SPECIFICKÉ POTŘEBY HANDICAPOVANÝCH ÚČASTNÍKŮ DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Transkript

1 SPECIFICKÉ POTŘEBY HANDICAPOVANÝCH ÚČASTNÍKŮ DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KATEŘINA BAUEROVÁ Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Abstrakt: Distanční forma usnadňuje vzdělávání rovněž rozličně handicapovaným studentům. Handicap může znemožnit být na určitém místě v určitou dobu. Distanční vzdělávání umožňuje studovat také těmto studentům ve vyhovujícím čase, místě a formě. Možnost přizpůsobení formy studijních materiálů v elektronické podobě je klíčová pro zrakově postižené. Odečítací zařízení převádějí elektronický materiál do zvukové podoby, díky čemuž může student studovat na základě sluchu nebo hmatu, nikoli zraku. Důsledkem je možnost zachování náročnosti studia, přizpůsobí se pouze jeho forma. V příspěvku jsou dále uvedeny zkušenosti Centra pro podporu handicapovaných studentů Slunečnice na Ekonomické fakultě VŠB-TUO. Klíčová slova: Handicap, odečítací a zvětšovací zařízení, digitalizace dat, distanční vzdělávání. Abstract: Distance form of education helps different disabled persons to study. Distance education help them to challenge time, venue and form of study. This form is especially helpful for blinds. Reading scanner transform electronic material to the sound form and help to blind use hearing and touch. The study demands are retained and only the form is changed. Key words: Handicap, magnificator and screen reader, digitalization, distance learning, 1. HANDICAP MÁ TISÍCE PODOB Handicap znamená znevýhodnění. Může se jednat o znevýhodnění zdravotní, a to nejen tělesné, ale též jiné, mezi nimiž tvoří významnou skupinu handicapy smyslové. Vedle toho může studenty při studiu znevýhodňovat také jiný než zdravotní handicap, například nerovnost sociální, ekonomická, dále mohou být cizinci, mohou přejít ve studiu z jiné školy či prodělat jinou změnu životních podmínek. Roli nehraje důvod, proč student nemůže být účasten denního studia, zda proto, že pracuje, je na mateřské dovolené, je u lékaře, nebo se na invalidním vozíku do přednáškové místnosti prostě nedostane. Vinou handicapu může být situace také taková, že student je sice účasten přednášky, ale vnímat může pouze její neúplnou

2 část pouze vjemem sluchovým nebo pouze zrakovým. Také cizinec nemusí rozumět správně a dostatečně rychle. Lze uvést příklady několika problémů, se kterými jsme se v Centru pro podporu handicapovaných studentů Slunečnice na Ekonomické fakultě (Ekf) VŠB-TUO v roce 2006 setkali: slabozrakost, světloplachost, výpadky zorného pole, poruchy hybnosti, např. horní končetiny, zvýšená unavitelnost, vysoká nemocnost, trpí bolestmi, poruchy vylučovací soustavy, silné migrény a jiné. Faktem, jež je často podceňován, je, že řada handicapů je na první pohled nepostřehnutelná. Shrneme-li dosavadní, existuje velké množství handicapů, a tudíž rovněž objektivních důvodů absence v presenční formě vzdělávání. Distanční studijní opory a metody elearningu jsou vhodným pomocníkem pro handicapované studenty. Díky nim může student dle svých možností studovat v čase, který mu vyhovuje, svým tempem a ve vhodné formě. 2. VÝZNAM DIGITALIZACE DAT A DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ Digitalizace vzdělávání dává možnost dosud nebývalého přizpůsobení formy studia specifickým potřebám. Elektronické materiály jsou pomocníkem také pro zrakově postižené, neboť touto formou jim mohou být informace zpřístupňovány kvalitněji a rychleji. Existují různé typy očních vad (demonstrace je součástí prezentace), tudíž existují i různé formy přizpůsobení. Zrakové postižení může mít různý stupeň slabozrakost, zbytky zraku, nevidomost. Někomu např. pomáhá silné osvětlení, někdo je naopak světloplachý, mohou vyhovovat různé barevné kombinace apod. Zpravidla platí, že člověku s vadou zraku se lépe čte větší text. Zase nejde o obecné pravidlo nevidomým nepomůže samozřejmě ani sebevětší písmo. Avšak rovněž nevidomým elektronický materiál pomůže. 3. ZPŮSOBY PŘIZPŮSOBENÍ TEXTU ZRAKOVĚ POSTIŽENÝM Přizpůsobit text lze několika způsoby, které se liší svou vhodností:

3 (1) Zvětšit text můžeme na kopírce. Tento způsob umožňuje pouze malé zvětšení s ohledem na nárůst formátu papíru. (2) Druhým způsobem zvětšení je využití tzv. optické lupy. Tento způsob zvětší určitou část textu. Jedná-li se o silné zvětšení, může být v zorném poli jen jedno slovo nebo dokonce jen jedno písmenko. Studium tímto způsobem oko pochopitelně unavuje a je nevhodné například pro několikadenní přípravu na zkoušku. (3) Třetím způsobem je zvětšení pomocí kamerových lup. Jedná se o obdobu zoomu, které jsou na běžných kamerách. Tento způsob umožňuje veliké zvětšení, protože obraz snímající například jedno slovo ve skriptech je promítán na celý monitor. Problém unavitelnosti oka je zde umocněný tím, že zrakově postižení často čtou ze vzdálenosti několika centimetrů, v tomto případě navíc z monitoru kamerové lupy. (4) Čtvrtým způsobem zvětšení je digitální zvětšení elektronických materiálů, například změnou velikosti fontu písma nebo pomocí speciálního softwaru. Elektronický text lze získat skenováním tištěného materiálu, ale právě diky zavádění nových metod a forem do vzdělávání toto již často není nutné a text je přístupný elektronicky přímo. Podstatnou výhodou je, že tímto způsoben se zvětší velikost písma, ale formát rovněž papíru po vytištění zůstává shodný. Student si může vytisknou studijní materiál v dostatečně velkém písmu, odpadá to, že se oko unavuje pozorováním malého výřezu. (5) Digitální studijní materiály poskytují ještě další způsob přizpůsobení je jím převedení do zvukového výstupu prostřednictvím odčítačů. Zvukový výstup pochopitelně nejen neunavuje oko, ale dává možnost studia rovněž nevidomým. (6) Informace přístupné v digitální podobě dávají navíc možnost jejich snadného převodu do hmatového výstupu (Brailův řádek) studovat mohou také nevidomí.

4 Obr.1. Ukázka digitálního zvětšení pomocí speciálních softwarů, které umožňují mnohonásobné zvětšení obrazovky. Zrakově postižení dostávají v České republice zvětšovací a odečítací zařízení zdarma od státu (příspěvek na pořízení kompenzační pomůcky), tudíž je mohou mít všichni k dispozici. 4. ZÁSADY PSANÍ TEXTU, KTERÉ USNADNÍ JEJICH ČTENÍ ZRAKOVĚ POSTIŽENÝM Tvůrci studijních materiálů mohou často i s malou dodatečnou námahou přispět ke zkvalitnění přístupu zrakově postižených ke studiu. Pro každého pedagoga je účelné seznámit se s alespoň základními zásadami psaní textu, jež neobsahují zbytečné bariéry [1]. - Psaný text je nejlépe čitelný, pokud není podložen pozadím, protože to velmi snižuje kontrast textu.

5 - Pokud chcete pokračovat v psaní textu na další stránce, používejte raději cestu přes nabídku vložit konec konec stránky, než se na novou stranu posunout pomocí několika enterů. Při zvětšení se totiž text, ve kterém není dán pevný začátek stránky, může různě posunout a skladba je pak nelogická. Dochází ke zbytečné dezorientaci. - Použití barev či jiných vizuálních efektů pro odlišení obsahu by nemělo mít účel informační, pokud není stejná informace doplněna rovněž jinak. Barevné odlišení pro většinovou populaci by mělo sloužit jen jako vylepšení, pokud jej autor opravdu chce použít. V opačném případě barva způsobuje potíže při orientaci v textu nejen slabozrakým, ale zvláště lidem barvoslepým. - Tabulky by měly být řazeny lineárně, tedy dávat smysl čtené po řádcích, protože takto při čtení postupuje odečítací zařízení. Je vhodné tabulky vytvářet standardním způsobem. Pokud se tabulka vytvoří jinak, např. pomocí ohraničení textu, dělá to při zvětšování velké potíže. - V prezentaci MS Power Point je vhodný minimální počet a jednotný směr létajících nebo blikajících objektů. Pro slabozraké je orientace na stránce obvykle složitá, proto si nemusí všimnout nějaké podstatné poznámky, která se objeví nakonec v té části snímku, kterou již dříve dočetl. - Grafy by měly být stejně jako tabulky jednoduché a kontrastní, raději větší počet dílčích grafů než jeden složitý; údaje, které lze vyčíst z grafu, doporučujeme shrnout ve slovním popisu. 5. ZKUŠENOSTI CENTRA PRO PODPORU HANDICAPOVANÝCH STUDENTŮ EKF VŠB-TUO Na škole nově existuje Centrum Slunečnice pro podporu handicapovaných studentů. Vzniklo v roce 2005 za finanční podpory ESF z projektu Nechť studuje kdokoli, kdekoli a kdykoli. Pomoc spočívá zejména v zajišťování specifických podmínek:

6 - přijímacího řízení, zkoušek a zápočtů - pracujeme na přizpůsobení formy studijních materiálů (např. zajišťování elektronických nebo zvětšených verzí), - probíhají například individuální přípravné kurzy matematiky pro zrakově postižené uchazeče o studium, - vytváříme mentální podmínky pro integraci handicapovaných do výuky - seznamujeme s touto problematikou akademické pracovníky, tvůrce elearningových kurzů, dále vzniká předmět Integrace handicapovaných do výuky, který je určen pro handicapované studenty a dále předmět integrace handicapovaných ve společnosti, který je určený pro běžné studenty, - Centrum má bezbariérový přístup; je vybaveno odečítacím a zvětšovacím zařízení, kamerovými a optickými lupami, digitálním diktafonem apod. Důležitá je také práce na osvětě lidí, aby si uvědomili různorodost potřeb handicapovaných a dokázali se lépe vcítit do jejich potřeb. Setkáváme se s vstřícným přístupem a chutí pomáhat a umožnit studium také handicapovaným spoluobčanům. Literatura 1. Kolaříková, M.: Zásady psaní textu, které usnadní jejich čtení zrakově postiženým, Odborný seminář Mohou být informační a komunikační technologie pomocníkem při vzdělávání?, EkF VŠB-TU Ostrava, Ing. Kateřina Bauerová Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Slunečnice, Centrum pro podporu handicapovaných studentů Adresa: Havlíčkovo nábřeží 38A, Ostrava Katerina.Bauerova@vsb.cz,