svaly SVALOVÉ DYSBALANCE HYBNÉ STEREOTYPY KINEZIOLOGICKÁ ANALÝZA Běh Kop přímým nártem ZKRÁCENÉ A OCHABLÉ SVALY FOTBALISTŮ ZRANĚNÍ VE FOTBALE SVALOVÉ TESTY Svalové testy ve fotbale KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ Uvolňovací cvičení Protahovací cvičení Posilovací cvičení BATERIE KOMPENZAČNÍCH CVIKŮ Protahovací cviky Posilovací cviky 53 ZÁVĚR 58 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 59 RESUMÉ 62

5 Úvod Jako téma mé bakalářské práce jsem si vybral kompenzační cvičení ve fotbale. Téma mé bakalářské práce je mi blízké z důvodu mé aktivní fotbalové činnosti, která byla přerušena svalovou nerovnováhou a bolestmi vycházejícími z oblasti bederní páteře. V současné době se setkávám u mnoha hráčů fotbalu s podobnými problémy, kteří kvůli funkčním poruchám a bolestem přestávají hrát fotbal. Proto bych rád tuto práci napsal, jako takovou pomůcku pro hráče popřípadě trenéry, kteří se setkávají s funkčními poruchami. Má bakalářská práce by měla být návodem, jak lze svalové nerovnováhy (svalové dysbalance) odstraňovat, ale i jak jim předcházet. V mé bakalářské práci se zaměřím na hlavní věkovou kategorii muţů. U této skupiny hráčů budu předpokládat chybné pohybové stereotypy, zkrácené posturální svaly, ochablé fázické svaly, funkční poruchy a vzniklé svalové nerovnováhy. Jedním z důvodů tohoto předpokladu můţe být přístup některých trenérů mládeţe, kteří pod vidinou dobrého umístění týmu v tabulce nehledí na tělesný vývoj hráčů, nebo zuţují kompenzační cvičení pouze na strečink. Kvalifikovaní trenéři, dbající na správnou výţivu, pitný reţim, regeneraci a kompenzační cvičení, většinou nemají zájem o trénování mládeţe kvůli horším platovým podmínkám. Poslední dobou se však dostává k mládeţi stále více kvalifikovanějších trenérů, jedním z důvodů je i snadnější přístup k informacím a různým výzkumům zaměřeným na fotbalisty. Tréninkový proces ve fotbalu představuje poměrně značné fyzické zatíţení, které můţeme povaţovat v podstatě za jednostranné. V současné době zahajují děti pravidelnou sportovní přípravu ve věku kolem 6 8 let. Pokud uţ tato fotbalová příprava zaměřená na rozvoj pohybových schopností a fotbalových dovedností není včas a v dostatečné míře kompenzována a zvláště nejsou-li k tomu navíc v dostatečné míře respektována specifika vyplývající z vývoje dětského organizmu, můţe dojít a často také dochází ke vzniku tzv. svalové nerovnováhy (svalové dysbalance). [VOTÍK, 2005, s. 235] 5

6 V mé bakalářské práci stručně přiblíţím fotbal i s jeho historií a pravidly, krátce popíšu, jak vypadá tréninková jednotka. Dále se budu zabývat fyziologií fotbalu, svaly s převáţně posturální funkcí a svaly s převáţně fázickou funkcí. Kineziologickou analýzou fotbalu vyberu svalové skupiny, ke kterým znázorním svalové testy, které určí stupeň oslabení, nebo zkrácení, a ke kterým vyberu i vhodné kompenzační cvičení. Svou bakalářskou práci zaměřím především na dolní zkříţený syndrom. Mým cílem v mé bakalářské práci je sestavit baterii vhodných kompenzačních cviků, která bude zaměřena právě na fotbalisty. Rád bych také zdůraznil význam kompenzačního cvičení v tréninkovém cyklu. 6

7 1. Charekteristika fotbalu Fotbal je sportovní, kolektivní, branková, kopací, míčová hra acyklické povahy, která patří v naší republice k nejoblíbenějším sportovním hrám, celosvětově je nejpopulárnějším sportem. Přibliţně ho hraje 240 milionů hráčů, z toho 40 milionů ţen. Fotbal se rozděluje na několik úrovní. Profesionální, poloprofesionální, amatérský soutěţní i nesoutěţní. Na profesionální úrovni je i faktorem ekonomickým a politickým. Profesionalizace a komercionalizace fotbalu je nyní na nejvyšší úrovni a stále roste. Na niţších úrovních má fotbal funkci jako vhodná forma zábavy a aktivního odpočinku. Všechny zmíněné formy fotbalu podporují lásku ke sportu obecně a k fotbalu zvláště. [1, 5, 10, 29, 30] Fotbal je soutěţivá činnost, ve které jde o to dostat míč různými dovolenými způsoby a co nejčastěji do soupeřovy brány a zároveň soupeři zabránit všemi moţnými dovolenými způsoby ve stejném úsilí. [27] Historie fotbalu Fotbal, jak ho známe, vznikl přirozeným způsobem z míčových her z různých částí zeměkoule. První zprávy o sportech podobným fotbalu jsou z období asi 3000 let před naším letopočtem. Přesný původ fotbalu není znám. Moderní pojetí fotbalu s jedenácti hráči ve vymezeném prostoru pochází z 19. století z Británie. V Čechách a na Moravě se fotbal začal hrát na konci 19. století. [2, 22, 27, 30] Stručný přehled pravidel Podmínkou fotbalového hřiště je obdélníkový tvar, pomezní čáry jsou delší neţ brankové. Hřiště je dlouhé od 90 metrů do 120 metrů a široké 45 metrů aţ 90 metrů (obr. 1.). Branková konstrukce má rozměry 7, 32 metru na šířku a 2, 44 metru na výšku (obr. 2.). [28] 7

8 Obr. 1. Hrací plocha [HORA, 2005, s. 12] Obr. 2. Fotbalová branka [KUŘEŠ, 2007, s. 14] Fotbalové utkání hrají dva týmy. Kaţdý tým má 11 hráčů, z toho jeden musí být brankář a tři hráči mohou být v utkání vystřídáni. Utkání nemůţe hrát tým, který má méně neţ sedm hráčů. Fotbalový míč musí být kulatý a jediný, kdo se můţe míče dotýkat rukama, je brankář v pokutovém území. Utkání trvá dva poločasy po 45 minutách, které jsou rozděleny poločasovou přestávkou trvající 15 minut. Vítězem utkání je tým, který vsítil více branek. Pokud oba týmy dosáhnou stejného počtu branek je výsledek nerozhodný. [20] 8

9 1. 3. Tréninková jednotka Tréninková jednotka fotbalu trvá v průměru 90 minut a v krajské soutěţi muţů jsou tréninky jednofázové většinou 3x 4x v týdenním mikrocyklu a jeden zápas o víkendu. Podle Votíka (2003) se počet tréninkových jednotek pohybuje od dvou tréninkových jednotek v nejniţších soutěţích aţ k šesti a více tréninkových jednotek i vícefázovým u profesionálních fotbalistů. Tréninková jednotka je rozdělena, asi jako ve většině sportů, do čtyř částí. První částí je část úvodní, kdy trenér seznámí hráče s obsahem tréninkové jednotky. Druhou částí je průpravná část, která se podle Votíka (2005) dělí na rozcvičení pohybovou činností prováděnou mírnou intenzitou, ta připraví hybný a nervový systém hráče na tréninkové zatíţení. Po zahřátí svalového aparátu následuje protahovací cvičení (strečink), po protahování je na řadě dynamická činnost připravující především vnitřní orgány na zátěţ. A na závěr dynamické činnosti zvýšení intenzity, tím se dokončí příprava funkčních systémů na tréninkové zatíţení. Ve třetí hlavní části zařazujeme podle Votíka (2003) některé z těchto činností: rozvoj rychlosti, koordinačně náročné činnosti, rozvoj explozivně silových schopností a nácvik nových dovedností. Kdyţ uţ organismus začíná být unavený, následují některé z těchto činností: rozvoj krátkodobé a dlouhodobé vytrvalosti, zdokonalování a ověřování dříve naučených dovedností. Čtvrtá část je část závěrečná, ve které hráči provádějí protahovací a kompenzační cvičení a relaxační pohybovou činnost. Trénink nesmí být ţivelný a nahodilý, tedy pouze výsledkem improvizačních schopností trenéra. Plánování a evidence vykonané tréninkové práce dává moţnosti ke zpětnému odhalení kladů i nedostatků v přípravě hráčů i muţstva a následně umoţňuje učinit opatření ke zlepšení tréninkového procesu. [VOTÍK, 2003, s. 34] 9

10 2. Fyziologie fotbalu Z fyziologického hlediska je fotbal sportem, který se skládá z velmi různorodé škály pohybových aktivit. Nejvyšší mírou se na něm podílí střídání vysoce intenzivních sprinterských úseků s momenty o nízké intenzitě vyplněnými chůzí či lehkým poklusáváním. Úseky prováděné maximální intenzitou trvají několik sekund a kromě sprintů sem ještě patří změny směru, zrychlení, hra hlavou, střelba. Tyto vysoce intenzivní úseky jsou v utkání nejdůleţitější, teoreticky rozhodují zápas. [8, 10, 24] Několik provedených podrobných studií ukázalo, ţe profesionální špičkový fotbalista v průběhu hry (2 x 45 minut) uběhne v průměru kolem kilometrů, z čehoţ přibliţně 25 27% připadá na chůzi, 37 45% na lehký běh, 6 8% na pohyb pozpátku, 6 11% na rychlý běh, nebo sprint a zbytek přibliţně kolem 20% na pohyb během herních akcí. [8] Úseky překonávané sprintem mají většinou délku 15 metrů a více, opakují se kaţdých cca 90 sekund a za celý zápas obsáhnou asi 0, 8 1 km. Při sprintech je zvýšený objem spotřebovaného kyslíku aţ 4 l/min při krokové frekvenci kroků za minutu a hodnoty tepové frekvence dosahují maxima tepů za minutu. U akcí s niţší intenzitou je spotřeba kyslíku niţší asi 2 3 l/min, stejně je tomu u hodnot tepové frekvence, které se pohybují mezi tepy za minutu. Intenzivnější aktivita je opakování přibliţně po kaţdé půlminutě. [8, 10] Různorodost podílu energetického krytí v závislosti na intenzitě je veliká. Koncentrace laktátu v krvi po odehraném utkání se pohybuje mezi 2 12 mmol/l. Energie je hrazena převáţně aerobně oxidací glukózy a lipolýzou. Svalová fyziologie fotbalistů připomíná nejvíce běţce na m, ale vzhledem k povaze pohybu (přerušované sprinty) se vyznačuje specifickými adaptacemi. [8] 10

11 Mírně převaţuje podíl rychlých svalových vláken ve vastus lateralis (50 60%) se pojí se silným, hustě prokrveným svalstvem dolních končetin. Fotbalistům se vyvinulo sportovní srdce (excentrická hypertrofie) s objemem ml, které je schopno zvýšit funkční parametry na dvojnásobek. Klidová tepová frekvence můţe být i pod 50 tepů za minutu (vagotonie). Vitální kapacita plic můţe být i na 6 litrů, je opravdu hodně vysoká. Hráči mají široký hrudník, širší lýtka a stehna. [8, 10, 24] Měření podílu svalových vláken se uţ nezjišťuje odebráním svalové tkáně z vastus lateralis, jako se dělalo dříve, ale magnetickou resonancí. Převaha podílu rychlých svalových vláken ve vastus lateralis, jak je uvedeno výše (50 60%), není u všech fotbalistů, je to velice individuální, záleţí na postu hráče. U útočníků předpokládám převaţující podíl rychlých svalových vláken ve vastus lateralis. 11

12 3. Svalová soustava Obecnou vlastností ţivé hmoty je její staţlivost. Tato vlastnost, společná všem buňkám, je vystupňována u svalové tkáně, která svojí staţlivostí generuje sílu. [DYLEVSKÝ, 1997, s. 102] Sval je základní funkční jednotkou svalové soustavy, tvoří ho svalová vlákna a s kostrou ho pojí šlachy. Stavbu svalu jsem znázornil na obrázku č. 3. Obr. 3. Stavba svalu [GRASGRUBER, 2008, s. 5] Svalové skupiny (obr. 4) vztahující se k určitému pohybu rozdělujeme na agonisty, synergisty, antagonisty a svaly fixační. Agonisté jsou svaly hlavní, které se na pohybu účastní největším dílem. Synergisté jsou svaly vedlejší pomocné, ty sice nedokáţou provést samostatně pohyb, ale pomáhají při něm, podporují agonisty. Antagonisté jsou svaly, jejichţ funkcí je provádět opačný pohyb, jsou to tedy svaly, které jsou při pohybu natahovány. A svaly fixační jsou svaly, které také pohyb přímo neprovádějí, místo toho udrţují testovanou část těla v poloze, aby mohl být pohyb dobře proveden. Špatná fixace bývá často příčinou někdy i docela značné pohybové poruchy. [15] 12

13 Obr. 4. Svaly lidského těla [VOTÍK, 2005, s. 225] Dělení svalů pouze na ty s tendencí k oslabení a ke zkrácení nelze striktně pouţít. Některé svaly mohou být současně zkrácené i oslabené nebo pouze oslabené, ač patří ke svalům s tendencí ke zkrácení. U mnohých kloubů lidského těla tvoří svaly posturální a fázické partnerské dvojice při pohybu tj. s opačnou funkcí (agonista antagonista). [BUZEK, 2007, s. 190] 13

14 3. 1. Posturální svaly Posturální svaly jsou vývojově starší s lepším cévním zásobením, menší únavností, niţší dráţdivostí a jsou více odolné vůči infekčním vlivům i jiným škodlivinám, mají i lepší regenerační schopnost. Pracují ekonomicky a jsou ve větší míře ve staticky pracujících svalech. Hlavním úkolem posturálních svalů je udrţet vzpřímenou polohu těla vůči gravitaci. Posturální svaly je třeba protahovat, protoţe mají tendence ke zkracování (obr. 5). [5, 12] Svaly, které jsou typické tendencí ke zkrácení, jsou: mm. flexores genu, ischiokrurální svaly, m. soleus, m. triceps surae. bederní část vzpřimovače trupu (m. erector spinae), m. quadratus lumborum, střední a horní m. trapezius, m. levator scapulae, adduktory stehna (mm. adductores femoris), m. rectus femoris, m. tensor fasciae latae, m. iliopsoas, šikmé břišní svaly (mm. obliqui abdominis), mm. pectorales (m. pectoralis major), m. subscapularis, mm. scaleni, m. sternocleidomastoideus a na horních končetinách flexory. [6, 7] 14

15 Obr. 5. Zkrácené svaly (a pohled zepředu, b pohled zezadu) [JANDA, 2004, s. 280] 15

16 3. 2. Fázické svaly Fázické svaly jsou vývojově mladší, snáze unavitelné. Slouţí především k lokomoci a jemnějším koordinačním pohybům, jsou méně odolné proti škodlivinám a infekcím, mají sníţenou regenerační schopnost. Fázické svaly mají tendence ochabovat, proto je třeba je posilovat. [5, 12] Svaly, které jsou typické tendencí k ochabování, jsou: hýţďové svalstvo (mm. glutei m. gluteus maximus, medius, minimus), dolní fixátory lopatek (m. trapezius střední a dolní část, m. serratus anterior, m. rhomboideus major, m. rhomboideus minor), m. supraspinatus, m. infraspinatus, m. deltoideus, m. tibialis anterior, extenzory prstů nohy, mm. peronei, m. vastus med. et lat., přímé břišní svaly (m. rectus abdominis), hluboké flexory šíje (mm. flexores nuchae) a extenzory na horních končetinách. [6, 7] 16

17 4. Svalové dysbalance Svalový systém leţí na jakési křiţovatce, kde se sbíhají jak vlivy z centrálního nervového systému, tak z periferních struktur (kloub, vazivo, vnitřní orgány apod.). Do funkce svalů se promítají také vlivy zevního prostředí. Celý tento komplex nutí svalový systém k adaptaci, která je v konečném důsledku příčinou svalové nerovnováhy. [KUČERA, 1998, s. 190] Nedostatečné nebo nadměrné a nesprávné svalové zatěţování vede k nerovnoměrnému vlivu na skupiny svalů fázických a posturálních. [HOŠEK, 1996, s. 25] Svalová dysbalance je stav, kdy dochází u svalů posturálních ke zkracování a u svalů fázických k ochabování. Jako první příznak svalové dysbalance se objevují funkční změny, které doprovázejí poruchy pohybových stereotypů, pokles výkonnosti, snadnější unavitelnost a bolesti v oblasti vazů a úponů. Později dochází k morfologickým změnám v oblasti nerovnoměrně zatěţovaných kloubů a páteře. Tyto změny mohou vyústit aţ v degenerativní postiţení těchto struktur. Vznik svalové dysbalance je naznačen na obrázku č. 6. [12] Obr. 6. Vznik svalové dysbalance [HOŠEK, 1996, s. 25] 17

18 Projevy svalových dysbalancí jsou charakteristické pro oblast krku a horní části trupu, oblast beder, oblast pánve a kyčelního kloubu. Oblast dolních končetin. [13] K nejčastějším svalovým dysbalancím dochází u fotbalistů v oblasti bederní páteře a kyčelního kloubu. To znamená, ţe u nich dochází k dolnímu zkříţenému syndromu, jehoţ výsledkem je na první pohled patrné vysazení pánve se zvětšenou bederní lordózou a flekčním postavením kyčelních kloubů. Při neodstraňovaní svalové dysbalance vhodným cvičením, dojde ke kompenzaci páteře za vzniku horního zkříţeného syndromu (zvětšení hrudní kyfózy s výrazně zvednutými rameny a předsunutou hlavou). [5] Dolní zkřížený syndrom (obr. 7, 8). Svaly s tendencí ke zkrácení u dolního zkříţeného syndromu jsou m. iliopsoas, m. rectus femoris, m. tensor fasciae latae a svaly bederní, vzpřimovače trupu, m. quadratus lumborum. Svaly s tendencí k ochabování jsou m. gluteus maximus a svaly abdominální. [14] U dolního zkříţeného syndromu je dysbalance mezi svalovými páry. První pár tvoří oslabené mm. glutaei maximi a zkrácené flexory kyčlí. Druhý pár tvoří oslabené přímé břišní svaly a zkrácené bederní vzpřimovače trupu. Poslední třetí pár tvoří oslabené mm. glutaei medii a zkrácené tenzory fasciae latae i mm. quadrati lumborum. Svaly navzájem substituují, za oslabené mm. glutaei medii substituují tenzory fasciae latae a mm. quadrati lumborum, za oslabené břišní svaly flexory kyčlí při ohýbání v kyčli, za oslabené mm. glutaei maximi vzpřimovače trupu a také ischiokrurální svaly. [21] 18

19 Obr. 7. Schematické znázornění dolního (pánevního) zkříţeného syndromu. [BUZEK, 2007, s. 256] 19

20 Obr. 8. Svalová dysbalance v rámci dolního zkříţeného syndromu [TLAPÁK, 1998] Horní zkřížený syndrom (obr. 9). Svaly s tendencí ke zkrácení u horního zkříţeného syndromu je horní část m. trapezius, hluboké svaly šíjové, m. levator scapulae, m. sternocleidosmastoideus, m. pectoralis major i minor. Svaly s tendencí k ochabování jsou flexory krku a hlavy m. longus capitis, m. longus colli, m. rhomboideus, střední a dolní část m. trapezius. [14] 20

21 Obr. 9. Svalová dysbalance v oblasti hlavy, krku a horní části trupu [TLAPÁK, 1998] Svalové dysbalance v oblasti dolních končetin (obr. 10). Na dolních končetinách jsou svaly s tendencí ke zkrácení m. tensor fasciae latae, m. rectus femoris, mm. adduktores, flexory kolenního kloubu m. semitendinosus, m. semimembranosus, m. biceps femoris, m. triceps surae a svaly s tendencí k ochabování, to jsou krátké hlavy m. quadratus femoris, mm. abduktores, m. gluteus medius, minimus, m. tibialis anterior a posterior a mm. peronei. [14] 21

22 Obr. 10. Svalová dysbalance v oblasti dolních končetin [HOŠKOVÁ, 2007, s. 64] Předcházet nebo odstraňovat výše zmíněné poruchy je moţné při zařazením kompenzačního cvičení do tréninkového procesu a důsledném dodrţovaní cviků. Obrázek č. 11 ukazuje schéma pro předcházení a odstraňování svalových dysbalancí. Svaly zkrácené protahujeme a ochablé posilujeme. [12] 22

23 Obr. 11. Postup kompenzačního cvičení [HOŠEK, 1996, s. 26] 23

24 6. Hybné stereotypy Pohybový stereotyp je základní funkční jednotkou hybnosti vytvářející se opakováním pohybů od narození. Od 5. aţ 6. roku mohou být pohyby uvědomělé. Vzniká na základě podmíněných a nepodmíněných reflexních spojení. Na kaţdém pohybu se podílí mnoho svalových skupin, které utváří funkční celek. Všechny pohyby i ty nejsloţitější se skládají z nejjednodušších pohybů (upaţení, zanoţení, unoţení, předklon hlavy a trupu), které nazýváme pohybovými stereotypy. [3, 17] Správně prováděné pohyby, které jsou koordinované, přesné, plynulé, ekonomické, atd., jsou při nich zapojované svalové skupiny, které se na pohybu mají mechanicky realizovat, jsou tzv. správné hybné stereotypy. Jejich kvalita závisí na vlastnostech CNS, kvalitě nervových funkcí, vlastnostech hybného systému apod. Tyto vlastnosti jsou v podstatě neovlivnitelné a tvoří součást sportovního talentu. [3] Důsledkem nefyziologického zatěţování hybného systému je tvorba chybných hybných stereotypů, kvůli kterým se prohlubuje svalová dysbalance. [5] Hybné stereotypy jsem zde popsal z obecného hlediska. Pohybové stereotypy, ke kterým dochází ve fotbalu, popisuji v následující kapitole kineziologie fotbalu. 24

25 6. Kineziologická analýza Pohybová činnost fotbalisty je velmi pestrá, herní situace a postavení hráče v určitou dobu určují jeho chování, které je individuální. Z pohybových činností fotbalisty je běh nejčastější činností v utkání i tréninku. Střelba je specifická pro tento sport a velmi zatěţuje svalovou soustavu celého těla, protoţe nepracuje určitý sval sám, ale svaly navazují na sebe ve svalových smyčkách. Níţe je zobrazen příklad svalové smyčky při kopu Běh Jednou ze základních pohybových činností ve fotbale je běh, který lze s chůzí zařadit mezi symetrické a cyklické činnosti. Rozdíl mezi během a chůzí je v letové fázi těla při běhu, kdy se ani jedna dolní končetina nedotýká země, zatímco při chůzi je alespoň jedna dolní končetina v kontaktu se zemí. Při chůzi i běhu dochází k tzv. kvadrupedálnímu principu, při té se pohybují dolní a horní končetiny zrcadlově proti sobě. [5] Při běhu jde hlavně o cyklické střídání činnosti flexorových a extenzorových skupin dolních končetin. Při odrazu nohy se uplatňují zejména lýtkové svaly (m. triceps surae), extenzory kolen (m. quadriceps femoris) a kyčlí (m. glutaeus maximus). [HAVLÍČKOVÁ, 1993, s. 159] 25

26 6. 2. Kop přímým nártem Kop přímým nártem (obr. 12) je základní dovednost fotbalisty. První je rozběh, poslední krok bývá delší a došlápnutí nohy je vedle míče. Během došlapu dochází k formování těla k nápřahu švihové nohy, trup těla se otáčí v protipohybu dolních končetin, pomáhají tomu i horní končetiny. Při došlapu, dochází k opoře těla stojnou končetinou, kopající končetina provádí maximální nápřah a švih, při kterém se setká noha s míčem a vystřelí ho. Dále tělo pokračuje setrvačností v pohybu. [5] Při kopu do míče dochází k explozivní extenzi v kolenním kloubu (m. quadriceps femoris) a k flexi v kyčelním kloubu (m. rectus femoris, m. iliopsoas a m. tensor facsiae latae za současné kontrakce svalů břišních). Kop je podporován stojnou dolní končetinou, kde jsou aktivovány zejména svaly kyčelního (m. glutaeus maximus i medius), kolenního kloubu (m. quadriceps femoris) a plantární i dorzální flexory (m. tibialis ant., m. triceps surae). [HAVLÍČKOVÁ, 1993, s. 159] Obr. 12. Kop přímým nártem [VOTÍK, 2003, s. 52] 26

27 Je důleţité si uvědomit, ţe agonistické svaly nebo svalové skupiny nikdy nepracují izolovaně. Svaly jsou vzájemně propojeny do tzv. funkčních svalových smyček. V případě poruchy funkce svalu v části smyčky, dochází řetězovou reakcí ke změně funkce všech dalších svalových skupin ve stejné smyčce při pohybu [BUZEK, 2007, s. 191] Na obrázku č. 13 jsou znázorněné svalové skupiny řetězově se účastnící ve svalové smyčce při kopu do míče. Přerušovaná linie znázorňuje agonistické svalové skupiny a antagonistické svalové skupiny jsou znázorněny plošně černou barvou. [5] Obr. 13. Funkční svalová smyčka při kopu [BUZEK, 2007, s. 191] 27

28 7. Zkrácené a ochablé svaly fotbalistů Většina hráčů fotbalu má v důsledku velkého zatěţování svalů dolních končetin zkráceny svaly s převáţně posturální funkcí (obr. 14). Nejvíce zkrácené svaly u fotbalistů jsou [5, 29]: Čtyřhranný sval bederní (m. quadratus lumborum) Přímá hlava čtyřhlavého svalu stehenního (m. rectus femoris) Sval bedrokyčlostehenní (m. iliopsoas) Vzpřimovač trupu (m. erector spinae) Ischiokrurální svaly (m. biceps femoris, m. semitendinosus, m. semimembranosus) Napínač stehenní povázky (m. tensor fasciae latae) Prsní svaly (m. pectoralis major) Obr. 14. Svalové skupiny s tendencí ke zkracování [VOTÍK, 2005, s. 237] 28

29 A právě v důsledku velkého zatěţování svalů dolních končetin a zanedbávání svalů v oblasti trupu má většina hráčů fotbalu oslabeny svaly s převáţně fázickou funkcí (obr. 15). Nejvíce oslabené svaly u fotbalistů jsou [5, 29]: Hýţďové svaly (m. gluteus maximus, medius, minimus) Břišní svaly (m. rectus abdominis) Mezilopatkové svaly (m. trapezius střední a dolní část, m. serratus anterior, m. rhomboideus major, m. rhomboideus minor) Obr. 15. Svalové skupiny s tendencí k oslabování [VOTÍK, 2005, s. 237] 29

30 U fotbalistů nedochází jen ke svalovým nerovnováhám v oblasti dolních končetin a trupu, ale i v oblasti krční páteře a hrudníku. V oblasti krční páteře dochází k nerovnováze mezi zadní skupinou hlubokých šíjových svalů (mm. flexores nuchae) a horní částí trapézového svalu (m. trapezius) i zdvihačem lopatky (m. rhomboidei) a hlubokými flexory krku a hlavy (m. rectus capitis lateralis, m. rectus capitis anterior, m. longus colli, m. longus capitis). V oblasti hrudníku dochází k nerovnováze mezi prsními svaly (m. pectoralis major) a střední a dolní částí trapézového svalu (m. trapezius), svaly rombickými (m. rhomboideus major, minor) a pilovitým svalem předním (m. serratus anterior). [5] 30

31 8. Zranění ve fotbale Ve fotbale jsou zraněními nejvíce postihovány dolní končetiny. Nejčastější a nejobvyklejší poranění ve fotbale jsou oděrky na bérci a v oblasti kolene, tyto oděrky fotbalisté ani nevnímají, jsou vyvolané pádem, nebo kontaktem s protihráčem. [7] Prudké pohyby a změny směru při nekoordinovaných pohybech způsobují svalové trhliny, které se dají rozdělit od nejniţší distenze svalu, kdy vznikají mikroskopické trhlinky, přes částečné přetrţení svalu, kdy dochází k porušení celistvosti svalu, aţ po úplné přetrţení svalu, sval ztrácí jeho funkci. [7, 23] Ke zhmoţdění svalů dochází při kontaktu s protihráčem, spoluhráčem, nějakou překáţkou, například brankovou konstrukcí. Tupým nárazem dochází k poškození svalových vláken, trhají se drobné cévky a vzniká krevní výron do svalu. Při porušení obalu svalu, vzniká krevní výron i mimo něj. [7, 23] V oblasti hlezenního kloubu můţe dojít k nataţení vazů podvrtnutím, kdy dochází k drobným trhlinkám, které jsou zhojeny jizvou. Není porušena zevní struktura ani pevnost vazu. Druhým stupněm poškození hlezenního kloubu je částečné přetrţení vazů. Struktura vazu je narušena, ale není úplně přetrţen, jako je tomu při třetím stupni poškození, coţ je úplné přetrţení vazů. [23] V oblasti kolenního kloubu dochází ke komplikovanějším zraněním. Moţností poranění kolenního kloubu je několik. Patří sem poškození chrupavky čéšky, menisků, postranních vazů, zkříţených vazů kolenního kloubu, vykloubení čéšky, zlomeniny čéšky. Tato zmíněná poranění kolenního kloubu jsou způsobena převáţně pády, nebo sráţkou s protihráčem. Opakujícími odrazy a výskoky můţe dojít i k tzv. skokanskému kolenu, jeţ je způsobeno opakovaným dráţděním úponu čéškového vazu na čéšce. Nejnepříjemnější zranění kolenního kloubu označujeme jako nešťastnou triádu při které dochází k poškození zkříţeného vazu, postranního vazu a menisku. [7, 23] 31

32 U fotbalistů, stejně jako u běţců dochází k zánětům Achillovy šlachy, které je nutné léčit hned, při projevu. Jinak by mohlo dojít aţ k chronickému stadiu. Po nakopnutí můţe dojít ke zhmoţdění, nebo aţ k prasknutí Achillovy šlachy. [23] Při sráţce s protihráčem dochází i ke zlomeninám. Zlomeniny mohou být různého typu. V oblasti bérce dochází ke zlomeninám jak kosti hlezenní, tak kosti lýtkové. Při fotbale dochází ke zlomeninám kosti stehenní, kosti patní, nártových kůstek (při podvrtnutí hlezenního kloubu dochází k odlomení báze páté kosti zánártní), článků prstců, dochází ale i ke zlomeninám horních končetin (poměrně časté zlomeniny klíčních kosti), ţeber atd. Dále při sráţce protihráčů dochází k trţným ranám v obličeji, otřesu mozku, otřesu srdce. [7, 23] Zlomeninám, které nevznikají sráţkou s protihráčem, nebo náhlým působením síly říkáme únavové zlomeniny. Vznikají mikroskopickými zlomeninami, které se za normálních okolností zhojí. Při nedostatečné regeneraci a opakování mikrotraumat, organismus není schopen kost zhojit a dochází ke zlomenině celé kosti stejně jako u normální zlomeniny. [23] Chronické poranění, které je pro fotbalisty typické, je bolest v třísle označovaná jako fotbalové tříslo. Příčinou bolestí v třísle je buď zánětlivé i nezánětlivé zvětšení mízních uzlin po zvýšeném odtoku mízní tekutiny při velkém zatíţení dolních končetin a přetěţování úponů v tříslech. Dalším chronickým poraněním můţe být tzv. chronický kompartment syndrom, ke kterému dochází při přechodu na jiný povrch a změny stereotypu běhu. V oblasti bérce vznikají drobné svalové trhliny a můţe se tvořit zánět. [7, 18, 23] Rád bych zde zdůraznil chronická poranění, která prohlubují svalovou nerovnováhu, proto je velice důleţité tato zranění léčit. Do chronických zranění ve fotbale patří určitě i dolní zkříţený syndrom a horní zkříţený syndrom. 32

33 9. Svalové testy Svalové funkční testy jsou vyšetřovací metodou, která nás informuje o síle svalů a svalových skupin. Dále svalové testy pomáhají při rozboru jednoduchých hybných stereotypů a při určování pracovní výkonnosti testované části těla, jsou podkladem léčebně tělovýchovných postupů při reedukaci oslabených svalů. [16] Zásady testování jsou důleţité proto, abychom daný svalový test provedli co nejpřesněji. Musíme tedy dodrţovat několik zásad [16]: Testovat celý rozsah pohybu, ne jen začátek a konec. Provádět pohyb v celém rozsahu pomalu stejnou rychlostí, ne švih. Pokud to jde, pevně fixovat. Při fixaci nestlačovat šlachu nebo bříško svalu. Odpor klást kolmo v celém rozsahu pohybu. Pokud lze, neklást odpor přes dva klouby. Prvně shlédnout provedení pohybu, jak je cvičící zvyklý, pak teprve pohyb nacvičit. Zkrácené svalové skupiny musíme vyšetřovat stejně přesně a musíme zachovávat stejný standardizovaný postup jako při vyšetření funkčního svalového testu. Testy zkrácených svalových skupin mohou být velice přesné, kdyţ je moţné změření úhlu mezi dvěma segmenty těla, bohuţel u většiny zkrácených svalů, to tímto způsobem nelze a určení stupně zkrácení je velmi obtíţné. [16] 33

34 9. 1. Svalové testy ve fotbale Vybral jsem několik základních testů vhodných pro fotbalisty. Testy jsem zaměřil na svaly s tendencí ke zkrácení a svaly s tendencí k oslabení u dolního zkříţeného syndromu, který je u fotbalistů nejčastější. Dolní zkříţený syndrom můţe být u fotbalistů patrný uţ od pohledu, nejčastěji se projevuje v drţení těla bederní lordózou. Přidal jsem ještě testy velkého prsního svalu a dolních fixátorů lopatek, protoţe zkrácení a ochabnutí těchto svalových skupin je u fotbalistů také velmi časté. Čtyřhranný sval bederní (m. quadratus lumborum) 1. způsob Základní poloha: Stoj mírně rozkročný. Test: Testující fixuje pánev, kontroluje chodidla, aby zůstala na zemi. Cvičící provádí úklon, bez rotací. Připaţením by se cvičící měl dotýkat oblasti kolene (obr. 16). [25] Obr. 16. Test m. quadratus lumborum [JANDA, 2004, s. 294] 34

35 2. způsob Základní poloha: Leh na boku, spodní noha pokrčmo, hlava spočívá na spodní paţi vzpaţené pokrčmo, vrchní paţe pokrčená připaţmo, předloktí před tělem, ruka je opřená před tělem, pánev drţena kolmo k podloţce, vrchní noha protaţena. Test: Cvičící provádí úklon trupu, zvedá se na předloktí spodní paţe. Hodnotí se vzdálenost mezi dolním úhlem lopatky vyšetřované strany trupu a podloţkou, měla by být 5 cm a více (obr. 17). [6, 16] Obr. 17. Test m. quadratus lumborum [JANDA, 2004, s. 295] Vzpřimovač trupu (m. erector spinae) Základní poloha: Vzpřímený sed, paţe volně podél těla, chodidla na zemi. Pravý úhel mezi bérci a stehny, mezi stehny a trupem. Stehna na ţidli. Test: Cvičící provádí předklon od hlavy aţ k hornímu okraji pánve, pánev se nesmí hýbat, vyšetřující jí fixuje. Cvičící nesmí zvedat ramena. Hodnotí se kolmá vzdálenost čela od stehna, měla by být 10 cm a méně (obr. 18). 35

36 Obr. 18. Test m. erector spinae [JANDA, 2004, s. 296] Bedrokyčlostehenní sval (m. iliopsoas) Základní poloha: Leh, skrčit přednoţmo, paţemi přitáhnout dolní končetiny k hrudníku, na spodním kraji vyšetřovacího stolu. Test: Cvičící spouští testovanou nohu volně dolů. Stehno by mělo mířit mírně šikmo dolů pod úroveň vyšetřovacího stolu (obr. 19). Obr. 19. Test m. iliopsoas [JANDA, 2004, s. 284] 36

37 Napínač povázky stehenní (m. tensor fasciae latae) Základní poloha: Leh, skrčit přednoţmo, paţemi přitáhnout dolní končetiny k hrudníku, na spodním kraji vyšetřovacího stolu. Test: Cvičící spouští testovanou nohu volně dolů. Napínač stehenní povázky stehno vychyluje do unoţení, testovaná Dolní končetina by neměla být vychýlena do unoţení, osa testovaného stehna by měla být rovnoběţná s osou trupu (obr. 20). Obr. 20. Test m. tensor fasciae latae [BURSOVÁ, 2003, s. 56] Přímý sval stehenní (m. rectus femoris) Základní poloha: Leh, skrčit přednoţmo, paţemi přitáhnout dolní končetiny k hrudníku, na spodním kraji vyšetřovacího stolu. Test: Cvičící spouští testovanou nohu volně dolů. Hodnotí se úhel mezi bércem a stehnem testované dolní končetiny, měl by být 90 nebo ostřejší (obr. 21). 37

38 Obr. 21. Test m. rectus femoris [JANDA, 2004, s. 284] Velký sval prsní (m. pectoralis major) stolu. Základní poloha: Leh pokrčmo, připaţit na okraji vyšetřovacího Test: Vyšetřující jednou dlaní fixuje hrudník v oblasti hrudní kosti. Cvičící upaţí povíš vyšetřovanou paţi. Paţe by měla volně viset pod úrovní vyšetřovacího stolu (obr. 22). Obr. 22. Test m. pectoralis major [RYCHLÍKOVÁ, 2004, s. 167] 38

39 Velký sval hýžďový (m. gluteus maximus) Základní poloha: Leh na břiše (můţe být podloţení v oblasti kyčlí). Test: Vyšetřující fixuje pánev dlaní. Cvičící pomalu zanoţí pokrčmo testovanou dolní končetinu v rozsahu 10. Sledujeme aktivaci svalů, která by měla jít v pořadí velký sval hýţďový a pak zádové svaly (obr. 23). Obr. 23. Test m. gluteus maximus [RYCHLÍKOVÁ, 2004, s. 169] Střední a malý sval hýžďový (m. gluteus medius et minimus) Základní poloha: Leh na boku, spodní noha pokrčmo, hlava spočívá na spodní paţi vzpaţené pokrčmo, vrchní paţe pokrčená připaţmo, předloktí před tělem, ruka je opřená před tělem, pánev drţena kolmo k podloţce, vrchní noha protaţena. Test: Vyšetřující fixuje dlaní pánev. Cvičící unoţuje vrchní nohu v rozsahu podle Rychlíkové (2004) 10 podle Bursové (2003) Unoţená dolní končetina by měla být v rovině s podélnou osou těla (obr. 24). 39

40 Obr. 24. Test m. gluteus medius et minimus [RYCHLÍKOVÁ, 2004, s. 169] Přímý sval břišní (m. rectus abdominis) v týl. Základní poloha: Leh pokrčmo. Stehna s bérci mají úhel 90. Ruce Test: Dle Bursové (2003) se cvičící s výdechem postupně zvedá tahem, dokud se nezačne zvedat pánev od podloţky. Na obrázku č. 25 zobrazená nadprůměrná úroveň břišních svalů. Jednodušší formou je modifikace testu s paţemi zkřiţmo na hrudníku a nejjednodušší s připaţením. Obr. 25. Test m. rectus abdominis [BURSOVÁ, 2005, s. 154] 40

41 Dolní fixátory lopatek (mm. fixatores scapulae inferiores) Základní poloha: Leh na břiše. Připaţit dlaněmi vzhůru. Test: Dle Jandy (2004) cvičící přitahuje lopatky k sobě. Vyšetřující klade odpor proti směru pohybu. Cvičící by měl překonat odpor vyšetřujícího bez rotace v trupu (obr. 26). Obr. 26. Test mm. fixatores scapulae inferiores Svalové testy jsem se snaţil vybrat co nejjednodušší. Problém jsem měl s výběrem test přímého svalu břišního, který se v literaturách liší v poloze rukou i nohou. Tato poloha určuje zátěţ. U čtyřhranného svalu bederního se nabízelo taky několik moţností provedení testu, zvolil jsem raději dva testy, pro větší přesnost měření. Podle Bursové (2005) se dá výše zobrazený 1. způsob testování čtyřhranného svalu bederního provádět ve vzpřímeném sedu. U velkého svalu hýţďového se literatura liší v rozsahu pohybu, někde 10, někde a uvádí se v poloze vydrţet 10 sekund, jinde a podle Rychlíkové (2004) se hodnotí úroveň oslabení jen podle pohybového stereotypu, kdy se velký hýţďový sval zapojuje dříve neţ zádové svaly. 41

42 10. Kompenzační cvičení Kompenzační cvičení jsou cíleně zaměřená vyrovnávací cvičení, která pozitivně ovlivňují podpůrně pohybový systém. Lze jimi cíleně působit na jednotlivé sloţky pohybového aparátu a zlepšit jejich funkční parametry (kloubní pohyblivost, napětí, sílu a souhru svalů). Úkolem kompenzačních cvičení je korigovat a odstraňovat případné svalové zkrácení a oslabení i návyky špatného drţení těla a nesprávné provádění pohybů, nebo v lepším případě předcházet vzniku svalové nerovnováhy a nejlépe je úplně eliminovat. [4, 5, 9] Nutností efektivního výsledku je dodrţování posloupnosti jednotlivých cvičení, kdy zařazujeme na prvním místě protahovací cvičení po důsledném uvolnění a teprve na místě druhém posilování svalových skupin s opačnou funkcí (antagonistů). [BURSOVÁ, 2005, s. 28] Všechna cvičení musíme provádět pomalu řízeným pohybem v koordinaci s dechem. Jako první uvolňujeme klouby a svalové napětí, dále provádíme protaţení zkrácených svalů, potom posílení oslabených svalů a nakonec znovu uvolníme svalové napětí relaxací. Musíme dbát na správné provádění jednotlivých cviků. [9] Pro udrţování harmonického rozvoje hybné soustavy a individuálně optimálního drţení těla se zaměřujeme na posilování především svalových skupin s fázickou převahou a na protahování svalových skupin s posturální dominancí, případně na protahování fázických svalových skupin po výrazně nadměrné zátěţi (u fotbalistů např. hýţďových svalů). [BURSOVÁ, 2003, s. 28] Zařazení kompenzačního cvičení do tréninkového procesu je velmi důleţité. U fotbalu, začínají hráči se specializací v dětském věku a fyzická náročnost, je velmi vysoká. To je znamená velké přetěţování organismu s přetíţením dolních končetin, které vede aţ k maladaptaci organismu. Trenéři by měli dbát na optimální funkční stav hybného systému hráčů a zapojovat kompenzační cvičení v tréninkové jednotce, aby se jejich hráči mohli plně soustředit na výkony. 42

43 V rámci regenerace sil představuje kompenzační cvičení nedílnou součást tréninkového procesu, kterou je nutno pravidelně zařazovat do cyklu sportovní přípravy. [HOŠEK, 1996, s. 24] Jako pomůcku pro kompenzační cvičení je vhodné pouţívat různé cvičící náčiní, jako jsou malé měkké míče, velké míče, balanční plošiny, bosu, gumové pásy, švihadla a mnoho dalších. Náčiní nám umoţňuje provádět více cviků správně a efektivněji. Náčiním můţeme měnit náročnost cviků, proto mohou provádět dané cviky i ti, kteří by cvik bez náčiní nedokázali provést Uvolňovací cvičení Uvolňovací cvičení je součástí rozcvičení. Cílem uvolňovacího cvičení je uvolnit ztuhlé klouby. Jde o krouţivé pohyby a komíhání, pohyby provádíme všemi směry a s minimálním svalovým úsilím. Pohyby mírně dochází i k protaţení zkrácených svalů. Pohyby provádíme pomalu a jen tak jak je nám to příjemné. [9, 28] Protahovací cvičení Protahovací cvičení cíleně protahuje svaly s tendencí ke zkracování. Cílem protahovacího cvičení je obnovení fyziologické délky svalů. Protahovací cvičení provádíme po dokonalém zahřátí a uvolnění. Cvičení provádíme pomalu, nenásilně, uvědoměle, v koordinaci s dechem a v nenáročných polohách (leh, sed). Kdybychom neprotahovali, docházelo by ke ztrátě pruţnosti svalu a zvyšovalo by se tím nebezpečí nataţení, nebo natrţení aţ přetrţení svalu. [3, 9] Posilovací cvičení Posilovací cvičení cíleně posiluje svaly s tendencí k ochabování. Cílem posilovacího cvičení je zvyšování funkční zdatnosti svalů. Pouţíváme spíše dynamické posilování, pohyb provádíme řízeně v koordinaci s dechem. Posilovací cviky volíme ze začátku co nejjednodušší, abychom neaktivovali synergisty. [4, 9] 43

44 11. Baterie kompenzačních cviků Baterii kompenzačních cviků volím na základě zkrácených a oslabených svalů u fotbalistů a dolního zkříţeného syndromu. Baterie cviků je určena hlavní věkové kategorii muţů. Uvolňovací cviky zde znázorňovat nebudu, u fotbalistů bývají součástí rozcvičení při lehkém rozběhání Protahovací cviky Bedrokyčlostehenní sval (m. iliopsoas) Základní poloha: Leh. Pokrčit upaţmo, dlaně na břicho. Provedení: S výdechem podsadit pánev stáhnutím gluteálních svalů, ramena do šířky s lopatkami stahovat k hýţdím, hlavu v prodlouţení těla protahovat do dálky, dolní končetiny protahovat v opačném směru. Prohloubené dýchání s výdrţí, s výdechem vnímat protahované svalstvo (obr. 27). Obr. 27. Protahování m. iliopsoas [HOŠKOVÁ, 2007, s. 67] Základní poloha: Leh skrčmo přednoţný pravou. Pokrčit předpaţmo, dlaněmi chytit pravé koleno (vhodné podloţit pánev). Provedení: S výdechem přitáhnout pravé koleno k trupu a protáhnout levou končetinu. Prohloubené dýchání s výdrţí, s výdechem vnímat protahované svalstvo. Totéţ na druhou stranu (obr. 28). 44

45 Obr. 28. Protahování m. iliopsoas [HOŠKOVÁ, 2007, s. 67] Přímý sval stehenní (m. rectus femoris) Základní poloha: Leh na pravém boku, hlava na pravé vzpaţené paţi, pokrčit přednoţmo pravou, skrčit přinoţmo levou a levou dlaní uchopit za nárt. Provedení: S výdechem podsadit pánev stáhnutím gluteálních svalů, protáhnout v ose páteře. Nádech v pozici. S výdechem přitahovat patu k hýţdím. Prohloubené dýchání s výdrţí, s výdechem vnímat protahované svalstvo. Totéţ na druhou stranu (obr. 29). Obr. 29. Protahování m. rectus femoris [HOŠKOVÁ, 2007, s. 69] 45

46 Základní poloha: Leh na břiše, hlava čelem na levé vzpaţené pokrčmo dlaní k zemi, skrčit přinoţmo pravou a pravou dlaní uchopit za nárt (vhodné podloţit břicho). Provedení: S výdechem podsadit pánev stáhnutím gluteálních svalů. Nádech v pozici. S výdechem přitahovat patu k hýţdím. Prohloubené dýchání s výdrţí, s výdechem vnímat protahované svalstvo. Totéţ na druhou stranu (obr. 30). Obr. 30. Protahování m. rectus femoris [HOŠKOVÁ, 2007, s. 69] Napínač povázky stehenní (m. tensor fasciae latae) Základní poloha: Leh, pokrčit přednoţmo pravou, levou dlaní uchopíme koleno, upaţit pravou, dlaň dolů. Provedení: S výdechem podsadit pánev stáhnutím gluteálních svalů a levou rukou táhnout pokrčenou pravou dolní končetinu směrem k levému ramenu. Nádech v pozici. S výdechem zvětšovat rozsah pohybu. Prohloubené dýchání s výdrţí. Totéţ na druhou stranu (obr. 31). Obr. 31. Protahování m. tensor fasciae latae [HOŠKOVÁ, 2007, s. 71] 46

47 Základní poloha: Vzpor sedmo pravou, dlaň opřená u pravé hýţdě, pokrčit přednoţmo pravou zkřiţmo přes levou, pravé chodidlo na podloţce vedle levého kolena, pokrčit předpaţmo dovnitř levou, loket opřít zevně o pravé koleno. Provedení: S výdechem podsadit pánev stáhnutím gluteálních svalů, protáhnout v ose páteře. Nádech v pozici. S výdechem otáčet trup vpravo, levá horní končetina tlačí koleno vlevo. Prohloubené dýchání s výdrţí. Totéţ na druhou stranu (obr. 32). Obr. 32. Protahování m. tensor fasciae latae [HOŠKOVÁ, 2007, s. 71] Ischiokrurální svaly (m. biceps femoris, m. semitendinosus, m. semimembranosus) Základní poloha: Leh pokrčmo, pravou přednoţit, opřít o gumu. Provedení: S výdechem přednoţit do pocitu tahu. Nádech v pozici. S výdechem zvětšovat rozsah pohybu. Prohloubené dýchání s výdrţí. Totéţ na druhou stranu (obr. 33). 47

48 Obr. 33. Protahování flexorů kolene [HOŠKOVÁ, 2007, s. 73] lopatky. Základní poloha: Vzpřímený sed. Chodidla opřít o gumu. Stáhnout Provedení: S výdechem přitáhnout vzpřímený trup k dolním končetinám. Nádech v pozici. S výdechem zvětšovat rozsah pohybu. Prohloubené dýchání s výdrţí (obr. 34). Obr. 34. Protahování flexorů kolen [HOŠKOVÁ, 2007, s. 73] Trojhlavý sval lýtkový (m. triceps surae) Základní poloha: Leh pokrčmo levou, chodidlo na podloţce. Pokrčit připaţmo, dlaně na břicho. Provedení: S výdechem podsadit pánev stáhnutím gluteálních svalů, ramena do šířky s lopatkami stahovat k hýţdím, hlavu v prodlouţení těla protahovat do dálky. Nádech v pozici. S výdechem propnout pravou dolní končetinu, přitahovat špičku. Prohloubené dýchání s výdrţí (obr. 35). 48

49 Obr. 35. Protahování m. triceps surae [HOŠKOVÁ, 2007, s. 74] Adduktory (m. adduktor magnus, m. adduktor longus, m. adduktor brevis) Základní poloha: Leh na břiše, pokrčit vzpaţmo, hlava čelem na hřbetech rukou. Provedení: S výdechem podsadit pánev stáhnutím gluteálních svalů, stáhnout dolní fixátory lopatek. Nádech v pozici. S výdechem pokrčit únoţmo pravou, pánev se snaţíme tisknout k podloţce. Prohloubené dýchání s výdrţí. Totéţ na druhou stranu (obr. 36). Obr. 36. Protahování adduktorů [HOŠKOVÁ, 2007, s. 76] Vzpřimovač trupu (m. erector spinae) Základní poloha: Leh skrčmo, dlaněmi chytit kolena. Provedení: S výdechem protáhnout hlavu, roztáhnout ramena, přitáhnout kolena k hrudníku. Nádech v pozici. S výdechem zvětšovat rozsah pohybu. Prohloubené dýchání s výdrţí (obr. 37). 49

50 Obr. 37. Protahování m. erector spinae [HOŠKOVÁ, 2007, s. 77] Základní poloha: Leh pokrčmo, dolní končetiny poloţit na lavici, připaţit, dlaně vzhůru, hlava v prodlouţení trupu. Provedení: S výdechem podsadit pánev stáhnutím gluteálních svalů. Ramena tlačit dolů. Prohloubené dýchání s výdrţí (obr. 38). Obr. 38. Protahování m. erector spinae [HOŠKOVÁ, 2007, s. 77] Čtyřhranný sval bederní (m. quadratus lumborum) Základní poloha: Leh pokrčmo pravou, chodidlo na podloţce. Pokrčit připaţmo, dlaně na břicho. Provedení: S výdechem podsadit pánev stáhnutím gluteálních svalů. Ramena do šířky a s lopatkami stáhnout směrem k hýţdím, hlavu protáhnout v prodlouţení trupu. Nádech v pozici. S výdechem protáhnout pravou dolní končetinu do dálky. Prohloubené dýchání s výdrţí. Totéţ na druhou stranu (obr. 39). 50

51 Obr. 39. Protahování m. quadratus lumborum [HOŠKOVÁ, 2007, s. 79] Základní poloha: Podřep mírně rozkročný. Provedení: S výdechem podsadit pánev stáhnutím gluteálních svalů. Nádech v pozici. S výdechem vzpaţit pravou, levou v bok (fixace pánve), pomalý úklon vlevo. Prohloubené dýchání s výdrţí. Totéţ na druhou stranu (obr. 40). Obr. 40. Protahování m. quadratus lumborum [HÁLKOVÁ, 2009, s. 43] Velký sval prsní (m. pectoralis major) Základní poloha: Vzpor klečmo na měkké podloţce. Provedení: S výdechem podsadit pánev stáhnutím gluteálních svalů, protlačit hrudník k podloţce. Nádech v pozici. S výdechem zvětšovat rozsah pohybu. Prohloubené dýchání s výdrţí (obr. 41). 51

52 Obr. 41. Protahování m. pectoralis major [HOŠKOVÁ, 2007, s. 81] Svaly v oblasti krční páteře (horní část m. trapezius, m. sternocleidomastoideus, m. levator scapulae) Základní poloha: Leh pokrčmo mírně roznoţný, chodidla na podloţce, ruce v týl. Provedení: S výdechem táhnou ruce úplně uvolněnou hlavu nahoru. Nádech s výdrţí. S výdechem zpět do základní polohy (obr. 42). Obr. 42. Protahování svalů v oblasti krční páteře [HOŠKOVÁ, 2007, s. 83] 52

53 Posilovací cviky Velký sval hýžďový (m. gluteus maximus) Základní poloha: Leh na břiše (vhodné podloţit břicho), pokrčit vzpaţmo, hlava čelem na hřbetech rukou. Provedení: S výdechem stáhnout hýţdě, výdrţ. Nádech do břicha a s výdechem zvětšit stah hýţdí. Prohloubené dýchání (obr. 43). Obr. 43. Posilování m. gluteus maximus [HOŠKOVÁ, 2007, s. 87] Základní poloha: Leh pokrčmo mírně rozkročný, chodidla na podloţce, připaţit dlaněmi dolů. Provedení: S výdechem podsadit pánev stáhnutím gluteálních svalů, bedra přitlačit k podloţce. Nádech v pozici. S výdechem postupně zvedat pánev. Nádech v pozici. S výdechem postupně vracet zpět. Prohloubené dýchání (obr. 44). Obr. 44. Posilování m. gluteus maximus [HOŠKOVÁ, 2007, s. 88] 53

54 Střední a malý sval hýžďový (m. gluteus medius et minimus) Základní poloha: Leh pokrčmo přednoţmo levou na levém boku, hlava na vzpaţené levé, dlaň dolů. Pravá skrčit připaţmo, dlaň opřená před tělem. Provedení: S výdechem podsadit pánev stáhnutím gluteálních svalů. Nádech v pozici. S výdechem mírné unoţení (15 cm) s protaţením dolní končetiny. Prohloubené dýchání s výdrţí. Totéţ na druhou stranu (obr. 45). Obr. 45. Posilování m. gluteus medius, minimus [HOŠKOVÁ, 2007, s. 89] Základní poloha: Leh pokrčmo na levém boku, hlava poloţená na vzpaţené levé, dlaň dolů. Pravá skrčit připaţmo, dlaň opřená před tělem Provedení: S výdechem podsadit pánev stáhnutím gluteálních svalů, pánev kolmo k zemi, pravý bok tlačíme lehce dopředu. Nádech do břicha v pozici. S výdechem unoţujeme pokrčmo pravou (20 cm). Špička pravé dolní končetiny je níţ neţ koleno a směřuje šikmo dolů (Pro větší zátěţ vhodná guma). Prohloubené dýchání. Totéţ na druhou stranu (obr. 46). 54

55 Obr. 46. Posilování m. gluteus medius, minimus [HOŠKOVÁ, 2007, s. 89] Abdominální svaly (m. rectus abdominis, m. obliquus internus, m. obliquus externus, m. transversus abdominis) podloţce. Základní poloha: Leh pokrčmo, mírně rozkročný, chodidla na Provedení: S výdechem podsadit pánev stáhnutím gluteálních svalů, ramena do šířky, bedra tlačit k podloţce, pokrčit přednoţmo, pomalu přitáhnout dolní končetiny k hrudníku, dokud se bedra nezvedají. S nádechem návrat. Prohloubené dýchání (obr. 47). Obr. 47. Posilování abdominálních svalů [HOŠKOVÁ, 2007, s. 91] pod zadkem. Základní poloha: Leh přednoţmo, ruce v týl. (Vhodné podloţení Provedení: S výdechem podsadit pánev stáhnutím gluteálních svalů, bedra tlačit k podloţce a pánev zvedáme kolmo nahoru (5 cm). S nádechem návrat. Prohloubené dýchání (obr. 48). 55

56 Obr. 48. Posilování abdominálních svalů [Vlastní obrázek] Dolní fixátory lopatek (střední a dolní část m. trapezius, m. rhomboidei, m. serratus anterior) Základní poloha: Stoj mírně rozkročný, upaţit pokrčmo poníţ. Provedení: S výdechem podsadit pánev stáhnutím gluteálních svalů, dlaně vytočit směrem ven, pomalu stahujeme horní končetiny směrem dozadu a dolů. S výdechem návrat. Prohloubené dýchání (obr. 49). Obr. 49. Posilování dolních fixátorů lopatek [Vlastní obrázek] 56

57 Hluboké flexory krku a hlavy (m. rectus capitis lateralis, m. rectus capitis anterior, m. longus colli, m. longus capitis) Základní poloha: Leh pokrčmo, mírně rozkročný, chodidla na podloţce. Připaţit, dlaně vzhůru. Provedení: S výdechem podsadit pánev stáhnutím gluteálních svalů, protáhnout hlavu v ose páteře a zatlačit týlem do podloţky. Prohloubené dýchání (obr. 50). Obr. 50. Posilování hlubokých flexorů krku a hlavy [HOŠKOVÁ, 2007, s. 94] Cviky jsem volil jednodušší, u svalů podílejících se na dolním zkříţeném syndromu, uvádím dva cviky (první jednodušší, druhý náročnější). U ostatních svalových skupin uvádím jeden cvik. Snaţil jsem se vybírat cviky se základní polohou v sedu, nebo v lehu, nechtěl jsem vybírat cviky, při kterých se klečí a nejsou dobré na kolenní klouby, které jsou u fotbalistů přetěţovány. V nadpisech svalů, nebo skupin svalů, na které jsou cviky zaměřeny, mám napsány hlavní svaly, je mi jasné, ţe se na pohybu podílejí i další svaly, ale ty jsem neuváděl. 57

58 Závěr Pro mou bakalářskou práci jsem pouţil vědomosti získané ze zkušeností, které jsem posbíral během mé fotbalové kariéry, kdy jsem strávil mnoho času návštěvami doktorů, ortopedů a fyzioterapeutů. Dále jsem pouţil vědomosti získané na fakultě sportovních studií a vše jsem ještě dohledal v literatuře, aby veškeré mé poznatky byly něčím podloţené. Podle kineziologické analýzy se dá předpokládat zkrácení svalů s posturální funkcí dolních končetin a bederních vzpřimovačů páteře a oslabení svalů s fázickou funkcí břišních, hýţďových a mezilopatkových u většiny fotbalistů. Tyto skupiny svalů nejsou jedinými problémovými, velmi zatěţované jsou také svaly šíje a trupu. Výběr kompenzačních cviků jsem zaměřil na hlavní věkovou kategorii muţů, proto jsem v práci neuváděl věkové zvláštnosti. Sestavil jsem baterii vhodně zvolených kompenzačních cviků pro fotbalisty. Zařadil jsem kompenzační cvičení do tréninkové jednotky fotbalu, kdy svaly protahujeme aţ po zahřátí a uvolnění svalových skupin a kloubů, pak následuje posilovací cvičení. Důleţité je zařadit protahovací cvičení i na závěr tréninkové jednotky. Doufám, ţe tato práce pomůţe fotbalistům, kteří se potýkají s funkčními poruchami, od bolesti, kvůli které je v sázce fotbalistova sportovní kariéra. Trenéři by kompenzační cvičení neměli brát na lehkou váhu a správně ho zařazovat do tréninkových jednotek, aby funkčním poruchám předcházeli, nebo je vyrovnávacím cvičením kompenzovali. Trenéři mládeţe musejí brát v potaz i věkové zvláštnosti. samotní hráči. Důleţitost kompenzačního cvičení by si měli uvědomovat jak trenéři, tak 58

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Hlavním důsledkem svalové dysbalance je to, že namísto vyváženého zatěžování kloubů a vyváženého tvaru těla dochází k nerovnoměrnému zatěžování

Více

Svalová dysbalance, svaly zkrácené a oslabené

Svalová dysbalance, svaly zkrácené a oslabené Svalová dysbalance, svaly zkrácené a oslabené Důsledkem svalové dysbalance je to, že namísto vyváženého zatěžování kloubů a vyváženého tvaru těla dochází k nerovnoměrnému zatěžování kloubů a k vadnému

Více

Přehled svalů a svalových skupin

Přehled svalů a svalových skupin Přehled svalů a svalových skupin SVALY ZAD A TRUPU sval trapézový (kápovitý) m. trapezius funkce: extenze hlavy, napomáhá vzpažení horní vlákna zvednutí lopatky střední vlákna přitažení lopatky k páteři

Více

Oslabení pohybové soustavy 1 / 6

Oslabení pohybové soustavy 1 / 6 Oslabení pohybové soustavy 1 / 6 Obsah OSLABENÍ POHYBOVÉ SOUSTAVY... 2 SVALOVÉ DYSBALANCE... 2 Svalová dysbalance v rámci horního zkříženého syndromu... 3 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého

Více

Doporučené cviky po svalových skupinách

Doporučené cviky po svalových skupinách Horní část těla prsní sval Dolní část těla lýtkové svaly - šíjové svaly (trapéz. sval) - svaly ramene - svaly paží a zápěstí - hamstringy (zadní str. st.) - dolní část trupu - quadriceps (přední strana

Více

Lidská páteř (aneb trocha anatomie)

Lidská páteř (aneb trocha anatomie) Zdravá záda a správné dýchání doma i ve škole Dagmar Dupalová, Kateřina Neumannová, Martina Šlachtová -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ !!!!!!!!!! DÝCHÁNÍ BĚHEM CVIČENÍ!!!!!!!!!!

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ !!!!!!!!!! DÝCHÁNÍ BĚHEM CVIČENÍ!!!!!!!!!! KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ = soubor jednotlivých cviků v jednotlivých cvičebních polohách, které můžeme účelně modifikovat s využitím různého náčiní (švihadlo, ručník, polštář apod.) a nářadí (žebřiny, židle,

Více

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ PRO HRÁČE FOTBALU. Nikola Soukupová

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ PRO HRÁČE FOTBALU. Nikola Soukupová KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ PRO HRÁČE FOTBALU Nikola Soukupová KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ soubor cviků, které jsou zacílené na jednotlivé oblasti pohybového systému (klouby, vazy, šlachy, svaly). záměrně působí na zlepšení

Více

KOMPENZAČNÍ PROGRAM. Seminární práce

KOMPENZAČNÍ PROGRAM. Seminární práce KOMPENZAČNÍ PROGRAM Seminární práce Trenérská škola II.ročník Vypracoval: Zbyněk Mařák Specializace : Lední hokej Datum: 16.5.2011 1 OBSAH 1. Lední hokej 2. Kompenzační cvičení 2.1. Kompenzační cvičení:

Více

AC SPARTA PRAHA STREČINK

AC SPARTA PRAHA STREČINK AC SPARTA PRAHA STREČINK Význam strečinku: Zvyšování výkonnosti (projevuje se ve zvyšování efektivnosti prováděných pohybů) Udržování pružnosti svalů a šlach Předcházení svalové nerovnováze (protažení

Více

ABC BRANÍK STREČINK. Autor Ivana Králová

ABC BRANÍK STREČINK. Autor Ivana Králová ABC BRANÍK STREČINK Autor Ivana Králová Strečink ve fotbale a jeho význam: - kompenzační prostředek, který v rámci regenerace při pravidelné aplikaci pozitivně ovlivňuje negativní vlivy jednostranného

Více

Strečink a cvičení s míčem

Strečink a cvičení s míčem Strečink a cvičení s míčem Strečink pro hráče ledního hokeje Strečink je účinná metoda pro zlepšení pohyblivosti svalů a vazivových tkání, snižuje riziko poranění, zmenšuje svalovou bolestivost po tréninku,

Více

Přehled svalů a svalových skupin

Přehled svalů a svalových skupin Přehled svalů a svalových skupin SVALY ZAD sval trapézový (kápovitý) m. trapezius funkce: extenze hlavy (záklon hlavy), napomáhá vzpažení horní vlákna elevace lopatek (zvednutí lopatek) střední vlákna

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační cvičení - posilovací Označení materiálu: Datum vytvoření:

Více

Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu. Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu

Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu. Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu Obr. 3 Svalstvo horní končetiny ze zadní strany Obr. 4 Svalstvo horní končetiny ze zevní strany Obr. 5

Více

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Výchozí poloha: leh pokrčmo, kolena a chodidla asi 20 cm od sebe, paže volně podél těla Průběh: přitisknout bederní páteř, aktivace přímého břišního svalů

Více

Téma: Diagnostika svalů s tendencí ke zkrácení

Téma: Diagnostika svalů s tendencí ke zkrácení Téma: Diagnostika svalů s tendencí ke zkrácení Anotace: Materiál podporuje praktickou část výuky. Je zaměřen na zopakování učiva o svalech, které se zkracují. Seznamuje žáky s pohybovými testy, jak rozpoznat

Více

Příloha č.1 Cviky podle L. Mojžíšové (1985, 1987) Rady cvičícím

Příloha č.1 Cviky podle L. Mojžíšové (1985, 1987) Rady cvičícím Příloha č.1 Cviky podle L. Mojžíšové (1985, 1987) Rady cvičícím Cviky provádějte raději z počátku s odborně vyškoleným fyzioterapeutem, který má osvědčení pro práci metodou Mojžíšové, vyvarujete se chyb

Více

Rozcvičení ve volejbale

Rozcvičení ve volejbale Rozcvičení ve volejbale Každá tréninková jednotka, příprava na utkání by měla být zahájena kvalitním rozcvičením. Jeho hlavním cílem je připravit organismus hráče na následující zatížení a zároveň slouží

Více

Baterie protahovací. Regionální akademie Pardubického kraje

Baterie protahovací. Regionální akademie Pardubického kraje Baterie protahovací Regionální akademie Pardubického kraje Vypracoval: Radek Baťa Dis., Mgr. Tomáš Hák V Pardubicích 30.9.2016 Kontakt: bata.radek@seznam.cz, tomashak@seznam.cz Tento dokument je majetkem

Více

ŽS/18 Kompenzace pohybového zatížení

ŽS/18 Kompenzace pohybového zatížení Obsah: Kompenzační uvolňovací cvičení pro volejbal (KZ 1) Kompenzační protahovací cvičení pro volejbal (KZ 2) Kompenzační posilovací cvičení pro volejbal (KZ 3) 491 Kompenzační uvolňovací cvičení pro volejbal

Více

BROŽURA CVIKŮ. Cyklista biomechanické a kineziologické aspekty pohybu

BROŽURA CVIKŮ. Cyklista biomechanické a kineziologické aspekty pohybu ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva BROŽURA CVIKŮ Příloha k bakalářské práci Cyklista biomechanické a kineziologické

Více

Uvolňovací a posilovací cvičení celého těla.

Uvolňovací a posilovací cvičení celého těla. Uvolňovací a posilovací cvičení celého těla. Po dlouhém sezení např. v zaměstnání, v autě, každého z nás občas zabolí záda nebo šíje. K odstranění uvedených potíží je dobré si zacvičit a uvolnit se. Slouží

Více

POLOHA: vzpřímený sed (je možná opora zad o židli), prsty jedné ruky přiloží na bradu

POLOHA: vzpřímený sed (je možná opora zad o židli), prsty jedné ruky přiloží na bradu . CERVIKOKRANIÁLNÍ PŘECHOD POLOHA: vzpřímený sed (je možná opora zad o židli), prsty jedné ruky přiloží na bradu POHYB: bradu tlačí ke krku, tím provádí vyrovnání extenčního postavení CC přechodu a flekčního

Více

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ. Mgr. BARBORA KRAJSOVÁ Bc. MICHAELA DARSOVÁ

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ. Mgr. BARBORA KRAJSOVÁ Bc. MICHAELA DARSOVÁ KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ Mgr. BARBORA KRAJSOVÁ Bc. MICHAELA DARSOVÁ ÚVOD Vlivem nerovnoměrné zátěže pohybového aparátu vznikají u hokejistů svalové dysbalance a poruchy držení těla skolióza, bederní hyperlordóza,

Více

Svalové dysbalance. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz

Svalové dysbalance. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Svalové dysbalance Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz FLEXORY-ohybače: dvojhlavý sval pažní flexe loketního kloubu sval bedrokyčlostehenní flexe kyčelního kloubu EXTENZORY natahovače, napínače trojhlavý

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační cvičení - protahovací Označení materiálu: Datum vytvoření:

Více

1) Vyšetření flexorů (ohybačů) šíje Základní pozice

1) Vyšetření flexorů (ohybačů) šíje Základní pozice 1) Vyšetření flexorů (ohybačů) šíje Ležíme na podložce, dolní končetiny pokrčíme, chodila máme opřené o zem. Paže jsou volně podél těla. Vyšetřovaná osoba provede pomalu a plynule flexi (předklon) hlavy

Více

Baterie protahovací verze 2017

Baterie protahovací verze 2017 Baterie protahovací verze 2017 Regionální akademie Pardubického kraje Vypracoval: Radek Baťa Dis., Mgr. Tomáš Hák V Pardubicích 31.8 2017 Kontakt: bata.radek@seznam.cz, tomashak@seznam.cz Tento dokument

Více

Záda (vzpřimovače trupu)

Záda (vzpřimovače trupu) Strečink - Je možné provádět denně před i okamžitě po tréninku nejméně však 3x týdně nejlépe 2-3 hodiny po posledním tréninku dne (svaly již nejsou tak zakyselené a nejsou ještě zcela vystydlé, pokud ano,

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Špatné držení těla Celkově vzato, křížový syndrom souvisí s naším většinou sedavým stylem života a špatnými

Více

Testování svalových dysbalancí

Testování svalových dysbalancí Testování svalových dysbalancí Testování zkrácených a oslabených svalů nám dává informaci o stavu našeho pohybového systému. Testování se provádí pomocí jednoduchých testovacích cviků určených pro konkrétní

Více

Pohyby se provádějí plynule, tahem bez trhání a švihu. Vedený pohyb je účinný a zabrání možnému poškození svalových vláken.

Pohyby se provádějí plynule, tahem bez trhání a švihu. Vedený pohyb je účinný a zabrání možnému poškození svalových vláken. Kalanetiku pod názvem The Callanetics Excercise Method uvedla do světa v roce 1980 Callan Pinckneyová. Tato velmi individuální a specifická metoda využívá přesné polohy těla k izolování specifických svalových

Více

AC SPARTA PRAHA ANTEVERZE PÁNVE. nadměrné prohnutí v oblasti bederní páteře. = větší riziko poranění zadního svalu stehenního

AC SPARTA PRAHA ANTEVERZE PÁNVE. nadměrné prohnutí v oblasti bederní páteře. = větší riziko poranění zadního svalu stehenního AC SPARTA PRAHA ANTEVERZE PÁNVE nadměrné prohnutí v oblasti bederní páteře = větší riziko poranění zadního svalu stehenního = větší riziko poranění tkání v oblasti třísel = bolesti v bederní části páteře

Více

Stavba a funkce svalových skupin trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Stavba a funkce svalových skupin trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Stavba a funkce svalových skupin trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Svaly hrudníku MM.THORACIS 1./ Svaly pletence HK Deltový sval M. DELTOIDEUS - upažení, předpažení, rozpažení - udržuje

Více

DĚTSKÁ NEMOCNICE BRNO CVIČENÍ S OVERBALLEM MANUÁL PRO DOMÁCÍ CVIČENÍ DĚTÍ S VADNÝM DRŽENÍM TĚLA A STRUKTURÁLNÍMI VADAMI PÁTEŘE.

DĚTSKÁ NEMOCNICE BRNO CVIČENÍ S OVERBALLEM MANUÁL PRO DOMÁCÍ CVIČENÍ DĚTÍ S VADNÝM DRŽENÍM TĚLA A STRUKTURÁLNÍMI VADAMI PÁTEŘE. DĚTSKÁ NEMOCNICE BRNO CVIČENÍ S OVERBALLEM MANUÁL PRO DOMÁCÍ CVIČENÍ DĚTÍ S VADNÝM DRŽENÍM TĚLA A STRUKTURÁLNÍMI VADAMI PÁTEŘE Kolektiv DRHO Brno 2016 Cvičební jednotka s využitím overballu 1. Protažení

Více

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ a STREČINK. Mgr. Ivana Sahánková

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ a STREČINK. Mgr. Ivana Sahánková KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ a STREČINK Mgr. Ivana Sahánková Kompenzační cvičení HLUBOKÝ STABILIZAČNÍ SYSTÉM často nazývaný jako,,core svalová souhra zajišťující stabilizaci páteře při statickém zatížení a doprovází

Více

CVIČENÍ PRO MUŽE. Plynulost pohybu dbejte na to, aby byl pohyb plynulý, spíše pomalý než rychlý. Cvik provádějte tahem, ne švihem a neodrážejte se.

CVIČENÍ PRO MUŽE. Plynulost pohybu dbejte na to, aby byl pohyb plynulý, spíše pomalý než rychlý. Cvik provádějte tahem, ne švihem a neodrážejte se. CVIČENÍ PRO MUŽE Tréninkový plán vychází z potřeby zpevnit svalový korzet v průběhu úvodních 3 měsíců. Ve 4. A 5. měsíci se změní trénink ze zpevňovacího na kruhový, který zvyšuje vytrvalost. Zvýšený podíl

Více

Datum vydání: 23.08.2005 ISBN: 80-247-0948-1

Datum vydání: 23.08.2005 ISBN: 80-247-0948-1 Název: Autor: Kompenzační cvičení Marta Bursová Formát: 17x24 cm, 196 stran Datum vydání: 23.08.2005 ISBN: 80-247-0948-1 Anotace Jedinečná publikace předkládá všem kondičním, výkonnostním i vrcholovým

Více

v dřepu mírné předsunutí jedné nohy, propnutí kotníku a lehké zatížení => protažení prstů a klenby

v dřepu mírné předsunutí jedné nohy, propnutí kotníku a lehké zatížení => protažení prstů a klenby v dřepu mírné předsunutí jedné nohy, propnutí kotníku a lehké zatížení => protažení prstů a klenby A otočení jedné nohy nártem (vč. hřebetu prstů) směrem dolů a lehké zatížení => protažení prstů a nártu

Více

Velké poděkování patří Střední škole oděvní, služeb a podnikání p.o., Příčná 1108, Ostrava-Poruba, v jejímž ateliéru byly foceny fotky uvedené v této

Velké poděkování patří Střední škole oděvní, služeb a podnikání p.o., Příčná 1108, Ostrava-Poruba, v jejímž ateliéru byly foceny fotky uvedené v této Velké poděkování patří Střední škole oděvní, služeb a podnikání p.o., Příčná 1108, Ostrava-Poruba, v jejímž ateliéru byly foceny fotky uvedené v této knize. MUDr. Kamil Ramík STREČINK Jednoduché protažení

Více

Dechové techniky. Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy

Dechové techniky. Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy Dechové techniky Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy Dýchání (respirace, ventilace) Pohybovou osu dýchání tvoří pánev páteř hlava. Dýchací pohyby slouží k ventilaci plic a současně

Více

Seznam příloh. Vyjádření etické komise. Znění informovaného souhlasu pacienta. Výstupní vyšetření z tabulky

Seznam příloh. Vyjádření etické komise. Znění informovaného souhlasu pacienta. Výstupní vyšetření z tabulky Seznam příloh Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6 Příloha 7 Příloha 8 Příloha 9 Vyjádření etické komise Znění informovaného souhlasu pacienta Vstupní vyšetření z 14. 1. 2013 - tabulky

Více

Soubor kompenzačních cvičení

Soubor kompenzačních cvičení Soubor kompenzačních cvičení součást přípravy každého sportovce - silné a protažené svaly - rovnováha - pohyb, jako dárek pro každý den - způsob, jak mohu předcházet zranění soustředění plynulost kontrola

Více

Příloha 1 Svaly kyčelního kloubu Příloha 2 Pohybový režim po TEP kyčelního kloubu Příloha 3 Vybrané prvky Bobath konceptu 3 a) Bridging 3 b) Plná

Příloha 1 Svaly kyčelního kloubu Příloha 2 Pohybový režim po TEP kyčelního kloubu Příloha 3 Vybrané prvky Bobath konceptu 3 a) Bridging 3 b) Plná 11. PŘÍLOHY Příloha 1 Svaly kyčelního kloubu Příloha 2 Pohybový režim po TEP kyčelního kloubu Příloha 3 Vybrané prvky Bobath konceptu 3 a) Bridging 3 b) Plná extenze/ flexe v kyčli 3 c) Protažení zkráceného

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační cvičení uvolňovací a dechová Označení materiálu: Datum

Více

Analýza běžecké techniky

Analýza běžecké techniky Analýza běžecké techniky Obsah Základní informace... 2 Video-analýza rychlý souhrn... 3 Zdravotní anamnéza... 4 Obecný postup k odstranění chyb... 5 HLAVNÍ CHYBA Zvýšená hmotnost, nedostatečné posílení

Více

Krční páteř. Pohyby v kloubu. Anatomie. Martin Vanko rukověť ke zkoušce z anatomie v Norman s academy

Krční páteř. Pohyby v kloubu. Anatomie. Martin Vanko rukověť ke zkoušce z anatomie v Norman s academy Krční páteř Pohyby v kloubu 1. Flexe mm. scaleni, m. sternocleidomastoideus, mm. praevertebrales 2. Extenze (dorzální flexe) m. trapezius (pars superior), m. splenius capitis et cervicis, m. erector spinae,

Více

Co nás trápí, co nás bolí. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová

Co nás trápí, co nás bolí. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Co nás trápí, co nás bolí PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Funkční poruchy hybného systému jsou jednou znejčastějších příčin bolestí pohybového aparátu. Nejedná se jen obolesti bederní a krční páteře, ale ioporuchy

Více

BŘICHO. Svinutí páteře neboli crunch. Cvik na přímý sval břišní. Skvělý cvik ke spálení tuků a získání plochého a svalnatého břicha.

BŘICHO. Svinutí páteře neboli crunch. Cvik na přímý sval břišní. Skvělý cvik ke spálení tuků a získání plochého a svalnatého břicha. Svinutí páteře neboli crunch Cvik na přímý sval břišní. Skvělý cvik ke spálení tuků a získání plochého a svalnatého břicha. 4 série po 0 cvicích Nekřižte prsty za hlavou, abyste nestlačovala krční svaly.

Více

Stejně jako kliky jsou přítahy cvičení, které lidstvo používá už tisíciletí. Kliky a přítahy jsou jako jin a jang pro správnou funkci trupu.

Stejně jako kliky jsou přítahy cvičení, které lidstvo používá už tisíciletí. Kliky a přítahy jsou jako jin a jang pro správnou funkci trupu. PŘÍTAHY Stejně jako kliky jsou přítahy cvičení, které lidstvo používá už tisíciletí. Kliky a přítahy jsou jako jin a jang pro správnou funkci trupu. Táhnout a tlačit. Přítahy jsou jedny z nejobávanějších

Více

STRUKTURA CVIČEBNÍCH JEDNOTEK

STRUKTURA CVIČEBNÍCH JEDNOTEK STRUKTURA CVIČEBNÍCH JEDNOTEK Školení instruktorů gymnastiky II. třídy Miroslav Zítko PŘI OPTIMÁLNÍCH PODMÍNKÁCH BY MĚLA CJ S GYMNASTICKOU NÁPLNÍ TUTO STAVBU: ROZCVIČENÍ (příprava hybného systému na další

Více

Zásobník protahovacích cviků

Zásobník protahovacích cviků Zásobník protahovacích cviků Obsah Úvod 1. Ohybač paže 2. Natahovače paže 3. Natahovače kyčle a ohybače kolena 4. Ohybač kyčle a natahovače kolena 5. Ohybače kyčle 6. Odtahovače a zevní rotátory kyčle

Více

PŘÍLOHY. 1. Vybraná kompenzační cvičení. 1) Protažení horní části m. trapezius

PŘÍLOHY. 1. Vybraná kompenzační cvičení. 1) Protažení horní části m. trapezius PŘÍLOHY 1. Vybraná kompenzační cvičení 1) Protažení horní části m. trapezius Výchozí polohou tohoto cviku je sed skřižmo pokrčmo, krční páteř je vytažená a brada tlačena dorsálním směrem. Ruka protahované

Více

TRINFIT Vario LX6 TRN-116-LX6. Návod k použití

TRINFIT Vario LX6 TRN-116-LX6. Návod k použití www.trinfit.cz TRINFIT Vario LX6 TRN-116-LX6 Návod k použití www.trinfit.cz info@trinfit.cz 702 030 255 POKYNY KE CVIČENÍ VAROVÁNÍ: Před zahájením jakéhokoliv cvičebního programu se poraďte s lékařem.

Více

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o.

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénik Kompenzační cvičení Integrace fyzioterapie do hokejového tréninku Doporučení pro

Více

Člověk a společnost. 10.Dělení svalů a jejich činnosti. Dělení svalů a jejich činnosti. Vytvořil: Jméno tvůrce. www.isspolygr.cz.

Člověk a společnost. 10.Dělení svalů a jejich činnosti. Dělení svalů a jejich činnosti. Vytvořil: Jméno tvůrce. www.isspolygr.cz. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: Jméno tvůrce Strana: 1 Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo

Více

ABY NÁS ZÁDA NEBOLELA. 1. díl

ABY NÁS ZÁDA NEBOLELA. 1. díl ABY NÁS ZÁDA NEBOLELA Marta Benešová, lektorka sboru žen ČASPV Obrázky: Draha Horáková 1. díl Už v době, kdy se člověk naučil chodit vzpřímeně začal zřejmě velký problém se zády a s páteří, neboť vzpřímenou

Více

ŽS/17 Rozvoj flexibility

ŽS/17 Rozvoj flexibility Obsah: Metody strečinku Cvičení zaměřená na svalstvo nohou (KF 1) Cvičení zaměřená na zádové svalstvo (KF 2) Cvičení zaměřená na břišní svalstvo (KF 3) Cvičení zaměřená na svalstvo pletence ramenního,

Více

TÝMOVÝ STREČINK PRO DRUŽSTVO JUNIORŮ pro sezónu 2010/2011

TÝMOVÝ STREČINK PRO DRUŽSTVO JUNIORŮ pro sezónu 2010/2011 TÝMOVÝ STREČINK PRO DRUŽSTVO JUNIORŮ pro sezónu 2010/2011 Každý hráč, který začíná od 01.06.10 s letní přípravou u týmu či juniorů, bude mít tento strečink nastudovaný Při strečinku je důležitá výdrž,

Více

Závěrečná práce - trenérství MG II. třídy. Kompenzační cvičení v MG. Martina Šťastná

Závěrečná práce - trenérství MG II. třídy. Kompenzační cvičení v MG. Martina Šťastná Závěrečná práce - trenérství MG II. třídy Kompenzační cvičení v MG Martina Šťastná Obsah 1. Úvod... 2 2. Stav dosavadních poznatků... 3 2.1. Seznámení s tematikou, definice základních pojmů... 3 3. Následky

Více

CVIČTE SPRÁVNĚ Pohyb provádějte vždy v plném rozsahu. VYHNĚTE SE Nepřiměřeně rychlému cvičení. Spouštějte nohy, dokud nejsou

CVIČTE SPRÁVNĚ Pohyb provádějte vždy v plném rozsahu. VYHNĚTE SE Nepřiměřeně rychlému cvičení. Spouštějte nohy, dokud nejsou Cviky a protažení TRICEPSOVÉ KLIKY CVIČTE SPRÁVNĚ Pohyb provádějte vždy v plném rozsahu. VYHNĚTE SE Nepřiměřeně rychlému cvičení. 2 Položte ruku na každou tyč, odtlačte se a úplně natáhněte paže. 1 Postavte

Více

Pro výběr vhodných cvičebních tvarů je důležité znát umístění a funkci jednotlivých svalů:

Pro výběr vhodných cvičebních tvarů je důležité znát umístění a funkci jednotlivých svalů: Oblast bederní Uvolňování, protahování v oblasti bederní páteře a posilování břišních svalů vhodnými cviky a ve správné posloupnosti je důležitou prevencí bolesti zad. Bederní páteř a křížobederní přechod

Více

Příklady cviků pro lehké aktivní uvolnění, svalové protažení a posílení

Příklady cviků pro lehké aktivní uvolnění, svalové protažení a posílení Příklady cviků pro lehké aktivní uvolnění, svalové protažení a posílení 13. 2. 2019 Příklady cviků pro lehké aktivní uvolnění, svalové protažení a posílení Příklady cvičení na doma Vysvětlivky: ZP - základní

Více

Tejpování. Mgr. Jana Kuncová, DiS. Metodický seminář sekce OB 13.-15. 11. 2015

Tejpování. Mgr. Jana Kuncová, DiS. Metodický seminář sekce OB 13.-15. 11. 2015 Tejpování Metodický seminář sekce OB 13.-15. 11. 2015 Mgr. Jana Kuncová, DiS Funkce tejpu Ochranná omezení pohybu kvůli ochraně poraněné tkáně a tím i zmírnění bolestivosti, při sportu jako prevence poranění

Více

CVIKY S OVERBALLEM. Fyzioterapie CDT Provozovna: Úzká 201 500 03 Hradec Králové www.fyzioterapie-cdt.cz

CVIKY S OVERBALLEM. Fyzioterapie CDT Provozovna: Úzká 201 500 03 Hradec Králové www.fyzioterapie-cdt.cz CVIKY S OVERBALLEM Výchozí pozice: stoj na šířku pánve, plná váha těla spočívá na noze, která je na zemi, noha na balónku je uložena tak, aby koleno bylo stále nad patou. Ruce jsou vytočeny dlaněmi vpřed.

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA TĚLESNÉ A SPORTOVNÍ VÝCHOVY PŘÍPRAVA A KOMPENZACE KRITICKÝCH SVALOVÝCH SKUPIN NA ÚROVNI VÝKONNOSTNÍHO FOTBALU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Jakub Diviš Tělesná

Více

TRINFIT Vario LX7 TRN-117-LX7. Návod k použití

TRINFIT Vario LX7 TRN-117-LX7. Návod k použití www.trinfit.cz TRINFIT Vario LX7 TRN-117-LX7 Návod k použití www.trinfit.cz info@trinfit.cz 702 030 255 POKYNY KE CVIČENÍ VAROVÁNÍ: Před zahájením jakéhokoliv cvičebního programu se poraďte s lékařem.

Více

A B C. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.

A B C. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy. A B C 1.ZP: leh na zádech, vzpažit PHK,LHK připažit, ZP: leh na zádech pokrčmo, paže podél těla, dlaně vzhůru ZP: leh na zádech, vzpažit (celá plocha V-bedra do podložky, PHK do dálky.lhk podél V- bedra

Více

DIAGNOSTIKA POHYBOVÉHO APARÁTU

DIAGNOSTIKA POHYBOVÉHO APARÁTU DIAGNOSTIKA POHYBOVÉHO APARÁTU HODNOCENÍ POSTURÁLNÍHO STEREOTYPU DLE MATHIASE Vyšetřovaný se vzpřímeně postaví, předpaží do 90 a setrvá takto 30 sekund. Jestliže se postoj podstatně nezmění, jde o správné

Více

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly Obsah ÚVOD Definice fitness Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi Historie kulturistiky Definice síly Druhy síly Rozložení svalstva na těle Velikost zatížení Počet opakování cviků a počet sérií

Více

w w w. t r i n f i t. c z TRINFIT Power Tower TRN Návod na použití

w w w. t r i n f i t. c z TRINFIT Power Tower TRN Návod na použití w w w. t r i n f i t. c z TRINFIT Power Tower TRN-158-00 Návod na použití www.trinfit.cz info@trinfit.cz 702 030 255 POKYNY KE CVIČENÍ VAROVÁNÍ: Před zahájením jakéhokoliv cvičebního programu se poraďte

Více

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní TV Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní tělesná výchova forma tělesné výchovy určená pro zdravotně oslabené jedince (z hlediska zdravotnické klasifikace se jedná o III. zdravotní

Více

Zvedání jedné ruky a protilehlé nohy vleže na břiše Přednožování vsedě

Zvedání jedné ruky a protilehlé nohy vleže na břiše Přednožování vsedě Zvedání jedné ruky a protilehlé nohy vleže na břiše Leh na břiše. Čelo položené na zemi a nohy volně natažené s patami u sebe. Ruce ve vzpažení, dlaně směřují dolů. Plynule zvedat jednu nohu a současně

Více

Základní cviky pro rehabilitaci páteře

Základní cviky pro rehabilitaci páteře Příloha č. 2 Základní cviky pro rehabilitaci páteře 1. cvik Provedení: Leh na zádech, pokrčené nohy, chodidla i kolena od sebe na šířku pánve, ruce podél těla. Podsadíme pánev tak, že stáhneme břišní a

Více

Zdravotní tělesná výchova Obsah

Zdravotní tělesná výchova Obsah Zdravotní tělesná výchova Obsah Odborné učiliště Chelčického 2, Praha 3 zpracoval: Mgr. Milan Kubic 1 Zdravotní tělesná výchova ZTV vychází ze tří na sebe navazujících fází: - Fáze dechová - Fáze pohybová

Více

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m.

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m. Svaly hlavy Dvě funkční skupiny: 1. žvýkací svaly - začínají na kostech lebky, překlenují kloub čelisti a upínají se na dolní čelist, kterou pohybují - spánkový sval m. temporalis - žvýkací sval m. masseter

Více

achylovka Ze strany na stranu překlápět kotník, nohy přes sebe Opřít koleno a křoužek lýtko

achylovka Ze strany na stranu překlápět kotník, nohy přes sebe Opřít koleno a křoužek lýtko achylovka Ze strany na stranu překlápět kotník, nohy přes sebe Opřít koleno a křoužek lýtko Opřít koleno a pohyb po celém lýtku nebo různé kroužky s pohybem po celém lýtku bérec Kočka a roluji pod sebe

Více

Velké poděkování patří Střední škole oděvní, služeb a podnikání p.o., Příčná 1108, Ostrava-Poruba, v jejímž ateliéru byly foceny fotky uvedené v této

Velké poděkování patří Střední škole oděvní, služeb a podnikání p.o., Příčná 1108, Ostrava-Poruba, v jejímž ateliéru byly foceny fotky uvedené v této Velké poděkování patří Střední škole oděvní, služeb a podnikání p.o., Příčná 1108, Ostrava-Poruba, v jejímž ateliéru byly foceny fotky uvedené v této knize. MUDr. Kamil Ramík STREČINK Jednoduché protažení

Více

KINEZIOLOGICKÁ ANALÝZA BADMINTON. backhandové podání

KINEZIOLOGICKÁ ANALÝZA BADMINTON. backhandové podání KINEZIOLOGICKÁ ANALÝZA BADMINTON backhandové podání LOKOMOCE (badminton) přirozená bipedální (běh, skoky, výpady, suny) acyklické POHYBY SEGMENTŮ KINEZIOLOGICKÁ ANALÝZA krátké backhandové podání KINOGRAM

Více

2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU

2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU 8. lekce Tématický plán: Teorie - Svalová síla, zásady rozvoje a tvorba posilovacích programů. Praxe - Cvičení na stanovištích s náčiním - činky, plné míče. Doporučená literatura 1. SVALOVÁ SÍLA Úroveň

Více

FITNESS posilovna. Diagnostika ve fitness

FITNESS posilovna. Diagnostika ve fitness FITNESS posilovna práce na téma Diagnostika ve fitness David Tomšík (UČO: 200488) RVS CŽV MASARYKOVA UNIVERZITA v Brně Fakulta sportovních studií 1 Obsah 1 Úvod...2 2 Metody získávání dat...2 2.1 Vstupní

Více

Závěrečná práce licence C. Kompenzační cvičení zaměřené na oblast beder a dolních končetin

Závěrečná práce licence C. Kompenzační cvičení zaměřené na oblast beder a dolních končetin Závěrečná práce licence C Kompenzační cvičení zaměřené na oblast beder a dolních končetin Mgr. Lucie Štvánová 30.11.2016 Úvod Svoji závěrečnou práci jsem zaměřila na kompenzační cvičení bederní oblasti

Více

TRINFIT Ultra TRN Návod k použití

TRINFIT Ultra TRN Návod k použití www.trinfit.cz TRINFIT Ultra TRN-110-00 Návod k použití www.trinfit.cz info@trinfit.cz 702 030 255 POKYNY KE CVIČENÍ VAROVÁNÍ: Před zahájením jakéhokoliv cvičebního programu se poraďte s lékařem. Posouzení

Více

w w w. t r i n f i t. c z TRINFIT Bench FX7 TRN-127-FX7 Návod k použití

w w w. t r i n f i t. c z TRINFIT Bench FX7 TRN-127-FX7 Návod k použití w w w. t r i n f i t. c z TRINFIT Bench FX7 TRN-127-FX7 Návod k použití www.trinfit.cz info@trinfit.cz 702 030 255 POKYNY KE CVIČENÍ VAROVÁNÍ: Před zahájením jakéhokoliv cvičebního programu se poraďte

Více

MUDr.Vlasta Rudolfová

MUDr.Vlasta Rudolfová Hrudní páteř MUDr.Vlasta Rudolfová a kolektiv Rokycany 1998 Ilustrace Bohuš Zoubek 1 Cvičení pro hrudní páteř. Cviky v leže na zádech 1. Leh na zádech, pokrčená kolena, celá páteř na podložce, obě lopatky

Více

Variace Svalová soustava

Variace Svalová soustava Variace 1 Svalová soustava 21.7.2014 16:15:35 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SVALOVÁ KOSTERNÍ SOUSTAVA Stavba a funkce svalů Sval ( musculus ) hybná, aktivní část pohybového aparátu, kosterní sval

Více

KOMPENZAČNÍ A NÁPRAVNÁ CVIČENÍ VE SPORTOVNÍM TRÉNINKU PLAVÁNÍ S PLOUTVEMI. Zbyněk SVOZIL - Jitka DOSTÁLOVÁ

KOMPENZAČNÍ A NÁPRAVNÁ CVIČENÍ VE SPORTOVNÍM TRÉNINKU PLAVÁNÍ S PLOUTVEMI. Zbyněk SVOZIL - Jitka DOSTÁLOVÁ KOMPENZAČNÍ A NÁPRAVNÁ CVIČENÍ VE SPORTOVNÍM TRÉNINKU PLAVÁNÍ S PLOUTVEMI Zbyněk SVOZIL - Jitka DOSTÁLOVÁ Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury, Olomouc, Česká republika RESUMÉ Práce řeší zásady

Více

Cvičte alespoň doma! 1. Spodní část přímého břišního svalu. 1.1. Přítahy kolen k trupu

Cvičte alespoň doma! 1. Spodní část přímého břišního svalu. 1.1. Přítahy kolen k trupu Cvičte alespoň doma! Každý začátek nového roku přináší prostor pro naplňování vytčených plánů a předsevzetí, mezi něž se pravidelně řadí i cvičení pro zlepšení postavy a snížení hmotnosti, jež si častěji

Více

Baterie posilovací. Regionální akademie Pardubického kraje

Baterie posilovací. Regionální akademie Pardubického kraje Baterie posilovací Regionální akademie Pardubického kraje Vypracoval: Mgr. Tomáš Hák, Radek Baťa Dis. V Pardubicích 18.11.2016 Kontakt: tomashak@seznam.cz, bata.radek@seznam.cz Tento dokument je majetkem

Více

Příloha 2. Informovaný souhlas

Příloha 2. Informovaný souhlas říloha 1 7 říloha 2 Informovaný souhlas Vážené kolegyně, díky naší spolupráci jsem pronikla do problematiky související s rakovinou prsu. Touto cestou bych vás ráda požádala o spolupráci k získání potřebných

Více

TRINFIT Vario LX4 TRN-114-LX4. Návod k použití

TRINFIT Vario LX4 TRN-114-LX4. Návod k použití www.trinfit.cz TRINFIT Vario LX4 TRN-114-LX4 Návod k použití www.trinfit.cz info@trinfit.cz 702 030 255 POKYNY KE CVIČENÍ VAROVÁNÍ: Před zahájením jakéhokoliv cvičebního programu se poraďte s lékařem.

Více

TRINFIT Bench FX2 TRN-122-FX2

TRINFIT Bench FX2 TRN-122-FX2 www.trinfit.cz TRINFIT Bench FX2 TRN-122-FX2 Návod k použití www.trinfit.cz info@trinfit.cz 702 030 255 POKYNY KE CVIČENÍ VAROVÁNÍ: Před zahájením jakéhokoliv cvičebního programu se poraďte s lékařem.

Více

ZÁSADY STREČINKU STREČINK JEDNOTLIVÝCH SVALŮ. Lýtka 1

ZÁSADY STREČINKU STREČINK JEDNOTLIVÝCH SVALŮ. Lýtka 1 ZÁSADY STREČINKU protahovat jen zahřáté svaly, vhodné oblečení zaujmout správnou výchozí pozici, která je stabilní a pohodlná pohyb ve směru protažení provádět pomalu a plynule krajní pozice je pocitem

Více

Příloha č. 1- Kazuistika č. 1

Příloha č. 1- Kazuistika č. 1 Příloha č. 1- Kazuistika č. 1 Průběh terapie Pacientka celkem absolvovala 10 fyzioterapií, kdy při první návštěvě bylo provedeno vstupní kineziologické vyšetření na jehož základě byla stanovena terapie.

Více

Běžné denní aktivity hráče

Běžné denní aktivity hráče Běžné denní aktivity hráče Regionální akademie Pardubického kraje Vypracoval: Radek Baťa Dis., Mgr. Tomáš Hák V Pardubicích 31.8 2017 Kontakt: bata.radek@seznam.cz, tomashak@seznam.cz Tento dokument je

Více

KINEZIOLOGIE seminář. Martina Bernaciková

KINEZIOLOGIE seminář. Martina Bernaciková KINEZIOLOGIE seminář Martina Bernaciková KH po domluvě mailem: bernacikova@fsps.muni.cz Podmínky ukončení možné 3 absence aktivní práce v hodině seminární práce závěrečný písemný test (ZK) OBSAH SEMINÁŘŮ

Více

TRINFIT Vario LX3 TRN-113-LX3. Návod k použití

TRINFIT Vario LX3 TRN-113-LX3. Návod k použití www.trinfit.cz TRINFIT Vario LX3 TRN-113-LX3 Návod k použití www.trinfit.cz info@trinfit.cz 702 030 255 POKYNY KE CVIČENÍ VAROVÁNÍ: Před zahájením jakéhokoliv cvičebního programu se poraďte s lékařem.

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy. Kompenzační pohybová abeceda Úvod Tato publikace je určena všem, kteří nejsou lhostejní ke svému zdraví, chtějí předcházet zdravotním potížím a udržet si pocit dobrého zdraví a svěžesti. Vychází z dlouholetých

Více