BURANTEATR občanské sdružení

Transkript

1 BURANTEATR občanské sdružení VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013

2 OBSAH 1) OBČANSKÉ SDRUŽENÍ BURANTEATR 2) SOUBOR BURANTEATRU V ROCE ) REPERTOÁR BURANTEATRU V ROCE ) PŘEHLED ČINNOSTI ZA ROK 2013 PREMIÉRY A PŘEDSTAVENÍ 5) HOSPODAŘENÍ V ROCE ) NÁVŠTĚVNOST A CELKOVÉ SHRNUTÍ 1) BURANTEATR, o. s. Název: BURANTEATR Právní forma: občanské sdružení Sídlo: Kounicova 686/22, Brno, IČO: URL: Cíle sdružení: Základním cílem občanského sdružení BURANTEATR je realizace divadelních projektů a rozvíjení nezávislé umělecké činnosti. Orgány sdružení: valná hromada, rada sdružení, předseda Rada sdružení: Michal Zetel, Jan Šotkovský, Kamila Zetelová, Martina Procházková, Jakub Rejlek Statutární orgán: předseda (Michal Zetel, od Jan Šotkovský), místopředsedkyně (Martina Procházková) 2

3 2) Soubor a spolupracovníci Stálý soubor: Jiří Š. Hájek Michal Isteník Barbora Jelenová Jaroslav Matějka Lukáš Rieger Jitka Šotkovská Jan Šotkovský (šéfdramaturg) Michal Zetel (umělecký šéf do ) Mikoláš Tyc (umělecký šéf od ) Kamila Zetelová Pavel Riedl Kateřina Dostalová Martin Tlapák Petr Jarčevský Bára Kamenská Miroslav Ondra (dramaturg) Produkce: Pavel Novák, Martina Procházková, Jakub Rejlek Hosté: Igor Ondříček Ivana Plíhalová Vojtěch Blahuta Dalibor Buš Dano Junas Šimon Caban (režisér) Václav Hanzl Jan Kruba Marie Vančurová Klára Vojtková Pavel Hromádka Iveta Austová 3

4 3) Soupis repertoáru v roce 2013 Tomáš Baránek: Jak sbalit ženu (prem. 21. listopadu 2009, dern. 12. října 2013) režie: Zetel Zetel-Lukáš Rieger: Antonín Huvar (prem. 25. února 2011, dern.17.listopadu2013) režie: Zetel Adam Mickiewicz: Dziady (prem. 23. září 2012, derniéra 12. června 2013) režie: Zetel Yasmina Reza: Obraz (prem. 3. února 2006) režie: Zetel Martin McDonagh: Pan Polštář (prem. 6. prosince 2007) režie: Jiří Hájek Teneesee Williams: Skleněný zvěřinec (prem. 8. června 2009) režie: Adam Doležal BURANTEATR podle Moliéra: Misantrop (prem. 18. prosince 2010) režie: Zetel Michal Walczak: Amazonie (prem. 28. října 2011) režie: Mikoláš Tyc Michal Isteník-Adam Doležal: Spálená země (prem. 17. prosince 2011) režie: Adam Doležal David Mamet: Listopad (prem. 3. března 2012) režie: Zetel D. C. Jackson: Můj romantický příběh (prem ) Režie: Jiří Š. Hájek 4

5 4) Přehled činnosti v roce 2013 a) Premiéry Šimon Caban, Alexandre Dumas ml. Pán s kaméliemi Režie a scéna Šimon Caban, dramaturgie Simona Petrů, kostýmy Simona Rybáková. Osoby a obsazení: Armand Duval - Michal Isteník, Markéta Gautierová - Kamila Zetelová, Mladík - Vojtěch Blahuta, Psychoterapeut, Otec - Lukáš Rieger, Figurant Pavel Novák - Pavel Novák, Studenti - Bára Kamenská, Dominika Sklenářová, Martin Vlček Premiéra 6. dubna Z recenzí: Brněnský Buranteatr dokázal zatím vždy překvapit. Řada jeho inscenací přímo fascinuje svým úsporným a zároveň velice účinným provedením, při němž úspěšnost sděleného poslání stála a padala především s výraznými výkony herců. Relativní chudoba scénických prostředků nejen cti netratila, ale dokázala tyto výkony nenápadně, leč o to nápaditěji posilovat, ne-li umocňovat. (...) Celý gejzír scénických nápadů včetně přednáškového sexuologického doškolování mladých herců v rolích diváků by byl pochopitelně k ničemu, kdyby netáhl společně s herci tu za jeden provaz, tu za jednu tenkou nitku, kdyby měl zaclánět nebo zakrývat nedostatky protagonistů. Nic takového se při vší občas ležérně rozverné, místy až rodinné atmosféře neděje. Michal Isteník podobně jako nedávno v Dziadech, byť jde o zcela odlišný žánr, opět exceluje. A to jak v sólových partech, tak i v dialozích s Markétou, jíž Kamila Zetelová dokázala propůjčit jemná hlasová odstínění a vtisknout pečeť potřebné ambivalence: lesk i bídu, citlivost i frivolitu. K tomu nejzdařilejšímu v představení patří stupňovaná hádka Armanda s Otcem, již si se stejnou bravurou odkřičel Lukáš Rieger, který na druhé straně s metodicky věcnou přesvědčivostí zvládl figuru Psychoterapeuta. Nenápadným humorem na sebe upozornil také Miroslav Ondra zvládnutím role aristokraticky nadvěcného Vévody včetně překvapivé proměny postavy v úplném závěru. Buranteatr si vložil do podnázvu trochu riskantní slogan: Divadlo pro normální lidi. Mohlo by to naznačovat, že se chce podbízet běžnému spotřebitelskému vkusu. Opak je však pravdou. Josef Mlejnek, Divadelní noviny, Pán s kaméliemi je vlastně rozsáhlý praktický důkaz, jak zábavné a přitom sympaticky nepodbízivé dílo může vzniknout v žánru, řekněme, čiré pakárny. Tedy za předpokladu, že máte dost nápadů a dost schopných herců, kteří to všechno dokážou uhrát a ještě se přitom důsledně tvářit, jako že se neděje nic mimořádného. A nejspíš potřebujete i dost discípliny, aby vám to neustálé vyskakování z děje, odbočky k učitelským výkladům, žertovné projekce, oslovování 5

6 diváků, parodické citace z Manon Lescaut a tak dále nepřerostlo přes hlavu a celé se to nerozplizlo do nesnesitelné šířky a délky. Vladimír Mikulka, Nadivadlo, Pán s kaméliemi Šimona Cabana v Buranteatru je skutečně pakárna, ovšem mimořádně povedená: na parafrázovaný příběh Dumasova románu věší Caban komentáře k dnešnímu pojetí života a vztahů, zábavně kontrastuje realitu počítačové doby se světem románové Francie poloviny 19. století. Vyjde z toho živé a vtipné divadlo v duchu malých forem, k nimž ovšem dodává buranteatří schopnost velké činohry - v čele pochopitelně s Michalem Isteníkem v roli Duvala. Michal Zahálka, Nadivadlo, James Joyce - Vyhnanci Režie Mikoláš Tyc, překlad Vladimír Vařecha, inscenační úprava Michalová- Šotkovský-Tyc, scéna Karel Čapek, kostýmy Aneta Grňáková, dramaturgie Jan Šotkovský, dramaturgická spolupráce Alžběta Michalová Osoby a obsazení: Richard Rowan -Jiří Š. Hájek, Berta - Klára Vojtková, Robert Hand - Petr Jarčevský, Beatrice Justiceová - Kateřina Dostalová, Brigita - Ivana Plíhalová Premiéra Z recenzí: Miniaturní hrací prostor na Sokolském Stadionu, kde soubor působí, s bezprostředním kontaktem jeviště s hledištěm, tu slibuje silný divácký zážitek. Touto cestou se vydala také inscenace Mikoláše Tyce vyznačující se neokázalou, až minimalistickou režií, která svůj výklad soustřeďuje zejména do práce s promyšleně navrženou scénou Karla Čapka: srozumitelnost idey nových prostorů vznikajících otevřením průhledů těmi dosud známými je pointována v závěrečné části vyosením zadní stěny a rozevřením bočních. Poznávání neznámého je tak sice lákavé, má však své meze, jejichž překročení může vést k osobní i vztahové destrukci. Má se lidská přirozenost oddat svobodné proměnlivosti vztahů, nebo poddat zodpovědnosti za duše těch, které k sobě poutáme? Inscenace Buranteatru o tom vypráví se zaujetím, herci diváka v kontaktním prostoru snadno přimějí, aby o spletitosti otázky přemýšlel. Marcel Sladkowski, Divadelní noviny, Nesporná je především kvalitní dramaturgická příprava. Text je bez zjevného ásilí zbaven poněkud omšelé ibsenovské rétoriky (i několika postradatelných postav) a výsledkem je nadčasově působící komorní drama, které se záměrnou nejednoznačností krouží kolem otázek týkajících se mezí osobní svobody v nejširším slova smyslu. (...) Hořce paradoxní příběh muže, který bezohledně a navíc s pocitem mravní převahy rozvrátí své okolí, lze sledovat jako napínavý 6

7 střet trojice odůvodněných soupeřů, z nichž každý má svůj subjektivně odůvodněný kus pravdy. Vladimír Mikulka, Svět a divadlo, 5/2013 Neil LaBute Pravé poledne Režie - Zetel, překlad Lukáš Novák, dramaturgie - Miroslav Ondra, výprava Zuzana Přidalová, hudba Vojtěch Dlask. Osoby a obsazení: John - Pavel Hromádka, Ginger/Jesse - Sandra Riedlová, Jenny/Gigi - Iveta Austová, Právník/Vyšetřovatel - Lukáš Rieger. Premiéra Hromádkův John Smith je suverénní sebevědomý ignorant, u něhož nepřekvapí, že o svém novém poslání nepochybuje, a ačkoliv máme za to, že jsme jej prohlédli, je tak naléhavě přesvědčivý, že mu uvěříme. Dovedně balancovanou nejednoznačností zdánlivě jasné figury udržuje herec potřebné napětí. Jeho velké roli asistují další protagonisté obsazení do zdařile odlišených dvojrolí: Sandra Riedlová jako Johnova poněkud rezignovaná exmanželka a tajená milenka, Iveta Austová coby povrchní televizní moderátorka i prostitutka, jíž Johnova víra účinně zasáhne, Lukáš Rieger vytvořil bezohledného advokáta i nedůvěřivého vyšetřovatele. LaButeovo Pravé poledne asi nelze považovat za světoborný text, Zetelova inscenace, jíž se režisér loučí s pozicí uměleckého šéfa Buranteatru, jej však bezpochyby významně povýšila. Marcel Sladkowski, Divadelní noviny, Za zmínku stojí také výborný výkon Pavla Hromádky v roli Johna, který se nejprve jeví nepřesvědčivě, než člověk jako divák pochopí, že je to naopak pro danou postavu charakteristické. O to mocněji pak působí v závěru, když obecenstvu prozradí skutečné příčiny i motivace šíleného střelce a ještě víc rozmnoží pochybnosti, proč právě on. I když je pravda, že jeho závěrečná upřímnost je skutečně odzbrojující. Kromě přerodu darebáka v hrdinu jsme v závěru svědky i malého zázraku, k němuž přispěje jednoduchá a zároveň plně funkční scéna Zuzany Přidalové, kterou tvoří průhledný stůl, dvě plexisklová křesílka a spousta žárovek. Ty jsou umístěny jednak na zemi po obvodu scény a také hustě zavěšené na různě dlouhých šňůrách nad hlavami herců. Jejich funkce je proměnlivá v souvislosti s hereckou akcí. Můžou například představovat obtížné křoví, kterým je nutné se prodírat, nebe plné hvězd, nebo jen ohraničit prostor vyšetřovací místnosti. První premiéra, na níž lze ocenit jak volbu titulu, tak jeho následné zpracování, nepochybně slibuje zajímavou sezónu. Klára Mikulecká, Divá báze, Hudba Vojtěcha Dlaska je, stejně jako u Pána s kaméliemi nebo Dziad, zvolená vhodně, citlivě a charakteristicky pro atmosféru inscenace. Kombinace 7

8 mafiánských tónů, jazzu, dechovky či montáže nechutných lidských zvuků opět bezchybně dotváří konkrétní situace. Zuzana Přidalová v rámci scénografického řešení vytvořila něco nevídaného. Stovka žárovek pověšených či položených ve čtverci a zdánlivě nahodile našroubovaných pod, nad i před scénou výborným způsobem dokazuje, že v jednoduchosti je síla. Kateřina Málková, Rozrazil online,

9 b) Odehraná představení LEDEN Skleněný zvěřinec Obraz Můj romantický příběh Můj romantický příběh Pan Polštář Amazonie Antonín Huvar Spálená země Jak sbalit ženu Misantrop ÚNOR Pan Polštář Amazonie (zájezd Trutnov) Listopad Pan Polštář Obraz Antonín Huvar Jak sbalit ženu Misantrop Můj romantický příběh BŘEZEN Misantrop (zájezd Nové Strašecí, 2 představení) Misantrop (zájezd Nový Jičín) Amazonie Pan Polštář Antonín Huvar Skleněný zvěřinec Skleněný zvěřinec (od 10 h) 9

10 Misantrop Spálená země Můj romantický příběh Můj romantický příběh DUBEN Pán s kaméliemi PREMIÉRA Pán s kaméliemi Pan Polštář Pán s kaméliemi Antonín Huvar (zájezd Velehrad) Obraz Můj romantický příběh Skleněný zvěřinec (zájezd Tábor) Skleněný zvěřinec (zájezd Jihlava) Spálená země Jak sbalit ženu Listopad KVĚTEN Pán s kaméliemi Obraz (zájezd České Budějovice) Skleněný zvěřinec Můj romantický příběh Antonín Huvar Obraz Jak sbalit ženu Pán s kaméliemi Pán s kaméliemi Listopad Vyhnanci PREMIÉRA 10

11 ČERVEN Jak sbalit ženu Vyhnanci Jak sbalit ženu (zájezd Jihlava) Můj romantický příběh (zájezd Ostrava) Skleněný zvěřinec (zájezd Nové Město na Moravě) Pán s kaméliemi Dziady Dziady Vyhnanci Antonín Huvar (zájezd Křtiny) ZÁŘÍ Obraz Vyhnanci Pan Polštář Jak sbalit ženu ŘÍJEN Můj romantický příběh Jak sbalit ženu DERNIÉRA Vyhnanci Obraz Antonín Huvar (zájezd Opava) Amazonie Skleněný zvěřinec Misantrop (zájezd Třeboň) Pán s kaméliemi LISTOPAD Vyhnanci Skleněný zvěřinec Pán s kaméliemi (zájezd Praha) 11

12 Amazonie (zájezd Praha) Vyhnanci (zájezd Praha) Misantrop (zájezd Valašské Meziříčí, 2 představení) Antonín Huvar DERNIÉRA Pan Polštář Obraz Amazonie (zájezd Liberec) Misantrop PROSINEC Pan Polštář Pravé poledne PREMIÉRA Listopad Skleněný zvěřinec Pravé poledne Obraz 12

13 5) Hospodaření v roce 2013 VÝDAJE 2013 Plán na rok 2013 Skutečnost roku 2013 a) Materiál: /papír, filmy, kancelářské potřeby. apod./ b) Energie: 0 83 c) Opravy a údržba celkem v tis. Kč: d) Cestovné: 0 44 e) Služby celkem: propagace nájem spoje přepravné 0 0 ostatní služby f) Osobní náklady celkem v tis. Kč: mzdy a odvody autorské honoráře dohody 0 0 g) Ostatní náklady celkem: Náklady celkem v tis. Kč: VÝNOSY 2013 Plán na rok 2013 Skutečnost k h) Tržby celkem v tis. Kč: ze vstupného ze služeb z prodaného zboží 0 0 ch) Dary: 0 39 i) Členské příspěvky: 0 0 j) Neinvestiční dotace celkem: požadovaná částka po městě Brně požadovaná částka po MK ČR ostatní /např. městské části/ k) Ostatní výnosy celkem: Výnosy celkem v tis. Kč: l) Výsledek /výnosy - náklady:

14 6) Přehled návštěvnosti a celkové shrnutí Kontinuální činnost na brněnské profesionální scéně: 8. sezóna Premiéry v roce 2013: 3 Celkový počet vlastních představení v roce 2013: 95 Z toho zájezdů: 20 Počet diváků v roce 2013: cca BURANTEATR je již osmou sezonu nejen čím dál výraznější součástí brněnské profesionální divadelní scény, ale definitivně se zařadil mezi nejvýznamnější divadla v celorepublikovém kontextu. Svědčí o tom stabilně vysoká návštěvnost (naše představení navštívilo více než diváků a stále častěji hrajeme před vyprodaným sálem), výrazný objem zájezdové činnosti, stálý zájem ze strany odborné veřejnosti (vedle lokálních tiskovin tvorbu BURANTEATRu reflektují i celostátní periodika jako např. MF Dnes, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Respekt, Týdeník Rozhlas, či prestižní odborná periodika Czech Theatre, Divadelní noviny a Svět a divadlo, o premiérách BURANTEATRu také pravidelně referuje Český rozhlas 3 Vltava a Česká televize), ale také prestižní oborová ocenění. V soutěži o Cenu Alfréda Radoka jsme se umístili v kategorii Divadlo roku na místě, Martin Tlapák se za své výkony v BURANTEATRu ocitl v kategorii Talent roku na místě a Vojtěch Dlask se za svou hudbu k melodramu Dziady umístil v kategorii Hudba roku na místě. BURANTEATR je již tradičně zván na řadu divadelních festivalů v roce 2013 se zúčastnil kupříkladu ostravského festivalu Dream Factory s inscenací Můj romantický příběh a prezentoval průřez svou tvorbou v Praze v rámci festivalu Žižkovská štace. Stejně jako v minulých letech, i v roce 2012 se divadlo BURANTEATR hojně věnovalo zájezdové činnosti. Svá představení uvedlo např. v Praze, Ostravě, Českých Budějovicích, Trutnově, Třeboni, Táboře, Jihlavě, Opavě atp. Zároveň BURANTEATR v průběhu celého roku pokračoval v již dříve započatém turné s inscenací Antonín Huvar po místech, kde hlavní hrdina inscenace, otec Huvar, skutečně působil. V posledním roce jsme se vydali na celkem dvacet zájezdů po celé České republice. V roce 2013 uvedlo divadlo BURANTEATR tři premiéry. První byl autorský projekt autora, scénografa a režiséra Šimona Cabana, osobitá kabaretní 14

15 dekonstrukce Dumasovy Dámy s kaméliemi pod názvem Pán s kaméliemi. Druhou pak návrat k jednomu z podstatných moderních dramat, komorní psychologické hře Jamese Joyce Vyhnanci (ta se díky BURANTEATRu vrátila na česká jeviště po skoro dvaceti letech). Do třetice jsme uvedli pouhého půl roku po české premiéře hru výrazného současného amerického dramatika Neila LaButea Pravé poledne. BURANTEATR je v českých podmínkách svého druhu unikátem udržuje kontinuální provoz de facto repertoárového divadla (za posledních 8 let 30 premiér, už šestou sezonu působení ve stálém prostoru, stabilní herecký, režijní i dramaturgický tým, pravidelně 8 12 titulů na aktuálním repertoáru), a to v podmínkách, které nejsou zcela typické ani pro nezávislé skupiny, stvořené ad hoc k jednotlivým premiérám. Funguje totiž z valné většiny na dobrovolnické bázi, je jasné, že hlavním impulsem tvorby souboru je ryzí nadšení, což je ovšem faktor těžko nárokovatelný, snadno zranitelný a rozhodně není trvale udržitelný. Od prosince 2012, po vypovězení dřívějšího nájemce, se stal BURANTEATR sám nájemcem kulturního centra Sokolský Stadion, což umožňuje souboru vytvořit divadlo jak podle svých představ, tak s ohledem na diváka a jeho potřeby. 15