Srovnávací tabulka k návrhu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

Transkript

1 Srovnávací tabulka k návrhu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Navrhovaný předpis ČR Odpovídající předpis ES/EU Ustanovení (paragraf, odstavec, písmeno a podobně) Obsah CELEX (číslo) Ustanovení (článek, odstavec, písmeno a podobně) Obsah odst. 1 Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky (dále jen občan ), (1) Zdravotní způsobilost občana posuzuje zařízení závodní preventivní péče na základě výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího lékaře, výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření. Smlouva založení ES o čl. 39 odst. 4 Ustanovení tohoto článku neplatí pro zaměstnání ve veřejné správě. 389L0391 čl. 14 bod 1. V souladu s vnitrostátními právními předpisy jsou přijata opatření pro zajištění vhodného dohledu nad zdravím zaměstnanců ve vztahu ke zdravotním a bezpečnostním rizikům, kterým jsou v práci vystaveni. 16 odst. 1 a 2 (1) Přijímací řízení je zahájeno doručením písemné žádosti občana o přijetí do služebního poměru bezpečnostnímu sboru. 395L0046 čl. 7 písm. a) Zpracování osobních údajů může být provedeno pouze pokud dotčená osoba nepochybně poskytne souhlas.

2 (2) Bezpečnostní sbor je oprávněn si ověřit, zda občan splňuje podmínky přijetí do služebního poměru. Za tím účelem zpracovává jeho osobní údaje a je oprávněn si k osvědčení bezúhonnosti občana a) vyžádat opis z evidence Rejstříku trestů, b) vyžádat výpis z evidencí vedených ministerstvem a dalšími orgány veřejné správy a c) provádět šetření o bezúhonnosti občana nebo požádat Policii České republiky o provedení šetření. 16 odst. 3 (3) Bezpečnostní sbor písemně seznámí občana před jeho přijetí do služebního poměru s textem služebního slibu, předpokládaným dnem vzniku služebního poměru, druhem služebního poměru a dobou jeho trvání, služebním zařazením, místem služebního působiště, dobou služby, výší služebního příjmu a výplatním termínem, 391L0533 čl. 2 bod 1. a 2. písm. a) až i) Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance o přijetí s podstatnými body pracovní smlouvy nebo pracovního poměru. Seznámení obsahuje alespoň následující údaje: a) označení stran, b) místo výkonu práce, c) pracovní zařazení, d) vznik pracovního poměru, e) době trvání, je-li uzavírán na dobu určitou, f) délkou dovolené, 2

3 délkou dovolené, podmínkami výkonu služby a podmínkami skončení služebního poměru. g) délkou výpovědních lhůt, h) počáteční základní částku a další jednotlivé složky odměny, i) délkou běžného pracovního dne nebo pracovního týdne. 16 odst. 4 (4) Přijetí občana do služebního poměru nelze odepřít z důvodu věku, rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, jakož i z důvodu členství v odborových organizacích a jiných sdruženích s výjimkou případů, které stanovuje tento zákon nebo zvláštní právní předpis. Tyto výjimky se nepovažují za diskriminaci. Zakazuje se i takové jednání bezpečnostního sboru, které diskriminuje občana nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích. Za takové jednání se považuje i navádění k diskriminaci L L0043 čl. 1 bod 1. čl. 2 bod 1. čl. 3 bod 1. čl. 2 bod 1. Zavádí se zásada rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání. Zásada rovného zacházení znamená vyloučení jakékoli diskriminace na základě pohlaví buď přímo, nebo nepřímo s ohledem na manželský nebo rodinný stav. Zásada rovného zacházení znamená vyloučení jakékoli diskriminace na základě pohlaví v podmínkách přístupu, včetně kritérií výběru, ke všem zaměstnáním nebo pracovním místům, nezávisle na oboru nebo odvětví činnosti, a ke všem stupňům hierarchie pracovních funkcí. Zásadou rovného zacházení se rozumí, že neexistuje žádná přímá nebo nepřímá diskriminace na základě rasy nebo etnického původu. 3

4 17 odst. 1 (1) Služební poměr se zakládá rozhodnutím služebního funkcionáře příslušného bezpečnostního sboru. Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru obsahuje výrok o a) dni vzniku služebního poměru, b) dni nástupu k výkonu služby, c) druhu služebního poměru, d) době trvání služebního poměru, e) jmenování do služební hodnosti, f) ustanovení na služební místo, g) místě služebního působiště a h) složkách služebního příjmu L0078 čl. 3 bod 1. písm. a) 391L0533 čl. 2 bod 2. čl. 3 bod 1. Zásada se vztahuje na všechny osoby z veřejného sektoru, pokud jde o podmínky přístupu k zaměstnání. Seznámení zahrnuje alespoň následující údaje: a) označení stran, b) místo výkonu práce, c) pracovní zařazení, d) vznik pracovního poměru, e) době trvání, je-li uzavírán na dobu určitou, h) počáteční základní částku a další jednotlivé složky odměny. Zaměstnanec může být seznámen s údaji v čl. 2 odst. 2 nejpozději do dvou měsíců po nástupu do práce formou a) písemné pracovní smlouvy nebo, b) dopisu o přijetí do zaměstnání anebo c) jednoho nebo více dokumentů. 20 odst. 1 písm. c) (1) Služební funkcionář, s výjimkou služebního funkcionáře zpravodajské služby, je povinen ustanovit na volné služební místo příslušníka jím řízeného bezpečnostního sboru, který dosáhl 31996L0034 Příloha část II. ust. 2 bod 5. Po skončení rodičovské dovolené mají pracovníci právo vrátit se na stejné pracovní místo nebo není-li to možné, na rovnocenné nebo podobné pracovní místo odpovídající jejich pracovní 4

5 požadovanou nebo vyšší služební hodnosti a který smlouvě nebo pracovnímu poměru. c) má být vyňat ze zálohy neplacené. 25 odst. 3 (3) Z dosavadního služebního místa je odvolána též těhotná příslušnice, příslušnice do konce devátého měsíce po porodu nebo příslušnice, která kojí, jestliže to vyžaduje její bezpečnost a ochrana zdraví při výkonu služby a nepodaří-li se odstranit rizika spojená s výkonem její služby. 389L L0085 čl. 15 čl. 5 bod 2. Zvlášť ohrožené rizikové skupiny musejí být chráněny proti nebezpečím, která je mimořádně ohrožují. Není-li úprava pracovních podmínek nebo pracovní doby technicky nebo objektivně proveditelná, nebo nemůže-li být rozumně požadována na základě náležitého odůvodnění, zaměstnavatel přijme nezbytná opatření k převedení pracovnice na jiné pracovní místo. 25 odst. 6 (6) Příslušnice odvolaná ze služebního místa podle odstavce 3 je ustanovena na jiné pro ni vhodné služební místo, pro které je stanovena stejná služební hodnost L0085 čl. 1 bod 1. čl. 5 bod 2. Přijímá se opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných pracovnic, pracovnic krátce po porodu nebo kojících pracovnic. Není-li úprava pracovních podmínek nebo pracovní doby technicky nebo objektivně 5

6 čl. 11 proveditelná, nebo nemůže-li být rozumně požadována na základě náležitého odůvodnění, zaměstnavatel přijme nezbytná opatření k převedení pracovnice na jiné pracovní místo. Stanovuje se, že v případu uvedeném v čl. 5 se práva vyplývající z pracovní smlouvy, včetně zachování odměny za práci, a /nebo nároku na odpovídající dávky jsou zajištěny pracovnicím v souladu s vnitrostátními právními předpisy. 32 odst. 2 (2) Do zálohy pro přechodně nezařazené se zařadí též těhotná příslušnice, příslušnice do konce devátého měsíce po porodu nebo příslušnice, která kojí, jestliže to vyžaduje její bezpečnost a ochrana zdraví při výkonu služby, nepodaří-li se odstranit rizika spojená s výkonem její služby anelze ji ustanovit na jiné služební místo L0085 čl. 1 bod 1. čl. 5 bod 3. Přijímá se opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných pracovnic, pracovnic krátce po porodu a kojících pracovnic. Není-li převedení pracovnice na jiné pracovní místo technicky nebo objektivně proveditelné nebo nelze-li je rozumně požadovat na základě náležitého odůvodnění, je dotyčné pracovnici přiznáno volno v souladu s vnitrostátními právními předpisy na celé období 6

7 nezbytné k ochraně její bezpečnosti nebo zdraví. 33 písm. a) Do zálohy neplacené se zařadí příslušnice nebo příslušník, jimž je a) udělena mateřská nebo rodičovská dovolená 31996L0034 Příloha část. II ust. 2 bod 4. Aby pracovníci mohli uplatňovat své právo na rodičovskou dovolenou jsou přijata nezbytná opatření na ochranu pracovníků před propuštěním z důvodu žádosti o rodičovskou dovolenou nebo vybírání rodičovské dovolené. 42 odst. 1, odst. 3, 5 a 6 (1) Příslušník musí být propuštěn, jestliže a) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, b) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti a jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, c) bylo v řízení o úmyslném trestném činu pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání nebo bylo pravomocně schváleno narovnání, a jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, d) porušil služební slib tím, že se 31976L L0043 čl. 5 bod 1. čl. 3 bod 1. písm. c) Provádění zásady rovného zacházení, včetně podmínek upravujících propouštění, znamená, že mužům i ženám jsou zaručeny stejné podmínky bez diskriminace na základě pohlaví. Tato směrnice se vztahuje na všechny osoby z veřejného i soukromého sektoru, včetně veřejných subjektů, pokud jde o podmínky zaměstnání a pracovní podmínky, včetně podmínek propouštění. 7

8 dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru, e) mu byl uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti, f) porušil omezení stanovená v 47 nebo 48, g) pozbyl státní občanství České republiky, h) podle lékařského posudku zdravotnického zařízení dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilosti k výkonu služby, s výjimkou zdravotních důvodů souvisejících s těhotenstvím i) mu bylo odňato osvědčení o tělesné zdatnosti nebo o odborné způsobilosti stanovené zvláštním právním předpisem, j) podle posudku psychologa bezpečnostního sboru pozbyl osobnostní způsobilosti k výkonu služby, k) byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena nebo byl této způsobilosti zbaven, nebo l) požádal o propuštění. (3) Příslušník ve služebním 31992L0085 čl. 10 Zákaz propuštění- Aby mohl být zaručen pracovnicím ve smyslu článku 2 výkon jejich práv na ochranu zdraví a bezpečnosti podle tohoto článku, musí být zajištěno následující: 1. členské státy učiní nezbytná opatření týkající se zákazu propuštění pracovnic ve smyslu článku 2 v období od začátku jejich těhotenství až do konce jejich mateřské dovolené uvedené v článku 8 odst. 1 kromě výjimečných případů nemajících souvislost s jejich stavem, které jsou povoleny podle vnitrostátních právních předpisů a/nebo praxe, kde je lze použít, za předpokladu, že příslušný orgán dá k tomu souhlas; 2. pokud je pracovnice ve 8

9 poměru na dobu určitou musí být též propuštěn, jestliže a) služební místo, na něž byl ustanoven, bylo zrušeno v důsledku organizačních změn a nelze jej ustanovit na jiné služební místo, b) mu zanikla platnost osvědčení, je-li osobou určenou ke styku s utajovanými skutečnostmi, a nelze jej ustanovit na jiné služební místo nebo (5) Při propuštění příslušníka podle odstavce 1 a) písm. a) až k) skončí jeho služební poměr dnem doručení rozhodnutí o propuštění, nebo b) písm. l) skončí jeho služební poměr uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o propuštění, jestliže služební funkcionář nerozhodne na základě žádosti příslušníka o době kratší. smyslu článku 2 propuštěna ze zaměstnání během období uvedeného v bodě 1, její zaměstnavatel musí písemně uvést řádně opodstatněné důvody jejího propuštění; 3. členské státy učiní nezbytná opatření na ochranu pracovnic ve smyslu článku 2 před následky propuštění, které je podle ustanovení bodu 1 nezákonné. (6) Při propuštění příslušníka podle odstavce 2 a 3 skončí služební poměr uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení rozhodnutí o propuštění, jestliže služební 9

10 funkcionář nerozhodne na základě žádosti příslušníka o době kratší. 55 Služba v noci je služba konaná v době od 22 hodin do 6 hodin L0104 čl. 2 Noční dobou se rozumí jakákoli doba nejméně sedmi hodin vymezená vnitrostátními právními předpisy, která ve všech případech musí zahrnout dobu mezi půlnocí a pátou hodinou ráno. 60 (1) Příslušník má nárok na přestávku ve službě na jídlo a odpočinek, nejdéle po každých 5 hodinách nepřetržitého výkonu služby, jestliže služební funkcionář nerozhodne na žádost příslušníka jinak, a to při trvání směny a) do 9 hodin v rozsahu 30 minut, b) nad 9 hodin v takovém rozsahu, aby jedna přestávka činila 30 minut a ostatní přestávky činily nejméně 15 minut. (2) Přestávka ve službě na jídlo a odpočinek se nezapočítává do doby služby. (3) Jde-li o službu, jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být příslušníkovi i bez přerušení 31993L0104 čl. 4 Jestliže je pracovní doba delší než šest hodin, má každý pracovník nárok na přestávku na odpočinek, jejíž podrobnosti, včetně délky a podmínek pro její přiznání stanoví vnitrostátní právní předpisy. 10

11 výkonu služby zajištěna přiměřená doba na jídlo a odpočinek. 65 (1) Příslušník má nárok na 6 týdnů dovolené v kalendářním roce. (2) Netrvá-li služební poměr příslušníka celý kalendářní rok, příslušník má nárok na poměrnou část dovolené. Poměrná část dovolené se určí tak, že příslušník má nárok na jednu dvanáctinu dovolené za každý kalendářní měsíc. Vznikne-li služební poměr příslušníka nejpozději patnáctý den v měsíci, má nárok na poměrnou část dovolené i za tento kalendářní měsíc. Za kalendářní měsíc, v němž příslušníkovi služební poměr skončí, má nárok na poměrnou část dovolené jen v případě, že mu v tomto měsíci trvá služební poměr alespoň 15 dnů L0104 čl. 7 Každý pracovník má nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok v trvání nejméně čtyř týdnů v souladu s podmínkami pro získání a přiznání dovolené stanovené vnitrostátními právními předpisy. 66 odst. 1 (1) Nástup dovolené určuje služební funkcionář s přihlédnutím k důležitým zájmům služby a k oprávněným požadavkům příslušníka tak, aby ji mohl 31993L0104 čl. 7 Každý pracovník má nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok v trvání nejméně čtyř týdnů v souladu s podmínkami pro získání 11

12 70 odst. 2 písm. a) až c) a písm. f) vyčerpat do konce kalendářního roku. (2) Důležité osobní překážky ve službě jsou: a) vyšetření nebo ošetření příslušníka ve zdravotnickém zařízení, b) doprovod manželky (družky) do zdravotnického zařízení, a zpět v souvislosti s porodem dítěte, c) doprovod člena rodiny do zdravotnického zařízení, k vyšetření nebo ošetření, f) ošetřování nemocného dítěte mladšího 10 let, ošetřování jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetření jinou osobou, souběžné poskytnutí služebního volna při ošetřování (péči) nebo podpory při ošetřování člena rodiny více oprávněným je vyloučeno, 31996L0034 Příloha část II ust. 3 bod 1. a 2. a přiznání dovolené stanovené vnitrostátními právními předpisy. Přijímají se nezbytná opatření povolující pracovníkům pracovní volno z důvodu vyšší moci pro naléhavé rodinné důvody v případech nemoci nebo úrazu, při kterých je okamžitá přítomnost pracovníka nepostradatelná; vnitrostátní právní předpisy mohou upřesnit podmínky přístupu a podrobnosti použití ustanovení 3.1 omezující toto právo na určitou dobu za rok nebo na jednotlivý případ. 77 odst. 2 Ve služebním poměru je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodů pohlaví, sexuální orientace, jazyka, náboženského vyznání nebo víry, politického nebo 31976L L L0078 Čl.2 odst. 1 Čl.2 Čl.2 Čl. 1 Směrnice v uvedených článcích zakazují přímou i nepřímou formu diskriminace a uvádějí jednotlivé důvody diskriminace. Obtěžování se považuje za 12

13 jiného smýšlení, členství v odborových organizacích a jiných sdruženích, majetku, rodu, rasy, barvy pleti, národnosti, etnického nebo sociálního původu, věku, těhotenství a mateřství, manželského a rodinného stavu, povinností k rodině. Obtěžování a sexuální obtěžování se považuje za formu diskriminace; za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění anebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci. 77 odst. 3 Za přímou diskriminaci se pro účely tohoto zákona považuje jednání, v jehož důsledku bylo, je nebo by mohlo být z důvodu uvedeného v odstavci 2 s příslušníkem zacházeno nevýhodněji než s jiným příslušníkem ve srovnatelné situaci 77 odst. 4 Za nepřímou diskriminaci se pro účely tohoto zákona považuje zdánlivě nediskriminační jednání, které znevýhodňuje příslušníka vůči jinému na základě důvodů uvedených v odstavci odst. 5 Obtěžováním se rozumí jednání, které je jiným příslušníkem oprávněně vnímáno jako nevítané, 32002L L L L L L L0073 Čl.2 odst.2 písm. a) Čl.2 odst. 2 písm. a) Čl. 1 odst. 2 Čl.2 odst.2 písm. b) Čl.2 odst. 2 písm. b) Čl. 1 odst. 2 diskriminaci. Přímou diskriminací se rozumí jednání, kdy je s jednou osobou zacházeno méně příznivým způsobem než je, bylo, nebo by bylo zacházeno s jinou osobou ve srovnatelné situaci. Nepřímou diskriminací se rozumí jednání, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí nebo postup znevýhodňuje jednu osobu před druhou 32000L0043 Čl.3 Obtěžováním se rozumí nažádouví chování za účelem narušení důstojnosti osoby a 13

14 nevhodné nebo urážlivé, a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí L L0073 Čl.3 Čl. 1 odst. 2 vytvoření atmosféry zastrašování, nepřátelství, zahanbení, ponížení nebo napadení. 77 odst. 6 Sexuálním obtěžováním se rozumí nežádoucí jednání sexuální povahy v jakékoliv formě v době služby, které je jiným příslušníkem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé, a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí nebo které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru. Sexuální obtěžování se považuje za diskriminaci na základě pohlaví L0073 Čl.1 odst. 2, 3 Sexuálním obtěžováním se rozumí nežádoucí jednání verbální i neverbální sexuální povahy za účelem narušení důstojnosti osoby a vytvoření atmosféry zastrašování, nepřátelství, zahanbení, ponížení nebo napadení.sexuální obtěžování je považováno za diskriminaci na základě pohlaví, a proto je zakázáno. 77 odst. 7 Za diskriminaci se nepovažuje postup, kdy bezpečnostní sbor prokáže věcný důvod spočívající v předpokladech nebo požadavcích na výkon služby, které jsou pro výkon této služby nezbytné nebo 32000L L L0073 Čl.4 Čl.4 odst.1 Čl.1 odst.6 Členské státy mohou stanovit, že některá zacházení nejsou diskriminací, pokud z důvodu povahy určitých činností při výkonu příslušného povolání nebo z okolností, za kterých 14

15 zvláštní povaze služby, kterou má příslušník vykonávat; účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. jsou tyto činnosti prováděny vyplývá, že požadavek je oprávněný a přiměřený. 77 odst. 8 Bezpečnostní sbor je při vytváření podmínek výkonu služby povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi příslušníky, zejména pokud jde o odbornou přípravu a dosažení služebního postupu, odměňování, jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty. Za nerovné zacházení se nepovažuje postup podle odstavce L L L0073 Čl.3 odst. 1 Čl. 3 odst. 1 Čl. čl. 3 odst. 1 Směrnice se vztahuje na všechny osoby ve veřejném a soukromém sektoru, včetně veřejných orgánů pokud se týká podmínek pro přístup k zaměstnání, samostatně výdělečné činnosti, zaměstnání, včetně kritérií výběru a náborových podmínek, přístupu ke všem úrovním odborného poradenství, odborné přípravy, včetně propouštění a odměňování. 77 odst. 9 Dojde-li ve služebním poměru k porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení jiným jednáním než rozhodnutím služebního funkcionáře, má příslušník právo domáhat se u soudu, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny jeho následky a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění, toto právo má příslušník i v případě, že jeho služební poměr již skončil L L L0073 Čl. 7 Čl. 9 Čl. 1 Členské státy zajistí, aby soudní nebo správní řízení, smírčí postupy pro vynucení plnění povinností podle této směrnice byly dostupné všem osobám, které se považují za poškozené nepoužitím zásady rovného zacházení vůči nim, i když vztah, ve kterém došlo k diskriminaci, již skončil. 15

16 Výši náhrady určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k porušení práv a povinností došlo.. 77 odst. 10 Bezpečnostní sbor nesmí postihovat příslušníka nebo jej zvýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků, které pro něj vyplývají ze služebního poměru. Postihovat či znevýhodňovat nelze ani osobu, která příslušníka v řízení zastupuje. 77 odst. 11 písm. a) a) písemné informování o změnách skutečností, které jsou uvedeny v 16 odst. 3, a o opatřeních zajišťujících naplnění odstavce 2 a 16 odst. 4 do 1 měsíce od jejich vzniku, 79 odst. 1 (1) Zdravotní způsobilost příslušníka posuzuje zařízení závodní preventivní péče při lékařských prohlídkách L L L0073 Čl.9 Čl.11 Čl.7 Členské státy zavedou do svých vnitrostátních právních úprav taková opatření, která jsou nezbytná k ochraně jednotlivců, včetně těch, kteří je zastupují, k ochraně před protiprávním zacházením nebo nepříznivými následky, které jsou reakcí na žalobu nebo řízení zaměřené na vynucení souladu se zásadou rovného zacházení 391L0533 čl. 5 bod 1. Jakákoli změna podrobností uvedených v čl. 2 odst. 2. a čl. 4 odst. 1. musí být provedena formou písemného dokumentu, který zaměstnavatel předá zaměstnanci při nejbližší příležitosti a nejpozději do jednoho měsíce po nabytí účinnosti příslušné změny. 389L0391 čl. 14 bod 1. V souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi jsou přijata opatření pro zajištění vhodného dohledu nad zdravím zaměstnanců ve vztahu ke zdravotním a 16

17 bezpečnostním rizikům, kterým jsou v práci vystaveni. 81 (1) Příslušnice má v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě nárok na mateřskou dovolenou po dobu 28 týdnů; porodí-li současně 2 nebo více dětí nebo jde-li o osamělou příslušnici, má nárok na mateřskou dovolenou po dobu 37 týdnů. (2) Příslušnice nastupuje mateřskou dovolenou zpravidla od počátku šestého týdne přede dnem očekávaného porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem L0085 čl. 8 bod 1. a 2. Stanovuje se, že pracovnice má nárok na nepřetržité období nejméně čtrnácti dnů mateřské dovolené rozložené před a/nebo po porodu v souladu s vnitrostátními právními předpisy; mateřská dovolená musí zahrnovat povinnou mateřskou dovolenou v rozsahu nejméně dvou týdnů rozložených před a/nebo po porodu v souladu s vnitrostátními právními předpisy. (3) Vyčerpá-li příslušnice z mateřské dovolené přede dnem porodu méně než 6 týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, náleží jí mateřská dovolená až do uplynutí doby stanovené v odstavci 1. Jestliže vyčerpá příslušnice z mateřské dovolené přede dnem porodu méně než 6 týdnů z jiného důvodu, náleží jí mateřská dovolená jen po dobu 22 týdnů ode dne porodu, popřípadě 31 týdnů, jde-li 17

18 o příslušnici, která současně porodila 2 nebo více dětí, nebo o osamělou příslušnici. (4) Narodí-li se příslušnici mrtvé dítě, náleží jí mateřská dovolená po dobu 14 týdnů. (5) Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být kratší než 14 týdnů a nemůže skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. 82 Příslušnice a příslušník mají nárok na rodičovskou dovolenou na základě žádosti. Rodičovská dovolená se příslušnici, která je matkou dítěte, poskytne po skončení mateřské dovolené a příslušníkovi, který je otcem dítěte, nejdříve dnem narození dítěte, a to v rozsahu, v jakém o ni požádají, nejdéle však do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let L0034 Příloha část II ust. 1 bod 1. a 2. ust. 2 bod 1. Stanovují se minimální požadavky pro sladění rodičovských a pracovních povinností pracujících rodičů. Ustanovení se vztahuje na všechny pracovníky, muže i ženy, kteří mají pracovní smlouvu v pracovním nebo jsou poměru vymezenými právními předpisy. Přiznává se pracujícím mužům a ženám individuální právo na rodičovskou dovolenou na základě narození dítěte, aby jim bylo umožněno o toto dítě pečovat po dobu nejméně tří měsíců, nejvýše osmi let. 83 (1) Nárok na mateřskou dovolenou má příslušnice a nárok na rodičovskou dovolenou má 31996L0034 Příloha část II ust. 2 bod 1. Přiznává se pracujícím mužům a ženám individuální právo na rodičovskou dovolenou na 18

19 příslušnice nebo příslušník, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela. Za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutí o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů pro účely státní sociální podpory. (2) Mateřská dovolená podle odstavce 1 se poskytne příslušnici ode dne převzetí dítěte po dobu 22 týdnů; jestliže příslušnice převzala 2 nebo více dětí nebo jde-li o osamělou příslušnici, poskytne se jí mateřská dovolená po dobu 31 týdnů, nejdéle však do dne, kdy dítě dosáhne věku 8 měsíců L0085 čl. 8 a bod 3. základě osvojení dítěte, aby jim bylo umožněno o toto dítě pečovat po dobu nejméně tří měsíců, nejvýše osmi let. Podmínky přístupu k rodičovské dovolené a podrobnosti jejího použití stanovuje zákon. Pracovnice mají nárok na nepřetržité období nejméně čtrnácti týdnů mateřské dovolené rozložené před a/nebo po porodu v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Mateřská dovolená musí zahrnovat povinou mateřskou dovolenou v rozsahu nejméně dvou týdnů rozložených před a/nebo po porodu v souladu s vnitrostátními právními předpisy. (3) Rodičovská dovolená podle odstavce 1 příslušnici a příslušníkovi náleží ode dne převzetí dítěte až do dne, kdy dítě dosáhne věku 3 let; příslušnici, která čerpala mateřskou dovolenou podle odstavce 2, náleží rodičovská dovolená až po skončení mateřské dovolené. 19

20 84 odst. 1 až 3 (1) Mateřskou a rodičovskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou mohou čerpat příslušnice a příslušník současně L0034 Příloha část II ust. 2 bod 3 Podmínky přístupu k rodičovské dovolené a podrobnosti jejího použití stanovuje zákon. (2) Jestliže je dítě převzato do péče kojeneckého nebo jiného zařízení, které poskytuje zdravotní péči, ze zdravotních důvodů a příslušnice nebo příslušník nastoupí do výkonu služby, přeruší se jim tímto nástupem mateřská nebo rodičovská dovolená; její nevyčerpaná část se jim poskytne ode dne opětovného převzetí dítěte z ústavu do své péče, nejdéle do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. (3) Přestala-li se příslušnice nebo přestal-li se příslušník o dítě starat a z toho důvodu dojde k jeho svěření do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů, nebo je-li jejich dítě v dočasné péči kojeneckého, popřípadě obdobného ústavu z jiných než zdravotních důvodů, nemá příslušnice nárok na mateřskou dovolenou a příslušnice a příslušník nárok na rodičovskou dovolenou po dobu, po kterou o dítě nepečují. 20

21 84 odst. 4 (4) Jestliže dítě zemře v době, kdy je příslušnice na mateřské nebo rodičovské dovolené a příslušník na rodičovské dovolené, poskytne se jim mateřská nebo rodičovská dovolená ještě po dobu 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte, nejdéle však do dne, kdy by dítě dosáhlo věku 1 roku L0034 Příloha část II ust. 2 bod 1. a 3. Pracujícím mužům a ženám přiznává tato dohoda individuální volno na rodičovskou dovolenou na základě narození nebo osvojení dítěte. Podmínky přístupu k rodičovské dovolené a podrobnosti jejího použití jsou vymezeny zákonem. 85 odst. 1, 2 a 4 (1) Těhotná příslušnice nesmí při výkonu služby konat činnosti, které jsou těhotným ženám zakázány, a činnosti, jejichž výkon ohrožuje podle lékařského posudku její těhotenství; to platí obdobně i pro příslušnici do konce devátého měsíce po porodu a příslušnici, která kojí. (2)Příslušnice uvedená v odstavci 1 může být ustanovena na jiné služební místo v jiném místě služebního působiště, převelena nebo vyslána na služební cestu jen s předchozím souhlasem. Za stejných podmínek může vykonávat službu v noci, službu 31992L0085 čl. 6 bod 1. a 2. čl. 7 Těhotná pracovnice nesmí být za žádných okolností povinna vykonávat činnosti, u kterých by hodnocení odhalilo riziko expozice činitelům nebo pracovním podmínkám vyjmenovaným vpříloze II č. A a kojící pracovnice činnosti uvedené v příloze II č. B, které by ohrozily její bezpečnost nebo zdraví. Pracovnice není povinna vykonávat noční práci v době těhotenství a v době následující po porodu, která je určena vnitrostátním orgánem odpovědným za bezpečnost práce a ochranu zdraví. 21

22 přesčas nebo služební pohotovost. (3) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskými službami a Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam činností zakázaných těhotným příslušnicím, příslušnicím do konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které kojí. 87 (1) Bezpečnostní sbor je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující služební prostředí a přijímat opatření k prevenci rizik. (2) Za prevenci rizik se považují všechna opatření, která směřují k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví příslušníků při výkonu služby, a opatření, jejichž cílem je předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat jejich působení. (3) Bezpečnostní sbor je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich 389L0391 čl. 1 a 2 čl. 5 bod 1. Zavádí se opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Obsahuje obecné zásady, které se týkají předcházení pracovním rizikům, ochrany bezpečnosti a zdraví, odstranění rizikových a úrazových faktorů, informování, konzultací, vyvážené účasti v souladu s vnitrostátními právními předpisy aškolení zaměstnanců a jejich zástupců. Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců s ohledem na všechna hlediska týkající se práce. 22

23 odstranění nebo minimalizaci jejich působení. Za tím účelem je povinen pravidelně kontrolovat bezpečnost a ochranu zdraví příslušníků při výkonu služby. (4) Při přijímání a provádění technických, technologických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vychází bezpečnostní sbor ze všeobecných preventivních zásad, kterými jsou: a) omezování vzniku rizik, b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu, c) přizpůsobování podmínek výkonu služby potřebám příslušníků s cílem omezit působení negativních vlivů výkonu služby na jejich zdraví a čl. 6 bod 1 V rámci svých povinností přijme zaměstnavatel opatření nezbytná pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, včetně opatření pro předcházení pracovním rizikům. 88 písm. a), b) a d) Bezpečnostní sbor je dále povinen: a) zajistit příslušníkům školení o právních předpisech, služebních předpisech a rozkazech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví příslušníků při výkonu služby, 389L0391 čl. 6 bod 1. čl. 8 bod 1. V rámci svých povinností přijme zaměstnavatel opatření nezbytné pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, pro informování a školení. Zaměstnavatel musí přijmout nezbytná opatření pro první 23

24 pravidelně ověřovat jejich znalost, vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování, b) zajistit příslušníkům podle potřeb vykonávané služby ve vhodných intervalech dostatečné a přiměřené informace a rozkazy o bezpečnosti a ochraně zdraví příslušníků při výkonu služby; těhotné příslušnice, příslušnice do konce devátého měsíce po porodu a příslušnice, které kojí, informovat o rizicích spojených s výkonem služby a o opatřeních k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví, d) přijmout nezbytná opatření pro první pomoc, 89 (1) Bezpečnostní sbor je povinen poskytovat příslušníkům: a) osobní ochranné prostředky podle zvláštního právního předpisu, jestliže nemůže odstranit rizika, a udržovat je v použivatelném stavu, jakož i provádět kontrolu jejich používání, a b) mycí, čistící a dezinfekční prostředky, jestliže to vyžaduje výkon služby. alinea 1 čl. 12 bod L0391 čl. 6 bod 1. čl. 9 bod 1. písm. b) pomoc. Zaměstnavatel musí zajistit, aby se každému zaměstnanci dostalo dostatečného školení o bezpečnosti a ochraně zdraví, zejména formou informací a pokynů odpovídajících jeho pracovišti nebo druhu práce při přijetí do pracovního poměru, přeložení nebo změně rozsahu pracovních úkolů. V rámci svých povinností přijme zaměstnavatel opatření nezbytná pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců a také pro přípravu prostředků. Zaměstnavatel musí určit ochranná opatření, která musí být přijata, a v případě nutnosti i ochranné prostředky, které musí být použity. 24

25 90 odst. 2 a 3 (2) Bezpečnostní sbor pořizuje záznamy a vede dokumentaci o všech služebních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění příslušníka s následnou neschopností ke službě, která je delší než 3 kalendářní dny, nebo k jeho úmrtí. (3) Bezpečnostní sbor vede evidenci o všech služebních úrazech, i když jimi nebyla způsobena neschopnost ke službě nebo když neschopnost ke službě nepřesáhla 3 kalendářní dny, a o nemocích z povolání. 389L0391 čl. 9 bod 1. Zaměstnavatel musí vést seznam pracovních úrazů, které měly za následek pracovní neschopnost delší než 3 pracovní dny, vypracovávat pro příslušné úřady v souladu s vnitrostátními právními předpisy zprávy o pracovních úrazech, které utrpěli jeho zaměstnanci. 91 písm. e) Bezpečnostní sbor je povinen zajistit, aby služebna odpovídala bezpečnostním požadavkům a hygienickým limitům a byla vybavena tak, aby podmínky pro výkon služby příslušníků odpovídaly bezpečnosti, hygieně a ochraně zdraví při výkonu služby, zejména aby e) byly vybaveny prostředky pro poskytnutí první pomoci v rozsahu stanoveném zdravotnickým zařízením a pokyny pro zabezpečení zdravotnické pomoci. 389L0391 čl. 8 bod 1. alinea 1 Zaměstnavatel musí přijmout nezbytná opatření pro první pomoc. 92 odst. 3 písm. e) a h) (3) Příslušník je povinen dbát, umožňují-li to podmínky výkonu služby, o vlastní bezpečnost a ochranu zdraví, i o bezpečnost 389L0391 čl. 13 Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost 25

26 112 odst. 2 a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání nebo opomenutí při výkonu služby. Příslušník je povinen e) podrobit se na výzvu služebního funkcionáře lékařskému nebo psychologickému vyšetření za účelem ověření zdravotní nebo osobnostní způsobilosti k výkonu služby, h) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat ani jiné návykové látky ve služebnách, a v době služby i mimo ně, nenastupovat pod jejich vlivem do služby a nekouřit ve služebnách, kde vykonávají službu i nekuřáci, Bezpečnostní sbor je dále povinen: c) zajistit příslušníkům školení o právních předpisech, služebních předpisech a 31996Y1211 (04) čl. 14 bod 1. Pracovní překlad a ochranu zdraví i o bezpečnost a ochranu zdraví osob, kterých se dotýkají jeho jednání nebo opomenutí při práci. V souladu s vnitrostátními právními předpisy jsou přijata opatření pro zajištění vhodného dohledu nad zdravím zaměstnanců ve vztahu ke zdravotním a bezpečnostním rizikům, kterým jsou v práci vystaveni. Byla vyvinuta strategie na omezení rozšířeného kouření, mezi níž patří - podpora opatření na rozšíření prostor se zákazem kouření na pracovištích, - poskytování vyšší ochrany pracovníků před nedobrovolnou inhalací tabákového kouře a zavádění zákazů kouření v uzavřených prostorách, které jsou přístupné veřejnosti. 389L0391 čl. 1 Zásada stejné odměny za práci pro muže a ženy znamená pro stejnou práci nebo pro práci, které je přiznána stejná hodnota, odstranění veškeré 26

27 140 odst. 2 rozkazech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví příslušníků při výkonu služby, pravidelně ověřovat jejich znalost, vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování, d) zajistit příslušníkům podle potřeb vykonávané služby ve vhodných intervalech dostatečné a přiměřené informace a rozkazy o bezpečnosti a ochraně zdraví příslušníků při výkonu služby; těhotné příslušnice, příslušnice do konce devátého měsíce po porodu a příslušnice, které kojí, informovat o rizicích spojených s výkonem služby a o opatřeních k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví, d) přijmout nezbytná opatření pro první pomoc, (2) Bezpečnostní sbor je povinen poskytovat příslušníkům: b) osobní ochranné prostředky podle zvláštního právního předpisu, jestliže nemůže odstranit rizika, a udržovat je v použivatelném stavu, jakož i provádět kontrolu jejich diskriminace na základě pohlaví ve všech hlediscích a podmínkách odměňování. Pokud se pro stanovení odměny používá systém klasifikace prací, musí být založen na stejných kritériích pro muže i pro ženy a musí být sestaven tak, aby vyloučil diskriminaci na základě pohlaví. 389L0391 čl. 4 Pokud musí zaměstnanec vykonávat práci v jiné zemi nebo v jiných zemích než je stát, jehož právními předpisy se řídí jeho pracovní smlouva nebo pracovní poměr, musí být v jeho držení písemný dokument před odjezdem a musí obsahovat údaj o trvání 27

28 147 odst. 1 používání, a b) mycí, čistící a dezinfekční prostředky, jestliže to vyžaduje výkon služby. (2) Bezpečnostní sbor pořizuje záznamy a vede dokumentaci o všech služebních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění příslušníka s následnou neschopností ke službě, která je delší než 3 kalendářní dny, nebo k jeho úmrtí. (3) Bezpečnostní sbor vede evidenci o všech služebních úrazech, i když jimi nebyla způsobena neschopnost ke službě nebo když neschopnost ke službě nepřesáhla 3 kalendářní dny, a o nemocích z povolání. práce vykonávané v cizině, o měně, ve které mu bude vyplácena odměna za práci, o peněžní a věcné dávce vyplývající z jeho práce v cizině, podmínky návratu zaměstnance. Seznámení s údaji může být provedeno formou odkazu na právní předpis. 389L0391 čl. 4 Pokud musí zaměstnanec vykonávat práci v jiné zemi nebo v jiných zemích než je stát, jehož právními předpisy se řídí jeho pracovní smlouva nebo pracovní poměr, musí být v jeho držení písemný dokument před odjezdem a musí obsahovat údaj o trvání práce vykonávané v cizině, o měně, ve které mu bude vyplácena odměna za práci, o peněžní a věcné dávce vyplývající z jeho práce v cizině, podmínky návratu zaměstnance. Seznámení s údaji může být provedeno formou odkazu na právní předpis. 207 odst. 1 a 4 Bezpečnostní sbor je povinen zajistit, aby služebna odpovídala bezpečnostním požadavkům a hygienickým limitům a byla vybavena tak, aby podmínky pro výkon služby příslušníků 389L0391 čl. 8 bod 1. a 2. písm. b) Zakazuje se zpracování osobních údajů, které odhalují rasový či etnický původ, politické názory, náboženské nebo filozofické přesvědčení, odborovou příslušnost, jakož i 28

29 odpovídaly bezpečnosti, hygieně a ochraně zdraví při výkonu služby, zejména aby e) byly vybaveny prostředky pro poskytnutí první pomoci v rozsahu stanoveném zdravotnickým zařízením a pokyny pro zabezpečení zdravotnické pomoci. zpracování údajů týkajících se zdraví a sexuálního života. Bod 1 se nepoužije, pokud je zpracování údaje nezbytné pro dodržování povinností a zvláštních práv subjektu odpovědného za zpracování údajů v oblasti pracovního práva, jestliže je k tomu zmocněn vnitrostátními právními předpisy, které stanoví příslušné záruky. čl. 10 písm. c) alinea 3 Stanovuje se, že subjekt odpovědný za zpracování údajů musí poskytnout osobě, o které údaje sbírá a které se jí týkají, přístup k údajům a možnost jejich opravy v míře, v jaké je to nezbytné pro zajištění řádného zpracování údajů vůči dotyčné osobě. (3) Příslušník je povinen dbát, umožňují-li to podmínky výkonu služby, o vlastní bezpečnost a ochranu zdraví, i o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání nebo opomenutí při výkonu služby. Příslušník je povinen e) podrobit se na výzvu služebního funkcionáře lékařskému nebo psychologickému vyšetření za účelem ověření zdravotní nebo 389L

30 osobnostní způsobilosti k výkonu služby, h) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat ani jiné návykové látky ve služebnách, a v době služby i mimo ně, nenastupovat pod jejich vlivem do služby a nekouřit ve služebnách, kde vykonávají službu i nekuřáci, 31996Y1211 (04) 30

31 Číslo předpisu ES (kód celex) 11957Ekons 31989L L L L L L L L L0085 Název předpisu ES Smlouva o založení Evropského společenství úplné znění Směrnice Rady ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob při zpracování osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů Směrnice Rady ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy a pracovního poměru Směrnice Rady ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a pracovní podmínky Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, která mění směrnici Rady 76/207/EHS o realizaci zásady stejného zacházení pro muže i ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odborné přípravě a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky Směrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996, která se týká Rámcové dohody o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 31

32 31993L L Y1211(04) těhotných pracovnic a pracovnic krátce po porodu nebo kojících pracovnic (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) Směrnice Rady 93/104/ES ze dne 23. listopadu 1993 o některých aspektech úpravy pracovní doby Směrnice Rady ze dne 10.února 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se provedení zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy Usnesení Rady ze dne 26. listopadu 1996 o omezování kouření v Evropském společenství Název: Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů PL - plná slučitelnost Předkladatel: Mgr. Stanislav Gross ministr vnitra Datum zpracování: