Věc: Stanovisko MŽP k využitelnosti asfaltového recyklátu s obsahem dehtu

Transkript

1 ODESÍLATEL: Ing. Jaromír Manhart ředitel odboru odpadů Ministerstvo životního prostředí Vršovická Praha 10 ADRESÁT: dle rozdělovníku V Praze dne Čj.: Vyřizuje: Tel.: 22. listopadu /ENV/16 Mgr. Vojtěch Pilnáček Věc: Stanovisko MŽP k využitelnosti asfaltového recyklátu s obsahem dehtu Vážená paní vedoucí, vážený pane vedoucí, v uplynulých měsících se na Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) obrátilo několik krajských úřadů se žádostí o stanovisko k dotazům firmy STRABAG ve věci využitelnosti asfaltového recyklátu s obsahem dehtu. Firma STRABAG rozeslala tyto dotazy na všechny krajské úřady, proto považujeme za vhodné rozeslat stanovisko MŽP v rámci metodického vedení rovněž na všechny krajské úřady. Ve věci ve věci využitelnosti asfaltového recyklátu s obsahem dehtu Vám sděluji následující. K otázkám č. 1, 2, 3 Nejprve je třeba určit, zda asfaltový recyklát s obsahem dehtu vytěžený při opravách silnic naplňuje definici odpadu podle 3 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech ): (1) Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Předmětný materiál (asfaltový recyklát s obsahem dehtu) vznikl jako zbytek ze stavební činnosti a nebyl tedy prvotním cílem výrobce, což lze považovat za nepřímé potvrzení skutečnosti, že se výrobce tohoto materiálu zbavuje nebo chce zbavit. Dále, používání dehtových pojiv v silničním stavitelství je v České republice již zakázáno a lze tedy předpokládat úmysl zbavit se materiálu obsahující dehet. Asfaltový recyklát s obsahem dehtu vytěžený při opravách silnic lze tedy považovat za odpad ve smyslu zákona.

2 Zákon o odpadech však stanoví výjimky z odpadového režimu a materiál, který není záměrně vyráběn během výrobního procesu, tak nemusí být automaticky považován za odpad, ale při současném naplnění všech podmínek stanovených 3 odst. 5 zákona o odpadech se může jednat o tzv. vedlejší produkt: Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud a) vzniká jako nedílná součást výroby, b) její další využití je zajištěno, c) její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a d) její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy 11a ) a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví. Nakládání s vedlejším produktem nepodléhá režimu zákona o odpadech, je ale třeba upozornit na ustanovení 3 odst. 7 zákona o odpadech: (7) Pro konkrétní způsoby použití vedlejších produktů podle odstavce 5 a výrobků z odpadů podle odstavce 6 musí být splněna kritéria pro využití odpadů, pokud jsou stanovena. Z předmětných ustanovení vyplývá, že movitá věc může být vedlejším produktem, pokud jsou splněna výše uvedená kritéria pro její využití. Taková kritéria jsou stanovena například ve vyhlášce č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále jen vyhláška ) a v Technických podmínkách Údržba a opravy vozovek pozemních komunikací obsahující dehtová pojiva (dále jen TP 150 ). Otázkou v daném případě je, zda asfaltový recyklát musí splňovat limity pro obsah dehtu suma PAU 6 mg/kg podle vyhlášky, nebo limity suma PAU 25 mg/kg stanovené v TP 150. Pokud je asfaltový recyklát použit na povrchu terénu, tedy např. na výstavbu polních či lesních cest, musí splňovat limity podle přílohy č. 10 vyhlášky a tedy i limit pro obsah PAU. V případě, že je v asfaltovém recyklátu obsah PAU vyšší než 6 mg/kg, není možné jej využít na povrchu terénu. V případě, že asfaltový recyklát není používán na povrchu terénu, ale v konstrukční vrstvě pozemních komunikací, není třeba, aby splňoval limity podle vyhlášky. TP 150 však stanovuje kritéria pro jeho využití při opravě a údržbě silnic a je tedy třeba, aby obsah 2/7

3 dehtu v asfaltovém recyklátu splňoval limity stanové v TP 150. V případě, že jsou tyto limity překročeny, nelze asfaltový recyklát považovat za vedlejší produkt, ale za odpad. Podmínka 3 odst. 5 písm. b) Využití je zajištěno je splněna, pokud existuje stavba nebo je zřejmé, že bude v nejbližší době zahájena stavba, při které bude materiál využit. Pokud bude materiál využit v rozporu se stavebním zákonem, bude se s ohledem na porušení 3 odst. 5 písm. d) zákona o odpadech o odpad. V daném případě nelze použití vytěženého asfaltového recyklátu považovat za opětovné použití ve smyslu 4 odst. 1 písm. q) zákona, a to z toho důvodu, že nedochází k využití původní věci, ale materiálu vzniklého stavební činností. K otázce č. 4 Splnění limitů suma PAU před návozem na deponii je rozhodné proto, zda se jedná o skladování odpadu nebo vedlejšího produktu. V případě, že asfaltový recyklát nesplňuje požadované limity, nemůže nikdy být po skladování využit v souladu s platným právem a nemůže tedy naplnit definici vedlejšího produktu. K otázce č. 5 V případě, že asfaltový recyklát nenaplní definici vedlejšího produktu podle 3 odst. 5 zákona o odpadech, je třeba jej považovat za odpad, a pokud naplní definici podle 4 odst. 1 písm. a) zákona o odpadech, tak i za odpad nebezpečný. Při nakládání s odpady je třeba postupovat v souladu se zákonem o odpadech; komu je možno předat odpady je obecně stanoveno v 12: (1) Každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. Nakládání s nebezpečnými odpady se řídí též zvláštními právními předpisy 16) platnými pro výrobky, látky a přípravky se stejnými nebezpečnými vlastnostmi, pokud není v tomto zákoně nebo prováděcích právních předpisech k němu stanoveno jinak. (2) Pokud dále není stanoveno jinak, lze s odpady podle tohoto zákona nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle tohoto zákona určena. Při tomto nakládání s odpady nesmí být ohroženo lidské zdraví ani ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí a nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené zvláštními právními předpisy. 17) (3) K převzetí odpadu do svého vlastnictví je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu, nebo osoba, která je provozovatelem zařízení podle 14 odst. 2, nebo provozovatelem zařízení podle 33b odst. 1 písm. b) nebo za podmínek stanovených v 17 též obec. To neplatí pro předávání 3/7

4 nezbytného množství vzorků odpadů k rozborům, zkouškám, analýzám pro účely stanovení skutečných vlastností a splnění požadavků pro převzetí odpadů do zařízení, pro účely vědy a výzkumu nebo jiné účely, které nejsou nakládáním s odpady podle 4 odst. 1 písm. e). (4) Každý je povinen zjistit, zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí podle tohoto zákona oprávněna. V případě, že se tato osoba oprávněním neprokáže, nesmí jí být odpad předán. [ ] Z výše uvedeného vyplývá, že odpad může být předán pouze osobě oprávněné do zařízení k nakládání s odpady podle 14 zákona o odpadech a při nakládání s nebezpečnými odpady je kromě zákona o odpadech třeba postupovat rovněž podle zvláštních právních předpisů platných pro výrobky, látky a přípravky se stejnými nebezpečnými vlastnostmi. S pozdravem 4/7

5 Rozdělovník: Krajský úřad Karlovarského kraje Ing. Regina Martincová Závodní 353/ Karlovy Vary Krajský úřad Zlínského kraje RNDr. Alan Urc třída Tomáše Bati Zlín Krajský úřad Jihomoravského kraje Ing. František Havíř vedoucí odboru životního prostředí Žerotínovo nám. 3/ Brno Krajský úřad kraje Vysočina Ing. Eva Horná vedoucí odboru životního prostředí Žižkova 1882/ Jihlava 1 Magistrát hl. m. Prahy RNDr. Štěpán Kyjovský ředitel odboru ochrany prostředí Jungmannova 35/ Praha 1 Krajský úřad Libereckého kraje RNDr. Jitka Šádková vedoucí odboru rozvoje venkova zemědělství a životního prostředí U Jezu 642/2a Liberec 2 5/7

6 Krajský úřad Pardubického kraje Ing. Josef Hejduk Komenského nám Pardubice Krajský úřad Olomouckého kraje Ing. Josef Veselský Jeremenkova 40a Olomouc Krajský úřad Jihočeského kraje Ing. Karel Černý vedoucí odboru životního prostředí zemědělství a lesnictví U Zimního stadionu 1952/ České Budějovice Krajský úřad Plzeňského kraje Mgr. Martin Plíhal vedoucí odboru životního prostředí Škroupova Plzeň Krajský úřad Královéhradeckého kraje RNDr. Miroslav Krejzlík Pivovarské náměstí Hradec Králové Krajský úřad Ústeckého kraje Ing. Monika Zeman, MBA Velká Hradební 3118/ Ústí nad Labem Krajský úřad Moravskoslezského kraje Ing. Jan Filgas 28. října 2771/ Ostrava 6/7

7 Krajský úřad Středočeského kraje Ing. Josef Keřka, Ph.D. Zborovská Praha 5 Česká inspekce životního prostředí Ing. Lukáš Kůs vedoucí odboru odpadového hospodářství Na Břehu Praha 9 7/7