KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ"

Jiří Holub
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis II. ročník KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ referát Jméno a příjmení: Zuzana Kalíková Tereza Skrbková Třída: 6. O Datum:

Královéhradecký kraj 1. Obecná charakteristika a) Poloha Královéhradecký kraj, vyšší územní samosprávný celek, leží v severovýchodní části České republiky.

Mimoto sousedí Královéhradecký kraj s krajem Středočeským a to na jihozápadě kraje.

2 Královéhradecký kraj 1. Obecná charakteristika a) Poloha Královéhradecký kraj, vyšší územní samosprávný celek, leží v severovýchodní části České republiky. Spolu se sousedními kraji, krajem Libereckým na západě a krajem Pardubickým na jihu, tvoří oblast Severovýchod, která svou rozlohou a počtem obyvatel patří mezi tři největší oblasti v České republice. Mimoto sousedí Královéhradecký kraj s krajem Středočeským a to na jihozápadě kraje. Více než jednu třetinu hranice Královéhradeckého kraje představuje státní hranice s Polskem (Dolnoslezským vojvodstvím), měřící v délce přes 200 km. Krajské město je Hradec Králové a od hlavního města Prahy je vzdáleno 112 km. b) Rozloha a území Obrázek 1 Poloha Královéhradeckého kraje Svou rozlohou km 2 se mezi čtrnácti kraji dostává na 9. místo a zaujímá 6 % rozlohy České republiky. Reforma státní správy od rozdělila území kraje na pět okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. Téměř čtvrtinu rozlohy kraje má okres Trutnov a je tedy největším okresem. Více než pětinou kraje je okres Rychnov nad Kněžnou a zbytek území, zhruba 18% je rozděleno mezi zbývající tři okresy. Chráněná území tvoří zhruba pětinu rozlohy kraje. Na území Královéhradeckého kraje se nachází Krkonošský národní park v okrese Trutnov a zaujímá 5,2 % rozlohy kraje. Dále se v kraji nacházejí tři chráněné krajinné oblasti, tvořící 14,5 % rozlohy kraje a 1,3 % rozlohy kraje tvoří 111 málo plošných chráněných oblastí. Obrázek 2 Území Královéhradeckého kraje II

3 2. Fyzicko-geografická charakteristika c) Povrch Povrch Královéhradeckého kraje je velmi pestrý. Na severu se zde rozkládají Krkonoše, které sem zasahují z kraje Libereckého a to svou nejvyšší částí. Díky nim je nejvyšším vrcholem kraje Sněžka, jež je se svými 1603,30 m n. m. také nejvyšším vrcholem celých Čech. Na území kraje se také nachází Orlické hory, které jsou souborem různě vysoko vyzdvižených ker zemské kůry. Nejvyšším vrcholem Orlických hor je Velká Deštná, nacházející se na jejich plochém hřbetu v nadmořské výšce m. Orlické hory na jihu a jihozápadě přecházejí do úrodné Polabské nížiny. Ve sníženině mezi Krkonošemi a Orlickými horami, kde se postupně usazovaly písčité horniny, se rozkládá Broumovská vrchovina. Erozí z písečných hornin se vytvořila rozsáhlá skalní města. Skalními městy jsou Teplické a Adršpašské skály, Broumovské stěny, Křížový vrch a Ostaš. V obklopení Orlických hor vznikla také Kladská kotlina, která je součástí státního území Polska. Oblast rozsáhlých skalních měst patří mezi nejvydatnější a nejkvalitnější zásobárny pitné vody v České republice. Neméně významnou část území tvoří krkonošské a orlické podhůří. Polovinu území však zaujímají pahorkatiny a roviny České tabule. d) Vodstvo Území kraje náleží téměř celé do povodí horního a středního Labe. Pouze část Broumovského výběžku je odvodňována řekou Stěnavou do povodí Odry, která ústí do Baltského moře. Prochází zde tedy hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. V říční síti je nejvýznamnějším tokem Labe, naše největší řeka. Labe pramení na severu kraje na Labské louce v Krkonoších v nadmořské výšce m n. m. Prvním významnějším přítokem horního Labe je z levé strany Úpa, jež je převážně horským a podhorským tokem. Dalším přítokem Labe opět z levé strany je Metuje. Je to vodohospodářsky významný tok. V jejím dolním povodí byla vybudována na potoce Rozkoš vodní nádrž Rozkoš, využívaná pro ochranu před velkými vodami, pro závlahy, pro zlepšení průtoků i rekreaci. Nejvýznamnějším přítokem je však řeka Orlice, ústící zleva do Labe v Hradci Králové. Orlice vzniká spojením řek Divoké a Tiché Orlice u města Týniště nad Orlicí. Západní část kraje odvodňují řeky Cidlina a Mrlina. Toky těchto řek ústí do Labe již mimo Královéhradecký kraj. III

4 3. Socioekonomická charakteristika e) Obyvatelstvo K roku 2016 měl kraj obyvatel, což je zhruba 5% celkového počtu obyvatel České republiky. Nejlidnatějším okresem je okres Hradec Králové, jež má necelých 163 tisíc obyvatel. Naopak populačně nejmenší se 79 tisíci obyvateli je okres Rychnov nad Kněžnou a Jičín. Hustota zalidnění je 116 obyv./km 2. Tato hodnota nicméně neodpovídá celorepublikovému průměru, který činí 134 osob. Značný rozdíl v hodnotách se projevuje také v jednotlivých okresech. Nejvyšší hustotu má jednoznačně krajské město Hradec Králové (183 obyv./km 2 ), zatímco nejnižší hustotu zaujímá okres Rychnov nad Kněžnou (80 obyv./km 2 ). Cca 70% obyvatel kraje žije ve městě. Hlavním centrem kraje je statutární město Hradec Králové s 93 tisíci obyvateli, druhým největším městem s 31tisíci obyvateli je město Trutnov. Populace kraje demograficky stárne, což patří k momentálnímu trendu v České republice. f) Hospodářství Královéhradecký kraj je průmyslově-zemědělský region s velkým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu, avšak kraj mezi rozhodující průmyslové oblasti nepatří. Centra průmyslu jsou soustředěna do velkých měst, zemědělství do Polabí a největší koncentrace cestovního ruchu je v Krkonoších. Vzhledem ke geografickým podmínkám se v jednotlivých částech kraje liší poměr zemědělství a průmyslu. Zatímco v hornatých okresech převažuje průmysl nad zemědělstvím, v okrese Hradec Králové se význam zemědělství posiluje. i. Zemědělství Zemědělství je soustředěno do oblasti Polabí, kde je množství srážek i teploty příznivé pro zemědělskou výrobu. V rostlinné výrobě převažuje pěstování obilovin (pšenice, ječmen), řepky a kukuřice. Významná je také produkce cukrovky a pěstování ovoce (zejména rybízu, jablek, třešní a višní) a zeleniny (mrkev, cibule, zelí). V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. IV

ii. Těžba a průmysl Nerostné bohatství kraje není velké. Největší význam mají ložiska sklářských písků na Jičínsku a těžba štěrkopísků podél toku Labe.

Dalšími průmyslovými obory jsou gumárenský, papírenský a potravinářský. g) Doprava a cestovní ruch Královéhradecký kraj je značně atraktivní oblastí pro železniční sítě. Tvoří jej 661 km tratí.

5 ii. Těžba a průmysl Nerostné bohatství kraje není velké. Největší význam mají ložiska sklářských písků na Jičínsku a těžba štěrkopísků podél toku Labe. V průmyslu podle počtu zaměstnanců převažuje zpracovatelský průmysl a v jeho rámci pak textilní výroba a výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení. Dalšími průmyslovými obory jsou gumárenský, papírenský a potravinářský. g) Doprava a cestovní ruch Královéhradecký kraj je značně atraktivní oblastí pro železniční sítě. Tvoří jej 661 km tratí. Železnice je vedena všemi významnějšími místy kraje a je tak přímo dostupná většině obyvatel. V kraji není žádná dvoukolejná trať, elektrifikováno je cca 15 % délky tratí. Elektrifikovány jsou úseky Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř a dále Týniště nad Orlicí - Hradec Králové - Velký Osek. Co se týče silničního provozu, kraj křižují dvě dálkové evropské silnice. Z Prahy do Varšavy, jedná se o silnici E67 a z Liberce do Olomouce o silnici E442. Vzhledem k několikanásobnému nárůstu silniční dopravy od 90. let 20. století je většina silniční sítě téměř trvale přetížena. Letecká doprava pro Královéhradecký kraj znamená jen doplňkovou funkci, i přestože se na v oblasti kraje nachází 8 letišť. V

Obrázek 3 Silniční doprava Královéhradeckého kraje Obrázek 4 Železniční doprava Královéhradeckého kraje Pro kraj je specifická především turistika.

6 Obrázek 3 Silniční doprava Královéhradeckého kraje Obrázek 4 Železniční doprava Královéhradeckého kraje Pro kraj je specifická především turistika. Z turistického hlediska kraj rozdělujeme na 5 regionů: Krkonoše a Podkrkonoší, Kladenské pomezí, Český ráj, Hradecko, Orlické hory a Podorlicko. Mezi nejnavštěvovanější místa patří Krkonošský národní park- KRNAP, Adršpašsko-teplické skály, Prachovské skály se skalními městy a Babiččino údolí v Ratibořicích. Obrázek 5 Letecká doprava Královéhradeckého kraje Obrázek 6 Rozdělení kraje z turistického hlediska h) 5 nej o Královéhradeckém kraji v mezikrajském srovnání nejvýše položený bod 1602 m n. m. (Sněžka nejvyšší hora České republiky) VI

7 nejvyšší rozpětí mezi nejníže a nejvýše položeným bodem kraje nejvyšší průměrný věk obyvatel nejnižší podíl obyvatel ve věku let nejvyšší podíl obyvatel ve věku 65 a více let 4. Použité zdroje 1. DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Velká Turistická encyklopedie - Královéhradecká kraj. Praha : Knižní klub, ISBN PODHRÁZSKÝ, Miroslav. Hradec Králové. Hradec Králové: GARAMOND, ISBN Charakteristika Královéhradeckého kraje. Český statistický úřad. [online]. [cit ]. Dostupné z: 4. Charakteristika Královéhradeckého kraje. Metodická podpora regionálního rozvoje. [online]. [cit ]. Dostupné z: 5. Královéhradecký kraj. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online]. [cit ]. Dostupné z: 6. Královéhradecký kraj. Královéhradecký kraj. [online]. [cit ]. Dostupné z: 7. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje Profil Královéhradeckého kraje. [online]. [cit ]. Dostupné z: 8. Hydrologické poměry Královéhradeckého kraje. Portál chmi. [online]. [cit ]. Dostupné z: 9.Zemědelství Královéhradeckého kraje. Královéhradecký kraj a vše o něm. [online]. [cit ]. Dostupné z: 5. Seznam obrázků: Obrázek 1 Poloha Královéhradeckého kraje... II Obrázek 2 Území Královéhradeckého kraje... II Obrázek 3 Silniční doprava Královéhradeckého kraje... VI Obrázek 4 Železniční doprava Královéhradeckého kraje... VI Obrázek 5 Letecká doprava Královéhradeckého kraje... VI Obrázek 6 Rozdělení kraje z turistického hlediska... VI VII

Podobné dokumenty

Královehradecký kraj Pardubický kraj

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0505 Královehradecký kraj Pardubický kraj VY_32_INOVACE_PRE.3.13