Brownfields Šlapanice

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů Brownfields Šlapanice Bakalářská práce Vedoucí práce: Prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc. Lucie Bílková Brno 2014

2 Poděkování Ráda bych poděkovala prof. Iljovi Vyskotovi, CSc. za užitečné rady při psaní mé bakalářské práce. Poděkování dále patří Lubošovi Palátovi za poskytnuté materiály a cenné informace, bez kterých by práce nemohla vzniknout.

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci Brownfields Šlapanice vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne Podpis

4 Abstract The bachelor thesis named Brownfields Šlapanice is engaged in the issue of brownfields and the city of Šlapanice. The thesis summarizes theoretical overview about brownfield sites and focuses on ecological load. Furthermore, the bachelor thesis analysis the city of Šlapanice in fundamental ways. The autor deals with grounds situated in Šlapanice, where operated the company Brněnské papírny, n.p. Described is subject of nowdays discussion decontamination of the area. Suggestions to improve the situation are given. Keywords brownfields, Šlapanice, ecological load Abstrakt Bakalářská práce s názvem Brownfields Šlapanice se zabývá problematikou brownfields a městem Šlapanice. Práce podává teoretický přehled znalostí o dříve urbanizovaných území se zaměřením na existenci staré ekologické zátěže. Dále podává komplexní rozbor města Šlapanice. Autorka se zaměřuje na areál bývalých Brněnských papíren, který se ve městě Šlapanice nachází. Důraz je kladen na dekontaminaci území, která je stále předmětem diskuzí. Pro zlepšení stávající situace jsou předložena návrhová opatření. Klíčová slova brownfields, Šlapanice, ekologická zátěž

5 Obsah 5 Obsah 1 Úvod 11 2 Cíl práce a metodika 12 3 Brownfields Definice Příčiny a následky vzniku Členění Vybrané typologie používané v ČR Vybrané typologie používané v zahraničí Přínosy vyplývající z regenerace Překážky bránící regeneraci Staré ekologické zátěže a jejich sanace Podpora regenerace brownfields Město Šlapanice Historický vývoj Demografické ukazatele Základní demografické symboly Počet obyvatel a věková struktura Vzdělanostní struktura Hustota zalidnění Rozpočet města Geomorfologické členění a geologické poměry Přírodní poměry Pedosféra Vodstvo Klima a ovzduší Biosféra Územní systém ekologické stability... 34

6 Obsah Ochrana přírody Zemědělská výroba Průmyslová výroba SWOT analýza města Šlapanice Studie areálu ICEC Poloha Historie objektu a jeho vývoj Současný stav Využití areálu Technický stav Ekologická zátěž Vznik kontaminace Škodlivé látky a průzkumy Ekologická smlouva Sanační práce Návrhy na využití areálu ICEC Zachování stávajícího využití Po odstranění staré ekologické zátěže Bytová zástavba Rekreační zóna Víceúčelové využití Diskuze 53 8 Závěr 55 9 Seznam literárních a elektronických zdrojů Seznam legislativních zdrojů a smlouvy Seznam zdrojů použitých obrázků 61 A Geologické poměry města Šlapanice 63 B ÚSES na území města Šlapanice 64

7 Obsah 7 C Lokalizace staré ekologické zátěže v areálu ICEC 66 D Areál ICEC 67

8 Seznam obrázků 8 Seznam obrázků Obr. 1 Model A-B-C 17 Obr. 2 Symboly města Šlapanice 25 Obr. 3 Vzdělanostní struktura let 2001, Obr. 4 Vodní eroze půdy 32 Obr. 5 Lokalizace areálu ICEC na mapě města 41 Obr. 6 Letecký pohled na areálu brownfieldu 43 Obr. 7 Geologické poměry 63 Obr. 8 Lokalizace dehtu v areálu ICEC 66 Obr. 9 Vchod do areálu 67 Obr. 10 Uvnitř areálu 67 Obr. 11 Uvnitř areálu 2 68 Obr. 12 Jímka ve východní části při toku Říčky 68 Obr. 13 Vrty určené k monitoringu kontaminace 69

9 Seznam tabulek 9 Seznam tabulek Tab. 1 Obce náležící do SO ORP Šlapanice 23 Tab. 2 Vybrané demografické ukazatele za rok Tab. 3 Počet obyvatel a věková struktura 27 Tab. 4 Hustota zalidnění 29 Tab. 5 Rozpočet města Šlapanice pro období Tab. 6 Klimatické charakteristiky 33 Tab. 7 SWOT analýza města Šlapanice 39 Tab. 8 Identifikace lokality 41 Tab. 9 Produkce cukrovaru 42 Tab. 10 Využití areálu ICEC 44 Tab. 11 Technický stav areálu ICEC 45 Tab. 12 Přehled ÚSES biocentra 64 Tab. 13 Přehled ÚSES biokoridory 65

10 Seznam použitých zkratek 10 Seznam použitých zkratek ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČSÚ Český statistický úřad EVL Evropsky významná lokalita FNM ČR Fond národního majetku České republiky JZD Jednotné zemědělské družstvo MAS Místní akční skupina MD Ministerstvo dopravy MF Ministerstvo financí MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MO Ministerstvo obrany MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MŽP Ministerstvo životního prostředí OPŽP Operační program Životní prostředí ORP Obec s rozšířenou působností PCB Polychlorované bifenyly PP Přírodní památka PPP Public private partnership RRAJM Regionální rozvojová agentura jižní Moravy SEZ Stará ekologická zátěž SLDB Sčítání lidu, domů a bytů ÚPD Územně plánovací dokumentace ÚSES Územní systém ekologické stability

11 Úvod 11 1 Úvod V posledních desetiletích se lidé začali více zajímat o své okolí a životní prostředí. Objevuje se pojem udržitelný rozvoj, pořádány jsou mezinárodní konference, podepisovány úmluvy a ochrana životního prostředí je integrována do politik jednotlivých států. Složky přírodního prostředí jsou předmětem ochrany. Půda jako jedna z těchto složek je v ohrožení v důsledku vodní a větrné eroze, chemické kontaminace i jejího zhutňování. Velké ztráty půdního fondu jsou dosahovány v důsledku záboru. K současným fenoménům patří jev suburbanizace neboli stěhování obyvatel měst do jeho okrajových částí. Při nedůsledném plánování však dochází k nežádoucí formě, tzv. urban sprawl, přičemž je narušena krajina. Půdní fond je vzácný, i když si to dnes lidé mnohdy náležitě ani neuvědomují. Pro názornost 1cm 3 se v našich podmínkách tvoří zhruba 100 let. Přesto naší republice dochází denně k záboru půdy na stavby nových rodinných a panelových domů, obchodní středisek, průmyslových zón a dalších staveb. Namísto plýtvání nezastavěným územím se alternativní možností stávají opuštěné plochy brownfields, kde mohou být tyto projekty realizovány. Pojem brownfields je v naší republice poměrně novodobý termín, který se začal užívat až po roce I přes poměrně krátkou dobu se tento termín stal ožehavým tématem. Řešení dříve urbanizovaných území je podporováno z mnoha zdrojů, ať už finančně či jinou cestou. V zahraničí existují tisíce úspěšně regenerovaných brownfields, které plní svůj nový účel. Je na nás, abychom se z těchto příkladů poučili a místo staveb na zelené louce využili již v minulosti užívanou plochu. Problém, se kterým město Šlapanice již dlouhou dobu potýká, je areál bývalých Brněnských papíren, v současné době ve vlastnictví firmy ICEC Šlapanice, s. r. o. Objekt je zapsán na seznamu brownfields. Areál je obyvateli města hodnocen velmi negativně. Důvodem je přítomnost staré ekologické zátěže, která je již po dlouhou dobu předmětem mnoha diskuzí. Tato práce přibližuje problematiku šlapanického brownfieldu a předkládá návrhy na zlepšení stávajícího stavu.

12 Cíl práce a metodika 12 2 Cíl práce a metodika Hlavním cílem této bakalářské práce je studie areálu ICEC ve městě Šlapanice a návrhy alternativních řešení sledovaného objektu, které povedou k jeho rozvoji. Mezi dílčí cíle závěrečné práce náleží prostudování teoretických znalostí týkající se problematiky brownfields a studie města Šlapanice. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola se věnuje teoretickým znalostem o problematice brownfields. V druhé kapitole je provedena analýza města Šlapanice, ve kterém se brownfield ICEC nachází. Třetí kapitola popisuje vybraný brownfield jeho minulý a současný stav, stejně tak jako problém staré ekologické zátěže. Ve čtvrté kapitole jsou rozpracována návrhová opatření areálu. Všechna dostupná literatura k závěrečné práci Brownfields Šlapanice byla vyhledána v odborných zdrojích, a to v literárních i elektronických. Byly využity zdroje české i zahraniční. Data týkající se analýzy města Šlapanice byla poskytnuta z několika zdrojů. Demografická část byla čerpána ze zdrojů ČSÚ. Dokument Generel lokálního územního systému ekologické stability: k.ú. Šlapanice + Bedřichovice, který obsahuje informace o přírodních poměrech města Šlapanice byl poskytnut Odborem životního prostředí MÚ Šlapanice. Městem Šlapanice byl pro práci poskytnut Strategický plán rozvoje města Šlapanice do roku Podklady pro studii areálu ICEC byla čerpána z dokumentů společností ICEC, a.s. Společnost poskytla důležité smlouvy, monitorující zprávy a vyjádření příslušných orgánů státní správy a organizací, které přímo souvisí s tématem staré ekologické zátěže. Údaje týkající se brownfieldu byly čerpány z podkladů RRAJM. V rámci terénního šetření sledované oblasti byla pořízena fotodokumentace. Na základě analýzy získaných dat byla provedena studie sledovaného areálu. Z teoretických poznatků i výsledků analýzy sledovaného města a brownfieldu byla vyvozena konkrétní opatření, která mají vést k rozvoji areálu i města.

13 Brownfields 13 3 Brownfields V České republice je problematika brownfields zřetelná asi od roku 1997, kdy se začaly projevovat první problematické důsledky privatizace (Jackson, 2004, str. 4). Odhad z roku 2007 vyčisluje počet brownfields na území ČR na objektů, přičemž jejich rozloha dosahovala ha (CzechInvest, online). Je však jisté, že jde pouze o hrubý odhad. Ve skutečnosti se v ČR těchto objektů nachází mnohem více. 3.1 Definice V současné době v Evropském měřítku neexistuje jednotná definice pro pojem brownfield (Ferber et al., 2006, p. 23). Mnohdy shodná definice není respektována ani v rámci jednoho státu, jehož různé organizace se řídí podle definic lišící se nepatrnými nuancemi. K důvodům nesouladu se mimo jiné řadí i fakt, že se tato problematika pohybuje na hranici několika vědních oborů. Objekty brownfields se zabývá evropský projekt CLARINET 1, který je popisuje jako lokality, které jsou ovlivněny svým předchozím využíváním a okolím opuštěny nebo neplnohodnotně využity nositeli skutečné či domnělé zátěže převážně umístěny do rozvinutých městských území (Ferber, Grimski, 2002, p. 9) Ani v České republice není terminologie prozatím zcela sjednocena. Doslovný překlad hnědá pole se však nepoužívá (Kadeřábková, 2009, str. 4). Zjednodušeně je tak využíván anglický termín brownfield. Důvodem užívání tohoto odborného výrazu je krátkost a snadnější pochopení v mezinárodním srovnání (Jackson, 2004, str. 3). 1 projekt založen pod záštitou Evropské komise

14 Brownfields 14 Státní příspěvková organizace MPO ČR Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest hovoří o pojmu brownfield jako o nemovitosti, která je nedostatečně využívána, je zanedbaná a případně i kontaminovaná, nelze ji vhodně efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace a vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity (CzechInvest, online). České definice mají rozporuplný přístup v souvislosti s existencí kontaminace. Přítomnost zátěže je možná, není však nutně považována za podmínku (Novosák, Bednář, 2011, str. 5). Z nepřeberného množství definic lze pojem brownfield zjednodušeně popsat jako území, které ztratilo svoji funkci, kterou v minulosti plnilo. Území není zcela efektivně využíváno. Právě naopak, náleží mu chátrající budovy, objekty, areály či zóny. Pokud není popisované území zcela opuštěno, je zpravidla využíváno pro účely skladování. Lokalizace je běžná jak v zastavěném území, tak i mimo zástavbu v okrajových částech města, příp. obce. Je nutné zmínit, že objekt, který je považován za brownfield v jedné obci, nemusí být nutně zahrnut do této kategorie v obci druhé (Jackson, 2004, str. 18). 3.2 Příčiny a následky vzniku Hlavním důvodem vzniku brownfields se stal zejména měnící se sektor průmyslu v průběhu 19. a 20. století. Pro období průmyslové revoluce byla patrná koncentrace továren a průmyslových podniků do měst. Postupné změny ve společnosti měly za následek odliv obyvatel do neindustriálních složek hospodářství, především do sektoru služeb. Největšími změnami prošly oblasti textilního, obuvnického, kožedělného průmyslu. Dále byla postižena oblast sklářství, strojírenství, elektrotechniky i zemědělství (Kadeřábková, 2009, str ). Tento přesun k lehkému průmyslu, službám, informační společnosti a demografické změny způsobily, že velké plochy pozemků zůstaly podvyužity, nebo zcela nevyužity (Votoček, 2011, str. 9). K aspektům, které ovlivnily rozšíření brownfields náležela i nízká cena půdy v době socialistického způsobu řízení státu. Důsledkem tak byl vysoký podíl záboru půdy ve městech, určených pro průmyslovou výrobu (Nový, 2004,

15 Brownfields 15 str. 6). K dalším aspektům vzniku lze zařadit také přírodní zdroje. Jejich vyčerpáním se oblast stala nadále nevyužitelnou plochou, a proto dochází k jejímu opuštění. Významným prvkem se stala reforma ozbrojených sil ČR, která nastala v roce V rámci restrukturalizace byly na našem území postupně rušeny mnohé vojenské jednotky, které byly následně převedeny na příslušné územní samosprávné celky nebo jejich sdružení. Bývalé vojenské areály tak skončily v majetku municipalit bez dalšího účelového využití (Zákon 174/2003 Sb.). Negativní charakteristiky plynoucí z existence brownfields ovlivňují nejen bezprostřední okolí, ale mají dopad i na postiženou obec. Celkový estetický vzhled obce, stejně tak brownfieldu je silně narušen, což přispívá ke zhoršení image obce (Petríková, Finka, 2013, p. 8). Nevyužití území a jeho opuštěnost vede k přítomnosti sociálně vyloučených osob. K dalším efektům lze zařadit i zvýšení nezaměstnanosti v postižené obci, stejně tak jako snížení hodnoty majetku (Kadeřábková, 2009, str. 60). 3.3 Členění Vybrané typologie používané v ČR Pod jednu z vybraných typologií spadají následující charakteristiky: a) původ Z hlediska původu objektu (území) se mezi brownfields řadí průmyslové zóny, objekty opuštěné v důsledku ukončení těžební činnosti, zemědělské objekty, vojenské objekty, obytné prostory (vysídlené panelové domy), území dříve sloužící dopravě (přístavy, železniční pozemky) a nevyužívané objekty v zástavbě města. b) poloha Podle umístění rozlišujeme brownfields nacházející se v zastavěném území města (v blízkosti centra nebo ve větší vzdálenosti od něj), v příměstské zóně, v okrajových částech a mimo zástavbu měst či obce.

16 Brownfields 16 c) možnosti nového využití Alternativní využití záleží na konkrétní situaci (podmínky prostoru), ve které se daný brownfield nachází. Potřeba finančních zdrojů z veřejných prostředků je nutností. (Opatová, 2008, str. 16) Další členění rozlišuje kategorie ekonomické atraktivity. Typy brownfields jsou rozděleny dle možností ekonomiky řešit tyto projekty s pomocí prostředků soukromých investorů či státu jako regulátora trhu (Kadeřábková, 2009, str. 8). Na území ČR zmíněná typologie rozlišuje a) projekt s nulovou bilancí není nutná dotace z veřejných prostředků b) projekty s mírnou podporou nutnost podpory finančního či jiného rázu c) nekomerční projekty cílem je sféra sociální a ŽP d) nebezpečné projekty současný stav má negativní vliv na lidské zdraví a ŽP e) ostatní projekty (Kadeřábková, 2009, str. 8) Vybrané typologie používané v zahraničí Evropský projekt CABERNET je autorem modelu A-B-C, který rozlišuje brownfields podle šance na budoucí využití a zdroje financování regenerace. Území s daným objektem je rozděleno dle nákladů na obnovu a hodnoty půdy do tří kategorií označenými písmeny A, B a C. Písmeno A zastupuje typy brownfields, které jsou dotovány pouze soukromými finančními prostředky. Brownfields spadající do kategorie B mají dostatečný potenciál pro svou obnovu. Nejvhodnějším způsobem financování je spolupráce soukromého a veřejného sektoru, tzv. PPP. Brownfields typu C odpovídají projektům, které jsou financovány primárně z prostředků veřejného sektoru (CABERNET, online).

17 Brownfields 17 Obr. 1 Model A-B-C Zdroj: CABERNET Typologie využívaná v USA zohledňuje tři základní kritéria, podle kterých brownfields hodnotí jako: a) ekonomicky životaschopné typickými vlastnostmi jsou environmentální rizika, vysoká ekonomická návratnost a atraktivní lokalizace b) částečně návratné nevyhledávány soukromými investory, sdružují soukromé a veřejné finanční prostředky c) nenávratné brownfields s environmentální zátěží, což má za následek vysoké náklady na její odstranění (Kadeřábková, 2009, str. 10) 3.4 Přínosy vyplývající z regenerace Přínosy, které plynou z obnovy ploch brownfields lze rozdělit do několika skupin. Z pohledu obce se regenerace pozitivně odráží na finančních prostředcích. Chátrající plochy znamenají pro obci zátěž v rozpočtu, přičemž obnovením dříve nevyužité plochy dochází k jejímu zatraktivnění např. pro podnikatelské účely (Novosák, Bednář, 2011 str. 2). Tato skutečnost následně znamená příliv peněžních prostředků obci prostřednictvím zdanění těchto aktivit. Jelikož je velké procento brownfields lokalizováno v obci, lze využít stávající infrastruktury, což je ekonomicky výhodné. (Novosák, Bednář, 2011 str. 2).

18 Brownfields 18 K ekologickým stránkám regenerace nevyužívaných ploch se řadí zlepšení životního prostředí, což bývá mnohdy spojeno s odstraněním rizika vzniku ekologické havárie (Horáková, Pletnická, 2004, str. 49). Významným kladem je ochrana greenfields a prevence záboru půdního fondu (Novosák, Bednář, 2011, str. 2). V případě existence ekologického zatížení na území brownfieldu je jeho likvidace přínosem (Lachmannová, str. 1). Mezi výhody sociálního charakteru náleží odstranění sociálněpatologických jevů, které se v opuštěných a přehlížených areálech mohou vyskytnout. Významným přínosem se stává zlepšení image obce, stejně tak jako identita komunity (Novosák, Bednář, 2011 str. 2). 3.5 Překážky bránící regeneraci Bariér v regeneraci brownfields se vyskytuje celá řada. Z ekonomických aspektů brání znovuvyužití dotčených objektů především skutečnost, že původní provozovatelé (vlastníci) výrobních areálů nemají [ ] v důsledku strukturálních změn ekonomickou sílu vlastními prostředky opuštěné areály účelně upravit a nově využít [ ] (Horáková, Pletnická, 2004, str. 48). Vysoké náklady spojené s regenerací souvisejí se současným stavem objektu. Pro mnohé z potenciálních investorů je jeho regenerace a revitalizace finančně nedostupná (Rafson, 1999, p. 22). Negativní rysy jako např. staré ekologické zátěže či havarijní stav budov vhodných pro demolici tak pro investory znamenají nepřitažlivost (Nový, 2004, str. 6). Tato rizika následně vedou k ekonomicky výhodnější stavbě na dosud nezastavěné ploše, tzv. greenfields. Stavby na zelené louce jsou v konečném důsledku mnohonásobně levnější a časově méně náročné oproti stavbám na dříve urbanizovaném území (Jackson, 2004, str. 14). Dalším důvodem je neochota nalézt nové řešení využití brownfieldu či neznalost, jak si s majetkem poradit (Horáková, Pletnická, 2004, str. 49). Mezi překážku znovuvyužití území mnohdy náleží instituce veřejného sektoru. Regenerace brownfields je dlouhodobou záležitostí, přesahující i dobu volebního období. Ne-

19 Brownfields 19 dostatečné zkušenosti a často absence strategického přístupu vede k neúspěšnému pokusu o regeneraci deprimovaných území. (Horáková, Pletnická, 2004). 3.6 Staré ekologické zátěže a jejich sanace Jak již bylo výše zmíněno, staré ekologické zátěže 2 (dále jen SEZ) se často stávají překážkou, která stěžuje regeneraci dotčeného brownfieldu. Zmíněný pojem lze chápat jako závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.) (MŽP, online). Jak z uvedené definice vyplývá, vznik této skutečnosti je zapříčiněn zpravidla druhem předchozího využívání daného objektu. Původ většiny SEZ spadá do období nedemokratických režimů let (MŽP, 2013, str. 214). V průběhu tohoto období nebylo právně ošetřeno nakládání s nebezpečnými látkami tak důsledně jako nyní a ochrana životního prostředí nepatřila mezi priority státu. Nedostatečně šetrné zacházení s nebezpečnými látkami tak mělo za následek vznik mnohých kontaminací na území ČR. Typickým znakem starých ekologických zátěží se stává i skutečnost, že původce staré ekologické zátěže není ve většině případů již znám a nebo došlo k jeho právnímu zániku (Pírek, 2007, str. 6). Původce SEZ je označován jako znečišťovatel. Za vlastníka je považován současný majitel objektu, který se na vzniku SEZ nepodílel a v současnosti pouze kontroluje stav kontaminace (Pírek, 2007, str. 6). K diskuzím o problematice SEZ a jejich odstraňování se přistoupilo po roce 1990, kdy v rámci privatizace státních podniků převzal stát za některé SEZ odpovědnost (MŽP, 2013, str. 214). V průběhu tohoto procesu došlo k uzavírání ekologických smluv, které řešily náklady spojené s dekontaminací SEZ. Smluvními stra- 2 při psaní práce jsem narazila na terminologickou nejednotnost za staré ekologické zátěže jsou v literatuře dále užívána synonyma ekologická škoda, ekologická újma, ekologická závada

20 Brownfields 20 nami se stali Fond národního majetku ČR 3 a nabyvatel privatizovaného podniku (MŽP, online). Odstranění škodlivých látek z daného území náleží ke složitým operacím. Postup dekontaminace je rozčleněn do jednotlivých etap. Ukončení každé etapy znamená kontrolu dosažených výsledků a návrh dalšího postupu práce. Při výskytu či podezření na existenci SEZ je v prvé řadě proveden ekologický audit, který potvrzuje, příp. vyvrací její existenci v dané lokalitě. Za další stupeň je považována analýza rizika, která informuje o škodlivosti SEZ. Následně jsou stanoveny sanační limity, tj. nejvyšší možná koncentrace daných látek v prostředí (EnviWeb, online). Následuje proces sanace, který se rozděluje do dvou základních skupin technologie prováděné v místě (in situ) a technologie dekontaminace prováděné po vytěžení kontaminovaného materiálu (ex situ) (Kadeřábková, 2009, str. 32). Konkrétními příklady technologií jsou postupy sodifikace a stabilizace, vakuování zeminy či termální desorpce při dekontaminace horninového prostředí. V případě odstranění škodlivin z vod jsou běžnými metodami čerpání podzemní vody, hydraulické a pneumatické trhání nebo elektrokinetika (Vaníček, 2002, str ). I když je v současné době patrný technologický pokrok, sanace kontaminovaného území si stále žádá vysoké finanční prostředky (Jackson, 2004, str. 22). Na jejich výši mají vliv následující kritéria: Základní podmínky k aspektům základních podmínek se řadí např. údaje o podzemní vodě (hloubka hladiny, rychlost proudění). Doplňující podmínky zde náleží tři okruhy podmínek: zóna, horninové prostředí a podzemní voda. (Kadeřábková, 2009, str. 31) Problematikou SEZ se zabývá i EU, která napomáhá jejich odstranění. Jelikož ČR patří mezi členské státy EU, je oprávněna žádat o finanční podporu ze strukturálních fondů. Téma SEZ spadala v programovém období pod 3 v roce 2005 byl Fond národního majetku ČR zrušen zákonem č. 178/2005 Sb., jeho kompetence přebralo Ministerstvo financí

21 Brownfields 21 Operační program Životní prostředí, prioritní osa 4, oblast podpory 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží (OPŽP, online). Mezi další subjekty, které podporují snížení počtu SEZ náleží MŽP, MPO, MO, MD a MMR (MŽP, online). 3.7 Podpora regenerace brownfields Finanční pomoc při regeneraci brownfields na území ČR lze získat z více zdrojů. V celoevropském měřítku je na podporu zmíněných objektů zainteresována Evropská unie, která zajišťuje prostředky pomocí dotačních titulů. V programovacím období bylo vytvořeno 26 operačních programů, díky kterým byly naplňovány cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Operační programy, které se zahrnují problematiku brownfields: OPPI Operační program Podnikání a inovace OPŽP Operační program Životní prostředí PRV Program rozvoje venkova OP Praha Konkurenceschopnost ROP Regionální operační program V rámci České republiky se zlepšováním stavu brownfileds zabývá CzechInvest. Tato agentura se angažuje ve spolupráci s jinými subjekty (veřejnými i soukromými). Jejím cílem je v oblasti brownfields pomoc při realizaci jejich regenerace. Agentura zajišťuje následující činnosti: předkládá meziresortní komisi 4 projekty konzultuje možnosti financování alternativními zdroji vyhledává možné investory/partnery administruje dotační programy podporující regeneraci brownfieldů prezentuje dotační možnosti pro regeneraci brownfieldů doporučuje potenciálním žadatelům vhodný operační program (Národní strategie regenerace brownfield, CzechInvest, 2008) 4 ministerstva spolupracující v dané problematice jsou MPO, MŽP, MF

22 Brownfields 22 Díky studiu problematiky brownfields vytvořil CzechInvest Národní databázi brownfieldů, která umožňuje zobrazení všech dosud identifikovaných brownfields a podstatných informací o jejich současném i minulém stavu a využití. Jako podkladový materiál pro vytvoření tohoto registru sloužila Vyhledávací studie vznikající v letech V následujícím roce se výstupem agentury stala Národní strategie regenerace brownfieldů v ČR. Dokument si klade za cíl např. zapojení dotačních titulů EU, využití brownfields i pro jiný účel než průmysl a především snížení jejich počtu (Czechinvest, online). Při žádosti o dotace ať už prostřednictvím fondů EU či ČR má municipalita vystupující jako žadatel, revitalizující vybraný brownfield, povinnost mít zpracovanou a schválenou územně plánovací dokumentaci (Jáč, 2006, str. 31). Zpracování ÚPD lze pro malé obce považovat za finančně náročné, neboť ze zákona 5 jsou veškeré podklady a dokumentace týkající se ÚPD hrazeny obcí, pro kterou jsou pořizovány. Nevyhovující dokumentace tak může výrazně ovlivnit výskyt brownfields a omezit jeho revitalizaci. Některé kraje mají snahu odstranit tuto překážku prostřednictvím nabízené finanční pomoci obcím a vzbudit tak snahu k přeměně brownfields. Např. v letech byla tato finanční pomoc nabízena Jihomoravským krajem (Jáč, 2006, str. 31). 5 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

23 Město Šlapanice 23 4 Město Šlapanice Město Šlapanice se nachází v Jihomoravském kraji v okrese Brno-venkov necelých 10 km jihovýchodně od Brna. Od roku 2003 mají Šlapanice statut ORP, přičemž správní obvod se rozkládá na rozloze 343 km 2, které tvoří 40 obcí (ČSÚ, online). Současným starostou je Ing. arch. Jaroslav Klaška. Tab. 1 Obce náležící do SO ORP Šlapanice Babice nad Svitavou Modřice Popůvky Střelice Bílovice nad Svitavou Mokrá-Horákov Pozořice Šlapanice Blažovice Moravany Prace Telnice Březina Nebovidy Prštice Troubsko Hajany Ochoz u Brna Radostice Tvarožná Hostěnice Omice Rebešovice Újezd u Brna Jiříkovice Ořechov Řícmanice Velatice Kanice Ostopovice Silůvky Viničné Šumice Kobylnice Podolí Sivice Vranov Kovalovice Ponětovice Sokolnice Želešice Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování 4.1 Historický vývoj Nejstarší osídlení dokládají archeologické nálezy ze starší doby kamenné. Další významné důkazy pocházejí z období Velkomoravské říše z této doby bylo v roce 1983 objeveno malohradištní pohřebiště s 58 hroby. Kromě kosterních pozůstatků tvořily nález šperky, mince, nože a keramické výrobky (Bayer, 2012, str. 29). Nejstarší písemnou zmínkou je latinsky psaná listina olomoucké kapituly z roku Jedním ze signatářů byl Jan, kněz ze Šlapanic, což dokládá existenci osady s kostelem a farou (Kebrle a spol., 1985, str. 8). V následujících letech nabyla osada na významu. Pod farnost spadalo 12 okolních osad. Kromě toho se Šlapanice staly důležitým bodem, přes který vedly obchodní cesty.

24 Město Šlapanice 24 Existuje několik teorií o vzniku názvu města, resp. z čeho byl odvozen. Jedna z verzí vyvozuje označení od českého jména Šlapan. Přeneseně pak název Šlapanice lze chápat jako ves lidí Šlapánových. V žádných historických dokumentech však tato osoba není doložena. Další domněnka zdůvodňuje titul pomocí historických událostí. Jméno osady bylo v minulosti zaznamenáno v několika obdobách: Zlapanicz, Zlapans, Lapanicz, Lapanitz. Ze základu slova bylo vyvozeno slovo lapka. Teorie tvrdí, že Šlapanice byly osadou, která odolávala nájezdům a pleněním lapků (Kebrle a kol., 1985, str. 12). Významným milníkem se pro město stal rok 1805, kdy se v rámci napoleonských válek odehrála bitva u Slavkova 6. Před bitvou byly Šlapanice důležitou zásobovací základnou pro město Brno, a to především chlebem a mlékem (Kopecký, 2009, str. 116). Město utrpělo značné škody v důsledku pobytu ruské a francouzské armády na přilehlých polích. Vojáci si od místních násilím brali jídlo i cennosti, mimoto ničili domy. Ze zámku 7 a scholasterie byly zřízeny provizorní nemocnice. Oběťmi první světové války se stalo 84 šlapanickcých občanů (Kopecký a kol., 2006, str. 20). Bojovali na třech frontách (srbská, ruská, italská) i jako legionáři. Za nacistické okupace byly Šlapanice obsazeny dne Název města byl přejmenován na německé Lapanz. Druhá světová válka měla za následek 56 obětí. 32 osob padlo při osvobozovacích bojích, 24 se nikdy nevrátilo z koncentračních táborů a věznic (Kopecký a kol., 2006, str. 39). Důkaz o tom, že město Šlapanice zasáhly události napoleonských i obou světových válek, podávají četné pomníky nacházející se po celém městě. SYMBOLY MĚSTA ŠLAPANICE Nejstarším dochovaným symbolem Šlapanic je pečeť pocházející z roku Od roku 1977 začalo město používat jako svůj hlavní symbol znak, který jerozdělen na červené a žluté pole. V červeném poli se nachází biskupská berla, která reprezentuje biskupské panství Chrlic a znamená sounáležitost obce s biskupstvím. Ve žlutém 6 Slavkov u Brna je vzdálen 11 km od Šlapanic 7 postaven 1750 Kryštofem Blümegenem, v době bitvy ve vlastnictví hraběte Seilerna

25 Město Šlapanice 25 poli jsou umístěny hrozen vína se šesti zrnky a vinařský nůž, tzv. kosíř, které odkazují na statek Starý dvůr. Prvky žlutého pole symbolizují vinařství. Ze znaku vychází podoba praporu. Na rozdíl od znaku není na praporu umístěn symbol kosíře (Kopecký, 2006, str. 10). Obr. 2 Symboly města Šlapanice Zdroj: Demografické ukazatele Základní demografické symboly Vybrané ukazatele demografických symbolů za rok 2012 uvedené v Tabulce 2 nám přibližují základní náhled na demografickou situaci ve Šlapanicích. Jak zaznamenává hodnota celkového přírůstku, je patrné, že počet obyvatel v roce 2012 vzrostl. To potvrzuje jak přirozený přírůstek, tak kladná hodnota migračního salda. Počet přistěhovalých je dán zejména novou výstavbou panelových a rodinných domů situovaných směrem na Brno.

26 Město Šlapanice 26 Tab. 2 Vybrané demografické ukazatele za rok 2012 N počet narozených 80 M počet zemřelých 69 K přirozený přírůstek 11 I počet přistěhovalých 267 E počet vystěhovalých 191 migrační saldo 76 S celkový přírůstek 87 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Počet obyvatel a věková struktura Tabulka 3 názorně ilustruje počet a věkovou strukturu obyvatel. Patrný je pravidelný pozvolný nárůst počtu obyvatel. Jedinou odchylku vykazuje rok V roce 2010 byla poprvé překonána hranice 7000 obyvatel. Po celou dobu sledovaného období je více zastoupeno ženské pohlaví. Od roku 2002 se rozdíl zastoupení obou pohlaví postupně snižoval, svého vrcholu dosáhl v roce V dalších dvou však opět došlo k prohloubení rozdílu. Věková struktura Šlapanic odráží současnou celorepublikovou situaci a stárnutí populace, tj. nejpočetnější složkou se stává obyvatelstvo v produktivním věku následováno obyvateli věkové kategorie 65 a více let, přičemž nejméně zastoupenou kategorií jsou děti a mládež ve věku 0 14 let. Počet obyvatel důchodového věku vykazuje po celou dobu sledovaného období rostoucí trend. Obdobnou situaci lze pozorovat i u věkové kategorie 0 14 let. Důvodem je i nová zástavba, do které se stěhují mladé rodiny s dětmi. V důsledku nárůstu počtu dětí bylo nutné zřízení další mateřské školky.

27 Město Šlapanice 27 Tab. 3 Počet obyvatel a věková struktura Rok a více let Muži Ženy Celkem Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Vzdělanostní struktura Z následujícího grafu lze vyvodit srovnání vzdělanostní struktury obyvatelstva Šlapanice v letech 2001 a 2011, což jsou období posledních dvou SLDB. V roce 2001 je zřejmé nejvyšší zastoupení absolventů učňovských škol a škol středních odborných bez maturity. Zanedbatelný podíl tvoří lidé bez vzdělání a vyšší odborné a nástavbové studium. Do roku 2011 se skladba změnila. Poklesl podíl obyvatel s vyučením a středním odborným vzděláním bez maturity (o 8 %) a podíl obyvatel se základním vč. neukončeného vzděláním (o 3 %). Nárůst počtu absolventů naopak zaznamenaly školy úplné střední s maturitou. Jednou z příčin vzrůstu počtu obyvatel s vysokoškolským titulem je blízkost Brna, univerzitního města.

28 Město Šlapanice 28 rok 2001 bez vzdělání vyučení a stř. odborné bez maturity vyšší odborné a nástavbové nezjištěno základní vč. neukončeného úplné střední s maturitou vysokoškolské 1% 0% 3% 11% 19% 28% 38% rok 2011 bez vzdělání vyučení a stř. odborné bez maturity vyšší odborné a nástavbové základní vč. neukončeného úplné střední s maturitou vysokoškolské 0% 18% 16% 4% 32% 30% Obr. 3 Vzdělanostní struktura let 2001, 2011 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Hustota zalidnění V tabulce 4 jsou uvedeny hodnoty hustoty zalidnění vztahující se k městu Šlapanice. Patrný je rostoucí trend, narušen jedinou odchylkou v roce Příčinou pozitivního vývoje je neustále se zvyšující počet obyvatel. Nejvyšší hodnotu hustoty

29 Město Šlapanice 29 zalidnění vykazuje rok 2012 s hodnotou 483 obyv./km 2. V porovnání národním průměrem je hustota zalidnění ve Šlapanicích mnohem vyšší. Hodnoty města Šlapanice po celou dobu neklesly pod 400 obyv./km 2, zatímco celorepublikový průměr se v letech pohyboval mezi hodnotami obyv./km 2. Tab. 4 Hustota zalidnění Rok Počet obyvatel Katastrální výměra (ha) Hustota zalidnění (obyv./km 2 ) , , , , , , , , , , ,00 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Rozpočet města Město Šlapanice hospodařilo se svými finančními prostředky až na výjimky let 2002, 2003 a 2009 s přebytkem. Vzhledem ke statutu ORP tvoří převážnou část příjmů finanční dotace státu na zajišťování agendy. K zajištění kvalitnějších služeb financovalo město ze strukturálních fondů EU program egovernment, jehož úlohou je zjednodušení komunikace mezi státem a občany příp. podnikatelskými subjekty. Díky projektu dále došlo k zavedení kontaktního místa Czech POINT (Šlapanice, online). Významnou položkou příjmů se staly i daňové příjmy, ke kterým přispívají zejména daně z příjmů FO a PO a daň z nemovitostí.

30 Město Šlapanice 30 Výdaje jsou z převážné části tvořeny prostředky pro oblast veřejné správy. Na položkách výdajů se dále odráží investiční akce města. Za sledované období to byla především rekonstrukce a výstavba nových bytových domů. Dosud probíhající činností je rekonstrukce ZŠ Šlapanice. Tab. 5 Rozpočet města Šlapanice pro období Rok Příjmy (v tis. Kč) Výdaje (v tis. Kč) Schodek/přebytek , , , , ,61 75, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,55 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování 4.3 Geomorfologické členění a geologické poměry Dle geomorfologického členění spadají Šlapanice do provincie Západní Karpaty, která pokrývá pouze menší část ČR. Dále náleží sledovaná oblast do subprovincie Vněkarpatské sníženiny, oblasti Západní Vněkarpatské sníženiny a celku Dyjskosvratecký úval. Podcelkem je Pracká pahorkatina. Nejmenší jednotkou, tj. okrskem je Šlapanická pahorkatina (Demek, 1987, str. 36, 61). Město se rozkládá v nadmořské výšce m. n. m. Charakter území je nížinný, doplněný pahorkovitým reliéfem mělkých tvarů (Kebrle a kol., 1985, str. 19). Nejvyšším bodem je v západní části katastru nedaleko dálnice D1 bod s nadmořskou výškou 292 m. n. m. Nejnižším bodem je výtok Říčky z katastru obce

31 Město Šlapanice 31 po spojení s říčkou Roketnicí 8 (214 m. n. m.) (Palcrová a spol., 2013). Na modelaci reliéfu se výrazně podepsalo období pleistocénních zalednění, kdy se tvořily četné prvky dnešního reliéfu suchá údolí, úpady, náplavové kužely, báze údolních niv (Kolářová, Kocián, 1995, str. 7). Ve sledované oblasti se nacházejí ve větší míře tři typy geologického podloží. S a SV část města je charakteristická vápnitým jílem a pískem z období miocénu. Severní část je dále typická slepenci s převahou křemene z období karbonu. Zrnitost je velmi různorodá, od drobnozrnné po balvanitou. V aglomeraci je nepravidelně rozmístěn nezpevněný sediment. Jde o navážky, haldy, výsypky či odvaly. Podstatnou část území kolem Říčky tvoří nivní sediment, písek a štěrk (viz Příloha 1). 4.4 Přírodní poměry Pedosféra V katastru města se nachází černozemě modální a černozemě karbonátové na spraších nebo karpatském flyši, středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, s převážně příznivým vodním režimem, rovinatého charakteru [ ] (Czelis, 2013, str. 6). Doložena je i přítomnost organických látek. Popisované černozemě se nachází především v nezastavěném okolí města, na přilehlých polích města. Černozemní půdy jsou klasifikovány jako jedny v nejúrodnějších. To je jedním z důvodů jejich každoročního intenzivního využívání v sektoru zemědělství. Dalšími půdními typy ve Šlapanicích jsou fluvizemě a silně svažité půdy (Geoportál SOWAC-GIS, online). Z dat Monitoringu eroze zemědělské půdy je patrné, že je půdní fond především silně náchylný k vodní erozi (viz Obrázek 3). Příčinou je nedostatek protierozních překážek jako např. meze, zatravněné plochy, ve velkých scelených zemědělsky obdělávaných pozemcích. 8 vodní tok Roketnice bývá v některých pramenech označován jako Rokytnice

32 Město Šlapanice 32 Obr. 4 Vodní eroze půdy Zdroj: vlastní zpracování Vodstvo Osu území tvoří potok Říčka 9 protékající městem od severu k jihu [ ] (Kopecký, Kotulán, 2006, str. 12). Tento jediný šlapanický tok je pravým přítokem řeky Litavy, která tvoří přítok Svratky (Vybral, 2010, str. 27). V minulosti byl vodní tok Říčky pozměněn. K úpravě, resp. jeho napřímení došlo z důvodu povodní, které se v letech každé desetiletí pravidelně opakovaly (Kopecký, Kotulán, 2006, str. 15). Zásah do přirozeného toku má za následek snížení samočisticích schopností. Z vodohospodářského hlediska spadá Říčka do Povodí Moravy, územní působnost náleží Závodu Dyje (Povodí Moravy, online). Správu provádí Povodí Moravy, s.p. 9 od soutoku s Roketnicí je tok nazýván Zlatým potokem

33 Město Šlapanice Klima a ovzduší Šlapanice náleží podle Quittovy klasifikace klimatu stejně tak jako převážná část jižní Moravy k teplé podnebné oblasti. Typické jsou proto následující charakteristiky: Tab. 6 Klimatické charakteristiky Parametr Charakteristika Počet letních dní Počet dní s průměr. teplotou 10 C a více Počet dní s mrazem Počet ledových dní Průměrná lednová teplota 2 3 Průměrná červencová teplota Průměrná dubnová teplota 8 9 Průměrná říjnová teplota 7 9 Průměr. počet dní se srážkami 1 mm a více Suma srážek ve vegetačním období Suma srážek v zimním období Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet zatažených dní Počet jasných dní Zdroj: Atlas podnebí Česka Vzhledem k plochému reliéfu je celá oblast vystavena převážně západnímu proudění. Významné jsou též jihovýchodní větry, přinášející v zimě déšť a v létě sucho a bouřky (Culek, 1996, str. 326). Tvar reliéfu má za následek místní změny v proudění. Kvalita ovzduší je zhoršená, a to z několika důvodů. Za hlavní zdroje znečišťování jsou označeny podniky BONAGRO, a. s. (organoleptické emise z živočišné výroby) a TONDACH Česká republika s. r. o., závod Šlapanice (ČHMI, online). Negativní vliv nese i silniční doprava a přenos emisí z brněnské aglomerace.

34 Město Šlapanice Biosféra Dle fytografického členění náleží Šlapanice do tzv. panonského termofytika, které je typické pro oblast jižní Moravy. Pro toto území je tedy charakteristická teplomilná fauna. Z hlediska výškového vegetačního stupně město řadí ke kolinnímu (Divíšek a kol., online). Před intenzivním zkulturněním krajiny Šlapanicka se zde vyskytovaly zejména jasanové olšiny, lipové a lipobukové doubravy, dále pastviny a louky. Postupným zásahem člověka se však tato původní společenstva začala vytrácet a byla nahrazována především polními kulturami a sady. Působením exhalátů vzniklých činností člověka došlo k hynutí a vymírání citlivějších druhů původních rostlin. Jejich místo pak nahradily odolné plevelné druhy, např. lebedy, pelyňky či kuklík (Kebrle a kol., 1985, str. 20). Vytvořená chráněná území některé druhy rostlinstva zachránila. V intravilánu se podíl plochy veřejné zeleně neustále zvětšuje. Díky úspěšně podpořeným projektům byla z OPŽP financována revitalizace zeleně parčíku v západní části města, nábřeží Říčky i městský park. Nevyhovující dřeviny byly odstraněny a nahrazeny vhodnějšími. K novým zástupcům tak patří např. jilmy, javory, habry, ale i keře jako mandloň nízká či růže bedrníkolistá (Šlapanický zpravodaj, 2013, str. 8) Územní systém ekologické stability Prvky ÚSES regionálního či nadregionálního významu se ve Šlapanicích nenacházejí. Nejbližší biocentrum regionálního významu se rozkládá mezi obcemi Velatice a Tvarožná. Týmž místem současně prochází nadregionální biokoridor (včetně jeho osy). Na lokální úrovni se v katastrálním území města nachází 10 biocenter a 13 biokoridorů (viz Příloha 2). Jsou převážně situovány do okrajových částí katastrálního území nebo přímo zasahují do katastru okolní obce či města. Zástavbou města prochází pouze koridor K2, který se váže na tok Říčky. V okrajové části města dále navazuje na biokoridory a biocentra v oblasti chráněných území. Návrh základního opatření toků na území biokoridoru je zejména jeho revitalizace, zabránění nadměrné eutrofizaci a odstranění ekologicky nevhodných dřevin (Kolářová, Kocián, 1995).

35 Město Šlapanice Ochrana přírody Na území města Šlapanice se nachází celkem tři významná chráněná územní. Jsou to PP Andělka a Čertovka, PP Velký Hájek a PP Návrší. Všechna jmenovaná chráněná území byla prohlášena za přírodní památku vyhláškou v roce Kromě ochrany zvláštní maloplošné jsou tyto oblasti společně s PP Horka (v katastrálním území Podolí) zařazeny do Evropsky významných lokalit NATURA Zde jsou evidovány pod názvem Šlapanické slepence (Palcrová a kol., 2013, str. 76). PP ANDĚLKA A ČERTOVKA Přírodní památka Andělka a Čertovka se rozkládá na rozloze 3,37 ha v severní části města. Název chráněného území je přejat od stejnojmenných skalních útvarů, někdy je však oblast nazývána Malý Hájkem. Za přírodní památku byla tato oblast vyhlášena za účelem ochrany fragmentů teplomilných společenstev na skalních útvarech z kulmských 10 slepenců (Josef a Karla Martiškovi, 2010, str. 4). Chráněné území je ze strany skalního útvaru Andělka ohraničeno Říčkou. V historických pramenech v roce 1866 byla skála Andělka a její okolí popisována jako území s travnatými a keřovými porosty. V následujících letech (do roku 1992) však došlo k postupnému rozšíření trnovníku akátu, bezu černého a rozchodníku nepravého. Tyto cizorodé rostliny systematicky vytlačovaly autochtonní druhy rostlinných společenstev. Od roku 1996 se tento stav postupně stabilizoval díky pravidelným odborným zásahům (JMK, online). Významným krajinným prvkem PP je dubohabrový les. Kromě převažujícího habru obecného patří k dalším zástupcům lesa dub letní, javor mléč, javor klen, jasan ztepilý a třešeň ptačí. Bylinné patro je zastoupeno dymnivkou dutou. V menší míře je zde k vidění sasanka pryskyřníkovitá či kopytník evropský. Ve stinných místech se nachází tis červený, dřevina zařazená mezi zvláštně chráněné ohrožené druhy. Pro okolí skalního útvaru Čertovka jsou typické kapradiny (př. osladič obecný, sleziník červený). Z fauny je pro PP charakteristický zejména ťuhýk obecný nebo roháč obecný. Celkem se na území nachází 5 zvláštně chráněných druhů 10 mořské i říční sedimenty období devonu

36 Město Šlapanice 36 bylin a přes 30 druhů ohrožených, které jsou na Červeném seznamu flóry ČR (Josef a Karla Martiškovi, 2010). PP VELKÝ HÁJEK Chráněné území se nachází taktéž jako PP Andělka a Čertovka v severní části katastrálního území města. Výměra činí 2,57 ha. Hlavním účelem vyhlášení PP byla ochrana fragmentů teplomilných společenstev na skalních útvarech z kulmských slepenců a fragmentů lesních společenstev suťového a dubohabrového lesa a teplomilné doubravy (Josef a Karla Martiškovi, 2010, str. 4). Část dnešní chráněné oblasti byla v minulosti intenzivně zemědělsky obdělávána. V 50. letech však byla oblast zalesněna dubovým porostem. Negativní vliv na tuto oblast měla sousedící cihelna, díky níž se na území PP rozšířily cizorodé rostliny (pámelník bílý, šeřík obecný). Od roku 1998 se situace chráněného území zlepšila díky pravidelným zásahům. Kromě listnatého lesa má Velký Hájek velký počet zástupců bylinného patra (např. orsej jarní, lilie zlatohlávek, lecha jarní, kokořík mnohokvětý). Z fauny zde žijí lejsek bělokrký, krahujec obecný i mnoho druhů denních motýlů (Josef a Karla Martiškovi, 2010). PP NÁVRŠÍ Přírodní památka Návrší je se svou rozlohou 0,94 ha nejmenší PP v katastrálním území Šlapanic. Nachází se na okraji města, v těsné blízkosti obce Bedřichovice. PP má za úkol chránit teplomilná společenstva. Část území byla v minulosti obhospodařována a část tvořena pouze holým návrším. V 50. letech se od zemědělství upustilo a došlo k osázení oblasti dřevinami (dub, borovice, javor). Sporadické zásahy člověka však přispěly k rozmachu cizorodého javoru a náletových dřevin. Kromě toho byl problém i v elektorvodu, který v jižním cípu územím procházel. Od roku 1999 byly cizorodé rostliny eliminovány a následně byla provedena sanace trasy elektrovodu. V posledních letech jsou prováděny pravidelné probírky (Josef a Karla Martiškovi, 2010).

37 Město Šlapanice 37 Nejvýznamnější rostlinou PP Návrší je okrotice bílá 11. Mezi další zástupce se řadí chrpa čekánek, rozrazil klasnatý, pryšec chvojka či len tenkolistý. Typickými představiteli fauny jsou především zástupci bezobratlých a denní motýli (Josef a Karla Martiškovi, 2010). 4.5 Zemědělská výroba Sektor zemědělství představuje pro Šlapanice významnou složku hospodářství. Zemědělskou půdu tvoří 1121 ha, její podíl pak na celkové výměře dosahuje 76,5 %. Orná půda je zastoupena 1042 ha. Její podíl na zemědělské půdě zastupuje až 92,0 % (ČSÚ, online). Dle nařízení vlády č. 262/2012 Sb. figuruje město na seznamu tzv. zranitelných oblastí, které jsou charakteristické znečištěním vod v důsledku používání dusičnanů zemědělskou činností. Nařízení vlády mj. určuje množstevní omezení užití organického dusíku či střídání plodin v těchto oblastech. Nutností v těchto oblastech je dále dodržování předpisu EU, tzv. nitrátové směrnice 12 (Nařízení vlády č. 262, 2012). Z hlediska zemědělské výrobní oblasti spadá území do kukuřičné oblasti. Typickými plodinami jsou pšenice, kukuřice, cukrovka a slunečnice (Tyšler, online). Nejvýznamnějším zemědělským podnikem obhospodařující danou oblast je podnik BONAGRO, a. s. Společnost vznikla roku 1994 spojením několika bývalých JZD (Kopecký, Sedláček, 2010, str. 206). V současnosti jde o největší zemědělský podnik na území okresu Brno-venkov. Firma se zabývá zemědělskou prvovýrobou. Z živočišné výroby jde o chov skotu s tržní produkcí mléka. Rostlinná výroba je zaměřena na produkci obilovin a cukrové řepy. Nejaktuálnějším projektem se stalo vybudování bioplynové stanice (BONAGRO, online). 11 lesní druh orchideje 12 Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů

38 Město Šlapanice Průmyslová výroba V celé své historii se město orientovalo spíše na zemědělskou výrobu. Ke změně trendu nedošlo ani v období průmyslové revoluce. V minulém století patřil k významným podnikům cukrovar (v provozu do 30. let 20. století), jehož areál byl později využit k výrobě lepenek a kartonáže (podrobněji v kapitole 5.2.). V současné době náleží k průmyslovým podnikům s nejvyšším počtem zaměstnanců firmy TONDACH Česká republika, s. r. o. provozující cihelnu a podnik SMS InfoComm (Czech), s. r. o. působící v oblasti informačních technologií a telekomunikací (Palcrová a kol., 2013, str. 46). Od roku 2005 se diskutovaným tématem stalo vybudování průmyslové zóny pod názvem CTPark Brno South. Dle návrhu je objekt situován v západní okrajové části města, a to především kvůli výhodné poloze blízkost železniční tratě, mezinárodního letiště Brno-Tuřany a dálnice D1 (Kopecký, Sedláček, 2010, str. 218). Předmětem činnosti jsou primárně logistická centra. Původní záměr (zastavění 250 ha území) byl z důvodu ekonomické krize přehodnocen a následně upraven (nový návrh počítá se záborem půdy 120 ha). Zástavba průmyslových hal tvoří v současné době přibližně 10 ha. Důvodem sporů se mj. stal půdní fond, který náleží k nejvyšším třídám ochrany. Vyústěním nesouhlasu s naplánovanou zónou se stala petice podepsaná 2500 občany města (Palcrová a kol., 2013, str. 46). Dodnes není situace jednoznačně vyřešena, nicméně plánované haly průmyslové zóny jsou promítnuty do územního plánu Šlapanic.

39 Město Šlapanice SWOT analýza města Šlapanice Tab. 7 SWOT analýza města Šlapanice Silné stránky blízkost Brna blízkost mezinárodního letiště Brno-Tuřany vysoká kvalita orné půdy přítomnost vzdělávacích institucí (MŠ, ZŠ, gymnázium) přítomnost stabilních podniků - zaměstnavatelů četné budovy a prostranství ke sportovnímu vyžití přítomnost EVL nízká kriminalita péče o obyvatele důchodového věku dostatečná vybavenost obce kontejnery na třídění odpadu Příležitosti Slabé stránky hluk z dálnice D1 neexistence cyklostezky nedostatek parkovacích míst nevyhovující kvalita některých komunikací a chodníků nízký podíl ploch veřejné zeleně v intarvilánu nízký podíl lesů neexistence ÚSES v regionálním a nadregionálním významu ekologická zátěž areálu ICEC špatná image města v oblasti politiky lokalizace detašovaného pracoviště MÚ v Brně Hrozby čerpání dotací ke zvýšení kvality života v obci větší počet turistů v důsledku vybudování cyklostezky spolupráce s okolními obcemi, vznik MAS zvyšující se podíl poproduktivní populace zábor zemědělské půdy vodní eroze půdy zrušení gymnázia krach podniků zaměstnavatelů neobydlené nově postavené panelové domy Zdroj: vlastní Nedůležitějším aspektem, který má značný vliv na město, je blízkost krajského města Brna. Pro obyvatele Šlapanic představuje především zdroj pracovních míst. Významnou funkci plní město Brno v oblastech vzdělávání (odborná učiliště, VŠ), zábavy (divadla, kina, koncerty, výstavy) či službách (nákupní střediska).

40 Město Šlapanice 40 Největší nedostatky města Šlapanice jsou dosahovány v oblasti životního prostředí. I když v posledních letech dochází k postupnému ozelenění intravilánu, podíl veřejné zeleně je stále velmi malý. Z důvodu intenzivní zemědělské činnosti se v okolí obce nenachází dostatek lesních porostů (kromě chráněných území PP). I přes statut ORP není MÚ zcela lokalizován ve městě. Z důvodu nedostatečných prostor bylo situováno detašované pracoviště v Brně, do něhož musí obyvatelé dojíždět. Negativní charakter dále způsobuje stav některých komunikací a chodníků. Velké procento z nich se stále nachází v nevyhovujícím stavu nebo zcela chybí. Příležitost města vyplývá ze spolupráce s dalšími obcemi. Čerpání dotací je další možností, jak přispět ke zvýšení kvality života ve Šlapanicích. Hrozbou je především další zábor zemědělské půdy, a to i za účelem výstavby panelových a rodinných domů či realizace plánované průmyslové zóny.

41 Studie areálu ICEC 41 5 Studie areálu ICEC Areál ICEC, se nachází ve městě Šlapanice. V současné době figuruje na seznamu brownfields, který na základě vlastního šetření sestavila Regionální rozvojová agentura jižní Moravy. 5.1 Poloha Tab. 8 Identifikace lokality Název lokality Název obce ORP Okres Kraj ICEC Šlapanice Šlapanice Brno-venkov Jihomoravský kraj Zdroj: vlastní zpracování Areál ICEC je lokalizován v jihovýchodní části města Šlapanice na ulici Lidická. Při východním okraji protéká potok Říčka. Z dalších směrů je obklopen bytovou zástavbou, od které jej dělí oplocení. Obr. 5 Lokalizace areálu ICEC na mapě města Zdroj: vlastní zpracování

42 Studie areálu ICEC Historie objektu a jeho vývoj Počátek historie areálu se datuje do 19. století, kdy byla v roce 1871 zahájena jeho výstavba, kterou prováděla firma Floriána Zedníka (ICEC, online). Od roku 1872 zde působil Rolnický akciový cukrovar, jehož činností byla produkce surového cukru, který následně rafinovaly závody ve Slavkově a Hrušovanech (Kebrle a kol., 1985 str. 24). Cukrovar patřil k malým podnikům, jak dokládají statistické údaje Tabulky 9. Tab. 9 Produkce cukrovaru Období cukrovarské sezóny Množství zpracované cukrovky t t t Množství vyrobeného cukru 2770 t 4162 t 6954 t Zdroj: Kebrle a kol. Z majetkového hlediska vlastnili akcie podniku např. hrabě Belcredi, p. Daněk či p. Krockhard (ICEC, online). Od podniku cukrovaru bylo odvozeno jméno ulice, na které se nacházel. Od roku 1866 nesla ulice název Tovární, od roku 1900 Cukrovarská (Kopecký, Kotulán, 2006). Ekonomická krize 30. let měla negativní vliv i na cukrovarský podnik, který v roce 1931 ukončil výrobu. V následujících letech byl areál krátce využíván jako sklad potravin (ryby, ovoce, zelenina) (AZGEO, 1998, str. 9). Na konci 30. let získala objekt pro svou činnost brněnská firma Schottola, jejichž vlastníky byli Němci. Firma se zabývala výrobou střešních lepenek, podlahových krytin a destilací dehtu (Kopecký, Kotulán, 2006, str. 86). V důsledku znárodnění se v následujících letech v areálu vystřídalo několik českých firem. Od roku 1946 byl objekt začleněn pod nově vzniklý národní podnik Ostravské chemické závody, který se specializoval na výrobu linolea. Později areál náležel k národnímu podniku Dehtochema, který zde vyráběl dehtové lepenky. Od roku 1965 do tohoto objektu přesunul výrobu národní podnik Brněnské papírny produkující papírové lepenky. V 70. letech bylo zastaveno zpracování dehtu. Činnost podniku se zaměřila na polygrafický průmysl. Od roku 1975 se podnik věnoval výrobě kartonáže (Kebrle a kol., 1985, str ). V důsledku privatizace

43 Studie areálu ICEC let byl název firmy změněn na Šlapanické papírny a.s. V letech byl podnik přesunut do nedalekých Chrlic u Brna (ICEC, online). Areál tak po této události zůstal bez dalšího využití. 5.3 Současný stav Šlapanický brownfield ICEC se rozkládá na ploše m 2. Nachází se zde 20 objektů, které zaujímají m 2. Zbývající volná plocha tvoří m 2. V areálu působí firma ICEC Šlapanice, s. r. o. Původem nizozemská firma vznikla ke dni se statutem akciové společnosti. Od změnila firma právní formu na společnost s ručením omezeným. Její dva výhradní jednatelé jsou p. Harm Kuiper a p. Wielens Edward Herman. Hlavní činností podnikání je pronájem nebytových prostor pro podnikatelské účely. Stávajícím stoprocentním vlastníkem podniku je společnost Abel Tasman Investment B.V. (Veřejný rejstřík, online). Obr. 6 Letecký pohled na areálu brownfieldu Zdroj: ICEC

44 Studie areálu ICEC Využití areálu Pronajímatelné plochy v areálu dosahují m 2, z toho je v současné době 13 pronajato m 2. Veškeré objekty areálu nejsou využívány k pronájmu. Důvodem je nevyhovující přístup k těmto budovám. Nájemci náleží do kategorie malých a středních podniků. Firmy zastupují řemeslné obory jako např. truhlářství, klempířství, zámečnictví. V areálu také působí autoservis a firma specializující se na lakování automobilů. Nejvýznamnějším nájemcem je firma zabývající se zpracováním hliníkových profilů. Areál je dále využit jako sklad materiálu, kancelářské prostory a parkoviště pro osobní a nákladní automobily. Tovární komín je nyní využit k umístění anténního systému. Tab. 10 Využití areálu ICEC Předchozí využití Stávající ÚPD průmysl průmysl Stávající využití v % 93 Nejvhodnější budoucí využití Zdroj: Technický stav občanská vybavenost, obchod a služby Technický stav šlapanického brownfieldu je zejména ovlivněn přítomností ekologické zátěže. Po celém areálu jsou rozmístěny vrty, které průběžně monitorují stav zatížení. Ve východní části při toku Říčky je umístěna jímka (viz Příloha 4). Haly a další objekty areálu jsou nevzhledného stavu. V areálu byla zavedena elektřina už v roce (Šlapanice, online). Objekt má velmi dobrou dopravní dostupnost, přičemž se v jeho blízkosti nachází dálnice D1, letiště Brno-Tuřany i železnice. Pozůstatkem minulých let (období cukrovaru) je drážní cesta, dnes již nefunkční. Z období působení Brněnských papíren v objektu nezůstalo žádné vybavení. Celý objekt je nepřetržitě sledován kamerovým systémem. 13 stav k elektrické osvětlení bylo v celém městě zavedeno od roku 1911

45 Studie areálu ICEC 45 Tab. 11 Technický stav areálu ICEC Dopravní dostupnost dálnice D1 6 km, D2 12 km silnice I/50 8 km železnice 300 Šlapanice 2 km letiště Brno-Tuřany 7 km Existence ekologických zátěží ano Elektrická energie ano Pitná voda ano Užitková voda ano Kanalizace ano dešťová kanal. na hranici Plyn ano Zdroj: Ekologická zátěž Vznik kontaminace Kontaminace území vznikala mezi roky V průběhu těchto let byla výroba zaměřena na zpracování dehtu. V areálu byla prováděna destilace kamenouhelného dehtu, jejíž destilační zbytek byl zužitkován při výrobě dehtových lepenek. Tehdejší technologie používaná k manipulaci s dehtem měla nedostatek v oblasti vodního hospodářství. Mezi odpadní vody, které vznikaly při průmyslovém zpracování, náležela tzv. fenolová voda, která však nebyla škodlivých látek zbavena. Namísto jejího odstranění byla odpadní voda lokalizována do jižní části areálu, kde docházelo k jejímu nahromadění a vytvoření fenolového rybníka, z kterého následně kontaminovaná voda pronikala do Říčky (viz Příloha 3). Dalším dopadem se stalo usazování dehtu na tomto místě. Zabránění výtoku škodlivých látek napomáhal škvárový filtr, který však nebyl dostatečně účinný. Mezi roky bylo navrhnuto řešení problému fenolového rybníka. Došlo tak k jeho zasypání, přičemž byla použita především škvára a stavební suť. Avšak před závozem nebyla z rybníka odstraněna kontaminovaná zemina a pozůstatky dehtu. Škodlivé látky začaly pronikat do horninového prostředí a podzemní vody a došlo tak ke vzniku

46 Studie areálu ICEC 46 kontaminace, dnes označované pod pojmem stará ekologická zátěž. Kromě areálu se potvrdila přítomnost škodlivých látek i v místech obytné zástavby navazující na jižní část areálu. Ekologické zatížení je identifikováno v hloubce m, což vylučuje přímé ohrožení (AZGEO, 1998, str. 9; Minařík, 2014, str. 3 4). Nyní se na místě dřívějšího fenolového rybníka nachází z části panelová plocha, z části jsou na území vystavěny haly. Podzemní vody v bezprostředním okolí jsou kontaminací znehodnocovány. Studny bytové zástavby nelze nadále využívat (k využití vody v domě, jako zdroj pitné vody, pro zálivku zahrady), majitelé jsou tak nuceni využívat pouze vodu z městské sítě. Problém kontaminace škodlivých látek je ovlivněn Říčkou, která svým tokem ve východní části areálu šíření napomáhá. Skutečností, která měla za následek posunutí, rozšíření a urychlení šíření kontaminačního mraku do zástavby, se stalo vykopání studny v jednom z domů zástavby Škodlivé látky a průzkumy Již v 50. letech byly na území areálu provedeny první průzkumné práce. Byly zjištěny vysoké koncentrace rizikových látek v půdě a vodě (povrchové i podzemní). V roce 1951 provedl rozbor vody Státní zdravotnický ústav. Nález zjistil přítomnost fenolů a bakterie Coli i mimo areál (Státní zdravotnický ústav, 1951). Další geologické a hydrologické průzkumy areálu následovaly v několika dalších desetiletích. Všechna šetření potvrdila kontaminaci v důsledku přítomnosti látek fenolů. V roce 2007 byl zpracován posudek oblasti pro návrh postupu dokončení sanace v areálu ICEC. Zpráva potvrdila přítomnost škodlivých látek, mezi něž zařadila: PAU polycyklické aromatické uhlovodíky BTEX benzen, toluen, etylbenzen, xylen fenoly NEL nepolární extrahovatelné látky (Pazourek, 2007, str. 6)

47 Studie areálu ICEC 47 Dle posudku došlo se zvýšení množství volné fáze dehtů ve vrtech. Podzemní voda je v nejvyšší míře zatížena benzenem a naftalenem, nejmenší podíl kontaminace představují látky NEL Ekologická smlouva O řešení problému staré ekologické zátěže ve šlapanickém areálu se začalo diskutovat po roce Na sledovaném území bylo na náklady společnosti Šlapanické papírny, a. s. provedeno důkladné šetření. Ke dni byla následně uzavřena smlouva na odstranění zátěže, tzv. ekologická smlouva, též označována jako Smlouva č. 50/94. Smluvními stranami se stali Fond národního majetku ČR a společnost Šlapanické papírny, a. s. Za FNM ČR smlouvu podepsal 1. místopředseda Ing. Petr Čermák a šéf sekce akciových a jiných společností JUDr. Ladislav Petrásek. Společnost Šlapanické papírny, a. s. byla zastoupena generálním ředitelem Ing. Lubomírem Pivničkou a technických ředitelem Ing. Františkem Angelo. Smlouva byla sepsána v souladu se zákonem 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a s usnesením vlády č.123/93 a 560/93. Ekologická závada byla pro účel smlouvy definována jako znečištění podzemních vod, znečištění půdy a existence skládek škodlivých odpadů, tj. látek, jež svými chemickými, fyzikálními nebo biologickými vlastnostmi mohou při současných ochranných opatřeních na skládce ohrozit životní prostředí a které v každém jednotlivém případě vznikly před privatizací v důsledku provozně hospodářské činnosti privatizovaného subjektu a které jsou uvedeny v ekologickém vyhodnocení (Ekologická smlouva, 1994, str. 3). Výše finančních prostředků poskytnutá státem na odstranění staré ekologické zátěže byla vyčíslena na částku Kč. Dodatek smlouvy ze dne v definici zátěže nahrazuje pojem znečištění půdy termínem znečištění horninového prostředí a nově zahrnuje termín znečištění staveb či jejich částí (Dodatek, 2002, str. 2). Dle Článku III je dále společnosti působící v areálu ICEC nařízeno postupovat v sanačních pracích dle Směrnice

48 Studie areálu ICEC 48 FNM ČR a MŽP pro přípravu a realizaci zakázek řešících ekologické závazky při privatizaci č. 1/ (Dodatek smlouvy č. 50/94, 2002, str. 4) Sanační práce Na základě ekologické smlouvy s důkladných terénních průzkumů byly naplánovány sanační práce na několik etap. První etapa započala v roce Došlo k odstranění značného množství volných fází dehtu a poklesu koncentrace dehtu v povrchové vodě Říčky. Nově vybudována byla drenážní stěna ve východní části areálu, jejímž účelem je zabránit průniku a šíření škodlivých látek do toku Říčky. Celkem bylo vytěženo 243 m 3 dehtu. Náklady na sanační práce byly financovány ze státního rozpočtu ve výši 62 mil. Kč (ICEC, online). Etapa byla ukončena v roce Po realizace první etapy je ekologické zatížení areálu i jeho bezprostředního okolí stále přítomno. Realizace druhé etapy sanačních prací měla být zahájena krátce po skončení první etapy. Dle prvotních plánů měla být druhá etapa ukončena nejpozději ke dni Dodnes však práce nebyly uskutečněny. V roce 2006 iniciovalo město Šlapanice změnu územního plánu ve vztahu k areálu ICEC. V tehdejším územním plánu byl areál veden jako plocha pro drobnou výrobu. V návrhu nového územního plánu ze září 2013 je areál zařazen mezi plochy smíšené obytné, s návrhy ploch občanské vybavení veřejné, zeleň městská a veřejná prostranství (Šlapanice, online). V současné době revitalizace setrvává ve fázi překlenovacího období. V pravidelných intervalech probíhá monitoring areálu i přilehlé obytné zástavby, který provádí pověřené osoby. Čtyřikrát ročně jsou svolávány schůze, kterých se účastní zástupci společnosti ICEC, města Šlapanice, ČIŽP, MŽP a MF. Zástupci hodnotí situaci a hledají způsob optimálního řešení areálu. V roce 2010 vydala ČIŽP dokument, který ukládá konec druhé etapy nejpozději do Původní finanční prostředky poskytnuté státem byly vyna- 15 novela: Směrnice FNM ČR a MŽP pro přípravu a realizaci zakázek řešících ekologické závazky vzniklé před privatizací č. 2/2003

49 Studie areálu ICEC 49 loženy na realizaci první etapy. Zbývající finance jsou nyní využívány v rámci překlenovacího období k monitoringu škodlivin v území. Zůstatek finančních prostředků bude podle odhadů v nejbližší době vyčerpán (do konce roku 2014). Druhá fáze tak nemůže být zrealizována bez další finanční dotace, o kterou již bylo zažádáno. Nicméně vývoj politické situace ČR měl za následek odkládání řešení staré ekologické zátěže a poskytnutí dodatečných financí na sanační práce areálu ICEC.

50 Návrhy na využití areálu ICEC 50 6 Návrhy na využití areálu ICEC Vývoj areálu ICEC je zásadně ovlivněn starou ekologickou zátěží. Její přítomnost značně omezuje využití prostoru. Sanační práce zajišťující odstranění zatížení jsou velmi nákladné, pohybují se v řádech milionů Kč. Možnost financování soukromým subjektem či obcí není reálná. Alternativní řešení přináší získání státní dotace. Ideálním řešením území se jeví úplné odstranění staré ekologické zátěže pomocí vykopání postižené oblasti a následné odvezení a likvidace škodlivého materiálu. Vzhledem k nynějšímu využití areálu a rozsahu kontaminačního mraku není zmíněné řešení momentálně přijatelné. 6.1 Zachování stávajícího využití V současné době je areál ve vlastnictví firmy ICEC Šlapanice, s. r. o. Jedná se o podnik, který každoročně dosahuje zisk, čímž následně pozitivně ovlivňuje rozpočet města. Společnost již od koupě areálu projevuje zájem a usiluje o vyřešení ekologického zatížení. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem je vhodné uvažovat o zachování stávajícího využití v areálu. Firma nabízí pronájem prostor pro podnikatelské účely. Je zde vysoká koncentrace firem, zejména malých a středních podnikatelů. Fyzické a právnické osoby, které zde sídlí tak přispívají do rozpočtu města zdaněním jejich činnosti. Podnikatelské aktivity firem jsou značně omezeny environmentálním zatížením prostoru. V případě uskutečněné druhé etapy sanace lze očekávat rozšíření portfolia podnikatelských služeb v areálu. Negativním aspektem je vzhled celého areálu. Rozmístění budov je dané předchozím využívání v oblasti průmyslu. Budovy jsou v současné době zastaralé, zchátralé a nevzhledné. Tento přístup však může mít negativní vliv na potenciální zákazníky firem. Rekonstrukce budov (fasády, interiér) by přispěla k vylepšení image areálu. Vzhledem k velkému množství firem (cca 50) na území ICEC je orientace v prostoru náročná. Jasné umístění a popis všech podnikatelských subjektů na mapě situované u vjezdu by umožnil snazší orientaci zákazníků. Celý areál je střídavě

51 Návrhy na využití areálu ICEC 51 pokryt vrstvou asfaltu a betonu. Zbylé plochy jsou částečně zarostlé trávou, náletovou vegetací nebo pokryty hlínou, které jsou v deštivých obdobích problémové. Sporadicky se zde nacházejí stromy. Ke zlepšení celkového vzhledu areálu by přispěla úprava a sjednocení zmíněných ploch. 6.2 Po odstranění staré ekologické zátěže Při uvažování provedení sanačních prací druhé etapy dekontaminace areálu se nabízí několik možností, které by byly vhodné realizovat na daném území, aby tak došlo ke zvýšení kvality života ve městě Šlapanice Bytová zástavba Město Šlapanice v posledních letech stále více nabývá na významu. V roce 2003 po zrušení okresních úřadů se stalo jedním z ORP, které vykonává agendu pro dalších 39 okolních obcí. Vlivem trendu suburbanizace dochází ke stěhování obyvatel velkých měst do jeho okrajových částí. Při aplikaci zmíněného fenoménu na město Brno lze konstatovat, že obyvatelé se nestěhují pouze do brněnských okrajových částí, ale i do okolních obcí, tzn. i do Šlapanic. Důvodem se stala blízkost a snadná dopravní dostupnost. Z demografických údajů uvedených v kapitole lze identifikovat rostoucí trend počtu obyvatel. Odliv obyvatel není nulový, avšak počet přistěhovalých obyvatel převažuje. Z tohoto důvodu byly v minulých letech realizovány investiční akce na výstavbu nových bytových domů. Nová zástavba byla převážně situována do okrajových částí města, což vedlo k pozbytí půdního fondu, který je z hlediska bonity vzácný. Využití plochy brownfieldu pro bytovou zástavbu by bylo řešením, které je slučitelné s ideou udržitelného rozvoje. K výstavbě bytových domů by byla použita plocha již dříve využívaná. Nedošlo by tak k záboru greenfields. Vzhledem k lokalizaci brownfieldu jde o výhodnou polohu v jihovýchodní části města, která nabízí rezidentům blízkost centra města, nákupního střediska a dopravní spojení (železnice, autobus, trolejbus, silnice). Technický stav je území odpovídá předchozímu využití, nicméně rozvodné sítě jsou zde vedeny.

52 Návrhy na využití areálu ICEC Rekreační zóna Vzhledem k nízkému podílu zeleně v intravilánu města je na místě návrh rekreační zóny. Okolí Šlapanic je využíváno především k zemědělským účelům. Výjimkou jsou PP Andělka a Čertovka, Velký Hájek a Návrší v severovýchodním okraji města. Další důvod pro realizaci odpočinkové zóny je demografického charakteru. Podíl obyvatel důchodového věku ve městě Šlapanice roste a podle demografických odhadů bude trend nadále pokračovat. Odpočinkové zóny se výskytem zeleně prozatím tvoří ve Šlapanicích nízký podíl. Velikost plochy areálu je dostačující pro výsadbu stromů, keřů, okrasných dřevin a květin. V odpočinkové zóně by dále byl umístěn mobiliář, resp. lavičky. Nutným vybavení dále zahrnuje instalaci odpadkových košů vč. sáčků na exkrementy zvířat obyvatel. Pro zajištění bezpečnosti návštěvníků je nutná instalace osvětlení. Součástí by byla vydlážděná cesta pro snadný pohyb. Vzhledem k velikosti plochy lze část území využít ke stavbě hřiště určeného pro děti. Areál zóny by byl ve všech směrech průchozí do přilehlých ulic, což by znamenalo větší propojení jednotlivých částí města. Rekreační zóna by se stala místem pro odpočinek, relaxaci a setkávání. Místo by sloužilo jak nejmenším obyvatelům města Šlapanice, jejich rodičům i seniorům Víceúčelové využití Možnost polyfunkčního využití plochy areálu představuje další alternativu. V současné době se veškeré kulturní akce odehrávají v prostorách budov Sokolovna či Orlovna. Při pořádání větších událostí nejsou prostory kapacitně dostačující. Jelikož budovy byly postaveny ve 20. století, jejichž vzhled není reprezentativní. Zřízení budovy kulturního centra, kde by se pořádaly akce jako plesy, koncerty, divadelní představení a další, v areálu brownfieldu je další možností. Plocha areálu je velká, kromě budovy kulturního centra je možností doplňkové využití území pro účely služeb. Alternativním návrhem se též stává zabudování dětského hřiště.

53 Diskuze 53 7 Diskuze Areál současného brownfieldu se ve městě Šlapanice nachází již od roku 1871, kdy byla zahájena jeho stavba. Přes prosperující období cukrovarnictví se však objekt ocitl ve složité situaci. Nešetrné zacházení s průmyslovými látkami v předrevoluční době mělo za následek vznik staré ekologické zátěže. Řešení se objevilo v 90. letech v podobě ekologické smlouvy, díky které byla naplánována dekontaminace území. V průběhu sanačních prací však bylo zjištěno, že peníze poskytnuté státem nebudou na odstranění ekologického zatížení dostatečné. Problém stěžuje i nynější politická situace ČR. Neustálé střídání vlád má za následek odkládání diskuzí o poskytnutí dodatečných finančních prostředků. V současné době je zřejmé, že město ani soukromý investor není schopen vlastními finančními prostředky záležitost urovnat. Jelikož se škodlivé látky zátěže nachází v hloubce m pod zemí, lze vyloučit přímé ohrožení. Nicméně škodliviny se stále šíří a postihují podzemní vody i horninové prostředí. Za pozitivní aspekt lze považovat skutečnost, že areál není jako většina brownfields opuštěna, tudíž zde není hrozba výskytu sociálněpatologických jevů a snížení image města v důsledku chátrajícího stavu. Areál je využíván v oblasti lehkého průmyslu, přičemž vlastníkem je firma ICEC Šlapanice, s. r. o. Prosperující firma se aktivně angažuje na zlepšení stávající situace. Cílem práce bylo předložit návrhová opatření areálu. Současné využití se jeví jako dostačující, proto byly navrhnuty jen malé úpravy, týkající se především vzhledu budov a celého areálu, které mají vliv na image města. Za předpokladu dekontaminace areálu jsou navrhnuta řešení z různých oblastí. Bytová výstavba se jeví jako nejpravděpodobnější budoucí řešení. Důvodem je stále rostoucí počet obyvatel, který lze předpokládat i v budoucnu. Podle návrhu nového územního plánu je území začleněno mezi plochy smíšené obytné. ÚPD je v současné době ve fází vyhodnocování připomínek, není tedy striktně jisté, jaký účel území bude v budoucnu mít. Návrh odpočinkové zóny se zastoupením plochy zeleně náleží k dalším alternativám. Nedostatek plochy zeleně ve městech se řadí problémům moderní do-

54 Diskuze 54 by. Uplatnění dříve urbanizovaných ploch k tomuto účelu nabízí řešení jak vhodně naložit s touto plochou. Přeměna brownfields na městské parky je používána i v zahraničí. Příkladem je High Line Park ve městě New York, USA. Místo staré nevyužívané železnice bylo přetvořeno na park, přičemž staré koleje byly ponechány a zakomponovány do prostředí pěší zóny (Novák, 2012, str. 27). Mnohé vybrané německé brownfields byly přetvořeny na městské parky a veřejné prostory doplněné zelení díky národním výstavám. Po skončení zahradní výstavy je park určen pro užití místních obyvatel. Tímto způsobem vznikly plochy parků např. ve městech Eberswalde a Kronach. V Mnichově byla tímto způsobem přeměněna část letiště Mnichov-Riem (Lachmannová, str. 3). Ponechání prostor pro víceúčelové využití je poslední možností. Nové kulturní centrum by umožnilo městu pořádat akce s větší kapacitou osob. Počet brownfields na území ČR je stále velmi vysoký. Bohužel neznalost, finanční prostředky a další důvody tak brání regeneraci a využití již dříve urbanizované plochy. Příklady úspěšně regenerovaných brownfields je mnoho, za zmínění stojí např. regenerace území v Brně-střed (více Vaishar a kol., 2009). Kromě finanční pomoci EU v podobě dotací lze oporu získat především od Agentury CzechInvest, která se problematikou brownfields dlouhodobě zabývá. Na území jižní Moravy je podpora poskytována RRAJM, která se staví do role zprostředkovatele.

55 Závěr 55 8 Závěr Cílem bakalářské práce s názvem Brownfields Šlapanice je studie areálu ICEC lokalzovaném ve městě Šlapanice a návrhy alternativních řešení, které povedou k jeho rozvoji a zlepšení kvality života ve městě. Dílčím cílem závěrečné práce se stalo důkladné prostudování odpovídajících teoretických podkladů dané problematiky a studie města Šlapanice. Literární podklady pro nastudování teoretických znalostí byly vyhledány v elektronických i tištěných odborných zdrojích. Demografické údaje byly čerpány od pracovníků ČSÚ. Podklady pro část týkajících se přírodních poměrů byl poskytnut Odborem ŽP MÚ Šlapanice. Z dokumentů MÚ Šlapanice byl dále využit Strategický plán rozvoje města Šlapanice do roku Dokumentaci o sledovaném brownfieldu poskytla společnost ICEC Šlapanice, s.r.o. a RRAJM. Fotodokumentace a studie areálu byla provedena v rámci terénního šetření sledovaného areálu. Struktura závěrečné práce je členěna do čtyř hlavních kapitol. První kapitola s názvem Brownfields se věnuje teoretickým východiskům týkající se problematiky brownfields. Jsou vymezeny definice, popsány důvody vzniku, typologie hodnocení a přínosy a překážky pro úspěšné regenerace. V kapitole je dále obsažena záležitost starých ekologických zátěží na území brownfields a metody jejich sanace. Závěr první kapitoly popisuje organizace a instituce, které se zabývají podporou regenerace. Druhá kapitola nese název Město Šlapanice. Je provedena analýza z hlediska historického vývoje města a demografického hlediska, které analyzuje město v období let Dále se kapitola zabývá analýzou rozpočtu města. V neposlední řadě jsou posuzovány geomorfologické a geologické poměry, stejně tak jako přírodní poměry (pedosféra, hydrosféra, klima, biosféra, ÚSES, ochrana přírody). Kapitola se též zabývá zemědělskou a průmyslovou činností na území města Šlapanice. Závěr druhé kapitoly tvoří SWOT analýza města, která definuje jeho silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby.

56 Závěr 56 Třetí kapitola s názvem Studie areálu ICEC provádí komplexní rozbor území. Je popsána lokalizace objektu, historický vývoj od počátku stavby. Nynější využití je charakterizováno technickým stavem. Současně je objasněna záležitost staré ekologické zátěže brownfieldu (období vzniku, charakteristika škodlivých látek, ekologická smlouva a sanační práce). Čtvrtá kapitola poskytuje návrhy, které mají za úkol zlepšit kvalitu sledovaného území. Jsou popsány návrhy na zlepšení stávajícího využití i alternativní návrhy, které by bylo možno realizovat po úplné dekontaminaci areálu. Navrhovaná opatření zahrnují využití plochy pro účely bytové zástavby, území pro víceúčelové využití a rekreační zónu.

57 Seznam literárních a elektronických zdrojů 57 9 Seznam literárních a elektronických zdrojů Atlas podnebí Česka: Climate atlas of Czechia. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, ISBN AZGEO. Závěrečná zpráva doplňkového průzkumu BAYER, Martin. Mladohradištní pohřebiště ve Šlapanicích u Brna a soudobá pohřebiště na Brněnsku. [online] [cit ]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Rudolf Procházka. Dostupné z: BONAGRO, a.s. O nás [online]. [cit ]. Dostupné z: Brownfieldy. CZECHINVEST. CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. [cit ]. Dostupné z: CLARINET. Brownnfields and Redevelopment of Urban Areas: A report from the Contaminated Land Rehabilitation Network for Environmental Technologies. Wien: Umweltbundesamt GmbH, 2002 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV. Vodohospodářský informační portál: Zdorje znečišťování za rok 2012 [online] [cit ]. Dostupné z: - _CZ.html ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. [online]. [cit ]. Dostupné z: CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1996, 347 s. ISBN CZELIS, Radim. Průvodní zpráva: Pedologický průzkum. Brno, 2013 DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny: zeměpisný lexikon ČSR. 1. vyd. Praha: Academia, 1987, 584 s. DIVÍŠEK, Jan, Martin CULEK a Martin JIROUŠEK. Fytogeografické členění České republiky. PŘF MU. Biogeografie: Multimediální výuková příručka [online] [cit ]. Dostupné z: html HORÁKOVÁ a PLETNICKÁ. Výzkum metod regenerace devastovaných průmyslových ploch (brownfields): sborník ze semináře dne 15. prosince vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2004, 85 s. ISBN

58 Seznam literárních a elektronických zdrojů 58 JACKSON A KOLEKTIV, J B. Brownfields snadno a lehce. Praha: IURS, 2005 JÁČ, I. -- KOL, A. Metodika pro revitalizaci brownfields. Liberec: VÚTS, 2006 JIHOMORAVSKÝ KRAJ, krajský úřad. Plán péče pro období s. Dostupné z: KADEŘÁBKOVÁ, Božena a Marian PIECHA. Brownfields: jak vznikají a co s nimi. Vyd. 1. V Praze, 2009, xiv, 138 s. ISBN KEBRLE, Milan, Irena PÍŠOVÁ a Miroslav STÁREK. Šlapanice: Cesty k dnešku. Brno: Tisk, knižní výroba, n.p., 1985 KOLÁŘOVÁ a Jiří KOCIÁN. Generel lokálního územního systému ekologické stability: k.ú. Šlapanice a Bedřichovice. Brno, 1995 KOPECKÝ, František. O slavkovské bitvě: dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009, 247 s. ISBN KOPECKÝ, Josef a Jaroslav KOTULÁN. Naše Šlapanice. Vyd. 1. Šlapanice: Gymnázium Šlapanice, 2006, 152 s. ISBN KOPECKÝ, Josef a Miroslav SEDLÁČEK. Šlapanice : historie města a jeho obyvatel. Šlapanice: Soliton.cz, 2010, 263 s. ISBN LACHMANNOVÁ, M. Príklady revitalizácií území brownfields. [CD- ROM]. In Životné prostredie miest - "Kvalita mestského životného prostredia". ISBN MARTIŠKOVI, Josef a Karla. ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY. Andělka, Čertovka: Přežívající fragmenty teplomilné květeny. 2010, 52 s. MARTIŠKOVI, Josef a Karla. ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY. Návrší: Rozkvetlé temeno. 2010, 32 s. MARTIŠKOVI, Josef a Karla. ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY. Velký Hájek: Mezi staletými duby. 2010, 32 s MĚSTO ŠLAPANICE. Oficiální stránky [online] [cit ]. Dostupné z: MINAŘÍK, Miroslav. BIOAQUA. Závěrečná zpráva: Ochranné sanační čerpání č. ve společnosti ICEC ŠLAPANICE, a.s. - VZ malého rizsahu. Kunovice, MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Vodohospodářský informační portál [online] [cit ]. Dostupné z: MINISTERSVTO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008, 2014 [cit ]. Dostupné z: MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ a CENIA. Statistická ročenka životního prostředí České republiky Dostupné z:

59 Seznam literárních a elektronických zdrojů 59 %BDP%20%C4%8CR%202013_0.pdf Model 2: Brownfield Redevelopment Types - the A-B-C Model. CABERNET. CABERNET [online] [cit ]. Dostupné z: NOVÁK, Petr. Ekologické aspekty v územním plánování: regenerace brownfields. 1. vyd. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, 2012, 47 s. ISBN NOVOSÁK, Jiří a Pavel BEDNÁŘ. Hodnocení rozvojových předpokladů brownfields. Žilina: Georg, 2011, 94 s. ISBN NOVÝ, A. Brownfields -- Šance pro budoucnost. Brno: FA VUT, 2004 OPATOVÁ, Yvona. Brownfields-greenfields-město: úloha zeleně při obnově devastovaných území města: Brownfields-greenfields-city: the role of vegetation for regeneration of derelict urban areas : zkrácená verze Ph.D. Thesis. [Brno: Vysoké učení technické], c2008. ISBN Operační program Životní prostředí: Prioritní osa 4, oblast podpory Odstraňování starých ekologických zátěží. Ministerstvo životního prostředí [online] [cit ]. Dostupné z: Odstraňování starých ekologických zátěží v rámci procesu privatizace. Ministerstvo životního prostředí [online]. [cit ]. Dostupné z: PALCROVÁ, Šárka, Marie DAVIDOVÁ, Zdeňka ŠKARKOVÁ a Jana VEJSADO- VÁ. RRA VYSOČINA. Strategický plán rozvoje města Šlapanice do roku 2020: Profil města. 2013, 87 s. PAZOUREK, Josef. Oponentní posudek. Brno, 2007 PETRÍKOVÁ, Dagmar a Maroš FINKA. Brownfield redevelopment in the Visegrad countries. Editor Vladimír Ondrejička. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, Fakulta stavební, 2013, 91 s. ISBN PÍREK, Čeněk. Odpovědnost za staré ekologické zátěže [online] [cit ]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Jana Dudová. Dostupné z: RAFSON, Harold J a Robert N RAFSON. Brownfields: redeveloping environmentally distressed properties. New York: McGraw-Hill, c1999, xvi, 567 p. ISBN

60 Seznam literárních a elektronických zdrojů 60 RRAJM. Brownfieldy: nevyužívané areály a objekty Jihomoravského kraje [online] [cit ]. Dostupné z: Staré ekologické zátěže. In: EnviWeb [online] [cit ]. Dostupné z: Staré ekologické zátěže, resp. kontaminovaná místa. Ministerstvo životního prostředí [online]. [cit ]. Dostupné z: STÁTNÍ ZDRAVOTNICTKÝ ÚSTAV V PRAZE. Rozbor vody Sustainable Brownfield Regeneration: CABERNET Network Report. Nottingham: AlphaGraphics Nottingham, ISBN Šlapanický zpravodaj. Šlapanice, 2013, č. 5 TYŠLER, Luděk. Kategorizace zemědělského území České republiky. Dostupné z: VAISHAR, A. -- ZAPLETALOVA, J. -- WALTER, V. Analýza stavu a možností rozvoje východní části vnitřního Brna. Urbanismus a územní rozvoj sv. 12, č. 6, s ISSN VANÍČEK, Ivan. Sanace skládek, starých ekologických zátěží. Vyd. 1. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2002, v, 247 s. ISBN Veřejný rejstřík a Sbírka listin. MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY. Brownfieldy: nevyužívané areály a objekty Jihomoravského kraje [online]. 2012, 2014 [cit ]. Dostupné z: VOTOČEK, Jan. Řešení problematiky brownfields: autoreferát disertační práce. 1. vyd. Ostrava, 2011, 36 s. ISBN VÚMOP, v.v.i. Geoportál SOWAC-GIS [online]. [cit ]. Dostupné z: VYBRAL, Petr. Krajina v povodí Říčky - krajinné jednotky a jejich využití [online] [cit ]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Martin Culek. Dostupné z:

61 Seznam legislativních zdrojů a smlouvy Seznam legislativních zdrojů a smlouvy Dodatek ke Smlouvě č. 50/94 Smlouva týkajících se ekologických závazků mezi FNM ČR a Šlapanické papírny, a.s., 1994 Zákon 174/2003 Sb., o převodu některého nepotřebného vojenského majetku a majetku, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra, z vlastnictví České republiky na územní samosprávné celky Zákon 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Nařízení vlády č. 262/2012 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů 11 Seznam zdrojů použitých obrázků BOKR, Pavel. ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA. Česká geologická služba: Mapová aplikace, verze 1.1 [online]. [cit ]. Dostupné z: 0&y=589835&x= &s=1 DVOŘÁK, Karel. Kresby znaků měst a obcí České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: ICEC ŠLAPANICE, s.r.o. ICEC [online]. [cit ]. Dostupné z: Šlapanice. KAMSI.INFO. [online]. [cit ]. Dostupné z: Model 2: Brownfield Redevelopment Types - the A-B-C Model. CABERNET. CABERNET [online] [cit ]. Dostupné z: SEZNAM. Mapy.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: SPÚ. VÚMOP, v.v.i. Monitoring eroze zemědělské půdy [online]. [cit ]. Dostupné z:

62 Přílohy 62 Přílohy

63 Geologické poměry města Šlapanice 63 A Geologické poměry města Šlapanice Obr. 7 Geologické poměry Zdroj: Česká geologická služba, vlastní zpracování Vysvětlivky: Žlutá barva vápnitý jíl a písek, období miocénu Světle fialová barva (č. 477) slepence s převahou křemene, období karbonu Tmavě fialová barva (č. 1) nezpevněný sediment

64 ÚSES na území města Šlapanice 64 B ÚSES na území města Šlapanice Tab. 12 Přehled ÚSES biocentra Prvek Označení Název Přesah do katastrálního území Celková výměra Stupeň ekolog. stability biocentrum C1 Zlámaniny - 3 ha 1,2,3 biocentrum C2 Malý Hájek - 3,4 ha 3,4 biocentrum C3 Velký Hájek - 3 ha 3,4 biocentrum C4 U hřbitova - 3 ha 0,1 biocentrum C5 U Ponětovic Ponětovice 4 ha 1,2,3 biocentrum C6 Prokopka - 3 ha 2,3 biocentrum C7 Rozvize Ponětovice, Kobylnice 3 ha 1,2,3 biocentrum C8 U Jiříkovic Jiříkovice 3 ha 1,2,3 biocentrum C9 Parvize Jiříkovice, Ponětovice 3 ha 1,2,3 biocentrum C10 U letiště Dvorska 3,8 ha 2,3 Zdroj: Generel lokálního územního systému ekologické stability: k.ú. Šlapanice a Bedřichovice, vlastní zpracování Vysvětlivky: Stupně ekologické stability: 0 - nelze ekologickou stabilitu hodnotit 1 - velmi nízká ekologická stabilita 2 - nízká ekologická stabilita 3 - střední ekologická stabilita 4 - vysoká ekologická stabilita 5 - nejvyšší ekologická stabilita

65 ÚSES na území města Šlapanice 65 Tab. 13 Přehled ÚSES biokoridory Prvek Označení Název Přesah do katastrálního území Délka toku Stupeň ekolog. stability biokoridor K2 Říčka m 1,2,3 biokoridor K3 Říčka (Zlatý potok) Ponětovice 500 m 2,3,4 biokoridor K4 - Podolí, Líšeň 1800 m 1 biokoridor K m 1 biokoridor K m 1 biokoridor K m 1 biokoridor K m 1 biokoridor K9 - Kobylnice 1200 m 1,2,3 biokoridor K10 - Kobylnice 1800 m 1 biokoridor K11 Roketnice Jiříkovice, Tvarožná, Velatice 1600 m 1,2,3 biokoridor K12 Roketnice Jiříkovice 950 m 1,2,3 biokoridor K13 - Ponětovice 1350 m 2,3 Zdroj: Generel lokálního územního systému ekologické stability: k.ú. Šlapanice a Bedřichovice, vlastní zpracování Vysvětlivky: Stupně ekologické stability: 0 - nelze ekologickou stabilitu hodnotit 1 - velmi nízká ekologická stabilita 2 - nízká ekologická stabilita 3 - střední ekologická stabilita 4 - vysoká ekologická stabilita 5 - nejvyšší ekologická stabilita

66 Lokalizace staré ekologické zátěže v areálu ICEC 66 C Lokalizace staré ekologické zátěže v areálu ICEC Obr. 8 Lokalizace dehtu v areálu ICEC Zdroj: ICEC

67 Areál ICEC 67 D Areál ICEC Obr. 9 Vchod do areálu Zdroj: vlastní Obr. 10 Uvnitř areálu Zdroj: vlastní

68 Areál ICEC 68 Obr. 11 Uvnitř areálu 2 Zdroj: vlastní Obr. 12 Jímka ve východní části při toku Říčky Zdroj: vlastní

69 Areál ICEC 69 Obr. 13 Vrty určené k monitoringu kontaminace Zdroj: vlastní